Domů Průmysl
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Průmysl

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou zahajuje v těchto dnech činnost Kulturně-kompetenčního centra pro české sklo a bižuterii.

Vzniklo tak odborné servisní pracoviště, jehož cílem je poskytovat ucelené informace o těchto sklářských a bižuterních oborech všem zájemcům, a to také prostřednictvím veřejně přístupné webové databáze informací o českém skle a bižuterii.

Vznik pracoviště i databáze je pilotním projektem Ministerstva kultury České republiky v rámci podpory kulturních a kreativních průmyslů. Realizací pověřilo MK svou příspěvkovou organizaci Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, jedinou státní instituci se specializací na tyto jedinečné a celosvětově úspěšné obory. Projekt spolupracuje s dalšími resorty a agenturami (Ministerstvo zahraničí, CzechTrade, CzechTourism).

„Pro podporu kreativních průmyslů je obzvlášť důležitá mezioborová spolupráce a komplexní přístup. Do budoucna se chce Ministerstvo kultury vydat stejnou cestou v podpoře dalších vybraných oborů, případně kulturních oblasti,“ říká Monika Štěpánová, poradkyně Ministra kultury pro kreativní průmysly.

Na přípravě databáze jsme pracovali více než rok. Podařilo se nám do ní soustředit informace o soustavě odborných středních a vysokých škol, stálých muzejních a galerijních expozicích, zaniklých historických sklárnách, ale i o aktuální nabídce exkurzí do sklářských provozů a dalších turistických cílech,“ uvedla k databázi ředitelka muzea Milada Valečková.

Nová webová databáze nabízí také profily sklářských výtvarníků a obsahuje informace o třech stech sklářských a bižuterních firmách včetně charakteristiky jejich činnosti i rozsáhlou databanku fotografií. Databáze je přístupná na adrese www.czechglasscompetence.com, a to v české i anglické verzi. V plánu je v budoucnu i verze německá.

„Průběžně budeme prostřednictvím našeho servisního pracoviště databázi doplňovat a aktualizovat, přidávat odkazy na aktuální výstavy a zajímavé sklářské akce. Nabízíme také poskytování odborných expertních služeb formou rešerší, zprostředkování kontaktů a podobně,“ dodává hlavní kurátor muzea Petr Nový.

 

Tuzemští pěstitelé ovoce a zeleniny, sdružení pod společnou odbytovou organizaci Čerstvě utrženo, započali v minulém týdnu s první výsadbou rajčat. Na ploše bezmála tří hektarů vysadili na farmě ve Velkých Němčicích přes 40 tisíc rostlin prémiových cherry odrůd. První produkce se pod značkou Čerstvě utrženo objeví na pultech českých prodejen se zeleninou obchodních řetězců na přelomu roku 2017 a 2018. Dodávky budou celoroční.

 

„Velmi nás těší, že jde vše podle plánu. Výsadba probíhá bez komplikací, ruku k dílu přiložilo na 50 pracovníků, v převážné většině se jedná o ženy,“ uvádí Zdeněk Huták, ředitel společnosti Agro Maryša SE, které stavba patří.

Do konce roku družstvo plánujeme realizovat výsadbu rajčat na dalších cca 6,5 hektarech. Vyjma Velkých Němčic se bude jednat o oblast Mutěnice na Hodonínsku a Smržice na Prostějovsku. „Sortiment produkce budeme dále rozšiřovat o další polní zeleninu od farmářů z Velkých Bílovic na Břeclavsku, na řadu přijde i ovoce – meruňky, jahody a borůvky,“ říká Monika Zábojníková z Čerstvě utrženo, která má v projektu na starosti komunikaci.

