Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

Výstavba protipovodňové ochrany Pohořelic pokračuje podle plánu. Stavba, která začala letos v lednu, je hotova z více než 40%. Opatření proti až stoletým povodňovým průtokům Povodí Moravy, s.p. dokonči v dubnu 2019. 

Práce na výstavbě protipovodňových opatření v Pohořelicích běží dle harmonogramu. Z 6,5 kilometru ochranných zdí a hrází bude mít Povodí Moravy, s.p. brzy hotovou polovinu. „Dokončili jsme úseky podél garáží, ochrannou zeď na levém břehu Jihlavy za mostem a zeď podél sádek Moravského rybářského svazu. Hotová jsou také opatření v parku a hráze v nezastavěné části Pohořelic. Aktuálně pracujeme na několika stavebních objektech, například na levobřežních ochranných zídkách pod inundačním mostem na Jihlavě. Do Vánoc chceme rozestavěné objekty dokončit,“ popisuje současný stav generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Václav Gargulák.

V průběhu zimy budou stavaři pokračovat podle toho, co jim počasí a nízké teploty při práci dovolí. Stavba bude naplno pokračovat až do 20. prosince a po Novém roce začnou přípravy a výstavba dalších betonových zídek.

V rámci protipovodňové ochrany stavíme v Pohořelicích 38 stavebních objektů, z toho 19 přímo v intravilánu obce a 19 v extravilánu. Veškerá opatření jsme navrhli na takzvanou stoletou vodu při průtoku 384 mza vteřinu,“ doplňuje Gargulák. Realizace stavby probíhá tak, aby nepředstavovala zásadní omezení pro obyvatele Pohořelic. V rámci výstavby má těžká technika zakázaný průjezd centrem města, aby dopravu v centru nezatěžovala.

Celkové náklady na výstavbu protipovodňových opatření jsou 50,362 mil. Kč. Poskytovatelem finančních prostředků na výstavbu protipovodňových opatření v hodnotě 42,8 mil. Kč je Ministerstvo zemědělství, a to v rámci třetí etapy programu Podpora prevence před povodněmi. Zbývající náklady si mezi sebe dělí město Pohořelice a Povodí Moravy, s.p.

Investici v hodnotě 19,4 milionu korun dokončuje v těchto dnech statutární město Olomouc v areálu čistírny odpadních vod (ČOV) na Nových Sadech. Rekonstrukce dmýchárny včetně rozvodny, která byla již na hranici technické životnosti a energetické hospodárnosti, skončí v průběhu prosince tohoto roku.

Dmýchárna je zdrojem kyslíku pro aktivační linku čističky. „Původní dmychadla pracovala nepřetržitě od roku 1995, kdy byla uvedena do provozu zrekonstruovaná a rozšířená čistírna odpadních vod. Po dvaadvaceti letech nepřetržitého provozu se technologie, elektrotechnická část a také vzduchotechnika dmýchárny dočkaly zasloužené obnovy,“ uvedl investiční náměstek primátora Filip Žáček.

Rekonstrukcí dojde jednoznačně ke snížení spotřeby elektrické energie a tím i ke snížení provozních nákladů. Dmýchárna bude vybavena nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod.

Pracovníci zhotovitelské firmy vyměnili strojní zařízení a upravili technologické potrubí. Původní dmychadla s piškotovými rotory byla nahrazena moderními turbodmychadly. Součástí výměny provzdušňovacího zařízení byly i nezbytné stavební úpravy.

Z celkového počtu šesti původních dmychadel jsou tři stroje nahrazeny novými turbodmychadly, zbývající tři původní dmychadla zůstanou po opravě připraveny k provozu jako rezervy. „Celkově je dmýchárna schopna dodat téměř 40 tisíc metrů krychlových vzduchu za hodinu. Aktivace po rekonstrukci je dimenzovaná na maximální zatížení ČOV pro ekvivalent 259 500 obyvatel,“ upřesňuje náměstek Žáček.

„Součástí rekonstrukce byla i výměna technologických elektrorozvaděčů, výměna kabelů a kabelových tras, ovládacích skříní, doplnění a úprava software řízení dmýchárny, nová vzduchotechnika a klimatizace. Celá stavba probíhá za stálého provozu čistírny odpadních vod,“ doplnil Petr Schinneck, ředitel regionu Olomouc společnosti Moravská vodárenská.

Další připravovanou investiční akcí zajišťovanou statutárním městem Olomouc v areálu čističky je výměna uzávěrů vratných kalů v aktivačních nádržích za 1,8 milionu korun. „Uskutečnit by se měla v návaznosti na dokončení rekonstrukce dmýchárny ještě v průběhu prosince,“ potvrdil náměstek Žáček.

Město do akcí spojených s obnovou a rozvojem vodohospodářské infrastruktury letos investovalo více než 145 milionů korun. Kromě akcí zařazených do plánu městských investic realizoval opravy za 20 milionů rovněž provozovatel, tedy Moravská vodárenská.

Povodí Moravy, s.p. rozhodlo o rozdělení grantu na podporu jednotek dobrovolných hasičů. Částku 82.712,- Kč si mezi sebe rozdělí celkem pět jednotek. Finanční podporu obdrží hasiči z obcí Telnice, Traplice, Šumice, Lukavice a Jankovice.  

„Obdrželi jsme celkem 26 žádostí o finanční podporu na nákup prostředků a zařízení určených k zásahům během povodní. Nakonec komise vybrala 5 žádostí, mezi které částku 82.712,- Kč rozdělíme. Podporu směřujeme k nákupu kalových čerpadel a základních pomůcek, kterých bývá při řešení povodňových situací největší nedostatek,“ shrnuje výsledky grantového řízení generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Václav Gargulák.

Komise posoudila všech 26 žádosti a vybrala žádost obce Telnice pro jednotku SDH na finanční obnos ve výši 20.000,- Kč na nákup kalového čerpadla. Peníze k financování kalových čerpadel získají také obce Traplice, Šumice a Lukavice. Současně s tím komise rozhodla pro poskytnutí finanční částky obci Jankovice na nákup pytlů a plničky pytlů. Všechny vybrané sbory odůvodnily své žádosti naléhavostí a častými zásahy během záplav.

Grant pro sbory jednotek dobrovolných hasičů, který PM vyhlásilo v srpnu letošního roku, byl zaměřený na financování prostředků určených k zásahu při povodňových situacích a likvidaci následků povodní, kam patří právě kalová čerpadla, pytlovací zařízení, ochranné a další prostředky určené pro práci ve vodě a na vodě. „Nejčastěji sbory žádaly o zakoupení kalových čerpadel, osobních ochranných pomůcek pro práci ve vodě i motorových člunů,“ shrnul Václav Gargulák. Celková částka určená pro grantové řízení činila 82.712,- Kč.

Předání symbolického šeku vybraným sborům se bude konat ve čtvrtek 7. prosince v budově ředitelství Povodí Moravy, s.p. na Dřevařské ulici v Brně od 14:00 hodin. Součástí akce bude také prohlídka vodohospodářského dispečinku.

„Chtěl bych poděkovat všem sborům, které se přihlásily do letošního grantového řízení. Spolupráce s dobrovolnými hasiči si nesmírně vážím, protože s námi úzce spolupracují při povodních i při odstraňování následků havárií na vodních tocích a v jejich okolí. Neocenitelná je jejich činnost právě při likvidaci povodňových škod, zejména při obnově zprůchodnění kapacit vodních toků v obcích a městech po povodních,“ dodal Gargulák.

V minulých letech Povodí Moravy, s.p. rozděloval mezi sbory dobrovolných hasičů částku 60.000,-, v letošním roce se státní podnik rozhodl grant o 22.712,- navýšit.

řírodní retenční nádrž Červený mlýn v Králově Poli u Svitavské radiály se v těchto dnech stala místem technologicky výjimečného průzkumu. Současná nádrž neumí zcela ochránit podzemní vodu od znečištění povrchovou a splaškovou vodou.

Připravuje se proto stavba nádrže nové. V rámci těchto příprav zde nyní probíhá geotechnický a hydrogeologický průzkum, jehož část se odehrává na haťových cestičkách přímo mezi rákosím, kterým je retenční nádrž porostlá.

„Stavba nové retenční nádrže Červený mlýn je součástí velkého projektu dostavby kanalizace v Brně. Tato retenční nádrž spolu s retenční nádrží Královky na jihu Brna u řeky Svitavy pomůže udržet čistější řeky ve městě a zamezí znečišťování spodních vod. Dostavěna bude také chybějící kanalizace v městských částech Bosonohy, Brno-jih, Maloměřice-Obřany, Líšeň a Tuřany-Dvorska,“ uvedl náměstek brněnského primátora pro oblast investic Richard Mrázek.

