Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

Kritickou situací pro život v řece Moravě by mohla být kombinace extrémního sucha a prací na protipovodňových opatřeních. Odborníci už proto preventivně přestěhovali množství vodních živočichů mimo oblast, kde stavební práce probíhají. Současně, a to bez ohledu na stavební činnost, byl na katastru několika obcí na Olomoucku vyhlášen zákaz čerpání povrchových vod.

„Za uplynulých dvacet let bylo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázáno celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky při budování protipovodňových opatření přestěhovat a zachránit, jsou osloveni specialisté,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Každá etapa protipovodňových opatře

Kritickou situací pro život v řece Moravě by mohla být kombinace extrémního sucha a prací na protipovodňových opatřeních. Odborníci už proto preventivně přestěhovali množství vodních živočichů mimo oblast, kde stavební práce probíhají. Současně, a to bez ohledu na stavební činnost, byl na katastru několika obcí na Olomoucku vyhlášen zákaz čerpání povrchových vod.

„Za uplynulých dvacet let bylo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázáno celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky při budování protipovodňových opatření přestěhovat a zachránit, jsou osloveni specialisté,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Každá etapa protipovodňových opatření v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody. Povodí Moravy i město Olomouc se snaží o zapojení řeky do organismu města a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Ale právě II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze stavebně postupovat jinak. Při realizaci II. B etapy tak společnost Ecological Consulting, a.s. zajišťující činnost biologického dozoruji, již zachránila a na náhradní lokalitu v blízkosti mostu u Černovíra převezla cca sto raků říčních, stovky škeblí říčních a desítky velevrubů. Do realizace protipovodňových opatření nyní výrazně vstupuje prohlubující se sucho a extrémně vysoké teploty ve dne i v noci, proto ochrana oživení Moravy i přítoků patří mezi priority, a to nejen v místě aktuálně budovaných protipovodňových opatření.

V souvislosti s dlouhotrvajícím bezdeštným obdobím, vysokými teplotami, poklesem hladiny povrchových vod, kdy dochází ke kyslíkovému deficitu a v důsledku toho k úhynu ryb ve vodních tocích, vzhledem k hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí vydal vodoprávní úřad v srpnu ve veřejném zájmu opatření obecné povahy. Tímto opatřením zakázal odběr povrchových vod z vodních toků Trusovický potok, Dolanský potok, Bystřice a jejich přítoků.

Tento zákaz se vztahuje jak na obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy odběr vody bez zvláštního technického zařízení, tak na odběr povrchových vod na základě platných povolení k nakládání s vodami pomocí zvláštního technického zařízení, jako je čerpadlo nebo trkač. Jedná se o území obcí Bohuňovice, Bělkovice – Lašťany, Dolany, Hlubočky, Velká Bystřice, Bystrovany, Olomouc (k.ú. Olomouc město, Hodolany, Bělidla, Chválkovice).

Vodoprávní úřad zakázal odběr povrchové vody s platností do 31. října 2018. Pokud bude vodoprávním úřadem zjištěno, že došlo k porušení tohoto opatření, bude s dotčenou osobou zahájeno přestupkové řízení.

ní v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody. Povodí Moravy i město Olomouc se snaží o zapojení řeky do organismu města a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Ale právě II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze stavebně postupovat jinak. Při realizaci II. B etapy tak společnost Ecological Consulting, a.s. zajišťující činnost biologického dozoruji, již zachránila a na náhradní lokalitu v blízkosti mostu u Černovíra převezla cca sto raků říčních, stovky škeblí říčních a desítky velevrubů. Do realizace protipovodňových opatření nyní výrazně vstupuje prohlubující se sucho a extrémně vysoké teploty ve dne i v noci, proto ochrana oživení Moravy i přítoků patří mezi priority, a to nejen v místě aktuálně budovaných protipovodňových opatření.

V souvislosti s dlouhotrvajícím bezdeštným obdobím, vysokými teplotami, poklesem hladiny povrchových vod, kdy dochází ke kyslíkovému deficitu a v důsledku toho k úhynu ryb ve vodních tocích, vzhledem k hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí vydal vodoprávní úřad v srpnu ve veřejném zájmu opatření obecné povahy. Tímto opatřením zakázal odběr povrchových vod z vodních toků Trusovický potok, Dolanský potok, Bystřice a jejich přítoků.

