Domů Nezařazené

Nestárnoucí John Scofield, tuniský muezzin Dhafer Youssef a akordeonový virtuóz Richard Galliano, to jsou tři hvězdy listopadové série koncertů nazvané Echoes of JazzFestBrno. Posledně jmenovaný navíc vystoupí společně s brněnskými filharmoniky a nepřímo tak naváže na loňský úspěšný koncert JazzFestu Brno a Filharmonie Brno. Jeho hlavním protagonistou byl izraelský kontrabasista Avishai Cohen. „Jsme rádi, že se nám podařilo do Brna přilákat tři výjimečné hudebníky, kteří do jazzu vnášejí prvky z dalších hudebních žánrů. Diváci se tak mohou těšit na tři rozmanité hudební večery,“ říká umělecký ředitel JazzFestu Brno Vilém Spilka.

Sérii Echoes of JazzFestBrno zahájí 2. listopadu v Sono Centru americký kytarista John Scofield. Druhý koncert obstará na stejném místě 8. listopadu tuniský hudebník Dhafer Youssef. Na zakončení v podobě společného koncertu Richarda Galliana a Filharmonie Brno se mohou diváci těšit 16. listopadu v Besedním domě. „Pro velký zájem o tuto hudební událost jsme pro jeden večer připravili hned dva koncerty. První začíná v 18:30, druhý pak ve 21:00,“ zve ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Country for Old Men

Umělec, který dokáže hrát víc než jeden hudební styl virtuózně a pravdivě, je dnes velmi vzácným druhem. John Scofield to umí a vždy to dokazoval. Za své loňské album Past Present si americký hudebník vysloužil cenu Grammy. Zahálka je pro čtyřiašedesátiletého kytaristu neznámým slovem a tak se hned pustil do nového projektu nazvaného Country for Old Men. Právě skladby z připravovaného alba představí 2. listopadu brněnskému publiku. Aktuální repertoár Scofieldova kvarteta tvoří nejzásadnější skladby americké country, samozřejmě v jedinečně přetvořených verzích. Po Scofieldově boku se navíc představí vynikající sidemani – varhaník Larry Goldings, baskytarista Steve Swallow a oblíbený bubeník Bill Stewart. Věkový průměr kapely je sice téměř 60 let, ale tihle staří psi jsou v nejlepší formě“ přibližuje Spilka.

Pohled do Scofieldovy diskografie je ohromující, jeho stylový záběr je neskutečný. Mainstream, jazzrockové období, dobře známá a vysoce oceňovaná je jeho hra v kapele Milese Davise na počátku 80. let. Stejně vysoko stojí spolupráce s Joe Hendersonem, Joe Lovanem, poutavé big bandové album Quiet s Waynem Shorterem, zjazzované hity s projektem the New Standard Herbieho Hancocka, jambandový Überjam, interpretace hitů Raye Charlese nebo exkurze do světa gospelu s Piety Street Bandem.

Diwan of Beauty and Odd

Uhrančivý tuniský zpěvák a hráč na arabskou loutnu oud Dhafer Youssef před pár lety oslnil na festivalu Colours of Ostrava. S napětím očekávaná Youssefova deska Diwan of Beauty and Odd, již představí 8. listopadu v Sono Centru, představuje další umělecký posun od předchozí veleúspěšné Birds Requiem. Album natočil po boku mladých lvů současného newyorského jazzu v čele s Aaronem Parksem, Ambrose Akinmusireem a Markem Guilianou a vyjde 16. září. „Youssefův takřka andělský zpěv je neopakovatelným zážitkem. Do nové koncertní sestavy navíc Youssef přizval hvězdy nastupující jazzové generace – pianistu Aarona Parkse, bubeníka Justina Faulknera a brněnskému publiku dobře známého basistu Bena Williamse,“ říká Spilka.

Dhafer Youssef se narodil před devětačtyřiceti lety v Teboulbě a je potomkem skromné rodiny z této rybářská vesnice a zároveň dalším z dlouhé řady muezzinů. Zvládnutí pěvecké techniky tak pro něj bylo rodinnou ctí a tradicí. Ve velmi raném věku jej dědeček přivedl k recitativům z Koránu. Dhafer tak postupně začal objevovat potenciál svého hlasu. S touhou prozkoumat nové horizonty opustil Dhafer Youssef rodnou vesnici, odešel do hlavního města a později do Rakouska. Ve Vídni se hudebně rozvinul a navíc se seznámil se správnými lidmi z oblasti jazzu i world music. Od té doby nahrál devět alb pod vlastním jménem a odstartoval mezinárodní kariéru.

