Domů Obec a lidé
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Obec a lidé

Dalších 126 lůžek pro seniory především s diagnózou Alzheimerovy choroby chce Kraj Vysočina nabídnout už v roce 2022 v rámci kapacit nového domova v Jihlavě. „V tuto chvíli doplňujeme požadované dokumenty pro vydání stavebního povolení objektu za heliportem záchranné služby mezi ulicemi Rantířovská a Vrchlického v Jihlavě. Ještě v letošním roce bychom rádi vysoutěžili dodavatele stavby a příští rok zahájili stavební práce,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku Martin Kukla.

Kraj Vysočina má na stavbu přislíbenou 50 miliónovou dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí, prověřují se i další zdroje, které byl mohly s realizací výrazně pomoci. Podle informací Martina Kukly bude mít Kraj Vysočina vlastní peníze nutné pro realizaci projektu připravené v rámci rozpočtu v následujících dvou letech. Konečná hodnota prací bude výsledkem veřejné zakázky.

Nový objekt bude mít dvě křídla, každé bude mít tři nadzemní podlaží a jedno z nich i podlaží podzemní pro napojení na spojovací chodbu s kuchyní nemocnice. Kromě lůžek pro domov se zvláštním režimem se počítá i s nabídkou odlehčovacích služeb. Domov byl umístěn na strategickém místě zohledňující blízkost komplexní nabídky zdravotních služeb krajské nemocnice. Kraj navíc zahajuje generální opravu nemocničního gastroprovozu, jehož budoucí kapacita počítá s celodenním obsloužením nového sociálního zařízení.

Kraj Vysočina rozšířením kapacity vlastních pobytových sociálních služeb řeší dlouhodobý nedostatek kapacit pro seniory, kteří potřebují speciální péči. Poptávka po těchto službách dlouhodobě převyšuje nabídku.

Zdroj: Kraj Vysočina

0

Kousek přírody ve městě, v parném létě také příjemné osvěžení. Zeleň patří v moderních sídlech k jejich neodmyslitelným částem. Radnice většiny z nich se proto snaží řešit její rozvoj a údržbu koncepčně, případně koncepci teprve připravují. Ne vždy se a ale politici a úředníci setkávají s pochopením některých kroků. Podle odborníků je to často ale i tím, že správci zeleně špatně komunikují s občany.

Od roku 2016 mají zpracovanou studii sídelní zeleně například v Zábřehu na Šumpersku. „Cílem je koncepční práce se zelení s provázaností na okolní krajinu, to znamená, že se zaměřuje jak na parkové plochy, tak i na zeleň uvnitř sídelních komplexů,“ konstatoval starosta města František John. Doplnil, že od revitalizací parků postupně město přechází na úpravy liniové zeleně.

Hlavní problém při péči o zeleň mají v Zábřehu, podobně jako v dalších městech, s nedostatkem místa pro novou výsadbu kvůli velkému množství sítí. Ve městě mají také často nevhodnou druhovou skladbu starších stromů, zejména na sídlištích. „Je zde mnoho bříz, které kvůli  svému stáří začínají odumírat, a mnoho jehličnanů, zejména smrků, které dosahují velkých rozměrů, což v blízkosti obytných domů někdy způsobuje problémy. Dalším problémem je i nepochopení veřejností faktu, že strom v městském prostředí nemá takovou životnost jako v přírodním prostředí,“ poznamenal starosta John. Lidé podle něj často protestují i proti radikálnějším zásahům spojeným s většími investicemi z dotací.

Mluvčí Hradce Králové Kateřina Šímová upozornila, že požadavky občanů ohledně zeleně jsou často protichůdné a všem je nemožné vyhovět. „Někteří upřednostňují přírodní charakter, jiní by chtěli zmrzačit či pokácet stromy pouze proto, že z nich padají odkvěty, plody a listí,“ nastínila.

