Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

0

Navýšení hladiny ve vodní nádrži Nové Mlýny o 35 cm může významně zlepšit celkovou vodohospodářskou bilanci Dyjsko-svratecké soustavy. Možnost zvýšení hladiny dnes projednal přímo na Nových Mlýnech ministr zemědělství společně s generálním ředitelem Povodí Moravy, s. p. a hejtmanem Jihomoravského kraje.

„Zvýšení objemu na střední a dolní nádrži přispěje v suchých obdobích nejen k posílení průtokového režimu v řece Dyji, ale i v ostatních vodních tocích a kanálech pod vodní nádrží. Zvýšený objem také pokryje potřeby vody pro závlahy. Díky tomu budeme moci realizovat závlahové soustavy pro pět tisíc hektarů vinic a sadů. Bude také více vody pro lužní lesy pod Novomlýnskými nádržemi,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Na závěr jednání předal generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák návrh na změnu manipulačního řádu do rukou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka.Z vodohospodářského hlediska se jedná o  vysoce efektivní způsob, jak na jižní Moravě zajistit o 9 mil. m³ vody více, než kterými v současné době disponuje. Zvýšení zásobního objemu nevyžaduje žádné dodatečné stavební úpravy, v případě povodní hladina stoupá i nad tuto zamýšlenou úroveň již nyní,“ vysvětlil Václav Gargulák. 

Myšlenka zvýšit hladinu ve střední a dolní vodní nádrži Nové Mlýny vznikla právě na základě jednání Ministerstva zemědělství a Povodí Moravy, s. p. jako krok, který má za cíl zmírnit dopady sucha na jižní Moravě. Tento záměr následně podpořilo na společném jednání také Ministerstvo životního prostředí.

Návrh změny manipulačních řádů, které mají umožnit hladinu vody v nádržích zvýšit, bude schvalovat Krajský úřad Jihomoravského kraje. „Zvyšování hladiny bude doprovázeno opatřeními, která budou realizována na vyhlášené ptačí oblasti (NATURA 2000) s významným hnízdištěm rybáka obecného a dále přírodní rezervaci Věstonická nádrž. Cílem je vhodně zkombinovat navýšení zásobního objemu s opatřeními, která ve svém komplexu přispějí ke zlepšení životního prostředí v této cenné lokalitě,“ doplňuje Bohumil Šimek.

Novomlýnské nádrže je soustava 3 nádrží na řece Dyji, která ústí do horní nádrže, do střední nádrže ústí řeky Jihlava a Svratka. Hladina na střední a dolní Novomlýnské nádrži (spojité nádoby) byla v minulosti administrativně snížena o 35 cm z projektovaných a zkolaudovaných parametrů, čímž byl snížen zásobní objem nádrží o 9 mil. m3. K navýšení hladiny na původní kótu 170,35 m n.m. a posílení zásobního objemu o 9 mil. m³ není proto potřeba žádných technických opatření.

0

Projekt vodního koridoru propojující řeky Dunaj, Odra a Labe je ekonomicky efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního. Lepší hodnocení má samotné propojení Dunaje s Odrou, labská větev koridoru snižuje efektivitu celého projektu. Potvrzuje to po dvou letech prací studie proveditelnosti, která hodnotila přínosy investice ve výši až 582 miliard korun.

„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard,“ popisuje výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.

V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho větví. Projekt obsahující všechny tři větve vykazuje pozitivní ekonomickou efektivitu mírně nad hranou stanovenou metodikou pro posuzování efektivity. V rámci rizikové analýzy bylo zjištěno, že další zvyšování přínosů projektu je obtížné z důvodu omezené přepravní kapacity a bylo by spojeno s nutností dalších dodatečných investičních nákladů. Výsledky potvrdily rizikovost varianty projektu, která zahrnuje Labskou větev. Výrazně lepšího hodnocení dosáhlo propojení řek Dunaj a Odra.