Tento zákaz se vztahuje jak na obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy odběr vody bez zvláštního technického zařízení, tak na odběr povrchových vod na základě platných povolení k nakládání s vodami pomocí zvláštního technického zařízení, jako je čerpadlo nebo trkač. Jedná se o území obcí Bohuňovice, Bělkovice – Lašťany, Dolany, Hlubočky, Velká Bystřice, Bystrovany, Olomouc (k.ú. Olomouc město, Hodolany, Bělidla, Chválkovice).

Vodoprávní úřad zakázal odběr povrchové vody s platností do 31. října 2018. Pokud bude vodoprávním úřadem zjištěno, že došlo k porušení tohoto opatření, bude s dotčenou osobou zahájeno přestupkové řízení. Foto:  Olomouc Zdroj: Olomouc

Do kašny v ulici Pod Valy se po osmi letech vrátila voda. Naposledy toto vodní dílo – které zdobí sousoší ženy s dětmi – bylo funkční 10. srpna roku 2010. Pak začala vana propouštět vodu, trysky se ucpaly a fontána přestala sloužit svému účelu. Letos se zástupci Technických služeb města Přerova rozhodli, že nefunkční kašnu opraví. Voda se v ní poprvé objevila ve středu 8. srpna.

„Do tělesa vany jsme dali bazénovou fólii. Následně jsme vyměnili všechny rozvody vody – byly pozinkované a nyní jsou v nerezovém provedení, stejně jako trysky. Opravou prošlo i čerpadlo,“ řekl jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec. Rekonstrukce přišla zhruba na 300 tisíc korun.

Kašna v ulici Pod Valy je jednou z pěti přerovských fontán. Postavena byla v roce 1990 a jejím autorem je akademický sochař Bohumil Teplý. Kašna je součástí panelového sídliště – výhled odtud je ale i na městkou památkovou zónu, jejíž součástí jsou hradby a zámek.

Foto: Kašna v ulici Pod Valy je opravená. V současném rozhicovaném Přerově chladí město ještě i kašna na Masarykově náměstí, v ulici Komenského, dále pak v parku Michalov a před Přerovankou v ulici Kratochvílova.

Celkem dva a půl miliónu korun vyčlenil Olomoucký kraj na řešení mimořádných situací na infrastruktuře vodovodů a kanalizací, které slouží pro veřejnou potřebu. Kvůli suchu a závadám, které ohrožují kvalitu i množství pitné vody, podalo žádost o dotaci devět obcí.

V současném období sucha je zajištění dostatku kvalitní pitné vody pro obyvatele kraje naprostou prioritou. Peníze jsou určeny obcím, které potřebují odstranit havarijní stav na veřejném vodovodu. Podané žádosti v současné době posuzujeme. O přidělení finanční podpory rozhodnou zastupitelé Olomouckého kraje na svém zářijovém zasedání,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Milan Klimeš.

Olomoucký kraj navíc v současné době dokončuje aktualizaci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v regionu. Ten řeší problematiku veřejného zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou i odkanalizování a čištění odpadních vod.

Současně jsme zpracovali studii, která se zabývá využitím zdrojů podzemních či povrchových vod v období sucha v lokalitě Mikroregionů Žulovsko a Javornicko. Řeší možnosti využití stávajících vodních zdrojů v této oblasti včetně návrhů výstavby skupinových vodovodů v obcích postižených suchem,“ uvedla vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství Vladimíra Kresáč Kubišová.

Zatímco změny krajiny způsobují současné sucho, současné sucho má naopak vliv na změny krajiny. Kromě toho, že u nás způsobuje rozmnožení živočichů, jako jsou například klíšťata, může také za odumírání stromů. Jak postupně navrátit vodu do krajiny a co pro zlepšení situace můžou dělat samy obce a města, řekl Moravskému hospodářství vedoucí přírodovědného oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Dušan Trávníček.

O suchu na Moravě se více mluví až v posledních letech, a to především v souvislosti se zemědělstvím. Problém je ale, předpokládám, dlouhodobější. Můžou za sucho více zásahy do vodních toků v minulosti, nebo spíše současné zemědělské trendy?