Rajčata jsou pěstována takzvanou hydroponickou technologií, která je velmi šetrná k životnímu prostředí. „Výhodou je čistota a hygiena celého systému. Navíc umožňuje i lepší hospodaření s vodou. K rostlinám rajčat průběžně po kapkách proudí voda obohacená o živiny. Přebytečná voda pak stéká do nádrže, znovu se upraví a vrací se k rostlinám. Většinu spotřeby pokryje voda dešťová,“ popsal Jiří Stodůlka, jeden ze členů představenstva Čerstvě utrženo, který se metodou zabývá několik let.

Odbytová organizace Čerstvě utrženo plánuje v dlouhodobém horizontu zvyšovat produkci zeleniny a ovoce. Její členové jsou přesvědčeni o tom, že dnešní zákazníci mají více znalostí a jsou náročnější ve výběru kvalitních potravin. Při svých nákupech budou preferovat české potraviny, které jsou čerstvé a opravdové chuti.

„Pečlivý výběr těch nejlepších odrůd tvoří první část našeho tajemství. Tou druhou je pěstovat ovoce a zeleninu co nejblíže spotřebitelům, u nás v Česku. Každému plodu poskytneme čas plně dozrát a nabrat tu správnou chuť, vůni a barvu,“ dodává Zábojníková.

Návštěvníky 59. mezinárodního strojírenského veletrhu přivítá plně vyprodané výstaviště. O účast byl letos enormní zájem, což svědčí o výborné kondici průmyslové výroby i české ekonomiky. Z více než 1600 vystavovatelů bude polovina zahraničních a lídři světového trhu do Brna přivezou to nejlepší ze své nabídky – od supervýkonných obráběcích strojů až po průmyslové roboty poslední generace.

Vysoká poptávka po MSV vždy signalizuje velmi dobrý stav ekonomiky a pozitivní očekávání firem. Česká republika dosáhla ve 2. čtvrtletí letošního roku růstu HDP o 4,5 % a patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky Evropské unie.

MSV 2017 má stejnou oborovou skladbu jako před dvěma lety, kdy vystavovalo přibližně 1500 firem, tedy o stovku méně než letos. Hlavním tématem je opět Průmysl 4.0 a projekt AUTOMATIZACE. Součástí jsou také dva specializované veletrhy – 8. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Transport a Logistika a 2. mezinárodní veletrh technologií pro ochranu životního prostředí ENVITECH. Ve srovnání s rokem 2015 výrazně přibylo vystavovatelů obráběcích a tvářecích strojů, kteří do Brna většinou zamíří přímo ze světové výstavy EMO Hannover a přivezou odtud i premiérové strojní exponáty.

Obor zpracování plastů a chemie pro strojírenství se rozrostl o čtvrtinu a významně se zvýšil zájem u vystavovatelů pohonů, elektroniky a strojírenských komponentů. Polovina firem přijede vystavovat ze zahraničí a partnerskou zemí MSV je po pěti letech znovu Indie – ekonomika s globálním významem a obrovským potenciálem. Indii bude reprezentovat přibližně stovka průmyslových firem.

Výrazné zastoupení budou mít také další asijské státy, jen z Číny přijede 70 firem a z Koreje 27. Historicky poprvé se na MSV prezentuje šestice ruských regionů, všechny s oficiálními expozicemi a zastoupené předními průmyslovými podniky. Z evropských států chystají kolektivní účasti Francie, Slovensko, Polsko, Rakousko, Španělsko a čtyři spolkové země Německa.

Plně vytíženy budou po dobu veletrhu také všechny konferenční sály brněnského výstaviště. Stěžejní akcí doprovodného programu je Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR, který v pondělí odpoledne přivede na jedno místo premiéra a ministry Vlády ČR spolu s představiteli předních českých firem. „České ekonomice se v současnosti extrémně daří. Nejvíce za to vděčíme právě průmyslu, který tvoří základ naší ekonomiky. Těší mě, že ty nejlepší průmyslové firmy se Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně účastní, aby představily své špičkové technologie a inovativní produkty,“ komentuje letošní zájem o veletrh Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Ke stěžejním akcím doprovodného programu dále patří dvě konference o česko- indické spolupráci a Business dny Ruské federace, Ukrajiny, Běloruska a ruských regionů.

