Domů Obec a lidé
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Obec a lidé

0

Brno již zná jména vítězů letošního ročníku participativního rozpočtu. Třicet pět milionů korun si mezi sebe letos rozdělí 14 projektů. Brno se tak do tří let dočká například pojízdných schodů v podchodu u nádraží nebo nové kryté sportovní haly v Řečkovicích, vzniknou taky projektové dokumentace na dvě cyklostezky. Absolutním vítězem se stal projekt pro onkologicky léčené děti v Brně.

Vývoj hlasování byl napínavý až do samého závěru. 13 214 hlasujících rozhodlo svými hlasy o 14 vítězných projektech. Pomyslné zlato si odnáší projekt Onkologicky léčené děti v Brně s celkovým počtem 4 662 hlasů, druhé místo s rozdílem necelých 300 hlasů obsadil projekt Stromy pro život, bronz si odnáší Nová krytá sportovní hala v Řečkovicích s celkovým počtem 2 817 kladných hlasů.

Umístění jednotlivých projektů

  1. Onkologicky léčené děti v Brně
  2. Stromy pro život
  3. Nová krytá sportovní hala v Řečkovicích
  4. Nový park pro Sadovou – Královo Pole
  5. Městská galerie
  6. Cyklostezka do Líšně (PD)
  7. Pohodlný cyklopříjezd k přehradě (PD)
  8. Kluziště Medlánky
  9. Nouzové přístřešky pro lidi bez domova
  10. Děti patří na hřiště!
  11. Napij se! – pítka v Brně
  12. Pumptrack a parkour v Medlánkách
  13. Cyklopark mezi Vinohrady a Líšní
  14. Pojízdné schody v podchodu u nádraží

Zdroj: MMB

Bezpečí ve městě, na silnici i železnici. A také pohodlnější život všech obyvatel a jak v tomto mohou být nápomocny chytré technologie. To byla témata setkání u kulatého stolu společnosti Magnus Regio na téma Žijme v bezpečném a chytrém městě či obci, které se konalo již posedmé v Olomouci. Diskutovat spolu se starosty a zástupci měst přijeli odborníci z Ministerstva dopravy ČR, kraje, firem i spolků.

Kvůli postupnému zalidňování a přesouvání obyvatelstva do měst, jsou tato nucena neustále vymýšlet nová a chytrá řešení, jednak třeba kvůli stále hustější dopravě. Jak se s tímto vypořádat, potažmo celkově zajistit pro všechny bezpečnou dopravní infrastrukturu na úrovni města samotného i celého kraje? Odborníci diskutovali se starosty měst a obcí z Olomouckého kraje.

Úvodního slova se ujal Jan Zahradníček, 2. náměstek hejtmana Olomouckého kraje. Informoval o stavu dopravní infrastruktury a možnostech financování jejího rozvoje a údržby. „Díky evropským fondům investujeme v posledních letech okolo 1,2 miliardy korun do dopravní infrastruktury,“ uvedl a současně však zdůraznil: „Bohužel tímto způsobem není většinou možné financovat opravy silnic III. Tříd. A v tomto je dle mého názoru zakopán pes. Domnívám se, že vůbec nastavení systému financování oprav komunikací II. A III. tříd není v Česku dobře nastaven, a týká se to všech krajů.

Fotografie z akce najdete zde

Renata Slabá z oddělení dopravní politiky a čisté mobility z Ministerstva dopravy ČR, seznámila účastníky se stavem konkrétních dopravních projektů v Olomouckém kraji, a to jak z hlediska silniční tak železniční sítě. „Co se týká vysokorychlostní trati VRT Přerov – Ostrava – právě se zpracovává studie proveditelnosti, zahájení realizace záměru předpokládáme do roku 2025. Ve studii se zohledňuje i modernizace trati Brno – Přerov na rychlost 200 km/h, resp. je zařazena mezi pilotní úseky VRT se zrychleným režimem přípravy.“

Renáta Slabá pak pokračovala s osvětlením podpory alternativních pohonů ze strany Ministerstva dopravy: „Česká republika přistoupila k environmentálním závazkům Evropské unie. Rozhodli jsme se podporovat všechny druhy alternativního dobíjení a pohonů, v rámci operačního programu doprava tak podporujeme pohony CNG, LPG, vodík i elektromobilitu, a to jak dobíjecí stanice běžné i ty rychlé. O dotaci si mohou žádat soukromníci i municipality,“ uvedla.

