Domů Vodohospodářství
Kategorie objímající příspěvky spadající pod oblast zájmu Vodohospodářství

V brněnské spalovně od března znovu začnou hořet odpady z brněnských domácností. Nová zmodernizovaná spalovna totiž po půlroční odmlce zahajuje zkušební provoz.

V říjnu společnost Spalovna a komunální odpady odstavila kotel, aby jej mohla vyměnit za nový. Od března tak bude mít spalovna dvojnásobnou kapacitu, než jakou měla v minulosti. Kromě tepla, které dříve dodávala do sítě, teď bude vyrábět i elektřinu. Efektivnějším provozem tak klesne cena spalného, která bude v některých případech výhodnější než ukládání na skládku.

Budete svážet odpad do nově zrekonstruované spalovny v Brně? Vyplatí se Vám to?

Zdeněk Navrátil – regionální vedoucí obchodu .A.S.A. Zájem vozit do spalovny máme. Jelikož jsme jedna z největších společností na trhu s odpady s působností po celé republice, možnost navázání spolupráce se zrekonstruovanou spalovnou odpadů v Brně je pro nás důležitým krokem při řešení likvidace odpadů. Aktuálně jsme ve fázi vyjednávání konkrétních cenových podmínek. Vzhledem k tomu, že máme v dané oblasti velké množství zákazníků, je pro nás možnost likvidace odpadů ve spalovně optimální alternativou, která je rovněž v souladu s trendem Evropské unie.

Marcel Benda – regionální ředitel oblasti jižní Morava a Vysočina AVE CZ Do nově zrekonstruované spalovny v Brně budeme vozit odpad právě tehdy, když se nám to vyplatí. To znamená, že ceny za odstranění odpadu ve spalovně budou na nebo pod úrovní současných cen za skládkování . Další úspora pak bude v oblasti logistiky – budeme šetřit čas a pohonné hmoty.

Milan Černoška – výkonný ředitel van Gansewinkel Rozsáhlá rekonstrukce umožňuje brněnské spalovně lepším využitím vznikajícího tepla snížit ceny na výši, která je konkurenceschopná vůči skládkám. Skládkování je zatím v České republice nejrozšířenějším způsobem odstraňování především komunálních odpadů. Skládkování, při kterém dochází k trvalému – i když zabezpečenému – uložení odpadů v přírodě bez využití jejich potenciálu, je přitom legislativou Evropské unie i České republiky řazeno na poslední místo v hierarchii nakládání s odpady. Rekonstruovaná spalovna nám umožní nejen odpad svážet na koncové zařízení za srovnatelné ceny, ale dělat hodně i pro životní prostředí. Pokud již odpady musí vzniknout a nelze je materiálově využít, je právě využití energie v nich obsažené pro výrobu tepla a elektrické energie tím správným nakládáním s odpady. Spalováním odpadů se nahradí primární energetické zdroje, které by musely být v přírodě stejně vytěženy, při dokonalé kontrole kvality spalin odcházejících do ovzduší. A šetrný přístup k životnímu prostředí je na prvním místě politiky naší společnosti. Odpověď na otázku zda budeme do nově zrekonstruované spalovny v Brně svážet odpady a zda se nám to vyplatí je proto jednoznačné ano.

Miroslav Dvořáček – ředitel společnosti KTS EKOLOGIE Do spalovny v Brně vyvážíme odpady již řadu let a do budoucna můžu s jistotou říci, že odpady do brněnské spalovny budeme vozit k likvidaci i nadále. V dnešní době je likvidace odpadu ve spalovně dražší než skládkování, a proto jsme nuceni individuálně ekonomicky rozlišovat likvidační zařízení pro určitý druh odpadu. Vzhledem k životnímu prostředí je naše vize likvidovat většinu odpadu ve spalovně, ale pokud bych se měl řídit jen ekonomickou stránkou, budeme nuceni navýšit ceny odběratelům našich služeb, abychom se dostali na cenu, kterou brněnská spalovna určila pro likvidaci odpadu na rok 2010.

