Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

Stále méně srážek a v posledních letech prodlužující se období sucha negativně ovlivňují i vegetaci hradeckých lesů. Pro zlepšení situace a zadržení vody v krajině proto město společně se správcem svých lesů plánuje vybudovat tři retenční nádrže, které právě v době, kdy je srážek málo, pomohou udržet spodní vodu a okolní vodní toky na potřebné úrovni. Jedna nádrž vznikne v novohradeckých lesích nedaleko rybníka Biřička, dvě další budou u Bělečského rybníka. Předběžné náklady na stavbu těchto zásobníků vody se odhadují na 6,5 milionu korun bez DPH.

Stavba retenční nádrže Káťa, která bude umístěna nad rybníkem Biřička, je v přípravě nejdál. „Během několika týdnů očekáváme vydání stavebního povolení, do stavby bychom se chtěli pustit hned v příštím roce. Měla by mít zhruba plochu 1,5 hektaru,“ řekl ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Původně bylo v plánu u Biřičky vybudovat ještě jednu další nádrž, ale po projednání s Agenturou ochrany přírody a krajiny nakonec k realizaci zatím nedojde.

Další dvě větší nádrže, které budou mít plochu 2,5 a necelé 3 hektary, se připravují v okolí Bělečského rybníka. „U nich by stavba neměla být nijak náročná, zjednodušeně řečeno zahrazením meandrujícího koryta. Vedle své hlavní funkce nadlepšování spodní vody a vody v korytu pravostranného přítoku do rybníka by zároveň mohly sloužit i k chovu ryb,“ dodává Zerzán. V příštím roce se bude zpracovávat potřebná projektová dokumentace a požádá se o stavební povolení. „Všechny tyto nové retenční nádrže odpovídají záměrům ještě z třicátých let minulého století, pouze tedy navazujeme na již vytvořené vize ve správě lesních pozemků města Hradce Králové,“ vysvětluje ředitel hradeckých městských lesů.

Společnost Městské lesy Hradec Králové obhospodařuje celkem téměř 3.700 hektarů lesních pozemků, na kterých je třináct rybníků. Naprostá většina těchto pozemků je zařazena do kategorie příměstských lesů se zvýšenou rekreační funkcí.

Vznik pracovní skupiny, hledání možností financování a zahájení společných příprav vedoucích k výstavbě protipovodňové ochrany, na tom všem se domluvilo Povodí Moravy, s. p. se zástupci města Polička. Výsledkem spolupráce bude komplexní ochrana města, která zvýší stávající zabezpečení města až na úroveň tzv. dvacetileté vody.

Povodí Moravy, s. p. a město Polička společně zahajují přípravu jednotlivých dílčích protipovodňových opatření na území města Polička, která vyvrcholí výstavbou chránící město před povodňovými průtoky z Bílého potoka a zvýšením stávající ochrany města. Polička totiž leží v oblasti s povodňovým rizikem a zvýšení protipovodňové ochrany je v souladu s plány pro zvládání povodňových rizik. „Zahájení spolupráce představuje velmi důležitý krok při přípravě protipovodňové ochrany Poličky. Nyní sestavujeme pracovní skupinu, jednáme o konkrétních technických řešeních dílčích opatření a hledáme možnosti financování celé akce. Současně můžeme zahájit majetkoprávní vypořádání pozemků dotčených stavbou. Velmi mě těší aktivní přístup pana starosty a zastupitelstva. Máme společnou snahu o co nejhladší průběh přípravy celé akce,“ hodnotí spolupráci s městem generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Povodí Moravy, s. p. i město Polička v rámci realizace protipovodňové ochrany poskytnou pozemky, které jsou v jejich vlastnictví. Pracovní skupina složená ze zástupců obou stran teď zpracuje harmonogram přípravy ochrany proti povodním. Oba partneři se domluvili, že efektivita protipovodňových opatření bude respektovat požadavky na architektonické a urbanistické řešení, do přípravy a projednávání konkrétních projektů tak budou zapojováni i zástupci veřejnosti. Prvním úspěšným krokem vzájemné spolupráce je vydané územní rozhodnutí na stavbu „Protipovodňová opatření pro povodí Bílého potoka – Polička, I. etapa (Bílý potok a přítoky)“.