Náklady na dostavbu kanalizace a retenčních nádrží jsou vyčísleny na 2,5 miliardy korun, předpokládané spolufinancování z Operačního programu Životní prostředí přesahuje 1 miliardu korun. Po dokončení průzkumných prací je v plánu v prvním pololetí příštího roku vypsání soutěž na zhotovitele, pak bude možné upřesnit, kdy budou práce na kanalizaci v jednotlivých městských částech i stavba retenčních nádrží zahájeny. Do roku 2023 by měl být tento projekt vzhledem k dotačním podmínkám dokončen. Nová retenční nádrž Červený mlýn bude vybudována jako podzemní monolitický objekt. Okolní terén bude upraven tak, aby byl umožněn rozvoj mělkých rákosin a budování otevřených jezírek, čímž bude lokalitě vracen původní charakter.
„Nacházíme se v místě Řečkovicko-kuřimského prolomu, kde byly po staletí rybníky. Nyní zde proběhl inženýrsko-geologický průzkum do hloubky 25 až 30 metrů a penetrační sondy do hloubek 15 metrů. Výsledky těchto průzkumů a měření budou jako podklad pro projektanta, aby mohl správně navrhnout budoucí konstrukci z hlediska sedání podloží, ukotvení nádrže a podobně,“ uvedl Lubomír Klímek, generální ředitel firmy Geotest, která průzkum provádí.
DCIM100MEDIADJI_0854.JPG

DCIM100MEDIADJI_0854.JPG

 
Potřebná technika se zde pohybuje po takzvaných haťových konstrukcích – cestičkách, které na povrchu přírodní retenční nádrže položili odborníci ze Školního lesního podniku Křtiny. Povrch je velmi plastický a bez haťových konstrukcí by penetrační soupravě hrozil propad. Haťové konstrukce umí tlak soupravy rozložit tak, že se zde může bezpečně pohybovat.

K čemu slouží retenční nádrže

Velké podzemní záchytné nádrže na vodu slouží jako rezervoár na zředěnou splaškovou vodu, když ji kvůli srážkám nestačí pojmout čistírna odpadních vod. Díky nim nepřepadávají nadbytečné odpadní vody do vodních toků, ale postupně se uvolňují do čistírny, jakmile to její kapacita dovolí. Vodní toky tak zůstávají čistější. Současný systém retenčních nádrží na stokové síti města pokrývá přibližně polovinu rozlohy Brna. Díky nové etapě dostavby by mělo být tímto systémem zpožďování a zadržování naředěných splaškových vod pokryto celé město.
Nová retenční nádrž Královky bude mít kapacitu přibližně 22,5 tisíc m³.  Retenční nádrž Červený mlýn pak cca 26 tisíc m³.

O posledních 3,7 miliardy korun z evropských fondů na čistírny odpadních vod, kanalizace a vodovody mohou obce a města žádat od 16. října. Ministerstvo životního prostředí Spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlašuje 3 dotační výzvy pro města a obce zaměřené na zlepšení kvality vod.

Dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí 2014─2020 jsou určeny obcím, městům a vlastníkům vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Rezort v nich podpoří projekty, které zlepší vodohospodářskou infrastrukturu, úroveň čištění odpadních vod a také zabrání nedostatku pitné vody v období sucha. Příjem žádostí začíná 16. října 2017, poté se tyto dotace 18. ledna 2018 uzavřou.

 „Jsou to de facto poslední peníze, které bude moci Česká republika na vodní hospodářství v tomto programovém období z evropských fondů čerpat, což znamená, že jsme u konce čerpání alokace vyhrazené pro tyto potřeby a také je to důkazem úspěšného čerpání našeho programu,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. „Nicméně podpora oblasti vod tím nekončí. Bude pravděpodobně pokračovat i nadále a to z národních zdrojů“, dodává ministr.

„Evropské dotace významnou měrou přispěly a stále přispívají ke zlepšování úrovně čištění odpadních vod, zvyšování kvality povrchových vod a rozvoji vodní infrastruktury v České republice, což se pozitivně odráží na našem životním prostředí. Díky nim mohou naše města a obce realizovat nákladné vodohospodářské projekty, které by jinak ze svých rozpočtů neufinancovaly,“ vysvětluje ministr Brabec.

