Domů Stavebnictví
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Stavebnictví

0
ceny nových bytů

Cenový růst nemovitostí pokračuje i ve třetím čtvrtletí roku 2019, znatelně ale zpomaluje. Spolu s růstem cen za nový byt ale rostou i brněnské nájmy, což motivuje k nákupu nemovitostí v novostavbách především investory. Jak vyplývá z analýzy společnosti Trikaya, vyplatí se jim zejména nákup malých bytů, které v přepočtu na metr pronajmou za nejvíce peněz. V nabídce tak zůstávají velké, dražší byty, na které ale mladé rodiny často nedosáhnou, a stěhují se proto za hranice města.

„Doba, kdy ceny rostly o několik tisíc během pár měsíců, je už pryč. Například v loňském roce byty zdražily až o 18 procent, letos je to výrazně méně, a to 6,5 procenta,“ říká Alexej Veselý, výkonný ředitel společnosti Trikaya, a dodává: „Ceny se v následujících měsících budou stabilizovat. Očekáváme růst spíše jen mírně nad úrovni inflace.“ Metr čtvereční lze v současné době pořídit v průměru za 80 827 korun, byt o 62 metrech tak nyní zájemce vyjde na necelých pět milionů.

Za poslední tři měsíce zdražovaly nejvíce byty dvou- a třípokojové. Zatímco garsonky se drží průměrně kolem tří milionů korun, cena dvoupokojových bytů se vyšplhala na 4,5 milionu a třípokojových dokonce na 6,5 milionu korun. „Na cenu má tradičně největší vliv lokalita. V centru Brna je metr čtvereční i o pět tisíc dražší než v ostatních částech města. I v tomto ohledu ale najdeme výjimky a například v okrajové městské části Brno-Tuřany se průměrná cena za metr pohybuje na hranici 85 tisíc korun, jedná se ale opravdu o výjimku, nikoliv trend této lokality,“ uvádí Alexej Veselý. Průměrnou cenu zvedá i fakt, že v nabídce zůstávají spíše velké, drahé byty. Dostupné levnější byty se rychle vyprodají a jejich výstavba je stále nedostatečná. Ve veřejných nabídkách je v současnosti celkem 930 dostupných bytů, nicméně 400 z nich už je rezervovaných.

Vyplatí se investice do nového bytu?

Podobně jako ceny nových bytů rostou i ceny nájmů. Za byt jednopokojový nájemci zaplatí necelých 11 tisíc korun měsíčně, za dvoupokojový 13 500 korun a za třípokojový téměř 17 tisíc. Největší zájem mají lidé o pronájmy malých bytů, ačkoliv u nich výše nájmu vzrostla od začátku roku nejvíce, a to o více než 10 %.

Při pohledu na průměrné nájemné za metr čtvereční bytu navíc zjistíme, že právě garsonky jsou s cenou 331 korun pro nájemce nejméně výhodné. Tato čísla naopak lákají mnohé investory. „V případě, že si investor koupí novou garsonku za tři miliony a pronajme ji v průměru za 11 tisíc na měsíc, roční výnos dosahuje 4,35 procenta. Zhodnocení takové investice je navíc dvojí. Kromě výnosů z nájmu totiž stoupají i ceny samotných nemovitostí, které úspěšně vzdorují inflaci a ze střednědobého hlediska netratí na hodnotě,“ vysvětluje František Šudřich, obchodní ředitel společnosti Trikaya.

Je to zřejmě jeden z důvodů, proč jsou – i v době růstu cen – prodeje nových bytů vyšší než loni. Přes 70 % všech prodejů totiž tvoří právě prodeje menších bytů, tedy 1+kk a 2+kk. „Znatelně ubývá zájemců o velké byty. Mladé rodiny, které by je využily, si totiž často tří- nebo čtyřpokojové byty nemohou z důvodu růstu cen dovolit, a spokojí se proto s menším bytem nebo volí levnější bydlení za hranicemi města. Brno tak přichází o ekonomicky nejproduktivnější generaci svých obyvatel,“ upozorňuje Alexej Veselý.

