Domů Průmysl
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Průmysl

Letošní sezóna zpracování zeleniny je kvůli počasí výrazně zrychlená – o týden až 14 dní. Právě vrcholí sezóna zpracování zeleniny například v závodě Hamé v Bzenci (okres Hodonín) a závodě Agrimex u Prahy. V Bzenci mimo zpracování hrášku navíc nyní zahájili i výrobu nakládaných okurek. V obou závodech jednou naplno na tři směny sedm dní v týdnu.

„Bohaté srážky, které v minulém týdnu zasáhly podstatnou část našeho území, zelenině výrazně pomohly, přišlo to za pět minut dvanáct. I tak odhadujeme výnosy hrášku o čtvrtinu až polovinu nižší, než je obvyklé, protože rostliny nenasadily horní patro. Navíc je vše výrazně zrychlené, proti loňskému taktéž teplému a suchému roku máme sklizeň hrášku ještě minimálně o další týden dříve. Urychlená je i další zelenina,“ popisuje Michal Slezáček, ředitel závodu Hamé v Bzenci, kde se vyrábí zelenina i značky Znojmia. Hrášek je v Bzenci zpracováván jako čerstvá surovina a odebírá se z bezprostředního okolí závodu od místních moravských pěstitelů. „Rok co rok je obtížnější tyto suroviny z Česka získat, protože osevní plochy těchto plodin se zmenšují. Uvidíme, jak se bude nadále vyvíjet počasí, kdyby pokračovalo sucho, tak by byla letošní sklizeň vážně ohrožena,“ vysvětluje Michal Slezáček.

Závod v červnu začal zpracovávat také okurky, které se budou vyrábět pravděpodobně až do září. V průběhu léta se k nim pak v bzeneckém závodě přidají další druhy zeleniny, jako jsou papriky, cibulky nebo feferonky. Agrimex začne v červnu zpracovávat petrželovou nať a také červený rybíz. „Náš závod do začátku června zvládnul zpracovat čerstvý špenát, který odebíráme od zemědělců na Litoměřicku. Jejich úrodu zachránil fakt, že mají pole pod závlahami. Dlouhodobé teplé a suché počasí ale způsobilo, že špenát dozrál v podstatě najednou na většině polí, což náš závod i zemědělce tlačilo k maximálními výkonu při sklizni a zpracování,“ popisuje zakladatel závodu Ryszard Nemoudry.

„Poptávka po nakládané zelenině dlouhodobě roste, letos jsme zase navýšili plán výroby na více než 30 000 tun sterilované zeleniny. Od června prakticky až do října tak jedeme non stop na tři směny. Náš závod v Bzenci nyní dokončuje výraznou modernizaci, včetně vybudování nových výrobních hal a nových strojů, která díky investicím 100 milionů korun umožní výrazné navýšení kapacity až o 20 % a další zkvalitnějí výroby sterilované zeleniny,“ doplňuje Michal Slezáček.

Díky modernizaci závodu se mohou zaměstnanci těšit na nové zázemí, včetně jídelny. V areálu závodu také vyrostly dvě nové haly, kde se bude očišťovat a zpracovávat zelenina. A rychlejší, kvalitnější a efektivnější sterilaci zeleniny zajistí čtyři moderní autoklávy.

Vítězem devátého ročníku soutěže Podnikavá hlava, kterou pořádá Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP), se stal Jakub Navařík. Porotu zaujal nápadem recyklovat plasty pro použití ve 3D tisku. Titul Podnikatel v sukni získala Vladislava Závrská s projektem Knihář. Ocenění v kategorii Zdraví-pohyb-sport si převzal Jan Lavrinčík za projekt zdravotních pomůcek StoneBall a StoneTube.

Druhé místo v soutěži Podnikavá hlava obsadila také Vladislava Závrská, která zaujala porotu kvalitním zpracováním projektu, který umožňuje čtenáři zachycovat osobní prožitky s knihami a spolu s nimi růst. Na třetím místě skončila Hana Dospivová s projektem sítě adiktologických ambulancí Zkleceven.

