Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

Sucho a nedostatek pitné vody. Problém, který je v posledních letech problémem číslo jedna pro vodohospodáře, zemědělce, lesníky i města samotná. V pátek 17. května proto do Brna přijeli diskutovat starostové měst a obcí spolu s odborníky, zástupci ministerstev a vodohospodáři na setkání u kulatého stolu s názvem Sucho, povodně, voda a hospodaření s ní. Již pátý ročník akce pořádala společnost Magnus Regio.

 Končí náš vodní blahobyt? Touto otázkou uvedl svůj výstup zástupce z Ministerstva zemědělství RNDr. Pavel Punčochář, CSc. „Z hlediska disponibilních zdrojů vody na jednoho obyvatele je Česká republika v rámci Evropy na 4. místě od konce žebříčku. Za námi je jen Dánsko a státy jako Kypr a Malta,“ řekl Punčochář.

Dále pak upozornil na to, že typů sucha je hned několik a často mezi nimi dochází k záměně a chybné interpretaci stran laické veřejnosti a médií. „Jako sucho zemědělské označujeme nedostatek vody v půdě a krajině, zatímco sucho hydrologické je nedostatek vodních zdrojů,“ vysvětlil. V případě sucha meteorologického se pak jedná o zápornou odchylku srážek od normálu během určitého časového období.

Příčin sucha je hned několik

Česká republika bývá často nazývána střechou Evropy. Žádný z významných evropských toků k nám nepřitéká, voda z našeho území pouze odtéká. Jsme tak závislí pouze na vodě srážkové. Důsledkem změn klimatu přispívá k suchu další faktor – změna distribuce srážek. Celkový úhrn srážek se totiž nemění, mění se právě jejich distribuce v průběhu roku a regionálně.

Zatímco povrchové zdroje vody se pak v přehradních nádrží doplní i při relativně mírné zimě, kdy jsou zásoby sněhu v nižších polohách malé, doplnění objemů podzemních vod a dosažení hladiny odpovídající dlouhodobému průměru z předchozího období se nedaří, jejich hladina je přibližně na 80 %.

„Při opakovaném suchu mohou hladiny podzemních vod zůstat pod dlouhodobým průměrem po více let. S ohledem na to, že vodárenské zdroje jsou pokrývané z povrchových a podzemních vod přibližně stejným podílem, tedy 50 % : 50 %, je třeba zajistit, aby propojení vodárenských soustav a přivaděčů vody z dostupných povrchových zdrojů vody vedlo ke zvýšení odolnosti zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Z tohoto důvodu je podstatná orientace na akumulované, předvídatelné zdroje povrchových vod,“ komentoval řešení situace Pavel Punčochář.

Proto se podle něj Ministerstvo zemědělství orientuje na posílení odolnosti veřejných vodovodů podporou napojování na robustní vodárenské soustavy a zároveň podporuje výstavbu dalších vodních zdrojů, kterými jsou přehradní nádrže.

Ředitel státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman však nahlíží na problematiku z jiného úhlu pohledu. Budování vodárenské soustavy je podle něj totiž velice nákladné a navíc polovina obyvatel České republiky má jako zdroj pitné vody právě vodu podzemní. Podpora by se proto měla směřovat spíše na oblast hospodaření se srážkovou vodou a její udržení v krajině. „Ministerstvo životního prostředí proto připravilo i tzv. „velkou“ Dešťovku, která je určena pro veřejný sektor. Příspěvek tak mohou získat obce, školy, úřady, nemocnice či neziskové organizace,“ informoval Valdman. Pro aktuální výzvu je vyčleněna 1 mld. Kč. Žádosti budou přijímány do 13. ledna 2020.

