Domů Dění v regionech

Dění v regionech

Co se děje v jednotlivých krajích či městech? Na to odpovídá rubrika Dění v regionech!

Méně prachu v ovzduší, a to dokonce až o jedenáct set tun za rok. To mají Moravskoslezskému kraji přinést projekty schválené v 36. výzvě Operačního programu Životní prostředí. Díky ní dostanou velké průmyslové podniky v Moravskoslezském kraji do konce roku čtyři miliardy korun. Všechny peníze přitom půjdou na projekty spojené se zlepšováním kvality ovzduší.

S více než šesti miliardami korun plánují příští rok hospodařit jihomoravští radní. Kraj tak bude operovat s téměř stejným rozpočtem jako letos. Podle odhadů však do krajské pokladny přiteče méně peněz z daní. Kraj proto pokryje především ty investice, na které získá dotaci z EU.

O miliony korun přišlo město Zlín, protože úředníci nezvyšovali nájemné o inflaci a prodávali nebo půjčovali pozemky firmám, ve kterých působili zastupitelé a lidé napojení na radnici. Na Zlínské radnici byla prostě pravidla nastavena netransparentně a dávala prostor korupci. To jsou jen některé z důležitých závěrů auditu hospodaření města v letech 2002 až 2010.

Koupit si služby nebo know-how od výzkumníků z českých univerzit bude pro firmy z Olomouckého kraje jednodušší a levnější. Za finanční podpory města Olomouce totiž krajští úředníci připravují projekt, který má za cíl rozvoj inovačního potenciálu firem v regionu právě prostřednictvím spolupráce s univerzitami. Firmy si tak budou moci kupovat od univerzitních týmů výsledky jejich výzkumu za dotované vouchery.

O evropský příspěvek na inovativní výzkum si úspěšně řeklo 12 firem z Moravskoslezska. Rozdělí si téměř 5,8 milionů korun z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko. Nejčastěji po 400 tisících korunách na projekt.

Dotace za bezmála padesát milionů korun rozdělil včera Výbor Regionální rady Moravskoslezsko, který se poprvé sešel v novém složení. V patnáctičlenném výboru, který na Moravskoslezsku rozhoduje o financování projektů z evropských peněz, zasedlo sedm zástupců ČSSD, pět politiků z KSČM, po jednom zástupci od ODS a KDU-ČSL a jeden Nezávislý. Do čela Regionální rady se postavil hejtman Miroslav Novák.

Druhý listopadový víkend bude patřit pasivním domům, a to nejen v České republice, ale po celém světě. Mezinárodní dny pasivních domů otevírají dveře pasivních domů v Lednici, Hlinsku, Sedlčanech, Praze i Brně, ale také v Šanghaji, Drážďanech či newyorském Brooklynu. Ve všech koutech světa se v následujících třech dnech dozvíte, jak vypadá život v energeticky úsporném domě na vlastní kůži.

Obstát v konkurenci tržního prostředí a zároveň pomáhat lidem, kteří by jinak našli pracovní uplatnění jen stěží. O to se snaží koncept sociálního podnikání. Jeho hlavním cílem není jenom generovat zisk, ale má výraznou přidanou hodnotu - vytváří pracovní příležitosti pro lidi znevýhodněné na pracovním trhu. Práci tak v sociálním podniku najdou i lidé bez domova, osoby se zdravotním hendikepem či imigranti a zástupci etnických menšin. Podporu pro rozjezd do prvních dvou let poskytuje Evropský sociální fond.

O peníze na výměnu starých kotlů na dřevo a uhlí za nové automaticky plněné kotle, si mohu lidé z Moravskoslezského kraje žádat dál. Rozhodli o tom radní, když v úterý schválili vyhlášení už třetí výzvy dotačního programu, na kterém spolupracuje Moravskoslezský kraj s Ministerstvem životního prostředí.

Vyškov má užitečné webové stránky, dostupné doktory a ve městě přibývá firem a živnostníků. To jsou důvody, proč se podnikatelsky nejpřívětivějším městem Jihomoravského kraje stal právě Vyškov. Na druhém místě ve výzkumu Město pro byznys se umístily Šlapanice. Třetí příčku obsadil Mikulov.