Odborník na městskou zeleň a zahradník Ondřej Fous ovšem upozornil na to, že problém bývá právě na straně organizace koncepce správy majetku města. „Lidé například špatně snáší kácení a větší zásahy. Stěžují si pak na správce zeleně, který přitom často je na jejich straně a snaží se prospět. Jenže nefunguje žádný nezávislý subjekt, který by problémy správy zeleně vynášel zpátky do zastupitelstva a to ho muselo řešit. Když už se kácí, lidé píší petice, místo aby se o záměru dozvěděli dřív a někdo ho s nimi projednal,“ zdůraznil

Důležitá je komunikace

Jen oznámení na úřední desce podle něj nestačí. „To není komunikace. Bez ní to nejde. Je třeba například před zásahy nad rámec zákona dávat letáky na stromy, aktivně obesílat spolky, psát do místních periodik, spolupracovat s ornitology či entomology a podobně,“ naznačil Fous.

Do péče o zeleň je vhodné více zapojit lidi z okolí. „Zvykli jsme si, že podobu zeleně určuje vyšší moc. Ale veřejné parky takto nevznikly. Naopak vytvořila je činnost okrašlovacích spolků, tedy občanská aktivita. Tehdy byla společnost i více propojena se zastupiteli, stromy se sázely v rámci slavností a jubileí. Stav se ale celkově mění k lepšímu. Participace s občany je už celkem běžná. Otázka je ale, zda skutečně vtahuje občany do děje akcemi jako například sázení pro rodiče s dětmi, nebo jde jen o procesní nutnost v plánování“ řekl specialista.

Ve zmiňovaném Zábřehu se o podobnou spolupráci už snaží. „Přicházíme s možnostmi pro občany  svůj zájem podílet se na výsadbách zeleně ve městě oficiálně naplnit, například iniciativami rozkveteme Zábřeh v rámci kterých lidé sázeli krokusy do trávníků. S veřejností jsme spolupracovali při výsadbě třešňové aleje na Skaličce a lipového stromořadí před ZŠ Severovýchod. Další možnost spolupráce se jeví při plánované výsadbě městského ovocného sadu,“ vypočetl starosta John.

Místní se do starosti o zeleň zapojili třeba v Lomnici na Brněnsku. „Vysadili jsme třeba švestkovou alej na počest Lea Eitingera, podél cest jsme vysazovali jeřáby, upravili hřbitovní zeleň a chystáme přírodní stezku v oboře. S obcí spolupracujeme velmi dobře, dostáváme od ní i dotace,“ uvedla za Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí předsedkyně Marie Krejčí. Ve spolku působí šestnáct lidí.

Stále více spolků se snaží zapojit do okrášlení vzhledu  také Šlapanic na Brněnsku. „Většinou jde o vysázení nových alejí nebo kvetoucích záhonů. Vidíme však, že  není možné stále navyšovat plochy, které spolky založí a ony pak spadnou do klína městskému zahradníkovi. Snažíme se proto nastavit další akce tak, aby kromě založení nám lidé pomáhali také s údržbou těchto ploch,“ popsal správce města Luděk Migdau.

Občané a jejich projekty

V Brně či Zlíně se snaží veřejnost zatahovat do péče o zeleň participativním rozpočtem, v němž mohou občané přihlásit svoje projekty a pokud je ostatní podpoří, získat na ně peníze.

Rozporuplný postoj mají města k akcím typu guerilla gardening, kdy lidé sázejí bez povolení, dle vlastního uvážení. U bylin není velký problém, ale vadí třeba dřeviny nad podzemními sítěmi. „Město má špatnou zkušenost s načerno vysázenou zelení, především s její následnou údržbou, protože se o ni po čase lidé přestávají starat. Chceme ale vydat signál, že zájemce může po konzultaci s městem vytipovat místo, které by si rád osázel a soustavně se o ně staral,“ vzkázala mluvčí Šumperku Soňa Singerová.

Ve Žďáře nad Sázavou dokonce podobnou akci uvítali. „Letos na jaře se jeden guerilla gardening uskutečnil přímo v centru města, šlo o přímý výsev letniček a agro plodin do betonových nádob na náměstí Republiky. K této iniciativě se následně připojila i jedna ze základních škol, která se starala o pravidelné zalévání a drobnou údržbu. Věříme, že se v budoucnu začnou zapojovat další subjekty,“ uvedl mluvčí města Jakub Axman.

