Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

O posledních 3,7 miliardy korun z evropských fondů na čistírny odpadních vod, kanalizace a vodovody mohou obce a města žádat od 16. října. Ministerstvo životního prostředí Spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašuje 3 dotační výzvy pro města a obce zaměřené na zlepšení kvality vod.

Dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014─2020 jsou určeny obcím, městům a vlastníkům vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rezort v nich podpoří projekty, které zlepší vodohospodářskou infrastrukturu, úroveň čištění odpadních vod a také zabrání nedostatku pitné vody v období sucha. Příjem žádostí začíná 16. října 2017, poté se tyto dotace 18. ledna 2018 uzavřou.

 „Jsou to de facto poslední peníze, které bude moci Česká republika na vodní hospodářství v tomto programovém období z evropských fondů čerpat, což znamená, že jsme u konce čerpání alokace vyhrazené pro tyto potřeby a také je to důkazem úspěšného čerpání našeho programu,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Nicméně podpora oblasti vod tím nekončí. Bude pravděpodobně pokračovat i nadále a to z národních zdrojů“, dodává ministr.

„Evropské dotace významnou měrou přispěly a stále přispívají ke zlepšování úrovně čištění odpadních vod, zvyšování kvality povrchových vod a rozvoji vodní infrastruktury v České republice, což se pozitivně odráží na našem životním prostředí. Díky nim mohou naše města a obce realizovat nákladné vodohospodářské projekty, které by jinak ze svých rozpočtů neufinancovaly,“ vysvětluje ministr Brabec.

Zároveň upřesňuje, jak konkrétně budou dotace rozděleny:  „Více než 2 miliardy korun půjdou do kanalizací a čistíren odpadních vod, dalších 1,6 miliardy korun máme vyhrazených na stavbu a modernizaci úpraven pitné vody a vodovodních sítí. Zbývajících 50 milionů korun pomůže obcím a vodohospodářům odstranit nadměrné zatížení povrchových vod škodlivými látkami, zejména fosforem, a to ve vodárenských nádržích, přírodních koupalištích a jejich přítocích.“

„Z EU fondů jsme v tomto programovém období poskytli podporu již 382 vodohospodářským projektům dotacemi ve výši 9,7 miliardy korun. Díky tomu se reálně podpoří 180 čistíren odpadních vod, vybuduje 1 281 km stokových systémů, 231 km rozvodů pitné vody a 29 úpraven pitné vody. Nyní budou mít příležitost zlepšit svoji infrastrukturu další desítky obcí,“ bilancuje ministr Brabec.

Podle ředitele SFŽP ČR Petra Valdmana je zájem o dotace na vodohospodářské projekty tradičně veliký: „V předešlých 8 dotačních výzvách, které byly v  aktuálním Operačním programu Životní prostředí 2014─2020 na výstavbu vodovodů a kanalizací (včetně výzev pro integrované územní investice) vyhlášeny, jsme přijali celkem 518 žádostí za 12 miliard korun. Na téměř třetinu z nich se ale nedostalo. V aktuálních výzvách proto mají šanci uspět i ti žadatelé, kteří nesplnili formální náležitosti nebo dotaci pro velký převis kvalitních projektů dosud nezískali.“

Tři dotační výzvy

Nejvíce prostředků ministerstvo vyhradilo na kanalizace a čistírny odpadních vod, ať už na novou výstavbu, modernizaci či navýšení kapacity stávajících zařízení. „Dostupnost kanalizace pro obyvatele a čištění odpadních vod je měřítkem vyspělosti společnosti a jejího vztahu k životnímu prostředí. U nás není na kanalizaci zakončenou ČOV stále připojena téměř pětina obyvatel, i když se nám daří zejména díky prostředkům z EU počet nových a intenzifikovaných ČOV zvyšovat,“ uvádí ministr Brabec a dodává, že stupeň čištění odpadních vod má vliv především na kvalitu vod a na ně vázané ekosystémy.

S touto dotační výzvou úzce souvisí i druhá výzva, která pomůže krajům a obcím snížit množství nebezpečných látek, tzv. nutrientů, v povrchových vodách přírodních koupališť a vodárenských nádrží. Tyto živiny způsobují problémy při využití vody pro pitné účely a představují přímé zdravotní riziko při koupání. Dotace potečou například do dodatečného odstraňování fosforu u čistíren odpadních vod, budování záchytných nádrží u kanalizace, sedimentačních nádrží na přítocích apod.

Na rozvoj vodovodních sítí je zaměřena třetí dotační výzva, která by měla pomoci obcím zajistit kvalitní pitnou vodu v období sucha. V praxi to znamená, že z dotace obce mohou spolufinancovat výstavbu a modernizaci úpraven vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů. Minimální výše výdajů na jeden projekt činí u této výzvy 3 miliony korun, což však může být limitujícím faktorem pro menší obce. „Zejména menším obcím nabízíme i paralelní dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí, kde mohou získat dotaci od 100 tisíc korun do 3 milionů na průzkum, budování a posílení zdrojů pitné vody,“ upozorňuje ředitel Valdman s tím, že příjem žádostí stále probíhá, a to až do konce října.