Klasika & Tango

Virtuos akordeonu a bandoneonu, skladatel a obojživelník světů jazzu a klasiky Richard Galliano je v současné době jediným akordeonistou s nahrávací smlouvou s prestižním labelem Deutsche Grammophon. V rámci série Echoes of JazzFestBrno zahraje 16. listopadu v Besedním domě. Jeho spolupráce s Filharmonií Brno je opravdovou událostí, plánovaný program nazvaný Klasika & Tango sestává z repertoáru Astora Piazzoly, Antonia Vivaldiho a W. A. Mozarta,“ představuje Kučerová. Richard Galliano nahrál více než 50 alb pod svým jménem a spolupracoval s celou řadou vynikajících umělců z nejrůznějších žánrů. Na klavír a akordeon se začal učit ve věku čtyř let od svého otce, akordeonisty a pedagoga Luciena Galliana.

Pokračoval na konzervatoři v Nice pod vedením známého pedagoga Pierre Cochereau a vedle instrumentálních dovedností se do hloubky zabýval harmonií, kontrapunktem a dokonce se naučil hrát na trombon. V roce 1975 se v době, kdy se usazoval v Paříži, setkal s Claudem Nougaro a stal se jeho akordeonistou a uměleckým šéfem orchestru v období do roku 1983. V roce 1980 se setkal s další formativní osobností, Astorem Piazzollou, jenž jej inspiroval k vytvoření francouzské New Musette stejným způsobem, jakým sám Piazzolla vynalezl argentinské New Tango. V průběhu dosavadní kariéry spolupracoval s nejvýraznějšími osobnostmi jazzu, šansonu, klasiky i world music. Nechybí mezi nimi George Mraz, Brigitte Fontaine, Charles Aznavour, Trilok Gurtu či Wynton Marsalis.

0

Nová metoda, kterou vyvinuli odborníci Masarykovy univerzity (MU) a Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), pomůže lékařům odhadnout, jak budou pacienti s chronickou lymfocytární leukémií a B-buněčnými lymfomy reagovat na nejmodernější léčbu. Je založená na měření hladiny molekul, které regulují činnost B-lymfocytů, tedy buněk imunitního systému, jež při leukémii podléhají rakovinnému bujení. Metoda je nově patentovaná v České republice.

„Chronická lymfocytární leukémie patří mezi nejčastější leukémie u dospělých lidí. Prognóza této nemoci a reakce na léčbu je ale u každého nemocného velmi rozdílná. Naše metoda může lékařům pomoci částečně předpovědět, zda budou pacienti na konkrétní terapii reagovat,“ uvedl Marek Mráz, který výzkumný tým složený z odborníků z Ceitecu MU a Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno vedl.

Leukémie mohou vzniknout tak, že se začnou nekontrolovaně množit B-lymfocyty, což jsou buňky imunitního systému běžně zodpovědné za ochranu před infekcí. Infekci rozeznávají B-lymfocyty pomocí takzvaných B-buněčných receptorů, tedy molekul na svém povrchu, které při setkání s infekcí dají buňce signál k množení. Právě tato signální dráha je při vzniku leukémie nesprávně regulována a některé moderní léky jsou založené na jejím blokování.

Princip patentu

„Popsali jsme, že aktivitu této signální dráhy řídí molekuly microRNA, a právě hladinu těchto dvou molekul měříme. Pacienti, kteří mají jejich hladiny nízké, budou mít s velkou pravděpodobností agresivnější podobu nemoci a budou hůře reagovat na léčbu,“ popsal Mráz princip patentu, na jehož zápisu u Úřadu průmyslového vlastnictví se podílelo Centru pro transfer technologií MU. Odborníci nyní zjišťují možnosti spolupráce s komerčním partnerem, který by mohl vyvinout testovací sadu pro běžné využití v nemocnicích.

Patent je jen jedním z výsledků práce výzkumného týmu, který 15. září obdrží také prestižní ocenění České společnosti pro biochemii a molekulární biologii – Cenu Josefa V. Koštíře. Vědci dál pracují na výzkumu signalizační dráhy ovlivňující vznik leukémie a účinku látek, které ji mohou blokovat. „Hledáme potenciální kombinace léků, které by mohly jednak blokovat námi studovanou signalizační dráhu a jednak útočit na rakovinné buňky skrze další molekuly umístěné na povrchu B-lymfocytů,“ doplnil Mráz.

Brněnský startup Smartsupp získal investici 10 milionů korun. Na investici rovným dílem participují dvě společnosti: globálně úspěšná česká platforma pro tvorbu webů Webnode a Spread Capital, investiční společnost Ondřeje Fryce, zakladatele MALL.CZ. Investoři ve firmě dohromady získají 15% podíl. To startup Smartsupp oceňuje na 67 milionů korun.

Smartsupp je chytrý chat pro e-shopy a webové stránky, díky kterému mohou firmy komunikovat se svými zákazníky v reálném čase. Smartsupp tak pomáhá zvyšovat e-shopům prodeje a webovým službám přináší nové platící klienty.

66 tisíc firemních uživatelů

Projekt funguje od roku 2013 a v České republice má více než 80% podíl na trhu. Dosud získal přes 66 tisíc firemních uživatelů, z toho 2 000 platících, mezi nimi např. Alza.cz, Generali pojišťovna, Škoda Auto či portál bezrealitky.cz. Jen v srpnu 2016 dosáhla společnost obratu přes 1 mil. Kč.