Harmonogram příprav a realizace protipovodňových opatření oba partneři odsouhlasí po vyhodnocení jejich efektivity a proveditelnosti. Zohlední při tom zejména efektivitu dílčích opatření především ve vztahu k ochraně obyvatel, jejich zdraví a majetku. V rámci zvýšení informovanosti veřejnosti hodlá město společně se správcem toků pořádat veřejné prezentace a expozice návrhů protipovodňové ochrany města Polička.

Vodní dílo Vlachovice je Zlínským krajem vnímáno jako strategická zásobárna vody do budoucna. Při jeho přípravě je důležitá nejenom spolupráce s dotčenými obcemi, ale i se zástupci provozovatelů vodovodů a kanalizací.  Na jednání, které inicioval náměstek hejtmana Zlínského kraje Josef Zicha, se za účasti těchto zástupců a generálního ředitele Povodí Moravy probíraly stav infrastruktury vodovodů ve Zlínském kraji, další možné propojení jednotlivých vodních nádrží, ale i schválená opatření za přibližně 870 milionů korun související s vlachovickou přehradou. Ta ve své studii navrhlo Povodí Moravy. 

„Plánované vodní dílo Vlachovice je potřeba chápat nejen jako samotnou nádrž, ale jako komplexní soubor dalších staveb a opatření, které společně pomohou zajistit hlavní účel nádrže, jež má sloužit zejména jako zásobárna vody pro vodárenské účely, ale také pro potřeby zemědělství a průmysl či jako ochrana před povodněmi. Pevně věřím, že vodní dílo Vlachovice bude vzorovým příkladem toho, jak se dá skloubit výstavba vodárenské nádrže se zájmy životního prostředí a také se zájmy obyvatel okolních obcí, které jsou pro nás zcela zásadní,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Opatření navržená studií budou realizována na zemědělské půdě v ploše povodí Vláry, na lesních půdách a na tocích a nivách. Jako vhodná opatření na zemědělské půdě studie navrhuje drobnější členění zemědělských ploch, vytváření remízků, mezí, rozptýlené zeleně a dalších krajinných prvků, na nichž nebude prováděna orba, ani další intenzivní zemědělské činnosti. Pro tyto účely je navrženo založení trvale travnatých ploch na více než 30 hektarech či vybudování travnatých pásů v celkové délce téměř 30 kilometrů. Opatření v lesích mají za cíl snížit splachy půdy do horských potoků a bystřin a dále do větších toků s menšími sklony, kde zhoršují průtočnost koryt a při velkých průtocích způsobují vylévání vody ze břehů. Proto je mimo jiné navrženo více než 80 úseků pro umístění dřevěných přehrážek na horských bystřinách. Co se týká opatření na tocích, navrženo je vybudování až 28 malých vodních nádrží, které budou sloužit k akumulaci vody v krajině, zlepšování její kvality a zpomalení jejího odtoku z krajiny.

„Celkové náklady na výstavbu vodního díla Vlachovice, jejímž investorem je státní podnik Povodí Moravy, jsou odhadovány na 5,450 miliardy korun. Podle navržených parametrů se počítá se sypanou hrází o výšce 40 metrů a délce 570 metrů, plochou zátopy 212,9 hektaru a celkovým objemem 29,1 milionu m3. Pro srovnání, vodní nádrž Karolinka má objem 7,39 milionu m3, Slušovice 9,9 milionu m3 a Brněnská přehrada 17,7 milionu m3,“ uvedl Josef Zicha.

Aktuálně je zpracovávána předprojektová příprava akce, jejíž součástí je podrobná technická studie řešící jak samotnou nádrž, tak související infrastrukturní opatření (přeložky komunikací, pasportizaci kanalizací, řešení čištění odpadních vod aj.).