 

Povodí Moravy pokračuje v nezbytných opravách téměř osmdesát let starého opevnění Baťova kanálu. Práce na plavební cestě zahájilo na vybraných úsecích začátkem září. Od té doby proběhlo příčné ohrázování kanálu a zatěsnění stavidel. Správce Baťova kanálu tak mohl začít s pozvolným snižováním hladiny vody. Práce probíhají dle harmonogramu a pod dozorem biologů.

V souladu s harmonogramem prací a se smlouvou s dodavatelem odstartovaly 5. září stavební práce na Baťově kanálu a to v úsecích od plavební komory Vnorovy II. až k plavební komoře Strážnice I., dále pak v úseku mezi plavební komorou Vnorovy I. a hospodářským mostem Vnorovy. „Nejdříve bylo provedeno uzavření těchto úseků od dalších částí vodní cesty, aby na nich byla v maximální míře zachována plavební hladina.

Po realizaci příčných hrázek a zatěsnění stavidel a dalších vodohospodářských objektů začalo pozvolné snižování hladiny v souladu s doporučením biologického hodnocení,“ popisuje dosavadní průběh prací správce Baťova kanálu Pavel Cenek, ředitel závodu Střední Morava.

Na probíhající snižování hladiny dohlíží odborný biologický dozor. Ten zajistí, aby nedošlo k ohrožení vodních živočichů, a současně zajistí transfer mlžů. Odlov a převoz ryb probíhá ve spolupráci s rybáři Moravského rybářského svazu.

V následujících dnech se dělníci pustí do odstraňování nánosů a začnou navážet materiál na opravu osmdesát let starého opevnění. „V úseku plavební komory Vnorovy II. až plavební komoru Strážnice I. dojde v rámci stavby k odtěžení nánosů, proto je nutné z technologických důvodů ponechat Baťův kanál min. 14 dní co nejvíce odvodnit. V úseku plavební komory Vnorovy I. až po hospodářský most Vnorovy budou prováděny zejména vykopávky pro uložení opevnění a bude zahájeno postupné navážení lomového kamene,“ dodává k dalšímu průběhu oprav Cenek.

Rozsáhlou opravu opevnění a nezbytné navazující práce provede Povodí Moravy, které Baťův kanál spravuje, v rekordně krátké době, aby se nedotkly další plavební sezóny a současně respektovaly všechny podmínky umožňující práce v chráněném území Natura 2000. Práce si vyžádají celkové náklady ve výši téměř 41 mil. Kč. Opravy budou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Plavba v neopravovaných úsecích, tedy v části kanálového úseku od plavební komory Veselí nad Moravou po hospodářský most Vnorovy, dále pak v říčním úseku od plavební komory Veselí nad Moravou do Uherského Hradiště včetně plavebních komor Uherský Ostroh, Nedakonice a Kunovský les, v kanálovém úseku od plavební komory Babice po plavební komoru Spytihněv a dále v říčním úseku od plavební komory Spytihněv po jez Bělov v Otrokovicích bude probíhat a obsluha komor je zajištěna do 1. 10. 2017 včetně.

Ve čtvrtek se rozběhl příjem žádostí o dotace na hospodaření s dešťovou a odpadní vodou v domácnosti. Zatímco v květnu si v prvním kole lidé rozebrali 110 milionů korun za pouhých 28 hodin, nyní má Ministerstvo životního prostředí připraveno více jak dvojnásobné množství peněz. Polovina z vyčleněných 240 milionů půjde výhradně do suchem postižených oblastí. Jedna domácnost může získat až 105 tisíc korun.

„Dešťovku vnímáme jako jeden střípek z mozaiky námi podporovaných opatření, která nám mají pomoci se lépe vypořádat se změnami klimatu. Jejím smyslem je zajistit občanům užitkovou vodu tam, kde dochází v období sucha k velkým problémům se zásobováním vodou. Zároveň chceme ušetřit pitnou vodu z jiných zdrojů, zejména tím, že se pitná voda přestane používat jako voda užitková a v neposlední řadě chceme nabádat veřejnost k udržitelnému hospodaření s vodou,“ uvedl k programu ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Očekáváme, že poptávka bude opět veliká, a proto by zájemci o dotaci neměli s podáním žádosti zbytečně otálet. Žádost mohou vyplnit elektronicky a odeslat ji jednoduše z pohodlí domova přes webové stránky www.dotacedestovka.cz. V minulém kole jsme přijali 2 279 žádostí a dalších 3 260 jich zůstalo v systému rozpracovaných. Nyní jsme rozpočet navýšili na dvojnásobek, takže by se mělo dostat minimálně na 5 tisíc žadatelů,“ doplnil ministr.

Dotační program Dešťovka je určen majitelům a stavebníkům rodinných a bytových domů, kteří chtějí hospodárně využívat dešťovou a odpadní vodu v domácnosti. I tentokrát mohou z dotace pokrýt až 50 procent výdajů na pořízení některého ze tří typů systémů: systém na dešťovou vodu pro zalévání zahrady, kombinovaný systém na zalévání zahrady i splachování v domácnosti a systém s využitím odpadní vody v domácnosti.