„Investory jsme zaujali díky dosavadním úspěchům Smartsuppu a zkušenému 11člennému týmu, díky kterému se produkt uchytil nejen v Česku, ale i v zahraničí. Veškeré klíčové aktivity řešíme in-house, vybudovali jsme know-how na globální úrovni v oblasti SaaS vývoje (software-as-a-service) a online marketingu,“ shrnuje Vladimír Šandera, jeden ze zakladatelů startupu.

„Zakladatelé Smartsuppu nás přesvědčili důrazem na jednoduchost produktu a maximálním prozákaznickým přístupem. Navíc je tenhle tým dalším důkazem, že v Brně opravdu vznikají zajímavé technologické firmy s globálním potenciálem,“ vysvětluje Vít Vrba, CEO společnosti Webnode, která je jedním z investorů. Stejně jako Webnode (který byl v roce 2010 úplně prvním projektem v JICu) prošli zakladatelé Smartsuppu Jihomoravským informačním centrem, podnikatelským inkubátorem pro startupy a malé firmy.

V roce 2017 začne město Brno společně s městskými částmi a Brněnskými komunikacemi zavádět systém rezidentního parkování, který usnadní parkování obyvatelům Brna. Pravidla pro tento systém chce město nastavit tak, aby došlo ke zklidnění a zpřehlednění parkovací situace ve městě.

Brněnský projekt vychází primárně z úspěšných zahraničních zkušeností. Nezaručí každému rezidentovi, že zaparkuje přímo před svým domem, zázraky jsme se zatím dělat nenaučili, lidem se však díky tomuto systému zvýší šance, že v blízkém okolí místo nalezne,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy Matěj Hollan.
Pravidla pro rezidentní parkování v jednotlivých oblastech se připravuje ve spolupráci s městskými částmi. Do systému se zapojí jen ty, jejichž radnice s tím souhlasí – zatím je jich 11. První lokality s tímto systémem budou zavedeny ve spolupráci s městskou částí Brno-střed v centru města.

Názory veřejnosti

Komunikaci k tomuto projektu a nastavování pravidel tak, aby byl systém skutečně funkční, nepodceňujeme a bavíme se o tom se všemi možnými partnery, například i s občanskými aktivisty ze sdružení Brno autem. Názory občanské veřejnosti vnímáme jako velmi podstatné pro kvalitní fungování a přijetí systému rezidentního parkování,“ dodal Matěj Hollan.
Přesné termíny se připravují a budou se odvíjet od lhůt výběrových řízení, projektování a zejména od projednání a odsouhlasení kompetentními mimoměstskými institucemi, na jejichž činnost a rozhodování nemá město vliv. Jakmile bude jisté, kdy se v konkrétní lokalitě systém rezidentního parkování spustí, bude to v dostatečném předstihu oznámeno. Příslušné ceníky budou zveřejněny poté, co je schválí Rada města Brna (očekávaný termín je  během podzimu).

V průběhu dalších měsíců budou spuštěny informačně hodnotné stránky tak, aby měli řidiči před spuštěním systému dostatek informací.

Dovolím si ještě malé upřesnění pojmu rezidentní parkování. Nepůjde o modré zóny, jak jsou označena parkovací místa například v Praze, kde mohou parkovat po celý den jen lidé s rezidentním oprávněním. V Brně budou všechna místa nabízet různé využití v různých denních dobách. Modré zóny zde tedy nebudou,“ zakončuje náměstek Matěj Hollan.

V Hradci Králové už stojí dva. K východním Čechám se přidal Přerov. Příští rok vybudují parkovací věž pro kola také v Břeclavi, uvažují o tom v Třinci, ale i dalších městech. Češi chtějí jezdit na kole, zároveň je ale chtějí mít v bezpečí. To zajišťují cyklodomy. 

Stojí kolem deseti milionů, až devadesát procent částky ale pokrývá dotace. V Hradci Králové chtějí věže dokonce čtyři. Jejich první se navíc pyšní faktem, že byl vůbec první v Evropě. Trend ale roste. „Město uvažuje o výstavbě dalších objektů. Jde o oblasti u centra města a univerzitních komplexů, posílit takto chceme kapacitu u hlavního vlakového nádraží,“ řekl Karel Šimonek z odboru hlavního architekta, oddělení architektury a regulace Hradce Králové. Raketový zájem o cyklodům zaznamenali v Přerově. K podobným číslům, kolem stovky uschování za den, se chtějí dostat také v jiném důležitém železničním uzlu. Břeclavané s ním počítají ve všech studiích úprav přednádražního prostoru. „Je to náš příspěvek k bezpečnosti a komfortu cyklodopravy v rámci Souboru opatření ke zlepšení dopravy ve městě,“ uvedl k záměru místostarosta Svatopluk Pěček. Zastupitelstvo města letos na jaře schválilo zařazení cyklodomu do plánovaných investičních akcí a vyčlenilo v rozpočtu potřebné peníze. Záměr je ale závislý na získání dotace. O nich se má rozhodnout do konce září. „Jde o dlouhý proces. Ale bez dotace města ve svých investicích upřednostní spíš střechu na mateřské škole, než cyklodomy,“ podotkl Rudolf Bernart, autor patentu cyklověží a jejich výrobce.

