Domů Nezařazené

Je to rok, kdy JIC vypustil do světa první absolventy tehdy nového programu JIC MASTER. Od té doby jím  prošlo už dvanáct firem. Další zájemci se můžou přihlásit do 21. srpna.

Půlroční program je v českém kontextu ojedinělý. Stojí na funkci tzv. enterpreneura in residence neboli zkušeného podnikatele, který řídí vlastní projekty a část času věnuje vedení týmu konzultantů JIC. Ti se pravidelně scházejí s klienty programu JIC MASTER a provázejí je důležitými podnikatelskými kroky jako je příprava na jednání s investory, změna byznys plánu nebo potřeba vyřešit vztahy mezi majiteli.

„Každý z klientů může na konzultacích otevírat témata, která jej aktuálně pálí. Naším cílem je být zkušeným průvodcem v byznysu a společně hledat nejlepší řešení otázek, které s sebou podnikání přináší,“ vysvětluje své pojetí konzultací entrepreneur in residence JIC Martin Dokoupil, který má za sebou přes sedm let budování firmy zaměřené na výzkum trhu a čtrnáct let business konzultingu napříč různými obory. Pracoval například pro Kofolu, COOP, Makro/Metro, Teta drogerie, Siemens, Honeywell nebo Oracle, v současné době je spolumajitelem společnosti Tierra Verde.

Popsaný přístup absolventi programu oceňují: „V řadě rozhodnutí mi dodali jistotu, že se jedná o kroky, které jako žádoucí nevnímám jen já, ale i lidé, kteří se na můj byznys dívají zvenčí. A to navíc lidé přátelští, ochotní se mi věnovat i mimo domluvená setkání. S oporou v konzultantech z JIC jsem byl ohledně svého podnikání daleko klidnější,“ uvádí ředitel Edookitu Jakub Štěpaník.

JIC MASTER navazuje na dřívější program JIC s názvem Innovation Park. Je určený firmám s platícími zákazníky, které chtějí rychle růst. Zájemci o vstup do programu se můžou hlásit do 21. srpna 2016, přihlášku lze stáhnout na stránkách programu nebo zde.

Vybrané úspěchy absolventů programu:

Edookit získal soukromé investory a svůj informační systém pro komunikaci mezi učiteli, žáky i jejich rodiči zavedl na první zahraniční škole. V rámci expanze jedná i s mimoevropskými zeměmi, v Nigérii se například bude podílet na projektu modernizace tamních škol.

Sewio vyvíjí progresivní bezdrátové technologie pro lokalizaci uvnitř budov. V uplynulém roce získalo investici od Y Soft, vybudovalo showroom své technologie v JIC STARCUBE Space a senzory nainstalovala i v novém sportovním Aplikačním centru Baluo v Olomouci. Angažuje se v propagaci implementace řešení pro Průmysl 4.0 v továrnách, sportu i retailu.

Audified patří mezi světovou špičku ve vývoji zvukového softwaru. V současné době se posouvá od práce pro velké zahraniční firmy více k vlastním produktům, například k simulaci zvuku elektronkových přístrojů, používaných v rozhlasových a nahrávacích studiích v padesátých a šedesátých letech.

Effichem pomáhá svým řešením efektivně a bezpečně řídit provoz certifikovaných laboratoří. Expanduje na domácím trhu (získal klienty jako Česká rafinérská či Unipetrol) i v zahraničí. Své produkty nově také integruje s dalšími dodavateli hardwaru a softwaru pro regulované zkušební laboratoře a pomáhá tak vdechnout život konceptu „digital lab“.

JIC MASTER www.jic.cz/master

Šestiměsíční program JIC MASTER nabízí konzultace s odborníky JIC i externími experty a začlenění do podnikatelského ekosystému JIC. Je určený firmám, které mají inovativní technologický produkt ověřený trhem (má alespoň jednoho platícího zákazníka) a není starší tří let. Mezi absolventy programu JIC MASTER jsou například CleverAnalytics, IoT řešení pro bezdrátovou lokalizaci v budovách Sewio, online faktoringový nástroj Investiční aukce,, dodavatel technologií pro automatické získávání informací z mluvené řeči Phonexia a další.

