Domů Legislativa
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Legislativa

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se dohodla s představiteli Svazu měst a obcí ČR na podpoře stavebního zákona. Svaz přitom ještě před týdnem inicioval tzv. Tříkrálovou výzvu ke stažení a úplnému přepracování zákona. Po schůzce ministryně Dostálové, premiéra Andreje Babiše a představitelů Svazu měst a obcí ČR je ta hlavní dohoda na stole a svaz už netrvá na stažení zákona.

„Obě instituce, tedy MMR i Svaz měst a obcí, jsme vědomy, že nemůžeme ve složitosti stavebního řízení zůstat ve společnosti afrických zemí na 157 místě světového žebříčku. Musíme to rychle napravit. A když máme společný cíl, snáz se nám hledala společná cesta. Změny musí nastat co nejrychleji tak, aby zákon mohl vstoupit v platnost už v roce 2021. Na tom trvá i pan premiér a dlužíme to občanům a investorům,“ uvedla po schůzce ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

„I naše snaha je zrychlit a zefektivnit stavební řízení. Musím ještě naši dohodu projednat se Sdružením místních samospráv a Spolkem pro obnovu venkova, se kterými postupujeme v souladu, ale za mě jako za Františka Lukla jsme se posunuli mílovými kroky kupředu. Věřím, že i zbytek rozporů dokážeme dojednat v podobě úžasném duchu,“ reagoval František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR. Nový zákon je i ve velkém zájmu obcí – jen za rok 2018 proinvestovaly zhruba sto miliard korun – dodal Lukl.

Podstatou domluveného konsensu je, že společný model státní správy a samosprávy zůstane zachován na obcích. Vedle toho by vznikla státní stavení správa, která by řešila veřejně prospěšné stavby, liniové stavby a další. Pro občana investora by se tedy nic nezměnilo. Ten by přišel na stavební úřad na obec, pokud by tento úřad nestihl zákonnou lhůtu 30 dnů, automaticky by přebírala řízení státní stavební správa a dokončila by proces ve své hierarchii.

„Výhodou vyjednané dohody je, že umožní zastupitelnost úředníků a počítá s kompletní integrací dotčených orgánů. Zároveň vyvine tlak na rychlost vydání povolení a dodržování lhůt,“ vysvětlila ministryně Klára Dostálová. František Lukl ocenil především to, že model zahrnuje začlenění dotčených orgánů do státního stavebního úřadu, který by vydával jedno integrované stanovisko, na jehož základě by byly záměry dopovoleny.

Rekodifikaci stavebního práva předložilo ministerstvo pro místní rozvoj po projednání věcného záměru do připomínkového řízení před koncem roku. Nyní vypořádává připomínky. Premiér přistoupil na prodloužení termínu pro jejich vypořádání až do konce března a tak má ministerstvo dostatek času jednat se všemi dotčenými stranami. Do Poslanecké sněmovny ČR by měl zákon putovat v září, platit by měl začít v roce 2021.

Zdroj: MMR

0

Nový zákon zásadně zjednoduší stavební řízení v České republice. To se nyní propadá mezi nejhorší na světě. Jedná se o revoluční změnu, a proto byla do přípravy zapojena celá řada odborníků. Změny jsou však opravdu revoluční, proto MMR očekává velké množství připomínek, které všechny budou řádně vypořádány. Připomínky, které však nejsou v souladu se smyslem zákona a se schváleným věcným záměrem, akceptovat nelze. Vláda schválila harmonogram prací, který MMR musí dodržet. Není možné tedy zvolnit tempo, jak je mnohdy požadováno.

Na změnu nelze čekat 10 let. Ještě před několika měsíci bylo naopak slyšet kritiku, že příprava nového zákona jde příliš pomalu. Termíny prací stanovila ve svém usnesení vláda a cílem MMR je udělat vše proto, aby byly dodržovány. Na paragrafovém znění nového stavebního zákona, jehož cílem je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení, začal zpracovatelský tým pracovat neprodleně po schválení jeho věcného záměru v červnu letošního roku. Návrh paragrafové znění byl odeslán do meziresortního připomínkového řízení 25. listopadu 2019. Příprava nového stavebního zákona trvá od zahájení prací na věcném záměru cca 2 roky, další období je pak plánováno na postupné nabývání účinnosti zákona.