„Jako porotci jsme během finále měli možnost zhlédnout 11 velice kvalitních soutěžních prezentací z různých oblastí společenského spektra. Ať už se jednalo o projekty z environmentální oblasti, oblasti zdravotnictví, sportu, nebo například ze čtenářského světa. Vítězné projekty svědčí o kvalitě podnikatelského záměru a odbornosti jejich autorů. Přeji všem zúčastněným, aby svůj podnikatelský nápad dotáhli do cíle a úspěšně s ním podnikali,“ uvedl Roman Jurečka, ředitel VTP UP.

Celkem 80 tisíc korun do startu podnikání a potenciál získání investice, k tomu kancelář a konzultace s odborníky na rok zdarma – tyto ceny využije ve svém projektu recyklace plastů pro použití ve 3D tisku vítěz Jakub Navařík, 31letý vědecký pracovník z Přerova.

„Společnost dnes produkuje nezměrné množství nebezpečných plastů, které zaplavují přírodu. Odpady jsou celosvětový problém, na jehož řešení se chci s mým projektem podílet. Chci se soustředit především na využití starých PET lahví pro výrobu náplně do 3D tiskáren. Plastový odpad je jednou z největších hrozeb pro budoucnost nás i naší planety, a proto je potřeba hledat jeho nové využití,“ uvádí vítěz Jakub Navařík. „Výhru plánuji investovat do výrobní techniky,“ dodává.

Celkem 10 tisíc korun využije nová Podnikatelka v sukni Vladislava Závrská, která zvítězila v kategorii Olomouckého kraje. „Do soutěže se přihlásilo celkem 9 žen, přičemž 4 z nich se probojovaly až do finále. Těší mě, že soutěžní příspěvek Podnikatelky v sukni oslovil také ostatní porotce, kteří projekt ocenili druhým místem,“ uvedl náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Šoltys. „Projekt Závrské mě zaujal jak kvalitou zpracování, tak inovativní metodou 4PRO, kterou autorka vymyslela. Metoda čtenáře vybavuje znalostmi a dovednostmi, které by jinak pouhým čtením nerozvinul,“ dodal.

Soutěž Podnikavá hlava je určena budoucím, začínajícím i zkušeným podnikatelům. V minulosti jí prošlo více než 330 soutěžících. Do letošního ročníku soutěže se registrovalo 30 soutěžících, z toho 18 zaslalo své podnikatelské plány. Do finále se probojovalo 11 z nich. Tři vybraní finalisté budou mít 24. listopadu možnost prezentovat své nápady před stovkami účastníků olomoucké konference o podnikání UP Business Camp.

Soutěž Podnikavá hlava probíhala pod záštitou Olomouckého kraje a za finanční podpory generálního partnera České spořitelny – poskytovatele služby Erste Corporate Banking a společnosti BA Club.

Výroba a vývoj elektronových mikroskopů v brněnském centru společnosti Thermo Fisher Scientific (dříve FEI) letos slaví 25 let od svého založení. Transformaci z 20ti členného start-upu v největšího světového výrobce elektronových mikroskopů s více než 1000 zaměstnanci společnost oslaví rozšířením výroby. Vedle elektronových mikroskopů se v Brně nově vyvíjejí a vyrábějí spektrometry – přístroje pro zjišťování chemické specifikace, struktury a složení materiálů. Spektrometry z Thermo Fisher Scientific poslouží cementárnám, potravinářským firmám nebo i americké vesmírné agentuře NASA. Toto rozšíření portfolia znamená pro Brno vytvoření přibližně stovky nových pracovních míst.

 

„Jsme velmi hrdí na pozici, kterou si brněnské technologické centrum od svého založení vybudovalo. Náš nejnovější přírůstek do výrobního portfolia podtrhuje důležitost brněnské pobočky a symbolizuje její další úspěšný rozvoj,“ řekl u příležitosti výročí Hynek Peřina, generální manažer brněnského technologického centra Thermo Fisher Scientific.

