Domů Nezařazené

Ambiciózní strategie MŽP na ochranu klimatu do 2030 a postupný přechod na nízko-emisní hospodářství do 2050 dostala od vlády zelenou. Politika ochrany klimatu (POK) v České republice identifikuje cíle, priority a konkrétní opatření ke snižování emisí skleníkových tak, aby ČR dodržela závazky vyplývající z mezinárodních dohod a evropských cílů. POK suverénně – i bez přijetí antifosilního zákona – přispěje k dlouhodobému, postupnému přechodu na konkurenceschopné nízko-emisní hospodářství ČR.

„Politika ochrany klimatu přináší řadu pozitivních a ambiciózních cílů, ať jsou jimi snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší, výzvy v oblasti nových čistých technologií, posílení naší konkurenceschopnosti nebo snížení energetické náročnosti, která je v ČR stále jednou z nejvyšších v rámci zemí EU i OECD. POK mimo jiné také přispěje ke snížení naší závislosti na dovážených fosilních palivech,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

128 milionů tun emisí skleníkových plynů

„Podle národní inventarizace emisí skleníkových plynů vypustila ČR v roce 2015 do atmosféry téměř 128 milionů tun emisí skleníkových plynů. Oproti roku 2013 došlo k nárůstu emisí skleníkových plynů o 1,3 milionu tun, tedy přibližně o 1 %, což je především důsledkem příznivého ekonomického vývoje. Oproti roku 1990 se emise snížily již od více než 35 %. Redukce emisí má podle POK pokračovat svižným tempem, s výhledem do roku 2020 mají emise skleníkových plynů klesnout o minimálně 32 milionů tun v porovnání s rokem 2005, to znamená zhruba snížení o 20 %. Do roku 2030 má dojít k poklesu o 44 milionů tun, tedy o téměř 30 %. V porovnání s emisemi skleníkových plynů v roce 1990 je to pak snížení až o 48 %, takže s přehledem naplníme naše závazky vůči EU snížit emise oproti roku 1990 nejméně o 40 % do roku 2030,“ představuje novou státní strategii ochrany klimatu ministr Brabec.

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími rezorty v Politice ochrany klimatu ČR definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích ekonomiky jako je energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví či odpadové hospodářství až do roku 2030.

Realizace jednotlivých opatření navržených POK v kombinaci s opatřeními formulovanými ve Střednědobé strategii zlepšení kvality ovzduší v České republice (do roku 2020) a Národním programu snižování emisí v ČR) se příznivě odrazí na celkovém snížení emisí skleníkových plynů i imisního zatížení ohrožujícího zdraví obyvatel.

Evropské strukturální a investiční fondy

V programovém období 2014–2020 představují klíčový zdroj financování POK Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž bylo na opatření související se změnou klimatu vyčleněno více než 20 % z celkové alokace. Dalším významným zdrojem financí ke snižování emisí skleníkových plynů z průmyslu zůstane i po roce 2020 systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a přinese další modernizaci energetiky i technologické inovace. POK rovněž navrhuje zvážit zavedení uhlíkové daně pro sektory, které nespadají do systému EU ETS. Nejprve ale bude nutné provést analýzu dopadů a teprve na jejím základě posoudit možnost zavedení tohoto opatření. Realizace jednotlivých opatření POK budou pravidelně po pěti letech vyhodnocována a samotná POK projde do roku 2023 aktualizací. Přijetí Politiky ochrany klimatu v ČR je rozpočtově neutrální a realizace jednotlivých úkolů bude záviset na aktuálních možnostech státního rozpočtu České republiky.

Politika ochrany klimatu nahrazuje třináct let starý Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. Koresponduje se Státní politikou životního prostředí a úzce navazuje na Státní energetickou koncepci, která byla klíčovým vstupem pro její zpracování. Zároveň doplňuje vládou schválenou Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, ta se zaměřuje na problematiku adaptace na změnu klimatu.

Od pondělí 20. 3. 2017 mohou zaměstnavatelé opět žádat o příspěvek v rámci II. výzvy v projektu „Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců II“ (POVEZ II). Úřad práce ČR zahajuje příjem žádostí v 10.00 hodin. Příspěvek ve výši až šest milionů korun ročně mohou získat zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou investovat do odborného rozvoje svých pracovníků.

Projekt POVEZ II realizuje ÚP ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost, a to v období od 1. 12. 2015 do 30. 11. 2020. Díky němu mohou zaměstnavatelé získat finanční příspěvky na zvyšování odborných znalostí a dovedností stávajících a budoucích zaměstnanců. Pomůže i těm, kteří právě nastoupili a potřebují více času na zaučení. Zapojit se do něj mohou také osoby samostatně výdělečně činné, a to jak se zaměstnanci, tak i bez nich.