Nezbytnou úpravou pro zrychlení stavebního řízení je redukce dokumentace pro povolení stavby. „Návrh předložený do mezirezortního připomínkového řízení předpokládá, že stavební úřad bude povolení stavby vydávat na základě jednodušší dokumentace než dnes. Podrobnější dokumentaci pro provedení stavby však stavebník bude muset opatřit ještě před vlastním zahájením stavby. Je to efektivní a hlavně to skutečně povede ke zrychlení celého řízení,“ říká náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová. MMR přichází se zásadním zjednodušením povolovacího procesu při zachování ochrany veřejných zájmů.  

Zdroj: MMR

Vláda schválila soubor nové odpadové legislativy čítající nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon. Nová legislativa přinese do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko tak konečně vykročí na cestu k oběhovému hospodářství.

Nejdůležitějším cílem nové legislativy je především zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů. Podle nich již v roce 2025, tzn. za necelých 6 let, musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze z 39 % vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2030 musí být v ČR recyklováno 60 % komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více. 

„Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Navíc odpady představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny, naše životní prostředí a podpoříme nová pracovní místa v recyklačním průmyslu“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi hlavní změny obsažené v nových zákonech patří postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky, zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 a uzákonění tzv. systému PAYT, tedy systému, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice.

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pak zavádějí do české legislativy zcela nový princip ekomodulace. Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Čím méně opravitelný nebo recyklovatelný výrobek, tím vyšší cena za jeho využití či odstranění a naopak.

Ekologicky balené nebo vyráběné výrobky se tak mohou zlevnit, za ty neekologické firmy zaplatí více. Cílem ekomodulace je motivovat výrobce i dodavatele, aby jejich výrobky plnily ekologické nároky už ve fázi výroby a při jejich balení. Pokud si firmy chtějí udržet konkurenceschopnost, budou se novým pravidlům muset přizpůsobit. Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností také přináší do obcí více míst zpětného odběru pro výrobky, jako jsou bílé zboží, elektronika a baterie a zavádí povinnost uvedení recyklačního poplatku na účtenkách a fakturách. Občané tak budou mít přehled, kolik recyklace nakoupeného zboží stojí.  

Skládkovací poplatek

Klíčovým opatřením ke zvýšení recyklace komunálního odpadu, jejíž cíl stanovila nová evropská legislativa na 65 % v roce 2035, je postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun v roce 2030 a zákaz skládkování využitelných odpadů v roce 2030.

Poplatek za ukládání odpadu na skládky není totožný s poplatkem, který občanům stanovují obce za svoz odpadů. Pokud je v obci stanoven poplatek podle zákona o místních poplatcích, pak je jeho výše dnes maximálně 1000 Kč a s novým odpadovým zákonem by měla být po dohodě se Svazem měst a obcí České republiky maximálně 1200 Kč, protože v současnosti již reálné náklady některých obcí dosahují až této částky. 

„Růst skládkovacího poplatku je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší. Navýšení poplatku nám dlouhodobě doporučuje Evropské komise a OECD,“ upozorňuje ministr Brabec.

Třídění se vyplatí všem – třídicí sleva

Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů nebude platit zvýšený poplatek za ukládání odpadů na skládky. To samé platí pro občany.

Třídicí sleva totiž umožní obcím skládkovat odpad zbylý po třídění za nižší cenu, do roku 2025 za současných 500 korun, později až 800 korun v roce 2030. Podmínkou pro uplatnění takové slevy bude ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2020 bude využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 % skla, plastu, papíru, kovů a biologicky rozložitelného komunálního odpadu z celkové produkce komunálních odpadů na území obce, a až 75 % v roce 2027.

 „Princip třídicí slevy je poměrně jednoduchý. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nezaplatí na poplatku za uložení odpadů na skládky ani o korunu navíc než dnes. Samozřejmě je to především o obcích, které tak musí své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jak to provedou, je zcela na nich. Pomoci by mohl například PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává zákon jasná pravidla a chce tím obce motivovat k jeho zavádění. Již dnes u nás funguje zhruba v 15 % měst a obcí,“ pokračuje Brabec.