Nově vyráběné spektrometry lze použít v oblastech výzkumu nových materiálů, kontroly vstupních surovin a hotových výrobků, v metalurgii nebo ve výrobě polymerů. Jedná se o dvě hlavní skupiny – pro povrchovou analýzu (SA) a objemovou analýzu prvků (BEA). Využívají buď rentgenové záření, nebo jiskrný výboj a ze vzniklé primární nebo sekundární reakce přístroje zjišťují chemické specifikace vzorků. Mají o ně zájem hlavně výzkumná centra a průmysloví zákazníci po celém světě, zejména rostoucí Čína a Jižní Korea

Úspěšnému rozvoji brněnského centra přispěl i charakter moravské metropole. „V Brně je podstatná 60letá tradice elektronové mikroskopie, zázemí několika vysokých škol, ale také kvalitních středních škol. Spolupráce a podpora místních institucí je v tomto regionu též velmi pozitivním faktorem,” vysvětlil Peřina. Společnost kvůli rozšíření svého portfolia navýšila svou výrobní a kancelářskou plochu o více než 50 % na současných 35 000 m2, při čemž investovala 330 milionů korun. Důležitou součástí brněnského centra je i vývoj nových technologií, do kterého firma investovala meziročně o 14 % více.

Thermo Fisher Scientific je největším exportérem Jihomoravského kraje, v loňském roce společnost prodala zboží za více než 10 miliard Kč. Ročně pak vyrobí přes 600 přístrojů, což je dvakrát více než před deseti lety. Obrat se za stejné období zvýšil více než třikrát. Výrobky z brněnského centra putují zejména do asijských zemí či USA. Vedle tradičního vývoje, výroby a servisu elektronových mikroskopů zde probíhá i výroba rentgenového tomografu HeliScan pro vědu a průmysl, který například použili výzkumníci při zkoumání Věstonické Venuše.

O společnosti Thermo Fisher Scientific

Thermo Fisher Scientific je světovým lídrem produktů pro vědu s obratem 20 miliard USD a více než 70 000 zaměstnanci v 50 zemích světa. Společnost pomáhá svým zákazníkům urychlovat výzkum v oblasti živých věd, řešit složité analytické problémy, zlepšovat lékařskou diagnostiku a zvyšovat produktivitu laboratoří.

Brněnské technologické centrum se v rámci skupiny analytických přístrojů, divize Materials & Structural Analysis, soustředí na vývoj a výrobu špičkových vědeckých přístrojů umožňujících technický pokrok i objevy oceňované Nobelovou cenou. V Brně společnost zaměstnává přibližně 1000 odborníků, zejména specialisty v oblasti IT, fyziky, elektroniky, konstrukce, ale také logistiky.

budova ThermoFisherScientific_Brno

 

Ministr zemědělství Jiří Milek k dnešnímu dni odvolal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Důvodem bylo nezvládnuté řízení podniku Lesy České republiky, které vyústilo v kůrovcovou kalamitní situaci. Ta likviduje lesy na velkých územích Moravy a jižních Čech. „K odvolání generálního ředitele Daniela Szóráda jsem se rozhodl bez ohledu na politickou situaci. Stav našich lesů je velmi kritický, a proto je nezbytně nutné aktivně řešit kůrovcovou kalamitu. To se pod dosavadním ředitelem nedělo. Vedením podniku bude nyní pověřen statutární zástupce Tomáš Pospíšil a řešení krizové situace se ujme krizový manažer,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek. K důvodům, které vedly k odvolání generálního ředitele, patří nedostatečná opatření pro řešení kůrovcové kalamity. To se projevuje v odumírání lesů v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Jihočeském kraji. Velkou chybou bylo nezajištění sadby, proto nyní není možné obnovovat vytěžené lesy. Také kolabující obchod se dřevem je velkým problémem, který způsobí škody národnímu hospodářství. Protože je situace skutečně vážná, uskuteční se na Ministerstvu zemědělství v úterý 15. 5. 2018 jednání k řešení kritické kůrovcové situace, a to za účasti předsedy vlády Andreje Babiše, ministra životního prostředí Richarda Brabce, zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra a zástupců odborných organizací.