Při péči o zeleň města ale nemusí řešit jen spolupráci s občany. Oslovené radnice upozornily také na nové technické výzvy spojené se změnou klimatu či nedostatek pracovníků. „Je také problematické skloubit práci několika subjektů. Ve městě se nám o převážnou část zeleně stará firma Sateso, která zároveň slouží jako technické služby města. Máme tu také pár dotační ploch, které mají v údržbě externí firmy. Je jich několik, s různou kvalitou služeb a bývá náročné uhlídat plnění, které mají ve smlouvě, navíc vázanou na dotace,“ popsal šlapanický správce Migdau.

Právě koordinaci péče o zeleň by měl mít podle odborníka Fouse na starosti institut městského zahradníka. „Měl by organizovat údržbu zeleně ve městě a po technické stránce mít dohled nad vznikajícími projekty. U nich by naopak projektující osoba měla být vysoutěžena. V takových případech pestrost prospívá. Městský zahradník může už trpět provozní slepotou a potřebuje, aby ho z ní vytrhl krajinářský architekt,“ dodal Fous.

Autor: Petr Jeřábek

Nové stavební pozemky pro rodinné domy nebo proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti. Na některé měny čekají Brňané řadu let, nyní se dočkají alespoň dílčích změn. Návrh celkem sto padesáti změn stávajícího územního plánu nyní zpracovala Kancelář architekta města Brna (KAM). Město plánuje na podzim uspořádat veřejné projednání, finální změny chce vydat v polovině roku 2020.

 „Na některé změny čekají obyvatelé Brna řadu let, toto je cesta, jak postup urychlit, než bude mít město nový územní plán. Ten potřebuje především pro rozvoj bydlení a dopravy,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

 Všechny nyní připravené změny byly původně součástí souboru 290 změn Územního plánu města Brna, takzvaného „balíčku 43+“. Z toho Zastupitelstvo města Brna v březnu letošního roku vybralo 150 změn ke zkrácenému postupu pořízení. Jde o změny, které nejsou systémové, nejsou dotčeny Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (tedy krajského „územního plánu“) a není u nich potřeba hodnocení vlivu na životní prostředí.

Návrh konkrétně zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů nebo možnost intenzivněji zastavit vybraná území například navýšením pater domů či velikosti podlažní plochy. Dále jsou to větší změny, které umožní proměnit nevyužívané průmyslové oblasti na obytné čtvrti, například areály ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech.

Tým KAM teď pracuje také na návrhu nového Územního plánu města Brna, který odevzdá na konci tohoto roku. Poté bude následovat veřejné projednání. Nový územní plán by měl začít platit nejpozději do konce roku 2022.

Sál pro pořádání přednášek, koncertů, divadel a moderní klubovny pro trávení volného času, tak by mohlo vypadat nové společenské centrum pro obyvatele brněnského Komína. To stávající v budově Staré hasičky je v technicky špatném stavu a jeho kapacita nestačí.

Zástupci městské části proto ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna vyhlásili otevřenou architektonickou soutěž o návrh. Ta by mohla dát odpověď na otázku, jestli hasičku opravit, nebo postavit novou. Součástí zadání je také úprava přilehlého náměstíčka, které slouží jako oblíbené místo pro akce. Architekti mohou své návrhy posílat do pondělí 23. září 2019.

Stará hasička je jediným objektem městské části, který může v plném rozsahu sloužit jako komunitní centrum. Společenský a kulturní život je pro obyvatele každé obce velmi důležitý. Proto je nutné naléhavě řešit stav budovy. Nejenže nevyhovuje kapacitně, ale především její technický stav je na hranici životnosti,“ řekla starostka městské části Brno-Komín Milada Blatná.

Stará hasička v ulici Hlavní vznikla na konci 18. století jako hostinec, později sloužila jako škola nebo zbrojnice dobrovolných hasičů. Poslední roky ji jako obecní budovu využívá ke klubovým, společenským a vzdělávacím aktivitám městská část Brno-Komín. Vyhlášená architektonická soutěž má prověřit možnosti modernizace hasičky.