Výstavba vodního koridoru má podle studie úzkou souvislost s navazujícími projekty zaměřenými na zlepšení splavnosti navazujících řek, tedy Labe, Odry, případně i Váhu. Studie počítá se zajištěním určité úrovně splavnosti, která v současnosti není zajištěna. To vyvolá investiční náklady pro zajištění odpovídající plavební třídy na těchto úsecích, se kterými studie nepočítá. Pro tyto navazující projekty musí být zpracováno samostatné ekonomické hodnocení a samostatné projekty v Polsku a na Slovensku.

Výsledky studie a ekonomického posouzení nyní projednají členové monitorovacího výboru složeného ze zástupců jednotlivých ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně mezinárodního zastoupení Slovenska a Polska. Materiál ještě posoudí centrální komise Ministerstva dopravy a projde meziresortním připomínkovým řízením. Následně bude studie předložena vládě ke schválení. V návaznosti na projednání materiálu vládou budou definovány navazující kroky, včetně hodnocení vlivu na životní prostředí.

Ministerstvo dopravy zajistilo zpracování Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe jejímž cílem je prověření ekonomické efektivity projektu nově uvažované vodní cesty z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického a rekreačního. Studie byla zpracována v souladu s usnesením vlády z 19. ledna 2011, které má zabezpečit potřebné podklady pro posouzení vodního koridoru a pro rozhodnutí o zachování či vyjmutí z územní ochrany. Práce na studii byly zahájeny v červenci 2016.

Stále méně srážek a v posledních letech prodlužující se období sucha negativně ovlivňují i vegetaci hradeckých lesů. Pro zlepšení situace a zadržení vody v krajině proto město společně se správcem svých lesů plánuje vybudovat tři retenční nádrže, které právě v době, kdy je srážek málo, pomohou udržet spodní vodu a okolní vodní toky na potřebné úrovni. Jedna nádrž vznikne v novohradeckých lesích nedaleko rybníka Biřička, dvě další budou u Bělečského rybníka. Předběžné náklady na stavbu těchto zásobníků vody se odhadují na 6,5 milionu korun bez DPH.

Stavba retenční nádrže Káťa, která bude umístěna nad rybníkem Biřička, je v přípravě nejdál. „Během několika týdnů očekáváme vydání stavebního povolení, do stavby bychom se chtěli pustit hned v příštím roce. Měla by mít zhruba plochu 1,5 hektaru,“ řekl ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Původně bylo v plánu u Biřičky vybudovat ještě jednu další nádrž, ale po projednání s Agenturou ochrany přírody a krajiny nakonec k realizaci zatím nedojde.

Další dvě větší nádrže, které budou mít plochu 2,5 a necelé 3 hektary, se připravují v okolí Bělečského rybníka. „U nich by stavba neměla být nijak náročná, zjednodušeně řečeno zahrazením meandrujícího koryta. Vedle své hlavní funkce nadlepšování spodní vody a vody v korytu pravostranného přítoku do rybníka by zároveň mohly sloužit i k chovu ryb,“ dodává Zerzán. V příštím roce se bude zpracovávat potřebná projektová dokumentace a požádá se o stavební povolení. „Všechny tyto nové retenční nádrže odpovídají záměrům ještě z třicátých let minulého století, pouze tedy navazujeme na již vytvořené vize ve správě lesních pozemků města Hradce Králové,“ vysvětluje ředitel hradeckých městských lesů.

Společnost Městské lesy Hradec Králové obhospodařuje celkem téměř 3.700 hektarů lesních pozemků, na kterých je třináct rybníků. Naprostá většina těchto pozemků je zařazena do kategorie příměstských lesů se zvýšenou rekreační funkcí.

0

Vznik pracovní skupiny, hledání možností financování a zahájení společných příprav vedoucích k výstavbě protipovodňové ochrany, na tom všem se domluvilo Povodí Moravy, s. p. se zástupci města Polička. Výsledkem spolupráce bude komplexní ochrana města, která zvýší stávající zabezpečení města až na úroveň tzv. dvacetileté vody.