JIC (Jihomoravské inovační centrum) www.jic.cz

JIC (Jihomoravské inovační centrum) podporuje lidi ve vytváření a rozvoji firem, které mění svět. Jeho služby využívá každoročně přibližně stovka  firem, ať už ve fázi prvotního nápadu, rychle rostoucího startupu i zavedené technologické firmy.  Začínající společnosti, které prošly programy JIC, už vytvořily více než 1400 nových pracovních míst a další stovky míst v navazujících službách. Za 12 let své existence nastartoval JIC téměř 360 spoluprací mezi vědci a firmami. Těmito a dalšími aktivitami pomáhá JIC zvyšovat konkurenceschopnost jižní Moravy a budovat z ní jeden z nejinovativnějších regionů Evropy.

0
Propad cen ropy ze 114 dolarů za barel v červnu 2014 na současných ani ne 50 dolarů je způsoben velkým převisem dodávek ropy na světových trzích, ale i válkou mezi jednotlivými producenty. Tato situace dramaticky ovlivňuje všechny společnosti v oblasti ropného průmyslu. Jen v roce 2015 celosvětově tyto firmy propustily 250 tisíc zaměstnanců a tento trend pokračuje i letos. Propad ovlivnil i těžbu na Moravě. Moravští těžaři ale dokázali adekvátně zareagovat a současná cena blížící se padesáti dolarům za barel jim umožní fungovat i do budoucna. Navíc na jižní Moravě byla objevena nová ložiska ropy a plynu. Ropa z Moravy představuje v kontextu evropské a světové těžby zanedbatelné procento, a tak naši těžaři nemají možnost cenu jakkoli ovlivnit. Aby ustály nízké ceny ropy, přijaly Moravské naftové doly úsporná opatření. Především se omezily investice do průzkumu, nových vrtů a staveb. Omezování těchto činností vedlo i ke snížení počtu zaměstnanců zhruba o dvacet procent. Většina z plánovaného počtu propouštěných zaměstnanců už ze společnosti odešla. Moravské naftové doly poskytují odcházejícím zaměstnancům na základě kolektivní smlouvy odstupné vyšší o jednu měsíční mzdu nad rámec zákona,“ řekla  mluvčí společnosti Dana Dvořáková. Naštěstí propouštění pro zaměstnance přišlo v dobré době, kdy nebudou mít velký problém se uplatnit. „Vzhledem k tomu, že propouštění zaměstnanci mají osvojené pracovní návyky, nepředpokládám, že by se v dnešní době, kdy je po nových zaměstnancích velký zájem, u nás všichni zaevidovali. Pokud ano, rychle si najdou novou práci. Jen pro přehled: jen v březnu a dubnu 2016 ubylo v okrese Hodonín z evidence přes 1100 uchazečů o zaměstnání. I pro příští měsíce předpokládáme pokles podílu nezaměstnaných, takže zmíněné množství zaměstnanců MND úbytek nezaměstnaných maximálně trochu zpomalí,“ sdělil nám ředitel hodonínského pobočky úřadu práce Radek Hořák. Podle něj na ropném průmyslu je v Jihomoravském kraji závislých 3 000 zaměstnanců.

