Domů Obec a lidé
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Obec a lidé

Od minulého pátku se mohou do nově otevřených prostor Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) v Brně stěhovat první pacienti. V centru, které přišlo na více než čtyři miliardy korun, budou doktoři s pomocí nejmodernějších technologií léčit nemoci srdce, cév a nervů.

„ICRC se stává jedním z nejmodernějších center pro kardiologii a neuorologii v Evropě,“ řekl na adresu centra jeho vedoucí lékař Tomáš Kára, který je společně s Virendem Somersem z Mayo Clinic hlavním autorem koncepce projektu ICRC. To má hlavně významně zlepšit možnosti současné klinické medicíny i lékařského výzkumu. Ojedinělá koncepce těsného propojení lékařského výzkumu s klinickou péčí totiž doktorům umožní velmi rychle přenášet výsledky nejnovějších výzkumů do praxe, a trvale tak poskytovat pacientům přístup k nejmodernějším léčebným metodám a postupům. „Podobně, jako se staly Olympijské hry v Londýně inspirací pro mladé sportovce, věříme, že ICRC bude inspirací pro mladé talentované odborníky z naší země, Evropy i celého světa, aby zasvětili svůj život medicíně a lékařskému výzkumu a pomohli vyvinout nové metody, postupy, technologie a léky, jenž dají novou naději těm nemocným, kterým současná medicína dokáže jen částečně pomoci,“ dodal Kára s tím, že doktoři z ICRC se zaměří hlavně na včasnou diagnostiku a osobní přístup k léčbě každého pacienta.

Evropská unie přispěje přes dvě miliardy

Stavba nové budovy ICRC, která má sedm nadzemních a tři podzemní podlaží, začala v červnu 2010 a stála více než čtyři miliardy korun. Více než polovinu zaplatí Evropská unie. „Pevně jsme věřili, že Evropská unie projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu schválí,“ vyjádřil se ředitel FNUSA Petr Koška. To se v červnu 2011 skutečně stalo a Evropská unie na projekt přispěje nadpoloviční většinou, tedy více než 2,4 miliardami korun. „Samotná stavba je financována převážně z národních zdrojů a vlastních zdrojů naší nemocnice. Zatímco vybavení a provoz ICRC jsou financovány z grantu EU,“ dodal Koška.

Stavba ICRC přitom nebyla vůbec jednoduchá. Unikátní vědecké laboratoře, z nichž některé dosud na světě neexistují, si totiž vyžádaly značně specifické stavební zadání. Například laboratoř ultrapřesných měření musela být umístěna dvacet metrů pod zem a její stěny tvoří speciální vana, která je obklopena přírodní podzemní vodou. „Projekt ICRC byla zajímavá, ale z hlediska stavebního i technologického i složitá zakázka,“ komentoval stavbu nového centra Michal Štefl, předseda představentstva a generální ředitel společnosti OHL ŽS, která novou budovu postavila.

ICRC pomůže vzdělávání i ekonomice

Díky mezinárodním vzdělávacím programům bude mít ICRC pozitivní vliv i na zkvalitnění vzdělávání tuzemských studentů a lékařů v oblasti medicíny a příbuzných oborů. „Mezinárodní centrum klinického výzkumu bude významnou institucí pro vzdělávání posluchačů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, a také prestižním postgraduálním školícím střediskem pro kardiology z Moravy, Čech i zahraničí,“ vysvětlil přednosta I. interní kardiologické kliniky FNUSA Jiří Vítovec. Silný vlastní výzkum zaměřený na vývoj nových technologií přispěje navíc k rozvoji znalostní ekonomiky nejen na Moravě, ale v celé Evropě.

Brněnští zastupitelé kývli na návrh magistrátu jednat o koupi většinového podílu na akciích Veletrhů Brno od německé firmy Messe Düsseldorf. Za akcie, na které má Brno předkupní právo, by mohlo město zaplatit i víc než miliardu korun.

Brno k dnešku drží třiačtyřicet procent akcií Veletrhů, pět procent vlastní drobní akcionáři a zbylých jednašedesát patří německé společnosti Messe Düsseldorf. Většinového podílu na Veletrzích se však Němci chtějí zbavit. Dopis s nabídkou na odkup akcií poslal předseda dozorčí rady Messe Düsseldorfu Dirk Elbers brněnskému primátoru Romanu Onderkovi už letos v květnu. Na to, že bude město o Elbersově nabídce jednat, kývli brněnští zastupitelé na včerejším zasedání. „Schválili jsme záměr, záležitost se musí dál propracovat a odsouhlasit,“ řekl na zasedání Onderka.