Dřívější zásahy do naší krajiny v souvislosti se zemědělstvím byly opravdu masivní. Začněme třeba kolektivizací, která vedla k rozorávání mezí a scelování pozemků. Tyto meze a zeleň, která na nich rostla, přispívaly k zadržování vody v krajině a zároveň sloužily jako útočiště pestré škále živočichů.  Samozřejmě, že úpravy vodních toků začaly dávno před kolektivizací, ale v této době akcelerovaly a přistoupily k nim i neblahé meliorace. Mimochodem zažitý termín meliorace je v tomto spojení úplně zcestný. Pochází z latinského výrazu „ad meliorem“ tedy „k lepšímu“. Jenže ony meliorace se prakticky omezily jen na odvodnění, a to ke zlepšení rozhodně nevedlo. Z tohoto pohledu dnešní prohřešky v zemědělství nejsou tak veliké, ovšem nesmíme zapomenout, že se přidávají k těm minulým a negativní účinek se násobí. Ovšem na vině není jenom zemědělství. Jiný přístup musí zvolit i lesníci. Nedostatek vody vede k oslabování a velkoplošnému odumírání smrkových monokultur. Bude zapotřebí postupně měnit druhovou skladbu našich lesů ve prospěch původních listnáčů, neboť přirozené lesy akumulují mnohem více vody než dříve preferované smrčiny. Také výstavba silnic, dálnic, prodejních center s obřími parkovišti a krabicovitých skladů vydatně přispívá k rychlému odtoku srážkové vody.

Jaký má sucho vliv na hmyz a další živočichy?

Sušší a teplejší období, které zažíváme od 90. let minulého století, vedlo k rozšíření stepních druhů hmyzu. Jakýmsi modelovým příkladem může být kudlanka nábožná. Kdysi vzácný živočich, který žil ostrůvkovitě na několika lokalitách jižní Moravy, se neustále šíří směrem na sever. V pozdním létě se s ním lidé potkávají i uprostřed měst, jako je Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž a Olomouc. Na naše území se z jihu a jihovýchodu šíří některé další druhy teplomilného hmyzu. A s oteplováním samozřejmě souvisí i dnešní prakticky celoplošné rozšíření klíšťat. Jinak ale hmyzu ubývá, což nemá souvislost s oteplováním, ale s chemizací prostředí a způsobem hospodaření. Ještě bych zmínil, že téměř nepozorovaně, alespoň pro naprostou většinu lidí, se u nás usídlila i poměrně velká psovitá šelma, která u nás dříve nikdy nežila – šakal obecný. I šakal k nám připutoval ze stepí na jihovýchodě Evropy. První věrohodný doklad z našeho území pochází z Uherskobrodska v roce 2006 a od té doby byl již zaznamenán i na Českolipsku a u Českého Krumlova.

Louky, mokřady, remízky a další přírodní plochy, které pomáhají udržovat vodu v krajině, ustupují zástavbám a zemědělské půdě, a to proto, že na první pohled se po finanční stránce „nevyplatí“. Dá se nějak argumentovat, proč zachovávání mokřad může mít v budoucnu pozitivní i ekonomický přínos a o jak dlouhodobý časový horizont by se mohlo jednat?

Ta argumentace z řad biologů a ekologů zaznívá už minimálně padesát let. Jenže tyto hlasy jsou nezřídka v lepším případě bagatelizovány, v horším případě jsou jejich hlasatelé označováni za ekoteroristy. Obecně člověk je tvor hamižný. Momentální finanční zisk je dnes pokládán za podnikatelský úspěch. Dříve se sice mluvilo trochu jinak – poručíme větru dešti, rekordní úrodou ke světlým zítřkům atd., ale na přírodu a krajinu se ani tenkrát ohledy moc nebraly. Teprve když jde opravdu do tuhého, tak se začíná uvažovat o nápravě. Proto dnes už sami lesníci hovoří o neudržitelnosti převažující výsadby smrků. Do podobné situace se dostáváme ve spojitosti s akutním nedostatkem vody v krajině. Mluví se o dotacích na používání srážkové vody, o projektech, které přispějí k jejímu zadržení v krajině. Spousta lidí si již uvědomila, že voda je komodita, jejíž cena poroste. Rychlé řešení ovšem neexistuje. Je to běh na dlouhou trať. Samotná změna druhové skladby lesů potrvá desetiletí. Na řadě míst probíhá jakási meliorace naruby. Tedy znovuoživování zaniklých mokřadů, zpřírodnění vodních toků, zřizování tůní a na vhodných místech i zakládání nových rybníků. Zatím je to ale všechno málo.