Blýská se na lepší časy

„Moravské naftové doly jsou velmi diversifikovaná a silná společnost. Soustředíme se na aktivity, které z poklesu cen plynu mohou naopak vytěžit. Jde zejména o prodej plynu přímo domácnostem, kdy jako těžaři a jeden z největších velkoobchodníků s plynem umíme zajistit velmi výhodné podmínky pro naše zákazníky,“ uvádí Dvořáková. I když vývoj cen do budoucna je jen těžko odhadnutelný, pracuje společnost s prognózami, které mluví o ceně ropy kolem 50 dolarů za barel. Již tato cenová úroveň znamená dlouhodobou perspektivu a rentabilitu celého ropného průmyslu a také dlouhodobou perspektivu MND, která má jedny z nejnižších nákladů na těžbu ropy. Strategií společnosti je připravit se na novou expanzi ve chvíli, kdy ceny ropy vzrostou. „A tato perspektiva má jasné obrysy mimo jiné i díky tomu, že vloni byla objevena další dvě nová ložiska ropy v Borkovanech a další ložiska plynu na jižní Moravě. Mimochodem, za posledních šest let je úspěšnost průzkumu 49 procent, což je celosvětově jedno z nejvyšších procent úspěšnosti,“ uzavírá Dvořáková.

0

Společnost Brněnské komunikace a.s. zajistila vytvoření mobilní aplikace usnadňující orientaci a informovanost občanů při provádění blokového čištění ulic. Jde o novinku, která usnadní život všem obyvatelům Brna.  

Cílem je poskytnutí přehledné informace občanům o termínech blokového čištění prostřednictvím webové aplikace na desktopových zařízeních (cisteni.bkom.cz). Pro mobilní zařízení s operačním systémem iOS a Android byla vytvořena speciální aplikace, která nabízí pohodlnější uživatelské prostředí, než je klasický web.

Aplikace bude jako služba pro veřejnost zdarma a spuštěna bude od 1. července 2016. Uživatelé ji najdou pod názvem Brněnské komunikace nebo bkom.

Přístup k informacím o blokovém čištění je v aplikaci možný s registrací i bez registrace. Neregistrovaný uživatel však získá pouze základní přehled o probíhajících čištěních. Další funkce jsou pak dostupné po registraci, kterou lze provést jak přes webový formulář, tak i přímo z mobilní aplikace. Registrovaný uživatel získá možnost nastavit si až dvě zájmové lokality (např. domov a zaměstnání) a být tak upozorňován na blížící se bloková čištění.  Upozorňování probíhá formou tzv. push notifikací nebo prostřednictvím e-mailové zprávy, a to týden, den a hodinu před zahájením čištění.

Komunikace jsou na mapovém podkladu v grafické části aplikace barevně rozlišeny podle toho, zda blokové čištění již proběhlo, aktuálně probíhá nebo je teprve naplánováno.

„Snažili jsme se, aby aplikace pro uživatele byla jednoduchá a přehledná, aby se v ní všichni dobře orientovali. Věříme, že získané informace budou pro řidiče užitečné. Díky jim totiž mohou předejít nepříjemnému odtahu svého auta“, řekl generální ředitel společnosti Brněnské komunikace a.s. Luděk Borový.

0

Spory ministerstva průmyslu a obchodu s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) o miliardové dotace na obnovitelné zdroje se zdály být u konce. V závěru loňského roku totiž ERÚ na základě nařízení vlády vydaném ve Sbírce zákonů dotace ve výši dvaačtyřicet miliard korun schválil. Stále však hrozí, že elektrárny na obnovitelné zdroje a obce, které obnovitelné zdroje využívají, budou muset dotace vrátit. Evropská komise totiž stále na dotace neudělila notifikaci.

Šéfka ERÚ Alena Vitásková se v loňském roce dlouho přela s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem o to, zda jsou notifikace Evropské komise pro udělení dotací opravdu nezbytné. Evropská komise se podle sdělení ERÚ před časem přiklonila na stranu Vitáskové. „Evropská komise v dopise informovala, že vyplacení veškeré podpory musí předcházet její notifikace. Bez té lze podporu vyplatit jen v případě, že je podpora považována za existující, to podle komise však u žádného případu neplatí. Většina producentů v České republice ji nemá,“ informoval před časem bývalý mluvčí ERÚ Petr Chvojka.

