Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

Dopady dlouhotrvajícího sucha se nevyhnuly ani mladým lesním porostům v lesech na sever od Brna. Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny letos investoval zatím do výsadby nových stromků 3,4 milionu korun, což znamená 445.000 sazenic. Nové výsadby ale masivně usychají. Lesníci Mendelovy univerzity v Brně škody odhadují na 30 procent.

„Dopad sucha je obrovský, vláhový deficit neustále narůstá. Na území školního podniku dříve historicky dosahoval průměrný roční úhrn srážek 730 mm, v posledních letech však ročně nenaprší ani 500 mm. Problém je i to, že srážky jsou v průběhu celého roku nevyvážené, v zimě není sníh, v létě přicházejí v přívalových bouřkách, z velké části jsou naše lesy na vápenci v krasovém území, kde voda rychle mizí do podzemí,“ uvedl Pavel Mauer, zástupce ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, který obhospodařuje přes 10.000 hektarů. Mendelova univerzita v Brně je tak třetím největším vlastníkem lesů v ČR.

Školní lesní podnik má školky mezi Křtinami a Rudicí v Moravském krasu s produkční plochou 3 hektary.  „Školky máme pod umělou závlahou z vlastního vrtu a také z rybníka v Arboretu Křtiny. Jsou tedy zabezpečené, i když je otázkou, jak dlouho se dají v těchto parnech uzalévat. Situace v lese je naopak tristní. Nové výsadby masivně usychají, dlouhodobý nedostatek vláhy poškozuje i dospělé porosty, s tím souvisí také rozmach podkorního hmyzu u jehličnatých dřevin, které nejsou schopné si samotné pomoci,“ uvedl Mauer.

Místa výsadby jsou po celém rozsáhlém území, které školní lesní podnik spravuje. Lesní podnik upřednostňuje přirozené zmlazení lesa. Nové stromky v tomto případě vyrostou ze semen spadlých z mateřských porostů. Takových je asi polovina, zbytek lesní podnik vysazuje za zhruba 4 miliony korun ročně, protože letošní výsadba zasažená suchem ještě není u konce.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně, účelovým zařízením především její Lesnické a dřevařské fakulty. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10.265 ha a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku. Lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 575 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. V posledních 20 letech se značně proměnila skladba lesa a lesníci vysazují zejména listnaté stromy namísto jehličnanů. „Před 20 lety byl poměr v našich lesích percentuálně 52 ku 48 ve prospěch listnáčů, nyní je to již 64 ku 36,“ uvedl Mauer.

Na jezu v Přerově probíhá plánovaná srážka hladiny, v rámci které probíhá údržbu jezu i nadjezí. Povodí Moravy, s. p. zahájil vypouštění jezu v pátek 20. července, práce budou ukončeny nejpozději 27. července, kdy bude jez opět napuštěný.

Povodí Moravy provádí v Přerově plánovanou údržbu jezu včetně nadjezí, kvůli které ve dnech 20. – 27. července vypustil jezovou zdrž (provedl tzv. srážku). Po snížení hladiny probíhá kompletní prohlídka jezové konstrukce a běžný servis. Vypuštěná jezová zdrž navíc umožní kontrolu břehového opevnění nadjezí, které je po celý rok zatopené vzdutou hladinou vody, i fotodokumentaci dna celého nadjezí z hlediska vývoje nánosů.

V místě nad jezem pracuje těžká technika, která rozhrnuje štěrky v korytě Bečvy. Práce probíhají hlavně v nadjezí samotného jezu, nad a pod železničním mostem, v lokalitěu loděnice a v lokalitě Tyršova mostu, u kterého pracují pásové bagry. Práce probíhají i v úseku v podjezí, kde štěrky rozhrnují dva kráčející bagry. Přemístěné nánosy pak budou při vyšších průtocích přirozeně transportovány dále v úseku Bečvy níže po toku, kde budou znovu sedimentovat. Jde o léty osvědčený systém preventivní ochrany města před jarními ledochody.