Architektonická soutěž je v tomto případě nejlepší způsob, jak prověřit, zda bude možné objekt opravit, nebo bude nutné postavit nový. Záměry prozkoumá z mnoha různých pohledů a poskytne dostatek názorů i podkladů, na jejichž základě se může městská část dále rozhodnout,“ uvedl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Do přípravy soutěže byla zapojena také veřejnost. Na základě prohlídky objektu byla zorganizována anketa a setkání s cílem získat od místních obyvatel další podněty, které se staly součástí zadání soutěže. Porota zasedne na začátku října 2019. Na výběr vítězného návrhu v příštím roce naváže zpracování projektové dokumentace. Samotná výstavba by mohla začít v roce 2022.

Zadání architektonické otevřené jednofázové projektové soutěže o návrh na Starou hasičku najdete na https://kambrno.cz/souteze/stara-hasicka/

Autor: fuk, zpráva KAM

V obci Starovice nedaleko Hustopečí u Brna vyroste opravdová vesnice budoucnosti využívající chytré energetické sítě – smart grids – a obnovitelné zdroje energie. Domy budou vybaveny fotovoltaikou, tepelnými čerpadly a budou připraveny na instalaci wallboxu pro dobíjení elektromobilů. Vše bude propojovat chytrá energetická síť s datovými přenosy pro monitoring a řízení spotřeby elektřiny.

Nově vznikající satelitní městečko kousek na jih od Brna se stane jakousi laboratoří chytrých technologií společnosti E.ON. Projekt bude zahrnovat nejen 40 nových rodinných domů postavených v nízkoenergetickém standardu, ale také moderní chytrou energetickou síť s možností obousměrné datové komunikace. „Projekt ve Starovicích by měl poskytnout celou řadu užitečných poznatků a dat pro další rozvoj chytré a decentralizované energetiky v Česku,“ popisuje záměr Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti E.ON Distribuce.

Každý dům v nové části Starovic bude vybavený tepelným čerpadlem pro vytápění a ohřev vody. Součástí domu bude též střešní fotovoltaický systém. Ten bude vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu obyvatel domu, přebytky pak budou ukládány ve Virtuální baterii, odkud si ji uživatelé mohou opět kdykoli vzít zpět. V každém domě bude nainstalován chytrý elektroměr s možností datové komunikace s řídicím centrem distributora elektřiny. „Chytrá elektrická síť umožní jak sledování, tak v budoucnu i aktivní řízení spotřeby elektřiny. To je důležité hlavně v souvislosti s rozvojem elektromobility, kdy bude možné aktivně časovat energeticky náročnou spotřebu jednotlivých nabíjecích stanic v domech,“ vysvětluje Pavel Čada.

Moderní infrastruktura

Chytrou obec však nedělají jen technicky vyspělé domy, ale hlavně kvalitní a moderní veřejná infrastruktura. Projekt proto zahrnuje i moderní a energeticky úsporné veřejné osvětlení na bázi LED světelných zdrojů s možností centrálního ovládání jednotlivých svítidel. Počítá se rovněž s implementací systému detekce vozidel SPINWIRE, který umožňuje ovládat například chování přechodu pro chodce, sledovat dodržování rychlosti vozidel nebo informovat o volných parkovacích místech.

Nová část obce by měla mít charakter moderní architektonicky sjednocené komunity. „Nejsme velcí příznivci izolovaných satelitních městeček, nová část obce je tak organickým zakončením stávající ulice. Navíc je celá plocha podřízena architektonické studii, domy v lokalitě proto budou značně podobné. Moderním úsporným technologiím velmi fandíme,“ popisuje starosta Starovic Antonín Kadlec.

Projekt chytré vesnice ve Starovicích je nyní ve stadiu územního a stavebního povolení. Výstavba inženýrských sítí a instalace chytrých prvků začne v polovině letošního roku. Realizace rodinných domů a implementace všech technologií se předpokládá ve třetím čtvrtletí 2019.

V Bohumíně mají nové moderní centrum sociálních služeb pro klienty se specifickými potřebami. Vzniklo z bývalé školní budovy nedaleko radnice v Masarykově ulici.