Od začátku roku do konce září se prodalo celkem 621 bytů, což je zhruba o 170 více než loni. Letní měsíce se ale z hlediska prodejů tradičně ukázaly jako nejslabší, prodalo se během nich pouze 162 bytů. „Reálné číslo za třetí čtvrtletí je ale pravděpodobně zhruba o 10 % vyšší. V Brně totiž vzniká část bytů v nástavbách ale i zcela nových projektech, které někteří developeři prodávají podpultově. Do oficiálních statistik se tak tyto byty nedostanou,“ doplňuje František Šudřich.

Zdroj: Trikaya

Nejeden stavebník se bude muset od příštího roku zamyslet nad energetickou náročností svého budoucího domu. Od ledna příštího roku vstupují v platnost přísnější normy pro spotřebu energií v nových domech, vyžadující kvalitnější stavební materiály, úsporné technologie a využití obnovitelných zdrojů energie. S jejich financováním pomáhají dotace z programu Nová zelená úsporám, zájem o ně v posledním roce enormně narůstá.

Za úspěchem programu stojí širší nabídka dotací i jednodušší vyřízení. „Již loni na podzim jsme program Nová zelená úsporám zaměřený na podporu rodinných a bytových domů významně zatraktivnili, když jsme mimo jiné zavedli možnost získat dotaci i na zateplení svépomocí nebo na výstavbu domů nejen v pasivním, ale i v nízkoenergetickém standardu. Tato opatření zpřístupnila program Nová zelená úsporám většímu množství zájemců,“ uvádí k úspěchu dotačního titulu ministr životního prostředí Richard Brabec, do jehož rezortu program spadá, a dokládá jej aktuálními výsledky čerpání.

„Za poslední rok jsme zaznamenali nárůst objemu požadovaných prostředků oproti stejnému období předchozích let o 39 procent. V oblasti obnovitelných zdrojů vzrostl nejvíce zájem o fotovoltaiku, a to o téměř 60 procent. V oblasti dotací na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností s důrazem na použití obnovitelných zdrojů energie byl zájem také více než dvojnásobný. Za pět let od spuštění programu jsme na moderní a ekologické bydlení vyplatili téměř 30 tisícům žadatelů   přes 5,7 miliardy korun,“ shrnuje Richard Brabec a zdůrazňuje, že širší nabídka podporovaných oblastí spolu se zjednodušením administrativy a snahou ušetřit přesvědčila i ty zájemce o dotace, kteří doposud váhali.  

Rekordní zájem o dotace na úsporné bydlení potvrzuje i ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad program administruje: „Od října 2018, kdy jsme program výrazně inovovali, žádostí přibylo a stále přibývá. Rekordní byl letošní červenec, na Fond dorazilo přes 1 100 žádostí o dotaci.“

Příspěvek může kompenzovat vyšší vstupní náklady na stavbu

Poptávku po dotacích na úsporné bydlení bezesporu zvýšila i změna legislativy. Po implementaci evropské směrnice došlo ke zpřísnění požadavků na energetickou náročnost nových budov a od 1. ledna 2020 budou muset všechny novostavby splňovat parametry domu s téměř nulovou spotřebou energie. Výhodou pro majitele je úspora provozních výdajů, kvalitnější bydlení a nižší zátěž životního prostředí, v počátku si ale připlatí. Zvýšené pořizovací náklady pomůže stavebníkům pokrýt právě dotace z programu Nová zelená úsporám, výše příspěvku totiž není vůbec zanedbatelná.

„Splní-li novostavba parametry nízkoenergetického domu, získá žadatel až 150 tisíc korun. V případě naplnění standardu pasivního domu je příspěvek až 300 tisíc korun a při pořízení obnovitelného zdroje energie, například výkonnějšího solárního systému se vyšplhá až na 450 tisíc korun,“ upřesňuje finanční přínos programu Petr Valdman.

Program Nová zelená úsporám však neřeší jen novostavby a obnovitelné zdroje energie. Významně podporuje i energeticky úsporné rekonstrukce starších domů. O příspěvek na částečné či komplexní zateplení má zájem dokonce polovina všech žadatelů. Dotace se u zateplení pohybuje v průměru kolem čtvrt milionu korun, dosáhnout může až 550 tisíc korun.

K dotacím nabízí odborníci Státního fondu životního prostředí ČR zdarma i odborné konzultace a pomoc. Bezplatné poradenství se poskytuje na 13 krajských pracovištích, navíc experti vyjíždí na informační semináře přímo za občany do desítek měst a obcí po celé republice.