Sucho a další nepříznivé klimatické podmínky posledních let oslabily odolnost především jehličnatých stromů po celé republice. To způsobilo přemnožení hmyzích škůdců – podkorního hmyzu. V některých krajích dosahuje množství hmyzu kalamitního stavu.

O problému v úterý informovalo ministerstvo zemědělství. „Těžba lesních porostů napadených hmyzími škůdci, která musí být podle lesního zákona prováděna přednostně, dosahuje takového objemu, že množství vytěženého dřeva přesahuje v současné době reálné možnosti tuzemských zpracovatelských kapacit. Část území České republiky navíc v uplynulých týdnech postihla větrná kalamita. Také její přednostní zpracování podstatně zvýší množství suroviny na trhu se dřevem,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková.

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy lesů, s výjimkou lesů na území národních parků, si je podle ní vědomo závažnosti vzniklé situace. Proto ve vztahu k lesům ve vlastnictví státu, spravovaným státními podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR, vydalo doporučení zastavit veškeré úmyslné těžby lesních porostů s výjimkou výchovných zásahů v porostech do 40 let věku, a to až do doby, než bude zpracována nahodilá těžba ze stávajících kalamit.

Opatření pro ochranu lesa

Po podrobnějším vyhodnocení stávajícího stavu na trhu se dřevem a v závislosti na dalším vývoji zpracování kalamity nevylučuje ministerstvo ani přijetí dalších odpovídajících opatření.  Zároveň vlastníky lesů upozorňuje na Doporučená opatření v ochraně lesa, která jsou k dispozici na jeho internetových stránkách.

Vlastníci lesů jsou podle lesního zákona povinni se o svůj majetek starat. MZe dlouhodobě doporučuje, aby se při zjištění napadení lesních porostů kůrovci obraceli na své odborné lesní hospodáře, popřípadě na místně příslušné orgány státní správy lesů (obecní úřady obcí s rozšířenou působností, kde jim sdělí i jméno odborného lesního hospodáře). Bezplatný poradenský servis vlastníkům lesa současně poskytuje Lesní ochranná služba (LOS) zajišťovaná Ministerstvem prostřednictvím Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Na internetových stránkách LOS je zároveň možné najít další informace a metodické pokyny k této problematice.

 

Březnové výsledky průmyslu trhům na náladě nepřidají. Podle dat ČSÚ totiž průmyslová produkce poprvé od listopadu 2009 reálně meziročně klesla o 0,7%, byť po očištění o počet pracovních dní se jedná o nárůst 1,8%. Také meziměsíční nárůst průmyslové produkce byl po očištění o sezónní vlivy v březnu vyšší o 0,3 %.

„Takto slabý vývoj nebyl trhy očekáván vzhledem k některým pozitivním signálům z březnového indexu PMI či kvůli mírně optimistickým náladám některých výrobců,“ uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Hodnota průmyslové produkce oslňující rozhodně není, neboť se čerpaly výhody nárůstu zakázek v minulých měsících, jejichž hodnota klesla v březnu o 1,1%. „Podstatné je, že poprvé po více než dvou letech dosáhla záporné hodnoty i meziroční změna hodnoty zahraničních zakázek,“ upozornil Bohuslav Čížek.

Zakázky jako indikátor budoucí výroby dosahují v jednotlivých měsících určitých výkyvů, ovšem díky poklesu nových zakázek nevychází pozitivně ani výrobní index PMI, který v dubnu klesl z 52,1 na 49,7 bodů a dostal se tak pod „neutrální hranici“ 50 bodů. Na druhou stranu jako pozitivní faktor můžou působit německé zakázky, které mohou finální hodnoty výsledků nových zakázek v dubnu a květnu mírně oživit.

