Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

Popularizátor vědy Michael Londesborough zítra otevře přehlídku ekologických dokumentárních filmů Ekofilm Ostrava. Tématem letošního festivalu je voda, a proto si Londesborough jako předseda festivalu připravil vodní show s názvem Voda nad zlato.

Mezinárodní filmový festival Ekofilm zahájí už zítra v Ostravě popularizátor vědy Michael Londesborough. Snímky letošního ročníku festivalu dokumentárních snímků spojuje jedno téma: voda. Londesborough jako zpestření festivalu předvede na Ostravské univerzitě svoji vodní show Voda nad zlato. „Voda je všude kolem nás, potřebujeme ji, milujeme a někdy se jí i právem bojíme. Věříme, že pro diváky i všechny návštěvníky je toto téma atraktivní,“ uvedla ředitelka festivalu Marcela Mrózková Heříková.

Diváci letos mohou shlédnout snímky z Chile, Austrálie, Ekvádoru či Německa. Celkem jde o stovku filmů ze 34 států a pěti kontinentů. „Tvůrce vítězného snímku obdrží jako hlavní cenu sochu anděla, vytvořenou uměleckým kovářem Tomášem Szwanczarem,“ řekla Mrózková Heříková. Festivalovým centrem se letos stane nově zrekonstruovaný Dům kultury Akord, od něhož povede pomyslná trasa do kina Vesmír a do Ostravského muzea.

Festival Ekofilm zahájí zítra svůj čtyřicátý ročník.

Festival Ekofilm zahájí zítra svůj čtyřicátý ročník.

Evropští komisaři vydávají nové pokyny pro vnitrozemskou plavbu a ochranu přírody. Snaží se tak pomoci tomuto významnému dopravnímu odvětví při uplatňování směrnic Evropské unie (EU) o ochraně ptáků a přírodních stanovišť. Ve vydaném dokumentu zároveň zdůrazňují význam vodních cest pro zajištění dlouhodobě udržitelné dopravní sítě EU.

„Vnitrozemská vodní doprava hraje významnou roli při přepravě zboží napříč Evropou. Toto odvětví dopravy se považuje za bezpečné, energeticky účinné a v porovnání s ostatními druhy dopravy i šetrnější k životnímu prostředí. Jelikož však jde jen o jeden z možných způsobů využití našich řek, je třeba rozvíjet jej ekologicky udržitelným způsobem,“ komentoval nové pokyny místopředseda Evropské komise a komisař pro dopravu Siim Kallas.

Nové pokyny souvisí s rozsáhlou celoevropskou sítí Natura 2000, která v současné době pokrývá téměř 18 % EU. Činnosti jako zemědělství, doprava, rozvoj infrastruktury, cestovní ruch a další mohou být na tomto území provozovány, jen pokud neohrožují životní prostředí. A některé splavné řeky protékají právě těmito oblastmi. „Doufám, že se nové pokyny stanou užitečným nástrojem pro lepší porozumění mezi investory, projektanty, politickými činiteli i osobami angažovanými v ochraně přírody a umožní jim navrhovat projekty v oblasti udržitelné vnitrozemské plavby, které budou splňovat cíle vnitrozemské vodní dopravy a současně respektovat i ekologické hodnoty řek,“ vysvětlil evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. Lokality sítě Natura 2000 totiž nejsou navrženy jako „zóny bez rozvoje“ a jejich další rozvoj není vyloučen, pokud politici a developeři zaručí dostatečnou ochranu přírody.

Představitelé EU a evropští úředníci tak nechtějí lodní dopravu omezit. Právě naopak. Vzhledem k unijním plánům na snížení emisí skleníkových plynů z dopravy o 60 % do roku 2050 budou muset polovinu objemu nákladní dopravy nad 300 km obstarat vlaky a lodě. Zatím po 37 tisících kilometrech splavných řek v EU přepraví lodě ročně průměrně 500 milionů tun nákladu. Ačkoliv tato čísla představují pouze nízké procento v rámci celkové dopravní sítě i činnosti EU, stále jde o obrovský objem nákladu. Lodní doprava, která je schopna ulevit nejrušnějším částem silniční a železniční sítě celé EU, navíc není v současné době vytížena tak, jak by mohla být.

Odvětví vodárenství podléhá konjunkturálním vlivům posledních let méně především proto, že velikost trhu je víceméně stabilní. Celkové tržby sledovaného vzorku 66 společností v období 2008-2010 vzrostly o 7,8 % na 27,9 miliardy korun, zatímco kumulovaný hospodářský výsledek poklesl o 4 % na 2,1 miliardy korun.