Chytrá města i železniční stanice

Ladislav Kašpar, ředitel organizační jednotky Olomouc Správy železniční dopravní cesty, krátce představil projekt související s chytrými technologiemi a železniční dopravou. Z hlediska chytrých technologií na Správě železniční a dopravní cesty chystáme společně s ČVÚT Praha studii ohledně smart energy železničních stanic. Mělo by se jednat o využití stanic tak, aby byly energeticky soběstačné. Jednotlivé zahrnuté prvky budou větrníky, kogenerační jednotky, solární panely, počítá se s využitím úložiště baterií. Projekt je sice v zárodku, ale věříme, že se brzy uchytí.“

Alena Rašková, náměstkyně primátora uvedla, že město Prostějov pracuje na projektech Smart City, a to díky svým zaměstnancům. Ti přišli s podnětem, že když strategické plány vypracovává nějaká externí společnost, tak jsou neosobní a v praxi hůře použitelné, jelikož jsou univerzální pro více měst. „Rozhodli jsme se tedy strategický plán vypracovat sami. Řadu opatření se nám tak již povedlo uvést do praxe – celá naše MHD jezdí na plyn, stejně tak městská policie, v MHD mohou cestující platit kartami. Nejnovějšími nápady jsou pak využití střech na budovách v majetku města, kam budeme instalovat solární panely, a zachycování srážkové vody.

Stejně tak Olomouc rozvíjí koncept Smart City, a to již zhruba rok. „Připravujeme dlouhodobý strategický plán ale i jednotlivá dílčí opatření, u kterých se snažíme, aby byla udržitelná, promyšlená a efektivní. Aby každá koruna byla využita účelně – v MHD se například chceme zaměřit na komfort i úsporu pro občany,“ vysvětlil Pelikán.

Řešení pro dopravu

Hlavním partnerem akce byla společnost GEMOS DOPRAVNÍ SYSTÉMY. František Sedlák, specialista pro veřejné zakázky, seznámil přítomné s možnostmi nabízených řešení: „Data z inteligentního ukazatele rychlosti je možné využít jak pro obecnou veřejnost – v rámci třeba počtu vozidel, které projíždějí danou lokalitou, tak pro dopravněinženýrské účely – tedy monitorování rychlosti v daném úseku, snižování rychlosti či prevenci kriminality díky monitoringu jednotlivých registračních značek. Systém lze doplnit o tzv. modul okamžitého měření rychlosti, kdy spojujeme dvě základní věci – okamžitou rychlost a částečnou úsekovou rychlost. Vždy dáváme řidiči šanci zpomalit. Pokud se tak nestane, tak v rámci zhruba 23 metrů zůstane jako přestupce. Naše inteligentní ukazatele mohou sloužit také k monitoringu tranzitní nákladní dopravy v obcích.“

Jindřich Henzl, CSR specialista dalšího z partnerů akce Kooperativa pojišťovny, poukázal na myšlenky Vize nula a její konkrétní projekty: „Kooperativu dlouhodobě trápí počet zraněných a mrtvých na českých silnicích, proto jsme se rozhodli podpořit myšlenky Vize nula. Pomocí konkrétních projektů se snažíme tyto nelichotivé statistiky zvrátit. V současné době je to například téma řidičák na zkoušku – tedy reforma autoškolského zákona. Jde o rozšíření systému vzdělávání na druhou fázi, kdy si mladí uchazeči více osvojí řidičské dovednosti,“ vysvětluje Henzl.