Vývoj průmyslové produkce v letošním roce bude ve znamení řady rizik. Otazník zůstává nad důsledky voleb v Řecku a Francii pro eurozónu a nad vývojem dluhové krize Řecka, Španělska a Itálie, což jsou i země, které zaznamenávají největší poklesy ekonomiky v eurozóně. Celkový PMI neklesá přitom pouze v zemích periferie, ale dubnové průzkumy ukazují, že slabší je i dynamika Německa či Francie. „Obecná nejistota vede podnikatele ke zvýšené opatrnosti v investičních akcích, přestože řada podnikatelů očekává uklidnění a oživení investic ke konci roku,“ uvedl Bohuslav Čížek.

Březnovým výsledkům nepomohl ani vývoj cen, kdy stále rostly ceny energetických vstupů a konkurence na trzích neumožňuje výrobcům ceny plně promítat do finálních cen. V neposlední řadě negativním faktorem zůstává dlouhou dobu pokračující pokles jednoho z nejpostiženějších odvětví – stavební produkce, v březnu s meziročním reálným poklesem 8,9%.

Současný vývoj ekonomiky působí na diferenciaci jednotlivých podniků. „Obecně se dá říci, že se daří inovativním firmám v oborech hi-tech, exportérům vyvážejících na rozvíjející se trhy a sektorově v podstatě táhnou ekonomiku dopravní prostředky a strojní zařízení díky zahraniční poptávce,“ uvedl Bohuslav Čížek.

První čtvrtletí potvrdilo ne příliš dobrou kondici české ekonomiky a ani průmysl celkově příliš nerostl. Přesto zůstal pozitivním přispěvatelem k výkonnostním ukazatelům ekonomiky a na rozdíl od ekonomiky jako celku překonal v přidané hodnotě předkrizové úrovně.

Vývoz z České republiky se v březnu meziročně zvýšil o 6,9 procenta a dovoz o 1,4 procenta, po sezonním očištění dokonce o 11,3 procenta a 4,8 procenta. Obchodní bilance skončila rekordním přebytkem 37,5 miliard korun, který byl oproti březnu 2011 o 14,5 miliardy korun vyšší. To je dobrá zpráva, kterou zveřejnil Český statistický úřad.

„Vývoj prvního čtvrtletí naplnil naše očekávání o kladném příspěvku k růstu HDP. Jistě potěšující je skutečnost, že obchodní bilance dosáhla nového rekordu,“ uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Současně tento nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz v zemi poukazuje na možná rizika dalšího vývoje. „Příznivý výsledek je dán výrazným rozdílem výše temp růstu, který nelze udržovat do nekonečna. Určitým pozitivním faktorem pro vývoj exportu je v posledních měsících relativně slabá koruna ve vztahu k euru. Nicméně i tato výhoda cenové konkurenceschopnosti odezní. Export zůstává hlavním tahounem naší ekonomiky, zejména díky výrobě strojů a dopravních prostředků, ale jeho pozice pro následující měsíce je nejistá díky přetrvávajícím rizikům zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a vzhledem k výsledkům průmyslové výroby a zakázek v Německu v posledních dvou měsících,“ upozornil Bohuslav Čížek.

Co se týká importu, nižší nominální tempa růstu importu jsou důsledkem slabší domácí poptávky české ekonomiky, kde navíc v dovozu ropy či zemního plynu došlo pouze k nominálnímu růstu daném vysokými cenami energetických surovin. Naturálně však dovoz těchto komodit poklesl.

Světové trhy se připravují na růst a zahraniční společnosti v následujících měsících plánují navýšit investice i počet zaměstnanců. České firmy, které patří k největším pesimistům, očekávají jen mírné zlepšení.

Problémem je především nejistá budoucnost eurozóny, neustálé zvyšování nákladů na suroviny a tlak na ceny. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu poradenské společnosti KPMG.