Informace vyplývají z oborové analýzy Vodárenský průmysl, kterou zveřejnila společnost Soliditet. Ta hodnotila vzorek 66 nejvýznamnějších společností. Celkové tržby analyzované skupiny firem se mezi lety 2008 až 2010 zvýšily o 7,8 % z 25,9 miliardy korun v roce 2008 na 27,9 miliardy korun v roce 2010. Ve sledovaném období kumulovaný hospodářský výsledek klesl o 4,0 % na 2,1 miliardy korun a provozní hospodářský výsledek propadl o 8,2 % na 2,7 miliardy korun. Provozní náklady, které v posledních třech letech celkově vzrostly o téměř 10 %, nejsou zcela kompenzovány na straně rostoucích příjmů.

„Přes zvyšující se tržby si společnosti nedokáží udržet ziskovost. Hlavním důvodem této tendence je zvyšující se cena vstupů, konkrétně cena energií,“ komentuje výsledky analýzy ředitel společnosti Soliditet David Farský s tím, že odvětví vodárenství v poslední době konjunkturním vlivům podléhá méně především proto, že velikost trhu je víceméně stabilní.

10 největších vodárenských společností

podle počtu zásobovaných obyvatel vodou

zdroj – ročenka SOVAK

Počet zásobovaných obyvatel

Tržby 2010

v tis. Kč

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

1 254 520

4 829 121

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

1 136 839

4 009 455

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s.

732 052

1 993 814

Vodárenská Akciová Společnost, a.s.

539 053

1 434 941

ČEVAK, a.s.

527 194

1 871 269

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

400 003

1 471 711

Moravská Vodárenská, a.s.

379 105

1 213 632

Ostravské vodárny a kanalizace a. s.

310 464

958 235

Středočeské vodárny, a.s.

256 210

852 770

Vodárna Plzeň, a.s.

225 130

870 782


Součet za skupinu 66 vodárenských firem

2008

2009

2010

změna 2010/2008

změna 2009/2008

změna 2010/2009

tržby

25 904 464

27 311 062

27 932 920

7,83 %

5,43 %

2,28 %

provozní náklady

23 005 534

24 581 377

25 268 671

9,84 %

6,85 %

2,80 %

provozní HV

2 898 930

2 729 685

2 664 249

-8,10 %

-5,84 %

-2,40 %

HV za účetní období

2 223 961

2 115 546

2 134 483

-4,02 %

-4,87 %

0,90 %

Zdroj: Soliditet , v tis. Kč

Vodárenství

Společnosti s nejvyšším hospodářským výsledkem za účetní období 2010

Výsledek hospodaření za účetní období v tis. Kč

Tržby 2010 v tis. Kč

Meziroční rozdíl tržeb 2010/2009

Meziroční rozdíl provozních nákladů 2010/2009

Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

402 831

4 009 455

3,00 %

3,25 %

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.

388 050

4 829 121

-0,46 %

0,20 %

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.

352 814

1 993 814

3,22 %

6,73 %

MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s.

131 192

1 213 632

4,04 %

4,59 %

ČEVAK a.s.

112 787

1 871 269

2,28 %

2,80 %

Vodárenství

Společnosti s nejnižším hospodářským výsledkem za účetní období 2010

Výsledek hospodaření za účetní období v tis. Kč

Tržby 2010 v tis. Kč

Meziroční rozdíl tržeb 2010/2009

Meziroční rozdíl provozních nákladů 2010/2009

VODOSPOL s. r. o.

381

68 070

-2,42 %

-1,55 %

Městské vodovody a kanalizace Skuteč s.r.o.

344

13 036

0,61 %

-8,85 %

Technické služby Třešť, spol. s r.o.

261

20 963

-0,27 %

-1,63 %

Vodovody a kanalizace města Kdyně spol. s r.o.

-6

7 215

3,44 %

3,69 %

Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.

-372

43 742

11,56 %

4,17 %

Slavnostní odemykání plavební sezóny, otevření tří nových přístavišť i posílení lodního parku čeká mimo jiné letos turisty na Baťově kanálu. O víkendové sobotě zahájili sezónu na souběžné cyklostezce milovníci pohybu na kole a hned poté se o prvním květnovém dnu otevřela nová přístaviště Strážnice a Sudoměřice-Výklopník. Třetí ve Spytihněvi pak oficiálně zahájí provoz 16. června.

Opravená plavební zařízení i opevnění, tři nová přístaviště za 22,5 miliónu korun nebo vyčkávací stání a zázemí přístavu ve Starém Městě nabídne letos mimo jiné turistům po zimní přestávce Baťův kanál. Výletníci mohou ve většině půjčoven počítat i s dalším posílením flotily kajutových lodí, o které je stále větší zájem. Známá vodní cesta mezi Otrokovicemi a Rohatcem přilákala loni do regionu zhruba 65.000 turistů a stala se tak jedním z nejvýznamnějších cílů cestovního ruchu na Moravě.