Druhé kolo přineslo novinky

Pro druhé kolo Dešťovky je připraveno vedle objemnějšího balíčku peněz také několik novinek. Polovina z vyhrazených 240 milionů korun, tedy plných 120 milionů, poputuje výhradně do suchem ohrožených oblastí. Prodlužuje se také lhůta pro doložení papírové žádosti a jejích příloh na 30 dnů, což žadatelům šanci získat dotaci výrazně usnadní.

„Primárně se snažíme motivovat lidi k většímu využívání dešťové vody jako vody užitkové podporou sofistikovanějších systémů a současně pomoci lidem  tam, kde je nedostatek vody nejkritičtější. Proto jsme alokovanou částku rozdělili na dvě poloviny, jedna půjde výhradně na projekty v obcích akutně ohrožených suchem, druhá všem ostatním domácnostem, které se nachází mimo suché oblasti,“ upřesňuje hlavní rozdíl oproti prvnímu kolu Dešťovky ministr Brabec.  Nyní mohou výhradně domácnosti ze suchých oblastí žádat až o 55 tisícovou dotaci na nejjednodušší dotovaný systém na zachytávání srážkové vody pro zálivku zahrady. Na webových stránkách programu je k dispozici seznam prověřených obcí, který je průběžně aktualizován a slouží jako vodítko pro určení, zda obec spadá do suché oblasti. Pokud zájemce o dotaci svoji obec v seznamu nenajde, doporučuje Fond ověřit tuto skutečnost na obecním úřadu, a doložit ji k žádosti individuálně, třeba potvrzením od starosty nebo odkazem na jiné zveřejněné závazné dokumenty.

Více dotačních systémů

O další dva dotované systémy, které využívají srážkovou vodu nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalet, případně recyklují vodu odpadní, mohou požádat všichni majitelé a stavebníci domů z celé ČR, bez ohledu na to, zda jejich domy jsou či nejsou v suché oblasti.

Jak podat žádost vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: Podání lze provést jednoduše přes elektronický formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, případně dojít na některé krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR. Poté je třeba dodržet lhůtu 30 dnů a dodat osobně či poštou na jakékoliv pracoviště Fondu vytištěnou žádost spolu se základními dokumenty, např. jednoduchým odborným posudkem, jehož vzor je ke stažení na stránkách programu.“

Po zkušenostech z prvního kola Dešťovky, kdy řada elektronicky evidovaných žádostí nepostoupila do další administrace, neboť žadatelé nedoložili všechny potřebné dokumenty, otevře Státní fond životního prostředí ČR nově tzv. zásobník žádostí. „Do něj se dostanou ty žádosti, které do systému přijdou po vyčerpání alokace 240 mil. korun. Tito žadatelé zatím nebudou muset dodávat vytištěnou a podepsanou žádost, ani další podklady.  Ale v okamžiku, kdy některá přijatá žádost z řádné alokace nesplní podmínky a z procesu administrace vypadne, posune se automaticky na jeho místo žádost ze zásobníku. Takovému žadateli pak přijde zpráva, že jeho žádost je aktivní a že má do 30 kalendářních dní dodat podepsanou žádost a další povinné přílohy,“ popisuje fungování zásobníku ředitel Petr Valdman a odhaduje, že se tímto krokem ještě zvýší úspěšnost dotačního programu a podpoří více smysluplných projektů.

Férové nastavení platby za stočné

Stejně jako v prvním kole platí, pokud bude majitel domu využívat dešťovou vodu i ke splachování toalety a je zároveň připojen na kanalizační síť, musí se s provozovatelem kanalizace domluvit na podmínkách platby za stočné a toto potvrzení doložit Státním fondu životního prostředí ČR ještě před vyplacením podpory.

V souvislosti s tím se někteří žadatelé z prvního kola dostali do situace, kdy provozovatelé kanalizací stanovili pro odběratele (žadatele) nevýhodné podmínky za odvádění srážkových či odpadních vod, respektive nevýhodný způsob určení jejich objemu, ze kterého se počítá stočné. Státní fond životního prostředí ČR spolu se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), které zastupuje největší podíl provozovatelů a vlastníků vodohospodářské infrastruktury, nastavil metodu účtování za stočné vycházející z právního řádu ČR. Podle ní mají vodohospodáři tři možnosti, jak vypočítat výši stočného za dešťovou či odpadní vodu. První variantou je použít obecnou metodu tzv. směrných čísel (35 m3/os./rok), která jsou součástí vyhlášky Ministerstva zemědělství z roku 2011, druhou variantou je použití zjednodušeného koeficientu 1,25 ze stočného pitné vody, který může být ještě upraven zohledněním využívání srážkové vody k jiným účelům a tam, kde je to možné, se připouští i třetí varianta, kterou je měření pomocí vodoměru.

„Variantu s koeficientem 1,25 jsme dojednali se sdružením SOVAK, a tato varianta by měla chránit spotřebitele před nedůvodným zdražováním stočného,“ komentuje metody výpočtu ředitel Petr Valdman. „Jsem přesvědčen o tom, že se najdou osvícení provozovatelé, kteří budou schopni nabídnout pro zákazníky ještě výhodnější podmínky, jako je to například v sousedním Německu, neboť by mělo být v jejich zájmu efektivně využívat všechny zdroje vody,“ doplňuje ředitel Valdman.