Zdroj: MŽP a SFŽP ČR

Nové stavební pozemky pro rodinné domy nebo proměny nevyužívaných průmyslových areálů na obytné čtvrti. Na některé měny čekají Brňané řadu let, nyní se dočkají alespoň dílčích změn. Návrh celkem sto padesáti změn stávajícího územního plánu nyní zpracovala Kancelář architekta města Brna (KAM). Město plánuje na podzim uspořádat veřejné projednání, finální změny chce vydat v polovině roku 2020.

 „Na některé změny čekají obyvatelé Brna řadu let, toto je cesta, jak postup urychlit, než bude mít město nový územní plán. Ten potřebuje především pro rozvoj bydlení a dopravy,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

 Všechny nyní připravené změny byly původně součástí souboru 290 změn Územního plánu města Brna, takzvaného „balíčku 43+“. Z toho Zastupitelstvo města Brna v březnu letošního roku vybralo 150 změn ke zkrácenému postupu pořízení. Jde o změny, které nejsou systémové, nejsou dotčeny Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje (tedy krajského „územního plánu“) a není u nich potřeba hodnocení vlivu na životní prostředí.

Návrh konkrétně zahrnuje menší změny, jako jsou proměny zahrad na plochy pro stavbu rodinných domů nebo možnost intenzivněji zastavit vybraná území například navýšením pater domů či velikosti podlažní plochy. Dále jsou to větší změny, které umožní proměnit nevyužívané průmyslové oblasti na obytné čtvrti, například areály ve Slatině, Maloměřicích nebo Obřanech.

Tým KAM teď pracuje také na návrhu nového Územního plánu města Brna, který odevzdá na konci tohoto roku. Poté bude následovat veřejné projednání. Nový územní plán by měl začít platit nejpozději do konce roku 2022.

Pasivní domy
Růst cen nemovitostí v posledních letech způsobuje, že se stále více lidí poohlíží po levnějším bydlení mimo velká města. Tento jev ještě zesílil poté, co Česká národní banka zpřísnila podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů. Především menší obce nabízejí cenově dostupné pozemky, aby tak přilákaly nové obyvatele. Vlivem situace na realitním trhu reaguje na jejich nabídky stále více potenciálních kupců.

Stavební pozemky v menších obcích (do 2 000 obyvatel) kupují podle makléřů většinou mladí lidé, kterým na rozdíl od těch „dříve narozených“ nevadí dojíždění za potřebnou občanskou vybaveností. Stavební parcely v menších vesnicích jsou samozřejmě podstatně levnější než ve velkých městech a jejich okolí. Některé obce navíc nabízejí za zvýhodněných podmínek obecní pozemky.

„Výhodnost těchto nabídek je individuální. Záleží na přístupu zastupitelstva obce a na záměrech kupujícího takového pozemku. Obce by měly obecní majetek zpeněžit za aktuální tržní hodnotu, kupní cena ale může být nižší s odůvodněním, že snaží podpořit novou výstavbu domů a svůj další rozvoj,“ vysvětluje Lukáš Babický z benešovské pobočky společnosti M&M Reality.

Mnohé vesnice totiž podle něho populačně „zestárly“. Ve velkém je v uplynulém desetiletí opouštěli především mladí lidé. Nyní tyto obce potřebují navýšit počet trvalých obyvatel, protože každý z nich znamená finance do obecního rozpočtu.

Prodej obecního majetku má zákonem daný postup, který je nutno dodržet. Nejdříve musí obec po dobu minimálně 15ti dnů zveřejnit záměr o prodeji obecního majetku s přesnou specifikací prodávaného pozemku, aby mohli případní zájemci projevit zájem o koupi. V dalším kroku musí zastupitelstvo obce schválit uzavření konkrétní kupní smlouvy s kupujícím. Součástí podepsané kupní smlouvy musí být doložka potvrzující dodržení zákonem daných podmínek prodeje. Nedodržení těchto podmínek může mít za následek zneplatnění převodu.

„Koupě takového pozemku ale nemusí být vhodná pro každého. V některých případech se kupující musí zavázat ke kolaudaci budoucího domu v jisté časové lhůtě a nesmí po určitou dobu pozemek prodat žádné další osobě,“ upozorňuje Lukáš Babický s tím, že ve městech se lze setkat i s prodejem obecních bytů.