Do sporu se státem se nepustíme. Není to chytré ani morální. Tak reagovalo šedesát procent starostů na Moravě na otázku, zda budou uplatňovat nárok na vrácení sociálního pojištění za první pololetí roku 2007. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Moravského hospodářství, do kterého se zapojilo 350 zástupců obcí a měst.

Morava – Šedesát procent starostů má jasno. Soudit se nebude. Třicet procent vyčká na verdikt soudu. Deset procent si o peníze zažádá. Takový je výsledek průzkumu, který Moravské hospodářství uskutečnilo v letos v lednu. Redakce se zajímala o to, zda obce a města podají žaloby na stát o vrácení pojistného za první pololetí roku 2007. Na to mají totiž s největší pravděpodobností nárok, protože poslanci odhlasovali chybný zákon. Většina starostů o pojištění nechce žádat z pocitu solidarity. Navíc mají také obavu, že by je stát za žaloby potrestal jinou cestou. Například krácením daní. Přestože si za svým rozhodnutím stojí a mnozí jej mají posvěcené i od radních, uvědomují si, že se pohybují na hraně zákona. Proto ani jednotlivé organizace zastupující obce nevydaly jednoznačné stanovisko. „Doporučujeme vyčkat a nadále v této záležitosti s vládou České republiky jednat,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech. Podobně reagovalo i Sdružení místních samospráv.

„Spíše se většina kolegů přikláněla k tomu, abychom doporučili našim členům žádosti o vrácení nepodávat. Jsme ale v těžké pozici. Zákon o obcích nám ukládá povinnost spravovat majetek obce s péčí řádného hospodáře. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že uplatněním našich nároků pouze zvýšíme veřejnou zadluženost státu, což se odrazí i na našich rozpočtech,“ uvedla starostka městyse Pozlovice Olga Tkáčová. Na Správu sociálního zabezpečení se rozhodla poslat žádosti většinou větší města. Výjimkou nejsou ale ani malé obce. Do sporu se státem pravděpodobně půjde například Kroměříž, Vsetín, Prostějov, Havířov, Hodonín, Chotěboř ale i Horní Štěpánov na Prostějovsku či Březník v okrese Třebíč, kde žije šest stovek obyvatel. „O vrácení pojistného by měla požádat každá firma včetně měst a obcí. Reálně hrozí, že stát v dalším období zvýší pojistné, tak, aby ztrátu způsobenou vracením pojistného vyrovnal. Z toho vyplývá, že kdo nepožádá o vrácení, zaplatí na pojistném více. Navíc je zde skutečnost, že pokud dojde k vrácení pojistného je potřeba podat dodatečné daňové přiznání. Daň by tak měla být doměřena i subjektům, které o vrácení pojistného nezažádaly,“ zdůvodnil krok hodonínské radnice vedoucí odboru ekonomiky a financí Marián Maňák. Podobně argumentovaly i další radnice. Vyčkávací strategii zaujalo třicet procent měst a obcí. Chtějí počkat do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten totiž má vyslovit rozsudek v kasační stížnosti stát versus firma Ježek Software, která celou kauzu odstartovala. Podle tohoto rozhodnutí pak se pak budou řídit soudci, kteří budou mít na stole žaloby od dalších firem a institucí. Vyčkávat tak bude například Brno a Ostrava. Obě města totiž mohou žádat o téměř šest set milionů korun. Přesto si ale v Ostravě nedovedou představit, že nakonec žalobu podají. „Nepřipadalo by mi etické. Na druhé straně si uvědomuji, že v určitých případech bychom ani nemohli jednat jinak. Věřím ale tomu, že všechno je otázkou právní interpretace,“ uvedl například primátor Ostravy Petr Kajnar. Původně mělo být jasno už začátkem února. Verdikt nakonec padne později. „Jednání bylo odloženo na neurčito,“ uvedl mluvčí Nejvyššího správního soudu Michal Lovritš. Soud musí rozhodnout do devíti měsíců. K 22. lednu evidovala správa sociálního zabezpečení 6129 žádostí o vrácení pojistného ve výši 15,5 miliard korun. Pokud by se začaly soudit všechny obce, mohl by stát přijít až o devět miliard korun. Chyba by mohla pokladnu připravit celkem až o sto miliard korun.