Krize světových trhů, která vypukla na konci roku 2011, je pro letošek zažehnána – firmy napříč všemi sektory očekávají růst. U poskytovatelů služeb index očekávání vývoje obchodní aktivity stoupl na téměř 45 bodů, lepší situaci předpokládají také výrobci s 41,5 bodu. Oproti podzimu roku 2011 jde o výrazné zlepšení vyhlídek – u služeb o 11,5 bodu, ve výrobě dokonce o 14,2 bodu.

„Přesto, že krize eurozóny ještě není zdaleka překonána, společnosti na celém světě mají pocit, že je alespoň pod kontrolou. Pozitivní rozpoložení navíc posílily silné zisky ekonomiky USA. Trhy jsou samozřejmě stále zranitelné a firmy budou ve svých aktivitách opatrné, optimismus se ale zjevně vrací,“ vysvětluje Jan Linhart z KPMG Česká republika.

Obchodní aktivita ve výrobním sektoru – podle odvětví

Jaro 2011

Léto 2011

Zima 2011

Jaro 2012

Doprava

+37,3

+39,5

+16,9

+28,1

Chemický průmysl

+58,5

+51,1

+32,0

+53,9

Hutní průmysl

+54,9

+41,7

+21,6

+34,3

Textilní průmysl

+49,8

+33,6

+12,4

+21,3

Dřevařský a papírenský průmysl

+32,1

+37,7

+17,4

+38,9

Strojírenství

+48,9

+48,9

+20,1

+40,5

Jiná výrobní odvětví

+57,7

+46,0

+40,3

+45,7

Potravinářský průmysl

+48,5

+49,5

+43,3

+51,6

Elektronika

+63,6

+43,4

+27,2

+43,1

Evropu ovlivňuje zklidnění dluhové krize

Po přijetí nedávných opatření ke zkrocení dluhové krize se nálada v Evropě na počátku roku 2012 zlepšila. Optimismus se oproti loňskému říjnu zvýšil jak ve službách, tak ve výrobní sféře. Očekávání ohledně ekonomické aktivity u poskytovatelů služeb se zvýšilo o 10,5 bodu na současných 30,3 bodu, u výrobců pak o 15,1 na aktuálních 30,5 bodu.

Výrazné zlepšení důvěry je zřejmé zejména v Německu (o 20,6 bodu) a Velké Británii (o 21,7 bodu). Obě země očekávají nárůst především u objemu nových zakázek, a tedy i tržeb. Naopak hodnoty pod průměrem Evropské unie udává Francie, Itálie a Španělsko, přímo v mínusu se pak nachází jen Česká republika (-0,5 bodu) a Řecko (-45,3 bodu).

„Přestože optimismus v Evropě celkově vzrostl, výhled pro Řecko naznačuje další znepokojující zhoršení. Tamější výrobci i nadále očekávají, že ekonomická aktivita prudce poklesne, předpokládaný pokles je nejstrmější od prvního průzkumu v lednu 2006,“ doplňuje Jan Linhart.

Obchodní aktivita ve výrobním sektoru – jednotlivé země

Jaro 2011

Léto 2011

Zima 2011

Jaro 2012

Česká republika

+42,8

+26,6

-4,8

-0,5

Francie

+47,0

+29,8

-8,2

+15,3

Německo

+56,9

+31,3

+14,7

+35,3

Irsko

+42,9

+38,3

+44,4

+42,5

USA

+64,3

+67,2

+43,0

+67,2

Čína

+49,0

+29,1

+18,9

+31,0

Japonsko

+35,8

+34,0

+20,1

+20,4

UK

+60,4

+59,1

+30,7

+52,4

Itálie

+51,1

+32,4

+17,0

+23,3

Španělsko

+36,0

+33,7

+20,0

+15,5

Rakousko

+53,4

+38,7

+4,7

+42,5

Nizozemsko

+54,6

+39,2

+18,6

+26,7

Řecko

-29,3

-28,0

-32,8

-45,3

Polsko

+50,6

+57,0

+47,7

+34,5

Rusko

+50,8

+40,8

+37,6

+52,5

Indie

+65,3

+47,0

+48,5

+45,2

Češi si stále nevěří

„Naopak záporný výsledek České republiky je velkým překvapením. České ekonomice se totiž v porovnání s některými dalšími zeměmi zapojenými do průzkumu rozhodně nedaří tak špatně. Opatrnost je zřejmě pro Čechy typická, tuzemské firmy se i v minulých kolech průzkumu držely spíše při zemi,“ hodnotí výsledky Jan Linhart.