Zatím tedy není jasné ani to, za kolik Brno německý podíl na Veletrzích odkoupí. Nominální hodnota jednašedesáti procent akcií, o kterých zastupitelé jednali, je téměř 768 milionů korun. Je ale pravděpodobné, že za ně město zaplatí ještě více. Němci totiž odkup podílu svázali se splacením půjčky, kterou Messe Düsseldorf Veletrhům Brno poskytla.

Podle dokumentu, který zastupitelé schválili, mají teď brněnští úředníci zmapovat smluvní vztahy mezi Veletrhy, městem a Messe Düsseldorf. Město musí také prověřit možné zdroje financování odkupu, dopady na rozpočet a připravit strategii pro další fungování společnosti nebo jejího areálu. Právě to, že žádná konkrétní strategie pro rozvoj Veletrhů zatím neexistuje, totiž někteří zastupitelé kritizovali. Podle Onderky by však zatím bylo předčasné mluvit o nějakých konkrétních plánech.

I když zastupitelstvo schválilo návrh magistrátu přesvědčivou většinou, někteří radní nabádali k opatrnosti. „Musíme prověřit, jakým způsobem se postavit k nabídce německé skupiny. Nechtějí si nechat žádnou část Veletrhů, což může být alarmující,“ řekl na zasedání zastupitelstva radní Vlastimil Žďárský.

Boj s požárem plynové stanice nacvičovali minulou středu a čtvrtek hasiči a zaměstnanci RWE v Olomouci. Při cvičení simulovali situaci, kdy na ulici Lipenská chytil plamenem plyn unikající z poškozené regulační stanice. Cvičné akce organizované Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje, Statutárním městem Olomouc a plynárenskou společností RWE Distribuční služby se zúčastnili také policisté a úředníci magistrátu.

„Tato cvičení jsou pro nás jedinečnou možností, jak prověřit naši připravenost a identifikovat místa pro vylepšení v reálné situaci,“ vysvětlil mluvčí RWE Distribuční služby Jiří Bezděk. První den cvičení si olomoučtí hasiči vyzkoušeli průzkum okolí požáru a v hořící stanici hledali zraněné. S hořícím plynem se však mohli vypořádat až poté, co zaměstnanci RWE uzavřeli potrubí, která plyn k regulační stanici přivádí. Při akci dovezli hasiči na místo i speciální kontejner naplněný hasícím práškem a nacvičili si evakuaci obyvatel okolních domů. Olomoucký primátor kvůli cvičení navíc svolal krizový štáb a policisté omezili provoz na ulici Lipenská.

Hlavním cílem cvičení bylo prověřit součinnost pracovníků Integrovaného záchranného systému a RWE, prověřit systém svolání Krizového štábu Statutárního města Olomouce a procvičit opatření k eliminaci následných škod. „Cvičení prokázalo připravenost pracovníků RWE a současně ukázalo na možná rizika, které by v případě reálných závad či požárů mohly nastat. S dosavadním průběhem cvičení jsme spokojeni“, dodal Bezděk.

Kdyby začala regulační stanice v Olomouci opravdu hořet, bez plynu by se i na několik dní ocitla část Olomouce čítající přes tři tisíce domácností. Uzavírání hlavních uzávěrů plynu si v postižených městských částech cvičily dvoučlenné týmy pracovníků RWE. K této akci si olomoučtí zaměstnanci RWE pozvali dokonce posily z Ostravy a Brna.

Celé cvičení skončilo minulý čtvrtek v osm hodin. V následujících dnech na ně navázaly přípravy podrobných analýz a rozbory průběhu celé akce. Ty účastníci cvičení následně zpracují do havarijních plánů a postupů.

Návrat o století zpět si vyzkoušelo Velké Meziříčí poté, co kvůli silné lokální bouřce vypadly všechny komunikační sítě a zároveň blesk spustil automatické evakuační varování obyvatelům.