Doposud museli klienti s postižením docházet v Bohumíně za sociálními službami hned do tří lokalit. V novém objektu našly zázemí jak sociálně terapeutické dílny, tak denní stacionář Domovinka se svými programy pro lidi s mentálním, sluchovým, tělesným nebo kombinovaným postižením.

„Projekt na vybudování nového centra sociálních služeb jsme připravovali dva roky. Impulsem pro něj byla nevyužitá středoškolská budova, kterou chtěl kraj prodat. Báli jsme se, že by z ní vzhledem k jejím dispozicím mohla obratem vzniknout ubytovna. Proto jsme velmi rádi, že nám kraj vyšel vstříc a bezplatně nám ji převedl. My jsme díky tomu získali objekt, do něhož jsme mohli umístit všechny naše terénní a ambulantní sociální služby, a tak zrealizovali jsme smysluplnou přestavbu, díky níž teď má naše městská organizace zázemí pro svou tolik potřebnou činnost,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Náročná rekonstrukce třípatrového domu trvala rok a přišla na 36 milionů korun. Radnice však zaplatí jen 9 milionů z této částky, 27 milionů uhradí evropská dotace na zkvalitnění veřejných služeb z Integrovaného regionálního operačního programu, kterou město získalo.

Pasivní domy
Růst cen nemovitostí v posledních letech způsobuje, že se stále více lidí poohlíží po levnějším bydlení mimo velká města. Tento jev ještě zesílil poté, co Česká národní banka zpřísnila podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů. Především menší obce nabízejí cenově dostupné pozemky, aby tak přilákaly nové obyvatele. Vlivem situace na realitním trhu reaguje na jejich nabídky stále více potenciálních kupců.

Stavební pozemky v menších obcích (do 2 000 obyvatel) kupují podle makléřů většinou mladí lidé, kterým na rozdíl od těch „dříve narozených“ nevadí dojíždění za potřebnou občanskou vybaveností. Stavební parcely v menších vesnicích jsou samozřejmě podstatně levnější než ve velkých městech a jejich okolí. Některé obce navíc nabízejí za zvýhodněných podmínek obecní pozemky.

„Výhodnost těchto nabídek je individuální. Záleží na přístupu zastupitelstva obce a na záměrech kupujícího takového pozemku. Obce by měly obecní majetek zpeněžit za aktuální tržní hodnotu, kupní cena ale může být nižší s odůvodněním, že snaží podpořit novou výstavbu domů a svůj další rozvoj,“ vysvětluje Lukáš Babický z benešovské pobočky společnosti M&M Reality.

Mnohé vesnice totiž podle něho populačně „zestárly“. Ve velkém je v uplynulém desetiletí opouštěli především mladí lidé. Nyní tyto obce potřebují navýšit počet trvalých obyvatel, protože každý z nich znamená finance do obecního rozpočtu.

Prodej obecního majetku má zákonem daný postup, který je nutno dodržet. Nejdříve musí obec po dobu minimálně 15ti dnů zveřejnit záměr o prodeji obecního majetku s přesnou specifikací prodávaného pozemku, aby mohli případní zájemci projevit zájem o koupi. V dalším kroku musí zastupitelstvo obce schválit uzavření konkrétní kupní smlouvy s kupujícím. Součástí podepsané kupní smlouvy musí být doložka potvrzující dodržení zákonem daných podmínek prodeje. Nedodržení těchto podmínek může mít za následek zneplatnění převodu.

„Koupě takového pozemku ale nemusí být vhodná pro každého. V některých případech se kupující musí zavázat ke kolaudaci budoucího domu v jisté časové lhůtě a nesmí po určitou dobu pozemek prodat žádné další osobě,“ upozorňuje Lukáš Babický s tím, že ve městech se lze setkat i s prodejem obecních bytů.

0

Den a noc pohybu na žíněnkách, posilovacích strojích nebo venku – to čeká stovky lidí, kteří se rozhodli podpořit nemocné a zúčastní se osmého ročníku Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Ten startuje v pátek 1. března a nepřetržitého 24hodinového cvičení se tradičně účastní pacienti a jejich blízcí, lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti a další podporovatelé po celé České republice. V Brně se lidé připojí v sobotu 2. března od 10 do 17 hodin v Lázeňském a relaxačním centru Rašínova. Akci pořádá Nadační fond IMPULS společně s organizací Roska Brno-město.