Aktuální vývoj

Svou prezentaci týkající se aktuální situace z hlediska zemědělského sucha pak představil Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D, klimatolog z Ústavu výzkumu globálních změn AV ČR. Podle něj pro tento rok z hlediska zemědělské produkce ještě není nic ztraceno díky deštivému květnu. Sucho zemědělské se tak podařilo mírně eliminovat. Celkově však bude záležet na dalším vývoji srážek. Z hlediska podzemních vod pak klimatolog jako hlavní problém označil teplé zimy. „Teplé zimy jsou hlavním problémem. Sníh je totiž zcela klíčový pro doplnění podzemních vod.“

O suchu se dále diskutovalo také z pohledu starostů měst a obcí, hasičů či firem dodávajících řešení pro provozovatele vodovodů a závlahových systémů. Svůj náhled na situaci pak přednesl také zástupce Povodí Moravy Marek Viskot, vedoucí útvaru vodohospodářského dispečinku. Pokud si nebudeme vodu akumulovat, tak ji mít nebudeme. Zvyšují se odběry vody z vodních nádrží právě kvůli úbytku podzemních vod,“ uvedl Viskot.

„Nastavili jsme řadu opatření. Jedním z nich komunikace se závlaháři. Každý týden tak zjišťujeme jejich týdenní potřebu, aby nám pak voda neutíkala na Slovensko.“ Dodal s tím, že systémová opatření nesou ovoce a nádrže jsou naplněny.

Každý se může zapojit

Do boje proti suchu se mohou zapojit i samotní občané. Jednak svým uvědomělým přístupem a nakládáním s vodou, pak také mohou zažádat o dotaci na systémy zachycující dešťovou vodu v rámci programu Dešťovka, který je určen i občanům. Například v Brně chtějí své obyvatele k těmto projektům motivovat i dotací ze strany města.

„V současné době Brno vyhlásilo dva projekty podpory využití srážkové vody. Zjistili jsme totiž, že se se samotnou podporou MŽP není zájem takový, jaký by si tyto projekty zasloužily. Úspěšné žadatele budeme dotovat částkou dosahující 50 % příspěvku již poskytnutého Státním fondem životního prostředí. Podpora zelených střech je pak druhým projektem, kterým chceme zlepšit klima ve městě Brně,“  dodal Ing. Vít Beran, předseda Komise životního prostředí. Žádosti o tyto dotace budou moci obyvatelé Brna podávat elektronicky od 1. června 2019.

Foto: Vojtěch Vladár

0

Povodí Moravy, s. p. připravuje projekty, v rámci kterých vytěží sedimenty z vodních nádrží Ludkovice a Bojkovice ve Zlínském kraji. Odstranění sedimentů obnoví zásobní prostory obou nádrží a povede ke zlepšení kvality vody. V současnosti hledá správce nádrží pozemky, kam sedimenty uloží.

„V současné době máme zpracovanou studii, v rámci které jsme zaměřili množství sedimentů ve vodních dílech Bojkovice a Ludkovice. Celkově se jedná asi o 140 000 m3 sedimentů, které mají negativní vliv na kvalitu vody a současně snižují zásobní prostor v obou nádržích. Protože se jedná o vodárenské vodní nádrže, je pro nás, obzvlášť nyní v období klimatické změny,  kvalita vody a její množství zcela zásadní,“ popisuje důvody, proč je potřeba nádrže vyčistit generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Provedené rozbory dokazují, že sedimenty z obou vodních děl splňují legislativní podmínky pro uložení sedimentů  z nádrží  formou terénní úpravy nebo pro uložení na zemědělský půdní  fond. Aby mohly být obě nádrže vyčištěné, hledá v okolí nádrží Povodí Moravy, s. p. pozemky, na kterých by bylo možné materiál uložit a využít. „Jakmile se nám podaří pozemky pro uložení sedimentu najít a zajistit všechna potřebná povolení, zpracujeme projektovou dokumentaci pro výběr zhotovitele. Investiční náklady u obou akcí se budou pohybovat v řádu desítek milionů korun,“ popisuje Gargulák. V případě rychlého nalezení vhodných pozemků pro uložení materiálu by projektová dokumentace mohla být zpracována do konce roku 2019.

Společně s odstraněním sedimentů plánuje Povodí Moravy, s. p. uskutečnit opatření, která zamezí opětovnému zanášení nádrží. Dosáhnout by toho správce toku chtěl vybudováním sedimentační přednádrže a opevněním břehů. Samotné práce by tak mohly začít na podzim 2020 a trvat přibližně jeden rok.