Bezpečná forma úschovy

Na penězích závisí i plánovaná stavba v Třinci. „Cílem města získat dotace a postavit tento moderní způsob úschovy kol bezesporu je. Osobně se těším na to, že tento dům bude využívaný jako dosud chybějící aspekt téměř naprosto bezpečné formy úschovy kol,“ prohlásil třinecký cyklokoordinátor odboru dopravy Leszek Gryga. Právě bezpečnost je hlavní výhoda technologické novinky. „V parkovací věži jsou kola pojištěna na plnou cenu a s kolem v parkovacím procesu přijde do kontaktu pouze jeho majitel. Další velkou výhodou je, že na kole je zde možné nechat veškeré doplňky, jako je přilba, osvětlení, náhradní duše, pumpička, ale dokonce i nákup,“ upozornil Šimonek. Plně automatický věž ze skla a kovu ale není služba pro pár stovek cyklistů. Sama přispívá k rozvoji této ekologické dopravy. „Umístěním zařízení pro bezpečné odložení 116 jízdních kol zůstala kapacita stávajících klasických stojanů pro kola v této oblasti stále naplněna. To svědčí o tom, že se objevila nová skupina cyklistů, kteří zřejmě původně volili jiný druh dopravy, nejspíš auto,“ uznal královehradecký referent dopravní koncepce Šimonek. O český patent je zájem i jinde v Evropě. „Něco podobného jsem viděl jen v Japonsku, ale tam byla technologie znatelně dražší, protože parkování bylo pod zemí. Uvidíme, jestli někdo přijde s podobným nápadem. Zájem o tyto cyklodomy poroste, takže se určitě někdo další objeví,“ nepochybuje Bernart, který jako největší pozitivum vidí fakt, že začne víc lidí jezdit na kole. A uleví tak provozu ve městech.

0

V hodnocení Světové banky posuzujícím náročnost tzv. povolovacích procesů, které předchází realizaci investice, figuruje Česká republika na 127. místě ze 189 zemí. Řadí se tak po bok států jako je například Tanzanie. Stesky investorů na administrativní náročnost a časovou nejistotu povolovacích procesů jako jsou například územní či stavební řízení nebo EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) vyslyšela agentura CzechInvest. Přichází s návrhem využití tzv. regulačního plánu i pro státem podpořené průmyslové zóny.

„V jiných zemích EU lze potřebná povolení získat mnohem rychleji a jednodušeji. Co je například v Irsku otázkou týdnů, maximálně měsíců, to může v Česku trvat třeba i rok. Přitom zbytečně, protože naše povolovací procesy vychází ze stejné evropské legislativy jako povolovací procesy ostatních zemí EU,“ konstatuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„V České republice nejde pouze o administrativní zátěž povolovacích procesů. Jde také o extrémní míru nejistoty způsobenou kombinací několikastupňového řízení, kdy se v každém stupni může odvolat téměř kdokoliv. Společnost plánující zahájení výroby v Česku si pak nemůže naplánovat zahájení výrobního procesu, nasmlouvání zakázek či nábor kvalifikovaných pracovníků,“ říká Martin Krejčí, ředitel Divize investic agentury CzechInvest. „Stává se nám, že investor dá před námi přednost zemi s jasně vymezeným a nenáročným povolovacím procesem. A my tak přicházíme o investice. Příkladem z poslední doby je investice společnosti Jaguar Land Rover, která si nakonec vybrala Slovensko,“ dodává.

Snahy, jak celý proces zjednodušit, už tu jsou. V přípravě je novela zákona o územním plánování a stavebním řádu (tzv. stavební zákon), která navrhuje možnost spojení územního a stavebního řízení do jednoho koordinovaného řízení. S návrhem ještě rychleji použitelného řešení, bez nutnosti legislativních změn, přichází CzechInvest spolu se Sdružením pro zahraniční investice – AFI. V červnu v Poslanecké sněmovně představily poslancům, senátorům a zástupcům ministerstva průmyslu a obchodu návrh využití tzv. regulačního plánu také pro státem podpořené průmyslové zóny. Díky němu by se povolovací proces zkrátil o územní řízení a investor by již před rozhodnutím investovat přesně věděl, co je v dané průmyslové zóně povoleno stavět.

Akce v Poslanecké sněmovně konané pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka se účastnili také maďarský náměstek státního sekretáře pro stavebnictví Zsolt Füleky, irský ředitel strategického plánování ve společnosti PM Group Tony McGrath a zástupce společnosti Nexen Tire v České republice Petr Pospíšil. Ti se s přítomnými podělili o své zkušenosti s povolovacími procesy z ostatních zemí EU v porovnání s Českem.