„Pokud příprava akce poběží podle současných předpokladů a bez významnějších komplikací, očekává se vydání stavebního povolení do konce roku 2023, zahájení výstavby díla v polovině roku 2025 a jeho uvedení do provozu zhruba o tři roky později,“ řekl Václav Gargulák.

Letošní sucho bývá přirovnáváno k extrémnímu suchu v roce 1947. Špatná hydrologická situace má za následek nejen nízké průtoky v řekách, ale také snížené hladiny ve vodních nádržích. Kvůli situaci v povodí řeky Moravy se v letošním roce sešla pracovní skupina Sucho 2018 již potřetí. Vodohospodáři se věnovali realizovaným opatřením vedoucím ke snížení dopadu sucha, ale také možnostem vývoje v následujícím roce.

Třetího jednání pracovní skupiny Sucho 2018 se zúčastnili zástupci krajských vodoprávních úřadů, zástupci vodárenských společností, odběratelé vody na závlahy, zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, zástupce společnosti energetických společností a dalších organizací. „Tentokrát jsme se věnovali také aktuálnímu záměru navýšit hladinu vody ve vodní nádrži Nové Mlýny o 35 cm. Zejména přítomní zástupci závlahářů hodnotili tuto aktivitu velmi pozitivně,“ popisuje průběh jednání generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Vedle toho se však vodohospodáři věnovali i situaci na vodních tocích a vodních nádržích. Povodí Moravy, s. p. představilo možné scénáře vývoje situace se zásobami vody na vybraných vodních nádržích, a to až do konce roku 2019. „Pracujeme s různými scénáři, tedy i se scénáři, že by se mohlo extrémní sucho opakovat. V letošním roce jsou všechny dodávky vody zajištěné, ale v následujících letech se může situace zhoršit. Proto již od listopadu roku 2017 probíhá mimořádná manipulace na vodní nádrži Vranov a máme o ni požádané také na vodní nádrži Hubenov a Vír. Cílem mimořádných manipulací je zabezpečení dostatku vody zejména pro vodárenské účely v roce 2019 a roky následující v případě, že bude sucho v plné intenzitě pokračovat. Společným cílem je i posílení zdrojů povrchové vody pro odběry závlahové vody k snížení dopadů zemědělského sucha v oblasti Jižní Moravy,“ vysvětluje Gargulák.

Povodí Moravy, s. p. aktuálně zaznamenává sucho na vodních tocích v 71 měřících stanicích ze 196. Největší Moravskou řekou Moravou protéká ve Strážnici 4,2 m³/s, což je asi 1/8 toho, co by v řece mělo v tomto období téct. Kvůli suchu a zvýšeným potřebám vody klesají hladiny ve vodních nádržích. Ty v letošním roce dokazují svůj význam a zabezpečují dodávky vody obyvatelstvo, ale také pro zachování ekosystému ve vodních tocích. „Naše nádrže od července do konce srpna vydaly pro potřeby obyvatel a pro zachování života v řekách o 64,7 mil. m³ vody více, než do nich za stejné období přiteklo. Pro představu je to takové množství vody, které při průměrné spotřebě 100 l na den spotřebuje asi 1,8 mil. obyvatel za celý rok,“ vypočítává Gargulák.

Jednotlivý členové pracovní skupiny Sucho 2018 se však také shodli na tom, že je třeba apelovat na širokou veřejnost, aby hospodárně využívala vodní zdroje. „Bohužel se často setkáváme s tím, že lidé i přes různá omezení či zákazy čerpají vodu z potoků a situaci ještě zhoršují. Ve spolupráci s vodoprávními úřady se tak chceme více zaměřit na dodržování zákazů a současně apelovat na veřejnost, aby s vodou nakládala opravdu hospodárně, šetrně a s ohledem na omezenost vodních zdrojů,“ dodává Gargulák.

Hladina v řece Moravě v důsledku sucha klesla na historické minimum. Kvůli extrémně nízkým průtokům není možné zajistit stanovenou plavební hladinu na Baťově kanále a Státní plavební správa proto vydala opatření obecné povahy o omezení plavby. Na Baťův kanál v celé jeho délce tak mohou vyplout pouze lodě s ponorem, který nepřesáhne 60 cm. Současně s tím dochází k omezení komorovacího cyklu, který bude probíhat jednou za hodinu. Omezení platí od 23. 8. 2018 do 2. 9. 2018. 

Aktuální stav průtoků největší moravské řeky je 4,6 m3/s na jezu Spytihněv (odbočení severního kanálového úseku z řeky), 3,4 m3/s ve Strážnici a 3,0 m3/s v Lanžhotě. V tomto okamžiku není možné manipulacemi zajistit ani minimální zůstatkové průtoky v Moravě pod jezy, natož na těchto jezech bezpečně zajistit stanovenou plavební hloubku v rejdách plavebních komor Baťova kanálu navazujících na říční úseky. Prázdninová intenzita proplavování navíc způsobuje kolísání hladiny zejména v nadjezí jezu Veselí nad Moravou a Spytihněv, ze kterých jsou oba kanálové úseky Baťova kanálu zásobovány vodou. Nízká plavební hloubka může vést v případě neopatrnosti k poškození lodí a člunů. V zájmu zajištění bezpečnosti provozu na vodní cestě tak bude proplouvání všemi plavebními komorami Baťova kanálu probíhat vždy mimo pondělí v 09:30, 10:30, 11:30, 12:30, 13:30, 14:30, 15:30, 16:30, 17:30 hodin a proplavování bude začínat vždy z dolní rejdy plavební komory.

Historicky nejnižší průtoky omezily plavbu poprvé v novodobé historii Baťova kanálu. Správce vodní cesty proto v souladu s omezením vydaným Státní plavební správou vyzývá vůdce malých plavidel ke zvýšené pozornosti a opatrnosti při plavbě po Baťově kanálu, především při pohybu v rejdách plavebních komor přímo navazujících na řeku Moravu, dodržování maximálního ponoru plavidla a respektování omezení komorovacího cyklu.

Sucho na Baťově kanále doprovází i bezohlednost

V pondělních ranních hodinách dne 20. 8. 2018 bylo pracovníky Povodí Moravy, s. p., provádějícími údržbu na plavební komoře Babice, zjištěno, že na jedné ze dvou tabulí na nápustném stavidle z Baťova kanálu do bývalého zavodňovacího příkopu, nacházejícím se nad zmiňovanou plavební komorou, je odstraněn zabezpečovací zámek a tabule je zdvižena. Tímto činem se zřejmě neznámý pachatel snažil přivést vodu k odstaveným ramenům a nadlepšit tak jejich vodní bilanci či zavlažit přilehlé pozemky. „Je proto pro nás nepochopitelné, že i v tak suchém období, kdy je velmi obtížné zabezpečovat minimální zůstatkové průtoky v řekách pro jejich životaschopnost, se najdu bezohlední občané upřednostňující své zájmy,“ uvádí mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zdroj: PMO

Kritickou situací pro život v řece Moravě by mohla být kombinace extrémního sucha a prací na protipovodňových opatřeních. Odborníci už proto preventivně přestěhovali množství vodních živočichů mimo oblast, kde stavební práce probíhají. Současně, a to bez ohledu na stavební činnost, byl na katastru několika obcí na Olomoucku vyhlášen zákaz čerpání povrchových vod.

„Za uplynulých dvacet let bylo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázáno celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky při budování protipovodňových opatření přestěhovat a zachránit, jsou osloveni specialisté,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Každá etapa protipovodňových opatře

Kritickou situací pro život v řece Moravě by mohla být kombinace extrémního sucha a prací na protipovodňových opatřeních. Odborníci už proto preventivně přestěhovali množství vodních živočichů mimo oblast, kde stavební práce probíhají. Současně, a to bez ohledu na stavební činnost, byl na katastru několika obcí na Olomoucku vyhlášen zákaz čerpání povrchových vod.