Koeficient 1,25 říká, že nad rámec vody, kterou odběratel odebere z vodovodu, ještě vypustí do kanalizace část odpadní vody vzniklé z vody srážkové, za což by měl platit stočné v obvyklé výši. V případě, že by nově získaný zdroj vody byl dále využit i jiným způsobem, než je splachování toalet, je to možné zohlednit další úpravou koeficientu, podloženou technickým výpočtem.

destovka

Popularizátor vědy Michael Londesborough zítra otevře přehlídku ekologických dokumentárních filmů Ekofilm Ostrava. Tématem letošního festivalu je voda, a proto si Londesborough jako předseda festivalu připravil vodní show s názvem Voda nad zlato.

Mezinárodní filmový festival Ekofilm zahájí už zítra v Ostravě popularizátor vědy Michael Londesborough. Snímky letošního ročníku festivalu dokumentárních snímků spojuje jedno téma: voda. Londesborough jako zpestření festivalu předvede na Ostravské univerzitě svoji vodní show Voda nad zlato. „Voda je všude kolem nás, potřebujeme ji, milujeme a někdy se jí i právem bojíme. Věříme, že pro diváky i všechny návštěvníky je toto téma atraktivní,“ uvedla ředitelka festivalu Marcela Mrózková Heříková.

Diváci letos mohou shlédnout snímky z Chile, Austrálie, Ekvádoru či Německa. Celkem jde o stovku filmů ze 34 států a pěti kontinentů. „Tvůrce vítězného snímku obdrží jako hlavní cenu sochu anděla, vytvořenou uměleckým kovářem Tomášem Szwanczarem,“ řekla Mrózková Heříková. Festivalovým centrem se letos stane nově zrekonstruovaný Dům kultury Akord, od něhož povede pomyslná trasa do kina Vesmír a do Ostravského muzea.

Festival Ekofilm zahájí zítra svůj čtyřicátý ročník.

Festival Ekofilm zahájí zítra svůj čtyřicátý ročník.

Evropští komisaři vydávají nové pokyny pro vnitrozemskou plavbu a ochranu přírody. Snaží se tak pomoci tomuto významnému dopravnímu odvětví při uplatňování směrnic Evropské unie (EU) o ochraně ptáků a přírodních stanovišť. Ve vydaném dokumentu zároveň zdůrazňují význam vodních cest pro zajištění dlouhodobě udržitelné dopravní sítě EU.

„Vnitrozemská vodní doprava hraje významnou roli při přepravě zboží napříč Evropou. Toto odvětví dopravy se považuje za bezpečné, energeticky účinné a v porovnání s ostatními druhy dopravy i šetrnější k životnímu prostředí. Jelikož však jde jen o jeden z možných způsobů využití našich řek, je třeba rozvíjet jej ekologicky udržitelným způsobem,“ komentoval nové pokyny místopředseda Evropské komise a komisař pro dopravu Siim Kallas.

Nové pokyny souvisí s rozsáhlou celoevropskou sítí Natura 2000, která v současné době pokrývá téměř 18 % EU. Činnosti jako zemědělství, doprava, rozvoj infrastruktury, cestovní ruch a další mohou být na tomto území provozovány, jen pokud neohrožují životní prostředí. A některé splavné řeky protékají právě těmito oblastmi. „Doufám, že se nové pokyny stanou užitečným nástrojem pro lepší porozumění mezi investory, projektanty, politickými činiteli i osobami angažovanými v ochraně přírody a umožní jim navrhovat projekty v oblasti udržitelné vnitrozemské plavby, které budou splňovat cíle vnitrozemské vodní dopravy a současně respektovat i ekologické hodnoty řek,“ vysvětlil evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Lokality sítě Natura 2000 totiž nejsou navrženy jako „zóny bez rozvoje“ a jejich další rozvoj není vyloučen, pokud politici a developeři zaručí dostatečnou ochranu přírody.

Představitelé EU a evropští úředníci tak nechtějí lodní dopravu omezit. Právě naopak. Vzhledem k unijním plánům na snížení emisí skleníkových plynů z dopravy o 60 % do roku 2050 budou muset polovinu objemu nákladní dopravy nad 300 km obstarat vlaky a lodě. Zatím po 37 tisících kilometrech splavných řek v EU přepraví lodě ročně průměrně 500 milionů tun nákladu. Ačkoliv tato čísla představují pouze nízké procento v rámci celkové dopravní sítě i činnosti EU, stále jde o obrovský objem nákladu. Lodní doprava, která je schopna ulevit nejrušnějším částem silniční a železniční sítě celé EU, navíc není v současné době vytížena tak, jak by mohla být.

Odvětví vodárenství podléhá konjunkturálním vlivům posledních let méně především proto, že velikost trhu je víceméně stabilní. Celkové tržby sledovaného vzorku 66 společností v období 2008-2010 vzrostly o 7,8 % na 27,9 miliardy korun, zatímco kumulovaný hospodářský výsledek poklesl o 4 % na 2,1 miliardy korun.