„Cílem projektu je udržení a zvýšení konkurenceschopnosti a adaptability firem díky vyšší profesní kompetenci jejich zaměstnanců. Přidanou hodnotou projektu je podpora vzdělávání zaměstnanců nad 54 let, kteří jsou vzhledem ke svým zkušenostem významným přínosem v pracovním týmu v organizaci,“ upřesňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nově elektronicky

Příjem žádostí o příspěvky bude nově probíhat elektronicky a formou kolových výzev se stanovenou výší alokace. V praxi to znamená, že zájemce o příspěvek nejdříve vyplní elektronický formulář žádosti, který odešle prostřednictvím webové aplikace. Následně bude mít k dispozici žádost ve formátu PDF. Tu pošle, se všemi přílohami, buď datovou zprávou, nebo v listinné podobě ÚP ČR.

Úřad práce ČR má ve II. výzvě celkem k dispozici 1 mld. Kč. Po vyčerpání přidělených peněz příjem žádostí na určitou dobu automaticky pozastaví. Aktuální výše čerpání alokace bude dostupná na webových stránkách http://povez.uradprace.cz. Žadatel může podat žádosti v celkovém objemu maximálně 6 mil. Kč za kalendářní rok.

V rámci projektu POVEZ II podpoří Úřad práce ČR akreditované i neakreditované kurzy a odbornou jazykovou výuku v minimálním rozsahu 40 hodin na jednoho účastníka. Výjimku v tomto ohledu tvoří odborné technické vzdělávání a vzdělávání řidičů (kurzy zaměřené na získání řidičského oprávnění skupiny C, E, T včetně profesního průkazu, obsluhu vysokozdvižných vozíků a CNC strojů nebo získání svářečského průkazu). Na vzdělávání v tzv. měkkých dovednostech už nebude ÚP ČR v rámci projektu finančně přispívat.

Rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce

O přiznání příspěvku a jeho výši rozhoduje konkrétní krajská pobočka Úřadu práce ČR. Při posuzování žádostí bere mimo jiné v potaz, jestli poskytnutá podpora pomůže zlepšit situaci na konkrétním trhu práce nebo zda bude mít vzdělávání pozitivní dopad na podnik i samotného zaměstnance. Příspěvek na vzdělávací aktivitu může dosáhnout až 85 % skutečně vynaložených nákladů. Mzdový příspěvek na jednoho zaměstnance pak činí nejvýše 198 Kč za hodinu, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Žadatel může v průměru čerpat až 500 tis. Kč měsíčně.

Projekt POVEZ II sklidil v období I. výzvy značný ohlas. O vstup do něj žádala řada firem a ÚP ČR uzavřel více než 7 000 dohod se zaměstnavateli. Vzděláváním úspěšně prošlo téměř 18 tisíc osob, 2 000 z nich pak bylo starších 54 let.

Podrobnosti k projektu POVEZ II jsou k dispozici na  http://portal.mpsv.cz/upcr/esf/projekty_v_realizaci/celorep/povez-ii.Potřebné informace se zájemci dozví i na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR.

Společnost VERA loni ve spolupráci s redakcí Moderní obce uspořádala tři akce, které podpořily děti a seniory. V rámci kampaně s názvem „Udělejte, co lidé ocení!“ připravila stejnojmenný projekt zaměřený na pomoc nejohroženějším skupinám naší společnosti. Během března máte opět možnost se do něj přihlásit.

Jak projekt vznikl

„V loňském roce jsme se pustili do jedinečného projektu, který propojuje generace a přináší skutečnou radost všem zúčastněným. Zástupci měst mohli přihlásit dětské domovy, nemocnice a domovy seniorů a dopřát jejich klientům to, co skutečně ocení. Zpětně musím potvrdit, že se to povedlo a lidé ocenili nejen dárky, ale hlavně čas, který strávili zábavou, patřil pouze jim a mohli si jej užívat plnými doušky,“ říká Miroslava Vošoustová, marketingová ředitelka společnosti VERA, která se věnuje vývoji a implementaci komplexních informačních systémů pro veřejnou správu. V letošním roce bude projekt pokračovat, stejně jako kampaň, která apeluje na samosprávy, aby elektronizovali agendy úřadu a pomáhali tak i všem ostatním občanům.

Kde jsme pomohli

Navštívili jsme domov seniorů v Přelouči, kde proběhlo interview se starostkou Irenou Burešovou a vystoupily členky baletního studia Ballet Prima Pardubice. Všechny přítomné srdečně přivítala Danuše Fomiczewová, ředitelka Domova u fontány, která převzala dárky pro klienty. Mezi ty patřily zajímavé knihy, hudební nástroje, cestopisné DVD či hry, které jsou speciálně uzpůsobeny seniorům. Společnost VERA podpořila i nadcházející pálení čarodějnic pořádnou dávkou klasických buřtů a piva.

Na Den dětí jsme se vydali na dětské oddělení Nemocnice Vyškov. Všechny přítomné uvítal tajemník z Vyškova, Ivo Klenk, společně s místostarostou Břetislavem Usnulem a tajemníkem z Ivanovic na Hané, Janem Kovářem. Po předání hraček následovalo představení loutkového sboru Pronitka z Prostějova. Děti představení nadšeně sledovaly a na závěr dostaly reflexní přívěsky ve tvaru zvířátka, které posílí jejich bezpečnost, až budou opět běhat venku.