Na řadu přišly také možnosti financování dopravních projektů. Dalším tématem byly dobré příklady alternativ, jak odlehčit čím dál hustějšímu provozu ve městech. Konkrétně se hovořilo o bikesharingu, tedy sdílení kol, a také carsharingu. Pro sdílení aut, zvláště ve městech, pak jasně hovoří statistiky – auta totiž v průměru 95 procent času pouze parkují a nejezdísvé majitele přitom stojí nemalé peníze za pravidelný servis, opravy či pojištění.

Sedmadvacet, to je finální počet návrhů, ze kterých teď budou odborníci vybírat nejlepší řešení pro společenské centrum v brněnském Komíně. Otevřenou architektonickou soutěž na podobu Staré hasičky vyhlásila v červnu Kancelář architekta města Brna ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín. Uzávěrka soutěže byla v pondělí 23. září, nyní bude 3. a 4. října zasedat odborná porota. Výsledky soutěže budou vyhlášeny po schválení radou městské části.

 Stará hasička slouží poslední roky obyvatelům Komína ke klubovým, společenským a vzdělávacím aktivitám. Stávající stav budovy postavené na konci 18. století už je ale nevyhovující a její kapacita nestačí. V červnu vyhlášená architektonická soutěž má prověřit možnosti modernizace budovy. Měla by zároveň odpovědět na otázku, jestli bude možné stavbu opravit, nebo bude nutné postavit novou.

Díky velkému počtu účastníků teď budeme mít množství různorodých návrhů, ze kterých můžeme vybírat. A to je cílem soutěže, najít to nejlepší řešení pro Starou hasičku a obyvatele Komína. Nejen komínské veřejnosti představíme všechny návrhy ještě letos na výstavě,“ řekl k soutěži ředitel KAM Michal Sedláček.  

Vedle samotné budovy se měli soutěžící zaměřit také na úpravu přilehlého náměstíčka využívaného pro společenské akce. Na soutěž by poté mělo navázat zadání projektové dokumentace. Otevřená architektonická soutěž o návrh budoucí podoby Staré hasičky a jejího okolí je během tří let existence KAM už osmou pořádanou soutěží.

Zdroj: KAM

Prodejen potravin na venkově rok od roku ubývá a zpomalení tohoto trendu či nárůstu jejich počtu brání mimo jiné i zdlouhavé získávání stavebního povolení. Ačkoliv maloobchodní sítě disponují vším potřebným pro stavbu nových prodejen v malých obcích, brzdí je zdlouhavá byrokracie. Změnu současného stavu by mohla přinést novela stavebního zákona.

Český venkov se potýká s postupným úbytkem prodejen, jen vloni jich podle údajů společnosti Nielsen ukončilo svoji činnost 513. Podle zástupců maloobchodu však není situace taková, že by obchody s potravinami pouze mizely. Někteří se naopak snaží budovat nové s moderním vzhledem a konkurovat tak velkým řetězcům. „Velkým problémem je pro nás současná podoba stavebního zákona, konkrétně proces k docílení stavebního povolení. Máme připravené pozemky pro stavbu nových prodejen na venkově, stavět bychom mohli klidně okamžitě. Brání nám v tom však extrémně složitá byrokracie,“ řekl Roman Mazák, předseda obchodního Družstva CBA, které sdružuje více než tisícovku prodejen po celé zemi.

Jeho slova potvrzují i poslední data z žebříčku Doing Business, který zpracovává Světová banka. Podle něj se Česká republika propadla z hlediska délky vyřízení stavebního povolení ze 127. na 156. místo ze 190 sledovaných zemí. Na stejné úrovni se tak nyní nachází například Čad, Niger či Venezuela, a to i přes fakt, že Světová banka standardně řadí Česko mezi 35 nejvyspělejších zemí světa.