Co vyplývá z průzkumu?

  • 60 % v žádném případě žalobu nepodá
  • 29,7 % Vyčká na rozhodnutí soudu
  • 10,3 % podá či podalo žádost o vrácení
Na dotaz odpovědělo 350 obcí

Jak postupovat při podání žádosti?

  1. Firma nebo obec si podá opravný přehled pojistného za každý příslušný měsíc roku 2007 na svou příslušnou správu sociálního zabezpečení.
  2. Vznikne přeplatek
  3. Firma nebo obec požádá správu sociálního zabezpečení o vrácení přeplatku.
  4. Správa sociálního zabezpečení musí rozhodnout nejpozději do dvou měsíců od podání žádosti.
  5. Správa sociálního zabezpečení pravděpodobně rozhodne, že pojistné nevrátí.
  6. Firma nebo obec podá odvolání proti rozhodnutí správy sociálního zabezpečení a zároveň podává správní žalobu, aby nepromeškala lhůtu k podání správní žaloby.

Daňová poradkyně radí Čas na podání žaloby máte do ledna 2012 Lhůta pro podání žádosti o vrácení přeplatku na pojistném, závisí na tom, jaký druh žaloby by v případě jejího zamítnutí příslušnou správou sociálního zabezpečení, byl firmou nebo obcí podáván. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba v občanském soudním řízení proti rozhodnutí o přeplatku na pojistném je nepřípustná, musí subjekt podat správní žalobu. Tu však může podat až po vyčerpání všech dostupných opravných prostředků. Žaloba tedy bude následovat až po případném zamítnutí odvolání vůči negativnímu rozhodnutí příslušné správy sociálního zabezpečení o žádosti o vrácení přeplatku Promlčecí lhůty pro vrácení přeplatku na pojistném platí při tomto postupu pět let po uplynutí kalendářního roku, v němž přeplatek vznikl. Tato lhůta se vztahuje na podávání žádostí. Končí 31.1.2012. A s výše uvedeným se pojí další velmi důležitá otázka, kterou se všichni poplatníci musí zabývat. Bez rozdílu, zda budou zaplacené pojistné požadovat zpět, či nikoliv: Zda jimi uhrazené pojistné za první polovinu roku 2007, neoprávněně nesnížilo daňový základ za rok 2007? Přitom není jasné, zda daňový subjekt zaplacené pojistné skutečně vysoudí. Vzhledem ke skutečnosti, že není dostatečně jasné a právně podložené, zda bylo pojistné hrazeno právem, či protiprávně, nemá ani správce daně jednoznačný titul pro doměření daně z titulu uhrazeného pojistného za leden – červen 2007. Promlčecí lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání za rok 2007 uplyne 31.12.2010.

PhDr. Marie Slámová Daňová poradkyně

Názor starosty Jaroslav Končický, Slavičín Města a obce mají dvě možnosti : Varianta 1 – žádat své peníze zpět. Na peníze přece mají zákonný nárok. Kdyby tak starostové neučinili, tak by mohli být nařčeni, že s obecními penězi špatně hospodaří. Konec konců jestli stát udělal chybu, tak ať platí. Když chybu udělá obec (stačí třeba ve vyúčtování nějaké dotace), tak jí to přece stát taky osladí. A neustále na nás přehazuje povinnosti a peníze nám na ně nedává. Varianta 2 – Peníze zpět nežádat s tím, že by to přece bylo amorální, když stát udělal chybu, tak mu to odpustíme. Všichni víme, jak na tom stát je, vidíme to sami na daních. Chovejme se přeci seriózně. Ale jak to dopadne? My nepožádáme, ostatní ano. Oni své peníze dostanou, my ne. Stát pak řekne – obce žádaly, tudíž jim to někde všem někde sebere, samozřejmě všem. Takže – chovali jste se seriózně? Doplatíte na to. Kterou z cest půjdeme, nevím. Je lepší být chytrý nebo slušný? Paradoxní je, že kdyby starosta udělal takovou chybu jako poslanci, tak ho to stojí hlavu. Poslance to nestojí vůbec nic. Pardon. Stojí. Úsilí hodit tuto chybu na jiného poslance či politickou stranu