PAYT

V praxi se změny dotknou především obcí, které by měly své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jaké zvolí cesty, je zcela na nich. Pomoci jim může například tzv. PAYT, tedy poplatek za komunální odpad nastavený podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává návrh zákon jasná pravidla a obce jej mohou začít široce využívat. Návrh zákona také dává obcím možnost zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit i tzv. „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Zákaz skládkování od roku 2030

Zákaz skládkování určitých druhů odpadů se po dohodě se Svazem měst a obcí ČR i Hospodářskou komorou ČR posouvá z roku 2024 na rok 2030. „Hlavním důvodem pro takovou změnu je nová evropská legislativa, s níž máme být v souladu. Původně se v Evropě očekávalo, že konec skládkování přijde už v roce 2025, proto Česká republika v roce 2014 přijala právní úpravu, která za konec skládkování stanovila rok 2024. Termíny evropské legislativy se ale posunuly, je proto správné je posunout i u nás tak, aby se na významné omezení skládkování mohly obce i podnikatelské subjekty dostatečně připravit. Obce budou muset začít aktivně primárně třídit odpady a odpadové firmy posilovat kapacity na případné dotřídění odpadů a zpracovatelská zařízení na druhotné suroviny,“ upozorňuje ministr.

Povinné třídění textilu

Už od letošního roku funguje celoroční sběr biologicky rozložitelných odpadů, od počátku příštího roku bude možné odevzdávat kuchyňské oleje. Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. To jsou významné změny, které usnadní občanům třídění jednotlivých složek svých odpadů. Způsob, jakým budou obce tyto povinnosti zavádět, zůstává stejný, tedy obce mají různé možnosti, ze kterých mohou vybírat. S podporou recyklace pomáhají nejenom obcím dotace z Operačního programu Životní prostředí, které přispívají na systémy sběru a třídění směsných komunálních odpadů, stejně jako povinnosti obcí umožnit svým občanům odkládat další druhy separovaných odpadů.

Ekomodulace

Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí tzv. ekomodulaci. Ta nařizuje autorizovaným obalovým společnostem upravit příspěvky vybírané od jednotlivých firem za uvádění obalů na trh, na základě opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a obsahu nebezpečných látek v obalech, a to s ohledem na celý jejich životní cyklus. Nová regulace tedy bude umožňovat, aby obaly snadno recyklovatelné (například z jednoho druhu materiálu) byly levnější, než obtížně recyklovatelné obaly, například takové, které kombinují různé nekompatibilní druhy plastů (typicky PET lahve s rukávem z PVC).

Podpora nové legislativy

Soubor nové odpadové legislativy podporuje Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace krajů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je výsledkem jednání, která probíhala několik let. Stávající zákon o odpadech je dlouhodobě nevyhovující a za posledních 20 let byl mnohokrát novelizován. „Především je legislativou z 20. století. A my žijeme už o století dál,“ uzavírá ministr Brabec.  

„Finální návrh nového zákona o odpadech je výsledkem dohody se všemi klíčovými partnery, vyzdvihnul bych především dohodu se Svazem měst a obcí ČR. Ten je naším klíčovým partnerem, protože obce jsou ze zákona původci komunálního odpadu,“ pokračuje ministr Brabec.

A předseda Svazu měst a obcí František Lukl k tomu už dříve uvedl: „Obce a města se musí připravit na třídění, musí vzniknout recyklační kapacity i nové kapacity pro energetické využití odpadů, musíme odzkoušet nové motivační nástroje pro občany. Proto vítáme, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a posunulo termín konce skládkování a společně jsme se dohodli i na pomalejším navýšení ceny skládkovacího poplatku. Pro nás to znamená více času na přípravu, aniž bychom museli finančně zatěžovat občany navyšováním poplatků za nakládání s odpady.“

Zdroj: MŽP

Komise pro spravedlivé důchody se na svém zářijovém jednání zabývala problematikou posílení důchodů pečujících osob. Zejména ženy, které během svého života pečovaly o své děti nebo nemocné a nemohoucí blízké, jsou za tuto péči v důchodu v podstatě trestány nižšími důchody. Cílem Ministerstva práce a sociálních věcí je přinést takovou změnu, která by ohodnotila zásluhy za péči již od prvního dne seniora v důchodu.

Příčin nižších důchodů pečujících osob je několik. Jednak je to péče o děti nebo závislé osoby, která omezuje možnosti pečujících na trhu práce. „Když se žena vrací po rodičovské do práce, má oproti muži, který po tu dobu budoval kariéru, až o 40 procent nižší mzdu, což negativně dopadá na výši jejího důchodů,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), podle které by měl důchodový systém ocenit výchovu dětí.

