Domů Obec a lidé
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Obec a lidé

Domov Letokruhy v Budišově nad Budišovkou je po rozsáhlé rekonstrukci. Její součástí byla i přístavba, díky které se zvýšila kapacita domova z původních 45 na 60 míst. Náklady na veškeré práce v domově se zvláštním režimem byly zhruba 74 milionů korun. Z krajského rozpočtu šlo 27 milionů, zbytek financovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

„Slíbili jsme, že budeme soudržnější kraj. Revitalizace Domova Letokruhy je jedním z důkazů, že slovo držíme. Kromě navýšení kapacity domova je pro nás důležité, že se podařilo babičkám a dědečkům vytvořit komfortní prostředí, ve kterém jim bude příjemně. Vyspělost společnosti se dá posuzovat podle toho, jak se stará o potřebné. V této optice jsem hrdý na to, že jsme v krajském rozpočtu na příští rok opět navýšili prostředky pro sociální oblast,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který se slavnostního otevření v domova v Budišově nad Budišovkou zúčastnil.

„Technický stav domova před rekonstrukcí byl zcela nevyhovující potřebám jeho uživatelů. Chyběly například bezbariérové vstupy do jednotlivých prostor, také bylo zastaralé vybavení domova. Revitalizace budovy Domova Letokruhy odstartovala v roce 2015, samotná realizace stavby začala v roce 2017 a trvala 15 měsíců. Z krajské kasy jsme na projekt vyčlenili 27 milionů korun, zbytek zaplatil stát,“ řekl náměstek hejtmana kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania a doplnil, že revitalizace domova celkově stála zhruba 74 milionů.

„Teď bude seniorům sloužit moderní zařízení, které vychází z jejich individuálních potřeb. V původní budově došlo k dispozičním úpravám, které provozně i stavebně navazují na nově vybudovanou přístavbu. Obyvatelé domova mají nově k dispozici bezbariérově přístupnou terasu na střeše nové přístavby, která zahrnuje také prosklenou zimní zahradu. V domově vzniklo celkem pět komunit s vlastním obývacím pokojem, kuchyňským koutem a dostatečným počtem hygienického zázemí. Jsem přesvědčený, že si všechny změny budou babičky a dědečkové pochvalovat,“ uzavřel náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil.

0

Nezisková organizace Nesehnutí vyhlásila vítězku soutěže Genderiáda o nejlepší středoškolskou práci na téma rovnosti žen a mužů. První místo udělila odborná porota studentce Kristině Šůsové, která ve své práci zmapovala, jak fungují kvóty v politice v různých zemích. Porovnávala systémy kvót v Belgii, Španělsku a Iráku. Hlavní cenu si převzala na slavnostním vyhlášení v pražském sídle Akademie věd ČR.

Organizace Nesehnutí vyhlásila druhý ročník této soutěže. „Hlavním cílem soutěže je dát studujícím středních škol možnost vyjádřit se k tématu rovnosti žen a mužů. Myslíme si, že je důležité mladé lidi podporovat v tom, aby se zajímali se o dění kolem sebe,“ řekla za organizátorky soutěže Eva Bartáková z Nesehnutí.

Do soutěže se přihlásilo 18 studujících, ale finálního odevzdání práce dosáhli jen ti nejmotivovanější. Nejpovedenější práce se zabývaly etiketou, young adult literaturou a názory Tomáše Garriguea Masaryka. Studující svá témata konzultovali s odborníky a odbornicemi z akademické oblasti a připravovali se tak na své odborné práce na vysoké škole.