První do Bruselu

Prosincové nařízení vlády je tak podle ERÚ neplatné. „Evropská komise podporu zčásti ani vcelku nepovažuje za existující, tedy projednává ji jako novou podporu. V takovém případě musí být nejdříve notifikace z Bruselu, než se začnou vydávat peníze,“ vyjádřil se současný mluvčí ERÚ Vladimír Černý.

Přesto však již vlastníci obnovitelných zdrojů dotace čerpají. Jedná se o elektrárny, teplárny a bioplynové stanice vybudované v letech 2006 až 2012. „Pokud by se nedej bože stalo, že Evropská komise notifikace neudělí, museli by je vrátit,“ varoval Černý.

To by především pro malé obce bylo komplikované. „Naše obec by přišla o osm set tisíc korun ze svého ročního rozpočtu. Pro obec naší velikosti je to opravdu velká částka. Byla by to katastrofa,“ uvedl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn, obce ležící v Olomouckém kraji. Biomasu využívá k vytápění nejen domů, ale také hradu Bouzov.

Elektrárny a další zdroje obnovitelné energie, které byly nebo budou připojeny v letošním roce, však dotace zatím nečerpají. Prosincové schválení se totiž týkalo pouze obnovitelných zdrojů vybudovaných v letech 2006 až 2012. Nově vybudovaným zdrojům ERÚ dotace odmítl schválit i v prosinci. Mládek přislíbil, že by je mohly získat právě po notifikaci z Evropské komise. Podle něj k ní mělo dojít v období od února do dubna. Zatím však nebyla udělena.

Změnili Brno. Andrej Vališ a Jan Vlachynský před třemi a půl lety otevřeli podnik se zvláštním názvem Bar, který neexistuje. Stal se z něj fenomén. K původnímu koktejlovému baru rázem přibyl další a ještě letos mají v plánu otevřít třetí podnik. „Do toho máme v plánu ještě další podnik za další dva roky,“ prozrazuje Vlachynský.

Chystáte se otevřít další podnik s názvem Čtyři pokoje. Kdy k tomu dojde?

Termín pořád nevíme. Jak nás znám, když to bude na podzim, budeme rádi. Prostor jsme našli loni na podzim, teď jsme teprve došli na to, jak to má celé vypadat.

Zatím se držíte plánu co dva roky nový podnik. Není Brno novými bary ještě nasycené?

Rozhodně není. Vezměte si, kde všude se tu podává alkohol.  A kolik z nich to dělá dobře? Podle mě se v horizontu příštích let zásadně promění spektrum nočního života. I teď vidíte, že špatní bary končí a nahrazují je nové, lepší. Takže my tu můžeme mít klidně sto podniků, dokud budeme přicházet se stále novými koncepty. Teď si můžeme dovolit tři, protože jsou každý úplně jiný.

Když se v Brně otevře nový bar, je to pro vás konkurence?

Už jsem to říkal mockrát. Ale není. Když to dělá dobře, podporuje nás. Když jsme otevřeli Bar, který neexistuje, spoustu věcí jsme tu dělali jako první, i když jsme to nevymysleli. Postupně se rozšířily do dalších podniků. Třeba drinky, které vymýšlejí sami barmani. Dneska je najdete i v kavárnách. Brněnská gastroscéna je uznávaná. Jezdí sem čím dál víc lidí, aby se napili a najedli. Takže nový bar je podpora. Navíc v poslední době je trend vystřídat za večer několik podniků.

V čem vidíte brněnské kouzlo?

Všechno se tu koncentruje ve středu města. V Praze se to ztratí. Když otevřete podnik tam, je dost pravděpodobné, že někdo jiný otevře úplně stejný bar na druhé straně města. V Brně se taky všechno rychle roznese, lidi se tu potkávají na ulicích. Brno má univerzální velikost.

Kromě počtu obyvatel je ale asi důležitá také atmosféra ve městě, ne?