Po dokončení prací a kontrole začne Povodí Moravy jezovou zdrž opět napouštět. Celá akce probíhá pod biologickým dozorem, který průběh akce sleduje již od zahájení prací. Celá akce je pečlivě naplánovaná a úředně schválená. Pravidelná údržba zařízení jezu a jeho částí probíhá v Přerově pravidelně každým rokem v tomto období.

Krajská hygienická stanice vyhlásila od čtvrtku zákaz koupání v Brněnské údolní nádrži. Kvalita vody se od počátku sezóny zhoršila i přes opatření, která Povodí Moravy ve vodní nádrži realizuje. Na zhoršení kvality se podílí především vývoj letošního počasí, extrémní teploty a minimum srážek. Do nádrže přitéká minimum vody se stejným vypouštěným znečištěním, hladina v nádrži navíc začíná klesat.

Vývoj počasí, extrémní teploty, minimum srážek a historická minima vody ve vodních tocích už od začátku léta indikovaly, že bude docházet ke zhoršení kvality vody, zvláště pak vody ve vodních nádržích. Přesto Povodí Moravy, s. p. učinilo všechna možná opatření, aby udrželo vyvážený stav v Brněnské údolní nádrži, a to ovlivněním faktorů, které ovlivnit lze. V letošním roce se však zásadní faktory, které však ovlivnit nelze (teplota vzduchu, teplota vody, nízké vodní stavy), od samého začátku roku vymykají předešlým letům co do jejich extrémů, tak i doby trvání. Zhoršenou kvalitu vody KHS naměřila proto i na dalších vodních nádržích v rámci celé republiky s poměrně velkým předstihem oproti předešlým letům. Vynaložené prostředky na realizaci opatření nebyly určené na jednorázové vyčištění, ale na kontinuální dlouhodobou úpravu poměrů v nádrži v letním období z toho důvodu, že množství člověkem produkovaných živin je stále velmi vysoké a přitéká do nádrže.

Přítok do Brněnské přehrady je na historicky minimálních hodnotách a na začátku tohoto týdne dosahoval jen 1,3 m³/s. Prakticky celý měsíc červenec je přítok výrazně pod hranicí sucha. Doba zdržení vody v nádrži se tak prodloužila z průměrných 21 dní na čtyřnásobek. Roční úhrn srážek nad vodní nádrží Brno v prvním pololetí 2018 navíc dosáhnul pouze 47% normálu. Vysoké teploty, přísun živin do nádrže, minimum srážek a slabý přítok vytvářejí ideální podmínky pro rozvoj sinic.

Výsledky odběrů na koupacích vodách KHS jsou velmi těsně označeny jako voda nevhodná ke koupání. Protože je nádrž ze strany KHS hodnocena jako celek, zákaz koupání platí na celé nádrži. Výsledky z monitoringu koupacích vod nedosahují ani vzdáleně na výsledky před započetím realizace opatření, kdy hodnoty množství buněk sinic v jenom mililitru vody byly na hodnotách mezi jedním a dvěma miliony buněk sinic. Výsledky současných odběrů jsou na hodnotách 98 až 162 tisíc buněk sinic v jenom mililitru vody.

Povodí Moravy, s. p. učinilo veškerá možná opatření. Vedle dávkování síranu železitého a činnosti aeračních věží šlo také o nadlepšování omezených přítoků do Brněnské údolní nádrže zvyšováním odtoku z vodní nádrže Vír. Ani v tomto již nelze dále pokračovat, protože kvůli suchu je vodní nádrž Vír 12 metrů pod úrovní zásobního objemu a jeho odtok musel být regulován. Jediným opravdu efektivním opatřením by bylo snížení množství fosforu, který se do nádrží obecně dostává z domácností a firem. Lidé by tak měli používat mycí a prací prostředky šetrné k životnímu prostředí, čímž omezí množství živin pro sinice.