Podle tuzemských obchodníků je přitom současná situace absurdní zejména v tom smyslu, že jedním z hlavních problémů venkova je zejména klesající potravinová obslužnost. Když se přitom objeví subjekt, který chce situaci změnit a zároveň podporuje české obchodníky, stát mu nejde naproti. „Snažíme se podpořit venkov, v určitých obcích jsme schopni postavit novou prodejnu prakticky okamžitě. Zdlouhavě však řešíme spoustu razítek a když se konečně blížíme ke zdárnému cíli, tak zjistíme, že nám propadlo to první. Ve výsledku tak nemáme nejmenší šanci v rozumné době vyřídit stavební povolení,“ doplnil Mazák.

Rychlost obstarání stavebního povolení by měla v budoucnu změnit novela stavebního zákona, jejíž věcný záměr již letos v červnu schválila vláda. Podle ministerstva pro místní rozvoj, který zákon předkládá, by se povolovací řízení u staveb mělo ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na pouhý rok. Dále by se pak mělo územní a stavební řízení včetně posouzení vlivů na životní prostředí sloučit do jednotného povolovacího řízení. Současně s tím by měl vzniknout i Nejvyšší stavební úřad, který by byl součástí státní správy.

Návrh novely se již nyní setkává s kritikou, podle které zákon nahrává developerům nebo jde proti ochraně přírody. Kritizovaným bodem je také zamýšlená fikce souhlasu. Díky ní by tak byla nově žádost považovaná za vyřízenou i v případě, že by se k ní daný úřad nevyjádřil do 30 dnů, u složitějších případů by pak lhůta činila 60 dnů. Podle odpůrců by to mohlo zavdávat prostor pro korupci, maloobchodníci by však výraznější zrychlení uvítali.

Dalších 126 lůžek pro seniory především s diagnózou Alzheimerovy choroby chce Kraj Vysočina nabídnout už v roce 2022 v rámci kapacit nového domova v Jihlavě. „V tuto chvíli doplňujeme požadované dokumenty pro vydání stavebního povolení objektu za heliportem záchranné služby mezi ulicemi Rantířovská a Vrchlického v Jihlavě. Ještě v letošním roce bychom rádi vysoutěžili dodavatele stavby a příští rok zahájili stavební práce,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku Martin Kukla.

Kraj Vysočina má na stavbu přislíbenou 50 miliónovou dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí, prověřují se i další zdroje, které byl mohly s realizací výrazně pomoci. Podle informací Martina Kukly bude mít Kraj Vysočina vlastní peníze nutné pro realizaci projektu připravené v rámci rozpočtu v následujících dvou letech. Konečná hodnota prací bude výsledkem veřejné zakázky.

Nový objekt bude mít dvě křídla, každé bude mít tři nadzemní podlaží a jedno z nich i podlaží podzemní pro napojení na spojovací chodbu s kuchyní nemocnice. Kromě lůžek pro domov se zvláštním režimem se počítá i s nabídkou odlehčovacích služeb. Domov byl umístěn na strategickém místě zohledňující blízkost komplexní nabídky zdravotních služeb krajské nemocnice. Kraj navíc zahajuje generální opravu nemocničního gastroprovozu, jehož budoucí kapacita počítá s celodenním obsloužením nového sociálního zařízení.

Kraj Vysočina rozšířením kapacity vlastních pobytových sociálních služeb řeší dlouhodobý nedostatek kapacit pro seniory, kteří potřebují speciální péči. Poptávka po těchto službách dlouhodobě převyšuje nabídku.

Zdroj: Kraj Vysočina

0

Kousek přírody ve městě, v parném létě také příjemné osvěžení. Zeleň patří v moderních sídlech k jejich neodmyslitelným částem. Radnice většiny z nich se proto snaží řešit její rozvoj a údržbu koncepčně, případně koncepci teprve připravují. Ne vždy se a ale politici a úředníci setkávají s pochopením některých kroků. Podle odborníků je to často ale i tím, že správci zeleně špatně komunikují s občany.