0
Realitní trh ve Spojených arabských emirátech klesá, ale Moravané zde mají úspěch díky svým chytrým domům. Brněnská společnost Smarteon v Dubaji dokončila vilu, která funguje automatizovaně a přitom podle potřeb svých majitelů. Nemovitost přitahuje potenciální kupce, ale není na prodej, takže se rozbíhají další projekty na jiných místech.

Spojené arabské emiráty jsou důkazem, že nemovitosti mohou zlevňovat díky nové výstavbě. „Nabídka převyšuje poptávku natolik, že pronajímatelé a developeři v uplynulých letech zmírnili svoje cenové požadavky. Například v dubajské čtvrti Green Community zlevnili o 20 a více procent,” uvádí největší emirátský realitní server Property Finder. Přitom zmiňuje klidnou lokalitu, kde moravská společnost Smarteon nedávno dokončila luxusní chytrý dům.

„Pracovali jsme pro manžele Culbertovy. Ze svého nového domu chtěli udělat první skutečně chytrou vilu v Dubaji,” říká projektový manažer Vojtěch Dvořák. Práce na rodinné rezidenci postupně zaměstnaly jedenáctičlenný tým, přičemž projektanti, elektrikáři a programátoři přicestovali z Moravy. S klienty několik týdnů plánovali, jak uskuteční jejich vizi, aby následně během 3 měsíců zavedli a nastavili inteligentní elektroinstalaci.

Dům nyní funguje jako pomyslný autopilot. Samostatně se zabezpečuje, reguluje osvětlení a klimatizaci nebo zavlažuje trávník. Majitelé mají nemovitost zároveň neustále pod kontrolou. Například pokud jsou zrovna pryč a někdo stojí před vchodem, mohou s hostem komunikovat přes mobilní aplikaci, přičemž návštěvníka slyší i vidí.

Vila má 25 místností a její pořizovací cena dosáhla asi 18 milionů Kč, přičemž inteligentní elektroinstalace představuje zhruba desetinu celkových nákladů. Společnost Smarteon mezitím v Dubaji i České republice pracuje na rodinných rezidencích, které budou zhruba třikrát větší.

brownfields
Ministerstvo pro místní rozvoj vyzývá stavební úřady k předkládání žádostí o poskytnutí dotací z nového pilotního programu s názvem Podpora výkonů rozhodnutí stavebních úřadů pro rok 2019.

Díky novému programu tak mohou stavební úřady získat peníze na zajištění neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací či na vyklizení stavby v souvislosti se stavebními pracemi. Ministerstvo má pro žadatele připraveno 60 milionů korun.

„V praxi často dochází k situacím, že vlastníci staveb nerespektují rozhodnutí stavebních úřadů a obce ve svých rozpočtech finance na výkon rozhodnutí stavebních úřadů nemají. Děje se tak zejména v případech, kdy není předpoklad uhrazení nákladů vlastníkem, nebo když se jedná o výkon rozhodnutí v jiné obci, která nemá vlastní stavební úřad a spadá do správního území obce se stavebním úřadem. Těší mne, že mohu vyhlásit pilotní program na financování výkonů rozhodnutí stavebních úřadů a finančně, prostřednictvím krajů, podpořit obce, které se s uvedenou problematikou dlouhodobě potýkají,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Podpora je určena všem krajům včetně hl. m. Prahy pro jejich programy – projekty nacházející se na území příslušného kraje. „Dotace bude poskytována až do výše 100 % skutečně vynaložených způsobilých výdajů/uznatelných nákladů akce. Dolní limit dotace na jednu akci činí 50 000 Kč. Jednotlivé dotační tituly mohou být spolufinancovány z rozpočtu krajů. Žadatelé mohou žádosti o podporu podávat do 31. května 2019 do 16:00 hodin,“ doplnil Vilém Frček, tiskový mluvčí Ministerstvo pro místní rozvoj.

0

Strategie bydlení města Brna uvádí mezi devíti rozvojovými lokalitami vhodnými pro výstavbu nových bytů i starolískoveckou Západní bránu. Její součástí je území „U Penzionu“, na němž je momentálně parkoviště. Radní dnes rozhodli o využití této plochy v souladu s územním plánem, tedy pro výstavbu bytů.

