Domů Průmysl
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Průmysl

Březnové výsledky průmyslu trhům na náladě nepřidají. Podle dat ČSÚ totiž průmyslová produkce poprvé od listopadu 2009 reálně meziročně klesla o 0,7%, byť po očištění o počet pracovních dní se jedná o nárůst 1,8%. Také meziměsíční nárůst průmyslové produkce byl po očištění o sezónní vlivy v březnu vyšší o 0,3 %.

„Takto slabý vývoj nebyl trhy očekáván vzhledem k některým pozitivním signálům z březnového indexu PMI či kvůli mírně optimistickým náladám některých výrobců,“ uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Hodnota průmyslové produkce oslňující rozhodně není, neboť se čerpaly výhody nárůstu zakázek v minulých měsících, jejichž hodnota klesla v březnu o 1,1%. „Podstatné je, že poprvé po více než dvou letech dosáhla záporné hodnoty i meziroční změna hodnoty zahraničních zakázek,“ upozornil Bohuslav Čížek.

Zakázky jako indikátor budoucí výroby dosahují v jednotlivých měsících určitých výkyvů, ovšem díky poklesu nových zakázek nevychází pozitivně ani výrobní index PMI, který v dubnu klesl z 52,1 na 49,7 bodů a dostal se tak pod „neutrální hranici“ 50 bodů. Na druhou stranu jako pozitivní faktor můžou působit německé zakázky, které mohou finální hodnoty výsledků nových zakázek v dubnu a květnu mírně oživit.

Vývoj průmyslové produkce v letošním roce bude ve znamení řady rizik. Otazník zůstává nad důsledky voleb v Řecku a Francii pro eurozónu a nad vývojem dluhové krize Řecka, Španělska a Itálie, což jsou i země, které zaznamenávají největší poklesy ekonomiky v eurozóně. Celkový PMI neklesá přitom pouze v zemích periferie, ale dubnové průzkumy ukazují, že slabší je i dynamika Německa či Francie. „Obecná nejistota vede podnikatele ke zvýšené opatrnosti v investičních akcích, přestože řada podnikatelů očekává uklidnění a oživení investic ke konci roku,“ uvedl Bohuslav Čížek.

Březnovým výsledkům nepomohl ani vývoj cen, kdy stále rostly ceny energetických vstupů a konkurence na trzích neumožňuje výrobcům ceny plně promítat do finálních cen. V neposlední řadě negativním faktorem zůstává dlouhou dobu pokračující pokles jednoho z nejpostiženějších odvětví – stavební produkce, v březnu s meziročním reálným poklesem 8,9%.

Současný vývoj ekonomiky působí na diferenciaci jednotlivých podniků. „Obecně se dá říci, že se daří inovativním firmám v oborech hi-tech, exportérům vyvážejících na rozvíjející se trhy a sektorově v podstatě táhnou ekonomiku dopravní prostředky a strojní zařízení díky zahraniční poptávce,“ uvedl Bohuslav Čížek.

První čtvrtletí potvrdilo ne příliš dobrou kondici české ekonomiky a ani průmysl celkově příliš nerostl. Přesto zůstal pozitivním přispěvatelem k výkonnostním ukazatelům ekonomiky a na rozdíl od ekonomiky jako celku překonal v přidané hodnotě předkrizové úrovně.

Vývoz z České republiky se v březnu meziročně zvýšil o 6,9 procenta a dovoz o 1,4 procenta, po sezonním očištění dokonce o 11,3 procenta a 4,8 procenta. Obchodní bilance skončila rekordním přebytkem 37,5 miliard korun, který byl oproti březnu 2011 o 14,5 miliardy korun vyšší. To je dobrá zpráva, kterou zveřejnil Český statistický úřad.

„Vývoj prvního čtvrtletí naplnil naše očekávání o kladném příspěvku k růstu HDP. Jistě potěšující je skutečnost, že obchodní bilance dosáhla nového rekordu,“ uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Současně tento nejvýznamnější zaměstnavatelský svaz v zemi poukazuje na možná rizika dalšího vývoje. „Příznivý výsledek je dán výrazným rozdílem výše temp růstu, který nelze udržovat do nekonečna. Určitým pozitivním faktorem pro vývoj exportu je v posledních měsících relativně slabá koruna ve vztahu k euru. Nicméně i tato výhoda cenové konkurenceschopnosti odezní. Export zůstává hlavním tahounem naší ekonomiky, zejména díky výrobě strojů a dopravních prostředků, ale jeho pozice pro následující měsíce je nejistá díky přetrvávajícím rizikům zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a vzhledem k výsledkům průmyslové výroby a zakázek v Německu v posledních dvou měsících,“ upozornil Bohuslav Čížek.

Co se týká importu, nižší nominální tempa růstu importu jsou důsledkem slabší domácí poptávky české ekonomiky, kde navíc v dovozu ropy či zemního plynu došlo pouze k nominálnímu růstu daném vysokými cenami energetických surovin. Naturálně však dovoz těchto komodit poklesl.

Světové trhy se připravují na růst a zahraniční společnosti v následujících měsících plánují navýšit investice i počet zaměstnanců. České firmy, které patří k největším pesimistům, očekávají jen mírné zlepšení.

Problémem je především nejistá budoucnost eurozóny, neustálé zvyšování nákladů na suroviny a tlak na ceny. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu poradenské společnosti KPMG.

