Domů Dění v regionech

Dění v regionech

Co se děje v jednotlivých krajích či městech? Na to odpovídá rubrika Dění v regionech!

Jedna z největších ekologických zátěží se nachází také ve Zlínském kraji. V kunovickém areálu Aircraft Industries vznikala od roku 1960 až do doby před privatizací nešetrným zacházením s nebezpečnými chemickými látkami.

Velké škody napáchala v letech 1971 – 1973 výroba svítiplynu v jihlavském areálu Jihomoravské plynárenské. Jako vedlejší produkt výroby zde vznikaly znečišťující látky, zejména polyaromatické uhlovodíky a další ropné látky a fenoly.

Hned několik starých ekologických zátěží musejí řešit ve společnosti Vítkovice Machinery Group.

Koksovna Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách byla založena v roce 1892. S ohledem na v počátcích jednoduchou technologii výroby koksu a následně vznikající produkty - koksárenský plyn, dehet, benzol, síran amonný, fenolát sodný - docházelo ke kontaminaci areálu od prvopočátku výroby. V minulosti normy týkající se dopadů výroby na životní prostředí prakticky neexistovaly, proto mohlo dojít ke kontaminaci.

Problémy se starou ekologickou zátěží řeší i v největším českém výrobci vyfukovaných polyetylenových folií a vázacích polypropylenových v Granitolu Moravský Beroun. Právě ftaláty, používané jako změkčovadla při výrobě plastů, zamořily část výrobního areálu.

Jako o časované bombě hovoří obyvatelé Šlapanic o ekologické zátěži v areálu společnosti ICEC. Ten se dnes využívá jako pronajímané skladovací prostory, do roku 1972 tam však byla umístěna výroba dehtovaných a později asfaltových lepenek národního podniku Dechtochema.

Třetí zasedání zastupitelstva města Hodonín přineslo nečekanou změnu. Hned při schvalování programu navrhnul radní Vítězslav Krabička (Změna) změnu programu, a to odvolání stávajících a volbu nových místostarostů a některých členů zastupitelstva.

Když už všichni mluví o spolupráci veřejného a soukromého sektoru, založme fond, který tyto projekty bude podporovat. S takovou myšlenkou vznikla Jessica. Dalo by se ale říci, že jiný kraj, jiná Jessica.

Diskuze o slučování se jich netýká, jejich cílem je samostatnost. Řeč je například o Petrovu nad Desnou, Libhošti nebo Dolních Heršpicích.

Sloučit, či nesloučit? To podle odborníka na regionální rozvoj Radima Perlína z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není pro starosty tématem číslo jedna. „Především u představitelů malých venkovských obcí nevidím jakoukoliv ochotu diskutovat o výhodách či problémech slučování obcí,“ říká.