Domů Nezařazené

Ostrava, 5. září 2019 – Novinky ve výstavbě a opravách silnic v Moravskoslezském kraji, bezpečnost na silnicích i železnici a chytré technologie v dopravě. To byla hlavní témata, o kterých diskutovali účastníci Setkání u kulatého stolu na téma Bezpečná dopravní infrastruktura Moravskoslezského kraje. Akci, na které se sešli zástupci měst a obcí z regionu, zástupci kraje, ŘSD a dalších důležitých institucí a firem, pořádala v Ostravě společnost Magnus Regio už poosmé. Akce se konala za finanční podpory z rozpočtu Moravskoslezského kraje.

V úvodu seznámil účastníky se situací v kraji náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka: Jsme v kraji, kde se staví opravdu hodně. Staví se zde tolik, jako ve zbytku republiky dohromady. Je to tím, že obce i kraj drží při sobě a velkou část projektové přípravy berou na sebe.“

„Když poté přijdeme s vypracovaným projektem, ŘSD se již špatně uhýbá – což jiné kraje nedělají. Všechny stavby, které mají nějaký relevantní význam, tak jsou již v určité fázi rozpracovanosti. Pokud tedy budeme stavět tímto tempem, tak za deset let by mělo být vše dostavěno. Pak samozřejmě nastane fáze oprav a údržby, a také to, co rezonuje právě i celou dnešní konferencí, a to optimalizace dopravy, různé vychytávky, aby doprava byla maximálně plynulá,“ řekl Unucka, a ještě dodal k samotnému přístupu k plánování nových projektů: „Daňové příjmy obcí narostly neuvěřitelným způsobem, je tedy na místě, aby obětovaly peníze do projektové přípravy. Jsou to projekty pro ně, pro jejich obyvatele. Čekat, až někdo z Prahy zadá studii je nesmysl. Z praxe máme ověřeno, že náš přístup opravdu funguje.“

S provozem na pozemních komunikacích jsou také bohužel čím dál častěji spojeny dopravní nehody. „Nejčastější příčinou nehod je nevěnování se řízení, na vině je především držení telefonu či navigace,“ uvedl Vladimír Kovařčík, vrchní komisař z Krajského ředitelství policie MSK. Za první pololetí roku 2019 se v Moravskoslezském kraji stalo necelých 8000 nehod, meziročně je zde nárůst asi o tisíc nehod. Kovařčík pak připomněl, že se Policie samozřejmě nezabývá jen represí, ale i prevencí.

Co se aktuálních projektů na železnici týče, o těch informoval  Pavel Mareček, náměstek ředitele pro techniku ze Správy železniční dopravní cesty – Oblastní ředitelství Ostrava. „Mezi nejvýznamnější investice patří určitě optimalizace tratě mezi Českým Těšínem a Dětmarovicemi – v tomto úseku tak došlo k výraznému zrychlení. Poddolovaný úsek u obce Louky nad Olší bude řešen následně,“ sdělil Mareček. Z hlediska výpravních budov jsou aktuálně po rekonstrukci budovy v Havířově či Frenštátu pod Radhoštěm. Mareček také zmínil, že je v plánu doplnění závor na přejezdech, tam, kde je pouze světelná signalizace. Od zúčastněných padaly také dotazy stran vysokorychlostní železnice. Pavel Mareček uvedl, že ta je realitou nejdříve v roce 2030.

Chytře a komplexně

O chytrém městě v praxi pak pohovořila primátorka Třince Věra Palkovská. „Pustili jsme se do důležitých témat, jako je čistá doprava a s tím související čisté životní prostředí. Projekty již běží. Chci ale zdůraznit, že chytré město úzce souvisí i se samotným regionem, pokud by nebylo chytré vedení kraje, nefungovalo by to.“

Řeč byla také o chytrých technologiích a jejich využití v dopravě. Michal Sedlák ze společnosti Gemos zdůraznil, jak je důležité vybírat takové, které lze následně propojovat. „Naše jednotlivá řešení jsme zakomponovali do systému. Je klíčové řešit věci systémově, abychom problémy dokázali řešit komplexně a s následným zapojením do větších celků.“

Ondřej Pokorný ze společnosti Vars Brno pak zúčastněné seznámil s projektem, který jako dodavatelská firma řešili pro ŘSD – jedná se konkrétně o sledování dynamiky dopravních proudů. Díky flotile 150 000 zařízení je možné sledovat zatíženost komunikací.