Komise pro spravedlivé důchody proto dnes doporučila ministryni k dalšímu projednání na koaliční radě 2 opatření pro budoucí důchodce, kteří během svého života pečovali o děti. Prvním je tzv. fiktivní vyměřovací základ pro pečující o děti, druhým pak rozšíření vyloučených dob.

Fiktivní vyměřovací základ

Mzdy v letech, kdy lidé pečovali o dítě do 4 let, budou moci lidé i nadále vyloučit z výpočtu výše důchodu. Pokud se však rozhodnou, že je nevyloučí – například měli většinou nižší než průměrnou mzdu – započtou se jim při výpočtu důchodu nejen mzdy, ale i fiktivní vyměřovací základ jako ocenění péče o dítě. V tuto chvíli se předpokládá, že by fiktivní vyměřovací základ měl být ve výši průměrné mzdy. MPSV odhaduje, že pak by toto opatření pomohlo 90 % pečujících. Při současné úrovni průměrné mzdy by to podle propočtu MPSV znamenalo dodatečné navýšení penzí o cca 400 Kč. 

Rozšíření vyloučených dob

Ženy, které se vracejí z rodičovské dovolené do práce, mají oproti mužům, kteří po tu dobu budovali svou kariéru, o desítky procent nižší mzdy – podle odhadu odborníků jde až o cca 40 %.  Toto opatření umožní pečujícím vyloučit z výpočtu důchodu období nízkých příjmů po návratu z rodičovské dovolené, což ve výsledku povede
ke spravedlivějším důchodům pečujících. Podle výpočtů MPSV by toto opatření mohlo navýšit důchody pečujících o v průměru 170 Kč a pomohlo by 45 % pečujících, zejména ženám.

A co současní důchodci?

Komise se zabývala také možnostmi pomoci současným důchodcům, kteří pečovali o děti. Přestože se záměrem pomoci těmto lidem odborníci vesměs souhlasí, při hlasování o doporučení pro ministryni k dalšímu projednání zvedla ruku jen polovina přítomných členů komise. Další postup tedy bude čistě na ministryni Janě Maláčové, zda se rozhodne předložit toto opatření na koaliční radě.

0

Celní správa ČR evidovala ke konci minulého roku na svých účtech příjmy v celkové výši 170,5 mld. Kč. Tato částka zahrnuje výnosy ze spotřebních daní, cla a daně z přidané hodnoty při dovozu, výnosy z dělené správy, ekologických daní a správních poplatků.

Nejvyšší podíl na těchto příjmech vykazuje inkaso vnitrostátní spotřební daně 96,9 %, které činí 165,2 miliard. Oproti loňskému roku je vyšší o 4,4 miliardy korun, tj. o 2,8 %.

Výběr spotřební daně u tabákových výrobků činil 58,8 miliard korun – tedy o 2,6 miliard více než v uplynulém roce, u lihu vyinkasovali celníci 7,9 miliard.

Při dovozu zboží ze třetích zemí celníci vybrali poplatky (clo, DHP, SPD) ve výši 2 miliard korun.

Pracovníci dohledu za uplynulý rok uskutečnili 11 080 kontrol dodržování zákona o evidenci tržeb a v 17,29 % zjistili porušení. Nejčastěji se jednalo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému či opomenutí umístit informační oznámení. Ve správním řízení bylo pravomocně rozhodnuto o více než tisíci šesti stech přestupcích a uloženy pokuty za patnáct a půl milionů korun. V deseti případech došlo k uzavření provozovny.

 Při kontrolní činnosti systému elektronického mýtného bylo v minulém roce zjištěno 22 335 porušení a uloženo téměř 21 milionů korun v blokových pokutách. V téměř patnácti tisících případech časového zpoplatnění celníci zjistili porušení právních předpisů a uložili 16,3 milionů korun v blokových pokutách.

 Hodnota padělků a nedovolených napodobenin v cenách originálu, které byly odhaleny celní správou v oblasti porušování práva duševního vlastnictví, činila v loňském roce přes tři sta šedesát čtyři milionů korun. Celníci zajistili přes tři sta sedmdesát tisíc kusů padělků.