Lokalita „U Penzionu“ je vymezena ulicemi Labská a U Penzionu (viz mapu). Veškeré pozemky jsou ve vlastnictví města Brna. Vedení města na nich chce postavit cca 150 obecních bytů, určených pro družstevní (70), sociální (10) či startovací (30) bydlení pro mladé rodiny. Třicet bytů bude podle aktuálních plánů sloužit pro seniory a deset bude bezbariérových. Odhadované investiční náklady jsou 450 mil. korun.

„V uplynulých dvou letech se uskutečnilo několik jednání o výstavbě v této lokalitě v Kanceláři architekta města Brna, projekt je od počátku komunikován s dotčenými městskými částmi Bohunice a Starý Lískovec. Součástí návrhu bytové výstavby je výstavba několikapatrových garáží, které by kompenzovaly parkovací místa. Díky tomu by jich tu vznikl dostatek jak pro uživatele stávajících, tak nových bytových domů,“ uvedl náměstek primátora pro oblast bydlení Oliver Pospíšil.

Bytový odbor MMB se chystá ve spolupráci s Kanceláří architekta města a městskou částí připravit a vyhlásit architektonickou soutěž o návrh podoby výstavby. Konkrétní dispozice tedy přinesou až výsledky soutěže. Vyhlášena bude v průběhu letošního roku. Harmonogram předpokládá, že k samotné stavbě by se mohlo dospět mezi lety 2022 a 2023.

„Obyvatelé se nemusejí obávat, že by výstavbou přišli o zelené plochy v okolí Mikuláškova náměstí. Projekt je situován do ploch určených územním plánem pro bytovou výstavbu, což odpovídá ploše, na které se dnes parkuje, a nejbližšímu okolí,“ uzavřel Oliver Pospíšil.

0

Do 15. března 2019 mohou soutěžící přihlásit svá stavební díla a zúčastnit se tak 13. ročníku soutěže o nejlepší stavbu Moravskoslezského kraje. Každoročními vyhlašovateli této akce jsou Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků a Obec architektů ve spolupráci s Moravskoslezským krajem. Akce se koná pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka.

Hlavním cílem soutěže Stavba Moravskoslezského kraje je seznámit laickou i odbornou veřejnost se současnou úrovní stavitelství a architektury v regionu. „V našem kraji působí spousta talentovaných architektů, díky kterým u nás vznikají pozoruhodné stavby. Například vloni oceněná Bezručova chata na Lysé hoře, Náves ve Velké Polomi nebo Revitalizace veřejného prostranství v centru města Karviné si pozornost rozhodně zaslouží,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák s tím, že věří, že se i letos do soutěže přihlásí zajímavé projekty.

 „Od prvního ročníku, jehož slavnostní vyhlášení proběhlo v roce 2007, se do soutěže přihlásilo již 406 staveb. Z toho 204 staveb si odneslo nějaké ocenění, včetně hlavní ceny GRAND PRIX, kterou získalo již devět společností,“ připomněl zástupce organizátora Luděk Lokaj.

 

Architekti, projektanti, investoři, majitelé objektů nebo stavební firmy mohou do soutěže zapsat stavby dokončené a zkolaudované v Moravskoslezském kraji od počátku roku 2017 do konce roku 2018. Hodnotit se bude v pěti kategoriích: stavby občanské vybavenosti, bytové domy, rodinné domy, průmyslové stavby a dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby. Organizátoři projednali a schválili zařazení nové kategorie do podmínek soutěže, a tou je  „Stavby realizované mimo území MSK“. Tato novinka má rozšířit povědomí o práci architektů, projektantů i investorů v okolí MSK.

„Přestože v regionu žiji a v oboru pracuji, jsem znova a znova překvapen, kolik nových a hodnotných realizací každoročně vzniká. Pokud zdejší investoři mají energii a odhodlání přivést na svět novou stavbu, skládám jim za to hold. A pokud se k tomu navíc přidá skutečná kvalita architektonického či inženýrského díla, zanechají tím po sobě významný odkaz a tvoří historii,“ řekl předseda Obce architektů Ostrava Martin Chválek.

 

V rámci slavnostního vyhlašování výsledků se nehodnotí pouze stavební díla, udělovaná je i cena Osobnost stavebnictví MSK. Toto ocenění získá výrazná osobnost, která se nemalou měrou podílí na stavebním rozvoji Moravskoslezského kraje. V loňském roce si toto uznání odnesl architekt Václav Filandr.