 Je tu dobrá nálada. Brňané se dost zajímají o veřejný prostor. I o podniky, které se v něm objevují. Pomáhá i to, že třeba proti Praze není Brno tolik turistické. Hospody tam nemůžou vytřískat peníze z někoho, kdo se tam už nikdy neobjeví. Takové detaily to všechno vytvářejí.

Mohou takové koncepty uspět třeba v menším městě?

Výhledově ano. Jestli i teď, nevím. Ale koktejlová kultura se šíří. Slyšel jsem o koktejlovém bvaru v Lednici, rozšířené jsou v Pardubicích, samozřejmostí je Olomouc. V příštích městech uvidíme podobné podniky v menších městech. Asi je to o odvaze. My jsme udělali naše podniky právě takové, protože jsme měli Brno přečtené.

Brno se dostalo do žebříčků zajímavých turistických destinací slavných deníku New York Times a Guardian. Berete to při vší skromnosti i jako vaši zásluhu?

Asi ano. A že tam dali naši fotku, je super, ale neujíždím na tom. Spíš jde o drobnosti. Třeba že jsme přesvědčili velkoobchod s nápoji, aby nám sehnal všechny ty lahve. A pak za ním začali chodit další, že by taky chtěli něco zajímavějšího. A jeho majitel nám dodnes říká, jak je nám vděčný.

MHD Brno

Plakáty s vtipnými slogany nově umístil do vozů Dopravní podnik města Brna. Snaží se přesvědčit cestující, aby byli vůči ostatním ohleduplní. Na obrovských samolepkách se nachází piktogramy vyobrazeným dítětem coby supermanem vylétávající z kočárku, nebo autobus fackující zrcátkem člověka.

Kampaň má název: Zas tak složité to není. „Cílem je zábavnou a zajímavou formou ukázat a možná i připomenout cestujícím přepravní podmínky a základní pravidla slušného chování. Při jejich dodržování se bude všem cestovat příjemněji a přitom jejich plnění zas tak složité není,“ vysvětlil generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Vtipné obrázky jsou doplněny krátkým textem v českém i anglickém jazyce. Například, že každý není povinný poslouchat hlasitou hudbu ze sluchátek svého souseda. Při výrobě dopravní podnik vycházel ze situací, které mohou ve vozech nastat, vadí ostatním cestujícím a přitom jsou proti přepravním podmínkám. „V kampani řešíme 32 základních témat. Vše je jednoduše graficky znázorněno. Nikoho totiž nebaví číst dlouhé texty týkající se dodržování pravidel,“ popsal vedoucí marketingu a komunikace dopravního podniku Luděk Kocman.

 Ve vozech i jinde

Na barevné piktogramy můžou cestující narazit ve vozech, a to ve formě folií na vozidlech nebo polepů v tramvajích. Obrázky umístili také do držadel ve vozech. Do budoucna plánuje brněnský dopravce také výrobu kvarteta s jednotlivými piktogramy.

Usměrnit neukázněné cestující vtipnou formou se již několik let snaží také v Dopravním podniku města Olomouc. Do vozů nepravidelně umísťuje obrázky s hesly, jako Nepleťte se MHD s bufetem nebo Dopřejte Vašemu pejskovi jízdenku a náhubek! „S kampaní začneme vždycky, když se začne ve vozech opakovat určitý jev. Typické je například, že v době začátku školního roku upozorňujeme školáky a studenty, že batoh ve vozidle na záda nepatří,“ uvedla mluvčí olomouckého dopravního podniku Martina Krčová.

Na vztahy mezi cestujícími se zaměřili v Hradci Králové. Do vozů umístili třeba s letáky s textem Nestojí ve Vaší blízkosti osoba starší, tělesně postižená nebo těhotná žena, která si potřebuje sednout? Děkujeme Vám za uvolnění místa k sezení těm, kteří to více potřebují. Respektujeme se vzájemně.

Dopravní podniky používají k upozornění cestujících také hlášení. Právě takovou formou dělají občas kampaně v Ostravě. „V minulosti třeba na přepravu cestujících ve znečištěných oděvech, přepravu psů bez a s náhubkem či cestování s batohem na zádech,“ přiblížil mluvčí Dopravního podniku Ostrava  Miroslav Albrecht.