Méně povinných lapáků na kůrovce a větší důraz na vyhledávání napadených stromů zavádí novela vyhlášky o opatřeních k ochraně lesa, kterou dnes podepsal ministr zemědělství Jiří Milek. Vyhláška upravuje požadavky na vlastníky lesů tak, aby své síly mohli využívat efektivněji.

„Je zbytečné plýtvat lidskými silami a kapacitou na likvidaci uschlých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, jak to ukládala dosavadní podoba vyhlášky. Musíme se zaměřit na vyhledávání a hubení brouků v dosud živých stromech, což je jeden z nejdůležitějších přínosů novely,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Původní podoba vyhlášky ukládala vlastníkům lesů postižených kůrovcovou kalamitou přípravu příliš vysokého počtu odchytových zařízení – lapáků a feromonových lapačů. Taková opatření ubírala kapacity pro zajištění včasného vyhledávání a likvidaci kůrovcem napadených stromů.

Novela vyhlášky spočívá především v úpravě požadavků na počty odchytových zařízení. Dosud platilo, že vlastník lesa musel vytvořit minimálně jedno takové opatření na pět hektarů lesa se smrkovými porosty bez ohledu na to, zda byly stromy kůrovcem napadeny, nebo ne. Nyní se tento požadavek snižuje na jedno odchytové zařízení na dvacet hektarů. Náklady na tvorbu lapáků se tím sníží na jednu čtvrtinu. Na stejnou úroveň bude možné snížit počet odchytových opatření ve smrkových porostech s mimořádným kalamitním stavem více než deset metrů krychlových na jeden hektar.

V této souvislosti byla také zpřesněna hlediska pro určování základního, zvýšeného a kalamitního stavu lýkožroutů na smrku. Stávající výčet kalamitních škůdců byl doplněn o lýkožrouta severského. Novela vyhlášky nabude účinnosti po jejím zveřejnění ve Sbírce zákonů v první polovině května 2018.

Základem ochrany lesa proti kůrovcům zůstává aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, což jsou stromy napadené kůrovcem, ale kůrovcem ještě neopuštěné. Ty se musí vytěžit a včas zahubit kůrovce, který se v nich pod kůrou vyvíjí. Za kůrovcové stromy se nově nepovažují suché stromy, které už lýkožrout zcela opustil. Jde o kůrovcové souše, jejichž těžbu lze zejména v kalamitním stavu zcela odložit právě za účelem vyhledávání škůdců v dosud zelených stromech. Za účinné a včasné opatření k likvidaci se už nepovažuje pouhý odvoz kůrovcového dříví.

Současná kůrovcová kalamita je svým rozsahem největší v novodobé historii českého lesnictví. V loňském roce byla značná část převážně smrkového dříví poškozena větrem. Nezpracované dřevo z těchto kalamit se může stávat živnou půdou pro další množení kůrovců. Aktuální velmi teplé a suché počasí umožnilo rychlejší vývoj kůrovců, než tomu bylo například v loňském roce. Ministerstvo zemědělství požádalo státní podnik Lesy České republiky o zastavení všech úmyslných těžeb dřevin rodu smrk a borovice, aby byla kapacita na opatření v boji s kůrovcem.

V 1. čtvrtletí 2018 bylo vyrobeno 108 735 tun masa (meziročně +2,8 %), z toho hovězího 17 410 tun (+1,8 %), vepřového 51 978 tun (+0,6 %) a drůbežího 39 271 tun (+6,2 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se meziročně zvýšily o 3,3 %, naopak ceny jatečných prasat byly oproti stejnému období loňského roku výrazně nižší (o 12,3 %) a jatečná kuřata se prodávala o 2,9 % levněji. Nákup mléka od producentů dosáhl 736 910 tis. litrů (+3,5 %), cena mléka meziročně vzrostla o 15,8 %; zemědělci ho prodávali za 9,09 Kč/litr.