Informace vyplývají z oborové analýzy Vodárenský průmysl, kterou zveřejnila společnost Soliditet. Ta hodnotila vzorek 66 nejvýznamnějších společností. Celkové tržby analyzované skupiny firem se mezi lety 2008 až 2010 zvýšily o 7,8 % z 25,9 miliardy korun v roce 2008 na 27,9 miliardy korun v roce 2010. Ve sledovaném období kumulovaný hospodářský výsledek klesl o 4,0 % na 2,1 miliardy korun a provozní hospodářský výsledek propadl o 8,2 % na 2,7 miliardy korun. Provozní náklady, které v posledních třech letech celkově vzrostly o téměř 10 %, nejsou zcela kompenzovány na straně rostoucích příjmů.

„Přes zvyšující se tržby si společnosti nedokáží udržet ziskovost. Hlavním důvodem této tendence je zvyšující se cena vstupů, konkrétně cena energií,“ komentuje výsledky analýzy ředitel společnosti Soliditet David Farský s tím, že odvětví vodárenství v poslední době konjunkturním vlivům podléhá méně především proto, že velikost trhu je víceméně stabilní.

10 největších vodárenských společností

podle počtu zásobovaných obyvatel vodou

zdroj – ročenka SOVAK

Počet zásobovaných obyvatel

Tržby 2010

v tis. Kč

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

1 254 520

4 829 121

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

1 136 839

4 009 455

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s.

732 052

1 993 814

Vodárenská Akciová Společnost, a.s.

539 053

1 434 941

ČEVAK, a.s.

527 194

1 871 269

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

400 003

1 471 711

Moravská Vodárenská, a.s.

379 105

1 213 632

Ostravské vodárny a kanalizace a. s.

310 464

958 235

Středočeské vodárny, a.s.

256 210

852 770

Vodárna Plzeň, a.s.

225 130

870 782


Součet za skupinu 66 vodárenských firem

2008

2009

2010

změna 2010/2008

změna 2009/2008

změna 2010/2009

tržby

25 904 464

27 311 062

27 932 920

7,83 %

5,43 %

2,28 %

provozní náklady

23 005 534

24 581 377

25 268 671

9,84 %

6,85 %

2,80 %

provozní HV

2 898 930

2 729 685

2 664 249

-8,10 %

-5,84 %

-2,40 %

HV za účetní období

2 223 961

2 115 546

2 134 483

-4,02 %

-4,87 %

0,90 %

Zdroj: Soliditet , v tis. Kč

Vodárenství

Společnosti s nejvyšším hospodářským výsledkem za účetní období 2010

Výsledek hospodaření za účetní období v tis. Kč

Tržby 2010 v tis. Kč

Meziroční rozdíl tržeb 2010/2009

Meziroční rozdíl provozních nákladů 2010/2009

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

402 831

4 009 455

3,00 %

3,25 %

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

388 050

4 829 121

-0,46 %

0,20 %

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

352 814

1 993 814

3,22 %

6,73 %

MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.

131 192

1 213 632

4,04 %

4,59 %

ČEVAK a.s.

112 787

1 871 269

2,28 %

2,80 %

Vodárenství

Společnosti s nejnižším hospodářským výsledkem za účetní období 2010

Výsledek hospodaření za účetní období v tis. Kč

Tržby 2010 v tis. Kč

Meziroční rozdíl tržeb 2010/2009

Meziroční rozdíl provozních nákladů 2010/2009

VODOSPOL s. r. o.

381

68 070

-2,42 %

-1,55 %

Městské vodovody a kanalizace Skuteč s.r.o.

344

13 036

0,61 %

-8,85 %

Technické služby Třešť, spol. s r.o.

261

20 963

-0,27 %

-1,63 %

Vodovody a kanalizace města Kdyně spol. s r.o.

-6

7 215

3,44 %

3,69 %

Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.

-372

43 742

11,56 %

4,17 %

Slavnostní odemykání plavební sezóny, otevření tří nových přístavišť i posílení lodního parku čeká mimo jiné letos turisty na Baťově kanálu. O víkendové sobotě zahájili sezónu na souběžné cyklostezce milovníci pohybu na kole a hned poté se o prvním květnovém dnu otevřela nová přístaviště Strážnice a Sudoměřice-Výklopník. Třetí ve Spytihněvi pak oficiálně zahájí provoz 16. června.

Opravená plavební zařízení i opevnění, tři nová přístaviště za 22,5 miliónu korun nebo vyčkávací stání a zázemí přístavu ve Starém Městě nabídne letos mimo jiné turistům po zimní přestávce Baťův kanál. Výletníci mohou ve většině půjčoven počítat i s dalším posílením flotily kajutových lodí, o které je stále větší zájem. Známá vodní cesta mezi Otrokovicemi a Rohatcem přilákala loni do regionu zhruba 65.000 turistů a stala se tak jedním z nejvýznamnějších cílů cestovního ruchu na Moravě.