Na celém projektu je o to zajímavější, že ŘSD začalo získaná data poskytovat třetím stranám. Takže jej mohou využít města a obce, třeba do svých aplikací. V Brně je tak možné podívat se například na obsazenost parkovišť a parkovacích domů. „Příkladem dalšího využití pro města jsou uzavírky – často totiž chybí tvrdá data, která přesně ukazují, co se při té uzavírce dělo. Pokud tato data využijí, mohou srovnávat s predikcemi a na to navázat práci dopravních inženýrů. Je možné definovat určité ukazatele a dále je vyhodnocovat a řešit, zda se situace zlepšuje, či naopak zhoršuje. Data tak mohou sloužit jako důležitý podklad pro plánovače dopravní infrastruktury,“ informoval Ondřej Pokorný.

Dalšími tématy byly pak i plánovaná preventivní opatření z hlediska bezpečnosti dopravy v Moravskoslezském kraji. Zmíněny byly například pachové ohradníky kvůli střetům se zvěří. Nyní byly nainstalovány na osmi nových úsecích.

„Efektivitu, resp. k jakému snížení počtu srážek dojde, budeme dále vyhodnocovat,“ dodal Milan Novák, technicko-provozní náměstek ze Správy silnic MSK.

(fuk)

0

V současné době se celkový převis poptávky v jednotlivých krajích ČR na výměnu kotlů v domácnostech odhaduje na přibližně 1,5 mld. korun. MŽP je díky aktualizaci programu Nová zelená úsporám připraveno poptávku po nových ekologických kotlích uspokojit. Po vyčerpání zdrojů OPŽP 2014-2020 ve III. vlně kotlíkových dotací tak může poskytovat podporu občanům prostřednictvím krajských úřadů v rámci nového podprogramu Adaptační a mitigační opatření NZÚ. Kotlíkové dotace se dlouhodobě významně podílejí na snižování emisí skleníkových plynů, již díky doposud podaným a odsouhlaseným žádostem by mělo být dosaženo ročního snížení emisí CO2 o 388 kt.

„Jak jsem přislíbil, vláda dnes schválila náš návrh na rozšíření programu Nová zelená úsporám, jehož součástí je především přesun prostředků, které plynou do státního rozpočtu z prodeje emisních povolenek, na kotlíkové dotace a půjčky. Díky tomu pokryjeme jednou a půl miliardou korun aktuální zájem o kotlíkové dotace v krajích České republiky, ve kterých je vysoká poptávka po výměnách nevyhovujících zdrojů tepla,“ řekl ministr Richard Brabec.

V rámci nového podprogramu NZÚ Adaptační a mitigační opatření bude podpora poskytována zejména na podporu výměn nevyhovujících zdrojů tepla v domácnostech po vyčerpání prostředků z OPŽP 2014-2020 a na půjčky, jak je známe z již běžících kotlíkových dotacích ve zmíněných “uhelných” krajích ČR, a to v souladu s ustanovením o účelovém vázání finančních prostředků dle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Další novinkou je podprogram NZÚ – Finanční záruky. Ten má zvýšit dostupnost úvěrů určených na realizaci opatření vedoucích k úsporám energie v bytových a rodinných domech a podpořit jejich vlastníky při realizaci komplexních a nákladnějších renovací. To znamená, že Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s bankovním sektorem připraví schéma, díky kterému bude možné získat dostupnější a výhodnější úvěry na dofinancování renovací.

Díky změnám dokumentace došlo i ke zpřehlednění oblastí podpory v rámci jednotlivých podprogramů. Nově se člení na oblast energetických úspor, nové výstavby v nízkoenergetickém standardu, efektivní využití zdrojů energie, adaptační opatření v budovách (zelené střechy, fasády, stínící technika).