Do třetice jsme zavítali do Domova seniorů v Děčíně. Tamní klienti zažili náročnou rekonstrukci budovy, která skončila na konci roku 2015. „Všichni klienti i zaměstnanci museli být velmi trpěliví a tolerantní při stěhování do náhradních prostor a zase zpět. Měnit prostředí je pro seniory vždy velmi psychicky náročné, vidina lepších podmínek však byla to světlo na konci trnité cesty,“ uvedla primátorka Děčína Marie Blažková. Úsměvy na tváři vykouzlily nejen užitečné dárky, ale zejména kapela Severka z Lovosic, která zahrála písně z mládí seniorů.

Co je letos nového

„Letos navážeme na úspěšný koncept z loňska s drobnou změnou. Zařízení může opět přihlásit vrcholové vedení města, letos však jen do 31. března 2017. Veškeré informace naleznete na našich stránkách vera.cz/pomahame,“ uvádí Miroslava Vošoustová. I nadále platí, že město nemusí být zřizovatelem přihlašované organizace a i kvůli osobnímu kontaktu budou preferovány organizace, kde se zúčastní kolem 30 osob. Miroslava Vošoustová doplňuje: „Těšíme se, kam tento rok zavítáme a znovu potěšíme jak děti, tak seniory. Vždyť radost a smích jsou těmi nejlepšími léky na každodenní starosti i nemoci.“

opravy silnic Brno

Vedení Moravskoslezského kraje počítá s tím, že za rekonstrukce, opravy a modernizace silnic II. a III. třídy letos utratí okolo 220 milionů korun. Přes 161 milionů na to dostane od státu ze Státního fondu dopravní infrastruktury a necelých 58 milionů do oprav vloží z krajského rozpočtu. Plán a harmonogram rekonstrukcí silnic dnes (16. 3.) schválili krajští zastupitelé. 

„Počítali jsme s vyšším příspěvkem od státu, proto jsme naplánovali akce za skoro dvojnásobnou sumu. Předpokládám ale, že se nám podaří stavby vysoutěžit levněji, takže nakonec opravíme to, co nutně potřebujeme,“ řekl náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka.

145 kilometrů silnic je v havarijním stavu

Finance na stavební práce kraj pošle na účet Správy silnic Moravskoslezského kraje (SSMSK), která bude mít opravy také na starosti. „Správa silnic nechala změřit  890 kilometrů silnic, tedy asi třetinu z 2 735 kilometrů silnic nižších tříd, o které se stará. Ukázalo se, že ve výborné až vyhovující kondici je 678,4 kilometru silnic, nevyhovuje 65 kilometrů a zhruba 145 kilometrů silnic je v havarijním stavu.  Hodnoticími kritérii byla podélná nerovnost, hloubka vyjetých kolejí, hloubka vody v kolejích, struktura a poruchy vozovek. Podle tohoto výsledku jsme pak sestavili plán rekonstrukcí a oprav,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Dodal, že mezi významné budou letos patřit například opravy Koblovské ulice v Ostravě nebo průtah obcí v Dolní Lhotě, silnice z Těškovic na Opavsku do bílovecké místní části Výškovice, frekventované Michálkovické ulice v Rychvaldu, silnice v opavském okrese ze Svatoňovic do Těchanovic nebo komunikace na Bruntálsku mezi Mezinou a Razovou a také mezi Čakovou a Krasovem.

Ředitel SSMSK Tomáš Böhm potvrdil, že v současnosti už probíhají výběrová řízení na dodavatele některých plánovaných staveb. „Pokud nenastanou v tendrech žádné komplikace, zahájíme práce, co nejdříve nám to klimatické podmínky dovolí – pravděpodobně v dubnu,“ uvedl ředitel SSMSK Tomáš Böhm s tím, že mezi prvními se začnou opravovat silnice z Bystřice do Pasek (III/01143) na Frýdecko-Místecku za 10,4 milionu korun, z Těškovic do Výškovic (II/465) na Novojičínsku za 6,2 milionu korun, spojení Hůrka – Jeseník – Mankovice (III/0489 a III/04810) na Novojičínsku za 9,3 milionu korun nebo silnice v části Hrabství (II/4635) obce Skřipov na Opavsku za 6,3 milionu korun.

 14. března se ve francouzském Cannes znovu otevřou brány Festivalového paláce, aby se na 28. ročníku renomovaného veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM 2017 představili nejvýznamnější evropští a světoví investoři, developeři, banky a finanční instituce, města i celé regiony, realitní makléři, právníci a další profesionálové působící na trhu realit. Vloni se na téměř 18 800 m2 výstavní plochy prezentovalo 23 500 účastníků z 90 zemí. Na veletrhu proto ani letos nechybí Česká republika. Vůbec poprvé v historii veletrhu otevírají tři největší česká města svou společnou expozici s názvem Czech Cities. Zatímco Praha a Ostrava patří v Cannes k tradičním vystavovatelům s vlastními stánky v minulých ročnících, Brno se na MIPIM vrací po tříleté pauze.