Očekávaný růst objemu nových zakázek je jen okrajový a obchodní tržby zřejmě poklesnou, protože firmy budou stále nabízet slevy, aby si udržely či zvýšily tržní podíl. Předpokládá se také silný inflační tlak na ceny vstupů.

„České firmy si uvědomují jistá ekonomická rizika, především kolísání směnných kurzů, politickou, ekonomickou a finanční nestabilitu v Evropě a arabských zemích, měnící se legislativu a politické vlivy na soukromé společnosti v České republice. Velmi silně pociťují také zvyšující se náklady na suroviny, palivo a energii spolu s rostoucí konkurencí – především z Číny, z Asie obecně a z Polska. Obavy vzbuzuje nízká poptávka ve stavebnictví a možný pokles textilního odvětví,“ doplňuje Jan Linhart.

Černé myšlenky však vyrovnávají příležitosti: exportní potenciál, vývoj nových produktů, vstup na nové trhy, zdokonalování technologií a rozšiřování výrobních kapacit.

Výrobní společnosti – Česká republika

Čistá váha (procento respondentů očekávajících zlepšení/zvýšení mínus procento respondentů očekávajících zhoršení/snížení)

Jaro 2011

Léto 2011

Zima 2011

Jaro 2012

Obchodní aktivita

+42,8

+26,6

-4,8

-0,5

Růst tržeb

+19,5

+14,4

-19,2

-14,2

Nové objednávky

+50,9

+36,2

+1,2

+1,6

Zisky

+15,1

+4,8

-27,5

-24,0

Zaměstnanost

+20,1

+13,3

-15,0

-16,9

Využívání kapacit

+38,4

+38,3

+1,2

+10,9

Investiční výdaje

+21,4

+18,6

-6,0

-5,5

Výdaje na výzkum a vývoj

+15,1

+13,8

-2,4

+2,2

Vstupní ceny

+61,6

+42,0

+13,8

+35,5

Výstupní ceny

+29,6

+18,1

+1,2

-2,2

Poměr stavu zásob výrobků k tržbám

-1,9

-2,7

-4,8

-14,8

Nejvýkonnější členské státy vykazují 70% míru recyklace a pod zem neukládají takřka žádný odpad, zatímco jiné státy na skládky ukládají stále ještě více než tři čtvrtiny svého odpadu.

Jak se těmto nejúspěšnějším zemím podařilo přeměnit problém na zdroj? Z nové zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že toho docílily sloučením ekonomických nástrojů. Ukázalo se, že kombinace daní ze skládkování a spalování a zákazu těchto činností, systémů odpovědnosti původce odpadu a plateb podle množství odpadu jsou nejúčinnějším nástrojem k přesměrování toků odpadu k udržitelnějšímu využití.

Má-li EU splnit cíle stanovené v plánu účinného využívání zdrojů, tedy nulové skládkování, zvýšení míry recyklace a opětovného využití na maximum – a omezení energetického využití na nerecyklovatelný odpad, bude zapotřebí tyto ekonomické nástroje zavést ve všech členských státech.