Vítěznou práci vybírala odborná porota složená ze socioložky Aleny Křížkové, středoškolského vyučujícího Pavla Čecha a filozofky Ľubici Kobové. Porotu nejvíce oslovila práce nazvaná Pomáhají kvóty rovnosti žen a mužů v politice? „Je to práce ucelená, s jasnou výzkumnou otázkou a teoreticky zakotvená, využívající odborné zdroje, které umožňují definovat pojmy, koncepty, kontext a situaci, se kterými následně pracuje a může tak dojít ke smysluplným závěrům včetně jasného vyjádření aktivní pozice autorky. Práce vychází z relevantních pramenů, se kterými autorka výborně pracuje a směřuje k jasnému poznatku. Jen tak dál!“ zhodnotila Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Nesehnutí chce prostřednictvím soutěže podpořit přemýšlení nadaných studentů a studentek o rovnosti žen a mužů v různých sférách společnosti. Záštitu nad soutěží převzala brněnská Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Katedra genderových studií z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Genderová expertní komora. Soutěž byla realizována za podpory Úřadu vlády České republiky a Rady vlády pro rovnost žen a mužů.

0

Královéhradecký kraj řeší potřeby a největší problémy spojené se sociálním a dostupným bydlením. Na toto téma se uskutečnilo jednání Platformy dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji. Cílem setkání bylo diskutovat o cílových skupinách. Jednání navazovalo na Kulatý stůl na téma sociální bydlení v kraji.

Královéhradecký kraj vnímá tuto oblast jako velmi důležitou, jak zdůraznil náměstek hejtmana Vladimír Derner odpovědný za oblast sociálních věcí: „Jsem rád, že jsme se sešli v tak hojném počtu a pestré sestavě. Díky tomu jsme mohli diskutovat hlavní problémy, které z hlediska bydlení vnímají jednotliví aktéři působící na poli sociálních služeb. Je znát, že některé problémy jsou někdy vnímány rozdílně na různých úrovních. V rámci Platformy se pokoušíme, a myslím, že úspěšně, propojit všechny různé sféry.“

Sešli se zástupci organizací, které bydlení jako problém dennodenně řeší při své práci s klienty, se zástupci samosprávy, ministerstev a dalších institucí, které by jim na druhou stranu měli v této oblasti pomáhat. Vznik platformy byl iniciován z podnětu Regionální stálé konference Královéhradeckého kraje. Její potřebnost vyplynula také ze závěrů z kulatého stolu, který se uskutečnil v květnu letošního roku v rámci druhého veletrhu sociálního podnikání.

V průběhu jednání přítomní diskutovali o konkrétních problémech jednotlivých cílových skupin, které v kraji bydlení nejvíce tíží. Dle závěrů se rozhodně nejedná o jednu či dvě cílové skupiny, ale ohrožení jedinci se najdou v mnoha sociálních skupinách. Stejně tak jako jsou rozdílné tyto skupiny, tak jsou odlišné i jejich problémy a potřeby. S tím souvisí smysl fungování platformy – předávat si informace napříč všemi úrovněmi, jednotlivé kroky spolu koordinovat a v neposlední řadě se inspirovat dobrou praxí, která již někde funguje. Fungování Platformy organizačně zajišťuje Centrum investic, rozvoje a inovací.

Důležité informace týkající se dostupného bydlení v Královéhradeckém kraji a příklady dobré praxe lze nově nalézt i na webové stránce www.zamestnanyregion.cz.

0

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila v září 15 opatření, která mají ukončit obchod s chudobou a pomoci lidem z vyloučených lokalit. Řešení chudoby a sociálních problémů s ní spojených však přesahuje možnosti a kompetence jediného resortu. Na realizaci jednotlivých opatření proto s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) spolupracuje hned sedm dalších resortů. Jejich uvedení do praxe bude postupné a bude vyžadovat změnu legislativy.

 

Obchodníci s chudobou zneužívají sociální systém dávek na bydlení a využívají často bezvýchodné situace sociálně slabých, které poté s příslibem cenově dostupného bydlení sestěhovávají do ubytoven a nevyhovujících bytů. Ty ale svou kvalitou nesplňují základní standardy. Počet lidí žijících v takto chmurných podmínkách v průběhu let výrazně narůstá. Obchodu s chudobou se stále daří a související sociální problémy se prohlubují. Neutěšenou situaci by mělo změnit zmíněných 15 opatření, která se v současné době projednávají na úrovni příslušných náměstků a ministrů jednotlivých resortů.