„Maďarský povolovací proces obsahuje několik progresivních prvků. Jedním z nich je digitalizace, kdy od podání přihlášky putují jednotlivé dokumenty mezi úřady v plně elektronické formě. Další významnou inovací je možnost vlády schválit v případě strategické investice maximální možnou délku povolovacích procesů s ohledem na legislativní možnost, kterou mají pak nižší úřady povinnost dodržet,“ přiblížil Zsolt Füleky. I v Irsku je celý proces značně jednodušší, investoři mají možnost předjednat svůj projekt s příslušným úřadem ještě před podáním a připomínky veřejnosti jsou řešeny v jednotném řízení, nikoli každá zvlášť jako je tomu v Česku.

Regulační plán je běžně používanou součástí územně plánovací dokumentace. Nahrazuje územní rozhodnutí v řešené ploše a je závazný pro rozhodování v daném území. Stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Možnosti jeho využití v případě státem podpořených průmyslových zón bude nyní CzechInvest spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu představovat jejich vlastníkům.

Dramatická noc z 20. na 21. srpna 1968 zůstane navždy jedním z nejčernějších dat moderních dějin našeho státu. Vpád statisícových armád Sovětského svazu a symbolických jednotek čtyř zemí Varšavské smlouvy znamenal na dalších více než dvacet let pro občany tehdejšího Československa konec snu o životě ve svobodnější společnosti.

Přes nasazení masivního množství vojáků a vojenské techniky, barbarský únos tehdejších vedoucích představitelů Československa a desítky zavražděných civilistů, se okupantům jejich prvotní plán nezdařil. Téměř stoprocentní jednota Čechů, Slováků, ale i dalších národností žijících u nás zabránila svým nenásilným, ale mimořádně efektivním odporem nastolení kolaborantské tzv. dělnicko-rolnické revoluční vlády.  Velkou roli v úspěšném odporu proti okupantům sehrálo stanovisko předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa, které odsoudilo vojenský vpád do naší země. Text odmítavého stanoviska k okupaci sedmi členů Dubčekova vedení KSČ, kteří přehlasovali Vasila Biľaka a tři další kolaboranty, odvysílal ještě v noci 21. srpna Československý rozhlas. Spolutvůrcem prohlášení byl Zdeněk Mlynář, který jako přímý účastník moskevských jednání napsal knihu Mráz přichází z Kremlu. Podle ní později natočili britští tvůrci film Invaze, který díky rakouské televizi mohli počátkem 80. let sledovat diváci v jižních oblastech naší republiky.

Ne každý ale měl okamžité zprávy o dění v Československu k dispozici. Společně s kamarádem Alešem jsme trávili dva týdny v rodině dost zámožného důlního inženýra v městečku Lennestadt, které je asi 90 kilometrů východně od Kolína nad Rýnem. Když jsme 21. srpna přišli ráno na snídani, byla doma pouze nejstarší dcera Karin. Po prázdninách měla nastoupit do prvního ročníku na univerzitu. Jen tak mezi řečí u snídaně utrousila, že jsou v Praze Rusové. Osmnáctiletá maturantka nepochopila, jaké dramatické věci se dějí v sousední  zemi za železnou oponou. Také naše znalost němčiny byla nedokonalá, a tak jsme na její větu s kamarádem bezprostředně zareagovali v tom smyslu, že zahraničních turistů je nyní v létě v našem hlavním městě mnoho. Jasno jsme měli teprve v poledne, kdy přišel její otec domů na oběd. Podal nám oběma ruku a začal nás utěšovat se slovy: „Je to obrovská tragédie“. Své dceři zároveň vytkl, že nám nedokázala podat srozumitelné informace. Konečně jsme pochopili, že Karin nemluvila o žádných turistech, ale o tisícovkách po zuby ozbrojených vojáků Rudé armády, kteří již s tanky obsadili hlavní město.

Německé televizní kanály přinášely po celý první den okupace filmové záběry z Prahy i z dalších míst republiky, na nichž neozbrojení a zoufalí civilisté všech věkových kategorií holýma rukama čelili ozbrojené přesile agresora. Na záběrech bylo ale i jasně vidět, že mnozí sovětští vojáci jsou situací zcela zaskočeni, neumí se s ní vyrovnat, protože bojovat s lidmi, kteří nestřílejí, je nikdo nenaučil. Přesto již byli první mrtví Češi a Slováci, a to nejen v Praze na Vinohradské u budovy Československého rozhlasu, ale i v Košicích, Brně, Bratislavě, Liberci.

Když jsme se v Německu s kamarádem Alešem snažili 21. srpna naladit zprávy na radiopřijímači, narazili jsme na rozhlasovou stanici Vltava. Hlasatel špatnou češtinou právě říkal: “… po rozhodném spojeneckém zásahu Varšavské smlouvy na území ČSSR kontrarevolucionáři v divokém zmatku prchají k západním hranicím.“ Jak jsme se později dozvěděli, šlo o kolaborantský rozhlas Brežněvových okupantů, který vysílal dezinformace někde z oblasti Drážďan.