“Navíc se prodlužuje zdrojové krytí programu podílem z výnosů dražeb emisních povolenek do roku 2021 a v segmentu bytových domů (pro sladění výše podpory s podporou bytových domů v rámci programu IROP) navyšujeme podporu na maximálně 40 % způsobilých výdajů,” doplnil náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

Zdroj: MŽP

0

Průměrná cena za metr čtvereční bytu v brněnských novostavbách poprvé v historii přesáhla 80 tisíc korun. Na nový šedesátimetrový byt teď musí zájemci našetřit průměrně 4,86 milionu korun, stoupají ale i ceny starších bytů. Ceny rostou, protože se stále staví velmi málo. Za to mohou pomalé úřady i nedostatek pracovních sil ve stavebnictví. Poptávka po nových bytech ale ani přes vyšší ceny neuvadá. Za prvních šest měsíců roku 2019 byly prodeje dokonce dvojnásobně vysoké než za stejnou dobu loni.

Ceny bytů v Brně se oproti očekávání analytiků dál zvedají. Za metr čtvereční v novém bytě zájemci právě teď zaplatí průměrně 80 583 korun. Zdražování nezastavila ani větší nabídka bytů v nových domech sídlištního typu, které šly nedávno do prodeje. „Na růstu cen bydlení se podepisuje hned několik faktorů, od rostoucích cen pozemků a stavebních prací a materiálů přes zastaralý územní plán a složitou byrokracii při povolování staveb až po vysoké daňové zatížení a přísné normy výstavby,“ vysvětluje Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya. Podle dat společnosti Skanska se například ceny zdiva zvýšily o 12 až 20 % podle druhu, a jak uvádí společnost CEEC Research, vytíženost stavebních firem je na úrovni 94 %. To vše se do cen nemovitostí nepřímo promítá.

Na kolik přijde byt v brněnské novostavbě?

Ceny bytů v nabídce se meziročně zvedly téměř o 13 %. Na průměrný jednopokojový byt tak zájemci musí našetřit 3,1 milionu korun, na dvoupokojový pak 4,4 milionu. Byty se třemi pokoji a kuchyní vyjdou rodiny na 6,4 milionu korun a byty čtyřpokojové a větší v průměru dokonce na téměř deset milionů. Oproti běžné situaci na trhu jsou aktuálně nejvýhodnější garsoniéry, kde zájemci za metr čtvereční zaplatí 79 300 korun. „V příštích měsících očekáváme stále pozvolný růst cen nových bytů i zdražování pronájmů. Pokles ceny bude spíše ojedinělý, a to v případech, kdy se prodávajícím nebude dařit konkrétní nemovitost prodat,“ říká František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya.

I přes rostoucí ceny je však poptávka po novém bydlení v Brně stále vysoká. Během prvního pololetí se v Brně prodalo 459 bytů, což je dvakrát více než za prvních šest měsíců roku 2018. Největší zájem je stabilně o menší byty. „V uplynulém čtvrtletí byl každý třetí prodaný byt v Brně jednopokojový. Kromě zájemců o bydlení je kupují zejména investoři, protože výnosy z pronájmu garsonky jsou zatím nejvýhodnější. Zájem o nájemní bydlení navíc díky studentům univerzit a zahraničním pracovníkům v nadnárodních společnostech také stoupá,“ říká Alexej Veselý.

Kdy se situace změní?

Obrat k lepšímu by mohl brněnskému realitnímu trhu přinést nový územní plán, na jehož návrhu teď pracuje Kancelář architekta města Brna a který má začít platit do konce roku 2022. „Plochy určené
k bydlení jsou ve stávajícím územním plánu už prakticky vyčerpané nebo jejich zástavbě brání další komplikace, například nemožnost dopravního napojení, omezení daná předpisy, ochrannými pásmy, záplavovými územími a další,“ říká Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna.