Jedná se o následující opatření

 

Podnět Zodpovědný rezort
1. Regulovat pronájem více bytů přes živnostenské oprávnění MPO, MMR
2. Jasné nastavení hygienických standardů u bytů, které by určovaly, jak má vypadat byt (např. tekoucí voda, hygienické zázemí, funkční elektrika apod.) a stanovení počtu metrů čtverečních na osobu v dané domácnosti MMR, MZd a MPO
3. Zavedení povinnosti trvalého pobytu v obci, kde jedinec fakticky bydlí MV
4. Opravy a výkup zdevastovaných bytů MMR
5. Dokončení cenových map za účelem stanovení obvyklého nájmu MMR a MPSV
6. Revize dávkového systému: zvážit sloučení příspěvku a doplatku na bydlení, zastropovat výplaty dávek dle cenových map, zajistit adresnost vyplácení dávek, zúžit okruh spolužijících osob v domácnosti a zkrátit vyplácení např. paušálů na energie MPSV
7. Zákonně upravit možnost poskytovat data obcím o poskytnutých sociálních dávkách a vykonávané sociální práci MPSV, SMS a SMO
8. Personálně a finančně posílit Úřady práce, Policii ČR či pedagogické pracovníky ve vyloučených lokalitách MŠMT, MPSV, MV, SMS a SMO
9. Zákonně definovat, co je přechodné bydlení a jakou má funkci za účelem eliminace tzv. ubytoven MMR, SMS a SMO
10. Umožnit oddlužení osob v exekuční pasti bez nastavení minimálního limitu splacení pohledávek MS
11. Striktně navázat pobírání dávek na sociální práci a školní docházku MPSV a MŠMT
12. Změnit povinnost školní docházky (neohraničovat věkem, ale např. stanovit povinnou školní docházku do ukončení vzdělávání, např. dosažením výučního listu) a omezit předčasné odchody dětí ze vzdělávání MPSV a MŠMT
13. Posílit sociální práci a sociální prevenci: pracovní a hygienické návyky, práce s dětmi a podpora vzdělávání, prevence kriminality a konzumu drog, schopnost udržet si bydlení apod. MPSV a MF
14. Zajistit, aby všichni práceschopní skutečně pracovali vč. dlouhodobé zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob, např. revize veřejně prospěšných prací, tak aby bylo možné je využívat dlouhodobě bez nutnosti opakované evidence na úřadu práce MPSV
15. Zajistit vymahatelnost práva zejm. s ohledem na rušení nočního klidu a sousedského soužití MS

        zdroj: MPSV

 