Od roku 2016 mají zpracovanou studii sídelní zeleně například v Zábřehu na Šumpersku. „Cílem je koncepční práce se zelení s provázaností na okolní krajinu, to znamená, že se zaměřuje jak na parkové plochy, tak i na zeleň uvnitř sídelních komplexů,“ konstatoval starosta města František John. Doplnil, že od revitalizací parků postupně město přechází na úpravy liniové zeleně.

Hlavní problém při péči o zeleň mají v Zábřehu, podobně jako v dalších městech, s nedostatkem místa pro novou výsadbu kvůli velkému množství sítí. Ve městě mají také často nevhodnou druhovou skladbu starších stromů, zejména na sídlištích. „Je zde mnoho bříz, které kvůli  svému stáří začínají odumírat, a mnoho jehličnanů, zejména smrků, které dosahují velkých rozměrů, což v blízkosti obytných domů někdy způsobuje problémy. Dalším problémem je i nepochopení veřejností faktu, že strom v městském prostředí nemá takovou životnost jako v přírodním prostředí,“ poznamenal starosta John. Lidé podle něj často protestují i proti radikálnějším zásahům spojeným s většími investicemi z dotací.

Mluvčí Hradce Králové Kateřina Šímová upozornila, že požadavky občanů ohledně zeleně jsou často protichůdné a všem je nemožné vyhovět. „Někteří upřednostňují přírodní charakter, jiní by chtěli zmrzačit či pokácet stromy pouze proto, že z nich padají odkvěty, plody a listí,“ nastínila.

Odborník na městskou zeleň a zahradník Ondřej Fous ovšem upozornil na to, že problém bývá právě na straně organizace koncepce správy majetku města. „Lidé například špatně snáší kácení a větší zásahy. Stěžují si pak na správce zeleně, který přitom často je na jejich straně a snaží se prospět. Jenže nefunguje žádný nezávislý subjekt, který by problémy správy zeleně vynášel zpátky do zastupitelstva a to ho muselo řešit. Když už se kácí, lidé píší petice, místo aby se o záměru dozvěděli dřív a někdo ho s nimi projednal,“ zdůraznil

Důležitá je komunikace

Jen oznámení na úřední desce podle něj nestačí. „To není komunikace. Bez ní to nejde. Je třeba například před zásahy nad rámec zákona dávat letáky na stromy, aktivně obesílat spolky, psát do místních periodik, spolupracovat s ornitology či entomology a podobně,“ naznačil Fous.

Do péče o zeleň je vhodné více zapojit lidi z okolí. „Zvykli jsme si, že podobu zeleně určuje vyšší moc. Ale veřejné parky takto nevznikly. Naopak vytvořila je činnost okrašlovacích spolků, tedy občanská aktivita. Tehdy byla společnost i více propojena se zastupiteli, stromy se sázely v rámci slavností a jubileí. Stav se ale celkově mění k lepšímu. Participace s občany je už celkem běžná. Otázka je ale, zda skutečně vtahuje občany do děje akcemi jako například sázení pro rodiče s dětmi, nebo jde jen o procesní nutnost v plánování“ řekl specialista.

Ve zmiňovaném Zábřehu se o podobnou spolupráci už snaží. „Přicházíme s možnostmi pro občany  svůj zájem podílet se na výsadbách zeleně ve městě oficiálně naplnit, například iniciativami rozkveteme Zábřeh v rámci kterých lidé sázeli krokusy do trávníků. S veřejností jsme spolupracovali při výsadbě třešňové aleje na Skaličce a lipového stromořadí před ZŠ Severovýchod. Další možnost spolupráce se jeví při plánované výsadbě městského ovocného sadu,“ vypočetl starosta John.