Stávající situaci má ještě před schválením nového územního plánu zlepšit také sto padesát změn stávajícího územního plánu, které pomohou nejen rozvoji bydlení, ale také dopravy. „Začátkem července jsme odevzdali návrh, který zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů, ale také větší změny, které umožní přeměnit nevyužívané průmyslové areály na obytné čtvrti. Týká se to třeba areálů ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech,“ doplňuje Sedláček. Změny by měly začít platit v polovině roku 2020.

Autor: red

0

V rámci dohody o dofinancování sociálních služeb pro rok 2019, kterou 7. června 2019 představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová (ANO), má být využito 1,5 mld. korun na podporu rozvoje sociálních služeb, které ministryně Maláčová přesunula v rámci Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). MPSV zároveň připravilo sérii opatření, která krajům maximálně usnadní čerpání těchto prostředků, tak aby mohly finance využít co nejdříve.

Změny se budou týkat výzvy číslo 03_15_005 Operačního programu Zaměstnanost 2014-2020, která byla vyhlášena již v červnu 2015, a v rámci níž mohou kraje průběžně podávat žádosti o podporu sociálních služeb. V tomto roce je navýšena alokace výzvy částkou 1,5 mld. Kč na celkových 8,08 mld. Kč, čímž dochází k posílení podpory rozvoje sociálních služeb z OPZ.

Mezi sociální služby, které lze těmito prostředky podpořit, patří například azylové domy, domy na půl cesty, sociální rehabilitace, sociálně-terapeutické dílny a další služby sociální prevence a terénní služby sociální péče (osobní asistence či podpora samostatného bydlení).

Kraje mohou podávat buď nové projektové záměry, anebo předložit tzv. žádosti o podstatnou změnu projektu, které ve stávajících projektech rozšiřují podporu služeb nebo časově prodlouží délku podpory. K usnadnění tohoto procesu nabízí MPSV krajům tři opatření:

Prvním z opatření, které ministerstvo krajům nabízí, je maximální součinnost při přípravě projektového záměru. Lhůty pro projednání projektového záměru budou v rámci MPSV maximálně zkráceny tak, aby celý proces mohl proběhnout pouze v řádu dní místo týdnů.

V navazujícím kroku, tedy u hodnocení žádostí o podporu, bude hodnocení žádostí zkráceno, a sice tak, aby tento proces byl ukončen maximálně v řádu dvou až třech měsíců od předložení žádosti. Obdobně jako u nových žádostí budou redukovány lhůty i u žádostí o podstatnou změnu stávajícího projektu.

Kromě toho MPSV nabídne krajům konzultace při přípravě projektových záměrů a žádostí o podporu. V rámci těchto konzultací mohou kraje zjistit, jakými způsoby může dojít k efektivnímu administrativnímu zpracování celého procesu a jak se vyhnout případným chybám.

V rámci výzvy je také pamatováno na případy, kdy kraje plánují realizovat, nebo již zahájily, realizaci návazného projektu, ale dosud nepředložily žádost. Financování projektu může probíhat před jeho schválením a před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. Náklady na poskytování sociálních služeb v roce 2019 budou způsobilé, pokud realizace projektu bude probíhat v tomto roce.

Autor: MPSV, fuk

Ve své nejnovější knize s názvem Státním úředníkem aneb Ohlédnutí za hospodářskou soutěží její autor Kristián Chalupa, který napsal mimo jiné povídky, jejichž děj se většinou odehrává za totality, zaměřil na zcela odlišné téma. Vzpomíná na své čtrnáctileté působení na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Publikace byla vydána v nakladatelství VUTIUM v červnu letošního roku.

V jejím úvodu se k jejímu obsahu vyjadřuje Anna Putnová, bývalá děkanka Fakulty podnikatelské VUT v Brně: „Kristián Chalupa píše lehkým perem, dokáže vidět humor i v banálních situacích. Prokládá fakta svým komentářem a dobovými tiskovými materiály. Snaží se o pohled na Českou republiku a její soutěžní právo v souvislostech.“

Kniha poskytuje exkurs do historie antimonopolního úřadu, seznamuje čtenáře s fungováním této prestižní instituce. Autor uvádí příklady konkrétních rozhodnutí v zajímavých kauzách. Knihu doplňují části rozhovorů se třemi předsedy – Josefem Bednářem, Martinem Pecinou a Petrem Rafajem, pod jejichž vedením působil ve funkci tiskového mluvčího a později ředitele odboru vnějších vztahů. V publikaci je i ukázka z rozhovoru s prvním předsedou ÚOHS Stanislavem Bělehrádkem.