Opravené břehy mezi Starým Městem a Huštěnovicemi

„Každoroční přípravu a čištění komor i rejd doplnila oprava opevnění levého břehu mezi Starým Městem a Huštěnovicemi za téměř 2,5 milionu korun z vlastních prostředků,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Připomněl i opravu opevnění pravého břehu v úseku Staré Město – Huštěnovice, vyčištění nánosů na plavebních komorách Staré Město a Nedakonice i opravy technologií. Vlastní investice 200 000 korun pak pokryla vznik provozního objektu plavební komory ve Veselí nad Moravou. „Na provoz plavebních komor z hlediska dostatečného zabezpečení obsluhy vynaložil loni podnik více než jeden milion korun,“ doplnil Radim Světlík s tím, že na konci loňského roku začala i výstavba, financovaná Ředitelstvím vodních cest ČR (ŘVC). Jedná se o přístaviště Spytihněv, čekací stání ve Strážnici a přístaviště v Sudoměřicích.

Dvě nová přístaviště doplní 11 stávajících, které již v minulosti ŘVC na Baťově kanálu vybudovalo.

„Turistická plavba zažívá v posledních letech v celé Evropě rozmach a my nesmíme zůstat pozadu. Baťův kanál je pro nás vzorovou ukázkou, že i v České republice má vodní turismus budoucnost,“ zdůraznil šéf ŘVC Jan Skalický.

Nové přístavy: Sudoměřice, Strážnice, Petrov

Na podzim se navíc chystá zahájení stavby rekreačního přístavu Petrov a pokračuje i příprava prodloužení splavného úseku do Kroměříže a Hodonína. „Předpokládaná cena přístavu je 40 milionů korun a návštěvníkům bude sloužit od roku 2014,“ dodal Jan Skalický.

Kombinaci cest po vodě a výletů na kolech nabízí desetitisícům jejich milovníků i nové cyklostezky mezi Kroměříží, Napajedly a Uherským Ostrohem, navazující na tu páteřní kolem Baťova kanálu.

Nové cyklostezky mezi Kroměříží, Napajedly a Uherským Ostrohem

Velký zájem o projížďky dokládají statistiky, které uvádí za tři letní měsíce červen až srpen v úseku mezi Veselím nad Moravou a Uherským Ostrohem až 90.000 cyklistů. „Víkendové špičky na cyklostezkách se v příznivém počasí šplhají až na 2 500 cyklistů denně,“ připomněl vedoucí vodní cesty Čestmír Daňhel.

Na rozvoji Baťova kanálu se také významně marketingově i finančně podílely Zlínský i Jihomoravský kraj. Z dotačního titulu Zlínského kraje se opravilo opevnění kanálu v úseku Babice – Spytihněv za 2,95 miliónu Kč, dále levobřežní hráz po odstranění pařezů Morava, Napajedla v částce asi 190 000 korun a za 650 000 Kč opevnění v úseku Staré Město – Huštěnovice.

„Výstavba přístavišť výrazně zvedla možnosti a úroveň přistávání lodí, což by se mělo odrazit na spokojenosti všech návštěvníků,“ míní Vojtěch Bártek z obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. Upozornil také na nové a jednotné označení všech přístavišť tabulemi. Je na nich název přístaviště, kilometráž, vzdálenost k dalšímu nejbližšímu přístavišti po i proti proudu a piktogramy s nabízenými službami. „Reflexní provedení názvu je dobře patrné i v noci při mírném osvícení,“ uzavřel Vojtěch Bártek.

Opravy břehového opevnění, dlažeb a schodů čekají postupně letos i v příštím roce nejen břehy řeky Svratky v Brně-Bystrci, ale i Brněnské přehrady v lokalitách Rakovecká zátoka a Kozí Horka.

Účelem je stabilizace koryta řeky na původní parametry a pro očekávané rekreanty na nádrži také umožnění pohodlnějšího přístupu do vody.

BRNO – Povodí Moravy dokončuje opravy dlažby a schodů na obou březích řeky Svratky v brněnské městské části Bystrc. V úseku mezi lávkou pro pěší do ZOO a tramvajovým mostem stavebníci postupně doplnili kamenné opevnění svahu kvůli stabilitě dlažeb, očistili a znovu použili kameny z porušené dlažby a její zbývající plochu včetně schodů přespárovali. „Účelem stavby je opětovná stabilizace koryta na původní parametry tak, aby nevznikaly břehové nátrže,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík.

Délka oprav na pravém břehu je téměř 52 metrů, na levém pak 97 metrů za necelé dva miliony korun. Dodavatelská firma se musela vypořádat s exponovaným územím o velkém množství zařízení, sítí a vedení. Nesměla nijak poškodit stromy ani dřevěné plastiky, umístěné poblíž břehu řeky. „Definitivnímu ukončení stavby zatím brání kolísání hladin kvůli manipulacím na nádržích Vír a následně v Brně,“ doplnil ředitel závodu Dyje Jan Moronga.