„Odpad je příliš cenný na vyhození a pokud se s ním správně naloží, je možné tuto hodnotu vrátit do ekonomiky zpět,“ uvedl evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. „Šest členských států nyní kombinuje téměř nulové skládkování s vysokou mírou recyklace. Využívají tak nejen hodnotu odpadu, ale vytvořily také prosperující odvětví a mnoho pracovních příležitostí. Z této zprávy je zřejmé, jak se jim to podařilo – s pomocí ekonomických nástrojů učinily prevenci, opětovné využití a recyklaci odpadu zajímavějšími z ekonomického hlediska. Nyní sdílíme odpovědnost s členskými státy a orgány místní správy a musíme zajistit, aby tyto nástroje byly účinně využívány a šířeny po celé EU. To je jedním z hlavních cílů plánu účinného využívání zdrojů.“

Ze zkušeností členských států vyplývá, že lepšího nakládání s odpady lze docílit kombinací těchto nástrojů:

  • Daně ze skládkování a spalování odpadu a zákaz těchto činností – v tomto ohledu jsou výsledky studie jednoznačné: v zemích, kde v důsledku zákazů nebo daní stouply ceny za skládkování a spalování odpadu, se míra skládkování a spalování snížila.
  • Systémy plateb podle množství odpadu se ukázaly jako velmi účinné v prevenci tvorby odpadu a motivují občany k tomu, aby třídili odpad.
  • Systémy odpovědnosti původce odpadu umožnily několika členským státům shromáždit a přerozdělit prostředky potřebné ke zlepšení tříděného sběru a recyklace. Avšak vzhledem k tomu, že efektivnost a transparentnost nákladů se mezi jednotlivými členskými státy a toky odpadu výrazně liší, je nutné tyto systémy pečlivě naplánovat a monitorovat.

Významné rozdíly mezi členskými státy

Způsob, jakým členské státy nakládají s odpady, jsou velmi odlišné. Podle zprávy, kterou zveřejnil Eurostat, ukládá šest nejvyspělejších členských států – Belgie, Dánsko, Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko – méně než 3 % svého komunálního odpadu na skládky. Na druhé straně však devět členských států nadále skládkuje přes 75 % svého komunálního odpadu. Nejnovější statistiky zveřejněné úřadem Eurostat vykazují trvalý pokrok v některých nových členských státech, kde se rychle zvyšuje míra recyklace. V některých členských státech se rovněž snížil objem komunálního odpadu, a to zřejmě v důsledku hospodářského poklesu.

Ekonomické nástroje potřebné k dosažení cílů EU

Zavedení těchto nástrojů ve všech členských státech bude nezbytné, má-li EU splnit cíle stanovené v jejích právních předpisech v oblasti nakládání s odpady a cíle pro účinné využívání zdrojů. V rámci přezkumu cílů EU pro oblast nakládání s odpady v roce 2014 se proto zvažuje možnost učinit jejich uplatňování v některých případech právně závaznými. Komise rovněž zařadila environmentálně šetrné nakládání s odpady mezi podmínky pro získání některých finančních prostředků EU.

Obchod s odpadem je výnosný

Komise mezitím vyzývá členské státy, aby účinněji uplatňovaly již existující právní předpisy upravující oblast nakládání s odpady. V roce 2008 zaznamenalo odvětví nakládání s odpady a recyklace v EU obrat 145 miliard eur, což představuje přibližně 2 miliony pracovních míst. Důsledné uplatnění politiky EU pro nakládání s odpady by v EU přineslo dalších 400 tisíc pracovních příležitostí a dodatečný roční obrat 42 miliard eur. Lepší nakládání s odpady by přispělo k dosažení několika všeobecných cílů a rovněž cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a inkluzívní růst.

Výsledky průmyslové produkce za leden svědčí o mírně klesající tendenci průmyslu v posledních měsících. Po očištění od sezónních vlivů klesla produkce ve srovnání s prosincem loňského roku o 0,6 procenta. Meziročně po očištění o počet pracovních dnů činil nárůst průmyslové výroby pouze 0,7 procenta (bez očištění +3,2 %).