„Maraton MaRS je vlastně taková skládačka složená ze vzájemně propojených sportovišť po celé republice i v zahraničí, města spolu komunikují pomocí telemostů, a vzájemně se tak ve cvičení povzbuzují,“ vysvětluje za organizátory Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS.

Sportovně-dobročinná akce se letos koná už poosmé. Odstartuje v pátek 1. března v 16 hodin na základně v Praze, kde se tradičně cvičí nepřetržitě celých 24 hodin.

V Brně se sportovní nadšenci do maratonu zapojí v sobotu 2. března od 10 do 17 hodin v Lázeňském a relaxačním centru Rašínova. „Pro účastníky máme přichystaný bohatý program. Zkušení fyzioterapeuti povedou kruhový trénink, cvičení v posilovně a v bazénu. Vyzkoušíme si zumbu, cvičení se šátky, s gumou a na čočkách, zahrajeme si hru Boccia,“ popisuje Vlasta Blatná z organizace Roska Brno-město. S organizací i vlastním cvičením budou pomáhat studenti fyzioterapie z Masarykovy univerzity a studenti ošetřovatelství ze SŠ a ZŠ Tišnov. Do cvičení v brněnském Lázeňském a relaxačním centru Rašínova se letos zapojí také organizace Roska Kyjov. „Cvičit budou pacienti a jejich blízcí. Protáhnout si tělo ale může přijít každý, kdo rád podpoří dobrou věc. Vstupné je dobrovolné a výtěžek poputuje na sportovní aktivity a nákup speciálních rehabilitačních pomůcek pro nemocné, na které zdravotní pojišťovny nepřispívají,“ doplňuje Vlasta Blatná. Pacienty podpoří v Brně i lidé v Gym&Joy na ulici Špitálka, kde se v sobotu od 10 do 12 hodin uskuteční trénink sebeobrany KRAV MAGA. Loni se brněnského cvičebního maratonu zúčastnilo téměř 200 lidí.

MaRS upozorňuje jak na samotnou nemoc, tak na to, že i pro pacienty s tak vážnou diagnózou, jako je roztroušená skleróza (RS), je pohyb velmi důležitý. „Dříve se pohybová aktivita pacientům s RS příliš nedoporučovala, aby se jim ještě více nezhoršila únava – jeden z častých a výrazně limitujících příznaků. Dnes už víme, že pravidelná péče o fyzickou i psychickou kondici je naprosto zásadní a je nezbytnou součástí úspěšného léčebného režimu,“ vysvětluje MUDr. Michal Dufek z MS Centra při Neurologické klinice FN u sv. Anny.

Počty pacientů s RS v České republice zaznamenává Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS). V Jihomoravském kraji jich dosud eviduje 717.

Letos se do maratonu zapojují lidé z 21 českých měst, a dokonce i 8 týmů ze zahraničí. Kromě Brna se MaRS koná v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Kroměříži, Liberci, Mostě, Novém Boru, Olomouci, Klimkovicích, kde společně cvičí Ostrava s Frýdkem-Místkem, Plumlově, Plzni, Poděbradech, Teplicích, Týnu nad Vltavou, Uherském Hradišti, Ústí nad Orlicí/Letohradě, Velkých Losinách, Žďáru nad Sázavou a Žirči u Dvora Králové nad Labem. Na Slovensku budou cvičit na 5 místech – v Bratislavě, Kalné nad Hronom, Ružomberoku, Trnavě a Vranově nad Topľou. Ve Francii, Švýcarsku a Turecku se připojí vždy jedno město.

Více informací o maratonu MaRS je k dispozici na www.maratonmars.cz.

0

Legendární cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund oslaví  ve čtvrtek 14. února úctyhodných 100 let. Pogratulovat mu mohou i návštěvníci zlínské radnice, a to prostřednictvím vzkazů napsaných do pamětních listů, které budou od zítřka umístěny ve vestibulu budovy.