Krize světových trhů, která vypukla na konci roku 2011, je pro letošek zažehnána – firmy napříč všemi sektory očekávají růst. U poskytovatelů služeb index očekávání vývoje obchodní aktivity stoupl na téměř 45 bodů, lepší situaci předpokládají také výrobci s 41,5 bodu. Oproti podzimu roku 2011 jde o výrazné zlepšení vyhlídek – u služeb o 11,5 bodu, ve výrobě dokonce o 14,2 bodu.

„Přesto, že krize eurozóny ještě není zdaleka překonána, společnosti na celém světě mají pocit, že je alespoň pod kontrolou. Pozitivní rozpoložení navíc posílily silné zisky ekonomiky USA. Trhy jsou samozřejmě stále zranitelné a firmy budou ve svých aktivitách opatrné, optimismus se ale zjevně vrací,“ vysvětluje Jan Linhart z KPMG Česká republika.

Obchodní aktivita ve výrobním sektoru – podle odvětví

Jaro 2011

Léto 2011

Zima 2011

Jaro 2012

Doprava

+37,3

+39,5

+16,9

+28,1

Chemický průmysl

+58,5

+51,1

+32,0

+53,9

Hutní průmysl

+54,9

+41,7

+21,6

+34,3

Textilní průmysl

+49,8

+33,6

+12,4

+21,3

Dřevařský a papírenský průmysl

+32,1

+37,7

+17,4

+38,9

Strojírenství

+48,9

+48,9

+20,1

+40,5

Jiná výrobní odvětví

+57,7

+46,0

+40,3

+45,7

Potravinářský průmysl

+48,5

+49,5

+43,3

+51,6

Elektronika

+63,6

+43,4

+27,2

+43,1

Evropu ovlivňuje zklidnění dluhové krize

Po přijetí nedávných opatření ke zkrocení dluhové krize se nálada v Evropě na počátku roku 2012 zlepšila. Optimismus se oproti loňskému říjnu zvýšil jak ve službách, tak ve výrobní sféře. Očekávání ohledně ekonomické aktivity u poskytovatelů služeb se zvýšilo o 10,5 bodu na současných 30,3 bodu, u výrobců pak o 15,1 na aktuálních 30,5 bodu.

Výrazné zlepšení důvěry je zřejmé zejména v Německu (o 20,6 bodu) a Velké Británii (o 21,7 bodu). Obě země očekávají nárůst především u objemu nových zakázek, a tedy i tržeb. Naopak hodnoty pod průměrem Evropské unie udává Francie, Itálie a Španělsko, přímo v mínusu se pak nachází jen Česká republika (-0,5 bodu) a Řecko (-45,3 bodu).

„Přestože optimismus v Evropě celkově vzrostl, výhled pro Řecko naznačuje další znepokojující zhoršení. Tamější výrobci i nadále očekávají, že ekonomická aktivita prudce poklesne, předpokládaný pokles je nejstrmější od prvního průzkumu v lednu 2006,“ doplňuje Jan Linhart.

Obchodní aktivita ve výrobním sektoru – jednotlivé země

Jaro 2011

Léto 2011

Zima 2011

Jaro 2012

Česká republika

+42,8

+26,6

-4,8

-0,5

Francie

+47,0

+29,8

-8,2

+15,3

Německo

+56,9

+31,3

+14,7

+35,3

Irsko

+42,9

+38,3

+44,4

+42,5

USA

+64,3

+67,2

+43,0

+67,2

Čína

+49,0

+29,1

+18,9

+31,0

Japonsko

+35,8

+34,0

+20,1

+20,4

UK

+60,4

+59,1

+30,7

+52,4

Itálie

+51,1

+32,4

+17,0

+23,3

Španělsko

+36,0

+33,7

+20,0

+15,5

Rakousko

+53,4

+38,7

+4,7

+42,5

Nizozemsko

+54,6

+39,2

+18,6

+26,7

Řecko

-29,3

-28,0

-32,8

-45,3

Polsko

+50,6

+57,0

+47,7

+34,5

Rusko

+50,8

+40,8

+37,6

+52,5

Indie

+65,3

+47,0

+48,5

+45,2

Češi si stále nevěří

„Naopak záporný výsledek České republiky je velkým překvapením. České ekonomice se totiž v porovnání s některými dalšími zeměmi zapojenými do průzkumu rozhodně nedaří tak špatně. Opatrnost je zřejmě pro Čechy typická, tuzemské firmy se i v minulých kolech průzkumu držely spíše při zemi,“ hodnotí výsledky Jan Linhart.

Očekávaný růst objemu nových zakázek je jen okrajový a obchodní tržby zřejmě poklesnou, protože firmy budou stále nabízet slevy, aby si udržely či zvýšily tržní podíl. Předpokládá se také silný inflační tlak na ceny vstupů.

„České firmy si uvědomují jistá ekonomická rizika, především kolísání směnných kurzů, politickou, ekonomickou a finanční nestabilitu v Evropě a arabských zemích, měnící se legislativu a politické vlivy na soukromé společnosti v České republice. Velmi silně pociťují také zvyšující se náklady na suroviny, palivo a energii spolu s rostoucí konkurencí – především z Číny, z Asie obecně a z Polska. Obavy vzbuzuje nízká poptávka ve stavebnictví a možný pokles textilního odvětví,“ doplňuje Jan Linhart.

Černé myšlenky však vyrovnávají příležitosti: exportní potenciál, vývoj nových produktů, vstup na nové trhy, zdokonalování technologií a rozšiřování výrobních kapacit.