***

Při zpracovávání dalších stupňů projektové dokumentace je třeba nalézt vhodné plochy v okolí obou nádrží pro uložení cca 70 000 m3 sedimentu z každé nádrže. Dle provedených rozborů sedimenty splňují legislativní parametry pro uložení na povrchu terénu formou terénní úpravy i pro uložení na zemědělský půdní fond. Pokud víte o vhodných pozemcích nebo máte alespoň nějaký tip na místo pro uložení velkého objemu sedimentů, prosím kontaktujte projektového manažera akce na telefonním čísle 601 235 683 nebo emailem krupica@pmo.cz.   Povodí Moravy, s. p. je připraveno pozemky pro uložení sedimentů i nakoupit.

0

Loňský mimořádně teplý a suchý rok, srážkový deficit a klesající hladiny podzemní vody kladly v minulém roce vysoké nároky na zásobování obyvatelstva, zemědělců a zajišťování potřebných průtoků v řekách vodou z vodních nádrží. Bez zásob vody z přehrad by byla řada měst a obcí v loňském roce bez vody. Sucho a zvýšené potřeby vody tak vedly k výraznému poklesu hladin vodních nádrží, konec loňského roku a začátek letošního přinesl dlouho očekávané srážky, díky kterým hladiny v nádržích rostou. 

„V měsíci prosinci 2018 jsme na území povodí Dyje zaznamenali zvýšené srážkové úhrny, které pomohly většině nádrží zastavit pokles hladiny a alespoň zčásti doplnit chybějící vodu v zásobních prostorech. Díky srážkám a učiněným opatřením se nám ve významných nádržích v povodí Moravy a Dyje podařilo v průběhu prosince zadržet 24,5 mil. m³ vody,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák. 

Z oblastí nad klíčovými vodními nádržemi Vranov, Vír a Dalešice odteklo z celkového množství prosincových srážek vodními toky asi 17 % jejich objemu. Většinu z této vody zachytily zmíněné nádrže. Do vodních toků pod nádržemi vodohospodáři pouštěli minimální nezbytné množství vody dle manipulačních řádů a schválených mimořádných manipulací, aby ve vodních nádržích zachytili maximum vody ze srážek a zajistili ji pro hospodaření s vodou v příštím období. Přítoky do nádrží byly tak po dlouhé době výrazně vyšší, než odběry z nádrží a povinné vypouštěné množství vody do vodních toků pod nádržemi. Hladiny vody v přehradách tak šly nahoru.

„Nejvíce vody jsme zadrželi ve vodní nádrži Vranov, kde jsme zachytili přibližně 14 mil. m³, ve vodní nádrži Vír činí nárůst 1,5 mil. m³, ve vodním díle Dalešice 3,5 mil. m³ a v Nových Mlýnech 4,2 mil. m³,“ popisuje zachycené množství vody v nejvýznamnějších nádržích Gargulák. Hladina ve VD Vranov tak stoupla o 2,8 m, ve VD Vír činí nárůst 1,5 m, jejich aktuální naplněnost je 65 % (VD Vranov) a 43 % (VD Vír). 

Hladina vody roste i ve vodárenské nádrži Hubenov, která je zásadní pro zásobování krajského města Jihlava. Za poslední měsíc se hladina zvýšila o 1 m a zásobní prostor se tak naplnil na 45%. Přesto z důvodu co nejhospodárnějšího nakládání s vodou stále platí pro vodní nádrže Vranov, Vír, Hubenov a Nová Říše mimořádné manipulace, protože hydrologické sucho přetrvává.

0

Navýšení hladiny ve vodní nádrži Nové Mlýny o 35 cm může významně zlepšit celkovou vodohospodářskou bilanci Dyjsko-svratecké soustavy. Možnost zvýšení hladiny dnes projednal přímo na Nových Mlýnech ministr zemědělství společně s generálním ředitelem Povodí Moravy, s. p. a hejtmanem Jihomoravského kraje.