Povodí Moravy, s. p. a město Polička společně zahajují přípravu jednotlivých dílčích protipovodňových opatření na území města Polička, která vyvrcholí výstavbou chránící město před povodňovými průtoky z Bílého potoka a zvýšením stávající ochrany města. Polička totiž leží v oblasti s povodňovým rizikem a zvýšení protipovodňové ochrany je v souladu s plány pro zvládání povodňových rizik. „Zahájení spolupráce představuje velmi důležitý krok při přípravě protipovodňové ochrany Poličky. Nyní sestavujeme pracovní skupinu, jednáme o konkrétních technických řešeních dílčích opatření a hledáme možnosti financování celé akce. Současně můžeme zahájit majetkoprávní vypořádání pozemků dotčených stavbou. Velmi mě těší aktivní přístup pana starosty a zastupitelstva. Máme společnou snahu o co nejhladší průběh přípravy celé akce,“ hodnotí spolupráci s městem generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Povodí Moravy, s. p. i město Polička v rámci realizace protipovodňové ochrany poskytnou pozemky, které jsou v jejich vlastnictví. Pracovní skupina složená ze zástupců obou stran teď zpracuje harmonogram přípravy ochrany proti povodním. Oba partneři se domluvili, že efektivita protipovodňových opatření bude respektovat požadavky na architektonické a urbanistické řešení, do přípravy a projednávání konkrétních projektů tak budou zapojováni i zástupci veřejnosti. Prvním úspěšným krokem vzájemné spolupráce je vydané územní rozhodnutí na stavbu „Protipovodňová opatření pro povodí Bílého potoka – Polička, I. etapa (Bílý potok a přítoky)“.

Harmonogram příprav a realizace protipovodňových opatření oba partneři odsouhlasí po vyhodnocení jejich efektivity a proveditelnosti. Zohlední při tom zejména efektivitu dílčích opatření především ve vztahu k ochraně obyvatel, jejich zdraví a majetku. V rámci zvýšení informovanosti veřejnosti hodlá město společně se správcem toků pořádat veřejné prezentace a expozice návrhů protipovodňové ochrany města Polička.

0

Vodní dílo Vlachovice je Zlínským krajem vnímáno jako strategická zásobárna vody do budoucna. Při jeho přípravě je důležitá nejenom spolupráce s dotčenými obcemi, ale i se zástupci provozovatelů vodovodů a kanalizací.  Na jednání, které inicioval náměstek hejtmana Zlínského kraje Josef Zicha, se za účasti těchto zástupců a generálního ředitele Povodí Moravy probíraly stav infrastruktury vodovodů ve Zlínském kraji, další možné propojení jednotlivých vodních nádrží, ale i schválená opatření za přibližně 870 milionů korun související s vlachovickou přehradou. Ta ve své studii navrhlo Povodí Moravy. 

„Plánované vodní dílo Vlachovice je potřeba chápat nejen jako samotnou nádrž, ale jako komplexní soubor dalších staveb a opatření, které společně pomohou zajistit hlavní účel nádrže, jež má sloužit zejména jako zásobárna vody pro vodárenské účely, ale také pro potřeby zemědělství a průmysl či jako ochrana před povodněmi. Pevně věřím, že vodní dílo Vlachovice bude vzorovým příkladem toho, jak se dá skloubit výstavba vodárenské nádrže se zájmy životního prostředí a také se zájmy obyvatel okolních obcí, které jsou pro nás zcela zásadní,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Opatření navržená studií budou realizována na zemědělské půdě v ploše povodí Vláry, na lesních půdách a na tocích a nivách. Jako vhodná opatření na zemědělské půdě studie navrhuje drobnější členění zemědělských ploch, vytváření remízků, mezí, rozptýlené zeleně a dalších krajinných prvků, na nichž nebude prováděna orba, ani další intenzivní zemědělské činnosti. Pro tyto účely je navrženo založení trvale travnatých ploch na více než 30 hektarech či vybudování travnatých pásů v celkové délce téměř 30 kilometrů. Opatření v lesích mají za cíl snížit splachy půdy do horských potoků a bystřin a dále do větších toků s menšími sklony, kde zhoršují průtočnost koryt a při velkých průtocích způsobují vylévání vody ze břehů. Proto je mimo jiné navrženo více než 80 úseků pro umístění dřevěných přehrážek na horských bystřinách. Co se týká opatření na tocích, navrženo je vybudování až 28 malých vodních nádrží, které budou sloužit k akumulaci vody v krajině, zlepšování její kvality a zpomalení jejího odtoku z krajiny.