Započali jsme přípravy v rámci 13. ročníku odborné soutěže Stavba MSK a musím zmínit, že samotná soutěž se stala prestižní událostí mezi projektanty, architekty, investory a širokou veřejností. Z pohledu účastníků jednotlivých ročníků je zřejmé, že projekty, které se zúčastní soutěže, jsou architektonicky velmi zajímavé a inspirativní. Jsem rád, že se nám podařilo rozšířit tuto soutěž o další kategorii, která bude dobrým vkladem i pro následující ročníky a zároveň tím také představíme široké veřejnosti nové stavby,“ podotkl viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Pavel Ševčík.

Nejlepší stavby bude vybírat jedenáctičlenná porota, složená ze zástupců Krajské stavební společnosti při Svazu podnikatelů ve stavebnictví, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Obce architektů a zástupců Moravskoslezského kraje. Z vítězných staveb jednotlivých kategorií bude vybrána stavba roku s udělením ceny GRAND PRIX. V loňském roce tuto cenu získala Horní stanice lanové dráhy na Pustevnách.

Zájemci naleznou podrobnosti o soutěži na stránkách www.stavbamsk.cz.

0

Dobrou zprávu především pro obyvatele ulic v okolí nábřeží řeky Moravy v centru Olomouce mají stavební firmy, které zde provádějí protipovodňová opatření. Od pátku 21. prosince je totiž naplánováno vánoční přerušení prací.

Přerušení prací potrvá až do 2. ledna 2019. Už ve středu 19. prosince bylo s ohledem na teplotu vzduchu zastaveno i náročné provádění betonových pilot na nábřeží. Obyvatelé ulic Nábřeží, Blahoslavova, Husova, Praskova a dalších, které se stavbou sousedí, si teď aspoň na téměř dva týdny odpočinou od každodenního hluku. Od 3. ledna budou stavební práce opět pokračovat.

Po celou dobu nynější přestávky i běžného stavebního provozu je zhotovitelem stavby umožněn příjezd a přístup složek záchranného systému do oblasti v sousedství staveniště. V koridorech jsou vjezdy a rozebíratelné oplocení.

road silnice cesty doprava

S listopadem skončila stavební sezona roku 2018 rekonstrukcí dopravních staveb Královéhradeckého kraje. Během ní bylo realizováno 42 rekonstrukcí a 20 souvislých oprav komunikací.  Představuje to 93 kilometrů opravených silnic a 15 mostů. Prostavělo se tak 1,17 miliardy korun. Do roku 2019, případně 2020, přechází z letoška 20 staveb. Jejich dokončení představuje dalších 800 milionů korun. Nyní kraj podal nové žádosti o dotaci z EU v hodnotě přes 1 miliardu Kč, které čekají na přidělení dotace.

Nejvíce prostředků na obnovu své silniční sítě získal kraj z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a dále ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

„Do obnovy silnic a mostů v majetku kraje investujeme meziročně stále větší množství finančních prostředků, čímž sice naplňujeme plán získat a prostavět každý rok alespoň jednu miliardu korun, ale na druhé straně se tím paradoxně dostáváme v důsledku nedostatku pracovníků a materiálů na straně dodavatelů na hranici množství realizovatelných staveb. Přesto se chceme dál soustředit na kvalitu odvedených stavebních prací a nenavyšovat kapacitu realizací na její úkor,“ uvedl první náměstek hejtmana Martin Červíček odpovědný za oblast dopravy a silničního hospodářství.

Nejnákladnější stavbou v hodnotě 70 milionů korun realizovanou v končícím roce byla druhá etapa rekonstrukce silnice II/298 Ledce – Opočno. K dalším významným stavbám patřily například první etapa rekonstrukce silnice II/298 v úseku od hranic Pardubického kraje po křižovatku se silnicí I/11 za 68 milionů nebo první etapa rekonstrukce silnice II/300 ve Dvoře Králové nad Labem směrem na obec Kocbeře s okružní křižovatkou se silnicí II/299, která výrazně zvýší bezpečnost na této silnici.  Zde na krajskou investici za 64 milionů navazovala spolupráce dalších investorů chodníků a správců inženýrských sítí. Pokračovala víceletá stavba na obnovu horských silnic v Orlických horách (III/3109, III/31010 a III/3111), kde se letos prostavělo 60 milionů korun.   Tyto realizované stavby výrazně zvýší turistickou atraktivitu v krásné lokalitě.