Odpady a obce je konference, kterou pořádá společnost EKO KOM každoročně v červnu v Hradci Králové. Tato konference je jedinečnou příležitostí pro setkání s kolegy a odborníky z odpadového hospodářství.

EKO KOM si vás dovoluje srdečně pozvat na 17. ročník této konference, která se bude konat 15. a 16. června 2016 v Kongresovém centru ALDIS, Hradec Králové.

Hlavní témata konference:

Návrh nové zákonné úpravy v oblasti odpadového hospodářství Meziobecní spolupráce v odpadovém hospodářství Předcházení vzniku odpadů v obcích Ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství Bližší informace naleznete v pozvánce na konferenci. Přihlásit se můžete zde

S případnými dotazy kontaktujte Josefa Mojžíše, tel.: 724 344 188, e-mail: mojzis@ekokom.cz.

Konference je součástí cyklu Odpadové dny 2016

Cílem cyklu je obsáhnout co nejvíce informací potřebných pro plánování, řízení a provoz odpadového hospodářství obcí, měst, regionů a původců. Témata jednotlivých konferencí zohledňují aktuální problematiku spojenou s tvorbou regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady. Celý cyklus je určen zástupcům samospráv obcí, měst, krajů a státní správy, odpadářským firmám, průmyslovým podnikům, vzdělávacím a odborným organizacím a odborné veřejnosti.

Průměrně až sedm procent všech svých cest absolvují Moravané na kole. Vyplývá to ze statistik jednotlivých měst a obcí. V některých městech využívají lidé kolo k přepravě až pro pětinu svých cest. Záleží na terénu, dopravní infrastruktuře a také na rozloze.

Vedení měst reaguje na nový trend, který může mít pozitivní dopad nejen na životní prostředí, a snaží se cyklistiku podporovat. Vytváří nové koncepce, aby cestování na kole bylo nejen ekologické, ale především bezpečné. Inspiraci hledají v zahraničí.

Téměř každé větší město v České republice má již dnes svého koordinátora pro cyklodopravu. Ten dohlíží na to, aby se při plánování a budování nové dopravní infrastruktury myslelo i na cyklisty, aby vznikaly nové cyklopruhy a cesta na kole do práce nebo do školy byla bezpečná. „Náš člověk absolvoval několik studijních cest do Berlína, do Lipska a do Drážďan, kde kolo u mnoha lidí nahrazuje městské hromadné dopravní prostředky. Zjišťoval, zda cyklistům u nás dokážeme poskytnout stejně kvalitní podmínky,“ uvedla například Andrea Vojkovská z ostravského magistrátu.

Berlínská inspirace

Ostrava ale podle ní nikdy nebude typickým cyklistickým městem jako je právě Berlín. „Město je rozhlehlé, není jednolitě rostlé a vzdálenosti jsou větší . Navíc je zde velmi kvalitní městská doprava a okrajové části na severu a východě mají velké výškové rozdíly,“ vysvětlila Vojkovská.

Přesto se i v Ostravě zvyšuje podíl cyklistické dopravy. Nyní je na dvou a půl procentech. „Našim cílem je vzhledem k potřebě zlepšení ovzduší alespoň pět procent,“ dodala Vojkovská.

Kolo jako dopravní prostředek je velmi oblíbený především ve studentských městech jako je Brno. To ale podle odborníků také nemá příliš vhodné podmínky pro cyklodopravu. Silnice jsou příliš úzké a terén kopcovitý. „Na cyklisty myslíme při každém plánovaní rekonstrukce ulice. Ne všude je ale možné cyklopruhy zavést. Musíme myslet na to, aby cyklsité měli dostatek prostoru a pruhy byly bezpečné,“ uvedla Zuzana Taušová z tiskového oddělení magistrátu Brna.