Výrobní společnosti – Česká republika

Čistá váha (procento respondentů očekávajících zlepšení/zvýšení mínus procento respondentů očekávajících zhoršení/snížení)

Jaro 2011

Léto 2011

Zima 2011

Jaro 2012

Obchodní aktivita

+42,8

+26,6

-4,8

-0,5

Růst tržeb

+19,5

+14,4

-19,2

-14,2

Nové objednávky

+50,9

+36,2

+1,2

+1,6

Zisky

+15,1

+4,8

-27,5

-24,0

Zaměstnanost

+20,1

+13,3

-15,0

-16,9

Využívání kapacit

+38,4

+38,3

+1,2

+10,9

Investiční výdaje

+21,4

+18,6

-6,0

-5,5

Výdaje na výzkum a vývoj

+15,1

+13,8

-2,4

+2,2

Vstupní ceny

+61,6

+42,0

+13,8

+35,5

Výstupní ceny

+29,6

+18,1

+1,2

-2,2

Poměr stavu zásob výrobků k tržbám

-1,9

-2,7

-4,8

-14,8

Nejvýkonnější členské státy vykazují 70% míru recyklace a pod zem neukládají takřka žádný odpad, zatímco jiné státy na skládky ukládají stále ještě více než tři čtvrtiny svého odpadu.

Jak se těmto nejúspěšnějším zemím podařilo přeměnit problém na zdroj? Z nové zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že toho docílily sloučením ekonomických nástrojů. Ukázalo se, že kombinace daní ze skládkování a spalování a zákazu těchto činností, systémů odpovědnosti původce odpadu a plateb podle množství odpadu jsou nejúčinnějším nástrojem k přesměrování toků odpadu k udržitelnějšímu využití.

Má-li EU splnit cíle stanovené v plánu účinného využívání zdrojů, tedy nulové skládkování, zvýšení míry recyklace a opětovného využití na maximum – a omezení energetického využití na nerecyklovatelný odpad, bude zapotřebí tyto ekonomické nástroje zavést ve všech členských státech.

„Odpad je příliš cenný na vyhození a pokud se s ním správně naloží, je možné tuto hodnotu vrátit do ekonomiky zpět,“ uvedl evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. „Šest členských států nyní kombinuje téměř nulové skládkování s vysokou mírou recyklace. Využívají tak nejen hodnotu odpadu, ale vytvořily také prosperující odvětví a mnoho pracovních příležitostí. Z této zprávy je zřejmé, jak se jim to podařilo – s pomocí ekonomických nástrojů učinily prevenci, opětovné využití a recyklaci odpadu zajímavějšími z ekonomického hlediska. Nyní sdílíme odpovědnost s členskými státy a orgány místní správy a musíme zajistit, aby tyto nástroje byly účinně využívány a šířeny po celé EU. To je jedním z hlavních cílů plánu účinného využívání zdrojů.“

Ze zkušeností členských států vyplývá, že lepšího nakládání s odpady lze docílit kombinací těchto nástrojů:

  • Daně ze skládkování a spalování odpadu a zákaz těchto činností – v tomto ohledu jsou výsledky studie jednoznačné: v zemích, kde v důsledku zákazů nebo daní stouply ceny za skládkování a spalování odpadu, se míra skládkování a spalování snížila.
  • Systémy plateb podle množství odpadu se ukázaly jako velmi účinné v prevenci tvorby odpadu a motivují občany k tomu, aby třídili odpad.
  • Systémy odpovědnosti původce odpadu umožnily několika členským státům shromáždit a přerozdělit prostředky potřebné ke zlepšení tříděného sběru a recyklace. Avšak vzhledem k tomu, že efektivnost a transparentnost nákladů se mezi jednotlivými členskými státy a toky odpadu výrazně liší, je nutné tyto systémy pečlivě naplánovat a monitorovat.

Významné rozdíly mezi členskými státy

Způsob, jakým členské státy nakládají s odpady, jsou velmi odlišné. Podle zprávy, kterou zveřejnil Eurostat, ukládá šest nejvyspělejších členských států – Belgie, Dánsko, Německo, Rakousko, Švédsko a Nizozemsko – méně než 3 % svého komunálního odpadu na skládky. Na druhé straně však devět členských států nadále skládkuje přes 75 % svého komunálního odpadu. Nejnovější statistiky zveřejněné úřadem Eurostat vykazují trvalý pokrok v některých nových členských státech, kde se rychle zvyšuje míra recyklace. V některých členských státech se rovněž snížil objem komunálního odpadu, a to zřejmě v důsledku hospodářského poklesu.

Ekonomické nástroje potřebné k dosažení cílů EU

Zavedení těchto nástrojů ve všech členských státech bude nezbytné, má-li EU splnit cíle stanovené v jejích právních předpisech v oblasti nakládání s odpady a cíle pro účinné využívání zdrojů. V rámci přezkumu cílů EU pro oblast nakládání s odpady v roce 2014 se proto zvažuje možnost učinit jejich uplatňování v některých případech právně závaznými. Komise rovněž zařadila environmentálně šetrné nakládání s odpady mezi podmínky pro získání některých finančních prostředků EU.

Obchod s odpadem je výnosný

Komise mezitím vyzývá členské státy, aby účinněji uplatňovaly již existující právní předpisy upravující oblast nakládání s odpady. V roce 2008 zaznamenalo odvětví nakládání s odpady a recyklace v EU obrat 145 miliard eur, což představuje přibližně 2 miliony pracovních míst. Důsledné uplatnění politiky EU pro nakládání s odpady by v EU přineslo dalších 400 tisíc pracovních příležitostí a dodatečný roční obrat 42 miliard eur. Lepší nakládání s odpady by přispělo k dosažení několika všeobecných cílů a rovněž cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a inkluzívní růst.