Pro laiky je v knize uveden výtah z platných zákonů a vysvětlivky základních pojmů z oblasti hospodářské soutěže. O svém pobytu na ÚOHS v knize vypráví i Gerhard Köpernik, který na úřadu působil dva roky jako poradce předsedy, stejně jako syn někdejšího italského prezidenta Giovanni Napolitano. Publikaci doprovází řada fotografií a rovněž karikatury Oldřicha Hyvnara. V závěru jsou pak humorné glosy. Jedná se buď o vzpomínky na bývalé kolegy, na návštěvy prezidentů Havla a Klause, nebo také některé absurdní podněty, které občas docházely a docházejí na ÚOHS.

V průběhu prezentace knihy ve středu 5. června v prostorách rektorátu VUT autor zdůraznil, že v žádném případě neměl v úmyslu psát odbornou publikaci o hospodářské soutěži, ale knihu určenou široké veřejnosti. Samotný „křest“ se konal ve dvoraně rektorátu VUT za účasti prorektorky Márie Režňákové, veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, vedoucího odboru životního prostředí jihomoravského hejtmanství Františka Havíře, jednatelky společnosti Magnus Regio Magdy Slaninové a dalších osobností.

Prezentace probíhala v zábavném duchu. Nechyběly ani parodie na úřednictvo v podání imitátora Josefa Machů. Během neformálního večera vystoupila slavná brněnská skupina kapela Folk Team, která rovněž zahrála píseň s aktuálním textem Nadčlověk. Úryvky z nové publikace přečetl herec Mahenovy činohry ND v Brně Vladimír Krátký. Anna Šabatová ocenila knihu slovy: „Pro mne je vždy zajímavé seznámit se prostřednictvím publikace od fundovaného autora s jinou významnou institucí“.

Součástí prezentace byla rovněž výstava fotografií, pořízených bývalým pracovníkem ÚOHS a zároveň absolventem VUT Antonínem Vystrčilem a jeho přáteli z Fotoklubu Freeland Brno ZR.     

Autor: Markéta Malá

0

Pro další rozvoj Moravskoslezského kraje jsou dle krajských radní důležité pravidelné přímé letecké spojení s některými významnými evropskými leteckými uzly.  Proto jeho vedení spolu s právníky a odborníky na leteckou dopravu několik měsíců jedná o možnostech propojit Letiště Leoše Janáčka Ostrava s rakouskou Vídní a německým Mnichovem, které patří k největším letištím v Evropě. Krajští radní už schválili návrh provozovat tyto linky formou závazku veřejné služby, v půlce června o něm bude rozhodovat ještě krajské zastupitelstvo.

Rada kraje také doporučila zastupitelům schválit podporu letecké linky do polské Varšavy, která je významným leteckým uzlem nejen do severských zemí, ale i do Asie. Financování této linky je v jiném režimu, protože se předpokládá návratnost krajské investice v pětiletém období. Start linky Ostrava-Varšava je však vázán na vyřešení problému s letadly Boeing 737 MAX.