„Zvýšení objemu na střední a dolní nádrži přispěje v suchých obdobích nejen k posílení průtokového režimu v řece Dyji, ale i v ostatních vodních tocích a kanálech pod vodní nádrží. Zvýšený objem také pokryje potřeby vody pro závlahy. Díky tomu budeme moci realizovat závlahové soustavy pro pět tisíc hektarů vinic a sadů. Bude také více vody pro lužní lesy pod Novomlýnskými nádržemi,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Na závěr jednání předal generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák návrh na změnu manipulačního řádu do rukou hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka.Z vodohospodářského hlediska se jedná o  vysoce efektivní způsob, jak na jižní Moravě zajistit o 9 mil. m³ vody více, než kterými v současné době disponuje. Zvýšení zásobního objemu nevyžaduje žádné dodatečné stavební úpravy, v případě povodní hladina stoupá i nad tuto zamýšlenou úroveň již nyní,“ vysvětlil Václav Gargulák. 

Myšlenka zvýšit hladinu ve střední a dolní vodní nádrži Nové Mlýny vznikla právě na základě jednání Ministerstva zemědělství a Povodí Moravy, s. p. jako krok, který má za cíl zmírnit dopady sucha na jižní Moravě. Tento záměr následně podpořilo na společném jednání také Ministerstvo životního prostředí.

Návrh změny manipulačních řádů, které mají umožnit hladinu vody v nádržích zvýšit, bude schvalovat Krajský úřad Jihomoravského kraje. „Zvyšování hladiny bude doprovázeno opatřeními, která budou realizována na vyhlášené ptačí oblasti (NATURA 2000) s významným hnízdištěm rybáka obecného a dále přírodní rezervaci Věstonická nádrž. Cílem je vhodně zkombinovat navýšení zásobního objemu s opatřeními, která ve svém komplexu přispějí ke zlepšení životního prostředí v této cenné lokalitě,“ doplňuje Bohumil Šimek.

Novomlýnské nádrže je soustava 3 nádrží na řece Dyji, která ústí do horní nádrže, do střední nádrže ústí řeky Jihlava a Svratka. Hladina na střední a dolní Novomlýnské nádrži (spojité nádoby) byla v minulosti administrativně snížena o 35 cm z projektovaných a zkolaudovaných parametrů, čímž byl snížen zásobní objem nádrží o 9 mil. m3. K navýšení hladiny na původní kótu 170,35 m n.m. a posílení zásobního objemu o 9 mil. m³ není proto potřeba žádných technických opatření.

0

Projekt vodního koridoru propojující řeky Dunaj, Odra a Labe je ekonomicky efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního. Lepší hodnocení má samotné propojení Dunaje s Odrou, labská větev koridoru snižuje efektivitu celého projektu. Potvrzuje to po dvou letech prací studie proveditelnosti, která hodnotila přínosy investice ve výši až 582 miliard korun.

„Výsledky ekonomického hodnocení ukázaly, že největší smysl má splavnění a propojení Dunaje a Odry. Labská větev koridoru z důvodu velmi vysokých investičních nákladů v podobě dlouhých plavebních tunelů snižuje efektivitu celého projektu. Celkové investiční náklady projektu ve variantě propojení všech tří řek jsou 582 miliard korun, ve variantě propojení Dunaje a Odry jsou náklady předběžně odhadnuty na 281 miliard,“ popisuje výsledek studie proveditelnosti ministr dopravy Dan Ťok.

V rámci studie byly posouzeny různé varianty vodního koridoru, včetně kombinací pouze některých jeho větví. Projekt obsahující všechny tři větve vykazuje pozitivní ekonomickou efektivitu mírně nad hranou stanovenou metodikou pro posuzování efektivity. V rámci rizikové analýzy bylo zjištěno, že další zvyšování přínosů projektu je obtížné z důvodu omezené přepravní kapacity a bylo by spojeno s nutností dalších dodatečných investičních nákladů. Výsledky potvrdily rizikovost varianty projektu, která zahrnuje Labskou větev. Výrazně lepšího hodnocení dosáhlo propojení řek Dunaj a Odra.