Místní se do starosti o zeleň zapojili třeba v Lomnici na Brněnsku. „Vysadili jsme třeba švestkovou alej na počest Lea Eitingera, podél cest jsme vysazovali jeřáby, upravili hřbitovní zeleň a chystáme přírodní stezku v oboře. S obcí spolupracujeme velmi dobře, dostáváme od ní i dotace,“ uvedla za Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí předsedkyně Marie Krejčí. Ve spolku působí šestnáct lidí.

Stále více spolků se snaží zapojit do okrášlení vzhledu  také Šlapanic na Brněnsku. „Většinou jde o vysázení nových alejí nebo kvetoucích záhonů. Vidíme však, že  není možné stále navyšovat plochy, které spolky založí a ony pak spadnou do klína městskému zahradníkovi. Snažíme se proto nastavit další akce tak, aby kromě založení nám lidé pomáhali také s údržbou těchto ploch,“ popsal správce města Luděk Migdau.

Občané a jejich projekty

V Brně či Zlíně se snaží veřejnost zatahovat do péče o zeleň participativním rozpočtem, v němž mohou občané přihlásit svoje projekty a pokud je ostatní podpoří, získat na ně peníze.

Rozporuplný postoj mají města k akcím typu guerilla gardening, kdy lidé sázejí bez povolení, dle vlastního uvážení. U bylin není velký problém, ale vadí třeba dřeviny nad podzemními sítěmi. „Město má špatnou zkušenost s načerno vysázenou zelení, především s její následnou údržbou, protože se o ni po čase lidé přestávají starat. Chceme ale vydat signál, že zájemce může po konzultaci s městem vytipovat místo, které by si rád osázel a soustavně se o ně staral,“ vzkázala mluvčí Šumperku Soňa Singerová.

Ve Žďáře nad Sázavou dokonce podobnou akci uvítali. „Letos na jaře se jeden guerilla gardening uskutečnil přímo v centru města, šlo o přímý výsev letniček a agro plodin do betonových nádob na náměstí Republiky. K této iniciativě se následně připojila i jedna ze základních škol, která se starala o pravidelné zalévání a drobnou údržbu. Věříme, že se v budoucnu začnou zapojovat další subjekty,“ uvedl mluvčí města Jakub Axman.

Při péči o zeleň města ale nemusí řešit jen spolupráci s občany. Oslovené radnice upozornily také na nové technické výzvy spojené se změnou klimatu či nedostatek pracovníků. „Je také problematické skloubit práci několika subjektů. Ve městě se nám o převážnou část zeleně stará firma Sateso, která zároveň slouží jako technické služby města. Máme tu také pár dotační ploch, které mají v údržbě externí firmy. Je jich několik, s různou kvalitou služeb a bývá náročné uhlídat plnění, které mají ve smlouvě, navíc vázanou na dotace,“ popsal šlapanický správce Migdau.

Právě koordinaci péče o zeleň by měl mít podle odborníka Fouse na starosti institut městského zahradníka. „Měl by organizovat údržbu zeleně ve městě a po technické stránce mít dohled nad vznikajícími projekty. U nich by naopak projektující osoba měla být vysoutěžena. V takových případech pestrost prospívá. Městský zahradník může už trpět provozní slepotou a potřebuje, aby ho z ní vytrhl krajinářský architekt,“ dodal Fous.

Autor: Petr Jeřábek

Nové stavební pozemky pro rodinné domy nebo proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti. Na některé měny čekají Brňané řadu let, nyní se dočkají alespoň dílčích změn. Návrh celkem sto padesáti změn stávajícího územního plánu nyní zpracovala Kancelář architekta města Brna (KAM). Město plánuje na podzim uspořádat veřejné projednání, finální změny chce vydat v polovině roku 2020.