Výsledky průmyslové produkce za leden svědčí o mírně klesající tendenci průmyslu v posledních měsících. Po očištění od sezónních vlivů klesla produkce ve srovnání s prosincem loňského roku o 0,6 procenta. Meziročně po očištění o počet pracovních dnů činil nárůst průmyslové výroby pouze 0,7 procenta (bez očištění +3,2 %).

„Ve srovnání s lednem loňského roku průmysl rostl, nicméně po očištění od sezónních vlivů je tempo jeho růstu podstatně nižší,” řekl Boris Dlouhý, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Data ČSU opět potvrdila, že tahounem průmyslu hlavní příspěvek je výroba motorových vozidel. Dařilo se také výrobě elektrických zařízení a chemických látek. Pokles produkce zaznamenala však odvětví výroby základních kovů, hutní zpracování kovů či výroba a rozvod elektřiny.

Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 14,9 procent. Nové zakázky ze zahraničí zrychlily svůj růst na relativně vysokou hodnotu 17,4% a tuzemské zakázky po osmi měsících záporného příspěvku nyní meziročně vzrostly o 10,5%, což lze hodnotit jako pozitivní signál a příslib do budoucnosti.

Nejvíce k růstu zakázek přispěla opět výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Výrazné zlepšení zaznamenalo odvětví výroby chemických látek či výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků.

Pozitivně lze hodnotit i vývoj tržeb, které meziročně vzrostly o 7,7%, zejména pak tržby z přímého vývozu ve výši 12,8 procent

“Vývoj zakázek vzbuzuje mírný optimismus,” řekl Boris Dlouhý.“Dosavadní signály jsou rozporuplné a řada rizik i přes určité náznaky stabilizace v Evropě přetrvává. Jsme mírní optimisté a domníváme se, že letošní rok by pro průmysl nemusel být tak dramaticky špatný,” řekl Boris Dlouhý. Úroveň zakázek slouží totiž jako signál průmyslové výroby v následujících měsících.

Lednová čísla z Německa ukázala trochu opačný vývoj, kdy se průmyslová produkce vrátila k růstu meziměsíčně o 1,6 % a meziročně o 1,8 % (oproti meziměsíčnímu poklesu v prosinci 2011 ve výši – 2,6%). Na druhé straně došlo k propadu objednávek o 4,9 %, které by se mohlo projevit následně v poklesu subdodávek od českých výrobců.

Česká republika je nejúspěšnější ekonomikou střední a východní Evropy, říká zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD. Dynamika ekonomického oživení se však v poslední době pozastavila. Aby posílila odolnost ekonomiky vůči hospodářským šokům, měla by česká vláda pokračovat v programu prorůstových reforem. OECD konkrétně doporučuje zlepšit podnikatelské prostředí, posílit vzdělávací systém, podpořit inovace a zvýšit pružnost trhu práce.

V ekonomickém přehledu zveřejněném koncem roku 2011 chválí OECD Českou republiku za už provedené reformy a zavedená opatření, zdůrazňuje ale, že na podporu růstu je nezbytné další reformní úsilí. Pochvalně se v této souvislosti zpráva vyjadřuje o vládou nedávno schválené Strategii konkurenceschopnosti České republiky 2012-2020.

„Obsah Strategie vyplývá mimo jiné právě z mnohých doporučení OECD z posledních let,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Její budoucnost závisí na tom, zdali se pro ni podaří získat podporu napříč politickým spektrem, aby se tak minimalizovalo riziko rušení reforem bez ohledu na složení vlády,“ zdůrazňuje.

„Úroveň přímých zahraničních investic do České republiky je nad průměrem Evropské unie,“ konstatuje Miroslav Křížek, generální ředitel agentury CzechInvest. „Naše další přibližování k nejvyspělejším zemím OECD však závisí na přechodu k ekonomice, která bude více založena na inovacích a bude produkovat zboží a služby s vyšší přidanou hodnotou.“

Finanční sektor České republiky hodnotí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jako stabilní. Přiznává také určitý pozitivní vliv existence nezávislé měny na zotavení se z poslední krize. S poukazem na obezřetně řízenou ekonomiku a fiskální konsolidaci zvýšila agentura Standard&Poor’s v srpnu 2011 úvěrový rating České republiky o dva stupně na AA-. „To všechno jsou faktory, které mají vliv na rozhodování zahraničních investorů, kam umístí svoje investice,“ doplňuje generální ředitel agentury CzechInvest Miroslav Křížek.

V Cannes se na MIPIM, prestižním veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí, tradičně představí Praha, Brno a Ostrava, z krajů bude mít nejrozsáhlejší prezentaci Moravskoslezský.

V rámci oficiálního doprovodného programu veletrhu bude při panelu „Regional Focus“ speciální pozornost věnována České republice. Zástupci českých municipalit budou diskutovat o potenciálu center výzkumu a vývoje v Česku a o jejich vlivu na rozvoj měst a regionů.

6. března se ve francouzském Cannes znovu otevřou brány Festivalového paláce, aby se na 23. ročníku prestižní přehlídky nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM 2012 představili nejvýznamnější evropští a světoví investoři, developeři, banky a finanční instituce, města i celé regiony, realitní makléři, právníci a další profesionálové působící na trhu realit. Vloni se na 17.500 m2 výstavní plochy prezentovalo přes 18.500 účastníků z 90 zemí.