0

Tři čtvrtiny Čechů by umožnily volit korespondenčně jak krajanům v zahraničí, tak všem, kteří jsou v době voleb mimo své trvalé bydliště. Tento způsob volby by v příštích parlamentních volbách zvažovala téměř čtvrtina českých voličů, pokud by měli tu možnost. Vyplývá to z průzkumu agentury MEDIAN pro Institute for Democracy 21 (IFD21). Česko je jednou z mála zemí EU, která volbu poštou nenabízí. Volba na dálku by přitom zaujala i nevoliče, zhruba 12 % z nich říká, že by se korespondenčně příštích voleb do parlamentu pravděpodobně zúčastnili.

Celkově by zavedení jakékoliv korespondenční formy hlasování uvítalo 43 % Čechů. Největší podporu má u voličů TOP 09 (uvítalo by ji 84 %), u Pirátů (64 %) a také u stoupenců SPD (50 %). V nedělních Otázkách Václava Moravce její zavedení podpořili i Jan Hamáček a Pavel Bělobrádek, současná vláda jej dokonce slibuje v aktuálním programovém prohlášení. Průzkum MEDIANU pro IFD21 zjišťoval postoj Čechů k zavedení korespondenční volby ze zahraničí i vnitrostátně, například po vzoru Německa, kde možnost volit poštou využívá zhruba pětina občanů a poštovné jim hradí stát. Korespondenční volba funguje i v Rakousku, kde v posledních prezidentských volbách hlasovalo poštou cca 700 000 voličů.

Pokud by korespondenční volba byla zavedena, podle průzkumu by ji využila v příštích parlamentních volbách třetina těch, kteří se voleb plánují zúčastnit (32 %), a okolo 12 % těch, kteří by ke klasickým volbám určitě nešli. Z průzkumu také vyplynulo, že v Česku bydlí mimo adresu svého trvalého bydliště 14 % občanů s volebním právem, tedy více než milion lidí. Volby pro ně znamenají buď cestování a s ním spojené časové i finanční náklady, nebo byrokratickou proceduru vyřizování žádosti o voličský průkaz. Ve věkové kategorii 18–29 let se to týká každého třetího voliče.

Pro umožnění volit korespondenčně lidem, kteří v ČR bydlí mimo své trvalé bydliště, se v průzkumu vyslovilo 75 % respondentů. Krajany s trvalým pobytem v zahraničí by poštou nechalo volit 72 % dotázaných, a dokonce 79 % v případě, že jde o občany ČR krátkodobě mimo republiku. V zahraničí pobývají stovky tisíc Čechů, voleb se však pravidelně účastní pouhý zlomek z nich.

Politické strany, které se pragmaticky obávají korespondenční volby ze zahraničí, podle mne chybně předpokládají, že by většina dnes vyřazených voličů hlasovala stejně jako těch 10 % krajánků, kteří si dnes zařizují volební průkazy a cestují na ambasády – ti patří mezi nejangažovanější a nejvzdělanější část Čechů v zahraničí. Dopady na volební výsledky by asi byly relativně omezené – zvlášť při zařazení hlasů z ciziny do větších volebních krajů,“ říká sociolog společnosti MEDIAN Daniel Prokop.

Hlavní výhodou korespondenčního hlasování pro všechny občany doma i v zahraničí má být možnost odvolit takřka odkudkoliv a také kdykoliv od doby, kdy je zveřejněn termín voleb. „Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Na odborných seminářích slýcháme různé protiargumenty týkající se většinou bezpečnosti nebo tajnosti voleb. Když ten mechanismus funguje úspěšně v zahraničí, cesta se bude muset najít i u nás. Tlak zdola tu evidentně je, říká autorka jedné ze tří petic za korespondenční volby, Kateřina Písačková z Institute for Democracy 21. Petice mají dohromady řádově tisíce podpisů.

Úprava volebního zákona by občanům umožnila mnohem větší flexibilitu, než současný stav, který je nutí fyzicky dojít do volební místnosti. Vliv korespondenční volby na vyšší volební účast je podle Daniela Prokopa pravděpodobný, ne však zaručený. „Korespondenční volba by především umožnila hlasovat lidem, kteří volit chtějí, ale mají to ztíženo nepřítomností v bydlišti či jinou indispozicí. Využití korespondenční volby a nárůst účasti by byl asi menší, protože i její vyřízení by stálo nějaké úsilí. A navíc, rodiny často chodí volit spolu, a když nejangažovanější člen hlasuje na dálku, ti další se občas voleb nezúčastní. Ale to se týká zejména elektronických voleb, které kromě své rizikovosti paradoxně často nevedou k navýšení účasti,“ doplňuje Prokop.