Opravy schodů a břehového opevnění se zčásti už letos na podzim dočká také Rakovecká zátoka na Brněnské přehradě. Stavbaři tak například rozeberou poškozená schodiště, která rozšíří a místo osmi schodů ponechají jen pět. Nové vstupy do vody budou širší a bezpečnější. Pod schody pak zachovají panely s mírným spádem do vody a rozebrané opevnění zase vrátí do zhutněného štěrkového lože s geotextilií.

Pravděpodobně v roce 2013 pak ve druhé etapě naváže oprava opevnění z betonových L-profilů v délce 50 metrů a zatravňovacích panelů na Kozí Horce. V úseku před půjčovnou loděk se místy urovnají betonové panely, za ní pak zůstanou dvě schodiště a v místech chybějících betonových panelů dostanou břehy opevnění kamenným záhozem. „Všechny jmenované stavby lze však provádět jen při snížené hladině v nádrži. Tedy zejména na podzim a v zimě,“ uzavřel generální ředitel Radim Světlík s tím, že hrubý odhad nákladů na obě přehradní akce činí čtyři až pět milionů korun.

Na Brněnské přehradě zahájil státní podnik povodí Moravy ve čtvrtek 12. dubna po zimní přestávce poslední oficiální sezónu projektu čištění nádržeod sinic. Potápěči tak začali narovnávat 15 sklopených aeračních věží, které jsou jedním ze základních pilířů celé akce.

Přípravou také projde zařízení pro dávkování síranu železitého do vody na přítoku, které bude na stejném místě jako v předchozích letech, tedy nad silničním mostem mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. Obě základní opatření spustí správce nádrže 1. května před letní sezónou.

Z hladiny a okolí Brněnské přehrady odvezli pracovníci Povodí Moravy v uplynulých dnech více než 320 tun odpadků a naplavenin. Předznamenali tak další sezónu projektu, jehož cílem je do konce roku 2012 výrazně snížit množství dostupných živin ve vodě a zamezit tím masovému výskytu sinic.

Pro Povodí Moravy ale letošním rokem projekt nekončí. I v dalších letech chce v očistě přehrady pokračovat. Mimo jiné vybuduje například systém sedimentačních nádrží na nejproblematičtějších přítocích.

Tříletá tradice

Povodí Moravy zahájilo po zimní přestávce poslední oficiální sezónu projektu čištění Brněnské přehrady od sinic. Skupina tří potápěčů začne narovnávat 15 sklopených aeračních věží, které jsou jedním ze základních pilířů projektu.

Odborníci začnou také připravovat zařízení pro dávkování síranu železitého do vody na přítoku. Zásobníky budou umístěny na stejném místě jako v předchozích letech – tedy nad silničním mostem mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. „Tato dvě základní opatření chceme spustit 1. května, tedy v době před letní sezónou,“ vysvětlil ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga.

Provzdušňovací věže jsou na přehradě ve dvojím provedení. Patnáct kusů je osazeno čerpadlem (míchací věže) a pět kusů aerátorem (vzduchovací věž). Zařízení s čerpadlem mají strhávat vrchní část sloupce vody, která je dobře prokysličena a dopravovat ji do spodních vrstev vody nade dnem, a tím rozmíchávat a také okysličovat hlavně spodní vrstvu vodního sloupce. Věže s aerátorem pak dodávají stlačený vzduch rozmíchaný do vody (jemnobublinnou disperzi voda–vzduch) do spodních vrstev vody nade dnem.

Potápěči tak mají náročný fyzický úkol: Rozložit několikatunovou sklopenou aerační věž na její „letní délku“ devíti až dvanácti metrů. Ponořit se tak budou muset téměř dva metry nad dno – tedy asi 10 metrů pod hladinu.

Patnáct aeračních věží

Efekt aeračních věží se hodnotí podle výsledků monitoringu na základě naměřených hodnot kyslíku metr nade dnem. Z dosavadních výsledků vyplývá, že věže potřebný kyslík ke dnu nádrže dodávají.

Odborníci, analyzující výsledky rozborů vody také potvrdili, že zabralo i vypouštění síranu železitého u přítoku do nádrže. Neškodné železo totiž dokázalo vysrážet fosfor natolik, že do nádrže už jej přitékalo minimum.

„Jsem velmi rád, že každý rok, kdy byl projekt spuštěn, ubyly sinice nejen z vody, ale také ze sedimentů. Věřím tomu, že se nám stejně jako loni i letos podaří udržet kvalitu a tedy i průhlednost vody až čtyři metry a hygienici tak nebudou muset zakázat koupání,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Přestože je letošní letní sezóna poslední, kdy Povodí Moravy dostane od Státního fondu životního prostředí potřebnou dotaci, opatření budou pokračovat i v dalších letech.

Povodí Moravy se totiž zavázalo k tomu, že v následujících pěti letech udrží sledované hodnoty i po oficiálním skončení projektu. Podnik tak má v plánu provozovat i nadále aerační věže. S dalšími partnery jedná i o zachování vypouštění síranu železitého na přítoku.