 „Potřebujeme pravidelné přímé letecké spojení do destinací, jejichž hospodářství je orientováno na odvětví, která jsou stěžejní pro další ekonomický rozvoj Moravskoslezského kraje. Jde především o IT technologie a služby, logistiku a lehké strojírenství. Potřebujeme spojení s významným mezinárodním dopravním uzlem, který by zlepšil dopravní dostupnost regionu a rozvíjející se mošnovské průmyslové zóny pro investory. A protože běžným komerčním způsobem bez kompenzace ztrát je téměř nemožné získat dopravce pro pravidelné linky, snažíme se zajistit nové spojení formou závazku veřejné služby,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Dodal, že v Moravskoslezském kraji aktuálně působí přes 250 společností s významným zahraničním podílem. „Je nezbytné udržet si zahraniční investory, kteří už u nás jsou a rozvíjejí svůj byznys, a získat nové. Jenomže bez rychlého pravidelného spojení se světem si každý hodně dobře rozmyslí, zda do toho u nás půjde. Velmi často se setkáváme s tvrzením, že právě neexistence leteckých linek je tím hlavním důvodem, proč nakonec zakotví jinde. Linky do Vídně a Mnichova umožní obchodní klientele jednoduché a komfortní spojení s klíčovými trhy v Německu, Francii a Holandsku. Všem cestujícím z regionu pak nabídnou spojení s některou leteckou aliancí po téměř celém světě,“ řekl hejtman Ivo Vondrák s tím, že pravidelné linky do Vídně, Varšavy a Mnichova uvítají i turisté, spojení zlepší mobilitu studentů a akademických pracovníků, pomůže rozvoji mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání a výzkumu. Důležité je i pro veřejné instituce sídlící v Moravskoslezském kraji.

Podle náměstka hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakuba Unucky vývoj jednání o nových linkách nasvědčuje tomu, že kraj i letiště budou tentokrát úspěšnější než před dvěma lety, kdy se ve stejném režimu – formou závazku veřejné služby, nepodařilo získat dopravce provozujícího letecké linky z Letiště Leoše Janáčka Ostrava do Amsterdamu a Helsinek. I když kraj v tomto režimu dopravcům garantuje kompenzaci případné ztráty z provozu, do tendru se tehdy nikdo nepřihlásil.

 „Ve spolupráci s letištěm a experty na leteckou dopravu jsme několik měsíců analyzovali trh a setkávali se s potenciálními přepravci. Právníci připravovali celý složitý proces veřejné zakázky a podklady pro Evropskou komisi. Poučili jsme se z minulých chyb, vyslyšeli názory odborníků. Pokud krajští zastupitelé vše schválí, Evropská komise, Ministerstvo dopravy nebudou proti, tendr by mohl být vyhlášen koncem července a první lety spuštěny ještě letos. Na základě předběžných tržních konzultací s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládáme, že výběrové řízení nezůstane bez odezvy,“ potvrdil náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Předpokládá, že linky z Mošnova do Vídně a do Mnichova budou létat dvakrát denně. „Počítáme minimálně s 11 rotacemi týdně na každé lince. Pokud bude zájem, mohlo by se letadly o minimální kapacitě 40 cestujících do Mnichova či do Vídně časem létat i třikrát denně. Mnichov byl vybrán jako destinace smíšená, kdy kromě přestupů na jiné linky bude značná část cestujících v tomto městě končit nebo začínat. Počet německých investorů v kraji je totiž vysoký a zřejmě bude dále růst. V kraji v současnosti působí 55 společností s německým kapitálem, 34 sídlí v 30minutové dojezdové vzdálenosti od mošnovského letiště. Vídeň je oproti tomu destinace téměř čistě tranzitní pro cesty do celého světa,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Pokud na červnovém jednání krajští zastupitelé rozhodnou o uložení dvou závazků veřejné služby na trase Letiště Leoše Janáčka Ostrava – Letiště Vídeň a Letiště Mnichov, bude v rámci zadávacího řízení veřejné zakázky stanovena maximální výše kompenzace za provoz obou linek ze strany Moravskoslezského kraje na 7,8 milionu eur ročně, a to při 26 rotacích týdně.

Krajští radní schválili také upravenou strategii rozvoje letiště a udělali tak další krok ke spolupráci Moravskoslezského kraje a státu na připravované rekonstrukci přistávací dráhy. Analýza ukázala, že provoz a další rozvoj mošnovského letiště je pro kraj přínosem a investice do rekonstrukce dráhy se celospolečensky vyplatí. 

0

V Česku ještě ani nezačala platit novela insolvenčního zákona, která od letošního června zavede jednodušší oddlužení pro nepodnikající fyzické osoby, a už je na stole další změna té samé právní úpravy. Evropský parlament schválil směrnici, jež má za cíl usnadnit oddlužení také podnikatelům.