Kombinovat chození ke kontejnerům se tříděním odpadu do pytlů. Taková je praxe v některých obcích na Mikulovsku.

Mikulov – Odpadová firma STKO Mikulov totiž už několik let dvakrát týdně až jednou měsíčně sváží říděný odpad v pytlích, které občané umístí vedle své popelnice. Zatímco v malých vesnicích už skoro zapomněli, kdy se tam s pytlovým svozem začalo, pro Mikulov je to tříměsíční novinka. „Zatím je pozdě na nějaké hodnocení. Jsem ale spokojený. Za tři měsíce, co svoz funguje, se objem vytříděného odpadu v pytlích zvyšuje až dvojnásobně. Kontejnery, které jsou po městě rozmístěné, jsou se přitom stále plné,“ uvedl ředitel STKO Tomáš Hlavenka.

Protože v Mikulově pytlový sběr teprve zkouší, zjišťuje si STKO, co jejich nápadu říkají samotní občané. V anketě, kterou umístilo vedení firmy na své stránky, se zatím vyjádřilo více než šedesát procent lidí, že jim takový sběr vyhovuje. Osmnáct procent přitom takovou službu považuje za zbytečnou. „Zatím jsem této možnosti nevyužila. Raději se projdu ke kontejnerům. Mám je blízko. Myslím ale, že lidem, kteří se špatně pohybují, taková služba hodně pomůže,“ uvedla například mikulovská občanka Eva Girášková.

STKO tento systém v Mikulově zavedlo na základě kladných zkušeností z okolních obcí, kde zabezpečuje svoz odpadu. Například v Klentnici, v Dobrém Poli či Ivani se stal pytlový svoz už tradicí. Svozová auta si pro vytříděný odpad jezdí dokonce dvakrát týdně. „Ve vesnici máme sice dvě kontejnerová hnízda a usilujeme o jejich rozšíření, přesto si nedovedu představit, že bychom pytlový svoz zrušili. Ve svazku obcí patříme už dlouhodobě k těm nejlepším. Ani mě nenapadlo hledat na tomto systému chyby. Klady jsou totiž jednoznačné,“ řekl například starosta Klentnice Roman Kopřivňanský.

Systém nechtějí měnit ani v Dobrém Poli. Tam si občané mohou pro pytle přijít na radnici už šest let. „Naše vesnice je v podstatě jedna dlouhá ulice. Kontejnery by v některých lokalitách vyšly dráž,“ myslí si starosta Dobrého Pole Bohumil Ott. Podle Hlavenky je takový systém vhodný právě pro města a obce s rodinnou a vilovou zástavbou. „Je jasné, že na sídlištích se vyplatí sběrné kontejnery,“ uvědomuje si Hlavenka. O tom, že Mikulov se stává městem, kde lidé nadprůměrně třídí, svědčí i fakt, že se umístil na druhém místě v anketě Jihomoravského kraje „My třídíme nejlépe“.

(hrd)

Jak funguje pytlový svoz Žluté pytle na směsný plast a modré pytle na papír získají obyvatelé zdarma na radnici nebo v sídle STKO. Popeláři pak naplněné vaky sesbírají první svozový den v měsíci. Ulicemi tak jednou měsíčně projíždí současně dvě auta: jedno na směsný a druhé na tříděný odpad.