Většina drobných vodních toků pomáhající napájet Brněnskou nádrž je zcela vyschlá. Výpar na obou přehradách nacházející se na řece Svratce je v těchto teplých dnech také velmi vysoký a odtok je nutné udržet na minimální hodnotě z Brněnské nádrže dle manipulačního řádu 1,37 m³/s, proto začíná zaklesávat hladina na nádrži. Povodí Moravy, s. p. dopisem obeznámilo DPMB o klesající hladině v nádrži, aby mohla případně reagovat na nemožnost plavby do Veverské Bítýšky, případně realizovat další opatření v přítokové části do hlavního jezera vodní nádrže.

Dešťovou vodu, která má sloužit k zálivce zeleně a k údržbě sportovních hřišť, chtějí zachytávat do speciální nádrže v Základní škole Želatovská. Radní dnes souhlasili s tím, aby se škola ucházela o dotaci, kterou pro tyto účely poskytuje Ministerstvo životního prostředí. 

„Škola má ve svém areálu rozsáhlé zelené plochy se stromy a keři – a disponuje rovněž velkými plochami venkovních sportovišť. Ty vyžadují ke své ideální údržbě dostatek vody k zálivce či ke snížení prašnosti. Využití kumulované dešťové vody pro tyto účely je proto ideální,“ konstatoval náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil. Připomněl, že letos v březnu vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí výzvu k podání žádosti o poskytnutí podpory, díky níž se mohou zájemci ucházet o peníze na zachytávání dešťové vody u veřejných budov včetně škol – přičemž dotace na celou akci se může vyšplhat až na 85 procent uznatelných výdajů. „Ředitel školy už vstoupil do jednání s poradenskou společností a projektantem, protože jsme o záměru chtěli mít bližší informace. Z těchto jednání vyplynulo, že vybudování nádrže na zadržování dešťové vody do maximálního objemu 50 metrů krychlových by stálo asi milion korun,“ doplnila vedoucí odboru sociálních věcí a školství přerovského magistrátu Romana Pospíšilová.  V případě, že by si škola „sáhla“ na dotaci, pohybovala by se spoluúčast města okolo 150 tisíc korun.

Škola ale ještě musí pro celý záměr získat podporu zastupitelů, kteří budou v srpnu schvalovat posílení rozpočtu o sto tisíc korun na předfinancování části uznatelných výdajů projektu. V případě, že žádost o dotaci bude úspěšná, vrátí se tato částka zpět na účet města. Zdroj: Přerov

sucho
Hlavními příčinami současného sucha je nedostatek srážek z předchozích let, letošní teplejší zima a velice teplé jaro. Za první polovinu letošního roku ani v jednom měsíci nenapršelo na území Kraje Vysočina alespoň tolik, jako je dlouhodobý průměr (normál) pro daný měsíc. V únoru, březnu i dubnu dokonce napršelo méně než 50 % průměru.
Naopak průměrná teplota byla po většinu letošního roku podstatně vyšší, důsledkem je tedy vyšší výpar. Od roku 2015 na území Kraje Vysočina trvá srážkový deficit, který se stále zvyšuje. V úhrnu se jedná o více než 350 mm chybějících srážek, což se rovná přibližně 188 chybějících dešťových dní.

Problematika sucha je tak na Vysočině v posledních letech diskutována stále častěji. Vzhledem k tomu Kraj Vysočina dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeného nedostatku vody věnuje již dlouhou dobu zvýšenou pozornost, bohužel jeho možnosti včetně finančních jsou velmi omezené“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.

Od loňského roku byla zvýšena alokace finančních prostředků (dotací) z rozpočtu kraje určených do oblasti rozvoje vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a pro příští rok se předpokládá rozšíření podpory i na oblast realizace staveb určených ke snižování dopadů sucha. V roce 2017 příjmy kraje v oblasti vodního hospodářství byly okolo 16 miliónů korun a výše dotací dosáhla 69 miliónů korun. Hejtman Kraje Vysočina inicioval vznik pracovní skupiny k řešení dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody již počátkem roku 2016. V letošním roce byl v rámci této pracovní skupiny zřízen řídící výbor, který zasedal minulý čtvrtek a věnoval se zejména problematice vodárenských odběrů a manipulaci s povrchovou vodou na vodárenských nádržích. Materiály z činnosti pracovní skupiny jsou zveřejněny na webových stránkách kraje jednak ve složce Voda a jednak v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství.