Můžou s udržováním vody v krajině pomoci vodní nádrže?

Tady bych byl velmi opatrný. Přehrada sama o sobě neřeší nedostatek vody v krajině. Navíc na většině míst, kde se uvažuje o případném vodním díle, se nacházejí velice cenné přírodní lokality, které by nenávratně zanikly. Společně s nimi by zmizely i vzácné druhy rostlin a živočichů, které jsou na tato místa vázány. Je pravda, že taková stavba může být prezentována jako řešení akutního stavu, zdůrazňují se bonusy v podobě pracovních příležitostí a následného turistického ruchu, ovšem zamlčuje se ta odvrácená stránka. Jsem nakloněný spíše komplexnímu řešení, které vede k ozdravení celé krajiny. Zlomená ruka se také neléčí tím, že by se uřízla.

Zmiňujete, že boj se suchem je dlouhodobý proces. Co ale můžou už nyní proti suchu dělat samotná měst a obce?

Mohou těžit z dobré znalosti svého prostředí – nejenom krajiny, ale i lidí a organizací včetně těch nevládních. Mám na mysli podporu právě těch všelijakých projektů a iniciativ vedoucích k obnově mokřadů a revitalizaci vodních toků. Možná by bylo vhodné využít i svědectví pamětníků nebo podle starých map vytipovat na svém území vhodné lokality a vypsat soutěž na realizaci takových projektů. Autor: Anna Fajkusová

Rozsáhlé investice za 80 milionů korun do čistíren odpadních vod v majetku VaK Zlín v Luhačovicích a Kašavě jsou za polovinou prací a  budou podle plněného harmonogramu dokončeny na podzim 2018.

 

Rekonstrukce a modernizace čistírny odpadních vod v Luhačovicích za 45 milionů korun je druhou největší investicí do vodárenství na Zlínsku posledních let. Luhačovická čistírna získá novou technologii, která umožní efektivní odstraňování znečištění zejména dusíkatého původu i dalších cizorodých látek. Jedná se o klíčovou pomoc městu a Lázním Luhačovice v oblasti životního prostředí a možnosti dalšího růstu.

Rekonstrukce a modernizace ČOV Kašava  má zcela zásadní význam pro ochranu pitné vody v nádrži Slušovice, která leží pod kašavskou čistírnou. Nákladem 35 milionů probíhá intenzifikace a modernizace ČOV s cílem zvýšení kapacity, odstranění zápachu a zlepšení kvality odpadních vod.

„Na obou objektech probíhá výstavba nových  dosazovacích nádrží, potrubních rozvodů a šachet, dále  sanace stávajících objektů a už byly zahájeny montážní práce na technologiích. Přes nepředpokládané komplikace při stavbě je stále držen termín dokončení Kašavy 15.12. 2018 a v Luhačovicích 31.10. 2018“  říká Svatopluk Březík, předseda představenstva společnosti.

Obě akce jsou v režimu smluvní investice s Moravskou vodárenskou a.s., což znamená, že Moravská vodárenská pokryje z vlastních zdrojů investice 45 a 35 milionů korun na rekonstrukce čistíren v Luhačovicích a Kašavě bez dopadu na cenu vodného a stočného.

„Ochrana vodních zdrojů a životního prostředí je jedna ze zásadních priorit společnosti VaK Zlín. Klíčový úkol je ovšem zajištění dostatku kvalitní pitné vody, který VaK plní prováděnou rekonstrukcí v úpravně vody v Tlumačově a zahájením tzv. vlárského vodovodního přivaděče“, doplňuje Svatopluk Březík.

Dopady dlouhotrvajícího sucha se nevyhnuly ani mladým lesním porostům v lesech na sever od Brna. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny letos investoval zatím do výsadby nových stromků 3,4 milionu korun, což znamená 445.000 sazenic. Nové výsadby ale masivně usychají. Lesníci Mendelovy univerzity v Brně škody odhadují na 30 procent.