„Miroslav Zikmund je vzácným občanem Zlína, který podobně jako Tomáš Baťa proslavil naše město po celém světě. Za město Zlín mu ke stoletým narozeninám gratuluji a přeji mu hodně zdraví a spokojenosti do dalších let,“ vzkázal primátor Jiří Korec. „Víme o spoustě fanoušků Miroslava Zikmunda, kteří by mu rádi popřáli. Pro většinu z nich to osobně není možné, proto jim dáváme tuto příležitost. Listy s přáními panu Zikmundovi rádi předáme a nepochybuji o tom, že ho velmi potěší,“ prohlásil náměstek primátora Miroslav Adámek. Dodal, že pamětní listy budou případným gratulantům k dispozici až do čtvrtka 28. února.

Miroslav Zikmund je českou cestovatelkou legendou a významným obyvatelem města Zlína. Narodil se 14. února 1919 v Plzni. Společně s Jiřím Hanzelkou uskutečnili dvě úspěšné cesty po světe ve vozech značky Tatra. Knihy, které společně napsali, přečetly desítky milionů čtenářů, obrovský úspěch zaznamenaly i filmy, které na cestách natočili, a rozhlasové reportáže.

V roce 1993 byla Miroslavu Zikmundovi udělena Cena města Zlína za popularizaci Československa v poválečném světě při společných cestách s Jiřím Hanzelkou, za literární publicistickou a filmovou tvorbu, která je výraznou součástí osobité podoby kulturního prostředí města, za věrnost městu Zlínu a veřejnou podporu jeho pozitivních aktivit. Město Zlín podpořilo i tvorbu filmu Století Miroslava Zikmunda a stejnojmennou knihu.

0

Česko už není kasinem Evropy, zákon o hazardních hrách funguje. Počet provozoven hazardu oproti období jejich největšího rozmachu v roce 2012 klesl ze 7542 na 1801, tedy na čtvrtinu. Díky možnosti obcí suverénně rozhodovat o hazardu na svém území prostřednictvím obecně závazných vyhlášek je v současnosti v České republice 457 obcí s celoplošným zákazem hazardu na svém území, 198 obcí přistoupilo k regulaci prostřednictvím stanovení povolených míst, kde na jejich území hazard provozovat lze a 65 obcí zvolilo cestu vymezení míst, kde je provozování zakázáno.

Zásadně se tím snížila dostupnost hazardu na našem území a spolu s náběhem ochranných opatření se postupně výrazně snižuje riziko pro vznik patologického hráčství, což je hlavní cíl nové regulace. Díky řádnému zdanění hazardu, boji s daňovými úniky a podvody a nekompromisnímu přístupu k pokusům o jeho nelegální provozování, vzrostl daňový výnos z hazardu mezi lety 2013 a 2018 z 8,1 mld. Kč na 9,8 mld. Kč, tj. o 1,7 mld. Kč.

V loňském roce došlo k přepovolení drtivé většiny kamenných provozoven. Platí v nich nové adiktologické brzdy; povinná registrace hráčů, nabídka sebeomezujících opatření, povinné přestávky ve hře a zavírací doba nebo omezení reklamy,“ vypočítala ministryně financí Alena Schillerová a dodala, že hazard již téměř zcela vymizel z hospod, restaurací a barů, kde byl v minulosti povolován v rámci tzv. zvláštních provozních režimů. „V tomto režimu je v provozu už jen několik desítek posledních automatů, kterým doběhnou zbývající povolení v tomto roce a nebudou obnovena. Zákon o hazardních hrách hazard v hospodách a barech neumožňuje z důvodu jeho vysoké rizikovosti pro vznik závislosti,“ vysvětlila Alena Schillerová.

V oblasti internetu výborně zafungovala možnost zařazení ilegálního provozovatele na tzv. blacklist. Takovému provozovateli je blokován platební účet a internetová stránka. „Samotná možnost blokace měla velmi silný preventivní efekt, z trhu se dobrovolně stáhly desítky ilegálních provozovatelů. Na blacklistu je jich pouze devět, což považuji za velký úspěch. Nenaplnily se černé scénáře kritiků tohoto opatření, kteří strašili cenzurou internetu,uvedla ministryně financí Alena Schillerová.