Vedení města tak ukázalo cyklistům vstřícnou tvář alespoň tím, že pro ně zrušila zákaz vjezdu do centra města.

Pardubice? Ideální

Podle mezinárodní soutěže Hlavní město cyklistů, která se uskutečnila v roce 2014, jsou nejideálnějším městem pro cyklisty v České republice Pardubice. Kolo zde lidé využívají pro devatenáct procent cest. „Za bohatou cyklistickou kulturu vděčí Pardubice své poloze v rovinatém terénu Polabí. V Pardubicích je všude blízko až 77 procent cest je kratších než 5 kilometrů,“ řekla mluvčí pardubického magistrátu Pavla Kosíková.

Budování infrastruktury pro cyklisty začalo v Pardubicích již v 90. letech, jednalo se převážně o smíšené stezky pro chodce a cyklisty. Tento typ infrastruktury, vhodný zejména pro přírodní lokality, naráží v ulicích města na své limity. „Docházelo na nich ke srážkám cyklsitů s chodci. Po roce 2010 jsme proto začali měnit systém. Vzniklo mnoho cykloobousměrek, několik úseků vyhrazených pruhů pro cyklisty a cyklopiktokoridorů. Tato infrastruktura umožňuje plynulý pohyb cyklistů, kteří preferují rychlou přímou jízdu i za cenu sdílení vozovky s motorovými vozidly,“ vysvětlila Kosíková.

Rozvoj cyklodopravy nepodporují pouze města, ale také různá sdružení. Vzniká proto mnoho soutěží, které se snaží lidi přimět k cestování na kole. Nejznámnější a právě skončená je Do práce na kole, do které se zapojilo stovky firem z celé České republiky.

V souvislosti se změnami klimatu se mezi odborníky stále častěji hovoří o tom, že některým tradičním plodinám se u nás už nebude dařit a budou nahrazené jinými. Objevují se dokonce spekulace, že východní část České republiky přibližuje klimatickými podmínkami oblasti Středomoří. Podle ředitele Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku Jana Nedělníka je však středomořské klima přece jenom odlišné, a ještě nějakou dobu se od podmínek na Moravě lišit bude. Z dlouhodobých bioklimatologických sledování ale opravdu vyplývá určitý posun především v průměrných teplotách a rozložení srážek.

„Odborníci uvádějí, že za posledních sto let došlo k nárůstu průměrné teploty o jeden stupeň a mění se distribuce srážek. Ubývá takzvaných zahradnických dešťů a přibývá období, kdy v krátkém čase spadne velké množství srážek nebo naopak jsou delší období intenzivního sucha,“ říká ředitel Nedělník.

Dodává, že v posledním desetiletí se tato situace projevuje i v chování některých rostlinných druhů. Stává se, že zimu přežijí jednoleté druhy, například svazenka či některé druhy jetelů, které by při normálním průběhu počasí a především zimy neměly šanci přežít. „Z pohledu hlavních zemědělských plodin se domnívám, že nedojde v dohledné době k dramatickým změnám v jejich spektru. Na orné půdě zůstanou dominantní obiloviny reprezentované ozimou přenicí, jarním ječmenem, žitem. I když se možná o něco sníží plochy, tak další důležitou plodinou zůstane řepka ozimá,“ upřesňuje Nedělník.

Faktem však zůstává, že se i řepka přesouvá do dříve netradičních oblastí, třeba na Vysočinu.

Pícniny mají vazbu na živočišnou produkci

Nedělník připomíná, že Morava je region vhodný pro širokořádkové kultury typu kukuřice, slunečnice, cukrové řepy. „Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby se na moravská pole vrátily ve větší míře pícniny především vojtěška, ale zde je přímá vazba na živočišnou produkci.  Pokud se nezvýší stavy hospodářských zvířat, tak nám pícniny budou v osevních sledech chybět i nadále. Nemyslím si, že pěstování banánů na jižní Moravě bude ještě nějakou dobu realitou,“ pousmál se ředitel výzkumného ústavu.