Opravené břehy mezi Starým Městem a Huštěnovicemi

„Každoroční přípravu a čištění komor i rejd doplnila oprava opevnění levého břehu mezi Starým Městem a Huštěnovicemi za téměř 2,5 milionu korun z vlastních prostředků,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Připomněl i opravu opevnění pravého břehu v úseku Staré Město – Huštěnovice, vyčištění nánosů na plavebních komorách Staré Město a Nedakonice i opravy technologií. Vlastní investice 200 000 korun pak pokryla vznik provozního objektu plavební komory ve Veselí nad Moravou. „Na provoz plavebních komor z hlediska dostatečného zabezpečení obsluhy vynaložil loni podnik více než jeden milion korun,“ doplnil Radim Světlík s tím, že na konci loňského roku začala i výstavba, financovaná Ředitelstvím vodních cest ČR (ŘVC). Jedná se o přístaviště Spytihněv, čekací stání ve Strážnici a přístaviště v Sudoměřicích.

Dvě nová přístaviště doplní 11 stávajících, které již v minulosti ŘVC na Baťově kanálu vybudovalo.

„Turistická plavba zažívá v posledních letech v celé Evropě rozmach a my nesmíme zůstat pozadu. Baťův kanál je pro nás vzorovou ukázkou, že i v České republice má vodní turismus budoucnost,“ zdůraznil šéf ŘVC Jan Skalický.

Nové přístavy: Sudoměřice, Strážnice, Petrov

Na podzim se navíc chystá zahájení stavby rekreačního přístavu Petrov a pokračuje i příprava prodloužení splavného úseku do Kroměříže a Hodonína. „Předpokládaná cena přístavu je 40 milionů korun a návštěvníkům bude sloužit od roku 2014,“ dodal Jan Skalický.

Kombinaci cest po vodě a výletů na kolech nabízí desetitisícům jejich milovníků i nové cyklostezky mezi Kroměříží, Napajedly a Uherským Ostrohem, navazující na tu páteřní kolem Baťova kanálu.

Nové cyklostezky mezi Kroměříží, Napajedly a Uherským Ostrohem

Velký zájem o projížďky dokládají statistiky, které uvádí za tři letní měsíce červen až srpen v úseku mezi Veselím nad Moravou a Uherským Ostrohem až 90.000 cyklistů. „Víkendové špičky na cyklostezkách se v příznivém počasí šplhají až na 2 500 cyklistů denně,“ připomněl vedoucí vodní cesty Čestmír Daňhel.

Na rozvoji Baťova kanálu se také významně marketingově i finančně podílely Zlínský i Jihomoravský kraj. Z dotačního titulu Zlínského kraje se opravilo opevnění kanálu v úseku Babice – Spytihněv za 2,95 miliónu Kč, dále levobřežní hráz po odstranění pařezů Morava, Napajedla v částce asi 190 000 korun a za 650 000 Kč opevnění v úseku Staré Město – Huštěnovice.

„Výstavba přístavišť výrazně zvedla možnosti a úroveň přistávání lodí, což by se mělo odrazit na spokojenosti všech návštěvníků,“ míní Vojtěch Bártek z obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. Upozornil také na nové a jednotné označení všech přístavišť tabulemi. Je na nich název přístaviště, kilometráž, vzdálenost k dalšímu nejbližšímu přístavišti po i proti proudu a piktogramy s nabízenými službami. „Reflexní provedení názvu je dobře patrné i v noci při mírném osvícení,“ uzavřel Vojtěch Bártek.

Opravy břehového opevnění, dlažeb a schodů čekají postupně letos i v příštím roce nejen břehy řeky Svratky v Brně-Bystrci, ale i Brněnské přehrady v lokalitách Rakovecká zátoka a Kozí Horka.

Účelem je stabilizace koryta řeky na původní parametry a pro očekávané rekreanty na nádrži také umožnění pohodlnějšího přístupu do vody.

BRNO – Povodí Moravy dokončuje opravy dlažby a schodů na obou březích řeky Svratky v brněnské městské části Bystrc. V úseku mezi lávkou pro pěší do ZOO a tramvajovým mostem stavebníci postupně doplnili kamenné opevnění svahu kvůli stabilitě dlažeb, očistili a znovu použili kameny z porušené dlažby a její zbývající plochu včetně schodů přespárovali. „Účelem stavby je opětovná stabilizace koryta na původní parametry tak, aby nevznikaly břehové nátrže,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Délka oprav na pravém břehu je téměř 52 metrů, na levém pak 97 metrů za necelé dva miliony korun. Dodavatelská firma se musela vypořádat s exponovaným územím o velkém množství zařízení, sítí a vedení. Nesměla nijak poškodit stromy ani dřevěné plastiky, umístěné poblíž břehu řeky. „Definitivnímu ukončení stavby zatím brání kolísání hladin kvůli manipulacím na nádržích Vír a následně v Brně,“ doplnil ředitel závodu Dyje Jan Moronga.

Opravy schodů a břehového opevnění se zčásti už letos na podzim dočká také Rakovecká zátoka na Brněnské přehradě. Stavbaři tak například rozeberou poškozená schodiště, která rozšíří a místo osmi schodů ponechají jen pět. Nové vstupy do vody budou širší a bezpečnější. Pod schody pak zachovají panely s mírným spádem do vody a rozebrané opevnění zase vrátí do zhutněného štěrkového lože s geotextilií.