Podnikatelé by nově mohli dosáhnout úplného oddlužení do tří let od vyhlášení úpadku, a to i v případě, že nebudou schopni splatit ze svého dluhu vůbec nic. Poté, co dokument v příštích týdnech projde také Radou EU, bude mít Česko dva roky na to, promítnout znění směrnice do vlastního právního řádu.

Zatímco nová pravidla pro oddlužení nepodnikajících fyzických osob jsou nyní jasně daná, v případě fyzických osob – podnikatelů evropská směrnice umožňuje členským státům široký výklad. Podle Tomáše Valáška, výkonného ředitele společnosti Insolvence 2008 a.s., je prostor pro národní úpravy dokonce natolik velký, že směrnice nemusí splnit ani jeden ze svých nejzákladnějších cílů, kterým je harmonizace úpravy napříč státy osmadvacítky.

Jakými přesně pravidly se bude oddlužení podnikatelů v Česku řídit, bude záležet především na postupu českých zákonodárců při zapracovávání evropských pravidel. „Oddlužení pro podnikající fyzické osoby je nyní v českém právním řádu složité. Z tohoto pohledu přináší směrnice EU předluženým podnikatelům naději. Na druhou stranu ale ponechává národním státům velkou volnost. Může se tak stát, že výsledkem implementačních procesů nebude skutečně ‚rovná hrací plocha‘ v rámci EU, a že podmínky pro oddlužení podnikatelů v jednotlivých členských státech se budou i nadále podstatně odlišovat,“ uvedl Valášek.

Valáškova slova o nejisté podobě budoucí právní úpravy potvrzuje také docent Tomáš Richter z pražské kanceláře mezinárodní právní firmy Clifford Chance LLP. Navíc jmenuje další komplikaci, která by mohla nastat. „Směrnici je třeba zapracovat do českého insolvenčního zákona inteligentně tak, aby nenarušila systém oddlužování spotřebitelů. Ten sice bude od června podstatně revidován, ale základy, na kterých tu deset let funguje, už se usadily. Soudci, insolvenční správci, dlužníci i věřitelé jsou na něj zvyklí,“ uvádí Richter. Zároveň varuje před variantou sjednotit režim oddlužení podnikatelů i spotřebitelů na základě evropských pravidel, což předpis rovněž umožňuje. „Evropská směrnice předepisuje pro oddlužení podnikatelů mírnější kritéria, než jaká se budou v Česku uplatňovat na oddlužení spotřebitelů. Objem podnikatelského dluhu je přitom jen zlomkem dluhu spotřebitelského. Pokud bychom tedy přistoupili k prostému sjednocení na základě požadavků směrnice, znamenalo by to, že ‚necháme ocas vrtět celým psem‘,“ říká Richter.

Namísto sjednocení by podle Richtera mohlo být řešením, byť legislativně o trochu náročnějším, zavedení speciálního režimu oddlužení pro lidi, kteří mají jak spotřebitelské dluhy, tak úvěry spojené s podnikáním. Zda by se jednalo o jedno či dvě řízení, je druhotné. Podstatné je, aby dlužník byl schopen oba procesy vést koordinovaně, jak to návrh směrnice požaduje.

0

Voliči v České republice rozhodli o novém rozložení sil v Evropském parlamentu na dalších pět let. Celkem 21 poslaneckých mandátů si na základě výsledků voleb rozdělí 7 politických subjektů: ANO, ODS, STAN+TOP 09, Piráti, SPD, KDU-ČSL a KSČM. Volební účast činila 28,72 %.

Vítězem voleb se stalo hnutí ANO se ziskem 21,18 % a 6 poslaneckými mandáty. Následují Občanská demokratická strana (14,54 %, 4 mandáty), Česká pirátská strana (13,95 %, 3 mandáty), Starostové (STAN) s regionálními partnery a TOP 09 (11,65 %, 3 mandáty), Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) (9,14 %, 2 mandáty), Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (7,24 %, 2 mandáty) a Komunistická strana Čech a Moravy (6,94 %, 1 mandát). Například ČSSD pak propadla úplně, nezískala jediný mandát.