Na veletrhu proto ani letos nechybí Česká republika. MIPIM bývá vždy příležitostí zejména pro česká města a regiony, jež se chtějí představit zahraničním investorům jako atraktivní lokality pro uskutečňování investičních záměrů. Na veletrh se tradičně chystají Praha, Brno a Ostrava, z krajů bude mít nejrozsáhlejší prezentaci Moravskoslezský. MIPIM je i fórem pro prezentaci v tuzemsku působících nadnárodních investorů a developerů (CTP, Multi Development, RPG Real Estate a další), kteří spoluvystavují s tuzemskými městy a regiony.

Rozsáhlý doprovodný program veletrhu

MIPIM bude mít jako vždy bohatý doprovodný program s více než 60 konferencemi a 250 řečníky. Za zmínku stojí mimo jiné tradiční summit primátorů a hejtmanů světových měst a regionů ve středu 7. března. Diskutovat se zde bude především o příležitostech a perspektivách budování městské infrastruktury. Vzhledem k tomu, že veletrh MIPIM je vždy ukazatelem globálních trendů, očekávají se také vystoupení předních světových ekonomů, kteří budou hovořit o vyhlídkách globální ekonomiky za současné složité situace a o jejich důsledcích pro realitní trh. Klíčový příspěvek o problematice evropské finanční krize a jejích vlivech na budoucnost trhu nemovitostí má ve čtvrtek 8. března přednést Joschka Fischer, bývalý ministr zahraničí Německa. Značná pozornost je věnována také velkým sportovním událostem (olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale) a jejich vlivu na realitní trh v příslušných městech a regionech.

Panelová diskuse „Česká republika – dynamická země střední Evropy“

Panel věnovaný České republice uspořádá organizátor veletrhu Reed Midem 7. března v 16 hodin v konferenčním sále Agora. Česko zůstává, i přes současné turbulence v evropské ekonomice, premiantem středoevropského regionu. Nejen díky vzdělané a kvalifikované pracovní síle má země velký potenciál, aby se stala centrem středoevropského regionu pro projekty související s rozvojem oborů s vyšší přidanou hodnotou: např. inovační centra výzkumu a vývoje, biotechnologie, biomedicína (tzv. life-science) či informační technologie. To vše souvisí také s vybudováním potřebné infrastruktury. Co česká města a regiony dělají pro to, aby v konkurenčním prostředí takové obory mohla rozvíjet? Jaké příležitosti nabízejí investorům? – Právě o potenciálu center výzkumu a vývoje v České republice a o jejich vlivu na rozvoj měst a regionů budou diskutovat zástupci Prahy, Brna, Ostravy a Moravskoslezského kraje. Řeč bude mimo jiné o brněnském Mezinárodním centru klinického výzkumu (FNUSA – ICRC) a Středoevropském technologickém institutu (CEITEC), Vědecko-technologickém parku Ostrava či projektu IT4Innovations vytvářejícím v Moravskoslezském kraji infrastrukturu pro výzkum informačních technologií.

Město Brno

Jihomoravská metropole chce na veletrhu zdůraznit vizi o své budoucí prosperitě, která je postavena na znalostní ekonomice a perspektivních oborech s vyšší přidanou hodnotou, jakými jsou například biotechnologie (zejména biomedicína) či informační technologie. Proto na veletrhu představí mimo jiné významná centra vědy a výzkumu: vědecko-výzkumné projekty Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a Středoevropského technologického institutu (CEITEC) společně s projekty brněnských univerzit a vědeckých center ALISI a CzechGlobe. Vedle toho se město bude prezentovat jako perspektivní středoevropská lokalita s nabídkou investičních příležitostí v sektoru průmyslu a služeb, což dokládá projekt Europoint Brno/Jižní centrum a Český technologický park Brno (lehký high-tech průmysl a strategické služby). Brno připravuje také projekt z oblasti kreativních průmyslů – Kreativní centrum Brno. Jednací prostor brněnské expozice evokuje atmosféru meziválečných let minulého století díky zapůjčenému mobiliáři a modelu proslulé funkcionalistické památky – vily Tugendhat, která je zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Vila je v těchto dnech znovu otevřena po dvouleté náročné památkové obnově včetně uvedení stavebních prvků do původního stavu.

I letos Brno připravilo svou prezentaci ve spolupráci se společnostmi úspěšně působícími v jihomoravském regionu. Jako generální partneři se prezentují CTP a Jižní Centrum Brno. Dalšími spoluvystavujícími společnostmi jsou Arch.Design, advokátní kancelář HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS, developerská společnost PointPark Properties, BRNO INN podnikající v oblasti hotelnictví a stavební společnost OHL ŽS.

Součástí doprovodného programu města Brna bude recepce na stánku, která se uskuteční ve středu 7. března v 11 hodin a naváže na ni ochutnávka jihomoravských vín.

Město Ostrava

Ostrava se představí jako město s velkým potenciálem pro různorodé investiční záměry. Mezi nejvýznamnější projekty pro potenciální investory patří především rozvoj vědecko-technologického parku. V současné době má rozlohu 10 ha, z toho je polovina zastavěná. Před zahájením je výstavba dvou budov, ve kterých vznikne 5.298 m2 nových kancelářských ploch. Zároveň se připravuje dalších zhruba 26 ha s cílem, aby zde během příštích deseti či patnácti let pracovalo 10 tisíc až 15 tisíc lidí v oblastech, které souvisí se strojírenstvím, s IT a dalšími hi-tech obory.