Návrh Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 na zavedení korespondenční volby, alespoň pro Čechy žijící v zahraničí, momentálně čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.

Sběr dat proběhl od 25. 8. do 11. 10. 2018 metodou CAPI + CAWI a průzkumu se zúčastnilo 1434 respondentů starších 18 let.

0

Pravidlo, že do základu daně z nabytí nemovitých věcí se nezahrnuje DPH, bude Finanční správa nově aplikovat nejen na případy, kdy je poplatníkem daně převodce, ale i na případy, kdy je poplatníkem daně nabyvatel.

O novince informovala vedoucí Oddělení tiskového a zahraničního protokolu Finanční správy Gabriela Štěpanyová. Pokud k nabytí nemovité věci (obvykle jde o datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí) došlo kdykoliv po 1. 1. 2014 (tedy i po 1. 11. 2016) a daňové řízení bylo již ukončeno, přičemž daň byla správcem daně vyměřena ze základu daně včetně DPH, může si poplatník v případě, že dosud neuplynula lhůta pro stanovení daně, podat dodatečné daňové přiznání a zažádat o vrácení případně vzniklého přeplatku na dani. Uvedené se týká pouze případů, kdy převodcem nemovité věci je plátce DPH a nabývací hodnotou je cena sjednaná, do níž je zahrnuto DPH.

Pokud daňové řízení nebylo dosud ukončeno, tj. správcem daně nebyla dosud vyměřena daň či ještě probíhá odvolací řízení, správce daně sám vyměří poplatníkovi daň podle výše uvedeného postupu. O vrácení případně vzniklého přeplatku na dani si opět může poplatník zažádat.

Volba tohoto postupu je důsledkem provedení podrobné analýzy v nedávné době zveřejněných rozsudků Nejvyššího správního soudu (4 Afs 88/2017–35, 7 Afs 301/2016 – 70). Ten při posuzování otázky, zda je součástí ceny sjednané DPH či nikoliv, dvakrát dospěl k závěru, že v případě, kdy je poplatníkem převodce, nelze do základu daně z nabytí nemovitých věcí DPH zahrnout. Finanční správa proto bezprostředně přizpůsobila svojí správní praxi u poplatníka převodce tak, aby odpovídala aktuální soudní judikatuře. V uvedených případech se však Nejvyšší správní soud nezabýval situacemi, kdy je poplatníkem daně nabyvatel. Situaci poplatníka nabyvatele bylo tedy nutné podrobit dalšímu rozboru obou rozsudků. Na základě důkladné analýzy se Finanční správa přiklonila k závěru, že není důvod, aby soud v budoucnu nerozhodl i v tomto případě obdobně jako u poplatníka převodce. Proto se rozhodla v zájmu vyjasnění situace u poplatníka nabyvatele změnit svou metodiku a správní praxi.

O dvě třetiny poklesl v druhém čtvrtletí tohoto roku počet vyhlášených veřejných zakázek oproti loňsku. V penězích jde dokonce o více než tři čtvrtiny. Právě proto vzniká „Fórum veřejné zakázky kvalitně“, společný projekt Ministerstva průmyslu a obchodu a Komory administrátorů veřejných zakázek.

Fórum má pomáhat všem těm, které trápí náročnost stávající legislativy a její ekonomické dopady. Při zadávání veřejných zakázek totiž nehospodaří úředníci se svěřenými penězi efektivně. Dnešní zákony na ně nevytvářejí dostatečný tlak. Úředníci tak vybírají vítěze jen podle ceny a nehledí na kvalitu. Nekvalitní práce ale finále vede k vyšším nákladům. „Stávající praxe je katastrofální. Územní plány a projekty na veřejné stavby jsou vybírány jen na základě ceny, takže výstupy nemohou být v žádném případě kvalitní. My jsme začali pracovat s takzvanou bezpečnou cenou, protože ceny za projekční práce se soutěží na úrovni 20 – 30 procent doporučených cen. Špatně připravené projekty v důsledku způsobují násobně vyšší ztráty v realizaci a provozu staveb,“ vysvětlil předseda České komory architektrů Josef Panna.