„Celkové náklady na výstavbu vodního díla Vlachovice, jejímž investorem je státní podnik Povodí Moravy, jsou odhadovány na 5,450 miliardy korun. Podle navržených parametrů se počítá se sypanou hrází o výšce 40 metrů a délce 570 metrů, plochou zátopy 212,9 hektaru a celkovým objemem 29,1 milionu m3. Pro srovnání, vodní nádrž Karolinka má objem 7,39 milionu m3, Slušovice 9,9 milionu m3 a Brněnská přehrada 17,7 milionu m3,“ uvedl Josef Zicha.

Aktuálně je zpracovávána předprojektová příprava akce, jejíž součástí je podrobná technická studie řešící jak samotnou nádrž, tak související infrastrukturní opatření (přeložky komunikací, pasportizaci kanalizací, řešení čištění odpadních vod aj.).

„Pokud příprava akce poběží podle současných předpokladů a bez významnějších komplikací, očekává se vydání stavebního povolení do konce roku 2023, zahájení výstavby díla v polovině roku 2025 a jeho uvedení do provozu zhruba o tři roky později,“ řekl Václav Gargulák.

0

Letošní sucho bývá přirovnáváno k extrémnímu suchu v roce 1947. Špatná hydrologická situace má za následek nejen nízké průtoky v řekách, ale také snížené hladiny ve vodních nádržích. Kvůli situaci v povodí řeky Moravy se v letošním roce sešla pracovní skupina Sucho 2018 již potřetí. Vodohospodáři se věnovali realizovaným opatřením vedoucím ke snížení dopadu sucha, ale také možnostem vývoje v následujícím roce.

Třetího jednání pracovní skupiny Sucho 2018 se zúčastnili zástupci krajských vodoprávních úřadů, zástupci vodárenských společností, odběratelé vody na závlahy, zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, zástupce společnosti energetických společností a dalších organizací. „Tentokrát jsme se věnovali také aktuálnímu záměru navýšit hladinu vody ve vodní nádrži Nové Mlýny o 35 cm. Zejména přítomní zástupci závlahářů hodnotili tuto aktivitu velmi pozitivně,“ popisuje průběh jednání generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Vedle toho se však vodohospodáři věnovali i situaci na vodních tocích a vodních nádržích. Povodí Moravy, s. p. představilo možné scénáře vývoje situace se zásobami vody na vybraných vodních nádržích, a to až do konce roku 2019. „Pracujeme s různými scénáři, tedy i se scénáři, že by se mohlo extrémní sucho opakovat. V letošním roce jsou všechny dodávky vody zajištěné, ale v následujících letech se může situace zhoršit. Proto již od listopadu roku 2017 probíhá mimořádná manipulace na vodní nádrži Vranov a máme o ni požádané také na vodní nádrži Hubenov a Vír. Cílem mimořádných manipulací je zabezpečení dostatku vody zejména pro vodárenské účely v roce 2019 a roky následující v případě, že bude sucho v plné intenzitě pokračovat. Společným cílem je i posílení zdrojů povrchové vody pro odběry závlahové vody k snížení dopadů zemědělského sucha v oblasti Jižní Moravy,“ vysvětluje Gargulák.