Pravděpodobně v roce 2013 pak ve druhé etapě naváže oprava opevnění z betonových L-profilů v délce 50 metrů a zatravňovacích panelů na Kozí Horce. V úseku před půjčovnou loděk se místy urovnají betonové panely, za ní pak zůstanou dvě schodiště a v místech chybějících betonových panelů dostanou břehy opevnění kamenným záhozem. „Všechny jmenované stavby lze však provádět jen při snížené hladině v nádrži. Tedy zejména na podzim a v zimě,“ uzavřel generální ředitel Radim Světlík s tím, že hrubý odhad nákladů na obě přehradní akce činí čtyři až pět milionů korun.

Na Brněnské přehradě zahájil státní podnik povodí Moravy ve čtvrtek 12. dubna po zimní přestávce poslední oficiální sezónu projektu čištění nádržeod sinic. Potápěči tak začali narovnávat 15 sklopených aeračních věží, které jsou jedním ze základních pilířů celé akce.

Přípravou také projde zařízení pro dávkování síranu železitého do vody na přítoku, které bude na stejném místě jako v předchozích letech, tedy nad silničním mostem mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. Obě základní opatření spustí správce nádrže 1. května před letní sezónou.

Z hladiny a okolí Brněnské přehrady odvezli pracovníci Povodí Moravy v uplynulých dnech více než 320 tun odpadků a naplavenin. Předznamenali tak další sezónu projektu, jehož cílem je do konce roku 2012 výrazně snížit množství dostupných živin ve vodě a zamezit tím masovému výskytu sinic.

Pro Povodí Moravy ale letošním rokem projekt nekončí. I v dalších letech chce v očistě přehrady pokračovat. Mimo jiné vybuduje například systém sedimentačních nádrží na nejproblematičtějších přítocích.

Tříletá tradice

Povodí Moravy zahájilo po zimní přestávce poslední oficiální sezónu projektu čištění Brněnské přehrady od sinic. Skupina tří potápěčů začne narovnávat 15 sklopených aeračních věží, které jsou jedním ze základních pilířů projektu.

Odborníci začnou také připravovat zařízení pro dávkování síranu železitého do vody na přítoku. Zásobníky budou umístěny na stejném místě jako v předchozích letech – tedy nad silničním mostem mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. „Tato dvě základní opatření chceme spustit 1. května, tedy v době před letní sezónou,“ vysvětlil ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga.

Provzdušňovací věže jsou na přehradě ve dvojím provedení. Patnáct kusů je osazeno čerpadlem (míchací věže) a pět kusů aerátorem (vzduchovací věž). Zařízení s čerpadlem mají strhávat vrchní část sloupce vody, která je dobře prokysličena a dopravovat ji do spodních vrstev vody nade dnem, a tím rozmíchávat a také okysličovat hlavně spodní vrstvu vodního sloupce. Věže s aerátorem pak dodávají stlačený vzduch rozmíchaný do vody (jemnobublinnou disperzi voda–vzduch) do spodních vrstev vody nade dnem.

Potápěči tak mají náročný fyzický úkol: Rozložit několikatunovou sklopenou aerační věž na její „letní délku“ devíti až dvanácti metrů. Ponořit se tak budou muset téměř dva metry nad dno – tedy asi 10 metrů pod hladinu.

Patnáct aeračních věží

Efekt aeračních věží se hodnotí podle výsledků monitoringu na základě naměřených hodnot kyslíku metr nade dnem. Z dosavadních výsledků vyplývá, že věže potřebný kyslík ke dnu nádrže dodávají.

Odborníci, analyzující výsledky rozborů vody také potvrdili, že zabralo i vypouštění síranu železitého u přítoku do nádrže. Neškodné železo totiž dokázalo vysrážet fosfor natolik, že do nádrže už jej přitékalo minimum.

„Jsem velmi rád, že každý rok, kdy byl projekt spuštěn, ubyly sinice nejen z vody, ale také ze sedimentů. Věřím tomu, že se nám stejně jako loni i letos podaří udržet kvalitu a tedy i průhlednost vody až čtyři metry a hygienici tak nebudou muset zakázat koupání,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Přestože je letošní letní sezóna poslední, kdy Povodí Moravy dostane od Státního fondu životního prostředí potřebnou dotaci, opatření budou pokračovat i v dalších letech.

Povodí Moravy se totiž zavázalo k tomu, že v následujících pěti letech udrží sledované hodnoty i po oficiálním skončení projektu. Podnik tak má v plánu provozovat i nadále aerační věže. S dalšími partnery jedná i o zachování vypouštění síranu železitého na přítoku.

Oficiální název projektu s hodnotou 144 milionů korun je Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži a z velké části jej financuje Státní fond životního prostředí, finančně se podílí také Jihomoravský kraj a Statutární město Brno. Jeho ukončení se plánuje závěrem roku 2012.

Nový systém sedimentačních nádrží nad přítokem do přehrady

„Nemůžeme se ale spoléhat pouze na tato opatření. Musíme zabránit již samotnému vnosu živin do nádrže. Kromě toho, že jsme v loňském roce přesně pojmenovali problémy a místa, kde dochází k největšímu znečištění Svratky, tak letos plánujeme i stavbu konkrétních preventivních opatření. Například na nejproblematičtějších přítocích Svratky u přehrady – na Veverce a na Kuřimce – chceme vybudovat systém sedimentačních nádrží. Ty by dokázaly zachytit nánosy plné živin tak, aby se nedostaly do přehrady,“ dodal Jan Moronga.