Výstavba vodního koridoru má podle studie úzkou souvislost s navazujícími projekty zaměřenými na zlepšení splavnosti navazujících řek, tedy Labe, Odry, případně i Váhu. Studie počítá se zajištěním určité úrovně splavnosti, která v současnosti není zajištěna. To vyvolá investiční náklady pro zajištění odpovídající plavební třídy na těchto úsecích, se kterými studie nepočítá. Pro tyto navazující projekty musí být zpracováno samostatné ekonomické hodnocení a samostatné projekty v Polsku a na Slovensku.

Výsledky studie a ekonomického posouzení nyní projednají členové monitorovacího výboru složeného ze zástupců jednotlivých ministerstev, univerzit, krajů a zainteresovaných subjektů včetně mezinárodního zastoupení Slovenska a Polska. Materiál ještě posoudí centrální komise Ministerstva dopravy a projde meziresortním připomínkovým řízením. Následně bude studie předložena vládě ke schválení. V návaznosti na projednání materiálu vládou budou definovány navazující kroky, včetně hodnocení vlivu na životní prostředí.

Ministerstvo dopravy zajistilo zpracování Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe jejímž cílem je prověření ekonomické efektivity projektu nově uvažované vodní cesty z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického a rekreačního. Studie byla zpracována v souladu s usnesením vlády z 19. ledna 2011, které má zabezpečit potřebné podklady pro posouzení vodního koridoru a pro rozhodnutí o zachování či vyjmutí z územní ochrany. Práce na studii byly zahájeny v červenci 2016.

Stále méně srážek a v posledních letech prodlužující se období sucha negativně ovlivňují i vegetaci hradeckých lesů. Pro zlepšení situace a zadržení vody v krajině proto město společně se správcem svých lesů plánuje vybudovat tři retenční nádrže, které právě v době, kdy je srážek málo, pomohou udržet spodní vodu a okolní vodní toky na potřebné úrovni. Jedna nádrž vznikne v novohradeckých lesích nedaleko rybníka Biřička, dvě další budou u Bělečského rybníka. Předběžné náklady na stavbu těchto zásobníků vody se odhadují na 6,5 milionu korun bez DPH.

Stavba retenční nádrže Káťa, která bude umístěna nad rybníkem Biřička, je v přípravě nejdál. „Během několika týdnů očekáváme vydání stavebního povolení, do stavby bychom se chtěli pustit hned v příštím roce. Měla by mít zhruba plochu 1,5 hektaru,“ řekl ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Původně bylo v plánu u Biřičky vybudovat ještě jednu další nádrž, ale po projednání s Agenturou ochrany přírody a krajiny nakonec k realizaci zatím nedojde.

Další dvě větší nádrže, které budou mít plochu 2,5 a necelé 3 hektary, se připravují v okolí Bělečského rybníka. „U nich by stavba neměla být nijak náročná, zjednodušeně řečeno zahrazením meandrujícího koryta. Vedle své hlavní funkce nadlepšování spodní vody a vody v korytu pravostranného přítoku do rybníka by zároveň mohly sloužit i k chovu ryb,“ dodává Zerzán. V příštím roce se bude zpracovávat potřebná projektová dokumentace a požádá se o stavební povolení. „Všechny tyto nové retenční nádrže odpovídají záměrům ještě z třicátých let minulého století, pouze tedy navazujeme na již vytvořené vize ve správě lesních pozemků města Hradce Králové,“ vysvětluje ředitel hradeckých městských lesů.

Společnost Městské lesy Hradec Králové obhospodařuje celkem téměř 3.700 hektarů lesních pozemků, na kterých je třináct rybníků. Naprostá většina těchto pozemků je zařazena do kategorie příměstských lesů se zvýšenou rekreační funkcí.

0

Vznik pracovní skupiny, hledání možností financování a zahájení společných příprav vedoucích k výstavbě protipovodňové ochrany, na tom všem se domluvilo Povodí Moravy, s. p. se zástupci města Polička. Výsledkem spolupráce bude komplexní ochrana města, která zvýší stávající zabezpečení města až na úroveň tzv. dvacetileté vody.