Přes opakované nabídky rodiny hostitelů, že nemusíme domů spěchat, rozhodli jsme se 24. srpna k návratu do okupované vlasti. Ještě dva dny předtím jsme se ale v okresním městě Siegen zúčastnili protestní demonstrace proti okupaci, kterou zorganizovali studenti a vyučující zdejších středních a odborných škol. Naši účast podpořily všechny tři dcery důlního inženýra Loibla a jejich kamarádky. K nejhlasitějším demonstrantům proti sovětské intervenci patřili v Siegenu dva nebo tři mladíčci, kteří měli odznaky Mao Ce-tunga. Jeden z nich mi pak s vážnou tváří řekl, že jedině Maova Čína nám pomůže proti ruským okupantům. I když jsme byli přibližně stejně staří, názorově jsme se podstatně lišili.

Nástupiště na nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem, kam měl kolem desáté hodiny dopolední přijet rychlík z Paříže do Prahy, bylo v obležení stovek československých občanů. Všude bylo slyšet vzrušené debaty. Jedna mladá žena v hysterickém záchvatu vyzývala starší cestující, aby nedovolili nastoupit do vlaku nikomu z mladých lidí. „To jsou ti anarchisti, kteří vyvolávají v Praze nepokoje a kvůli nim nás Rusáci všechny postřílejí,“ křičela a ukázala na nás. Na titulní straně deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung byl velký nadpis: „Další sovětský důstojník spáchal sebevraždu a pod ním menšími písmeny Povstání v Praze?“ Přes nesouhlas zmatené hysterické dámy jsme se nakonec s Alešem do vlaku dostali.

V pohraniční stanici Schirnding nádražní rozhlas opakovaně česky a německy vysílal informaci, že Československo je od 21. srpna okupováno Sovětským svazem. Zároveň upozorňoval, ve kterých městech jsou zřízena centra pro zájemce o politický azyl. Ještě před zpožděným odjezdem několik lidí z rychlíku narychlo vystoupilo. Vlaková souprava se pak dala do pohybu a po asi patnácti minutách vjela na nádraží v Chebu. Do úplně ztichlého kupé, kde jsme seděli, vstoupila mladá vysoká černovláska v uniformě československé celní služby. Na klopě měla trikoloru s černou stužkou. Požádala cestující o celní prohlášení a pak řekla: “Pokud si vezete z Německa tranzistorová rádia a fotoaparáty, dobře je uschovejte. Rusáci je v Praze kradou.“ Bez jakékoliv prohlídky elegantně zasalutovala a pokračovala do dalšího kupé. Asi po půlhodině se vlak dal do pohybu ve směru Praha – hlavní nádraží, ale pro nás to vlastně byla cesta do neznáma.

Kristián Chalupa

Podle výroční zprávy Národního úřadu pro oceány a ovzduší celosvětově rekordně rostou teploty, oceány musí absorbovat rekordní množství tepla a zásoby podzemní vody jsou na historicky nejnižší úrovni. I když tak letošní léto oproti tomu loňskému nevypadá, i u nás se řeší problémy s vodou. Nejvíc klesla hladina podzemní vody na jižní Moravě.

Pomoct vyřešit problém s nedostatkem životně důležité tekutiny pomohou vyřešit dva dotační programy. Vyšších investic se týkají výzvy Operačního programu životního prostředí, z kterého budou od podzimu proudit evropské peníze, menší projekty pak může zastřešit Národního programu životního prostředí. Ten aktuálně nabízí dotace na odstraňování nelegálních skladů odpadů i předcházení havarijních stavů spojených s ekologickými zátěžemi, tak třeba na realizaci průzkumných i ostrých vrtů zdrojů podzemních vod, včetně jejich napojení na stávající rozvod pitné vody. Podporována je i úprava vody a vytvoření nového veřejně přístupného odběrného místa pitné vody tam, kde není rozvod pitné vody realizován. „Příjemci podpory si rozdělí více než jednu miliardu korun na výstavbu a modernizaci úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody či výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody,“ uvedl Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Obce nebo jimi ovládané firmy mohou až do poloviny roku 2016 získat dotaci na budování či posílení zdrojů pitné vody, i na průzkumné vrty na zajištění nových potenciálních zdrojů. „Minimální výše dotace na jeden projekt 100 tisíc korun, maximum 3 miliony,“ uvedla Valdmanova podřízená Romana Rajnyšová z odboru realizace Národních programů.

Celkově je na program vyčleněno 300 milionů. „Zdá se to jako obrovská suma peněz, ale zájem je opravdu značný. S podáváním žádostí bych proto neváhala, denně máme spoustu emailových i telefonických dotazů,“ upozornila Rajnyšová.

Ještě mnohem vyšší částku nabízí Operační program životní prostředí. Ten dokonce dostal o miliardu navíc z Operačního programu Doprava. Přesun prostředků je preventivním opatřením Ministerstva pro místní rozvoj, které zajistí, že Česká republika prostředky vyčerpá a nepřijde o ně. Právě v Operačním programu Životní prostředí je zřejmý potenciál pro jejich využití. Aktuální OPŽP 2014+ je v plném běhu. K dnešnímu dni byly vyhlášeny výzvy ve všech prioritních osách, u více než 1000 žádostí s podporou 5 miliard korun právě probíhá hodnocení projektů, přes 800 žádostí s podporou více než 12 miliard korun je schváleno k financování.