0

Češi jsou v mnoha ohledech velice tolerantní. Nevadilo by jim mít za souseda Roma nebo Vietnamce, schvalují instituci registrovaného partnerství. Více jak polovina z nich ale někdy byla svědkem diskriminace. Méně tolerantní jsou Češi na trhu práce, 56 % z nich zastává názor, že český občan by měl mít při žádosti o práci přednost před osobou jiného etnika. Vyplývá to z aktuálního průzkumu projektu Absolut Tolerance, který zpracovala agentura Rondo Data. „Většině oslovených by nevadilo, kdyby byl jejich soused jiné etnické příslušnosti, například Rom nebo Vietnamec (rozhodně nevadilo uvedlo 23 %, spíše nevadilo 47 % respondentů), nebo kdyby to byl jejich spolupracovník (rozhodně nevadilo 33 %, spíše nevadilo 48 % respondentů),“ říká Dagmar Rychterová za projekt Absolut Tolerance, u jehož příležitosti byl průzkum realizován. Čechům také nevadí, pokud by jim jejich dítě oznámilo, že chce uzavřít sňatek s osobou jiného etnika, přáli by mu štěstí (42 %), menšímu procentu by to vadilo, ale jeho rozhodnutí by tolerovali (41 %) a dalším by to vadilo a snažili by se mu to rozmluvit (17 %). Valná většina z nich také podporuje inkluzivní vzdělávání dětí jiného etnika v českých školách. Ty by se dle jejich názoru měly vzdělávat ve společné třídě s českými dětmi bez rozdílu (83 %). Tolerantní jsou Češi i co se týče náboženského vyznání, u kterého by měl mít každý možnost svobodné volby (77 %). Navzdory těmto výsledkům však bylo 51 % respondentů někdy svědkem diskriminace, ať už na základě barvy pleti, náboženství, pohlaví, jazyka, věku nebo politických názorů. Podle výzkumu jsou Češi tolerantní i co se týče jiné odlišné sexuální orientace. Více jak polovině z nich by nevadilo, kdyby jim jejich dítě oznámilo, že je homosexuál (64 %). Podobné procento si také myslí, že by měl mít pár stejného pohlaví možnost adoptovat a vychovávat dítě (65 %). Instituci registrovaného partnerství u homosexuálních párů schvaluje 59 % Čechů, další by souhlasili, ale bez možnosti svatby v kostele (23 %), a 18 % s ní nesouhlasí. S lidmi, kteří jsou homosexuální, vychází dotázaní úplně stejně, jako s ostatními (82 %). Menšina vychází lépe s heterosexuály (9 %) a nemůže homosexuály vystát (4 %). Někteří však s homosexuály vychází lépe než s heterosexuály (5 %). „Tolerance u české populace naopak chybí v souvislosti s pracovním trhem. Češi se bojí, že jim občané jiného etnika budou brát práci. Z toho důvodu si myslí, že by měl mít občan České republiky na trhu práce přednost před osobou jiného etnika (56 %),“ říká Tomáš Kučera, z Rondo Data. Zaměstnavatel by tak měl při výběrovém řízení upřednostnit Čecha, i když by jeho schopnosti a kvality byly nižší. Češi mají z fenoménu migrace strach. Vnímají ho negativně a bojí se zejména o svoji bezpečnost a bezpečnost svých dětí (44 %). Dále se obávají, že v Evropě zavládne vláda Islámu (24 %). Velká část lidí však pojem vnímá neutrálně (22 %) a nemají ho spojený s negativními ani pozitivními emocemi. Se strachem z migrace je spojená i obava z nelegálních migrantů a teroristického útoku v České republice. Češi si myslí, že nelegální migranty by měl stát odmítat i za případného použití násilí (72 %), teroristického útoku v České republice se bojí 48 % dotázaných. Průzkum na vzorku 2 000 respondentů ve věku 18-65 let realizovala pro projekt Absolut Tolerance společnost Rondo Data, která se zaměřuje na průzkumy veřejného mínění a výzkumy trhu.

0

Nabídnout i malým dětem zážitek ze skutečného chemického experimentu chce dvojice studentů Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně. Jejich hra Matelab je totiž sadou s reálnou chemickou výbavou, která dětem od 8 let dokáže, že každá domácnost se dá proměnit v malou chemickou laboratoř. Tereza Klementová a Matyáš Horálek společně hledají cestu, jak zjednodušit vybrané pokusy tak, aby se při nich používaly jen dostupné, a hlavně bezpečné chemikálie.

„S chemií jsem začal už jako malý. Dělal jsem různé pokusy, bral jsem mámě z kredence nádobí a mycí prostředky, a začínal jsem dělat první experimenty. To mě bavilo. I když je pravda, že mamka moc nadšená nebyla,“ zavzpomínal na své začátky Matyáš Horálek, který na Fakultě chemické VUT pracuje v laboratoři bioplastů. S myšlenkou na vznik chemické sady pro děti ale přišla spolužačka Tereza Klementová, studentka Spotřební chemie, kterou mrzelo, že na základní škole je v hodinách chemie málo pokusů a většinou je vidí jen ti, co sedí v první řadě.

„Díky Matelabu si dotyční můžou vyrobit třeba vodíkovou pěnu. Ta se běžně dělá v reakci hliníku a hydroxidu sodného, ale to by bylo moc nebezpečné, takže naším úkolem bylo převést tyto pokusy na chemikálie, které jsou dostupné a hlavně bezpečné. V tomto případě šlo o reakci hořčíku, vody a kyseliny citrónové,“ popsal modifikaci pokusu Horálek. Rozptýlit obavy rodičů chce dvojice studentů i tím, že součástí balení jsou netoxické chemikálie, které jsou při správném zacházení zcela bezpečné. Ostatně splnit náročné normy nejen pro chemické materiály, ale především pro dětské hračky, nebylo vůbec snadné. „Museli jsme dodržet přísné bezpečnostní předpisy. Spousta pokusů, které bychom rádi zařadili, tam být zatím nemůže, protože jsme ještě nenašli způsob, jak je upravit tak, aby byly dostatečně bezpečné. Vždy hledáme bezpečnou alternativu chemikálií, které jsou k experimentu potřeba,“ vysvětlila Tereza Klementová. V budoucnu by dvojice ráda doplnila do nabídky i další sady, zaměřené např. na kovy nebo krystaly.

Výsledkem jejich práce je základní sada Matelab, která je dostupná dětem už od 8 let věku. Žáci tu najdou zkumavky, Petriho misku, kapátko, kádinku, baňku, ochranné pomůcky a další vybavení. Malí chemici můžou vyzkoušet i některou ze dvou zatím dostupných sad: Barevné reakce a (Ne)viditelné plyny. V obou sadách je ukryta série experimentů, přičemž každý pokus lze několikrát opakovat.

Podle dvojice se sice malým dětem nabízejí v hračkářstvích různé napodobeniny chemických her, s reálnými pokusy ale mají pramálo společného. „Nenašla jsem nic opravdového, kde by byly skutečné chemické pokusy. Spíš jen napodobeniny s plastovými nástroji. Matelab jsme vytvořili proto, aby i menší děti měly trochu představu, co všechno lze při chemii dělat. Jaké atraktivní pokusy si můžou vyzkoušet. Třeba se jim to pak zalíbí a budou to chtít dělat taky,“ nalákala budoucí chemiky Tereza Klementová. Na přípravě sady pracovala dvojice při škole, ve svém volném čase, a to tři roky.

„Chceme, aby si lidé uměli představit, co se vlastně skrývá pod označením chemie. Když jsem někomu třeba řekla, že studuji chemii, tak první reakce byly: no to je hrozně těžký, to mě nikdy nebavilo atd. Přitom možná lidé ani ve skutečnosti neví, co si pod označením chemie vlastně představit. Tímto jim chceme dát možnost, aby si k chemii našli cestu sami,“ uzavřela Klementová.

0

– Městská část Brno-střed, organizátor Adventu na Zelňáku a Moraváku, letos opět nabízí neziskovým organizacím možnost prodeje vlastních výrobků a prezentaci své činnosti.

Dva prodejní stánky na Zelném trhu a tři na Moravském náměstí budou již tradičně sloužit dobré věci, mohou je pro svou propagaci využít neziskové organizace, jejichž posláním je převážně humanitární pomoc, sociální a zdravotní péče, ochrana zvířat a podobné aktivity. Organizace nebudou platit nájem ani další poplatky za použití stánku, uhradí pouze případnou spotřebovanou elektrickou energii. Prodejní místa budou rozdělena na určitá časová období tak, aby se vystřídalo co nejvíce neziskových organizací, které projeví zájem.