Zdařilá je také důležitá rekonstrukce silnic III. třídy, které svým významem nahrazují funkci I. třídy (I/14) v Novém Městě nad Metují – od okružní křižovatky s I/14 v obci Vrchoviny směrem do Krčína a pokračování na obec Spy. Povedla se termínová i stavební koordinace se stavbou investora SŽDC podjezdů pod železnicí v době výluky. Nový kryt, sanovaná konstrukce silnice, obousměrný provoz v podjezdech pod tratí a přechody pro chodce umožní bezpečnější provoz. Po dokončení komunikace podjezdu pod tratí na jaře příštího roku bude završena rekonstrukce silnic ucelené trasy v délce 5,3 kilometru.

Perfektní vozovka nahradila výmoly mezi Hořičkami a Chvalkovicemi nebo z Voděrad do Lična a Libele.

„Musíme přiznat, že se nám bohužel nepovedlo dokončit a zprůjezdnit první etapu rekonstrukce ve Smiřicích. Stavba byla zahájena s opožděním způsobeným koordinací se stavbou rekonstrukce železnice a vedením objízdné trasy,“ řekl dále náměstek Martin Červíček.

Stavba navazovala na rekonstrukci kanalizace, kde došlo k dalšímu zdržení. Ale největším problémem byl havarijní stav opěr mostu, který se projevil až po jejich odkrytí, a proto nebylo možné realizovat původní projekt.  Je nutné vyprojektovat a povolit změnu stavby před dokončením. Všechny tyto skutečnosti způsobily zastavení prací.

Obdobná změna nastala i při rekonstrukci mostu před Třebešovem, kde se ale povedlo nové opěry a most dokončit v ještě této sezoně.

„U mostu přes řeku Orlici ve Svinarech jsme podlehli přehnanému optimismu v důsledku pracovního nasazení zhotovitele stavby, které bylo opravdu obrovské. Stavba, která je plánovaná na 55 týdnů, byla zahájena se zpožděním a tato doba chyběla zhotoviteli na konci roku,“ zhodnotil první náměstek hejtmana.

Technologické postupy, které jsou závislé na teplotě a určité vlhkosti konstrukcí, se tak posunuly do období natolik nepříznivého počasí, že by pokračování prací mohlo mít za následek snížení kvality a následné bezpečnosti díla. Jednalo se především o izolační práce, které jsou klíčové pro životnost mostu. Většina problémů s mosty u nás i ve světě je zapříčiněna zatékáním vody do konstrukce mostu a následné koroze ocelové výztuže. Proto jsme po vyhodnocení odborných argumentů k nastalé situaci ze strany zhotovitele i technického dozoru stavby dali přednost kvalitě a přesunuli tyto práce na jaro příštího roku. Na mostě se ale ještě do minulého týdne realizovaly práce, které nejsou závislé na povětrnostních podmínkách.

Kraj trápí každoroční nejistota v souvislosti s poskytováním finančních prostředků ze strany státu do silnic II. a III. tříd. Vzhledem k tomu, že nikdy není dopředu znám konkrétní objem finančních prostředků na daný rok, které od státu dostane, není možné v dostatečném časovém předstihu a efektivních návaznostech plánovat stavby. Například v letošním roce kraj přes předběžné přísliby skutečné potvrzení dotace dostal až na konci května. Toto zdržení opět posouvá zahájení realizace a často je i příčinou přesunu personálních i materiálových kapacit u stavebních firem na jiné realizace, u nichž je pro ně termín již znám. Ve stavebnictví se s nárůstem staveb také projevuje současný nedostatek techniků, což omezuje rychlost realizací staveb.

Navzdory všem objektivním problémům se daří plnit jednu z hlavních programových priorit současného krajského vedení, kterou je růst investic do silniční infrastruktury. „V letech 2017 a 2018 jsme do silnic a mostů investovali okolo dvou miliard korun. To je pro srovnání stejně jako za předchozí čtyři roky,“ uzavřel náměstek Martin Červíček.