Oficiální název projektu s hodnotou 144 milionů korun je Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži a z velké části jej financuje Státní fond životního prostředí, finančně se podílí také Jihomoravský kraj a Statutární město Brno. Jeho ukončení se plánuje závěrem roku 2012.

Nový systém sedimentačních nádrží nad přítokem do přehrady

„Nemůžeme se ale spoléhat pouze na tato opatření. Musíme zabránit již samotnému vnosu živin do nádrže. Kromě toho, že jsme v loňském roce přesně pojmenovali problémy a místa, kde dochází k největšímu znečištění Svratky, tak letos plánujeme i stavbu konkrétních preventivních opatření. Například na nejproblematičtějších přítocích Svratky u přehrady – na Veverce a na Kuřimce – chceme vybudovat systém sedimentačních nádrží. Ty by dokázaly zachytit nánosy plné živin tak, aby se nedostaly do přehrady,“ dodal Jan Moronga.

Nákladní auta odvezla z luhačovické nádrže poslední kubíky sedimentů. Návštěvníci Luhačovicka tak budou mít po několika letech možnost okoupat se v čisté vodě bez sinic. Voda se do nádrže bude znovu pouštět nejpozději v květnu tohoto roku.

Povodí Moravy ukončilo těžbu sedimentů z vodní nádrže Luhačovice. Nákladní auta odvezla od poloviny listopadu 2010 více než 295 tisíc m3 materiálu. Hloubka těžby byla proměnlivá a pohybovala se v závislosti na únosném podloží od 50 centimetrů až do tří a půl metrů. Celková cena díla dosáhne 125 milionů korun bez DPH.

„Těžba nánosů a následné letnění nádrže měly podle expertů smysl. Z analýz vyplývá, že zárodky sinic, které způsobovaly vodní květ, se vyskytovaly v hloubce asi 15 centimetrů. Ty jsou všechny pryč. Navíc se na kvalitě zbylých nánosů pozitivně projevily dvě zimní sezóny, po které byla nádrž vypuštěná. Půda tak dostala dvě ozdravné kůry v podobě mrazu,“ zhodnotil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Odborníci na problematiku tlumení výskytu sinic ve vodě přitom oceňují, že se spolu s vyčištěním nádrže podařilo vyřešit i další podstatný problém. Obce na přítoku už nebudou pouštět do přehrady vodu s živinami. Podařilo se jim totiž vybudovat velmi kvalitní čistírnu odpadních vod.

Základní fakta o čištění vodní nádrže Luhačovice

  • Zahájení vypouštění nádrže: září 2010
  • Zahájení těžby: 18. listopadu 2010
  • Jak dlouho byla nádrž bez vody: 15 měsíců
  • Délka trvání těžby: 11 měsíců
  • Odtěženo bylo: 295 tisíc m3 nánosů
  • Náklady: 125 milionů Kč bez DPH

„Jsem velmi rád, že obce Dolní a Horní Lhota, Sehradice a Slopné loni v červnu spustily kvalitní systém čištění odpadních vod za téměř 286 milionů korun. Máme tak jistotu, že náš dlouhodobý tlak na vyčištění přehrady bude mít efekt,“ připomněl náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš, s tím, že stavbu obecních kanalizací finančně podpořil i Zlínský kraj, který na ni v minulosti uvolnil částku bezmála 30 milionů korun.

„Turisté a hoteliéři se konečně dočkají klidu v širokém okolí luhačovické přehrady, což napomůže dále rozvíjet turistický a lázeňský průmysl v daném území. Letitá kontinuální práce přináší své ovoce, to se ve svém důsledku projeví i zvýšením poptávky po nových pracovních místech,“ dodal Libor Lukáš.

Přehrada by se měla znovu začít napouštět nejpozději v květnu tohoto roku. Vypuštěná nádrž totiž odhalila ještě další problém, který musí pracovníci Povodí Moravy akutně řešit. Na levém břehu se dala do pohybu část svahu a tento stav ohrožuje samotnou nádrž i zdejší silnici.

„S pracemi na zabezpečení stability svahu začneme nejpozději do měsíce. Akci chceme ukončit co nejdříve,“ ujistil technicko-provozní ředitel Povodí Moravy Mojmír Pehal. Sanace si vyžádá investici do 20 milionů korun.

Kam se vyvážely nánosy

Nánosy těžilo za plného nasazení 10 bagrů, 3 buldozery a asi 30 nákladních autDíky těžbě se zrekultivovala skládka v Dolní Lhotě a Luhačovicích. Kvalitní sediment využili také zemědělci na svých polích. Část nánosů je uložena na pozemcích Povodí Moravy v blízkosti nádrže.