„Dopad sucha je obrovský, vláhový deficit neustále narůstá. Na území školního podniku dříve historicky dosahoval průměrný roční úhrn srážek 730 mm, v posledních letech však ročně nenaprší ani 500 mm. Problém je i to, že srážky jsou v průběhu celého roku nevyvážené, v zimě není sníh, v létě přicházejí v přívalových bouřkách, z velké části jsou naše lesy na vápenci v krasovém území, kde voda rychle mizí do podzemí,“ uvedl Pavel Mauer, zástupce ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, který obhospodařuje přes 10.000 hektarů. Mendelova univerzita v Brně je tak třetím největším vlastníkem lesů v ČR.

Školní lesní podnik má školky mezi Křtinami a Rudicí v Moravském krasu s produkční plochou 3 hektary.  „Školky máme pod umělou závlahou z vlastního vrtu a také z rybníka v Arboretu Křtiny. Jsou tedy zabezpečené, i když je otázkou, jak dlouho se dají v těchto parnech uzalévat. Situace v lese je naopak tristní. Nové výsadby masivně usychají, dlouhodobý nedostatek vláhy poškozuje i dospělé porosty, s tím souvisí také rozmach podkorního hmyzu u jehličnatých dřevin, které nejsou schopné si samotné pomoci,“ uvedl Mauer.

Místa výsadby jsou po celém rozsáhlém území, které školní lesní podnik spravuje. Lesní podnik upřednostňuje přirozené zmlazení lesa. Nové stromky v tomto případě vyrostou ze semen spadlých z mateřských porostů. Takových je asi polovina, zbytek lesní podnik vysazuje za zhruba 4 miliony korun ročně, protože letošní výsadba zasažená suchem ještě není u konce.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10.265 ha a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 575 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. V posledních 20 letech se značně proměnila skladba lesa a lesníci vysazují zejména listnaté stromy namísto jehličnanů. „Před 20 lety byl poměr v našich lesích percentuálně 52 ku 48 ve prospěch listnáčů, nyní je to již 64 ku 36,“ uvedl Mauer.

Na jezu v Přerově probíhá plánovaná srážka hladiny, v rámci které probíhá údržbu jezu i nadjezí. Povodí Moravy, s. p. zahájil vypouštění jezu v pátek 20. července, práce budou ukončeny nejpozději 27. července, kdy bude jez opět napuštěný.

Povodí Moravy provádí v Přerově plánovanou údržbu jezu včetně nadjezí, kvůli které ve dnech 20. – 27. července vypustil jezovou zdrž (provedl tzv. srážku). Po snížení hladiny probíhá kompletní prohlídka jezové konstrukce a běžný servis. Vypuštěná jezová zdrž navíc umožní kontrolu břehového opevnění nadjezí, které je po celý rok zatopené vzdutou hladinou vody, i fotodokumentaci dna celého nadjezí z hlediska vývoje nánosů.

V místě nad jezem pracuje těžká technika, která rozhrnuje štěrky v korytě Bečvy. Práce probíhají hlavně v nadjezí samotného jezu, nad a pod železničním mostem, v lokalitěu loděnice a v lokalitě Tyršova mostu, u kterého pracují pásové bagry. Práce probíhají i v úseku v podjezí, kde štěrky rozhrnují dva kráčející bagry. Přemístěné nánosy pak budou při vyšších průtocích přirozeně transportovány dále v úseku Bečvy níže po toku, kde budou znovu sedimentovat. Jde o léty osvědčený systém preventivní ochrany města před jarními ledochody.

Po dokončení prací a kontrole začne Povodí Moravy jezovou zdrž opět napouštět. Celá akce probíhá pod biologickým dozorem, který průběh akce sleduje již od zahájení prací. Celá akce je pečlivě naplánovaná a úředně schválená. Pravidelná údržba zařízení jezu a jeho částí probíhá v Přerově pravidelně každým rokem v tomto období.

Krajská hygienická stanice vyhlásila od čtvrtku zákaz koupání v Brněnské údolní nádrži. Kvalita vody se od počátku sezóny zhoršila i přes opatření, která Povodí Moravy ve vodní nádrži realizuje. Na zhoršení kvality se podílí především vývoj letošního počasí, extrémní teploty a minimum srážek. Do nádrže přitéká minimum vody se stejným vypouštěným znečištěním, hladina v nádrži navíc začíná klesat.

Vývoj počasí, extrémní teploty, minimum srážek a historická minima vody ve vodních tocích už od začátku léta indikovaly, že bude docházet ke zhoršení kvality vody, zvláště pak vody ve vodních nádržích. Přesto Povodí Moravy, s. p. učinilo všechna možná opatření, aby udrželo vyvážený stav v Brněnské údolní nádrži, a to ovlivněním faktorů, které ovlivnit lze. V letošním roce se však zásadní faktory, které však ovlivnit nelze (teplota vzduchu, teplota vody, nízké vodní stavy), od samého začátku roku vymykají předešlým letům co do jejich extrémů, tak i doby trvání. Zhoršenou kvalitu vody KHS naměřila proto i na dalších vodních nádržích v rámci celé republiky s poměrně velkým předstihem oproti předešlým letům. Vynaložené prostředky na realizaci opatření nebyly určené na jednorázové vyčištění, ale na kontinuální dlouhodobou úpravu poměrů v nádrži v letním období z toho důvodu, že množství člověkem produkovaných živin je stále velmi vysoké a přitéká do nádrže.

Přítok do Brněnské přehrady je na historicky minimálních hodnotách a na začátku tohoto týdne dosahoval jen 1,3 m³/s. Prakticky celý měsíc červenec je přítok výrazně pod hranicí sucha. Doba zdržení vody v nádrži se tak prodloužila z průměrných 21 dní na čtyřnásobek. Roční úhrn srážek nad vodní nádrží Brno v prvním pololetí 2018 navíc dosáhnul pouze 47% normálu. Vysoké teploty, přísun živin do nádrže, minimum srážek a slabý přítok vytvářejí ideální podmínky pro rozvoj sinic.

Výsledky odběrů na koupacích vodách KHS jsou velmi těsně označeny jako voda nevhodná ke koupání. Protože je nádrž ze strany KHS hodnocena jako celek, zákaz koupání platí na celé nádrži. Výsledky z monitoringu koupacích vod nedosahují ani vzdáleně na výsledky před započetím realizace opatření, kdy hodnoty množství buněk sinic v jenom mililitru vody byly na hodnotách mezi jedním a dvěma miliony buněk sinic. Výsledky současných odběrů jsou na hodnotách 98 až 162 tisíc buněk sinic v jenom mililitru vody.

Povodí Moravy, s. p. učinilo veškerá možná opatření. Vedle dávkování síranu železitého a činnosti aeračních věží šlo také o nadlepšování omezených přítoků do Brněnské údolní nádrže zvyšováním odtoku z vodní nádrže Vír. Ani v tomto již nelze dále pokračovat, protože kvůli suchu je vodní nádrž Vír 12 metrů pod úrovní zásobního objemu a jeho odtok musel být regulován. Jediným opravdu efektivním opatřením by bylo snížení množství fosforu, který se do nádrží obecně dostává z domácností a firem. Lidé by tak měli používat mycí a prací prostředky šetrné k životnímu prostředí, čímž omezí množství živin pro sinice.

Většina drobných vodních toků pomáhající napájet Brněnskou nádrž je zcela vyschlá. Výpar na obou přehradách nacházející se na řece Svratce je v těchto teplých dnech také velmi vysoký a odtok je nutné udržet na minimální hodnotě z Brněnské nádrže dle manipulačního řádu 1,37 m³/s, proto začíná zaklesávat hladina na nádrži. Povodí Moravy, s. p. dopisem obeznámilo DPMB o klesající hladině v nádrži, aby mohla případně reagovat na nemožnost plavby do Veverské Bítýšky, případně realizovat další opatření v přítokové části do hlavního jezera vodní nádrže.

Dešťovou vodu, která má sloužit k zálivce zeleně a k údržbě sportovních hřišť, chtějí zachytávat do speciální nádrže v Základní škole Želatovská. Radní dnes souhlasili s tím, aby se škola ucházela o dotaci, kterou pro tyto účely poskytuje Ministerstvo životního prostředí. 