Dlouhodobé sucho se projevuje nejen na vodních tocích, ale i na zaklesnutí hladiny podzemních vod. Negativní vliv na množství a kvalitu podzemních vod mají i ubývající lesní porosty zasažené kůrovcovou kalamitou, které jsou vidět zejména v jižní části kraje. Proto mají problémy s dodávkou vody mnohé menší obce, které nejsou připojené na skupinové vodovody a jsou závislé na mělkých lokálních zdrojích podzemních vod, které nepřeklenou delší období sucha.

„Vzhledem k pokračujícímu suchu si dovoluji požádat obyvatele našeho kraje včetně právnických i podnikajících osob k hospodárnému nakládání s povrchovými i podzemními vodami a obecně k šetření s vodou“ uvedl radní Martin Hyský. Zdroj: Vysočina

Suché období, se kterým se Česká republika potýká už několikátý rok, s sebou nese zvýšenou potřebu péče o vodní zdroje. Mimořádnou ochranu je pak třeba věnovat zdrojům vodárenským. Povodí Moravy proto zahájilo na vodárenských nádržích na Vysočině spolupráci s Krajským ředitelstvím Policie ČR, oddělením služební kynologie.

Spolupráce probíhá při kontrolách ochranných pásem vodárenských nádrží Mostiště a Vír. Příslušníci policie z oddělení služební kynologie se při kontrolách zaměřují především na dodržování zákazu vstupu do I. ochranného pásma. „Cílem těchto hlídek je ochrana kvality vodních zdrojů, která je ohrožována porušováním zákazů rekreace, ale také zákazů rybolovu na vodárenských vodních nádržích. Konkrétně neoprávněný rybolov přímo ohrožuje vyváženou rybí obsádku, kterou na vodních nádržích skládáme tak, aby v co největší míře napomáhala zlepšovat jakost vody a snižovat míru eutrofizace,“ vysvětluje účel spolupráce generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Kontroly prováděné policisty budou probíhat nepravidelně a v průběhu celého dne či v nočních hodinách. Případné zjištěné přestupky budou předány do přestupkového řízení místně příslušným vodoprávním úřadům. „My si této spolupráce velmi ceníme, protože policisté v uniformách mají širší kompetence a větší respekt, než má například rybářská stráž,“ doplňuje Gargulák.

Policisté se rovněž zaměří na neoprávněný rybolov na vodní nádrži Ostrov nad Oslavou, na kterém Povodí Moravy, s. p. umožňuje rekreační rybolov pro širokou veřejnost. Informace k rybolovu jsou uvedeny na www.akraktivnírybolov.cz.

Za porušení vstupu do I. ochranného pásma vodárenských nádrží hrozí trest až 20 tis. Kč. V případě neoprávněného rybolovu na rybochovných objektech podniku Povodí Moravy, s. p. hrozí pokuta až 5 tis. Kč. Zdroj: Povodí Moravy

Rozdělení dotací z programu na podporu vodohospodářské infrastruktury schválili krajští zastupitelé. Z dotačního titulu 3, který je zacílen na pořízení projektové dokumentace k odkanalizování, čištění odpadních vod a rekonstrukci či intenzifikaci čistírny odpadních vod pro obce v povodí nad vodárenskými nádržemi, kraj podpoří obce Provodov, Hostětín a Držková. Celkově mezi ně rozdělí 1,785 milionu korun.

„Provodov dotaci využije na projekt rekonstrukce čistírny odpadních vod a kanalizace v obci, Hostětín na intenzifikaci čistírny odpadních vod a Držková na vydání společného povolení akce na odkanalizování obce,“ uvedla radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.

Zastupitelé rovněž schválili poskytnutí dotací z programu na podporu zmírnění následků sucha v lesích. Na podporu nákupu prostředků na hubení a monitoring lýkožrouta smrkového byla poskytnuta dotace celkem 55 žadatelům v souhrnné výši 3 316 400 korun, na podporu usměrňování odtoku a vsakování vody v rámci lesních cest byla dotace přiznána 23 žadatelům v celkové výši 5 287 500 korun a na vnášení stanovištně vhodných dřevin a zřizování oplocenek a oplůtků byla dotace přidělena 25 žadatelům v celkové výši 634 300 korun.