Volné prostory jsou v průmyslové zóně Hrabová, která významně zvyšuje ekonomickou atraktivitu města a zaměstnanosti v Ostravě. Její celková rozloha činí asi 110 ha. Zóna ještě není zcela zaplněná, ale působí zde již přes 40 společností a bylo zde vytvořeno téměř 8.000 nových pracovních míst. Volnými kapacitami disponuje i strategická průmyslová zóna Ostrava – Mošnov s celkovou rozlohou více než200 ha. Jedná se o atraktivní území vhodné k investování nejen pro subdodavatele společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech. V rámci rozvoje mezinárodního letiště se investiční příležitosti otevírají investorům z odvětví lehkého průmyslu, strategických služeb či výzkumu a vývoje.

V letošním ročníku je zdůrazněn význam Ostravy jako rozvíjejícího se města v oblasti hi-tech technologií. Díky úspěšnému zaplnění prostor Vědecko-technologického parku Ostrava (VTP) město připravuje projekt výstavby dvou nových multifunkčních budov. Do roku 2014 tak v rámci VTP přibude téměř 5.300 m2 pronajímatelných kancelářských prostor. Kromě stávajícího VTP dojde k vytvoření nové rozvojové plochy a rozšíření celého areálu o 26 ha. Ostrava bude na veletrhu prezentovat rovněž projekt Národní centrum excelentního výzkumu v oblasti informačních technologií. V rámci projektu dojde k pořízení superpočítače, který bude uveden do provozu okolo roku 2013, přičemž by se měl v té době zařadit mezi 100 nejvýkonnějších superpočítačů na světě.

Spoluvystavujícími partnery Ostravy budou společnosti CTP, Dalkia Česká republika, Global Networks, HB Reavis Group, Multi Development Czech Republic, OHL ŽS – divize Stavitelství Ostrava, PRK Partners, RPG Real Estate Management a Vítkovice.

Také město Ostrava připravilo na svém stánku recepci, která se uskuteční ve čtvrtek 8. března v 15 hodin. K příjemné atmosféře ostravského stánku jako každoročně přispěje ochutnávka piva Ostravar i míchané nápoje.

Moravskoslezský kraj

Nejrozsáhlejší prezentaci z českých krajů připravil po své loňské úspěšné premiéře Moravskoslezský kraj. V Cannes chce nabídnout investorům nejen průmyslové zóny, ale prezentovat se i jako region s velkým potenciálem pro rozvoj projektů pro výzkum, vývoj a inovace. Z nejvýznamnějších projektů jmenujme mimo jiné průmyslové zóny Barbora a Krnov-Červený Dvůr či unikátní architektonický, developerský a rozvojový projekt Nové Vítkovice, který přivede do Moravskoslezského kraje a jeho metropole Ostravy desítky miliard investic. Z projektů výzkumu a vývoje stojí za zmínku například Centrum excelence IT4Innovations nebo Podnikatelský inkubátor při Vysoké škole báňské –Technické univerzitě Ostrava. Řadu zajímavých rozvojových lokalit budou prezentovat spoluvystavovatelé Moravskoslezského kraje: města Havířov a Frýdek-Místek.

Recepce pro potenciální investory se na stánku Moravskoslezského kraje uskuteční ve středu 7. března od 17 hodin a naváže tak na panelovou diskusi „Česká republika – dynamická země střední Evropy“, které se zúčastní také zástupci kraje. Zpestřením expozice bude možnost vyzkoušet si golfové patování a čipování; tím chce kraj zdůraznit i svůj potenciál v oblasti turistiky a atraktivních volnočasových aktivit. K příjemné atmosféře přispěje také ochutnávka piva Radegast.

Prestižní ceny MIPIM Awards

Neodmyslitelnou součástí veletrhu bude jako každoročně udělování prestižních cen MIPIM AWARDS za nejlepší světové projekty uplynulého roku, tentokrát v 8 kategoriích: Hotely a turistické rezorty, Průmyslové a logistické nemovitosti, Administrativní centra, Rekonstruované objekty, Rezidenční projekty, Obchodní centra, Projekty budoucnosti a Projekty budoucnosti velkého rozsahu. Novinkou oproti předchozím ročníkům je vedle změn kategorií a zvýšení jejich počtu, které lépe odráží současný stav světového realitního trhu, také možnost online hlasování. To probíhá od 7. února a projekt, který získá nejvíce hlasů bez rozdílu kategorií, získá speciální „Cenu veřejnosti“. Ceny MIPIM Awards budou vyhlášeny na oficiálním galavečeru ve čtvrtek 8. března, jímž jako každoročně celý veletrh vyvrcholí.

Pro rok 2012 počítá ministerstvo financí se stagnací ekonomiky, respektive s mírným růstem reálného HDP o 0,2 procenta. Poměr deficitu běžného účtu platební bilance k HDP by měl zůstat na udržitelné úrovni.

Změny oproti říjnové makroekonomické predikci jsou způsobeny především eskalací problémů v eurozóně ale i zhoršenými makroekonomickými vyhlídkami hlavních obchodních partnerů. V roce 2013 by se měl ekonomický výkon zvýšit o 1,6 procenta

Aktuální prognózou se tak mění červencové odhady ministerstva financí, které při sestavování státního počítalo s 2,5 procentním hospodářským růstem. Například Svaz průmyslu a dopravy ČR poukazoval na nereálnost dosavadních odhadů s prognózou růstu českého HDP na 0,5 procenta a s tím, že se podle vývoje může pohybovat v rozmezí od 0,1 procenta do 0,6 procenta.