„Ve srovnání s lednem loňského roku průmysl rostl, nicméně po očištění od sezónních vlivů je tempo jeho růstu podstatně nižší,” řekl Boris Dlouhý, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Data ČSU opět potvrdila, že tahounem průmyslu hlavní příspěvek je výroba motorových vozidel. Dařilo se také výrobě elektrických zařízení a chemických látek. Pokles produkce zaznamenala však odvětví výroby základních kovů, hutní zpracování kovů či výroba a rozvod elektřiny.

Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 14,9 procent. Nové zakázky ze zahraničí zrychlily svůj růst na relativně vysokou hodnotu 17,4% a tuzemské zakázky po osmi měsících záporného příspěvku nyní meziročně vzrostly o 10,5%, což lze hodnotit jako pozitivní signál a příslib do budoucnosti.

Nejvíce k růstu zakázek přispěla opět výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Výrazné zlepšení zaznamenalo odvětví výroby chemických látek či výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků.

Pozitivně lze hodnotit i vývoj tržeb, které meziročně vzrostly o 7,7%, zejména pak tržby z přímého vývozu ve výši 12,8 procent

“Vývoj zakázek vzbuzuje mírný optimismus,” řekl Boris Dlouhý.“Dosavadní signály jsou rozporuplné a řada rizik i přes určité náznaky stabilizace v Evropě přetrvává. Jsme mírní optimisté a domníváme se, že letošní rok by pro průmysl nemusel být tak dramaticky špatný,” řekl Boris Dlouhý. Úroveň zakázek slouží totiž jako signál průmyslové výroby v následujících měsících.

Lednová čísla z Německa ukázala trochu opačný vývoj, kdy se průmyslová produkce vrátila k růstu meziměsíčně o 1,6 % a meziročně o 1,8 % (oproti meziměsíčnímu poklesu v prosinci 2011 ve výši – 2,6%). Na druhé straně došlo k propadu objednávek o 4,9 %, které by se mohlo projevit následně v poklesu subdodávek od českých výrobců.

Česká republika je nejúspěšnější ekonomikou střední a východní Evropy, říká zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD. Dynamika ekonomického oživení se však v poslední době pozastavila. Aby posílila odolnost ekonomiky vůči hospodářským šokům, měla by česká vláda pokračovat v programu prorůstových reforem. OECD konkrétně doporučuje zlepšit podnikatelské prostředí, posílit vzdělávací systém, podpořit inovace a zvýšit pružnost trhu práce.

V ekonomickém přehledu zveřejněném koncem roku 2011 chválí OECD Českou republiku za už provedené reformy a zavedená opatření, zdůrazňuje ale, že na podporu růstu je nezbytné další reformní úsilí. Pochvalně se v této souvislosti zpráva vyjadřuje o vládou nedávno schválené Strategii konkurenceschopnosti České republiky 2012-2020.

„Obsah Strategie vyplývá mimo jiné právě z mnohých doporučení OECD z posledních let,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Její budoucnost závisí na tom, zdali se pro ni podaří získat podporu napříč politickým spektrem, aby se tak minimalizovalo riziko rušení reforem bez ohledu na složení vlády,“ zdůrazňuje.

„Úroveň přímých zahraničních investic do České republiky je nad průměrem Evropské unie,“ konstatuje Miroslav Křížek, generální ředitel agentury CzechInvest. „Naše další přibližování k nejvyspělejším zemím OECD však závisí na přechodu k ekonomice, která bude více založena na inovacích a bude produkovat zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou.“

Finanční sektor České republiky hodnotí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jako stabilní. Přiznává také určitý pozitivní vliv existence nezávislé měny na zotavení se z poslední krize. S poukazem na obezřetně řízenou ekonomiku a fiskální konsolidaci zvýšila agentura Standard&Poor’s v srpnu 2011 úvěrový rating České republiky o dva stupně na AA-. „To všechno jsou faktory, které mají vliv na rozhodování zahraničních investorů, kam umístí svoje investice,“ doplňuje generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek.