Domů Nezařazené

O trochu hubenější než minulý rok byla letošní podzimní sezona pro většinu hoteliérů a majitelů penzionů v České republice. Větší zájem o jejich služby měli hosté jen ve třech krajích. Kromě Prahy a Královéhradeckého kraje to bylo hlavně v kraji Jihomoravském, který na podzim tradičně těží z atraktivity tamního vína. Za třetí čtvrtletí tam ve srovnání s loňským rokem vzrostl počet hostů i přenocování nejvíce.

V předposledním letošním kvartálu přijelo na jižní Moravu téměř osm set tisíc tuzemských a přes čtyři sta tisíc zahraničních hostů, což je v meziročním srovnání o téměř šest procent víc. Lidé se i více ubytovávali v hotelích, penzionech a kempech. Počet přenocování tam vzrostl o čtyři a půl procenta. V celkových statistikách se tak Jihomoravský kraj drží na druhém místě za Prahou a na rozdíl od většiny tuzemských regionů bodoval i na podzim.

Na podzim jsou na jižní Moravě turistické žně

Třetí čtvrtletí – období prázdnin a dovolených – je v Jihomoravském kraji tradičním obdobím turistických žní. Zatímco v zimním období kraj bez větších lyžařských areálů a lázeňských center nemá tolik turistických magnetů, v létě jsou našimi „lyžařskými areály“ sklepní uličky, vinařské stezky, rozlehlý Lednicko-valtický areál pod ochranou UNESCO, Moravský kras a historické památky, které přitahují zájem turistů vyhledávajících relaxaci i poznání,“ komentovala údaje za třetí kvartál ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Zuzana Vojtová.

Ani statistiky z hromadných ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, penziony a kempy, přitom neposkytují ucelený obrázek o návštěvnosti jižní Moravy. Ta je kvůli rozmáhajícímu se ubytování v soukromí větší. „Potenciál těchto cílů ještě zdaleka není vyčerpán. Naopak, díky stále se zlepšujícím službám, včetně ubytování a stravování v soukromí, má náš kraj stále co nabídnout,“ doplnila Vojtová.

Podle Vojtové jsou to například wellness centra, aquapark v Pasohlávkách nebo nová lázeňská zóna v Lednici. “Vyšší zájem turistů je výsledkem řady faktorů, především vynalézavého zlepšování nabídky a úrovně služeb,“ podotkla ředitelka Centrály.

Nejvíce jezdí Slováků a Rusů

Celkem přijelo do hotelů, penzionů a kempů v České republice 5,4 milionu hostů, to je o dvě procenta více než loni. Zůstávali však na kratší dobu, a počet přespání tak klesl o necelé procento. Větší zájem o ubytování v Česku měli cizinci, počet tuzemských hostů se oproti předchozímu roku nezměnil. Lépe si vedly hotely, penziony stejně jako minulý rok a poptávka po ubytování v kempech mírně klesla.

Ze zahraničí zavítalo do Česka tradičně nejvíce Slováků. Druhou nejpočetnější skupinou byli ve třetím čtvrtletí stále hosté z Ruska, a to přesto, že v meziročním srovnáních jich přijelo o téměř čtrnáct procent méne. Na třetím místě se umístili Američané a za povšimnutí stojí i třiadvaceti-procentní nárůst příjezdů z Číny.

nezaměstnanost

Sezónní práce, kterým analytici přes léto připisovali důležitý vliv na dosavadní pokles nezaměstnanosti, s příchodem podzimu skončily. Nezaměstnanost ale dál klesá. Dokazují to i čísla za říjen, která dnes zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Podle statistik klesla minulý měsíc nezaměstnanost ze zářijových 7,3 na 7,1 procenta. Počet volných pracovních míst se naopak zvýšil.

„Letní sezónní práce již v říjnu definitivně skončily a aktuální čísla ukazují skutečnou sílu ekonomického oživení, které dokáže tlačit míru nezaměstnanosti dál dolů. Rostoucí průmysl vytváří nová pracovní místa a podle posledních dat o nových zakázkách lze očekávat, že podniky budou dále nabírat,“ uvedl odborník na řízení lidských zdrojů z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) Daniel Soukup.

V říjnu bylo oproti září bez práce o 9 460 lidí méně, ve srovnání se stejným měsícem loňského roku dokonce o 37 043. Firmy navíc nabízely nezaměstnaným více volných míst, meziměsíčně o 1 661, meziročně pak o 19 080.

Chybí proškolení specialisté

Do budoucna navíc odborníci na pracovní trh očekávají spíše další růst nabídky volných pozic. „Potvrzuje to i náš průzkum mezi šéfy významných českých firem, mezi nimiž převažují ti, co očekávají za letošní rok nárůst počtu zaměstnanců ve svých firmách. Obdobná růstová očekávání mají i pro příští rok. Obavy tak v současné době panují spíše z toho, zda bude na trhu práce dostatek kvalitních uchazečů o nová místa,“ doplnil Soukup.