„Škola má ve svém areálu rozsáhlé zelené plochy se stromy a keři – a disponuje rovněž velkými plochami venkovních sportovišť. Ty vyžadují ke své ideální údržbě dostatek vody k zálivce či ke snížení prašnosti. Využití kumulované dešťové vody pro tyto účely je proto ideální,“ konstatoval náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil. Připomněl, že letos v březnu vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí výzvu k podání žádosti o poskytnutí podpory, díky níž se mohou zájemci ucházet o peníze na zachytávání dešťové vody u veřejných budov včetně škol – přičemž dotace na celou akci se může vyšplhat až na 85 procent uznatelných výdajů. „Ředitel školy už vstoupil do jednání s poradenskou společností a projektantem, protože jsme o záměru chtěli mít bližší informace. Z těchto jednání vyplynulo, že vybudování nádrže na zadržování dešťové vody do maximálního objemu 50 metrů krychlových by stálo asi milion korun,“ doplnila vedoucí odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu Romana Pospíšilová.  V případě, že by si škola „sáhla“ na dotaci, pohybovala by se spoluúčast města okolo 150 tisíc korun.

Škola ale ještě musí pro celý záměr získat podporu zastupitelů, kteří budou v srpnu schvalovat posílení rozpočtu o sto tisíc korun na předfinancování části uznatelných výdajů projektu. V případě, že žádost o dotaci bude úspěšná, vrátí se tato částka zpět na účet města. Zdroj: Přerov

sucho
Hlavními příčinami současného sucha je nedostatek srážek z předchozích let, letošní teplejší zima a velice teplé jaro. Za první polovinu letošního roku ani v jednom měsíci nenapršelo na území Kraje Vysočina alespoň tolik, jako je dlouhodobý průměr (normál) pro daný měsíc. V únoru, březnu i dubnu dokonce napršelo méně než 50 % průměru.
Naopak průměrná teplota byla po většinu letošního roku podstatně vyšší, důsledkem je tedy vyšší výpar. Od roku 2015 na území Kraje Vysočina trvá srážkový deficit, který se stále zvyšuje. V úhrnu se jedná o více než 350 mm chybějících srážek, což se rovná přibližně 188 chybějících dešťových dní.

Problematika sucha je tak na Vysočině v posledních letech diskutována stále častěji. Vzhledem k tomu Kraj Vysočina dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeného nedostatku vody věnuje již dlouhou dobu zvýšenou pozornost, bohužel jeho možnosti včetně finančních jsou velmi omezené“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.

Od loňského roku byla zvýšena alokace finančních prostředků (dotací) z rozpočtu kraje určených do oblasti rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a pro příští rok se předpokládá rozšíření podpory i na oblast realizace staveb určených ke snižování dopadů sucha. V roce 2017 příjmy kraje v oblasti vodního hospodářství byly okolo 16 miliónů korun a výše dotací dosáhla 69 miliónů korun. Hejtman Kraje Vysočina inicioval vznik pracovní skupiny k řešení dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody již počátkem roku 2016. V letošním roce byl v rámci této pracovní skupiny zřízen řídící výbor, který zasedal minulý čtvrtek a věnoval se zejména problematice vodárenských odběrů a manipulaci s povrchovou vodou na vodárenských nádržích. Materiály z činnosti pracovní skupiny jsou zveřejněny na webových stránkách kraje jednak ve složce Voda a jednak v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství.

Dlouhodobé sucho se projevuje nejen na vodních tocích, ale i na zaklesnutí hladiny podzemních vod. Negativní vliv na množství a kvalitu podzemních vod mají i ubývající lesní porosty zasažené kůrovcovou kalamitou, které jsou vidět zejména v jižní části kraje. Proto mají problémy s dodávkou vody mnohé menší obce, které nejsou připojené na skupinové vodovody a jsou závislé na mělkých lokálních zdrojích podzemních vod, které nepřeklenou delší období sucha.

„Vzhledem k pokračujícímu suchu si dovoluji požádat obyvatele našeho kraje včetně právnických i podnikajících osob k hospodárnému nakládání s povrchovými i podzemními vodami a obecně k šetření s vodou“ uvedl radní Martin Hyský. Zdroj: Vysočina