Povodí Moravy, s. p. a město Polička společně zahajují přípravu jednotlivých dílčích protipovodňových opatření na území města Polička, která vyvrcholí výstavbou chránící město před povodňovými průtoky z Bílého potoka a zvýšením stávající ochrany města. Polička totiž leží v oblasti s povodňovým rizikem a zvýšení protipovodňové ochrany je v souladu s plány pro zvládání povodňových rizik. „Zahájení spolupráce představuje velmi důležitý krok při přípravě protipovodňové ochrany Poličky. Nyní sestavujeme pracovní skupinu, jednáme o konkrétních technických řešeních dílčích opatření a hledáme možnosti financování celé akce. Současně můžeme zahájit majetkoprávní vypořádání pozemků dotčených stavbou. Velmi mě těší aktivní přístup pana starosty a zastupitelstva. Máme společnou snahu o co nejhladší průběh přípravy celé akce,“ hodnotí spolupráci s městem generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Povodí Moravy, s. p. i město Polička v rámci realizace protipovodňové ochrany poskytnou pozemky, které jsou v jejich vlastnictví. Pracovní skupina složená ze zástupců obou stran teď zpracuje harmonogram přípravy ochrany proti povodním. Oba partneři se domluvili, že efektivita protipovodňových opatření bude respektovat požadavky na architektonické a urbanistické řešení, do přípravy a projednávání konkrétních projektů tak budou zapojováni i zástupci veřejnosti. Prvním úspěšným krokem vzájemné spolupráce je vydané územní rozhodnutí na stavbu „Protipovodňová opatření pro povodí Bílého potoka – Polička, I. etapa (Bílý potok a přítoky)“.

Harmonogram příprav a realizace protipovodňových opatření oba partneři odsouhlasí po vyhodnocení jejich efektivity a proveditelnosti. Zohlední při tom zejména efektivitu dílčích opatření především ve vztahu k ochraně obyvatel, jejich zdraví a majetku. V rámci zvýšení informovanosti veřejnosti hodlá město společně se správcem toků pořádat veřejné prezentace a expozice návrhů protipovodňové ochrany města Polička.

0

Vodní dílo Vlachovice je Zlínským krajem vnímáno jako strategická zásobárna vody do budoucna. Při jeho přípravě je důležitá nejenom spolupráce s dotčenými obcemi, ale i se zástupci provozovatelů vodovodů a kanalizací.  Na jednání, které inicioval náměstek hejtmana Zlínského kraje Josef Zicha, se za účasti těchto zástupců a generálního ředitele Povodí Moravy probíraly stav infrastruktury vodovodů ve Zlínském kraji, další možné propojení jednotlivých vodních nádrží, ale i schválená opatření za přibližně 870 milionů korun související s vlachovickou přehradou. Ta ve své studii navrhlo Povodí Moravy. 

„Plánované vodní dílo Vlachovice je potřeba chápat nejen jako samotnou nádrž, ale jako komplexní soubor dalších staveb a opatření, které společně pomohou zajistit hlavní účel nádrže, jež má sloužit zejména jako zásobárna vody pro vodárenské účely, ale také pro potřeby zemědělství a průmysl či jako ochrana před povodněmi. Pevně věřím, že vodní dílo Vlachovice bude vzorovým příkladem toho, jak se dá skloubit výstavba vodárenské nádrže se zájmy životního prostředí a také se zájmy obyvatel okolních obcí, které jsou pro nás zcela zásadní,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Opatření navržená studií budou realizována na zemědělské půdě v ploše povodí Vláry, na lesních půdách a na tocích a nivách. Jako vhodná opatření na zemědělské půdě studie navrhuje drobnější členění zemědělských ploch, vytváření remízků, mezí, rozptýlené zeleně a dalších krajinných prvků, na nichž nebude prováděna orba, ani další intenzivní zemědělské činnosti. Pro tyto účely je navrženo založení trvale travnatých ploch na více než 30 hektarech či vybudování travnatých pásů v celkové délce téměř 30 kilometrů. Opatření v lesích mají za cíl snížit splachy půdy do horských potoků a bystřin a dále do větších toků s menšími sklony, kde zhoršují průtočnost koryt a při velkých průtocích způsobují vylévání vody ze břehů. Proto je mimo jiné navrženo více než 80 úseků pro umístění dřevěných přehrážek na horských bystřinách. Co se týká opatření na tocích, navrženo je vybudování až 28 malých vodních nádrží, které budou sloužit k akumulaci vody v krajině, zlepšování její kvality a zpomalení jejího odtoku z krajiny.