To potvrdil i ředitel Odboru trhu práce na Úřadu práce ČR Jan Karmazín, podle kterého dávají firmy přednost proškoleným specialistům s praxí. „V tomto ohledu bohužel řada našich klientů nesplňuje požadavky zaměstnavatelů. Proto se firmám snažíme vycházet maximálně vstříc, a v případě, že víme, co potřebují, jsme schopni pro ně vytipovat ty nejvhodnější uchazeče a připravit je například v rámci rekvalifikací,“ přiblížil Karmazín.

Situace se liší region od regionu

Problémem jsou stále i značné rozdíly mezi regiony. Tradičně nejnižší nezaměstnanost hlásila Praha nebo některé okresy ve středních a jižních Čechách. S vyšší nezaměstnaností se naopak potýkají na severu Čech a Moravy. Nejvyšší byla v okresech Most (12,7 procenta), Ústí nad Labem (12,5 procenta), Bruntál (12,3 procenta), Karviná (12 procent) Chomutov a Ostrava-město (shodně 11,1 procenta), Děčín a Sokolov (9,8 procenta).

V mezinárodním srovnání si Česká republika nestojí špatně. Míra nezaměstnanosti Podle EUROSTAT se v Česku drží dlouhodobě pod průměrem Evropské unie (Česko 5,6 procenta, EU 9,8 procenta). Méně nezaměstnaných než v tuzemsku evidují třeba Němci nebo Rakušané, naopak třeba ve Francii, Litvě, Bulharsku, Irsku a řadě dalších zemí přesahuje nezaměstnanost evropský průměr.

Nezaměstnanost v krajích

(Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR)

nezaměstnanost

Hlasování veřejnosti v soutěži „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“ včera s úderem půlnoci skončilo. Lidé podpořili své favority v soutěži téměř třemi a půl tisíci hlasy. Teď přebírá štafetový kolík opět porota, která může jedné stavbě mezi desítkou finalistů udělit speciální cenu. Vítězové soutěže budou vyhlášeni 14. listopadu na slavnostním Galavečeru Magnus Regia v Mahenově divadle v Brně.

Že občanům měst a obcí nejsou jejich radnice a obecní úřady lhostejné, dokazuje nejen vysoký počet hlasů. „Lidé vyjadřovali podporu svým favoritům i v komentářích pod hlasováním nebo přes maily, které posílali redakci. Je vidět, že se o tyto budovy opravdu zajímají a dokážou ocenit, když o ně někdo vzorně pečuje,“ uvedl Jan Pacas, šéfredaktor dvouměsíčníku Moravské hospodářství, který soutěž vyhlašuje.

Zapojit se do soutěže mohly obce a města v sedmi krajích České republiky: Jihomoravském, Zlínském, Moravskoslezském, Olomouckém, Kraji Vysočina, Pardubickém a Královéhradeckém. Do soutěže se přihlásilo neuvěřitelných 73 radnic a obecních úřadů. V prvním kole vybrala z přihlášených finálovou desítku odborná porota (více o porotě se dočtete ZDE). V druhém kole hlasovala o vítězích veřejnost. „Soutěž se díky velkému zájmu stala přímo přehlídkou mnoha krásných radnic a vybírat z nich tu nejkrásnější je opravdu obtížný úkol. Soutěž ukázala vysokou architektonickou úroveň radnic našich měst, která může být  motivací pro podobně kvalitní správu věcí veřejných,“ podotkl porotce Robert Sedlák a dodal, že porota také udělí jedné budově speciální cenu.

Hlasující přitom docenili nejen oku lahodící vzhled jednotlivých staveb, ale také vzorný chod úřadů, které v nich sídlí. „Uvnitř budovy je úřad, který koresponduje s vnější fasádou, protože přístup k řešení všedních věcí i dlouhodobý rozvoj města jsou řešeny s nadhledem, velkorysostí i grácií ku prospěchu všech,“ uvedl podporovatel jedné z radnic v komentářích pod hlasováním. Podobné výroky ukazují, že pojem „nejkrásnější“ přesahuje v souvislosti s veřejnými stavbami svůj vizuální rozměr. „Je důležité, aby se klienti i zaměstnanci úřadu cítili na radnici dobře. Pokud se s příjemným pracovním prostředím nesou i kvalitní a rychlé služby, o které – jak vím – všichni moji kolegové z radnic usilují, odměnou je spokojený klient a práce, do které se lidé těší,“uvedl Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí ČR, který převzal nad soutěží záštitu.