„Za uplynulých dvacet let bylo v říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků prokázáno celkem 22 druhů ryb. Pokud je potřeba ryby, škeble a raky při budování protipovodňových opatření přestěhovat a zachránit, jsou osloveni specialisté,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.

Každá etapa protipovodňových opatření v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody. Povodí Moravy i město Olomouc se snaží o zapojení řeky do organismu města a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Ale právě II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze stavebně postupovat jinak. Při realizaci II. B etapy tak společnost Ecological Consulting, a.s. zajišťující činnost biologického dozoruji, již zachránila a na náhradní lokalitu v blízkosti mostu u Černovíra převezla cca sto raků říčních, stovky škeblí říčních a desítky velevrubů. Do realizace protipovodňových opatření nyní výrazně vstupuje prohlubující se sucho a extrémně vysoké teploty ve dne i v noci, proto ochrana oživení Moravy i přítoků patří mezi priority, a to nejen v místě aktuálně budovaných protipovodňových opatření.

V souvislosti s dlouhotrvajícím bezdeštným obdobím, vysokými teplotami, poklesem hladiny povrchových vod, kdy dochází ke kyslíkovému deficitu a v důsledku toho k úhynu ryb ve vodních tocích, vzhledem k hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí vydal vodoprávní úřad v srpnu ve veřejném zájmu opatření obecné povahy. Tímto opatřením zakázal odběr povrchových vod z vodních toků Trusovický potok, Dolanský potok, Bystřice a jejich přítoků.

Tento zákaz se vztahuje jak na obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy odběr vody bez zvláštního technického zařízení, tak na odběr povrchových vod na základě platných povolení k nakládání s vodami pomocí zvláštního technického zařízení, jako je čerpadlo nebo trkač. Jedná se o území obcí Bohuňovice, Bělkovice – Lašťany, Dolany, Hlubočky, Velká Bystřice, Bystrovany, Olomouc (k.ú. Olomouc město, Hodolany, Bělidla, Chválkovice).

Vodoprávní úřad zakázal odběr povrchové vody s platností do 31. října 2018. Pokud bude vodoprávním úřadem zjištěno, že došlo k porušení tohoto opatření, bude s dotčenou osobou zahájeno přestupkové řízení.

ní v Olomouci je připravována v souladu s veřejným zájmem ochrany přírody. Povodí Moravy i město Olomouc se snaží o zapojení řeky do organismu města a vytvoření vhodného prostředí pro vodní živočichy. Ale právě II. B etapa je v sevřeném místě se dvěma mosty, kde nelze stavebně postupovat jinak. Při realizaci II. B etapy tak společnost Ecological Consulting, a.s. zajišťující činnost biologického dozoruji, již zachránila a na náhradní lokalitu v blízkosti mostu u Černovíra převezla cca sto raků říčních, stovky škeblí říčních a desítky velevrubů. Do realizace protipovodňových opatření nyní výrazně vstupuje prohlubující se sucho a extrémně vysoké teploty ve dne i v noci, proto ochrana oživení Moravy i přítoků patří mezi priority, a to nejen v místě aktuálně budovaných protipovodňových opatření.

V souvislosti s dlouhotrvajícím bezdeštným obdobím, vysokými teplotami, poklesem hladiny povrchových vod, kdy dochází ke kyslíkovému deficitu a v důsledku toho k úhynu ryb ve vodních tocích, vzhledem k hygienickým závadám a zhoršení životního prostředí vydal vodoprávní úřad v srpnu ve veřejném zájmu opatření obecné povahy. Tímto opatřením zakázal odběr povrchových vod z vodních toků Trusovický potok, Dolanský potok, Bystřice a jejich přítoků.

Tento zákaz se vztahuje jak na obecné nakládání s povrchovými vodami, tedy odběr vody bez zvláštního technického zařízení, tak na odběr povrchových vod na základě platných povolení k nakládání s vodami pomocí zvláštního technického zařízení, jako je čerpadlo nebo trkač. Jedná se o území obcí Bohuňovice, Bělkovice – Lašťany, Dolany, Hlubočky, Velká Bystřice, Bystrovany, Olomouc (k.ú. Olomouc město, Hodolany, Bělidla, Chválkovice).

Vodoprávní úřad zakázal odběr povrchové vody s platností do 31. října 2018. Pokud bude vodoprávním úřadem zjištěno, že došlo k porušení tohoto opatření, bude s dotčenou osobou zahájeno přestupkové řízení. Foto:  Olomouc Zdroj: Olomouc

Do kašny v ulici Pod Valy se po osmi letech vrátila voda. Naposledy toto vodní dílo – které zdobí sousoší ženy s dětmi – bylo funkční 10. srpna roku 2010. Pak začala vana propouštět vodu, trysky se ucpaly a fontána přestala sloužit svému účelu. Letos se zástupci Technických služeb města Přerova rozhodli, že nefunkční kašnu opraví. Voda se v ní poprvé objevila ve středu 8. srpna.

„Do tělesa vany jsme dali bazénovou fólii. Následně jsme vyměnili všechny rozvody vody – byly pozinkované a nyní jsou v nerezovém provedení, stejně jako trysky. Opravou prošlo i čerpadlo,“ řekl jednatel Technických služeb města Přerova Bohumír Střelec. Rekonstrukce přišla zhruba na 300 tisíc korun.

Kašna v ulici Pod Valy je jednou z pěti přerovských fontán. Postavena byla v roce 1990 a jejím autorem je akademický sochař Bohumil Teplý. Kašna je součástí panelového sídliště – výhled odtud je ale i na městkou památkovou zónu, jejíž součástí jsou hradby a zámek.

Foto: Kašna v ulici Pod Valy je opravená. V současném rozhicovaném Přerově chladí město ještě i kašna na Masarykově náměstí, v ulici Komenského, dále pak v parku Michalov a před Přerovankou v ulici Kratochvílova.

Celkem dva a půl miliónu korun vyčlenil Olomoucký kraj na řešení mimořádných situací na infrastruktuře vodovodů a kanalizací, které slouží pro veřejnou potřebu. Kvůli suchu a závadám, které ohrožují kvalitu i množství pitné vody, podalo žádost o dotaci devět obcí.

V současném období sucha je zajištění dostatku kvalitní pitné vody pro obyvatele kraje naprostou prioritou. Peníze jsou určeny obcím, které potřebují odstranit havarijní stav na veřejném vodovodu. Podané žádosti v současné době posuzujeme. O přidělení finanční podpory rozhodnou zastupitelé Olomouckého kraje na svém zářijovém zasedání,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí a zemědělství Milan Klimeš.

Olomoucký kraj navíc v současné době dokončuje aktualizaci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací v regionu. Ten řeší problematiku veřejného zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou i odkanalizování a čištění odpadních vod.

Současně jsme zpracovali studii, která se zabývá využitím zdrojů podzemních či povrchových vod v období sucha v lokalitě Mikroregionů Žulovsko a Javornicko. Řeší možnosti využití stávajících vodních zdrojů v této oblasti včetně návrhů výstavby skupinových vodovodů v obcích postižených suchem,“ uvedla vedoucí krajského oddělení vodního hospodářství Vladimíra Kresáč Kubišová.

Zatímco změny krajiny způsobují současné sucho, současné sucho má naopak vliv na změny krajiny. Kromě toho, že u nás způsobuje rozmnožení živočichů, jako jsou například klíšťata, může také za odumírání stromů. Jak postupně navrátit vodu do krajiny a co pro zlepšení situace můžou dělat samy obce a města, řekl Moravskému hospodářství vedoucí přírodovědného oddělení Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Dušan Trávníček.

O suchu na Moravě se více mluví až v posledních letech, a to především v souvislosti se zemědělstvím. Problém je ale, předpokládám, dlouhodobější. Můžou za sucho více zásahy do vodních toků v minulosti, nebo spíše současné zemědělské trendy?

Dřívější zásahy do naší krajiny v souvislosti se zemědělstvím byly opravdu masivní. Začněme třeba kolektivizací, která vedla k rozorávání mezí a scelování pozemků. Tyto meze a zeleň, která na nich rostla, přispívaly k zadržování vody v krajině a zároveň sloužily jako útočiště pestré škále živočichů.  Samozřejmě, že úpravy vodních toků začaly dávno před kolektivizací, ale v této době akcelerovaly a přistoupily k nim i neblahé meliorace. Mimochodem zažitý termín meliorace je v tomto spojení úplně zcestný. Pochází z latinského výrazu „ad meliorem“ tedy „k lepšímu“. Jenže ony meliorace se prakticky omezily jen na odvodnění, a to ke zlepšení rozhodně nevedlo. Z tohoto pohledu dnešní prohřešky v zemědělství nejsou tak veliké, ovšem nesmíme zapomenout, že se přidávají k těm minulým a negativní účinek se násobí. Ovšem na vině není jenom zemědělství. Jiný přístup musí zvolit i lesníci. Nedostatek vody vede k oslabování a velkoplošnému odumírání smrkových monokultur. Bude zapotřebí postupně měnit druhovou skladbu našich lesů ve prospěch původních listnáčů, neboť přirozené lesy akumulují mnohem více vody než dříve preferované smrčiny. Také výstavba silnic, dálnic, prodejních center s obřími parkovišti a krabicovitých skladů vydatně přispívá k rychlému odtoku srážkové vody.

Jaký má sucho vliv na hmyz a další živočichy?

Sušší a teplejší období, které zažíváme od 90. let minulého století, vedlo k rozšíření stepních druhů hmyzu. Jakýmsi modelovým příkladem může být kudlanka nábožná. Kdysi vzácný živočich, který žil ostrůvkovitě na několika lokalitách jižní Moravy, se neustále šíří směrem na sever. V pozdním létě se s ním lidé potkávají i uprostřed měst, jako je Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž a Olomouc. Na naše území se z jihu a jihovýchodu šíří některé další druhy teplomilného hmyzu. A s oteplováním samozřejmě souvisí i dnešní prakticky celoplošné rozšíření klíšťat. Jinak ale hmyzu ubývá, což nemá souvislost s oteplováním, ale s chemizací prostředí a způsobem hospodaření. Ještě bych zmínil, že téměř nepozorovaně, alespoň pro naprostou většinu lidí, se u nás usídlila i poměrně velká psovitá šelma, která u nás dříve nikdy nežila – šakal obecný. I šakal k nám připutoval ze stepí na jihovýchodě Evropy. První věrohodný doklad z našeho území pochází z Uherskobrodska v roce 2006 a od té doby byl již zaznamenán i na Českolipsku a u Českého Krumlova.

Louky, mokřady, remízky a další přírodní plochy, které pomáhají udržovat vodu v krajině, ustupují zástavbám a zemědělské půdě, a to proto, že na první pohled se po finanční stránce „nevyplatí“. Dá se nějak argumentovat, proč zachovávání mokřad může mít v budoucnu pozitivní i ekonomický přínos a o jak dlouhodobý časový horizont by se mohlo jednat?

Ta argumentace z řad biologů a ekologů zaznívá už minimálně padesát let. Jenže tyto hlasy jsou nezřídka v lepším případě bagatelizovány, v horším případě jsou jejich hlasatelé označováni za ekoteroristy. Obecně člověk je tvor hamižný. Momentální finanční zisk je dnes pokládán za podnikatelský úspěch. Dříve se sice mluvilo trochu jinak – poručíme větru dešti, rekordní úrodou ke světlým zítřkům atd., ale na přírodu a krajinu se ani tenkrát ohledy moc nebraly. Teprve když jde opravdu do tuhého, tak se začíná uvažovat o nápravě. Proto dnes už sami lesníci hovoří o neudržitelnosti převažující výsadby smrků. Do podobné situace se dostáváme ve spojitosti s akutním nedostatkem vody v krajině. Mluví se o dotacích na používání srážkové vody, o projektech, které přispějí k jejímu zadržení v krajině. Spousta lidí si již uvědomila, že voda je komodita, jejíž cena poroste. Rychlé řešení ovšem neexistuje. Je to běh na dlouhou trať. Samotná změna druhové skladby lesů potrvá desetiletí. Na řadě míst probíhá jakási meliorace naruby. Tedy znovuoživování zaniklých mokřadů, zpřírodnění vodních toků, zřizování tůní a na vhodných místech i zakládání nových rybníků. Zatím je to ale všechno málo.

Můžou s udržováním vody v krajině pomoci vodní nádrže?

Tady bych byl velmi opatrný. Přehrada sama o sobě neřeší nedostatek vody v krajině. Navíc na většině míst, kde se uvažuje o případném vodním díle, se nacházejí velice cenné přírodní lokality, které by nenávratně zanikly. Společně s nimi by zmizely i vzácné druhy rostlin a živočichů, které jsou na tato místa vázány. Je pravda, že taková stavba může být prezentována jako řešení akutního stavu, zdůrazňují se bonusy v podobě pracovních příležitostí a následného turistického ruchu, ovšem zamlčuje se ta odvrácená stránka. Jsem nakloněný spíše komplexnímu řešení, které vede k ozdravení celé krajiny. Zlomená ruka se také neléčí tím, že by se uřízla.

Zmiňujete, že boj se suchem je dlouhodobý proces. Co ale můžou už nyní proti suchu dělat samotná měst a obce?

Mohou těžit z dobré znalosti svého prostředí – nejenom krajiny, ale i lidí a organizací včetně těch nevládních. Mám na mysli podporu právě těch všelijakých projektů a iniciativ vedoucích k obnově mokřadů a revitalizaci vodních toků. Možná by bylo vhodné využít i svědectví pamětníků nebo podle starých map vytipovat na svém území vhodné lokality a vypsat soutěž na realizaci takových projektů. Autor: Anna Fajkusová

Rozsáhlé investice za 80 milionů korun do čistíren odpadních vod v majetku VaK Zlín v Luhačovicích a Kašavě jsou za polovinou prací a  budou podle plněného harmonogramu dokončeny na podzim 2018.

 

Rekonstrukce a modernizace čistírny odpadních vod v Luhačovicích za 45 milionů korun je druhou největší investicí do vodárenství na Zlínsku posledních let. Luhačovická čistírna získá novou technologii, která umožní efektivní odstraňování znečištění zejména dusíkatého původu i dalších cizorodých látek. Jedná se o klíčovou pomoc městu a Lázním Luhačovice v oblasti životního prostředí a možnosti dalšího růstu.

Rekonstrukce a modernizace ČOV Kašava  má zcela zásadní význam pro ochranu pitné vody v nádrži Slušovice, která leží pod kašavskou čistírnou. Nákladem 35 milionů probíhá intenzifikace a modernizace ČOV s cílem zvýšení kapacity, odstranění zápachu a zlepšení kvality odpadních vod.

„Na obou objektech probíhá výstavba nových  dosazovacích nádrží, potrubních rozvodů a šachet, dále  sanace stávajících objektů a už byly zahájeny montážní práce na technologiích. Přes nepředpokládané komplikace při stavbě je stále držen termín dokončení Kašavy 15.12. 2018 a v Luhačovicích 31.10. 2018“  říká Svatopluk Březík, předseda představenstva společnosti.

Obě akce jsou v režimu smluvní investice s Moravskou vodárenskou a.s., což znamená, že Moravská vodárenská pokryje z vlastních zdrojů investice 45 a 35 milionů korun na rekonstrukce čistíren v Luhačovicích a Kašavě bez dopadu na cenu vodného a stočného.

„Ochrana vodních zdrojů a životního prostředí je jedna ze zásadních priorit společnosti VaK Zlín. Klíčový úkol je ovšem zajištění dostatku kvalitní pitné vody, který VaK plní prováděnou rekonstrukcí v úpravně vody v Tlumačově a zahájením tzv. vlárského vodovodního přivaděče“, doplňuje Svatopluk Březík.