Aktuální výzva je určená na výstavbu a modernizaci úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody včetně výstavby a modernizace systémů pro ochranu zdrojů pitné vody v jejich bezprostřední blízkosti, sloužících veřejné potřebě, dále pak výstavbu a dostavbu přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě. „To znamená, že musejí mít prokazatelný nový přínos. Tyto peníze nelze použít například na změnu technologie, protože je stará a zrezlá, když to přeženu,“ řekla Daniela Floriánková, vedoucí oddělení I., odpor ochrany vod Státního fondu životního prostředí.

Obce a další subjekty mají možnost využít vysoké zafinancování z vnějších zdrojů. V případě investic v Národním  programu životního prostředí je to až osmdesát procent. U „evropských peněz“ je podíl nižší. „Faktická výše podpory je 63,75 procent, protože jde o projekty generující zisk,“ uvedla Floriánková.

Zájemci o dotace nemusejí platit hned ani zbytek částky. „Míra podpory není stoprocentní, ale máme jiné nástroje, třeba bezúročné půjčky,“ doporučil starostům řešení Leo Steiner, ředitel sekce řízení Národních programů Státního fondu životního prostředí.

Je to rok, kdy JIC vypustil do světa první absolventy tehdy nového programu JIC MASTER. Od té doby jím  prošlo už dvanáct firem. Další zájemci se můžou přihlásit do 21. srpna.

Půlroční program je v českém kontextu ojedinělý. Stojí na funkci tzv. enterpreneura in residence neboli zkušeného podnikatele, který řídí vlastní projekty a část času věnuje vedení týmu konzultantů JIC. Ti se pravidelně scházejí s klienty programu JIC MASTER a provázejí je důležitými podnikatelskými kroky jako je příprava na jednání s investory, změna byznys plánu nebo potřeba vyřešit vztahy mezi majiteli.

„Každý z klientů může na konzultacích otevírat témata, která jej aktuálně pálí. Naším cílem je být zkušeným průvodcem v byznysu a společně hledat nejlepší řešení otázek, které s sebou podnikání přináší,“ vysvětluje své pojetí konzultací entrepreneur in residence JIC Martin Dokoupil, který má za sebou přes sedm let budování firmy zaměřené na výzkum trhu a čtrnáct let business konzultingu napříč různými obory. Pracoval například pro Kofolu, COOP, Makro/Metro, Teta drogerie, Siemens, Honeywell nebo Oracle, v současné době je spolumajitelem společnosti Tierra Verde.

Popsaný přístup absolventi programu oceňují: „V řadě rozhodnutí mi dodali jistotu, že se jedná o kroky, které jako žádoucí nevnímám jen já, ale i lidé, kteří se na můj byznys dívají zvenčí. A to navíc lidé přátelští, ochotní se mi věnovat i mimo domluvená setkání. S oporou v konzultantech z JIC jsem byl ohledně svého podnikání daleko klidnější,“ uvádí ředitel Edookitu Jakub Štěpaník.

JIC MASTER navazuje na dřívější program JIC s názvem Innovation Park. Je určený firmám s platícími zákazníky, které chtějí rychle růst. Zájemci o vstup do programu se můžou hlásit do 21. srpna 2016, přihlášku lze stáhnout na stránkách programu nebo zde.

Vybrané úspěchy absolventů programu:

Edookit získal soukromé investory a svůj informační systém pro komunikaci mezi učiteli, žáky i jejich rodiči zavedl na první zahraniční škole. V rámci expanze jedná i s mimoevropskými zeměmi, v Nigérii se například bude podílet na projektu modernizace tamních škol.

Sewio vyvíjí progresivní bezdrátové technologie pro lokalizaci uvnitř budov. V uplynulém roce získalo investici od Y Soft, vybudovalo showroom své technologie v JIC STARCUBE Space a senzory nainstalovala i v novém sportovním Aplikačním centru Baluo v Olomouci. Angažuje se v propagaci implementace řešení pro Průmysl 4.0 v továrnách, sportu i retailu.

Audified patří mezi světovou špičku ve vývoji zvukového softwaru. V současné době se posouvá od práce pro velké zahraniční firmy více k vlastním produktům, například k simulaci zvuku elektronkových přístrojů, používaných v rozhlasových a nahrávacích studiích v padesátých a šedesátých letech.

Effichem pomáhá svým řešením efektivně a bezpečně řídit provoz certifikovaných laboratoří. Expanduje na domácím trhu (získal klienty jako Česká rafinérská či Unipetrol) i v zahraničí. Své produkty nově také integruje s dalšími dodavateli hardwaru a softwaru pro regulované zkušební laboratoře a pomáhá tak vdechnout život konceptu „digital lab“.