„Krátce po devatenácté hodině udeřil blesk do několika budov na náměstí. Tím se stalo několik věcí zároveň. Shořely klíčové prvky počítačové sítě, přestaly fungovat pevné telefonní linky, systém automatického varování zkolaboval a o půl hodiny později začal vysílat do městského rozhlasu evakuační výzvu a spolu s tím spustil varovné sirény,“ popisuje dramatické okamžiky starosta Radovan Necid.

Jediným funkčním komunikačním nástrojem tak byly mobilní telefony „Jenže ty přestaly být funkční ihned poté, co lidé začali zjišťovat, co se děje. Jednoduše řečeno – nikdo z vedení města se nemohl mobilem nikam dovolat, protože měl přístroj doslova zahlcený SMSkami a telefonáty, které čekaly na lince,“ vysvětlil starosta.

Lidé ve městě tak několik minut neměli možnost zjistit, co se skutečně děje. Správci radniční sítě se na radnici sešli několik minut poté, co byl planý poplach porouchaným systémem odvysílán.

„Teprve na místě ověřili, že jde o vážnou poruchu systému, nikoliv o reálné nebezpečí. Proto ihned začali městským rozhlasem informovat obyvatele a zároveň se snažili evakuační hlášení zastavit. To se jim povedlo až za dvacet minut, což svědčí o tom, jak komplikovaná porucha to byla,“ řekl starosta.

Ihned také se do ulic rozjeli místostarosta a členové městské rady, kteří osobně uklidňovali vyděšené sousedy. Městská rada se pak po uklidnění situace sešla, aby celou věc projednala.

„Máme několik závěrů. Ten nejdůležitější asi je, že krizové řízení je v podstatě nastavené na situace, kdy technika alespoň zčásti funguje. Nikdo nepočítal s možností výpadku všech komunikačních kanálů a ani se nedivím, protože tak nepravděpodobná situace dosud nenastala. Proto v nejbližších dnech naše krizové plány rozšíříme o podobný model. V praxi to například znamená hlášení tlampači z několika služebních vozů, včetně auta městské policie, dále zapojení dobrovolných hasičů do organizace informování obyvatel. Důležité bude také nastavení mobilních telefonů všech členů krizového štábu tak, aby se ve vypjaté situaci dovolali na klíčová telefonní čísla a naopak neměli přístroje zahlcené voláními zvenčí,“ uvedl starosta Necid.

Starosta také už dnes zadal kompletní revizi instalací na radnici, včetně prověření síly ochrany před přepětím sítě na všech stupních. Zároveň také bezpečnostní rada města připraví plán cvičení krizového řízení tak, aby byly všechny technické prostředky i lidé na případné. Dnes dopoledne se také podařilo zprovoznit linku mezi terminály ve Velkém Meziříčí a servery na ministerstvu vnitra a tím obnovit vydávání dokladů, které bylo od rána ochromeno.

„Osobně považuji tuto situaci za přínosnou v tom, že odhalila slabinu v bezpečnostních plánech. Na druhou stranu rozumím tomu, že obyvatelé našeho města zažili několik perných okamžiků v situaci, kdy jsme nikdo nevěděli co se děje. Proto se všem spoluobčanům za selhání techniky omlouvám, byť společně cítíme, že řádění silné bouřky nebo jiných přírodních živlů nikdo z nás ve Velkém Meziříčí neovlivní,“ dodal starosta.

Bohumín bodoval v květnu hned dvakrát v celostátní soutěži o nejlepší Firemní médium roku 2011. Městské noviny Oko zvítězily v kategorii Tiskovina veřejné a státní správy, třetí místomezi obcemi, krajskými úřady a státními institucemi pak obdrželaVýroční zpráva města Bohumína.

Osmý ročník soutěže uspořádalo profesní sdružení Komora Public Relations (KoPR), které sdružuje jednotlivce i společnosti v oboru komunikace.

„Bohumínské noviny nás zaujaly zejména celkovou jednotnou úpravou, rovněž jsme chválili redaktorskou a jazykovou úroveň. Na rozdíl od řady jiných městských médií neslouží jako volební leták členů zastupitelstva, ani nepoužívají úřednické ptydepe. (nesrozumitelný úřednický jazyk – pozn. red.). Zlepšit by se určitě mohly po grafické stránce, ale jedná se spíše o sledování moderních trendů, než o nějaké fatální chyby, například bychom doporučili změnu fontu písma pro lepší čtivost,“ uvedl za porotce Jiří Chvojka, předseda představenstva KoPRu.

Více než třicet médií posuzovala čtyřčlenná odborná porota, složená ze žurnalistů, grafiků a zástupců reklamních agentur. Hodnotila přesnost, důvěryhodnost, strukturu a jazykovou úroveň obsahu, kompozici, úroveň výtvarného sdělení, kontext se soudobým výtvarným trendem, typografii, práci s fotografiemi i ilustracemi a přínos pro propagaci vydavatele.

„Informovanost občanů je pro nás dlouhodobě prioritou. Protože Oko není zadarmo, musí mít potřebnou kvalitu a čtivost, aby si jej čtenář chtěl koupit. Jen dobře informovaný Bohumíňák se totiž může aktivně zapojit do rozhodovacích procesů, a to je důvod, proč se často v anketách zajímáme o názor veřejnosti na různé problémy,“ řekl k výsledkům soutěže starosta Bohumína Petr Vícha. Bohumínské městské noviny Oko vydává město už 22. rokem a vycházejí jako čtrnáctideník. Náklad jednoho čísla je průměrně 2 700 kusů. Ročně město vydá 23 čísel v nákladu asi 62 tisíc kusů. Jeden výtisk stojí 7 korun. Remitenda městských novin byla vloni 9,71 procenta.

Město Zlín stále čeká na první letošní peníze z loterií a jiných podobných her. Podle názoru vedení měla být na základě příslušných ustanovení daňového řádu a zákona v průběhu měsíce dubna zaslána městu první čtvrtletní zálohová platba od finančního úřadu ve Zlíně, doposud se tak ale nestalo.

„Zašleme proto finančnímu úřadu dopis a zeptáme se, kdy můžeme peníze z loterií a podobných her očekávat. To, že dosud nedorazily, je velmi nepříjemné. Nejen pro město, ale i pro subjekty ze sociální oblasti, kultury a sportu, které na tyto příjmy čekají. Město Zlín se totiž netají tím, že část peněz z loterií a jiných podobných her chce poskytnout právě jim a v tomto duchu je i informuje,“ prohlásil náměstek primátora Ondřej Běták, do jehož kompetencí patří oblast hazardních her. Na základě loňské novely zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách byl od 1. 1. 2012 zaveden nový systém odvodů z loterií a her, kdy tento odvod vybírají finanční úřady a zákonem stanovenou část poté zasílají obcím; město Zlín dle vyjádření Ministerstva financí mělo z tohoto druhu podnikání získat ročně částku v řádu desítek milionů korun. Na druhou stranu však město Zlín od letošního roku nemůže vybírat dříve zavedené místní poplatky za provozování některých druhů herních zařízení a významně se mu snížil jednorázový administrativní poplatek za povolení VHP. „Město tedy od počátku roku pozbylo pravidelný a poměrně přesně predikovatelný příjem z místních poplatků, se kterým počítalo do letošního rozpočtu. Výpadek tohoto příjmu dosud nebyl fakticky nahrazen příjmem z nově zavedených odvodů, vybíraných finančními úřady,“ konstatoval Daniel Novák z odboru právního magistrátu.

Nejpozději do roka a do dne chce mít město na stole znalecké posudky ke všem 2056 bytovým jednotkám, které půjdou k prodeji. Vedení města Znojma udělalo další krok ve svém zásadním projektu Klíč 2018.

Ten zastřešuje prodej městských bytů nájemníkům. „Se společností Murom, která vyhrála výběrové řízení na organizátora městských bytů, jsme podepsali smlouvu o spolupráci. V praxi to znamená, že končí přípravná fáze projektu a Klíč 2018 vstupuje do fáze realizace. První byty k prodeji začneme nabízet na podzim,“ uvedl starosta města Znojma Vlastimil Gabrhel.

Podle podepsané smlouvy musí administrátor předložit nejpozději do konce května 2013 znalecký posudek ke všem bytům, které chce Znojmo prodat. Znalecký posudek přitom bude hrát zásadní roli pro stanovení nabídkové ceny. Již dříve vedení Znojma avizovalo, že hodlá byty jejich nájemníkům prodávat za 40 % jejich tržní hodnoty.

Při prodeji zohledníme skutečnost, že bytové jednotky, které budeme prodávat, nejsou právně volné, ale jejich prodej se uskuteční s tzv. váznoucím nájemním vztahem,“ vysvětlil starosta. Podle něj se budou další kroky při prodeji odvíjet od rychlosti, se kterou k administraci prodeje přistoupí firma Murom. „Myslím, že jsme je ve smlouvě dostatečně motivovali k tomu, aby s prodejem neotáleli,“ dodal.

Podle smlouvy například musí společnost Murom nejpozději do 6 měsíců odevzdat prohlášení vlastníka k vyčlenění bytových jednotek v domech pro prvních 20 % bytů. Do 31. 1. 2013 by měly být všechny domy rozčleněny na bytové jednotky. Prohlášení budou předávána městu postupně tak, jak budou zpracovávána. Následně od proběhnutí vkladu do katastru nemovitostí musí být do 3 měsíců proveden znalecký posudek.

„Po zpracování znaleckého posudku dojde k rozesílání nabídek na prodej bytů oprávněným nájemcům. Těm poběží lhůta 6 měsíců pro přijetí nabídek. Při odsouhlasení nabídky nájemcem město schválí prodej konkrétní bytové jednotky a po úhradě kupní ceny může dojít k podpisu kupní smlouvy,“ přibližuje proces prodeje Mgr. Jana Antošová, vedoucí odboru investic a správy nemovitostí města Znojma. Podle jejího odhadu by mohly být první konkrétní nabídky učiněny prvním nájemníkům v listopadu tohoto roku.

„Nyní si musíme se společností Murom nastavit zcela jasný systém komunikace, předávání informací a podkladů, popsat proces schvalování, odsouhlasit si vzorové dokumenty, atd.,“ říká vedoucí Antošová.

Před samotným zahájením vyčleňování bytových jednotek v domech bude znojemská radnice klást velký důraz na to, aby byli všichni Znojmáci o všech důležitých věcech včas a dobře informováni. „Mimo jiné musí všichni nájemníci jasně vědět, kdo bude do jejich bytů za účelem vyčlenění bytových jednotek a ocenění vstupovat, jak bude označen a jak se má ohlásit,“ uvadla vedoucí.

Zhasínání pouličních světel, stop stav v investicích a nedostatek prostředků na základní údržbu obcí – to vše může podle Sdružení místních samospráv zanedlouho v plné míře potkat český a moravský venkov, pokud vláda a parlament nevyřeší problém financování měst a obcí.

„Politické turbulence posledních dnů starosty už skutečně nadzvedávají ze židlí. Hospodaří s minimem prostředků a s osobním nasazením, za nový způsob financování horují u zákonodárců a těsně před cílem se vše zhatí na nepochopitelných vnitrostranických půtkách?“ kroutí hlavou Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv, které pod svými křídly sdružuje zejména menší obce a města.

Právě nejistota osudu současné koalice vedla starosty ze Sdružení k ostré výzvě za dodržení veřejných slibů, které dal premiér starostům již loni na podzim. Snížit současný rozdíl příjmů mezi obcemi s nejnižším a nejvyšším příjmem na obyvatele má návrh zákona o rozpočtovém určení daní. Ten od konce října čeká, až jej projedná vláda. Netrpěliví jsou zejména právě starostové menší obcí, které by si měly polepšit o více než 13 miliard korun.

„Málokdo ví, že v naší zemi se veřejné prostředky dělí prakticky feudálním systémem bez jakékoliv solidarity. Prostě daně z venkova putují především do měst a obce tak stále více zaostávají,“ vysvětluje ekonomický expert a starosta Ondřejova Martin Macháček.

Premiérovi Petru Nečasovi tak dnes dorazí od Sdružení místních samospráv dopis s důraznou žádostí. „Buď splní sliby, nebo tentokrát vyrazí do ulic starostové,“ varuje předseda Bartoněk.

Markantní rozdíly

Rozdíly mezi příjmy obcí byly v roce 2010 markantní. V kategorii do 199 obyvatel získalo v průměru 10 obcí s nejnižšími příjmy 8 269 korun na jednoho obyvatele, zatímco průměr za 10 obcí s nejvyššími příjmy na obyvatele činil 231 788 korun.

S připravovanou změnou rozpočtového určení daní si nejvíc pohorší velká města. Brno, Ostrava, Plzeň a Praha dohromady přijdou o téměř 5 miliard korun. „Změny v systému rozpočtového určení daní jsou vůči velkým městům velmi tvrdé. Přitom již od roku 2008 jsou daňové výnosy na jednoho obyvatele těchto měst srovnatelné s několika desítkami jiných obcí. Navržený model přesto předpokládá pokles podílu na sdílených daních pouze u těch největších,“ stěžuje si primátor Brna Roman Onderka.

Plošné zvýšení příjmů však podle analytičky Věry Kameníčkové ze společnosti CCB nic nevyřeší. „Přidáno dostanou všechny malé obce, ale propast mezi chudými a bohatými bude stále patrná. Každá změna s největší pravděpodobností přinese jen přeskupení v táborech spokojených a nespokojených obcí,“ míní Kameníčková.

Více peněz do městské kasy by mohly přinést nové platební terminály, které bude mít k dispozici městská policie. Jen za první čtvrtletí tohoto roku strážníci uložili dvě stě šestaosmdesát pokut, které lidé na místě nezaplatili. A to v hodnotě 140 600 korun. Díky terminálům by mohlo být toto číslo mnohem menší.

„Umožníme tím lidem uhradit pokutu hned na místě. Mnohdy totiž museli jít třeba do bankomatu nebo na poštu, protože u sebe peníze neměli. Teď stačí chvilka. Především se ale sníží počet nezaplacených pokut od zahraničních návštěvníků, protože vymáhat po nich následně peníze je vždy velice těžké a mnohdy téměř nemožné,“ uvedl velitel městské policie Stanislav Hrdlička.

K dispozici budou mít strážníci dva platební terminály, vozit je budou jak v autech, tak budou i na služebně. Používat je začnou od poloviny dubna.

Jihlava otevřela rozšířenou a opravenou mateřskou školu Mozaika v Jarní ulici. Původní kapacita 75 míst se vybudováním nového podlaží navýšila o 50 míst. V tomto školním roce Jihlava nákladem asi 40 milionů korun navýšila kapacitu mateřských školek o 175 míst.

„Rozšíření kapacity jsme zároveň využili k rekonstrukci budovy. Je to vhodnější než původně uvažované vybudování úplně nové školky, takto využíváme stávajícího zázemí a zkušenosti personálu,“ uvedl primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal.

Dvoupodlažní budově tedy přibylo další jedno podlaží o dvou třídách, nově je vybudována výdejna stravy, sociální zařízení a zázemí pro personál. V původní stavbě jsou odstraněny bariéry, nová je kanalizace, rozvody vody, požární vodovod, přípojky inženýrských sítí. V původních třídách jsou nové podlahy, výmalby a částečně nábytek, opravena jsou sociální zařízení a zázemí personálu.

Současně se provedla celková rekonstrukce kuchyně s navýšením kapacity ze 100 na 150 obědů (nová vzduchotechnika, nová technologie kuchyně, výměna jídelního výtahu, podlahy, lapák tuků apod.) Nová jsou také venkovní úniková schodiště, okna, vchodové a vnitřní dveře, vyměněné podlahové krytiny, obklady, dlažby, celý objekt je zateplen. Vyřešilo se i zatékání do krytu CO pod objektem. Podle počasí se ještě budou dokončovat drobnější úpravy v okolí stavby.

Za rekonstrukci a rozšíření mateřinky v Jarní ulici Jihlava zaplatila 21.559.045,20 Kč s DPH, podle projektu firmy SPA spol. s r.o. stavbu dodala firma PKS INPOS a.s., která ve výběrovém řízení nabídla nejnižší cenu.

„Otevřením školky v Jarní ulici se zvýšila kapacita mateřských škol na šestnáct set osm míst, pokrytí potřeb města je devadesátiprocentní,“ uvedl náměstek primátora pro oblast školství Rudolf Chloupek s dodatkem, že před týdnem město předalo staveniště další mateřské školy a to v ulici Resslova, kde vznikne další 50 míst, předpokládaný termín dokončení je konec listopadu 2012.

V tomto školním roce 2011/12 Jihlava nákladem asi 40 milionů korun navýšila kapacitu mateřských školek o 175 míst:

mateřská škola

nová kapacita

výše investice (mil.Kč)

MŠ Kollárova

25

1,5

MŠ Antonínův Důl

50

9,5

MŠ Na Stoupách

50

6,2

MŠ Jarní

50

21,3