„Celkové náklady na výstavbu vodního díla Vlachovice, jejímž investorem je státní podnik Povodí Moravy, jsou odhadovány na 5,450 miliardy korun. Podle navržených parametrů se počítá se sypanou hrází o výšce 40 metrů a délce 570 metrů, plochou zátopy 212,9 hektaru a celkovým objemem 29,1 milionu m3. Pro srovnání, vodní nádrž Karolinka má objem 7,39 milionu m3, Slušovice 9,9 milionu m3 a Brněnská přehrada 17,7 milionu m3,“ uvedl Josef Zicha.

Aktuálně je zpracovávána předprojektová příprava akce, jejíž součástí je podrobná technická studie řešící jak samotnou nádrž, tak související infrastrukturní opatření (přeložky komunikací, pasportizaci kanalizací, řešení čištění odpadních vod aj.).

„Pokud příprava akce poběží podle současných předpokladů a bez významnějších komplikací, očekává se vydání stavebního povolení do konce roku 2023, zahájení výstavby díla v polovině roku 2025 a jeho uvedení do provozu zhruba o tři roky později,“ řekl Václav Gargulák.

0

Letošní sucho bývá přirovnáváno k extrémnímu suchu v roce 1947. Špatná hydrologická situace má za následek nejen nízké průtoky v řekách, ale také snížené hladiny ve vodních nádržích. Kvůli situaci v povodí řeky Moravy se v letošním roce sešla pracovní skupina Sucho 2018 již potřetí. Vodohospodáři se věnovali realizovaným opatřením vedoucím ke snížení dopadu sucha, ale také možnostem vývoje v následujícím roce.

Třetího jednání pracovní skupiny Sucho 2018 se zúčastnili zástupci krajských vodoprávních úřadů, zástupci vodárenských společností, odběratelé vody na závlahy, zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, zástupce společnosti energetických společností a dalších organizací. „Tentokrát jsme se věnovali také aktuálnímu záměru navýšit hladinu vody ve vodní nádrži Nové Mlýny o 35 cm. Zejména přítomní zástupci závlahářů hodnotili tuto aktivitu velmi pozitivně,“ popisuje průběh jednání generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Vedle toho se však vodohospodáři věnovali i situaci na vodních tocích a vodních nádržích. Povodí Moravy, s. p. představilo možné scénáře vývoje situace se zásobami vody na vybraných vodních nádržích, a to až do konce roku 2019. „Pracujeme s různými scénáři, tedy i se scénáři, že by se mohlo extrémní sucho opakovat. V letošním roce jsou všechny dodávky vody zajištěné, ale v následujících letech se může situace zhoršit. Proto již od listopadu roku 2017 probíhá mimořádná manipulace na vodní nádrži Vranov a máme o ni požádané také na vodní nádrži Hubenov a Vír. Cílem mimořádných manipulací je zabezpečení dostatku vody zejména pro vodárenské účely v roce 2019 a roky následující v případě, že bude sucho v plné intenzitě pokračovat. Společným cílem je i posílení zdrojů povrchové vody pro odběry závlahové vody k snížení dopadů zemědělského sucha v oblasti Jižní Moravy,“ vysvětluje Gargulák.

Povodí Moravy, s. p. aktuálně zaznamenává sucho na vodních tocích v 71 měřících stanicích ze 196. Největší Moravskou řekou Moravou protéká ve Strážnici 4,2 m³/s, což je asi 1/8 toho, co by v řece mělo v tomto období téct. Kvůli suchu a zvýšeným potřebám vody klesají hladiny ve vodních nádržích. Ty v letošním roce dokazují svůj význam a zabezpečují dodávky vody obyvatelstvo, ale také pro zachování ekosystému ve vodních tocích. „Naše nádrže od července do konce srpna vydaly pro potřeby obyvatel a pro zachování života v řekách o 64,7 mil. m³ vody více, než do nich za stejné období přiteklo. Pro představu je to takové množství vody, které při průměrné spotřebě 100 l na den spotřebuje asi 1,8 mil. obyvatel za celý rok,“ vypočítává Gargulák.