Výstavba protipovodňové ochrany Pohořelic pokračuje podle plánu. Stavba, která začala letos v lednu, je hotova z více než 40%. Opatření proti až stoletým povodňovým průtokům Povodí Moravy, s.p. dokonči v dubnu 2019. 

Práce na výstavbě protipovodňových opatření v Pohořelicích běží dle harmonogramu. Z 6,5 kilometru ochranných zdí a hrází bude mít Povodí Moravy, s.p. brzy hotovou polovinu. „Dokončili jsme úseky podél garáží, ochrannou zeď na levém břehu Jihlavy za mostem a zeď podél sádek Moravského rybářského svazu. Hotová jsou také opatření v parku a hráze v nezastavěné části Pohořelic. Aktuálně pracujeme na několika stavebních objektech, například na levobřežních ochranných zídkách pod inundačním mostem na Jihlavě. Do Vánoc chceme rozestavěné objekty dokončit,“ popisuje současný stav generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Václav Gargulák.

V průběhu zimy budou stavaři pokračovat podle toho, co jim počasí a nízké teploty při práci dovolí. Stavba bude naplno pokračovat až do 20. prosince a po Novém roce začnou přípravy a výstavba dalších betonových zídek.

V rámci protipovodňové ochrany stavíme v Pohořelicích 38 stavebních objektů, z toho 19 přímo v intravilánu obce a 19 v extravilánu. Veškerá opatření jsme navrhli na takzvanou stoletou vodu při průtoku 384 mza vteřinu,“ doplňuje Gargulák. Realizace stavby probíhá tak, aby nepředstavovala zásadní omezení pro obyvatele Pohořelic. V rámci výstavby má těžká technika zakázaný průjezd centrem města, aby dopravu v centru nezatěžovala.

Celkové náklady na výstavbu protipovodňových opatření jsou 50,362 mil. Kč. Poskytovatelem finančních prostředků na výstavbu protipovodňových opatření v hodnotě 42,8 mil. Kč je Ministerstvo zemědělství, a to v rámci třetí etapy programu Podpora prevence před povodněmi. Zbývající náklady si mezi sebe dělí město Pohořelice a Povodí Moravy, s.p.

Investici v hodnotě 19,4 milionu korun dokončuje v těchto dnech statutární město Olomouc v areálu čistírny odpadních vod (ČOV) na Nových Sadech. Rekonstrukce dmýchárny včetně rozvodny, která byla již na hranici technické životnosti a energetické hospodárnosti, skončí v průběhu prosince tohoto roku.

Dmýchárna je zdrojem kyslíku pro aktivační linku čističky. „Původní dmychadla pracovala nepřetržitě od roku 1995, kdy byla uvedena do provozu zrekonstruovaná a rozšířená čistírna odpadních vod. Po dvaadvaceti letech nepřetržitého provozu se technologie, elektrotechnická část a také vzduchotechnika dmýchárny dočkaly zasloužené obnovy,“ uvedl investiční náměstek primátora Filip Žáček.

Rekonstrukcí dojde jednoznačně ke snížení spotřeby elektrické energie a tím i ke snížení provozních nákladů. Dmýchárna bude vybavena nejlepší dostupnou technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod.

Pracovníci zhotovitelské firmy vyměnili strojní zařízení a upravili technologické potrubí. Původní dmychadla s piškotovými rotory byla nahrazena moderními turbodmychadly. Součástí výměny provzdušňovacího zařízení byly i nezbytné stavební úpravy.

Z celkového počtu šesti původních dmychadel jsou tři stroje nahrazeny novými turbodmychadly, zbývající tři původní dmychadla zůstanou po opravě připraveny k provozu jako rezervy. „Celkově je dmýchárna schopna dodat téměř 40 tisíc metrů krychlových vzduchu za hodinu. Aktivace po rekonstrukci je dimenzovaná na maximální zatížení ČOV pro ekvivalent 259 500 obyvatel,“ upřesňuje náměstek Žáček.