V Evropském parlamentu bude Českou republiku zastupovat 14 mužů a 7 žen. Průměrný věk zvolených europoslanců je 46 let. Nejstaršímu je 66, nejmladšímu 26 let,“ doplnila Eva Krumpová,1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

„Do volebních místností si našlo cestu 28,72 % voličů, tedy více než v roce 2014, kdy účast dosáhla 18,2 %. Nejvyšší volební účast zaznamenali v obci Čilá, kde k volbám přišlo 90,00 % voličů, nejméně hlasujících, 8,63 %, dorazilo do volební místnosti v obci Vřesová,“ shrnul data o volební účasti Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

0
Ministr zemědělství Miroslav Toman se na Slovensku zúčastnil jednání se svým polským protějškem Janem Krzysztofem Ardanowskim o kvalitě polských potravin, nedávných aférách a jejich nápravě. Polský ministr uvedl, že Polsko by potřebovalo přijmout stovky nových veterinárních inspektorů, kteří by dohlíželi na trh s potravinami a na jatka.   „S kolegou jsem mluvil zejména o opakovaných nevyhovujících potravinách, které se z Polska dostávají na náš trh. Nejde jen o maso, ale i o další produkty, například ovoce s pesticidy. Maso se salmonelou se dostalo i do škol a nemocnic. Je pochopitelné, že naši spotřebitelé to vnímají negativně. Vyzval jsem tedy polského ministra, aby upozornil výrobce ve své zemi, že je to vážný problém a také, aby se polské dozorové orgány zaměřily na sektor drůbeže a dohledávání zdrojů salmonely. Požádal jsem ho o pravidelné informace, jak se v Polsku podařilo posílit dozor a jaké další kroky plánují,“ řekl ministr Toman.   Jak uvedlo Ministerstvo zemědělství, v dubnu Polsko představilo návrh na reformu svého veterinárního dozoru, nyní k tomu chystá příslušnou legislativu. Jmenován byl nový šéf polských veterinárních inspektorů. Pro posílení a navýšení počtu kontrol je potřeba přijmout nové inspektory, a to hlavně kvůli zvyšující se produkci potravin. Nálezy salmonely v mase a jejich předcházení je podle polského ministra nutné řešit systematicky, nikoliv jako jednotlivé případy.   Zástupci obou zemí se shodli, že budou i nadále spolupracovat a komunikovat.

0
Na registru vozidel si od začátku dubna mohou majitelé elektromobilů nově požádat o speciální registrační značku pro elektromobily a další auta s alternativními pohony.

O registrační značku s označením „EL“ mohou požádat majitelé vozidel na elektrický, hybridní (jejichž hodnota emisí CO2 je nejvýše 50g/km) nebo vodíkový pohon. Vydání této registrační značky bude zdarma. Lhůta pro vydání je do 15ti dnů od podání žádosti.

Značka přinese majitelům některé výhody jako je osvobození elektrických vozidel od placení silniční daně. Dále je třeba si uvědomit, že odběr elektřiny pro dobíjení automobilů nepodléhá v současnosti spotřební dani. Některé výhody mohou uživatelé elektrických vozidel někdy využívat na místní úrovni. Například v některých městských částech Prahy mohou zdarma parkovat v parkovacích zónách.

Akční plán čisté mobility také do budoucna počítá s tím, že by uživatelé elektrických vozidel byli osvobozeni od placení dálničních poplatků a že by mohli například využívat vyhrazené jízdní pruhy ve městech. Ministerstvo dopravy bude spolu s ministerstvy životního prostředí a průmyslu apelovat na města, aby využila možnosti, kterou jim zavedení nové speciální registrační značky pro elektrická vozidla nabízí.

Zavedení registračních značek pro elektromobily je součástí novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která platí od 1. října 2018. Část týkající se RZ pro elektromobily je účinná od 1. dubna 2019. Důvodem odložení účinnosti byla příprava systému objednávání, výroby a distribuce. Změna registrační značky není povinná, bude vždy záležet na majiteli vozidla, zda si na něm ponechá klasickou registrační značku, nebo si zažádá o vydání speciální.