Porážky a výroba masa

V 1. čtvrtletí 2018 bylo na jatkách poraženo 57,1 tis. ks skotu (meziročně o 1,0 % méně), z toho bylo 22,7 tis býků (+1,5%), 26,2 tis. krav (−2,6 %) a 5,9 tis. jalovic (−3,6 %). Vyrobeno bylo 17 410 tun (+1,8 %) hovězího masa. Na jeho mírně zvýšené produkci se projevila v průměru o 15,1 kg/ks vyšší porážková hmotnost.

Trvale klesající porážky prasat (563,0 tis. ks; −1,5 %) byly v 1. čtvrtletí, podobně jako u skotu, kompenzovány vyšší průměrnou hmotností porážených prasat (121,0 kg/ks včetně prasnic), a tak výroba vepřového masa nepatrně stoupla na 51 978 tun (+0,6 %).

Výroba drůbežího masa se meziročně zvýšila na 39 271 tun (+6,2 %).

Stavy skotu, prasat a drůbeže

Na začátku 1. čtvrtletí bylo v ČR chováno 1 366,4 tis. ks skotu, meziročně o 2,0 % více. K mírnému zvýšení došlo ve všech věkových kategoriích (u skotu do 1 roku o 2,4 %, ve věku od 1 do 2 let o 1,4 % a v kategorii nad 2 roky o 2,0 %). Meziročně ubylo jalovic určených pro obnovu stáda (−1,1 %) a dojených krav (−0,5 %), naopak ostatních krav (masných) přibylo (+6,4 %), stejně jako býků ve výkrmu (+6,2 %).

Stavy prasat se meziročně zvýšily na 1 531,7 tis. ks (+3,5 %), z toho prasnic o 3,6 %, stavy selat dokonce o 14,9 %. Tím se selata stala komoditou určenou také pro zahraniční trh. Stavy prasat ve výkrmu zůstaly meziročně na stejné úrovni (−0,2 %), i když v hmotnostní kategorii 50 až 80 kg jich bylo o 9,4 % méně.

Stavy drůbeže byly na začátku čtvrtletí meziročně téměř stejné (+0,9 %) a čítaly 21 949,4 tis. ks; stavy nosnic stouply o 9,6 % na 4 965,3 tis. ks.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se v 1. čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u všech kategorií: u býků o 1,6 %, u jalovic o 2,7 %, u krav o 5,8 % a u telat o 9,4 %. Zemědělci prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 47,86 Kč/kg v živém nebo 87,10 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

V 1. čtvrtletí pokračoval pokles cen zemědělských výrobců jatečných prasat. Meziročně se ceny propadly o 12,3 % na průměrnou hodnotu 27,54 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,80 Kč za kg v jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí klesla průměrná cena o 4,49 Kč za kg v mase.

Ceny jatečných kuřat byly o 2,9 % pod úrovní 1. čtvrtletí loňského roku. Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,28 Kč za kg v živém.

Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem

Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od prosince 2017 do února 2018 byla bilance kladná (18 021 tun u skotu, 8 571 tun u prasat a 10 236 tun u drůbeže).

Obrat obchodu s živým skotem se meziročně zvýšil, přičemž dovoz (1,6 tis. ks) zůstává vzhledem k vývozu (54,1 tis. ks) trvale zanedbatelný. Vývoz zvířat určených k dalšímu chovu meziročně vzrostl na 32,9 tis. ks (+14,4 %), především v kategorii mladého skotu a telat. Zvýšil se i vývoz zvířat k porážce (na 18,4 tis. ks a 12 130 tun; +11,0 % v živé hmotnosti). Mladý skot se vyvážel především do Maďarska, Slovinska a Chorvatska, telata do Španělska, Belgie, Nizozemska a Německa a skot k porážce do Rakouska a Německa.