Jednotlivý členové pracovní skupiny Sucho 2018 se však také shodli na tom, že je třeba apelovat na širokou veřejnost, aby hospodárně využívala vodní zdroje. „Bohužel se často setkáváme s tím, že lidé i přes různá omezení či zákazy čerpají vodu z potoků a situaci ještě zhoršují. Ve spolupráci s vodoprávními úřady se tak chceme více zaměřit na dodržování zákazů a současně apelovat na veřejnost, aby s vodou nakládala opravdu hospodárně, šetrně a s ohledem na omezenost vodních zdrojů,“ dodává Gargulák.

0

Hladina v řece Moravě v důsledku sucha klesla na historické minimum. Kvůli extrémně nízkým průtokům není možné zajistit stanovenou plavební hladinu na Baťově kanále a Státní plavební správa proto vydala opatření obecné povahy o omezení plavby. Na Baťův kanál v celé jeho délce tak mohou vyplout pouze lodě s ponorem, který nepřesáhne 60 cm. Současně s tím dochází k omezení komorovacího cyklu, který bude probíhat jednou za hodinu. Omezení platí od 23. 8. 2018 do 2. 9. 2018. 

Aktuální stav průtoků největší moravské řeky je 4,6 m3/s na jezu Spytihněv (odbočení severního kanálového úseku z řeky), 3,4 m3/s ve Strážnici a 3,0 m3/s v Lanžhotě. V tomto okamžiku není možné manipulacemi zajistit ani minimální zůstatkové průtoky v Moravě pod jezy, natož na těchto jezech bezpečně zajistit stanovenou plavební hloubku v rejdách plavebních komor Baťova kanálu navazujících na říční úseky. Prázdninová intenzita proplavování navíc způsobuje kolísání hladiny zejména v nadjezí jezu Veselí nad Moravou a Spytihněv, ze kterých jsou oba kanálové úseky Baťova kanálu zásobovány vodou. Nízká plavební hloubka může vést v případě neopatrnosti k poškození lodí a člunů. V zájmu zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě tak bude proplouvání všemi plavebními komorami Baťova kanálu probíhat vždy mimo pondělí v 09:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30, 16:30, 17:30 hodin a proplavování bude začínat vždy z dolní rejdy plavební komory.

Historicky nejnižší průtoky omezily plavbu poprvé v novodobé historii Baťova kanálu. Správce vodní cesty proto v souladu s omezením vydaným Státní plavební správou vyzývá vůdce malých plavidel ke zvýšené pozornosti a opatrnosti při plavbě po Baťově kanálu, především při pohybu v rejdách plavebních komor přímo navazujících na řeku Moravu, dodržování maximálního ponoru plavidla a respektování omezení komorovacího cyklu.

Sucho na Baťově kanále doprovází i bezohlednost

V pondělních ranních hodinách dne 20. 8. 2018 bylo pracovníky Povodí Moravy, s. p., provádějícími údržbu na plavební komoře Babice, zjištěno, že na jedné ze dvou tabulí na nápustném stavidle z Baťova kanálu do bývalého zavodňovacího příkopu, nacházejícím se nad zmiňovanou plavební komorou, je odstraněn zabezpečovací zámek a tabule je zdvižena. Tímto činem se zřejmě neznámý pachatel snažil přivést vodu k odstaveným ramenům a nadlepšit tak jejich vodní bilanci či zavlažit přilehlé pozemky. „Je proto pro nás nepochopitelné, že i v tak suchém období, kdy je velmi obtížné zabezpečovat minimální zůstatkové průtoky v řekách pro jejich životaschopnost, se najdu bezohlední občané upřednostňující své zájmy,“ uvádí mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zdroj: PMO