Povodí Moravy, s. p. aktuálně zaznamenává sucho na vodních tocích v 71 měřících stanicích ze 196. Největší Moravskou řekou Moravou protéká ve Strážnici 4,2 m³/s, což je asi 1/8 toho, co by v řece mělo v tomto období téct. Kvůli suchu a zvýšeným potřebám vody klesají hladiny ve vodních nádržích. Ty v letošním roce dokazují svůj význam a zabezpečují dodávky vody obyvatelstvo, ale také pro zachování ekosystému ve vodních tocích. „Naše nádrže od července do konce srpna vydaly pro potřeby obyvatel a pro zachování života v řekách o 64,7 mil. m³ vody více, než do nich za stejné období přiteklo. Pro představu je to takové množství vody, které při průměrné spotřebě 100 l na den spotřebuje asi 1,8 mil. obyvatel za celý rok,“ vypočítává Gargulák.

Jednotlivý členové pracovní skupiny Sucho 2018 se však také shodli na tom, že je třeba apelovat na širokou veřejnost, aby hospodárně využívala vodní zdroje. „Bohužel se často setkáváme s tím, že lidé i přes různá omezení či zákazy čerpají vodu z potoků a situaci ještě zhoršují. Ve spolupráci s vodoprávními úřady se tak chceme více zaměřit na dodržování zákazů a současně apelovat na veřejnost, aby s vodou nakládala opravdu hospodárně, šetrně a s ohledem na omezenost vodních zdrojů,“ dodává Gargulák.

0

Hladina v řece Moravě v důsledku sucha klesla na historické minimum. Kvůli extrémně nízkým průtokům není možné zajistit stanovenou plavební hladinu na Baťově kanále a Státní plavební správa proto vydala opatření obecné povahy o omezení plavby. Na Baťův kanál v celé jeho délce tak mohou vyplout pouze lodě s ponorem, který nepřesáhne 60 cm. Současně s tím dochází k omezení komorovacího cyklu, který bude probíhat jednou za hodinu. Omezení platí od 23. 8. 2018 do 2. 9. 2018. 

Aktuální stav průtoků největší moravské řeky je 4,6 m3/s na jezu Spytihněv (odbočení severního kanálového úseku z řeky), 3,4 m3/s ve Strážnici a 3,0 m3/s v Lanžhotě. V tomto okamžiku není možné manipulacemi zajistit ani minimální zůstatkové průtoky v Moravě pod jezy, natož na těchto jezech bezpečně zajistit stanovenou plavební hloubku v rejdách plavebních komor Baťova kanálu navazujících na říční úseky. Prázdninová intenzita proplavování navíc způsobuje kolísání hladiny zejména v nadjezí jezu Veselí nad Moravou a Spytihněv, ze kterých jsou oba kanálové úseky Baťova kanálu zásobovány vodou. Nízká plavební hloubka může vést v případě neopatrnosti k poškození lodí a člunů. V zájmu zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě tak bude proplouvání všemi plavebními komorami Baťova kanálu probíhat vždy mimo pondělí v 09:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30, 16:30, 17:30 hodin a proplavování bude začínat vždy z dolní rejdy plavební komory.

Historicky nejnižší průtoky omezily plavbu poprvé v novodobé historii Baťova kanálu. Správce vodní cesty proto v souladu s omezením vydaným Státní plavební správou vyzývá vůdce malých plavidel ke zvýšené pozornosti a opatrnosti při plavbě po Baťově kanálu, především při pohybu v rejdách plavebních komor přímo navazujících na řeku Moravu, dodržování maximálního ponoru plavidla a respektování omezení komorovacího cyklu.

Sucho na Baťově kanále doprovází i bezohlednost

V pondělních ranních hodinách dne 20. 8. 2018 bylo pracovníky Povodí Moravy, s. p., provádějícími údržbu na plavební komoře Babice, zjištěno, že na jedné ze dvou tabulí na nápustném stavidle z Baťova kanálu do bývalého zavodňovacího příkopu, nacházejícím se nad zmiňovanou plavební komorou, je odstraněn zabezpečovací zámek a tabule je zdvižena. Tímto činem se zřejmě neznámý pachatel snažil přivést vodu k odstaveným ramenům a nadlepšit tak jejich vodní bilanci či zavlažit přilehlé pozemky. „Je proto pro nás nepochopitelné, že i v tak suchém období, kdy je velmi obtížné zabezpečovat minimální zůstatkové průtoky v řekách pro jejich životaschopnost, se najdu bezohlední občané upřednostňující své zájmy,“ uvádí mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zdroj: PMO

Kritickou situací pro život v řece Moravě by mohla být kombinace extrémního sucha a prací na protipovodňových opatřeních. Odborníci už proto preventivně přestěhovali množství vodních živočichů mimo oblast, kde stavební práce probíhají. Současně, a to bez ohledu na stavební činnost, byl na katastru několika obcí na Olomoucku vyhlášen zákaz čerpání povrchových vod.

„Za uplynulých dvacet let bylo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázáno celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky při budování protipovodňových opatření přestěhovat a zachránit, jsou osloveni specialisté,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Každá etapa protipovodňových opatře

Kritickou situací pro život v řece Moravě by mohla být kombinace extrémního sucha a prací na protipovodňových opatřeních. Odborníci už proto preventivně přestěhovali množství vodních živočichů mimo oblast, kde stavební práce probíhají. Současně, a to bez ohledu na stavební činnost, byl na katastru několika obcí na Olomoucku vyhlášen zákaz čerpání povrchových vod.

„Za uplynulých dvacet let bylo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázáno celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky při budování protipovodňových opatření přestěhovat a zachránit, jsou osloveni specialisté,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Každá etapa protipovodňových opatření v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody. Povodí Moravy i město Olomouc se snaží o zapojení řeky do organismu města a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Ale právě II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze stavebně postupovat jinak. Při realizaci II. B etapy tak společnost Ecological Consulting, a.s. zajišťující činnost biologického dozoruji, již zachránila a na náhradní lokalitu v blízkosti mostu u Černovíra převezla cca sto raků říčních, stovky škeblí říčních a desítky velevrubů. Do realizace protipovodňových opatření nyní výrazně vstupuje prohlubující se sucho a extrémně vysoké teploty ve dne i v noci, proto ochrana oživení Moravy i přítoků patří mezi priority, a to nejen v místě aktuálně budovaných protipovodňových opatření.

V souvislosti s dlouhotrvajícím bezdeštným obdobím, vysokými teplotami, poklesem hladiny povrchových vod, kdy dochází ke kyslíkovému deficitu a v důsledku toho k úhynu ryb ve vodních tocích, vzhledem k hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí vydal vodoprávní úřad v srpnu ve veřejném zájmu opatření obecné povahy. Tímto opatřením zakázal odběr povrchových vod z vodních toků Trusovický potok, Dolanský potok, Bystřice a jejich přítoků.

Tento zákaz se vztahuje jak na obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy odběr vody bez zvláštního technického zařízení, tak na odběr povrchových vod na základě platných povolení k nakládání s vodami pomocí zvláštního technického zařízení, jako je čerpadlo nebo trkač. Jedná se o území obcí Bohuňovice, Bělkovice – Lašťany, Dolany, Hlubočky, Velká Bystřice, Bystrovany, Olomouc (k.ú. Olomouc město, Hodolany, Bělidla, Chválkovice).

Vodoprávní úřad zakázal odběr povrchové vody s platností do 31. října 2018. Pokud bude vodoprávním úřadem zjištěno, že došlo k porušení tohoto opatření, bude s dotčenou osobou zahájeno přestupkové řízení.

ní v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody. Povodí Moravy i město Olomouc se snaží o zapojení řeky do organismu města a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Ale právě II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze stavebně postupovat jinak. Při realizaci II. B etapy tak společnost Ecological Consulting, a.s. zajišťující činnost biologického dozoruji, již zachránila a na náhradní lokalitu v blízkosti mostu u Černovíra převezla cca sto raků říčních, stovky škeblí říčních a desítky velevrubů. Do realizace protipovodňových opatření nyní výrazně vstupuje prohlubující se sucho a extrémně vysoké teploty ve dne i v noci, proto ochrana oživení Moravy i přítoků patří mezi priority, a to nejen v místě aktuálně budovaných protipovodňových opatření.

V souvislosti s dlouhotrvajícím bezdeštným obdobím, vysokými teplotami, poklesem hladiny povrchových vod, kdy dochází ke kyslíkovému deficitu a v důsledku toho k úhynu ryb ve vodních tocích, vzhledem k hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí vydal vodoprávní úřad v srpnu ve veřejném zájmu opatření obecné povahy. Tímto opatřením zakázal odběr povrchových vod z vodních toků Trusovický potok, Dolanský potok, Bystřice a jejich přítoků.

Tento zákaz se vztahuje jak na obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy odběr vody bez zvláštního technického zařízení, tak na odběr povrchových vod na základě platných povolení k nakládání s vodami pomocí zvláštního technického zařízení, jako je čerpadlo nebo trkač. Jedná se o území obcí Bohuňovice, Bělkovice – Lašťany, Dolany, Hlubočky, Velká Bystřice, Bystrovany, Olomouc (k.ú. Olomouc město, Hodolany, Bělidla, Chválkovice).

Vodoprávní úřad zakázal odběr povrchové vody s platností do 31. října 2018. Pokud bude vodoprávním úřadem zjištěno, že došlo k porušení tohoto opatření, bude s dotčenou osobou zahájeno přestupkové řízení. Foto:  Olomouc Zdroj: Olomouc

Do kašny v ulici Pod Valy se po osmi letech vrátila voda. Naposledy toto vodní dílo – které zdobí sousoší ženy s dětmi – bylo funkční 10. srpna roku 2010. Pak začala vana propouštět vodu, trysky se ucpaly a fontána přestala sloužit svému účelu. Letos se zástupci Technických služeb města Přerova rozhodli, že nefunkční kašnu opraví. Voda se v ní poprvé objevila ve středu 8. srpna.

„Do tělesa vany jsme dali bazénovou fólii. Následně jsme vyměnili všechny rozvody vody – byly pozinkované a nyní jsou v nerezovém provedení, stejně jako trysky. Opravou prošlo i čerpadlo,“ řekl jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec. Rekonstrukce přišla zhruba na 300 tisíc korun.

Kašna v ulici Pod Valy je jednou z pěti přerovských fontán. Postavena byla v roce 1990 a jejím autorem je akademický sochař Bohumil Teplý. Kašna je součástí panelového sídliště – výhled odtud je ale i na městkou památkovou zónu, jejíž součástí jsou hradby a zámek.

Foto: Kašna v ulici Pod Valy je opravená. V současném rozhicovaném Přerově chladí město ještě i kašna na Masarykově náměstí, v ulici Komenského, dále pak v parku Michalov a před Přerovankou v ulici Kratochvílova.

0

Celkem dva a půl miliónu korun vyčlenil Olomoucký kraj na řešení mimořádných situací na infrastruktuře vodovodů a kanalizací, které slouží pro veřejnou potřebu. Kvůli suchu a závadám, které ohrožují kvalitu i množství pitné vody, podalo žádost o dotaci devět obcí.

V současném období sucha je zajištění dostatku kvalitní pitné vody pro obyvatele kraje naprostou prioritou. Peníze jsou určeny obcím, které potřebují odstranit havarijní stav na veřejném vodovodu. Podané žádosti v současné době posuzujeme. O přidělení finanční podpory rozhodnou zastupitelé Olomouckého kraje na svém zářijovém zasedání,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Milan Klimeš.

Olomoucký kraj navíc v současné době dokončuje aktualizaci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v regionu. Ten řeší problematiku veřejného zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou i odkanalizování a čištění odpadních vod.

Současně jsme zpracovali studii, která se zabývá využitím zdrojů podzemních či povrchových vod v období sucha v lokalitě Mikroregionů Žulovsko a Javornicko. Řeší možnosti využití stávajících vodních zdrojů v této oblasti včetně návrhů výstavby skupinových vodovodů v obcích postižených suchem,“ uvedla vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství Vladimíra Kresáč Kubišová.