Hospodárnost, efektivnost, účelnost

To stejné vyplývá i z diskuze účastníků odborné konference „Fórum veřejné zakázky kvalitně“, která předvčerejškem na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu odstartovala činnost nové platformy. Odborníci z Fóra se snaží navrátit do veřejných zakázek kritérium kvality a varují před nepřiměřeně nízkými nabídkovými cenami.

Lidé z Fóra plánují sdružit další odborné a profesní společnosti, instituce a asociace, které chtějí zjednodušit proces zadávání zakázek. Ubylo by papírování a pomohlo by to zavést kvalitu jako hlavní hodnotící kritérium. „Zákon v dnešní podobě z naší zkušenosti komplikuje situaci zadavatelům, kteří jsou nuceni vybrat i společnost, jejímž kvalitám nevěří,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Jedním z cílů Fóra tak má být i důsledné uplatňování principu 3E (hospodárnost, efektivnost, účelnost) v zadávání veřejných zakázek a také pomoc v přípravě na přijetí nového zákona, který bude respektovat aktuální směrnice Evropské unie. „Chceme přinést řešení pro zadavatele, jak v dnešní době správně aplikovat principy 3E, to znamená dát přednost kvalitě před cenou,“ upřesnil vizi Fóra předseda Komory administrátorů veřejných zakázek Robert Pergl.

Ekonomika trpí

Stávající systém zadávání veřejných zakázek totiž neblaze působí na tuzemskou ekonomiku. Z odborných výzkumů vyplývá, že nynější novela přidělává úředníkům práce a minimálně zdvojnásobuje náklady na vlastní i externí pracovníky. Prodlužuje také lhůty pro výběrová řízení.

Ukázkovým příkladem jsou zakázky ve stavebnictví. Jejich objem poklesl ve druhém čtvrtletí 2012 v meziročním srovnání o 61,7 procenta. „Někteří dodavatelé ve stavebnictví kvůli tlaku na cenu a vyšší konkurenci snižují náklady na vstupy. Tím se snižuje kvalita celého díla, což se v delším horizontu projeví pouze vyššími výdají na údržbu a rekonstrukci,“ zhodnotil situaci prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

S problémy se navíc potýkají i na malých obcích, kde chybí odborníci, kteří by zvládli složitou administrativu spojenou s vypsáním veřejné zakázky. „I tito starostové připravují velké projekty, často to ovšem dělají doslova na koleni. Díky chybám je nutné následně vypsaná řízení rušit. Pokles oznámených zakázek souvisí nejen s obavami z náročné administrativy zadavatelů, ale bezesporu i s propadem objemu veřejných financí,“ komentovala současný stav vedoucí legislativně-právního oddělení Svazu měst a obcí Ludmila Němcová.

Veřejné zakázky přitom tvoří zhruba 17,5 % HDP. Mezi lety 2011 a 2012 bylo zveřejněno celkem 11 tisíc oznámení o veřejné zakázce a celková hodnota těchto zakázek se pohybovala okolo 538 miliard korun.

Přečtěte si také „Úředníci chybují ve veřejných zakázkách. Pomůže jim elektronizace“

Po zdlouhavém procesu poslanci schválili nový zákon o ochraně ovzduší. Ve verzi, kterou předložil senát. Ministerstvo životního prostředí si od něj mimo jiné slibuje snížení administrativy – poplatky se budou namísto dnešních dvaceti platit za čtyři hlavní látky, které nejvíce znečišťují životní prostředí.

Zákon také například počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech nebo stanovuje emisní stopy pro konkrétní oblasti. Zákon ještě musí podepsat prezident.

Poslanecká sněmovna tak dostala možnost napravit svou chybu, když v původním vládním návrhu ve třetím čtení prakticky vypustila ze zákona poplatkovou povinnost za emise škodlivin vypouštěných do ovzduší. Česká republika tak nadále bude ctít základní princip, který je nazýván – polluters pay, tedy že znečišťovatel platí, jenž je tradiční součástí českého environmentálního práva. Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a od roku 2017 by měla jejich čtvrtina být příjmem krajů, ve kterých jsou vyměřovány.

Pozměňovací návrh současně umožňuje snižování poplatků, pokud bude provozovatel snižovat emise nad rámec minimálních legislativních požadavků nebo je již dnes pod touto úrovní. Poplatek by se vůbec nevyměřil při dosažení vysoké úrovně ochrany ovzduší, definované snížením emisí pod hodnotu 50 % horní hranice spojené s nejlepšími dostupnými technikami.