Nákladní auta odvezla z luhačovické nádrže poslední kubíky sedimentů. Návštěvníci Luhačovicka tak budou mít po několika letech možnost okoupat se v čisté vodě bez sinic. Voda se do nádrže bude znovu pouštět nejpozději v květnu tohoto roku.

Povodí Moravy ukončilo těžbu sedimentů z vodní nádrže Luhačovice. Nákladní auta odvezla od poloviny listopadu 2010 více než 295 tisíc m3 materiálu. Hloubka těžby byla proměnlivá a pohybovala se v závislosti na únosném podloží od 50 centimetrů až do tří a půl metrů. Celková cena díla dosáhne 125 milionů korun bez DPH.

„Těžba nánosů a následné letnění nádrže měly podle expertů smysl. Z analýz vyplývá, že zárodky sinic, které způsobovaly vodní květ, se vyskytovaly v hloubce asi 15 centimetrů. Ty jsou všechny pryč. Navíc se na kvalitě zbylých nánosů pozitivně projevily dvě zimní sezóny, po které byla nádrž vypuštěná. Půda tak dostala dvě ozdravné kůry v podobě mrazu,“ zhodnotil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Odborníci na problematiku tlumení výskytu sinic ve vodě přitom oceňují, že se spolu s vyčištěním nádrže podařilo vyřešit i další podstatný problém. Obce na přítoku už nebudou pouštět do přehrady vodu s živinami. Podařilo se jim totiž vybudovat velmi kvalitní čistírnu odpadních vod.

Základní fakta o čištění vodní nádrže Luhačovice

  • Zahájení vypouštění nádrže: září 2010
  • Zahájení těžby: 18. listopadu 2010
  • Jak dlouho byla nádrž bez vody: 15 měsíců
  • Délka trvání těžby: 11 měsíců
  • Odtěženo bylo: 295 tisíc m3 nánosů
  • Náklady: 125 milionů Kč bez DPH

„Jsem velmi rád, že obce Dolní a Horní Lhota, Sehradice a Slopné loni v červnu spustily kvalitní systém čištění odpadních vod za téměř 286 milionů korun. Máme tak jistotu, že náš dlouhodobý tlak na vyčištění přehrady bude mít efekt,“ připomněl náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš, s tím, že stavbu obecních kanalizací finančně podpořil i Zlínský kraj, který na ni v minulosti uvolnil částku bezmála 30 milionů korun.

„Turisté a hoteliéři se konečně dočkají klidu v širokém okolí luhačovické přehrady, což napomůže dále rozvíjet turistický a lázeňský průmysl v daném území. Letitá kontinuální práce přináší své ovoce, to se ve svém důsledku projeví i zvýšením poptávky po nových pracovních místech,“ dodal Libor Lukáš.

Přehrada by se měla znovu začít napouštět nejpozději v květnu tohoto roku. Vypuštěná nádrž totiž odhalila ještě další problém, který musí pracovníci Povodí Moravy akutně řešit. Na levém břehu se dala do pohybu část svahu a tento stav ohrožuje samotnou nádrž i zdejší silnici.

„S pracemi na zabezpečení stability svahu začneme nejpozději do měsíce. Akci chceme ukončit co nejdříve,“ ujistil technicko-provozní ředitel Povodí Moravy Mojmír Pehal. Sanace si vyžádá investici do 20 milionů korun.

Kam se vyvážely nánosy

Nánosy těžilo za plného nasazení 10 bagrů, 3 buldozery a asi 30 nákladních autDíky těžbě se zrekultivovala skládka v Dolní Lhotě a Luhačovicích. Kvalitní sediment využili také zemědělci na svých polích. Část nánosů je uložena na pozemcích Povodí Moravy v blízkosti nádrže.

Čištění luhačovické nádrže provázelo několik dalších komplikací. Přestože se podařilo odtěžit původně plánovaných 235 tisíc m3 nánosů v rekordním čase šesti měsíců, těžbu přerušilo několik nepředvídatelných událostí. Obnažená nádrž ukázala, že je na dně větší objem zasažených nánosů, než projektanti předpokládali. Tuto skutečnost však nemohli odhalit předem, protože se ze stavby v roce 1930 nedochovaly potřebné podklady.

„Nemohli jsme dopustit, aby na dně zůstalo dalších asi 60 tisíc m3 nánosů plných živin. Pokud bychom se rozhodli sedimenty nedotěžit, celá práce by byla naprosto zbytečná,“ vysvětlil ředitel závodu Střední Morava Pavel Cenek. Těžba tak po prázdninové přestávce, kterou si vyžádaly okolní obce, mohla pokračovat až koncem října 2011. Nádrž se totiž v létě napustila po přívalové vlně vodou. Povodí Moravy muselo počkat, až se dno opět odvodní a udrží tak těžké stroje. Dodavatel pak kvůli teplé zimě mohl začít naplno pracovat až během ledna, kdy udeřily silné mrazy.