V minulých letech se v předvánočním období na Zelném trhu i na Moravském náměstí úspěšně prezentovala například Liga vozíčkářů s ručně vyráběnými předměty hendikepovaných klientů, Nadační fond Modrý hroch prodával drobné dárkové předměty s motivem hrocha, Hospic sv. Alžběty představil ručně vyráběná mýdla a dárkové předměty, Nadační fond Emil lákal na vánoční dobroty a výrobky chráněné dílny, útulek Tibet nabídl pamlsky pro psy a dárkové předměty se zvířecí tématikou. Dále se na adventních trzích představili například Brontosaurus, Rezekvítek, Společně, o.p.s., Tripitaka, Dejte nám šanci – hospic pro staré, týrané a hendikepované pejsky a další. Během adventních dnů se loni na obou prostranstvích představilo kolem třiceti neziskových organizací, výtěžek z prodeje putoval na jejich další činnost a rozvoj.

 

O přidělení prodejního místa mohou neziskové organizace žádat až do 2. listopadu 2018 do 15.00 hodin prostřednictvím Žádosti o poskytnutí prodejního místa. Žádosti přijímá a zpracovává Kulturní a vzdělávací středisko „U Tří kohoutů“, příspěvková organizace městské části Brno-střed. Přihláška a další informace jsou k dispozici na www.kaveeska.cz a www.brno-stred.cz.

0

Na dnešním III. grémiu k zákonu o sociálním bydlení, které se konalo na Ministerstvu pro místní rozvoj, se sešli všichni významní partneři. Obce problém sociálního bydlení potřebují řešit co nejdříve. Proto je zde chystaný program Výstavba. Zákon je během na dlouhou trať.  

 

„Situace s potřebou sociálního bydlení je v mnoha regionech už kritická. Pokud bychom šli cestou zákona, tak s tím budeme moci něco dělat až tak v roce 2022 či 2023. Hlasy z obcí však zní jasně, je třeba jednat hned. Proto jsme připravili Program Výstavba. Všechny parametry zákona o sociálním bydlení, tak jak byl koncipován, budeme do dotačně-úvěrového programu Výstavba překlápět. Tento program má obrovskou výhodu – po dohodě s obcemi a po vyjasnění otázek spjatých s otázkou veřejné podpory, jej budeme moci spustit již na jaře příštího roku. Cesta je nyní nastavena,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodává: „Pokračovat budeme také v dalších programech se sociálními prvky, ať už jde o dotační nástroje MMR, tak i programy Státního fondu rozvoje bydlení. Všechny pravidelně aktualizujeme, aby v území přinášely ty správné efekty.“ 

O legislativní podobě podpory sociálního, respektive dostupného bydlení bude MMR dále diskutovat, zejména s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Nyní je zde však rychlé řešení v podobě Programu Výstavba, který obcím nabízí budovat jak sociální, tak dostupné bydlení a kombinuje dotaci s výhodným nízkoúročeným úvěrem. Obce si samy zvolí, co na svém území a pro své obyvatele nejvíce potřebují. Mohou využít i úvěry komerční, které jsou dnes pro bonitní města možná ještě výhodnější. Nyní je počítáno se dvěma miliardami korun ročně na dotační část a další miliardou korun na část úvěrovou. V budoucnu by ale mohly pomoci i EU fondy, o jejichž zacílení aktuálně s Evropskou komisí jednáme. Předpokládáme tedy postupný nárůst investičních prostředků.

Minimálně pro první roky budou moci být u Programu Výstavba investorem pouze obce. Důležitá je také otázka sociální práce, bez níž se řada domácností v bytové nouzi neobejde. Pokud stát dá 100% dotaci na sociální byty, tak zde musí být dostupná i sociální práce. Její financování by mohlo být řešeno například vyšším příspěvkem na přenesenou působnost obcí.

Tématem jednání grémia bylo také vytvoření hodnotových map nájemného, které by mělo sloužit k tvorbě norem v rámci dávkového systému v oblasti bydlení. I zde se partneři dohodli na spolupráci při získávání dat pro vytvoření těchto důležitých podkladů.