Zároveň upřesňuje, jak konkrétně budou dotace rozděleny:  „Více než 2 miliardy korun půjdou do kanalizací a čistíren odpadních vod, dalších 1,6 miliardy korun máme vyhrazených na stavbu a modernizaci úpraven pitné vody a vodovodních sítí. Zbývajících 50 milionů korun pomůže obcím a vodohospodářům odstranit nadměrné zatížení povrchových vod škodlivými látkami, zejména fosforem, a to ve vodárenských nádržích, přírodních koupalištích a jejich přítocích.“

„Z EU fondů jsme v tomto programovém období poskytli podporu již 382 vodohospodářským projektům dotacemi ve výši 9,7 miliardy korun. Díky tomu se reálně podpoří 180 čistíren odpadních vod, vybuduje 1 281 km stokových systémů, 231 km rozvodů pitné vody a 29 úpraven pitné vody. Nyní budou mít příležitost zlepšit svoji infrastrukturu další desítky obcí,“ bilancuje ministr Brabec.

Podle ředitele SFŽP ČR Petra Valdmana je zájem o dotace na vodohospodářské projekty tradičně veliký: „V předešlých 8 dotačních výzvách, které byly v  aktuálním Operačním programu Životní prostředí 2014─2020 na výstavbu vodovodů a kanalizací (včetně výzev pro integrované územní investice) vyhlášeny, jsme přijali celkem 518 žádostí za 12 miliard korun. Na téměř třetinu z nich se ale nedostalo. V aktuálních výzvách proto mají šanci uspět i ti žadatelé, kteří nesplnili formální náležitosti nebo dotaci pro velký převis kvalitních projektů dosud nezískali.“

Tři dotační výzvy

Nejvíce prostředků ministerstvo vyhradilo na kanalizace a čistírny odpadních vod, ať už na novou výstavbu, modernizaci či navýšení kapacity stávajících zařízení. „Dostupnost kanalizace pro obyvatele a čištění odpadních vod je měřítkem vyspělosti společnosti a jejího vztahu k životnímu prostředí. U nás není na kanalizaci zakončenou ČOV stále připojena téměř pětina obyvatel, i když se nám daří zejména díky prostředkům z EU počet nových a intenzifikovaných ČOV zvyšovat,“ uvádí ministr Brabec a dodává, že stupeň čištění odpadních vod má vliv především na kvalitu vod a na ně vázané ekosystémy.

S touto dotační výzvou úzce souvisí i druhá výzva, která pomůže krajům a obcím snížit množství nebezpečných látek, tzv. nutrientů, v povrchových vodách přírodních koupališť a vodárenských nádrží. Tyto živiny způsobují problémy při využití vody pro pitné účely a představují přímé zdravotní riziko při koupání. Dotace potečou například do dodatečného odstraňování fosforu u čistíren odpadních vod, budování záchytných nádrží u kanalizace, sedimentačních nádrží na přítocích apod.

Na rozvoj vodovodních sítí je zaměřena třetí dotační výzva, která by měla pomoci obcím zajistit kvalitní pitnou vodu v období sucha. V praxi to znamená, že z dotace obce mohou spolufinancovat výstavbu a modernizaci úpraven vody, přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů. Minimální výše výdajů na jeden projekt činí u této výzvy 3 miliony korun, což však může být limitujícím faktorem pro menší obce. „Zejména menším obcím nabízíme i paralelní dotační výzvu z Národního programu Životní prostředí, kde mohou získat dotaci od 100 tisíc korun do 3 milionů na průzkum, budování a posílení zdrojů pitné vody,“ upozorňuje ředitel Valdman s tím, že příjem žádostí stále probíhá, a to až do konce října.

 

Povodí Moravy pokračuje v nezbytných opravách téměř osmdesát let starého opevnění Baťova kanálu. Práce na plavební cestě zahájilo na vybraných úsecích začátkem září. Od té doby proběhlo příčné ohrázování kanálu a zatěsnění stavidel. Správce Baťova kanálu tak mohl začít s pozvolným snižováním hladiny vody. Práce probíhají dle harmonogramu a pod dozorem biologů.

V souladu s harmonogramem prací a se smlouvou s dodavatelem odstartovaly 5. září stavební práce na Baťově kanálu a to v úsecích od plavební komory Vnorovy II. až k plavební komoře Strážnice I., dále pak v úseku mezi plavební komorou Vnorovy I. a hospodářským mostem Vnorovy. „Nejdříve bylo provedeno uzavření těchto úseků od dalších částí vodní cesty, aby na nich byla v maximální míře zachována plavební hladina.

Po realizaci příčných hrázek a zatěsnění stavidel a dalších vodohospodářských objektů začalo pozvolné snižování hladiny v souladu s doporučením biologického hodnocení,“ popisuje dosavadní průběh prací správce Baťova kanálu Pavel Cenek, ředitel závodu Střední Morava.