O hlasy veřejnosti zabojovaly tyto města a obce:

  • Hodonín
  • Hostinné
  • Napajedla
  • Náchod
  • Okříšky
  • Police Nad Metují
  • Prostějov
  • Pustá Polom
  • Rýmařov
  • Slezská Ostrava

nezaměstnanost

Hrozí, že firma přijde v důsledku sankční války mezi Evropskou unií a Ruskem o kontrakty a bude muset propouštět? Právě v takové situaci má pomoci příspěvek v době částečné nezaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit.

Na spuštění účinného a jednoduchého opatření, díky kterému mají české podniky překlenout nesnadné období bez propouštění, tlačí i členové vládou zřízené Pracovní skupiny pro hodnocení dopadu sankcí. „Kromě vyčlenění prostředků pro podporu ekonomické diplomacie a podpory exportu je jedním z našich hlavních cílů i uspíšení přijetí kurzarbeitu,“ uvedl předseda skupiny a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Zkrácená pracovní doba a vzdělávání

Princip kurzarbeitu není složitý. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim uhradí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí a zároveň zaměstnancům poskytne možnost profesně se rozvíjet. „Tímto opatřením chceme rychle a účinně reagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Kurzarbeit ale nemá podnikům pomoci jen vyrovnat se s ruskými sankcemi. Firmy jej využijí i v době živelných pohrom, hospodářských krizí, sezónních výkyvů nebo třeba při přechodu na nový podnikatelský program.

Důležitá budou ale ona dvě kritéria, která zazněla už v úvodu a ve spojitosti s kurzarbeitem se často opakují, tedy aby bylo opatření účinné a jednoduché. České firmy už totiž mají s Kurzarbeitem své zkušenosti. Program financovaný z evropských fondů měl ale do jednoduchosti daleko a v důsledku malého zájmu firem byla diskutabilní i ona účinnost. „Firmy musely předkládat klasický evropský projekt s veškerou jeho administrativní náročností. Jakýkoliv jiný systém než tento bude lepší,“ upozornil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Přínos musí být větší než investice                                          

Podle představitelů malých a středních firem je potřeba zachovat základní rovnici, kdy přínos firmy, a to ne nutně finanční, musí být větší než nákladová a časová investice. „Firmy dnes velmi zvažují, zda se jim administrace vyplatí,“ zhodnotila místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková. Středula jako příklad fungujícího systému uvedl Německo, kde kurzarbeit mají už několik desítek let. „Peníze uvolňuje vláda a o udělení příspěvku rozhodují úřady práce. Je to jasné a snadné,“ doplnil.

Podobně má napříště fungovat kurzarbeit i v Česku. Program nebude placený z evropských peněz, ale využije národní zdroje. Pro firmy bude vše maximálně administrativně jednoduché, ale zároveň transparentní. Jako ekonomická podmínka při vstupu do programu bude podle mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Petra Habáně vyžadována forma čestného prohlášení a vše se bude po předem dohodnutém období kontrolovat. O udělení příspěvku rozhodne komise na krajských pobočkách Úřadu práce ČR.

Ministerstvo zpracovává dvě varianty

Jak bude konkrétně kurzarbeit v Česku nastaven, ale zatím není jisté. Z jednání zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, zaměstnavatelů a odborů, kteří se sešli v první polovině září, vyplynuly dvě varianty. „První navržená varianta kurzarbeitu nepočítá se vzděláváním. Podíl na náhradě mzdy při částečné nezaměstnanosti v členění mezi zaměstnavatele a stát by byl 40 procent a 20 procent se stropem pro příspěvek státu ve výši dvojnásobku minimální mzdy,“ přiblížil první možnost mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn. Druhá varianta zahrnuje už i vzdělávání pracovníků a o mzdové náklady na zaměstnance by se firma a stát podělily rovným dílem, oba po 45 procentech.

A kdy by mohl kurzarbeit v novém kabátě začít v Česku fungovat? Ministerstvo musí nejdříve zpracovat obě varianty včetně finančních propočtů a dopadů, a to jak z hlediska makroekonomických dopadů, tak z hlediska firem. První varianta se ale příliš nezamlouvá odborům. Podle Středuly by totiž náklady na kurzarbeit nesl jen zaměstnanec a stát, zatímco pro firmu by to byla vlastně přímá dotace. Zaměstnanec by vzhledem si vzhledem k tomu, že první varianta nepočítá se vzděláváním, ani nerozšířil nebo neprohloubil kvalifikaci. „To ekonomice nijak nepomůže, jen dané konkrétní firmě,“ zhodnotil Středula. Předběžně se se spuštěním kurzarbeitu v nové podobě počítá od začátku příštího roku.