 „Na některé změny čekají obyvatelé Brna řadu let, toto je cesta, jak postup urychlit, než bude mít město nový územní plán. Ten potřebuje především pro rozvoj bydlení a dopravy,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

 Všechny nyní připravené změny byly původně součástí souboru 290 změn Územního plánu města Brna, takzvaného „balíčku 43+“. Z toho Zastupitelstvo města Brna v březnu letošního roku vybralo 150 změn ke zkrácenému postupu pořízení. Jde o změny, které nejsou systémové, nejsou dotčeny Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (tedy krajského „územního plánu“) a není u nich potřeba hodnocení vlivu na životní prostředí.

Návrh konkrétně zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů nebo možnost intenzivněji zastavit vybraná území například navýšením pater domů či velikosti podlažní plochy. Dále jsou to větší změny, které umožní proměnit nevyužívané průmyslové oblasti na obytné čtvrti, například areály ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech.

Tým KAM teď pracuje také na návrhu nového Územního plánu města Brna, který odevzdá na konci tohoto roku. Poté bude následovat veřejné projednání. Nový územní plán by měl začít platit nejpozději do konce roku 2022.

Sál pro pořádání přednášek, koncertů, divadel a moderní klubovny pro trávení volného času, tak by mohlo vypadat nové společenské centrum pro obyvatele brněnského Komína. To stávající v budově Staré hasičky je v technicky špatném stavu a jeho kapacita nestačí.

Zástupci městské části proto ve spolupráci s Kanceláří architekta města Brna vyhlásili otevřenou architektonickou soutěž o návrh. Ta by mohla dát odpověď na otázku, jestli hasičku opravit, nebo postavit novou. Součástí zadání je také úprava přilehlého náměstíčka, které slouží jako oblíbené místo pro akce. Architekti mohou své návrhy posílat do pondělí 23. září 2019.

Stará hasička je jediným objektem městské části, který může v plném rozsahu sloužit jako komunitní centrum. Společenský a kulturní život je pro obyvatele každé obce velmi důležitý. Proto je nutné naléhavě řešit stav budovy. Nejenže nevyhovuje kapacitně, ale především její technický stav je na hranici životnosti,“ řekla starostka městské části Brno-Komín Milada Blatná.

Stará hasička v ulici Hlavní vznikla na konci 18. století jako hostinec, později sloužila jako škola nebo zbrojnice dobrovolných hasičů. Poslední roky ji jako obecní budovu využívá ke klubovým, společenským a vzdělávacím aktivitám městská část Brno-Komín. Vyhlášená architektonická soutěž má prověřit možnosti modernizace hasičky.

Architektonická soutěž je v tomto případě nejlepší způsob, jak prověřit, zda bude možné objekt opravit, nebo bude nutné postavit nový. Záměry prozkoumá z mnoha různých pohledů a poskytne dostatek názorů i podkladů, na jejichž základě se může městská část dále rozhodnout,“ uvedl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Do přípravy soutěže byla zapojena také veřejnost. Na základě prohlídky objektu byla zorganizována anketa a setkání s cílem získat od místních obyvatel další podněty, které se staly součástí zadání soutěže. Porota zasedne na začátku října 2019. Na výběr vítězného návrhu v příštím roce naváže zpracování projektové dokumentace. Samotná výstavba by mohla začít v roce 2022.

Zadání architektonické otevřené jednofázové projektové soutěže o návrh na Starou hasičku najdete na https://kambrno.cz/souteze/stara-hasicka/

Autor: fuk, zpráva KAM

V obci Starovice nedaleko Hustopečí u Brna vyroste opravdová vesnice budoucnosti využívající chytré energetické sítě – smart grids – a obnovitelné zdroje energie. Domy budou vybaveny fotovoltaikou, tepelnými čerpadly a budou připraveny na instalaci wallboxu pro dobíjení elektromobilů. Vše bude propojovat chytrá energetická síť s datovými přenosy pro monitoring a řízení spotřeby elektřiny.