Nová sociální služba typu chráněné bydlení pro 11 uživatelů byla otevřena nedaleko příměstské části Uherského Hradiště – v Jarošově.

„Jsem ráda, že jsme mohli v rámci projektu ´Transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením ve Zlínském kraji´ otevřít další z chráněných bydlení provozovaných krajskou příspěvkovou organizací – Sociálními službami Uherské Hradiště. Toto nové zařízení vzniklo pro 11 uživatelů s nízkou a střední mírou potřebné péče, přičemž 8 uživatelů do chráněného bydlení přešlo z Domova pro osoby se zdravotním postižením Velehrad Buchlovská a 3 uživatelé z Domova pro osoby se zdravotním postižením Kunovice Cihlářská. Věřím, že všichni najdou na nové adrese příjemné zázemí,“ sdělila radní Zlínského kraje Michaela Blahová, zodpovědná za sociální záležitosti, rodinnou politiku a neziskový sektor.

Chráněné bydlení je rozděleno na tři bytové jednotky. V suterénu se nachází zázemí pro personál. Přízemí objektu je bezbariérové, takže jej mohou využívat i imobilní uživatelé. Na pozemku se nachází také zastřešená pergola s bezbariérovým vchodem.

Klienti se mohou 24 hodin denně obrátit na sociální pracovníky, kteří obyvatelům  pomáhají zvládat nároky samostatného bydlení s potřebnou podporou a využívat všech příležitostí, které nabízí místní komunita.

Město Bohumín získalo pamětní plaketu  za svůj aktivní přístup ke starší generaci. Krajská rada seniorů ho v letošním roce vyhlásila nejpřívětivějším městem pro seniory. Slavnostní ocenění proběhlo v rámci celokrajských oslav Mezinárodního dne seniorů. Kromě Bohumína se ocenění dočkaly také dvě obce – Vyšní Lhoty a Slavkov u Opavy.

„V Bohumíně máme velmi akční seniory a jeden z nejpočetnějších seniorských klubů v kraji. Naši senioři se zajímají o dění kolem sebe, studují univerzitu třetího věku, sportují, jezdí na výlety, divadelní představení, účastní se zajímavých besed a školení. Rádi je proto v jejich aktivitách podporujeme,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Město letos vložilo do seniorských projektů téměř tři miliony korun. Třetina z této částky šla na provoz senior taxi, které se ulicemi Bohumína prohání už šestým rokem. Využít ji mohou až 4 tisíce Bohumíňáků starších 65 let. Taxík je zaveze do nemocnice, k lékařům, na všechny pošty i hřbitovy, k radnici nebo do aquacentra. Za jízdu zaplatí důchodci jen 15 korun, zbytek nákladů za ně hradí radnice. Od začátku fungování už taxi absolvovalo téměř 60 tisíc jízd. Zájem o tuto službu každoročně roste, městu už se pětinásobně navýšily náklady na její provozování. Letos už radnice počítá s částkou jeden milion korun.

 

Kromě slev na vstupném do městských sportovišť mohou senioři využít i zvýhodněný filmový klub. „Každoročně pro dříve narozené pořádáme sportovně-zábavné hry, univerzitu třetího věku nebo komentované projížďky městem pro imobilní seniory. Přispíváme jim na dopravu za kulturou a poznáním, hradíme jim pronájem tělocvičen i prostory k jejich pravidelným měsíčním setkáním. Organizujeme pro ně i besedy zaměřené na bezpečnost. A naši strážníci montují zdarma zájemcům bezpečnostní řetízky na vchodové dveře,“ uvedl vedoucí sociálního odboru bohumínské radnice Daniel Ucháč a dodal, že senioři nad 70 let mají i bezplatný čtenářský průkaz do městské knihovny. imatrikulace_univerzita tretiho veku_01