„Součástí rekonstrukce byla i výměna technologických elektrorozvaděčů, výměna kabelů a kabelových tras, ovládacích skříní, doplnění a úprava software řízení dmýchárny, nová vzduchotechnika a klimatizace. Celá stavba probíhá za stálého provozu čistírny odpadních vod,“ doplnil Petr Schinneck, ředitel regionu Olomouc společnosti Moravská vodárenská.

Další připravovanou investiční akcí zajišťovanou statutárním městem Olomouc v areálu čističky je výměna uzávěrů vratných kalů v aktivačních nádržích za 1,8 milionu korun. „Uskutečnit by se měla v návaznosti na dokončení rekonstrukce dmýchárny ještě v průběhu prosince,“ potvrdil náměstek Žáček.

Město do akcí spojených s obnovou a rozvojem vodohospodářské infrastruktury letos investovalo více než 145 milionů korun. Kromě akcí zařazených do plánu městských investic realizoval opravy za 20 milionů rovněž provozovatel, tedy Moravská vodárenská.

Povodí Moravy, s.p. rozhodlo o rozdělení grantu na podporu jednotek dobrovolných hasičů. Částku 82.712,- Kč si mezi sebe rozdělí celkem pět jednotek. Finanční podporu obdrží hasiči z obcí Telnice, Traplice, Šumice, Lukavice a Jankovice.  

„Obdrželi jsme celkem 26 žádostí o finanční podporu na nákup prostředků a zařízení určených k zásahům během povodní. Nakonec komise vybrala 5 žádostí, mezi které částku 82.712,- Kč rozdělíme. Podporu směřujeme k nákupu kalových čerpadel a základních pomůcek, kterých bývá při řešení povodňových situací největší nedostatek,“ shrnuje výsledky grantového řízení generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Václav Gargulák.

Komise posoudila všech 26 žádosti a vybrala žádost obce Telnice pro jednotku SDH na finanční obnos ve výši 20.000,- Kč na nákup kalového čerpadla. Peníze k financování kalových čerpadel získají také obce Traplice, Šumice a Lukavice. Současně s tím komise rozhodla pro poskytnutí finanční částky obci Jankovice na nákup pytlů a plničky pytlů. Všechny vybrané sbory odůvodnily své žádosti naléhavostí a častými zásahy během záplav.

Grant pro sbory jednotek dobrovolných hasičů, který PM vyhlásilo v srpnu letošního roku, byl zaměřený na financování prostředků určených k zásahu při povodňových situacích a likvidaci následků povodní, kam patří právě kalová čerpadla, pytlovací zařízení, ochranné a další prostředky určené pro práci ve vodě a na vodě. „Nejčastěji sbory žádaly o zakoupení kalových čerpadel, osobních ochranných pomůcek pro práci ve vodě i motorových člunů,“ shrnul Václav Gargulák. Celková částka určená pro grantové řízení činila 82.712,- Kč.

Předání symbolického šeku vybraným sborům se bude konat ve čtvrtek 7. prosince v budově ředitelství Povodí Moravy, s.p. na Dřevařské ulici v Brně od 14:00 hodin. Součástí akce bude také prohlídka vodohospodářského dispečinku.

„Chtěl bych poděkovat všem sborům, které se přihlásily do letošního grantového řízení. Spolupráce s dobrovolnými hasiči si nesmírně vážím, protože s námi úzce spolupracují při povodních i při odstraňování následků havárií na vodních tocích a v jejich okolí. Neocenitelná je jejich činnost právě při likvidaci povodňových škod, zejména při obnově zprůchodnění kapacit vodních toků v obcích a městech po povodních,“ dodal Gargulák.

V minulých letech Povodí Moravy, s.p. rozděloval mezi sbory dobrovolných hasičů částku 60.000,-, v letošním roce se státní podnik rozhodl grant o 22.712,- navýšit.