Čištění luhačovické nádrže provázelo několik dalších komplikací. Přestože se podařilo odtěžit původně plánovaných 235 tisíc m3 nánosů v rekordním čase šesti měsíců, těžbu přerušilo několik nepředvídatelných událostí. Obnažená nádrž ukázala, že je na dně větší objem zasažených nánosů, než projektanti předpokládali. Tuto skutečnost však nemohli odhalit předem, protože se ze stavby v roce 1930 nedochovaly potřebné podklady.

„Nemohli jsme dopustit, aby na dně zůstalo dalších asi 60 tisíc m3 nánosů plných živin. Pokud bychom se rozhodli sedimenty nedotěžit, celá práce by byla naprosto zbytečná,“ vysvětlil ředitel závodu Střední Morava Pavel Cenek. Těžba tak po prázdninové přestávce, kterou si vyžádaly okolní obce, mohla pokračovat až koncem října 2011. Nádrž se totiž v létě napustila po přívalové vlně vodou. Povodí Moravy muselo počkat, až se dno opět odvodní a udrží tak těžké stroje. Dodavatel pak kvůli teplé zimě mohl začít naplno pracovat až během ledna, kdy udeřily silné mrazy.

Patnáct měst a obcí podél 40 kilometrového úseku řeky Bečvy může mít vybudovánu komplexní protipovodňovou ochranu. Kolem 110 tisíc lidí, kteří mají ještě v živé paměti povodeň z roku 1997, má reálnou šanci být v dohledné době chráněno až před padesátiletou vodou. V případě výstavby poldru Teplice pak před více než stoletou.

Pobečví – Zástupci státního podniku Povodí Moravy a měst i obcí podél řeky Bečvy předložili Ministerstvu zemědělství reálný plán, jak ochránit toto území před povodněmi. Po několika měsících projednávání vzešla na svět Studie odtokových poměrů v Pobečví. Ta by se mohla stát „scénářem“ na budování komplexní ochrany tohoto území. Řešení se tak dočkají například města Přerov, Hranice nebo Lipník nad Bečvou. Účinně se podle této studie může bránit před povodněmi i dalších dvanáct obcí podél toku.

„U některých důležitých staveb jsme přitom už od prvních jednání postoupili do dalších fází přípravy. Aby však byly jednotlivé stavby dotažené do konce, je zapotřebí, aby spolupracovali nejen zástupci jednotlivých obcí, ale zejména občané. Bohužel i kvůli nesouhlasu jedinců se mnohé stavby ochraňující tisíce lidí dosud nemohly realizovat,“ připomnělgenerální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Přehledná mapa opatření ZDE

Proto odborníci zpracovávali studii v úzké spolupráci s dotčenými obcemi i s dalšími subjekty. „Na rozdíl od jiných podobných materiálů zde navrhli jednotlivá opatření již s ohledem na územně plánovací dokumentace, vedení inženýrských sítí i další možné střety, například majetkoprávní. Navrhovaná opatření by tak měla mít reálnou šanci na realizaci v nejbližších letech,“ doplnil ředitel závodu Horní Morava David Fína.

Také proto drtivá většina obcí projednaný návrh Povodí Moravy podporuje. Ukazuje to i dotazníkový průzkum, kdy jednotliví zástupci potvrdili, že opatření ve Studii jsou v souladu s jejich představami, možnostmi i územním plánem.

13 opatření pro Přerov

„Souhlasíme s návrhem těchto protipovodňových opatření. Jsou v souladu s naším požadavkem, jak v dohledné době reálně ochránit město Přerov před povodněmi. Na našem území by se tak mělo postavit třináct staveb,“ potvrdil náměstek primátora města Přerov Michal Zácha.

Základní údaje o studii a navrhovaných opatřeních

  • Navržený průtok bez poldru Teplice: 750 m3/s v Dluhonicích . Nad hladinou tohoto průtoku má každé jednotlivé opatření ještě bezpečnostní převýšení 40 cm (zídky) a min. 50 cm (hráze). Pro informaci – při povodni v roce 2010 byl v Dluhonicích naměřen kulminační průtok 724m3/s.
  • Obce, které byly zahrnuty do studie Pobečví: Ústí, Černotín, Teplice nad Bečvou, Hranice, Jezernice, Lipník nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Oldřichov, Grymov, Prosenice, Přerov, Rokytnice, Troubky, Císařov
  • Odhadované náklady (bez poldru Teplice): 1,4 mild. Kč

První z nich už radnice představila občanům. Vzniknout by měla protipovodňová zídka na nábřeží Edvarda Beneše. „Nutno podotknout, že toto protipovodňové opatření bylo na základě veřejné diskuse s občany posunuto na protější stranu chodníku a tudíž jeho provedení již tak výrazně nezasáhne do krajinného rázu části centra. Jsme si vědomi toho, že budování protipovodňové ochrany na řece Bečvě bude rozvrstveno do několika let. Budeme se snažit spoluobčanům vysvětlit, že být mezi prvními při stavbě není negativum, nýbrž pozitivum,“ zdůraznil Zácha.

Jedním z dalších opatření je například vybudování záchytného profilu plavenin nad Přerovem. Do tohoto umělého meandru koryta se tak budou zachytávat kmeny stromů či jiné plovoucí předměty. Při povodni se budou nebezpečné plaveniny lépe odstraňovat a neohrozí tak mosty ve městě.

Dále by se měly budovat i zídky a ochranné valy kolem průmyslových areálů, hlavní trafostanice v Dluhonicích, ale i v jiných ohrožených částech města. V plánu je také rozšíření a prohloubení koryta na pravém břehu pod železničním mostem. Průtok vody zlepší i prohrábka koryta na délce asi 2,2 kilometru či snížení pravostranné bermy pod železniční vlečkou v délce asi 1,5 kilometru. „Soubor těchto opatření by měl i bez suchého poldru v Teplicích ochránit s rezervou Přerov před padesátiletou vodou. Dnes přitom koryto Bečvy zvládne v některých místech převést vodu jen asi dvacetiletou,“ dodal ředitel David Fína.

Rozšíření jezu v Hranicích

Podobná řešení se navrhují i v dalších městech a obcích. V Hranicích je tak již nyní připravena dokumentace pro územní rozhodnutí kvůli rozšíření jezu včetně rybího přechodu. „Chceme vybudovat třetí pole jezu, což zvýší jeho kapacitu asi o polovinu. V plánu je i stavba zhruba 1,5 kilometru nových zídek a hrází a navýšení dosavadních zdí,“ přiblížil David Fína.

V Lipníku se chystá stavba 1,3 kilometru dlouhé hráze

Další podobná opatření se připravují také v Lipníku nad Bečvou. Město spolu s Povodím Moravy chystá stavbu ochranné hráze o délce asi 1,3 kilometru a výšce maximálně 2,5 metru. Stát by měla na jižní straně města. Přilehlé nemovitosti tím budou ochráněny před stoletou vodou.

Podle starosty Lipníku nad Bečvou Miloslava Přikryla město usiluje o vybudování účinné ochrany města už několik let. „Nejčastěji však narážíme na nadměrné požadavky občanských sdružení, hájících zájmy ochrany přírody. Největší problémy nastávají při obnově kapacity koryta Bečvy těžbou štěrkových nánosů. Tyto organizace prodlužují řízení a brání provedení těchto základních protipovodňových opatření,“ řekl Miloslav Přikryl.

Povodí Moravy zpracovalo návrhy protipovodňové ochrany i pro další obce, například Rokytnici, Císařov, Teplice nad Bečvou, Týn nad Bečvou, Rybáře či Troubky. „U poslední zmiňované obce čekáme na předložení variantního řešení. To si zastupitelé obce zadali vypracovat poprvé loni na jaře,“ dodal generální ředitel Radim Světlík.

Poldr Teplice dokáže tuto ochranu zvýšit na více než stoletý průtok.

  • Místo a plocha: horní tok Bečvy; Teplice nad Bečvou, Skalička; 700 hektarů
  • Objem zadržované vody: 35 milionů m³
  • Délka a max. výška hrází: 6,8 kilometru, 12,5 metru
  • Chrání území: o ploše 5800 hektarů
  • Cena: 2,3 miliardy korun
  • Možný termín zahájení stavby: rok 2013-2014
  • Délka stavby: dva až tři roky

Přírodě blízká opatření mimo obce

Kromě těchto staveb v zastavěných územích počítá studie i s budováním takzvaných přírodě blízkých úprav mimo osídlené části. „Tato místa hodláme upravit tak, aby se podpořila přirozená činnost řeky. Chceme, aby se do těchto projektů zapojila i nezisková organizace Unie pro řeku Moravu formou své revitalizační studie. První podklady, ze kterých bychom mohli vycházet, však můžeme očekávat nejdříve v druhé polovině tohoto roku. Jejich realizace pak bude věcí dalších jednání se všemi dotčenými stranami,“ uvedl manažer projektu Pobečví Jiří Zedníček.

Tloušťka ledu na řekách a vodních nádržích ve správě Povodí Moravy se k dnešnímu dni pohybuje v rozmezí od 5 do 20 centimetrů. Přestože se síla ledu může jevit jako bezpečná, Povodí Moravy varuje před vstupem na zamrzlou plochu. Síla ledu je totiž na mnoha místech proměnlivá a není tak bezpečná.

„Lidé by se měli hlavně vyhnout místům, kde proudí pod ledem voda. V důsledku kolísání hladiny v nádržích a řekách může docházet k vytváření vzduchových „kapes“ V těchto místech pak hrozí prolomení i při poměrně malém zatížení. I za předpokladu dalšího zesilování ledování ledové celiny upozorňujeme, že vstup na zamrzlé plochy toků a vodních nádrží je vždy pouze na vlastní nebezpečí,“ varuje vedoucí vodohospodářského dispečinku Marek Viskot.

Ledy ovlivňují i fungování měřících stanic na vodních tocích. Jejich vlivem totiž dochází ke vzdouvání hladiny, což ovlivňuje vyhodnocování vodoměrných stanic. Lidé, kteří budou sledovat aktuální informace na stránkách www.pmo.cz by tak měli mít na paměti, že údaje nemusí odpovídat vždy realitě. „Situaci na tocích každý den sledujeme. V tuto chvíli nehrozí nebezpečí vylití vody z břehů vodních toků. Zvýšené riziko nastane ve chvíli tání sněhu a pohybu ledových ker,“ dodal Viskot.

Síla ledové celiny na vybraných nádržích dne 2. února 2012

VD Nové Mlýny……… 6-9 cm

VD Brno……………….. 9 cm

VD Vír……………………12 cm

VD Letovice…………..18 cm

VD Bystřička …………24 cm

Povodí Moravy zahájí výstavbu protipovodňové ochrany města Velké Meziříčí. Spočívá mimo jiné ve zvýšení kapacity koryt toků Balinky a Oslavy včetně vybudování nábřežních zdí nebo zemních hrází. Zhruba za 170 milionů korun bude město chráněno i před takzvanou stoletou vodou.

Velké Meziříčí – Státní podnik Povodí Moravy spolu s městem Velké Meziříčí ukončil přípravnou fázi projektu protipovodňové ochrany a v nejbližších týdnech zahájí výstavbu. Její součástí budou mimo jiné nábřežní zdi, zemní hráze, přestavba pevného jezu na pohyblivý či nová přemostění. Nákladem 170 milionů Kč, krytých dotacemi Ministerstva zemědělství a EU, získá město ochranu před záplavami z povodňových průtoků na řekách Oslavě a Balince „Nyní půjde až o takzvanou stoletou vodu,“ řekl starosta Velkého Meziříčí Radovan Necid.

Podle něj se obyvatelé města i podnikatelé potýkali s následky vysokých průtoků na řekách pravidelně, protože zástavba v intravilánu byla dosud chráněna před zhruba desetiletými průtoky. „Úpravy na obou sledovaných úsecích řek přesahují délku 3,2 kilometru,“ přiblížil generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík s tím, že staveniště je poměrně rozsáhlé a ve vysoce exponovaném území. Jeho dílčí úseky však na sebe navazují a mohou být prováděny nezávisle na sobě.

Protipovodňová opatření budou trvalou stavbou a mají působit v celém komplexu. Skládají se z úprav koryt obou řek, úprav mostních objektů, výustí dosavadní kanalizační sítě, vybudování ochranných zídek podél koryta a zvýšení dosavadních nábřežních zdí. Koryta Oslavy i Balinky se dočkají úpravy dna a odtěžení nánosů, přičemž stavba si vyžádá mimo jiné odstranění a novou stavbu mostu v areálu „nkt cables“ tak, aby splňoval požadavky pro převádění povodňových průtoků. V areálu odstraní stavbaři také pevný jez a upraví Jeřábkův jez nad soutokem s Balinkou.

Rekonstrukce Jeřábkova jezu spočívá ve snížení pevné přelivné hrany a doplnění vakovou hradící konstrukcí. Mezi další úpravy patří také zvýšení ocelových lávek na Oslavě i Balince nad úroveň hladiny návrhového povodňového průtoku.

V místech, kde i přes tato opatření mohou povodně způsobit škody, vzniknou ochranné zídky a zvýší se dosavadní nábřežní zdi. „Navržená opatření jsou v souladu se zájmy města, byla projednána i s památkáři a budou co nejméně rušit dosavadní dispozice,“ uzavřel velkomeziříčský starosta Radovan Necid. Práce na prohrábkách koryta budou prováděny v období nižších průtokových stavů s možností jejich ovlivňování vodní nádrží Mostiště.

V celé délce protipovodňových opatření na Oslavě i Balince je obvod staveniště napojen na komunikační síť Velkého Meziříčí. V podstatné části jsou navíc ulice vedeny v souběhu s vodním tokem. Zhotovitel před zahájením stavby dohodne všechna zabezpečovací zařízení i způsob provádění v každém z úseků stavby. S městským úřadem budou projednány vjezdy na staveniště a umístění příslušného dopravního značení.

Základní fakta o protipovodňové ochraně Velkého Meziříčí:

Oficiální název: Protipovodňová opatření Velké Meziříčí

Investor: Povodí Moravy, s. p.

Financování: Program MZe -Podpora prevence před povodněmi, II.etapa ( č.129 120 )

Dodavatel: výběrové řízení dosud není ukončeno

Termín zahájení: první pololetí 2012

Předpokládaný termín ukončení prací: červen 2013