Na probíhající snižování hladiny dohlíží odborný biologický dozor. Ten zajistí, aby nedošlo k ohrožení vodních živočichů, a současně zajistí transfer mlžů. Odlov a převoz ryb probíhá ve spolupráci s rybáři Moravského rybářského svazu.

V následujících dnech se dělníci pustí do odstraňování nánosů a začnou navážet materiál na opravu osmdesát let starého opevnění. „V úseku plavební komory Vnorovy II. až plavební komoru Strážnice I. dojde v rámci stavby k odtěžení nánosů, proto je nutné z technologických důvodů ponechat Baťův kanál min. 14 dní co nejvíce odvodnit. V úseku plavební komory Vnorovy I. až po hospodářský most Vnorovy budou prováděny zejména vykopávky pro uložení opevnění a bude zahájeno postupné navážení lomového kamene,“ dodává k dalšímu průběhu oprav Cenek.

Rozsáhlou opravu opevnění a nezbytné navazující práce provede Povodí Moravy, které Baťův kanál spravuje, v rekordně krátké době, aby se nedotkly další plavební sezóny a současně respektovaly všechny podmínky umožňující práce v chráněném území Natura 2000. Práce si vyžádají celkové náklady ve výši téměř 41 mil. Kč. Opravy budou financovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Plavba v neopravovaných úsecích, tedy v části kanálového úseku od plavební komory Veselí nad Moravou po hospodářský most Vnorovy, dále pak v říčním úseku od plavební komory Veselí nad Moravou do Uherského Hradiště včetně plavebních komor Uherský Ostroh, Nedakonice a Kunovský les, v kanálovém úseku od plavební komory Babice po plavební komoru Spytihněv a dále v říčním úseku od plavební komory Spytihněv po jez Bělov v Otrokovicích bude probíhat a obsluha komor je zajištěna do 1. 10. 2017 včetně.

Ve čtvrtek se rozběhl příjem žádostí o dotace na hospodaření s dešťovou a odpadní vodou v domácnosti. Zatímco v květnu si v prvním kole lidé rozebrali 110 milionů korun za pouhých 28 hodin, nyní má Ministerstvo životního prostředí připraveno více jak dvojnásobné množství peněz. Polovina z vyčleněných 240 milionů půjde výhradně do suchem postižených oblastí. Jedna domácnost může získat až 105 tisíc korun.

„Dešťovku vnímáme jako jeden střípek z mozaiky námi podporovaných opatření, která nám mají pomoci se lépe vypořádat se změnami klimatu. Jejím smyslem je zajistit občanům užitkovou vodu tam, kde dochází v období sucha k velkým problémům se zásobováním vodou. Zároveň chceme ušetřit pitnou vodu z jiných zdrojů, zejména tím, že se pitná voda přestane používat jako voda užitková a v neposlední řadě chceme nabádat veřejnost k udržitelnému hospodaření s vodou,“ uvedl k programu ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Očekáváme, že poptávka bude opět veliká, a proto by zájemci o dotaci neměli s podáním žádosti zbytečně otálet. Žádost mohou vyplnit elektronicky a odeslat ji jednoduše z pohodlí domova přes webové stránky www.dotacedestovka.cz. V minulém kole jsme přijali 2 279 žádostí a dalších 3 260 jich zůstalo v systému rozpracovaných. Nyní jsme rozpočet navýšili na dvojnásobek, takže by se mělo dostat minimálně na 5 tisíc žadatelů,“ doplnil ministr.

Dotační program Dešťovka je určen majitelům a stavebníkům rodinných a bytových domů, kteří chtějí hospodárně využívat dešťovou a odpadní vodu v domácnosti. I tentokrát mohou z dotace pokrýt až 50 procent výdajů na pořízení některého ze tří typů systémů: systém na dešťovou vodu pro zalévání zahrady, kombinovaný systém na zalévání zahrady i splachování v domácnosti a systém s využitím odpadní vody v domácnosti.

Druhé kolo přineslo novinky

Pro druhé kolo Dešťovky je připraveno vedle objemnějšího balíčku peněz také několik novinek. Polovina z vyhrazených 240 milionů korun, tedy plných 120 milionů, poputuje výhradně do suchem ohrožených oblastí. Prodlužuje se také lhůta pro doložení papírové žádosti a jejích příloh na 30 dnů, což žadatelům šanci získat dotaci výrazně usnadní.