„Pozměňovací návrh jednoznačně zvýhodňuje provozovatele, kteří se chovají odpovědněji a snižují emise více, než je vyžadováno, na rozdíl od provozovatelů, kteří balancují na zákonem vyžadované hranici.,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

„Schválená podoba zákona sice není zcela ideální, ale i tak je významným krokem pro oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší,“ komentovala zákon Vendula Krčmářová z ostravské pobočky Arniky. „Některé věci lze však v budoucnu upravit novelou, podstatné je, že nyní se vláda po dlouhých tahanicích dobrala zákona, který přináší řadu nových opatření. Jak si kraje a města poradí s aplikací nízkoemisních dopravních zón či emisních stropů pro oblasti, teprve uvidíme,“ dodala.

Podle Miroslava Nováka, prvního náměstka Moravskoslezského kraje, je nový zákon dobrým legislativním nástrojem, který může zlepšit ovzduší i v Moravskoslezském kraji. „Přesto si myslím, že by kraje měly získat více než jen 25 % z vybraných poplatků za znečišťování ovzduší. Kraje mohou nepochybně lépe reinvestovat prostředky do zlepšení ovzduší než centrální vláda a navíc není fér, aby poplatky za poškození životního prostředí končily jinde, než kde vznikají a kde je logicky tím pádem problém s ovzduším a jejich potřebnost největší. Do Moravskoslezského kraje se musí vrátit zpět co nejvíce z vybraných poplatků, aby kraj mohl investovat co možno nejvíce do snížení dopadů místního průmyslu na životní prostředí. Zasadím se o to, aby se tak dodatečně stalo a rovněž také o to, aby to bylo dříve než v roce 2017,“ uvedl Novák.

Transparency International spolu s Občany proti hazardu a Brněním odmítá návrh nového zákona o sázkových hrách z dílny ministerstva financí. Záměrem ministerstva je pomocí nového zákona legalizovat stávající nezákonný stav.

Novým zákonem chce podle nich ministr Kalousek odvést pozornost od usnesení vlády č. 156, které mu do půlky května přikazuje zrušit až 90 procent stávajících hazardních přístrojů.

Transparency International, Občané proti hazardu a Občanské sdružení Brnění vypracovaly k návrhu zákona o sázkových hrách 11 připomínek, které rozeslaly ministrům, předsedům komor parlamentu a předsedům politických klubů.

Podstatnou připomínku k novému zákonu uvedla již dříve BIS: „Podle předloženého návrhu zákona je subjekt, který žádá o povolení provozovat hazardní hry, považován za bezúhonného, pokud nebyl pravomocně odsouzený pro konkrétní trestné činy. Tento požadavek je nedostatečný. Hazardní průmysl je celosvětově spojován s organizovaným zločinem a praním špinavých peněz, které může sloužit např. k financování terorismu. Součástí řízení by proto mělo být komplexní zjišťování bezpečnostních rizik spojených s žadatelem.“

„Zákon umožňuje praní špinavých peněz. Na všudypřítomné herny se nevztahuje zákon proti praní špinavých peněz, ač se v nich točí obrovské částky. To představuje obrovské bezpečnostní a ekonomické riziko pro Českou republiku,“ uvedl David Ondráčka, ředitel Transparency International ČR:

Vladan Brož, vedoucí právní poradny TIC dále upozorňuje: „Podle usnesení Vlády č. 156 z 14. března musí ministr Kalousek dohlédnout, aby do půlky května zahájilo ministerstvo správní řízení na všechna povolení hazardních přístrojů, v rámci kterých se sníží limity na sázkové hry z 1000 Kč na 5 Kč a doba povolení z 10 let na jeden. Při dodržení tohoto usnesení není nový zákon v současné době nutný. Máme řadu signálů, že Kalousek usnesení dodržet nehodlá.“

„Česká republika má nejvíce hazardních přístrojů na obyvatele na světě. Má proto i nejvíce gamblerů. Závislost na automatech je podobně silná jako na pervitinu. Jediným možným krokem je přijetí zákona, který srazí počet hazardních přístrojů na evropskou úroveň, tj. nejvýše na 10 % současného počtu přístrojů. Kalouskův návrh ale toto nijak neřeší, počty automatů nesnižuje,“ míní Martin Svoboda, předseda občanského sdružení Občané proti hazardu a bývalý gambler.