Stánek Czech Cities: česká města společně s partnery

Zastoupení tří největších českých měst, reprezentovaných na nejvyšší úrovni (primátory a jejich náměstky) bude důstojnou pozvánkou pro velké množství odborníků. Vedle investičních vizí a projektů se města chystají společně prezentovat také českou sílu partnerství a spolupráce, která má značný potenciál pro úspěšné podnikání v České republice. Investoři tak budou mít možnost získat ucelený přehled o celé ČR a investičních příležitostech v Ostravě, Praze a Brně. Společná expozice, v níž má každé město svou vlastní část pro jednání, bude mít plochu 253 m2.

Představí se v ní také partneři, jejichž působení v České republice ilustruje kvalitu tuzemského investičního prostředí. Hlavními partnery jsou česká Asociace developerů, Central Group, P3 Logistic Parks, Penta Investments a Technologický Park Brno. Partnery jsou AFI Europe Czech Republic, Crestyl, Residomo a Unibail-Rodamco. Součástí společné prezentace českých měst na veletrhu bude také doprovodný program. Akce pro potenciální investory a obchodní partnery se na stánku uskuteční ve středu 15. března v 15 hodin. K příjemné atmosféře po celou dobu veletrhu přispěje ochutnávka piva, vína a míchaných nápojů.

Praha

Aby si Praha udržela svou pozici jednoho z deseti nejbohatších regionů EU, je třeba, aby měla dostatek ploch pro svůj územní rozvoj. Proto sleduje celoevropský trend, že ekonomicky i ekologicky nejvhodnější je soustředit se v budoucnu na opuštěná či nevyužívaná území. Jde zejména o areály bývalých průmyslových závodů či nákladových nádraží (Smíchovské nádraží, nádraží Bubny, nákladové nádraží Žižkov, různé části Vysočan a další). Právě zde by mohly vznikat kvalitní nové městské čtvrti s dostatkem dostupných bytů i pracovních příležitostí. Proto bude hlavní město na MIPIMu prezentovat transformační plochy a možností investic, které se na nich nabízejí.

Ve své části expozice představí 3D model města v měřítku 1 : 25 000, na který bude promítat některé rozvojové a transformační plochy i plánované záměry z oblasti dopravní infrastruktury. Současně představí také samostatné modely dvou velkých připravovaných projektů celoměstského významu. Prvním z nich je budoucí revitalizace Masarykova nádraží, kdy má pod taktovkou společnosti Penta Investments vzniknout Central Business District podle vize světové architektky Zahy Hadid. Další model je tzv. Kreativní čtvrť v areálu bývalé Pragovky.

Projekt má ambice stát se novým srdcem Vysočan. Velikost území, jeho centrální poloha a spolupráce mezi městskou částí, Magistrátem hlavního města Prahy, investory a architekty má za cíl v území vytvořit příkladnou městskou čtvrť podle urbanistických principů tzv. Kreativní čtvrti. Areál Pragovky je již nyní využíván k řadě kulturních a uměleckých akcí. Cílem dalšího vývoje je na toto navázat kulturními stavbami. První je muzeum automobilů Praga, které zpřístupní veřejnosti jednu z největších sbírek automobilů na světě a bude umístěno ve zrekonstruované Hale 20. Druhá instituce bude kulturní centrum Kunsthalle, které má vzniknout v památkově chráněné a konstrukčně unikátní funkcionalistické Hale 19.

Brno

Brno je druhým největším trhem administrativních prostor v České republice; v tomto realitním segmentu představí na MIPIMu projekt Centrální zóny v areálu Technologického parku Brno. Jde o výstavbu komplexu administrativních budov doplněných o maloobchodní, restaurační a servisní služby, navazující na univerzitní areál Vysokého učení technického. Město bude investory na veletrhu lákat také na svůj vědecko-výzkumný potenciál, reprezentovaný řadou projektů světové úrovně. Jde mimo jiné o CEITEC – Středoevropský technologický institut, Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA-ICRC) a CzechGlobe. Prezentovat bude rovněž projekty z oblasti brownfieldů.

Revitalizací objektu bývalé káznice vznikne Kreativní centrum Brno, zaměřené na podporu podnikatelů v kreativních průmyslech a poskytující prostory pro volné umění a kulturně vzdělávací aktivity pro širokou veřejnost. Jeho realizace přispěje k oživení a zatraktivnění zanedbané oblasti města, k podpoře absolventů uměleckých oborů i začínajících podnikatelů v kreativních průmyslech. Záměrem je také přilákat nové investory napojené na tyto obory. Významným dlouhodobým projektem integrujícím oblast dopravy, revitalizace území a hospodářského rozvoje je Europoint Brno, který řeší přestavbu železničního uzlu včetně realizace městské infrastruktury a rozvoj nové městské čtvrti. V neposlední řadě Brno na veletrhu připomene i své kulturně-architektonické dědictví: jednací prostor brněnské části společné expozice na MIPIMu evokuje atmosféru meziválečných let minulého století, a to díky velkoplošné fotografii interiéru proslulé funkcionalistické památky vily Tugendhat zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.