„Primárně se snažíme motivovat lidi k většímu využívání dešťové vody jako vody užitkové podporou sofistikovanějších systémů a současně pomoci lidem  tam, kde je nedostatek vody nejkritičtější. Proto jsme alokovanou částku rozdělili na dvě poloviny, jedna půjde výhradně na projekty v obcích akutně ohrožených suchem, druhá všem ostatním domácnostem, které se nachází mimo suché oblasti,“ upřesňuje hlavní rozdíl oproti prvnímu kolu Dešťovky ministr Brabec.  Nyní mohou výhradně domácnosti ze suchých oblastí žádat až o 55 tisícovou dotaci na nejjednodušší dotovaný systém na zachytávání srážkové vody pro zálivku zahrady. Na webových stránkách programu je k dispozici seznam prověřených obcí, který je průběžně aktualizován a slouží jako vodítko pro určení, zda obec spadá do suché oblasti. Pokud zájemce o dotaci svoji obec v seznamu nenajde, doporučuje Fond ověřit tuto skutečnost na obecním úřadu, a doložit ji k žádosti individuálně, třeba potvrzením od starosty nebo odkazem na jiné zveřejněné závazné dokumenty.

Více dotačních systémů

O další dva dotované systémy, které využívají srážkovou vodu nejen na zalévání zahrady, ale i ke splachování toalet, případně recyklují vodu odpadní, mohou požádat všichni majitelé a stavebníci domů z celé ČR, bez ohledu na to, zda jejich domy jsou či nejsou v suché oblasti.

Jak podat žádost vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman: Podání lze provést jednoduše přes elektronický formulář na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz, případně dojít na některé krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR. Poté je třeba dodržet lhůtu 30 dnů a dodat osobně či poštou na jakékoliv pracoviště Fondu vytištěnou žádost spolu se základními dokumenty, např. jednoduchým odborným posudkem, jehož vzor je ke stažení na stránkách programu.“

Po zkušenostech z prvního kola Dešťovky, kdy řada elektronicky evidovaných žádostí nepostoupila do další administrace, neboť žadatelé nedoložili všechny potřebné dokumenty, otevře Státní fond životního prostředí ČR nově tzv. zásobník žádostí. „Do něj se dostanou ty žádosti, které do systému přijdou po vyčerpání alokace 240 mil. korun. Tito žadatelé zatím nebudou muset dodávat vytištěnou a podepsanou žádost, ani další podklady.  Ale v okamžiku, kdy některá přijatá žádost z řádné alokace nesplní podmínky a z procesu administrace vypadne, posune se automaticky na jeho místo žádost ze zásobníku. Takovému žadateli pak přijde zpráva, že jeho žádost je aktivní a že má do 30 kalendářních dní dodat podepsanou žádost a další povinné přílohy,“ popisuje fungování zásobníku ředitel Petr Valdman a odhaduje, že se tímto krokem ještě zvýší úspěšnost dotačního programu a podpoří více smysluplných projektů.

Férové nastavení platby za stočné

Stejně jako v prvním kole platí, pokud bude majitel domu využívat dešťovou vodu i ke splachování toalety a je zároveň připojen na kanalizační síť, musí se s provozovatelem kanalizace domluvit na podmínkách platby za stočné a toto potvrzení doložit Státním fondu životního prostředí ČR ještě před vyplacením podpory.

V souvislosti s tím se někteří žadatelé z prvního kola dostali do situace, kdy provozovatelé kanalizací stanovili pro odběratele (žadatele) nevýhodné podmínky za odvádění srážkových či odpadních vod, respektive nevýhodný způsob určení jejich objemu, ze kterého se počítá stočné. Státní fond životního prostředí ČR spolu se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK), které zastupuje největší podíl provozovatelů a vlastníků vodohospodářské infrastruktury, nastavil metodu účtování za stočné vycházející z právního řádu ČR. Podle ní mají vodohospodáři tři možnosti, jak vypočítat výši stočného za dešťovou či odpadní vodu. První variantou je použít obecnou metodu tzv. směrných čísel (35 m3/os./rok), která jsou součástí vyhlášky Ministerstva zemědělství z roku 2011, druhou variantou je použití zjednodušeného koeficientu 1,25 ze stočného pitné vody, který může být ještě upraven zohledněním využívání srážkové vody k jiným účelům a tam, kde je to možné, se připouští i třetí varianta, kterou je měření pomocí vodoměru.

„Variantu s koeficientem 1,25 jsme dojednali se sdružením SOVAK, a tato varianta by měla chránit spotřebitele před nedůvodným zdražováním stočného,“ komentuje metody výpočtu ředitel Petr Valdman. „Jsem přesvědčen o tom, že se najdou osvícení provozovatelé, kteří budou schopni nabídnout pro zákazníky ještě výhodnější podmínky, jako je to například v sousedním Německu, neboť by mělo být v jejich zájmu efektivně využívat všechny zdroje vody,“ doplňuje ředitel Valdman.