„Vzhledem k vysokým nejistotám ohledně dalšího vývoje v eurozóně je nová predikce zatížena významnými riziky směrem dolů a s naprostou jistotou nelze vyloučit ani opakování recese z přelomu let 2008 a 2009. Další vývoj české ekonomiky bude do značné míry záviset na tom, zda a jak rychle se podaří současnou situaci v problémových zemích eurozóny vyřešit,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Růst spotřebitelských cen by měl podle makroekonomické predikce, kterou zveřejnilo ministerstvo financí, činit v letošním roce 3,2 procenta. V roce 2013 by měla průměrná míra inflace dosáhnout 1,5 procenta.

Pomalý růst ekonomiky by se letos měl odrazit také na trhu práce. Predikce počítá s poklesem nezaměstnanosti o 0,3 procenta, v roce 2013 by pak měla stagnovat. Míra nezaměstnanosti by podle metodiky VŠPS měla oproti loňskému roku, kdy činila 6,7 procenta, měla v roce 2012 vzrůst na 7 procent. Další mírný nárůst nezaměstnanosti se odhaduje i pro rok 2013.

Drama se však podle Svazu průmyslu a dopravy nekoná. Naopak řada odvětví očekává, že výroba by se mohla udržet na úrovni loňského roku. „Podniky nepanikaří a není mezi nimi patrný hluboký pesimismus. Většina průmyslových odvětví nečeká, že bychom si zopakovali situaci z roku 2008. Navíc jsou na současnou situaci lépe připraveny, než tomu bylo v letech 2008 a 2009 a podle toho se také chovají,“ uvedl Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Vláda by podle něj měla mít připravená protikrizová opatření pro případ, že by došlo ke zhoršení situace v Evropské unii. „Všechny naše odvětvové svazy totiž jasně upozorňují, že výkonnost české ekonomiky bude v tomto roce více než kdy jindy ovlivňovaná situací v eurozóně, která stále ještě plně nevyřešila svoji dluhovou krizi“ dodal Špicar.

Podle slov ministra Miroslava Kalouska bude muset vláda letos uspořit asi 20 miliard korun s tím, že to je agenda, s níž si poradí sama a nebude muset žádat o novelu zákona o státním rozpočtu.

„Vláda by měla pokračovat ve snižování výdajů státního rozpočtu, ale pouze v oblastech, které neohrozí hospodářský růst jako například v kapitole externí nákupy služeb jednotlivých ministerstev. Je to lepší řešení nežli zvyšování daní nebo rozpočtového deficitu,“ doplnil Špicar s tím, že v příštích letech bude ale nezbytné, aby se úpravy rozpočtu navázaly na reformní opatření a zásahy do rozpočtu v nich měly oporu.

Průmyslová produkce v listopadu přinesla překvapení v podobě meziročního nárůstu reálně o 5,4 procenta, po vyloučení sezónních vlivů meziměsíčně o 2,7 procenta. Jak uvádí Český statistický úřad, hlavními tahouny zůstala výroba dopravních vozidel a výroba strojů a zařízení.

„Od našich exportně orientovaných členských firem máme řadu pozitivních signálů. Tyto hodnoty růstu jsou však relativně vysoké a dost nečekané,“ uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

K meziročnímu růstu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (příspěvek +3,2 procentního bodu, růst o 17,7 %), výroba strojů a zařízení (příspěvek +1,0 p.b., růst o 12,9 %) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, tepla a klimatizace (příspěvek +0,9 p.b., růst o 10,2 %). Průmyslová produkce nejvíce klesla v odvětvích výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (příspěvek -0,9 p.b., pokles o 21,8 %), výroba potravinářských výrobků (příspěvek -0,3 p.b., pokles o 6,4 %) a výroba chemických látek, chemických přípravků (příspěvek -0,1 p.b., pokles o 4,6 %).

„Pozitivní výsledky již dlouhodobě přicházejí z automobilového průmyslu, vysokou hodnotu růstu podpořilo i dokončení většího množství zakázek v tomto měsíci z oblasti strojírenství. Prosincové hodnoty zřejmě tak vysoké již nebudou,“ uvedl Bohuslav Čížek.

Meziročně rostly tržby z průmyslové činnosti (v běžných cenách o 6,6%, oproti říjnovým 2,1 %) a hodnota nových zakázek (o 4 % oproti 2,1 % v říjnu). Jasně se však ukázalo rozevírání nůžek mezi oslabující domácí poptávkou a zahraniční poptávkou. Tuzemské nové zakázky klesly o 6,8 procenta, zatímco nové zakázky ze zahraničí vzrostly o 10,6 procenta.

„Zahraniční poptávka zůstává hlavním faktorem růstu, který vnáší průmysl do kladných hodnot. Domácí tržby totiž v běžných cenách klesly o 0,7 procenta a tuzemské zakázky klesly o 6,8 procenta. Jsou to sice lepší výsledky než v říjnu, ale stále poukazují na silnou závislost na zahraničním vývoji a slabou domácí poptávku. V tomto smyslu je pak nutno s větší opatrností ze strany vlády zvažovat fiskální opatření podvazující růst domácí poptávky,“ uvedl Bohuslav Čížek.

Jednu z hlavních otázek hospodářských výsledků ČR v letošním roce představuje nadále ekonomický vývoj v eurozóně. „Na přelomu roku vzhledem k vývoji zakázek v listopadu by v průmyslové exportní produkci k výraznému zbrzdění dojít nemělo, ale zpomalení vývoje eurozóny se do výsledků postupně promítne. Pesimističtější alternativou stále do určité míry zůstává i případné zhoršení evropské dluhové krize, dalších fiskálních konsolidací a problémů evropských bank. Řada podnikatelů zůstává i nadále ostražitých a snaží se o aktualizace svých střednědobých strategií,“ poznamenal analytik Bohuslav Čížek.