 Ostrava

Ostrava na MIPIM přiveze zbrusu novou nabídku atraktivních lokalit v samotném historickém centru města. Jde o lokality Karolina, areál Černé louky a proluky u západní strany Masarykova náměstí, které navazují na původní historické jádro Moravské Ostravy. Pro novou výstavbu mohou tyto lokality znamenat až 336 100 m2 nových užitných prostor. Město hledá pro tyto lokality investory a developery. Územní plán k daným lokalitám stanovuje využití smíšené plochy pro bydlení a občanskou vybavenost s intenzivní vícepodlažní zástavbou o výškové hladině vyšší než tři nadzemní podlaží. Cílem je vytvořit z centra Ostravy živý a příjemný prostor jak pro místní obyvatele, tak i pro návštěvníky města.

Dalším prezentovaným projektem v okolí centra města je rekonstrukce historické budovy městských jatek, na kterou Ostrava vyhlásila architektonickou soutěž. Záměrem je záchrana této technické památky a její využití pro kulturní a společenské účely, zejména pro galerii Plato. Mimo projekty v historickém centru města představí Ostrava na veletrhu svůj potenciál v širokém spektru. Budou to například úspěšné průmyslové zóny (Mošnov, Hrabová) nebo novinky v projektu Vědecko-technologického parku včetně centra excelence IT4Innovations. Dalšími prezentovanými projekty Ostravy na veletrhu budou ukázkové revitalizace rozsáhlých území (Karolina, Dolní Vítkovice a v rámci tohoto areálu přestavba bývalého Vítkovického plynojemu na multifunkční aulu Gong) i strategické projekty.

MIPIM jako fórum pro diskusi o globálních trendech a jejich dopadech na investiční a realitní trh

Stejně jako v minulých letech bude i letos MIPIM ukazatelem globálních trendů. Revoluce v technologiích, geopolitická nestabilita a společenské změny se promítají do celosvětového byznysu a ani realitní trh není výjimkou. Ústředním tématem letošního ročníku proto bude „Nový úděl“, parafrázující Rooseveltův meziválečný New Deal v USA jako soubor ekonomických a sociálních reforem v reakci na světovou hospodářskou krizi. Hlavním řečníkem, který otevře celý konferenční program MIPIMu, bude celosvětově uznávaný globální stratég Parag Khanna. Podle něj bude v příštích letech hrát klíčovou roli propojitelnost (mezi organizacemi, lidmi či technologiemi), přesahující hranice států.

Ve svém příspěvku na MIPIMu popíše důsledky, jaké bude mít „Nový úděl“ na globální realitní trh a na život v metropolích, v nichž podle analýzy OSN nyní žije více než polovina světové populace. Do roku 2050 tento počet vzroste na dvě třetiny. To bude klást na velká města budoucnosti obrovské nároky, např. pokud jde o jejich schopnost reagovat na klimatické změny, strategie investování, architekturu či stavební technologie. Ústřednímu tématu „Nového údělu“ bude z různých úhlů pohledu věnováno několik konferencí a panelových diskusí včetně tradičního summitu primátorů světových měst v úterý 14. března.

Evergreenem veletrhu zůstanou nadále témata související s inovacemi, udržitelným rozvojem a výstavbou zelených budov. Své speciální workshopy budou mít také jednotlivé segmenty realitního trhu. Řeč bude o bydlení, maloobchodních a kancelářských nemovitostech, hotelích, průmyslových a logistických nemovitostech i o projektech zdravotní péče, které se dostávají do popředí zájmu v souvislosti se stárnutím světové populace. Zajímavé budou rovněž konference a kulaté stoly o vlivu brexitu především na evropský investiční a realitní trh. Více než 5 000 akreditovaných mezinárodních investorů a zástupců finančních institucí bude na investičním summitu v rámci veletrhu diskutovat také o dalších geopolitických změnách (výsledky prezidentských voleb v USA, nadcházející volby v Německu, Francii, Nizozemsku a Itálii), na které bude muset globální realitní trh reagovat.

MIPIM Awards: tituly pro nejlepší světové stavby uplynulého roku

Neodmyslitelnou součástí veletrhu bude jako každoročně udělování prestižních cen MIPIM AWARDS za nejlepší světové projekty uplynulého roku v 11 kategoriích: Administrativní centra, Rekonstruované objekty, Rezidenční projekty, Obchodní centra, Hotely a turistické resorty, Průmyslové a logistické nemovitosti, Projekty zdravotní péče, Zelené budovy, Městské projekty regenerace, Projekty budoucnosti a Projekty budoucnosti velkého rozsahu (přesahující 150 000 m2 plochy). Ceny MIPIM Awards budou vyhlášeny na galavečeru ve čtvrtek 16. března, jímž jako každoročně celý veletrh vyvrcholí.

 

Přes 64 miliardy korun plánují tuzemské i zahraniční podniky investovat v České republice na základě jednání uzavřených s CzechInvestem v roce 2016. O 20 miliard korun více než v roce 2015. V 84 případech ze sta se jedná o expanze firem, které již v Česku působí. Každý čtvrtý je zároveň tzv. high-tech projektem, tedy projektem s vyšší přidanou hodnotou. Osmdesát procent investičních záměrů chce využít investičních pobídek.

„Žádoucí je další zvyšování podílu investic s vyšší přidanou hodnotou. Pomoci v tom může úprava systému investičních pobídek zaměřená nikoli na nová pracovní místa, ale na růst mezd a zvyšování životní úrovně obyvatel,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Dlouhodobě udržitelný rozvoj

„Vzhledem k rozvoji ekonomiky začínají hrát nákladové faktory pro investory menší roli než v minulosti. Motivací se pro ně naopak stávají kvalitní podmínky pro dlouhodobě udržitelný rozvoj směrem k investicím s vyšší přidanou hodnotou, které jim můžeme nabídnout,“ říká generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera. „Ať už je to stabilita a bezpečnost v zemi, výše životní úrovně nebo kvalita českých dodavatelů, s kterými investoři spolupracují, i když se rozhodnou svou investici umístit u našich sousedů,“ dodává.

Čistě nových investičních projektů je 16, v 84 případech expandují firmy, které už v České republice působí. Zahraniční investoři stojí za 78 projekty, tuzemští za 21 projekty. V jednom případě se jedná o společný projekt formou joint venture. Nejvíce zahraničních investičních záměrů dojednal CzechInvest s investory z Německa, 20 v souhrnné výši 9,3 miliardy korun. Dále s investory z Rakouska (10 ve výši 8,1 mld. Kč) a Spojených států amerických (10 ve výši 4,4 mld. Kč). Meziročně se zvyšuje podíl čínských investic. Loni čínští investoři přislíbili investice za 3,2 miliardy korun, dvakrát více než v roce 2015.

Výroba motorových vozidel

Nejčastěji chtějí investovat firmy ze sektoru výroby motorových vozidel, 22 investičních záměrů v souhrnné výši 19,2 miliardy korun. Dále firmy ze sektoru kovodělného a kovozpracujícího (16 ve výši 4,7 mld. Kč) a plastikářského (9 ve výši 3,4 mld. Kč).

Nejvíce firem plánuje investovat v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, v obou případech shodně po 13. Do Ústeckého kraje přinesou 24,1 miliardy korun a vytvoří 1 949 nových pracovních míst. Do Moravskoslezského kraje pak přinesou 4,6 miliardy korun a vytvoří 1 688 nových pracovních míst. Třetím regionem v počtu CzechInvestem dojednaných investičních záměrů je pak Plzeňsko. Zde plánuje 10 podniků investovat 4,3 miliardy korun, a vytvořit tak 1 117 nových pracovních míst.

Největší, CzechInvestem v roce 2016 dojednanou investicí je expanze společnosti Karsit Automotive, s.r.o. v Trutnově. Do rozšíření výroby dílů pro automobilový průmysl zde společnost investuje 2,7 miliardy korun, a plánuje tak vytvořit 230 nových pracovních míst. Následuje expanze firmy Benteler International Aktiengesellschaft, která v průmyslové zóně v Klášterci nad Ohří investuje do výroby ocelových a hliníkových částí automobilových karoserií 2,5 miliardy korun, a vytvořit tak chce 576 nových pracovních míst. A třetí nejvyšší investicí je centrum strategických služeb původně české společnosti Kiwi.com, dříve start-up Skypicker, která investicí 1,5 miliardy korun vytvoří 700 nových pracovních míst. Je mimo jiné výsledkem dlouhodobé podpory českých start-upů ze strany agentury CzechInvest.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

Výrazně investoři v současné době pociťují nedostatek kvalifikované pracovní síly, který je důsledkem rekordně nízké nezaměstnanosti. Za tím, že mnozí velcí investoři dají přednost jiné zemi před Českou republikou, stojí také nedostatek připravených lokalit, kde by mohli v krátkém čase zahájit své aktivity. Zrychluje se totiž samotný investiční proces, od záměru po realizaci. I v tomto ohledu nadále zůstávají velkou nevýhodou českého investičního prostředí neúměrně dlouhé povolovací procesy.

„Předpokládáme zvýšený zájem investorů z leteckého sektoru, kteří budou na dodavatelské úrovni následovat příkladu GE Aviation. Jednání s českými dodavateli se již ostatně rozbíhají. Očekávat také lze oživení poptávky japonských investorů a relokaci firem působících ve Velké Británii na kontinentální Evropu,“ předkládá výhledy na další roky Karel Kučera. „V souvislosti s orientací Česka na investice s vyšší přidanou hodnotou jsou zároveň možné odchody čistě výrobních firem za levnější pracovní silou. To by však na druhé straně uvolnilo dnes tak poptávanou pracovní sílu pro nové investice a reinvestice a mohlo vést k růstu mezd,“ dodává.

Osoby se zdravotním postižením musejí často čelit nástrahám, které jim připravuje okolní svět. Pro tyto osoby představuje problém především přístupnost veřejných míst. Město Brno chce být přívětivé pro osoby s pohybovým postižením a z toho důvodu zřídilo Poradní sbor pro bezbariérové Brno.

„Poradní sbor pro bezbariérové Brno při Radě města Brna sdružuje osobnosti, které se významným způsobem podílejí na aktivitách zaměřených na řešení přístupnosti města a odstraňování bariér pro osoby s omezenou schopností pohybu,“ uvedl první náměstek primátora Petr Hladík.

Poradní sbor bude průběžně sledovat a hodnotit vývoj v oblasti přístupnosti ve městě a bude dávat podněty ke koncepčnímu řešení závažných problémů v oblastech, které se týkají přístupnosti města pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Koordinace rozvojových a investičních záměrů

Mezi další činnosti sboru bude patřit např. připomínkování záměrů města Brna, jeho organizací a dalších předložených materiálů z hlediska bezbariérovosti nebo konzultování projektové dokumentace prostřednictvím kompetentních osob či institucí zajišťujících dohled nad průběhem staveb a účast na stavebních řízeních. Dále bude koordinovat rozvojové a investiční záměry na úrovni města, spolupráci mezi jednotlivými odbory, organizacemi města a městskými částmi v oblasti bezbariérovosti.

„Členové sboru jsou kromě zástupců z vedení města Brna, magistrátních odborů a městských firem i zástupci z organizací sdružujících lidi s různým zdravotním postižením, jako je např. Poradenské centrum Alfons, Teiresiás, Tyfloservis, Unie neslyšících Brno a NIPI Brno,“dodává Petr Hladík.

Nedílnou součástí bude také spolupráce se zástupci cílových skupin (osoby se zdravotním postižením, senioři, rodiny atd.) na řešení konkrétních problémů. Poradní sbor bude také projednávat a posuzovat projekty v rámci programu lehce odstranitelných bariér a následně bude navrhovat financování těchto projektů.

Pro potřeby občanů města Brna byla zřízena emailová adresa bariery@brno.cz, na kterou je možné zasílat podněty k bezbariérovým úpravám ve městě Brně. Tyto podněty budou postupně projednávány a vyhodnocovány Poradním sborem pro bezbariérové Brno a následně ve spolupráci s vlastníky a správci řešeny.

Městská hromadná doprava v Brně při nynější smogové situaci zdarma nebude. Vyplynulo to z jednání primátora města Brna a jeho náměstků s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu.

Z pohledu meteorologů totiž nemá na nynější smogovou situaci doprava zásadní vliv. „Opatření, o kterém jsme uvažovali, by tedy v tento moment nebylo efektivní,“ uvedl primátor Petr Vokřál.

Znečištění ovzduší je nyní vážné. Spíše než doprava na něj však mají vliv zplodiny z topení a z průmyslu. „Situace je vždy horší ráno a večer, kdy jsou nízké teploty, a inverze situaci zhoršuje. Naopak přes den za vyšších teplot je koncentrace škodlivin v ovzduší menší,“ doplnil primátor.

Zhoršená situace až do pátku

Současné znečištění se do Brna dostalo ze severu a severovýchodu. „Očekáváme, že zhoršené rozptylové podmínky, a tedy zřejmě i smogová situace, potrvají do pátku,“ uvedl ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský.

Představitelé města budou nyní i nadále jednat o tom, jak podobné situace řešit do budoucna systémově. Rada města Brna by možná opatření měla projednat příští týden.

Obchodníci, kteří chtějí vyřazené, avšak bezpečné potraviny darovat na charitativní účely, mají nově k dispozici seznam oprávněných příjemců těchto potravin. Na seznamu je nyní 56 neziskových organizací z celé republiky, další se mohou přihlásit.

„Snažíme se dlouhodobě snižovat plýtvání potravinami. Díky novele zákona o potravinách mohou výrobci a prodejci charitám věnovat potraviny, které mají například deformované obaly nebo špatnou velikost písma na obale, ale pro konzumaci jsou stále bezpečné,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Seznam organizací, kterým mohou obchodníci potraviny darovat, zveřejnilo Ministerstvo zemědělství. Mimo potravinových bank jsou to především oblastní charity, ale například i jeden hospic. Další neziskové organizace, které chtějí potraviny přerozdělovat potřebným, se mohou přihlásit (viz. Příloha).

Omezit plýtvání potravinami se MZe snaží již několik let. V loňském roce poprvé spustilo dotační program na podporu činnosti potravinových bank a dalších charitativních organizací. Celkem 30 milionů korun bylo určených na rekonstrukci a výstavbu skladů, jejich provoz nebo na mzdy zaměstnanců. Letos plánuje MZe na tyto účely stejnou částku.

Seznam oprávněných příjemců darovaných potravin

1. Potravinová banka Karlovarského kraje z. s. 2. Potravinová banka Pardubice z. s. 3. Potravinová banka Plzeň, z. s. 4. Potravinová banka v Olomouckém kraji z. s. 5. NADĚJE 6. Potravinová banka v Ústeckém kraji, z. s. 7. Potravinová banka Jihočeského kraje z. s. 8. Potravinová banka Liberec z. s. 9. Potravinová banka Hradec Králové z. s. 10. Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj, z. s. 11. Potravinová banka ve Zlínském kraji, z. s. 12. Potravinová banka Praha, z. s. 13. Potravinová banka v Ostravě z. s. 14. Džbánsko, o.p.s. 15. Arcidiecézní charita Praha 16. Diecézní charita Brno 17. Diecézní charita České Budějovice 18. Charita Česká republika 19. Diecézní charita Litoměřice 20. Charita Hrabyně 21. Diecézní charita ostravsko-opavská 22. Arcidiecézní charita Olomouc 23. Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem 24. Charita Holešov 25. Charita Hranice 26. Charita Kojetín 27. Charita Konice 28. Oblastní charita Kroměříž 29. Charita Kyjov 30. Charita Svaté rodiny Luhačovice 31. Oblastní charita Moravská Třebová 32. Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov 33. Charita Olomouc 34. Hospic na Svatém Kopečku 35. Charita svaté Anežky Otrokovice 36. Charita Prostějov 37. Oblastní charita Přerov 38. Charita Svatého Vojtěcha Slavičín 39. Charita Strážnice 40. Charita Svitavy 41. Charita Šternberk 42. Charita Šumperk 43. Oblastní charita Uherské Hradiště 44. Oblastní charita Uherský Brod 45. Charita Valašské Klobouky 46. Charita Valašské Meziříčí 47. Charita Veselí nad Moravou 48. Charita Vsetín 49. Oblastní charita Vyškov 50. Charita Zábřeh 51. Charita Zlín 52. Charita Český Těšín 53. Charita Frýdek-Místek 54. Charita Nový Jičín 55. Charita Javorník 56. Charita Studénka

Neziskové organizace, které doposud neprojevily zájem stát se zmíněnými organizacemi, mohou tak dodatečně učinit, a to písemně na adresu: Ministerstvo zemědělství, odbor potravinářský, Úřad pro potraviny, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1;

Ministerstvo pro místní rozvoj ukončilo příjem žádostí ve výzvách Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na podporu projektů zaměřených na vybudování, rozšíření a vybavení sociálních podniků. Byl zaznamenán více než čtyřnásobně větší zájem o projekty z území obcí s rozšířenou působností se sociálně vyloučenými lokalitami, než představuje alokovaná částka.

 „Těší nás velký zájem o tyto výzvy a ukazuje se, že podpora v této oblasti je skutečně potřebná a žádaná. Díky tomuto velkému zájmu budou s největší pravděpodobností finanční prostředky našeho programu na aktivity v oblasti sociálního podnikání v rámci individuálních výzev zcela vyčerpány. Nyní začne pečlivý proces hodnocení všech došlých projektových žádostí, z nichž budou financovány jen ty nejkvalitnější. Ráda bych upozornila na možnost financování aktivit v oblasti sociálního podnikání v tzv. integrovaných výzvách, které byly vyhlášeny v lednu 2017 a jejichž alokace přesahuje 1 miliardu korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ říká ministryně Karla Šlechtová.

52 projektů

Ve výzvě č. 43 „Sociální podnikání II.“ bylo předloženo 52 projektů ve finančním objemu téměř 185 mil. Kč. Objem předložených žádostí, které začneme hodnotit, přesáhl alokaci výzvy o 133 mil. Kč, jedná se tedy o více než tři a půl násobný převis alokace výzvy. Ve výzvě č. 44 „Sociální podnikání pro sociálně vyloučené lokality II.“ bylo předloženo 214 projektů ve finančním objemu téměř 742 mil. Kč, jedná se tedy o více než čtyř násobný převis alokace výzvy. Objem žádostí tak přesáhl alokaci výzvy o 562 mil. Kč. Vzhledem k velkému množství projektů je očekáván o něco delší proces hodnocení, než jak je tomu u výzev se standardním zájmem o podporu.

Aktivity „Sociální podnikání“ a „Sociální podnikání pro sociálně vyloučené lokality“ jsou zaměřeny na podporu založení nového sociálního podniku či rozšíření stávajícího podniku, který doposud nebyl sociálním podnikem. Dále je možné v již existujícím sociálním podniku podpořit rozšíření nabízených produktů a služeb, rozšíření kapacity sociálního podniku, zavedení nových technologií či zefektivnění podnikových procesů.

Jak bylo uvedeno výše, další alokace pro podporu sociálního podnikání je vyčleněna v integrovaných výzvách pro ITI (integrované územní investice), IPRÚ (integrované plány rozvoje území) a CLLD (komunitně vedený místní rozvoj). Informace o těchto výzvách je k dispozici na webových stránkách IROP http://dotaceeu.cz/cs/Microsites/IROP/Vyzvy