Koeficient 1,25 říká, že nad rámec vody, kterou odběratel odebere z vodovodu, ještě vypustí do kanalizace část odpadní vody vzniklé z vody srážkové, za což by měl platit stočné v obvyklé výši. V případě, že by nově získaný zdroj vody byl dále využit i jiným způsobem, než je splachování toalet, je to možné zohlednit další úpravou koeficientu, podloženou technickým výpočtem.

destovka

Popularizátor vědy Michael Londesborough zítra otevře přehlídku ekologických dokumentárních filmů Ekofilm Ostrava. Tématem letošního festivalu je voda, a proto si Londesborough jako předseda festivalu připravil vodní show s názvem Voda nad zlato.

Mezinárodní filmový festival Ekofilm zahájí už zítra v Ostravě popularizátor vědy Michael Londesborough. Snímky letošního ročníku festivalu dokumentárních snímků spojuje jedno téma: voda. Londesborough jako zpestření festivalu předvede na Ostravské univerzitě svoji vodní show Voda nad zlato. „Voda je všude kolem nás, potřebujeme ji, milujeme a někdy se jí i právem bojíme. Věříme, že pro diváky i všechny návštěvníky je toto téma atraktivní,“ uvedla ředitelka festivalu Marcela Mrózková Heříková.

Diváci letos mohou shlédnout snímky z Chile, Austrálie, Ekvádoru či Německa. Celkem jde o stovku filmů ze 34 států a pěti kontinentů. „Tvůrce vítězného snímku obdrží jako hlavní cenu sochu anděla, vytvořenou uměleckým kovářem Tomášem Szwanczarem,“ řekla Mrózková Heříková. Festivalovým centrem se letos stane nově zrekonstruovaný Dům kultury Akord, od něhož povede pomyslná trasa do kina Vesmír a do Ostravského muzea.

Festival Ekofilm zahájí zítra svůj čtyřicátý ročník.

Festival Ekofilm zahájí zítra svůj čtyřicátý ročník.

Evropští komisaři vydávají nové pokyny pro vnitrozemskou plavbu a ochranu přírody. Snaží se tak pomoci tomuto významnému dopravnímu odvětví při uplatňování směrnic Evropské unie (EU) o ochraně ptáků a přírodních stanovišť. Ve vydaném dokumentu zároveň zdůrazňují význam vodních cest pro zajištění dlouhodobě udržitelné dopravní sítě EU.

„Vnitrozemská vodní doprava hraje významnou roli při přepravě zboží napříč Evropou. Toto odvětví dopravy se považuje za bezpečné, energeticky účinné a v porovnání s ostatními druhy dopravy i šetrnější k životnímu prostředí. Jelikož však jde jen o jeden z možných způsobů využití našich řek, je třeba rozvíjet jej ekologicky udržitelným způsobem,“ komentoval nové pokyny místopředseda Evropské komise a komisař pro dopravu Siim Kallas.

Nové pokyny souvisí s rozsáhlou celoevropskou sítí Natura 2000, která v současné době pokrývá téměř 18 % EU. Činnosti jako zemědělství, doprava, rozvoj infrastruktury, cestovní ruch a další mohou být na tomto území provozovány, jen pokud neohrožují životní prostředí. A některé splavné řeky protékají právě těmito oblastmi. „Doufám, že se nové pokyny stanou užitečným nástrojem pro lepší porozumění mezi investory, projektanty, politickými činiteli i osobami angažovanými v ochraně přírody a umožní jim navrhovat projekty v oblasti udržitelné vnitrozemské plavby, které budou splňovat cíle vnitrozemské vodní dopravy a současně respektovat i ekologické hodnoty řek,“ vysvětlil evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Lokality sítě Natura 2000 totiž nejsou navrženy jako „zóny bez rozvoje“ a jejich další rozvoj není vyloučen, pokud politici a developeři zaručí dostatečnou ochranu přírody.

Představitelé EU a evropští úředníci tak nechtějí lodní dopravu omezit. Právě naopak. Vzhledem k unijním plánům na snížení emisí skleníkových plynů z dopravy o 60 % do roku 2050 budou muset polovinu objemu nákladní dopravy nad 300 km obstarat vlaky a lodě. Zatím po 37 tisících kilometrech splavných řek v EU přepraví lodě ročně průměrně 500 milionů tun nákladu. Ačkoliv tato čísla představují pouze nízké procento v rámci celkové dopravní sítě i činnosti EU, stále jde o obrovský objem nákladu. Lodní doprava, která je schopna ulevit nejrušnějším částem silniční a železniční sítě celé EU, navíc není v současné době vytížena tak, jak by mohla být.