V zahraničním obchodě1) s živými prasaty došlo meziročně k výrazným změnám, které způsobily nárůst obchodního přebytku. Kategorie typické pro dovoz a vývoz se sice nezměnily, nadále na straně dovozu převládala prasata do 50 kg (selata) a na straně vývozu nad 50 kg (převážně jatečná), ale u obou kategorií došlo k výraznému poklesu dovozu a nárůstu vývozu. Selat v průměrné hmotnosti 26,3 kg se dovezlo 38,0 tis. ks (−27,8 %) a vyvezlo 29,4 tis. ks (+74,8 %). Dovoz jatečných prasat klesl na zanedbatelné množství, jejich vývoz se zvýšil na 74,4 tis. ks a 8 811 tun živé hmotnosti (+33,0 %), což v jatečné hmotnosti odpovídá zhruba desetině čtvrtletní produkce vepřového masa. Selata se dovážela z Německa a Dánska, vývozy selat i jatečných prasat směřovaly do Maďarska, Německa a na Slovensko, v případě selat také do Rumunska.

Zahraniční obchod1) s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Dovoz jednodenních kuřat meziročně klesl na polovinu (1,5 mil. ks), jejich vývoz se zvýšil o 10,6 % na 23,6 mil. ks. Kuřata se vyvážela především na Slovensko (masný typ), do Rumunska a Polska (masný i nosný typ). Vývoz jatečných kuřat vykázal meziroční pokles o 29,5 % na 3 531 tun, naopak nárůst na 3 617 tun (+48,1 %) byl vykázán u jatečných krůt. Jatečná drůbež byla vyvážena hlavně do Německa (krůty) a na Slovensko (kuřata).

Záporná bilance zahraničního obchodu1) s masem se meziročně prohloubila u všech tří druhů (na −6 316 tun u hovězího, −57 001 tun u vepřového a −23 028 tun drůbežího).

Hovězího masa se dovezlo 8 873 tun (+6,9 %), především z Nizozemska, Polska a Německa. Vyvezeno bylo 2 556 tun (−1,9 %), z toho polovina na Slovensko, dále se vyváželo do Nizozemska a do Polska.

U vepřového masa se záporná bilance prohloubila především výrazně nižším vývozem. Dovezeno bylo 63 786 tun (+1,9 %), z Německa, Španělska a také z Polska, a vyvezeno bylo 6 785 tun (−24,7 %), hlavně na Slovensko.

Podobná situace byla zaznamenána i u drůbežího masa – zvýšený dovoz (na 27 925 tun; +5,2 %) a podstatně snížený vývoz (na 4 897 tun; −36,6 %). Drůbeží maso se tradičně dováželo z Polska, nově se navýšil podíl dovozu z Maďarska. Snížil se podíl vývozu na Slovensko, a posílil vývoz do Německa a Rakouska.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

V 1. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 736 910 tis. litrů mléka (+3,5 %), z toho nákup mlékáren činil 629 439 tis. litrů (+4,1 %). Ceny zemědělských výrobců mléka byly o 15,8 % vyšší než ve stejném období loni. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 9,09 Kč za litr.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky

Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně navýšil na 197 837 tun. Dovoz klesl na 55 909 tun (−10,0 %) a vývoz se mírně zvýšil na 253 746 tun (+3,3 %). Tyto změny korespondují se změnami v obchodě s nejvýznamnější komoditou – mlékem. Dovoz ostatních komodit byl meziročně vyšší (+24,9 % u zakysaných mléčných výrobků, +3,2 % u sýrů a tvarohu a +0,2 % u másla). Vývoz zakysaných mléčných výrobků se snížil o 6,2 %, naopak vzrostl vývoz másla (+33,1 %) a vývoz sýrů a tvarohu (+8,6 %). Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

Mezinárodní strojírenský veletrh dostane k šedesátému ročníku, který se bude konat letos od 1. do 5. října, novou grafiku a vizuální styl. Nová podoba vzešla z grafické soutěže, která navázala na tradici podobných soutěží, ve kterých se vybíraly nejslavnější plakáty pro strojírenské veletrhy v 60. – 80. letech.

Porota vybírala z pětadvaceti návrhů od grafických studií i jednotlivců. Autorem vítězného návrhu je grafický designer Mikuláš Macháček se studiem zetzetzet. Odborná část poroty ocenila nadčasový styl návrhu, který na jednu stranu připomíná tradici mezinárodního strojírenského veletrhu, zároveň ale respektuje principy současného moderního grafického designu.