Přesto se i výzkum a šlechtění připravují na alternativu sušších vegetačních období. Jedná se o tvorbu odrůd s vyšší suchovzdorností nebo o komponování lučních pastevních směsí z druhů lépe tolerujících sucho. „Příkladem mohou být patentově chráněné směsi s názvem Sahara či Panonie. Jsou k dispozici na troubském výzkumném pracovišti stejně jako sortiment dalších odrůd vhodných pro diversifikaci spektra pěstovaných plodin,“ zdůrazňuje Nedělník.

Ministerstvo zemědělství potvrzuje, že skladba plodin na Moravě zůstává v současné době více méně stejná. Provozovatel Ovocné školky v Bojkovicích Radim Pešek uvádí, že třeba pěstování banánů či dalších tropických plodů nebude v dohledné době možné. Za největší hrozbu tradičním plodinám označuje déle trvající sucho a extrémní výkyvy počasí. Z tohoto důvodu vidí větší šanci pro klasické ovocné stromy, jakými jsou jabloně hrušně či třešně, které jsou schopny čerpat vláhu z větší hloubky.

0
záchranáři

Zatímco česká sanitka se bude ke zraněnému trmácet desítky kilometrů, rakouští záchranáři by u něj byli za chvíli. A naopak. Taková je realita v řadě míst na česko-rakouské hranici. Dnes přitom musí lidé čekat, než si pro ně přijede ta „domácí“ záchranka. To se ale do budoucna změní.

Záchranáři z Jihomoravského a Jihočeského kraje a také z Vysočiny už brzy budou moct zasahovat v v Dolním a Horním Rakousku. A jejich rakouští kolegové, pokud to budou mít zrovna blíž, nebo budou rychleji k dispozici, zas dostanou možnost zachraňovat lidi v České republice. Umožní jim to smlouva, kterou dnes podepsali ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a náměstek rakouského ministra zdravotnictví Clemens Martin Auer.

„Dosáhli jsme vítězství zdravého rozumu nad hranicemi. K člověku, který potřebuje akutní pomoc lékaře, přijede ta nejefektivnější, která bude v danou chvíli dostupná,“ komentoval podpis smlouvy Němeček.

Dokument podle českého ministra zdravotnictví vymezuje základní rámec pro spolupráci a umožňuje určité výjimky ze stávajících vnitrostátních právních úprav obou států. Je to ale jen první krok na ještě poměrně dlouhé cestě.

Dohra mezi kraji a spolkovými zeměmi

Podpisem smlouvy totiž celá záležitost nekončí. České i rakouské partnery čekají kromě ratifikace smluv parlamenty další vyjednávání. „Kraje Vysočina, Jihomoravský a Jihočeský se musí s Horními a Dolními Rakousy shodnout na konkrétních pravidlech spolupráce. V ujednáních, která uzavřou, se budou muset vypořádat s odlišnostmi systému v obou zemích, s rozdílnou strukturou přednemocniční péče, s otázkami ohledně úhrady a odpovědnosti,“ uvedl Němeček.

Jihomoravský kraj už na dohodě s Dolním Rakouskem podle slov svého hejtmana Michala Haška pracuje. „Poté budou moci neodkladnou pomoc pacientům poskytovat oba záchranné systémy bez ohledu na státní hranici, tedy záchranky pozemní i letecké,“ přiblížil Hašek.

Zatímco v první fázi bude přeshraniční spolupráci záchranných systému určovat především aktuální potřeba, později by mohla být vzájemná kooperace i systematičtější. Obě země by tak mohly spolupracovat například při sestavování plánu pokrytí výjezdovými základnami zdravotnické služby. „Hranice blokují myšlení a hlavu. My ale umožňujeme těm, co jezdí s modrými světly, aby pomáhali lidem. Ať už je to Rakušan nebo Čech,“ uzavřel náměstek rakouského ministra zdravotnictví.