Odvětví vodárenství podléhá konjunkturálním vlivům posledních let méně především proto, že velikost trhu je víceméně stabilní. Celkové tržby sledovaného vzorku 66 společností v období 2008-2010 vzrostly o 7,8 % na 27,9 miliardy korun, zatímco kumulovaný hospodářský výsledek poklesl o 4 % na 2,1 miliardy korun.

Informace vyplývají z oborové analýzy Vodárenský průmysl, kterou zveřejnila společnost Soliditet. Ta hodnotila vzorek 66 nejvýznamnějších společností. Celkové tržby analyzované skupiny firem se mezi lety 2008 až 2010 zvýšily o 7,8 % z 25,9 miliardy korun v roce 2008 na 27,9 miliardy korun v roce 2010. Ve sledovaném období kumulovaný hospodářský výsledek klesl o 4,0 % na 2,1 miliardy korun a provozní hospodářský výsledek propadl o 8,2 % na 2,7 miliardy korun. Provozní náklady, které v posledních třech letech celkově vzrostly o téměř 10 %, nejsou zcela kompenzovány na straně rostoucích příjmů.

„Přes zvyšující se tržby si společnosti nedokáží udržet ziskovost. Hlavním důvodem této tendence je zvyšující se cena vstupů, konkrétně cena energií,“ komentuje výsledky analýzy ředitel společnosti Soliditet David Farský s tím, že odvětví vodárenství v poslední době konjunkturním vlivům podléhá méně především proto, že velikost trhu je víceméně stabilní.

10 největších vodárenských společností

podle počtu zásobovaných obyvatel vodou

zdroj – ročenka SOVAK

Počet zásobovaných obyvatel

Tržby 2010

v tis. Kč

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

1 254 520

4 829 121

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

1 136 839

4 009 455

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s.

732 052

1 993 814

Vodárenská Akciová Společnost, a.s.

539 053

1 434 941

ČEVAK, a.s.

527 194

1 871 269

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

400 003

1 471 711

Moravská Vodárenská, a.s.

379 105

1 213 632

Ostravské vodárny a kanalizace a. s.

310 464

958 235

Středočeské vodárny, a.s.

256 210

852 770

Vodárna Plzeň, a.s.

225 130

870 782


Součet za skupinu 66 vodárenských firem

2008

2009

2010

změna 2010/2008

změna 2009/2008

změna 2010/2009

tržby

25 904 464

27 311 062

27 932 920

7,83 %

5,43 %

2,28 %

provozní náklady

23 005 534

24 581 377

25 268 671

9,84 %

6,85 %

2,80 %

provozní HV

2 898 930

2 729 685

2 664 249

-8,10 %

-5,84 %

-2,40 %

HV za účetní období

2 223 961

2 115 546

2 134 483

-4,02 %

-4,87 %

0,90 %

Zdroj: Soliditet , v tis. Kč

Vodárenství

Společnosti s nejvyšším hospodářským výsledkem za účetní období 2010

Výsledek hospodaření za účetní období v tis. Kč

Tržby 2010 v tis. Kč

Meziroční rozdíl tržeb 2010/2009

Meziroční rozdíl provozních nákladů 2010/2009

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

402 831

4 009 455

3,00 %

3,25 %

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

388 050

4 829 121

-0,46 %

0,20 %

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

352 814

1 993 814

3,22 %

6,73 %

MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.

131 192

1 213 632

4,04 %

4,59 %

ČEVAK a.s.

112 787

1 871 269

2,28 %

2,80 %

Vodárenství

Společnosti s nejnižším hospodářským výsledkem za účetní období 2010

Výsledek hospodaření za účetní období v tis. Kč

Tržby 2010 v tis. Kč

Meziroční rozdíl tržeb 2010/2009

Meziroční rozdíl provozních nákladů 2010/2009

VODOSPOL s. r. o.

381

68 070

-2,42 %

-1,55 %

Městské vodovody a kanalizace Skuteč s.r.o.

344

13 036

0,61 %

-8,85 %

Technické služby Třešť, spol. s r.o.

261

20 963

-0,27 %

-1,63 %

Vodovody a kanalizace města Kdyně spol. s r.o.

-6

7 215

3,44 %

3,69 %

Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.

-372

43 742

11,56 %

4,17 %