Daří se minimalizovat existenci ilegálních internetových i kamenných provozoven.  Pravomoc kontrolovat dodržování regulace hazardu a postihovat její ignorování získala s účinností nového zákona Celní správa.  „Provedli jsme přes tři a půl tisíce kontrolních akcí a zjistili zhruba tisíc pět set pochybení. Odhalili jsme přes pět set černých heren, kde jsme zabavili tisíc sto padesát automatů, tisíc šest set kvízomatů a více než pět milionů korun v hotovosti. Ve třiceti sedmi případech jsme zahájili úkony trestního řízení,“ sdělil generální ředitel Celní správy Milan Poulíček.

Průlom v regulaci hazardu nyní vstupuje do své druhé fáze, kterou je vybudování IT systému na ochranu občanů před hazardem.

Po razantním omezení ilegálního hazardu, zpřísnění podmínek pro provozovatele a zavedení souboru ochranných opatření proti vzniku závislosti je posledním zbývajícím krokem v moderní a funkční regulaci hazardu vybudování příslušného IT systému včetně registru vyloučených hráčů,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Rejstřík vyloučených hráčů zamezí v hraní příjemcům dávek v hmotné nouzi, dlužníkům v úpadku, gamblerům se soudním zákazem nebo nařízenou ochrannou léčbou závislosti a také patologickým hráčům, kteří o zapsání sami požádají,“ doplnila Alena Schillerová.

Ministerstvo financí totiž podepsalo smlouvu s dodavatelem tohoto systému. Ten bude poskytovat podporu při kontrolní a dozorové činnosti všech dotčených orgánů. V platnost také vstoupila vyhláška, která stanovuje způsob oznamování a zasílání informací provozovatelem hazardních her, rozsah přenášených dat a technické parametry přenosu.

Informační systém usnadní komunikaci mezi státními institucemi, které se podílejí na správě daně nebo vykonávají působnost v oblasti provozování hazardních her. Do systému budou zapojeny i města a obce, které mají výlučnou pravomoc regulovat herny a kasina na svém území.

Informační systém pro dohled nad hazardními hrami se skládá ze třech částí, správní, dozorové a analytického modulu. Správní část funguje jako centrální místo pro správu informací a dokumentů nezbytných pro regulaci hazardních her. Informační systém v této části soustřeďuje všechny úkony související s vydáváním povolení, kontrolní činností. Dozorová část zajišťuje podporu registrace hráčů a vedení rejstříku osob vyloučených z hraní hazardních her.

Třetí část AISG, analytický modul, nebyla součástí veřejné zakázky, neboť bylo rozhodnuto, že bude dodáván in house. Analytický modul bude shromažďovat veškerá finanční a herní data, jejichž formát předepisuje vyhláška k pasivním přístupům, která byla dne 11. 12. 2018 notifikována Evropskou komisí bez jakýchkoli připomínek. Výstupem budou reporty a analýzy potřebné pro výkon dozoru a kontroly nad hazardními hrami.

Pracovníci dozorových orgánů budou v rámci informačního systému pracovat pouze s pseudonymizovanými identifikátory, tedy nikoliv jménem, příjmením ani osobními údaji jednotlivých hráčů.

Nový zákon o hazardních hrách jako celek nabyl účinnosti 1. ledna 2017. Původní zákon o loteriích z roku 1990 byl již zcela zastaralý, nový zákon oblast hazardu upravuje komplexním a moderním způsobem. Již v průběhu roku 2017 vyčistil český trh s hazardem na internetu od drtivé většiny ilegálních provozovatelů, kteří ignorovali původní regulaci a vyhýbali se daňovým povinnostem. V oblasti land-based hazardu zavedl dvoustupňové povolovací řízení a eliminoval tzv. zvláštní provozní režimy, tzn. hazard v restauracích, barech či benzinových pumpách. Zákon o hazardních hrách v přechodných ustanoveních počítal s vytvořením informačního systému, včetně rejstříku vyloučených hráčů, jejichž správcem bude Ministerstvo financí.