Nově vznikající satelitní městečko kousek na jih od Brna se stane jakousi laboratoří chytrých technologií společnosti E.ON. Projekt bude zahrnovat nejen 40 nových rodinných domů postavených v nízkoenergetickém standardu, ale také moderní chytrou energetickou síť s možností obousměrné datové komunikace. „Projekt ve Starovicích by měl poskytnout celou řadu užitečných poznatků a dat pro další rozvoj chytré a decentralizované energetiky v Česku,“ popisuje záměr Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti E.ON Distribuce.

Každý dům v nové části Starovic bude vybavený tepelným čerpadlem pro vytápění a ohřev vody. Součástí domu bude též střešní fotovoltaický systém. Ten bude vyrábět elektřinu pro vlastní spotřebu obyvatel domu, přebytky pak budou ukládány ve Virtuální baterii, odkud si ji uživatelé mohou opět kdykoli vzít zpět. V každém domě bude nainstalován chytrý elektroměr s možností datové komunikace s řídicím centrem distributora elektřiny. „Chytrá elektrická síť umožní jak sledování, tak v budoucnu i aktivní řízení spotřeby elektřiny. To je důležité hlavně v souvislosti s rozvojem elektromobility, kdy bude možné aktivně časovat energeticky náročnou spotřebu jednotlivých nabíjecích stanic v domech,“ vysvětluje Pavel Čada.

Moderní infrastruktura

Chytrou obec však nedělají jen technicky vyspělé domy, ale hlavně kvalitní a moderní veřejná infrastruktura. Projekt proto zahrnuje i moderní a energeticky úsporné veřejné osvětlení na bázi LED světelných zdrojů s možností centrálního ovládání jednotlivých svítidel. Počítá se rovněž s implementací systému detekce vozidel SPINWIRE, který umožňuje ovládat například chování přechodu pro chodce, sledovat dodržování rychlosti vozidel nebo informovat o volných parkovacích místech.

Nová část obce by měla mít charakter moderní architektonicky sjednocené komunity. „Nejsme velcí příznivci izolovaných satelitních městeček, nová část obce je tak organickým zakončením stávající ulice. Navíc je celá plocha podřízena architektonické studii, domy v lokalitě proto budou značně podobné. Moderním úsporným technologiím velmi fandíme,“ popisuje starosta Starovic Antonín Kadlec.

Projekt chytré vesnice ve Starovicích je nyní ve stadiu územního a stavebního povolení. Výstavba inženýrských sítí a instalace chytrých prvků začne v polovině letošního roku. Realizace rodinných domů a implementace všech technologií se předpokládá ve třetím čtvrtletí 2019.

V Bohumíně mají nové moderní centrum sociálních služeb pro klienty se specifickými potřebami. Vzniklo z bývalé školní budovy nedaleko radnice v Masarykově ulici.

Doposud museli klienti s postižením docházet v Bohumíně za sociálními službami hned do tří lokalit. V novém objektu našly zázemí jak sociálně terapeutické dílny, tak denní stacionář Domovinka se svými programy pro lidi s mentálním, sluchovým, tělesným nebo kombinovaným postižením.

„Projekt na vybudování nového centra sociálních služeb jsme připravovali dva roky. Impulsem pro něj byla nevyužitá středoškolská budova, kterou chtěl kraj prodat. Báli jsme se, že by z ní vzhledem k jejím dispozicím mohla obratem vzniknout ubytovna. Proto jsme velmi rádi, že nám kraj vyšel vstříc a bezplatně nám ji převedl. My jsme díky tomu získali objekt, do něhož jsme mohli umístit všechny naše terénní a ambulantní sociální služby, a tak zrealizovali jsme smysluplnou přestavbu, díky níž teď má naše městská organizace zázemí pro svou tolik potřebnou činnost,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Náročná rekonstrukce třípatrového domu trvala rok a přišla na 36 milionů korun. Radnice však zaplatí jen 9 milionů z této částky, 27 milionů uhradí evropská dotace na zkvalitnění veřejných služeb z Integrovaného regionálního operačního programu, kterou město získalo.