„Při vytváření nové vizuální identity jsme se inspirovali grafickými atributy z šedesátileté historie Mezinárodního strojírenského veletrhu – tradičním ozubeným kolem, modročervenou barevností a výraznou typografií, které nahlížíme současnou estetikou. Za nejdůležitější považuji, že přinášíme funkční modulární systém pro rozličné formáty tiskovin i online prostředí. To usnadní navrhování jednotlivých aplikací a napomůže jasnější vizuální identifikaci MSV,“ vysvětlil autor Mikuláš Macháček.

Na vítězném návrhu se jednomyslně shodla odborná část poroty tvořená dvěma předními českými grafickými designery Robertem V. Novákem a Jiřím Karáskem a kurátorem Moravské galerie Rostislavem Koryčánkem. „Návrh v sobě kombinuje tradici kvalitní grafické tvorby, kterou byl v minulosti Mezinárodní strojírenský veletrh proslulý, s moderní typografií doplněnou výrazným brandovým prvkem ozubeného kola, které je tradiční značkou veletrhu,“ tlumočil verdikt poroty její člen Rostislav Koryčánek.

Dosavadní vizuální identitu používal Mezinárodní strojírenský veletrh od roku 2008. „Cílem soutěže a naším záměrem nebylo najít „retro“ plakát, který bude připomínat jen historii veletrhu, ale moderní a nadčasovou grafiku pro sebevědomou akci, která nemá ve střední Evropě obdobu. Věřím, že právě to se podařilo,“ uvedl generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.

MSV60_plakat_cs

Ministerstvo průmyslu a obchodu přivítá lídry kanadského leteckého průmyslu. Český letecký sektor včetně výrobních závodů od 4. do 10. března 2018 mimo jiné navštíví viceprezident kanadského Konsorcia pro výzkum a inovace v leteckém průmyslu Alain Aubertin v doprovodu náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Zájem velkých hráčů jako je Bombardier, MHI Aerospace Canada nebo CAE a vědeckých organizací je pro tuzemský letecky průmysl zásadní. 

„Snažíme se posílit průmyslovou spolupráci mezi Českou republikou a Kanadou a především přilákat investory v tomto odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Klademe přitom značný důraz na výběr skutečně relevantních partnerů a potenciálních investorů,“ říká ministr Tomáš Hüner.

Sedmidenní mise má za cíl zmapovat kapacity českého průmyslu a vědecko-výzkumného prostředí v České republice, navázat kontakty a zahájit dialog o spolupráci.

„Kanada byla identifikována jako perspektivní partner v oblasti letectví, které patří mezi stěžejní odvětví tamní ekonomiky. Proto byla zařazena do Mapy globálních oborových příležitostí,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro sekci zahraničního obchodu Vladimír Bärtl.

Toto odvětví zaznamenává v posledních pěti letech v průměru nárůst přes 10 % ročně. Kanada do vědy a výzkumu v letectví významné investuje, ročně se jedná o víc než o 1 mld. CAD. Kanadský Montreal spolu s americkým Seattlem a francouzským Toulouse patří mezi tři nejvýznamnější centra leteckého průmyslu na světě.

Na incomingové misi se aktivně podílí agentura CzechInvest, velvyslanectví ČR v Ottawě, Asociace leteckých výrobců a Moravský letecký klastr.

Největší evropský veletrh bioproduktů BIOFACH 2018 začal tento týden v německém Norimberku. A nechybí zde ani čeští ekologičtí zemědělci  a producenti biopotravin. O pozornost mezinárodního publika se uchází jak vystavovatelé, tak samotné výrobky, které je možno na českém stánku ochutnat.

„PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců propaguje české biopotraviny při mezinárodních jednáních a všech dalších akcích, kterých se účastníme, v tom BIOFACH není výjimkou,“ uvedla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Tyto biopotraviny pocházejí především od tuzemských faremních zpracovatelů a většina z nich jsou členové  PRO-BIO Svazu z celé České republiky. Při jednání o možnostech obchodní spolupráce mezi zúčastněnými subjekty budou k zakousnutí třeba sterilované patizony od Bio Verich, které byly oceněny v soutěži Česká biopotravina 2017 nebo Černíkovické okurky či beraní rohy od Kurky (oceněné v soutěži Česká biopotravina v předešlých ročnících).

K ochutnání budou také biosýry – z farmy Amalthea HVOZD a Bílých Karpat. „Vybrali jsme producenty, kteří byli v minulosti oceněni v různých soutěžích. O kvalitě jejich produkce tedy nelze pochybovat,“ říká Kateřina Urbánková.

Pro návštěvníky české národní expozice, kteří raději upřednostňují masné výrobky, pak organizátoři nachystali sasovské klobásy a Trhanou paštiku z přeštíka, bio tlačenku nebo třeba kančí biolovečák. Všechny uvedené výrobky pocházejí z Vysočiny, kde je vyrábí Biofarma Sasov nedaleko Jihlavy.

Samozřejmostí je také každoroční účast členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců mezi veletržními vystavovateli. Své výrobky na Biofachu představuje sedm členů svazu. Jsou jimi společnosti České ghíčko, s.r.o, Extrudo Bečice, s.r.o., HOPI POPI, a.s., Javorník-CZ, s.r.o., Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o., COUNTRY LIFE, s. r. o. a SUNFOOD, s.r.o.

Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců je přesvědčena, že účast českých bioproducentů na tomto veletrhu přináší nejen nové obchody, ale také impulzy pro rozvoj tuzemské bioprodukce. Proto také na veletrh míří řada obchodníků z celé České republiky, aby načerpali inspiraci a včas podchytili nové trendy.

20180214_091407

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou zahajuje v těchto dnech činnost Kulturně-kompetenčního centra pro české sklo a bižuterii.

Vzniklo tak odborné servisní pracoviště, jehož cílem je poskytovat ucelené informace o těchto sklářských a bižuterních oborech všem zájemcům, a to také prostřednictvím veřejně přístupné webové databáze informací o českém skle a bižuterii.

Vznik pracoviště i databáze je pilotním projektem Ministerstva kultury České republiky v rámci podpory kulturních a kreativních průmyslů. Realizací pověřilo MK svou příspěvkovou organizaci Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, jedinou státní instituci se specializací na tyto jedinečné a celosvětově úspěšné obory. Projekt spolupracuje s dalšími resorty a agenturami (Ministerstvo zahraničí, CzechTrade, CzechTourism).

„Pro podporu kreativních průmyslů je obzvlášť důležitá mezioborová spolupráce a komplexní přístup. Do budoucna se chce Ministerstvo kultury vydat stejnou cestou v podpoře dalších vybraných oborů, případně kulturních oblasti,“ říká Monika Štěpánová, poradkyně Ministra kultury pro kreativní průmysly.

Na přípravě databáze jsme pracovali více než rok. Podařilo se nám do ní soustředit informace o soustavě odborných středních a vysokých škol, stálých muzejních a galerijních expozicích, zaniklých historických sklárnách, ale i o aktuální nabídce exkurzí do sklářských provozů a dalších turistických cílech,“ uvedla k databázi ředitelka muzea Milada Valečková.

Nová webová databáze nabízí také profily sklářských výtvarníků a obsahuje informace o třech stech sklářských a bižuterních firmách včetně charakteristiky jejich činnosti i rozsáhlou databanku fotografií. Databáze je přístupná na adrese www.czechglasscompetence.com, a to v české i anglické verzi. V plánu je v budoucnu i verze německá.

„Průběžně budeme prostřednictvím našeho servisního pracoviště databázi doplňovat a aktualizovat, přidávat odkazy na aktuální výstavy a zajímavé sklářské akce. Nabízíme také poskytování odborných expertních služeb formou rešerší, zprostředkování kontaktů a podobně,“ dodává hlavní kurátor muzea Petr Nový.