JIC MASTER www.jic.cz/master

Šestiměsíční program JIC MASTER nabízí konzultace s odborníky JIC i externími experty a začlenění do podnikatelského ekosystému JIC. Je určený firmám, které mají inovativní technologický produkt ověřený trhem (má alespoň jednoho platícího zákazníka) a není starší tří let. Mezi absolventy programu JIC MASTER jsou například CleverAnalytics, IoT řešení pro bezdrátovou lokalizaci v budovách Sewio, online faktoringový nástroj Investiční aukce,, dodavatel technologií pro automatické získávání informací z mluvené řeči Phonexia a další.

JIC (Jihomoravské inovační centrum) www.jic.cz

JIC (Jihomoravské inovační centrum) podporuje lidi ve vytváření a rozvoji firem, které mění svět. Jeho služby využívá každoročně přibližně stovka  firem, ať už ve fázi prvotního nápadu, rychle rostoucího startupu i zavedené technologické firmy.  Začínající společnosti, které prošly programy JIC, už vytvořily více než 1400 nových pracovních míst a další stovky míst v navazujících službách. Za 12 let své existence nastartoval JIC téměř 360 spoluprací mezi vědci a firmami. Těmito a dalšími aktivitami pomáhá JIC zvyšovat konkurenceschopnost jižní Moravy a budovat z ní jeden z nejinovativnějších regionů Evropy.

0
Propad cen ropy ze 114 dolarů za barel v červnu 2014 na současných ani ne 50 dolarů je způsoben velkým převisem dodávek ropy na světových trzích, ale i válkou mezi jednotlivými producenty. Tato situace dramaticky ovlivňuje všechny společnosti v oblasti ropného průmyslu. Jen v roce 2015 celosvětově tyto firmy propustily 250 tisíc zaměstnanců a tento trend pokračuje i letos. Propad ovlivnil i těžbu na Moravě. Moravští těžaři ale dokázali adekvátně zareagovat a současná cena blížící se padesáti dolarům za barel jim umožní fungovat i do budoucna. Navíc na jižní Moravě byla objevena nová ložiska ropy a plynu. Ropa z Moravy představuje v kontextu evropské a světové těžby zanedbatelné procento, a tak naši těžaři nemají možnost cenu jakkoli ovlivnit. Aby ustály nízké ceny ropy, přijaly Moravské naftové doly úsporná opatření. Především se omezily investice do průzkumu, nových vrtů a staveb. Omezování těchto činností vedlo i ke snížení počtu zaměstnanců zhruba o dvacet procent. Většina z plánovaného počtu propouštěných zaměstnanců už ze společnosti odešla. Moravské naftové doly poskytují odcházejícím zaměstnancům na základě kolektivní smlouvy odstupné vyšší o jednu měsíční mzdu nad rámec zákona,“ řekla  mluvčí společnosti Dana Dvořáková. Naštěstí propouštění pro zaměstnance přišlo v dobré době, kdy nebudou mít velký problém se uplatnit. „Vzhledem k tomu, že propouštění zaměstnanci mají osvojené pracovní návyky, nepředpokládám, že by se v dnešní době, kdy je po nových zaměstnancích velký zájem, u nás všichni zaevidovali. Pokud ano, rychle si najdou novou práci. Jen pro přehled: jen v březnu a dubnu 2016 ubylo v okrese Hodonín z evidence přes 1100 uchazečů o zaměstnání. I pro příští měsíce předpokládáme pokles podílu nezaměstnaných, takže zmíněné množství zaměstnanců MND úbytek nezaměstnaných maximálně trochu zpomalí,“ sdělil nám ředitel hodonínského pobočky úřadu práce Radek Hořák. Podle něj na ropném průmyslu je v Jihomoravském kraji závislých 3 000 zaměstnanců.

Blýská se na lepší časy

„Moravské naftové doly jsou velmi diversifikovaná a silná společnost. Soustředíme se na aktivity, které z poklesu cen plynu mohou naopak vytěžit. Jde zejména o prodej plynu přímo domácnostem, kdy jako těžaři a jeden z největších velkoobchodníků s plynem umíme zajistit velmi výhodné podmínky pro naše zákazníky,“ uvádí Dvořáková. I když vývoj cen do budoucna je jen těžko odhadnutelný, pracuje společnost s prognózami, které mluví o ceně ropy kolem 50 dolarů za barel. Již tato cenová úroveň znamená dlouhodobou perspektivu a rentabilitu celého ropného průmyslu a také dlouhodobou perspektivu MND, která má jedny z nejnižších nákladů na těžbu ropy. Strategií společnosti je připravit se na novou expanzi ve chvíli, kdy ceny ropy vzrostou. „A tato perspektiva má jasné obrysy mimo jiné i díky tomu, že vloni byla objevena další dvě nová ložiska ropy v Borkovanech a další ložiska plynu na jižní Moravě. Mimochodem, za posledních šest let je úspěšnost průzkumu 49 procent, což je celosvětově jedno z nejvyšších procent úspěšnosti,“ uzavírá Dvořáková.