Průmyslová produkce v říjnu 2011 meziročně vzrostla reálně o 1,7 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 2,1 %. Stavební produkce v říjnu klesla meziročně reálně o 8 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 1,8 % stavebních povolení více a jejich orientační hodnota klesla o 34,2 %. Bylo zahájeno meziročně o 21,2 % bytů více.

Dokončeno bylo o 16,9 % bytů méně. Vývoz se v říjnu meziročně zvýšil o 9,6 % a dovoz o 4,9 %. Obchodní bilance vykázala v tomto měsíci rekordně vysoký přebytek 25,5 mld. Kč, který byl ve srovnání se stejným měsícem roku 2010 o 11,8 mld. Kč vyšší. Tyto údaje za říjen zveřejnil Český statistický úřad.

„I přes pozitivní vývoj v klíčovém automobilovém průmyslu se na říjnových výsledcích průmyslové výroby projevuje pokles evropské i globální poptávky. Další zhoršování situace v průmyslu pak signalizují všechny předstihové indikátory. Index nákupních manažerů PMI se dostal pod úroveň 50 bodů, což je hranice, která odděluje růst a pokles průmyslové výroby,“ říká ředitel odboru ekonomických analýz ministerstva průmyslu a obchodu Jaroslav Vomastek.

„Říjnová data svědčí o stále ještě relativně dobré kondici českého průmyslu, který rostl, i když tempo tohoto klíčového odvětví tuzemské ekonomiky již výrazně zvolnilo. Celkové tržby se sice stále zvyšovaly, bez vývozu by však byl průmysl v hlubokém poklesu. Zatímco zakázky ze zahraničí rostly, tuzemských zakázek pro průmysl ubývá,“ komentuje výsledky českého průmyslu za říjen prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. A připomíná, že situace v ekonomice se dynamicky vyvíjí a statistiky za desátý měsíc letošního roku tak již v současnosti ne plně odrážejí aktuální situaci. „S tím, jak se stále nedaří najít cestu z dluhové krize v eurozóně a jak se hospodářské problémy mění v problémy politické, rostou i obavy tuzemských podnikatelů. Jakékoliv předpovědi budoucího vývoje jsou v současnosti velmi ošidné a firmy se proto nyní racionálně připravují na další zhoršování situace. Omezují investice, šetří a jsou opatrné při nabírání nových zaměstnanců. Existuje totiž reálné riziko, že se česká ekonomika dostane do vážných problémů. Právě dopadů dluhové krize v eurozóně se české firmy v příštím roce obávají jednoznačně nejvíce, až daleko za tím jsou obavy z rostoucích cen komodit či kurzových výkyvů. Některé firmy a odvětví budou bojovat o přežití, jiné se budou muset vyrovnat s výraznými poklesy odbytu. Většina českých podniků očekává buď zhoršení své ekonomické situace v příštím roce, nebo vzhledem k turbulencím na evropské politické a ekonomické scéně a z toho plynoucí nejistotě nedokážou další vývoj odhadnout,“ uzavřel prezident Kužel.

Připomněl přitom, že české firmy využívají i své zkušenosti s řešením předchozí krize v letech 2008 – 2009. Nyní je klíčové, aby vláda ve snaze šetřit neudusila české podnikání, ale naopak jej dostupnými prostředky podpořila, např. zavedením kurzarbeitu, který českým firmám umožní udržet si nezbytné kvalifikované pracovní síly. Objem vývozu v říjnu opět výrazně převýšil objem dovozu.

Říjnová čísla zahraničního obchodu jsou podle náměstka ministra průmyslu a obchodu pro zahraniční obchod Milana Hovorkyu dobrou zprávou pro českou ekonomiku. „Uspokojuje především dynamika růstu vývozu. Desetiprocentní nárůst je s ohledem na vysokou srovnávací základnu loňského roku velmi solidním výsledkem, což potvrzuje historicky druhá nejvyšší měsíční hodnota českého vývozu blížící se 257 miliardám korun. Za pozitivní považuji také to, že pokračuje trend rychlejšího tempa růstu vývozu na trhy mimo evropskou „Sedmadvacítku“. Pokud jde o výhled na nejbližší období, vývoj v Evropě příliš důvodů k optimismu nedává, když ekonomický sentiment v Evropské unii nadále oslabuje,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro zahraniční obchod Milan Hovorka.

„Rekordní přebytek české obchodní bilance v říjnu, a to navzdory rostoucím cenám komodit, je určitě pozitivní zprávou. Ale situace se bude pravděpodobně měnit a příležitosti pro český export se budou zmenšovat. Evropské trhy jsou ve výrazných problémech. Hledání nových vývozních teritorií pro české firmy je proto zásadní podmínkou pro udržení prosperity českého hospodářství, stejně jako to, aby české firmy vyvážely nejen stroje a auta, ale i produkty s vysokou přidanou hodnotou v dalších odvětvích, jako je např. chemický průmysl, ICT, nanotechnologie či biotechnologie. V tomto smyslu je dobrou zprávou, že se výrazně snížil deficit obchodní bilance se zeměmi mimo EU a roste vývoz do těchto teritorií, např. do Ruska. Svědčí to o tom, že české firmy umí vyvážet i na mimoevropské trhy,“ zdůraznil prezident Kužel. V krizi je již delší dobu stavebnictví, jehož produkce v říjnu meziročně poklesla o 8 %, přičemž hodnota stavebních povolení se snížila o více než 1/3 a počet zaměstnanců ve středních a velkých stavebních firmách poklesl o téměř 10 %.