Domů Zdravotnictví

V průběhu následujících dvou letech plánuje Královéhradecký kraj investovat téměř 1,6 miliardy korun do sociálních služeb a zahájit tak 29 investičních projektů. Mezi ty největší akce patří rekonstrukce a rozšíření Domova U Biřičky v Hradci Králové. Plán schválila Rada Královéhradeckého kraje na konci května.

 „Tyto akce jsou nezbytné, jelikož populace stárne, zvyšuje se zájem a poptávka po službách pro seniory. Pro udržení dostupnosti sociálních služeb a jejich kvality potřebujeme realizovat investiční akce dohromady za 2,5 miliardy korun v průběhu 8 let. Z této částky máme prozatím přislíbeno půl miliardy korun z krajského rozpočtu pro stavby, které by měly začít příští rok, a na posledním jednání schválila Rada Královéhradeckého kraje investiční plán pro realizaci dalších staveb v rozsahu 1,6 miliardy korun,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Derner odpovědný za oblast sociálních věcí s tím, že u plánovaných akcí za 1,6 miliard korun řeší s kolegy momentálně jejich financování. Zdrojem mohou být dotace z evropských fondů a finance ze státního, krajského, ale i obecních rozpočtů.

Proč je důležité stavby plánovat dostatečně s předstihem zdůvodnil radní Václav Řehoř, který má na starost oblast investic a majetku: „Každý záměr vybudování nového objektu, rekonstrukce či přístavby si vyžaduje náročnou přípravu. Vždy musíme včas vyřešit projektovou dokumentaci, stavební povolení, případně výkupy pozemků a především financování.“

V investičním plánu za 1,6 miliardy korun je celkem 19 projektů v rámci služeb pro seniory a 10 projektů v rámci služeb pro osoby se zdravotním postižením. Díky těmto projektům se navýší kapacita pro seniory o téměř 800 lůžek do roku 2024.

0
Poslanci ve 3. čtení schválili pozměňovací návrh sněmovního tisku 204 poslance Romana Sklenáka. Ten obsahuje úpravy e-Neschopenky dle dodatečných požadavků lékařů a zaměstnavatelů.

ČSSZ tedy eNechopenku spustí od 1. 1. 2020 v kompletní a plně funkční podobě, namísto původně plánovaného spuštění ve dvou etapách.

MPSV se zaměstnavateli i lékaři intenzivně jednalo. Zatímco zaměstnavatelé nejvíce akcentovali požadavek na plně funkční eNeschopenku optimálně už od 1. 7. 2019, zástupci lékařů si přáli pokud možno co nejjednodušší způsob zavedení elektronické neschopenky s dostatečným časem na přípravu – ideálně tedy v jedné etapě od 1. 1. 2020.

Zohledněno bylo také zakotvení tzv. proaktivních notifikací. To znamená, že zaměstnavatelé budou moci požádat ČSSZ o automatické zasílání oznámení o vzniku dočasných pracovních neschopností u jednotlivých zaměstnanců.

Také bude naplněn požadavek organizací zastupujících lékaře na jednoduché autorizované ověření identity ošetřujících lékařů prováděné stejnými prostředky jako ve zdravotnictví. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví byla doplněna právní úprava o oprávnění orgánů nemocenského pojištění využívat přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv.

investice nemocnice
Opravy v celkové hodnotě 20 milionů korun letos hodlají uskutečnit Uherskohradišťská, Kroměřížská a Vsetínská nemocnice. Rada Zlínského kraje plány oprav a technického zhodnocení majetku schválila. 

„Vzhledem k tomu, že jde o majetek, který jako kraj těmto třem nemocnicím pronajímáme, plány oprav a technického zhodnocení nad rámec obvyklého udržování musí podle aktuálních potřeb schvalovat krajská rada. Takto odsouhlasené akce nemocnice uskuteční a následně nám je vyfakturují,“ vysvětlil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Uherskohradišťská nemocnice letos zrekonstruuje parkoviště před porodnicí a navíc jej rozšíří o dalších 10 parkovacích stání. Kroměřížská nemocnice mimo jiné vymění lůžkové rampy na pokojích pacientů gynekologie (15 ks), ortopedie (8 ks) a interny (8 ks) a dále také vymění v budově A (na oddělení chirurgie I) dorozumívací zařízení a ve třetím nadzemním podlaží kompletní rozvody silnoproudé elektroinstalace.

Mezi nejvýznamnější akce ve Vsetínské nemocnici bude patřit oprava povrchu nádvoří u objektu střediska dopravy a vybudování odstavné plochy u nové interny, aby zde při převozu pacientů mohlo parkovat více sanitek.

Nová krajská nemocnice

Nemocniční zařízení jsou nyní obecně jedním ze stěžejních témat právě pro Zlínský kraj. Ten nyní plánuje výstavbu Nové krajské Baťovy nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Jedná se o investici Zlínského kraje ve výši bezmála 8 miliard korun, která by měla být hotová do šesti let. Zlínský kraj ji bude zafinancovat z vlastních zdrojů, počítá s úvěrem od komerčních bank, ale i pomocí státu v rámci národního investičního plánu.

Pro areál stávající zlínské nemocnice je plánována výstavba startovacích bytů pro mladé, stejně tak i výstavba běžných bytů nebo zařízení sociálních služeb pro seniory, doplněných ambulancemi.

0

Fakultní nemocnice Brno se umístila na čtvrté pozici v soutěži TOP Zaměstnavatelé 2019 a to v kategorii „farmacie a zdravotnictví“. Před FN Brno byly už jen společnosti Zentiva, Bayer a FN Motol. Cenu převzal ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA.

Jedná se o 8. ročník této prestižní soutěže, kde o výběru a atraktivitě jednotlivých zaměstnavatelů hlasují studenti vysokých škol. Letošního hodnocení se jich zúčastnilo 11 577. Jasnou volbou, tedy vítězem napříč obory, je pro české vysokoškoláky ŠKODA AUTO. Technici chtějí pracovat ve Skupině ČEZ, právníci v advokátní kanceláři Havel & Partners atd. Skokanem roku se stala společnost Nestlé.

 

 „Většina vítězů oborových kategorií obhájila loňská prvenství. Jasně tak vidíme, že se na trhu profilují zaměstnavatelé, kteří dokázali vybudovat silnou značku nejen pro zákazníky, ale i pro své budoucí zaměstnance. Příkladem je ŠKODA AUTO, která dávno neoslovuje jen inženýry a ekonomy, ale zájem pracovat v mladoboleslavské automobilce mají studenti napříč obory a třeba v oblasti IT směle konkuruje tradičním technologickým gigantům,“ řekl k výsledkům Jakub Hořický, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé.

„FN Brno patří mezi jedno z vůbec nejspecializovanějších zdravotnických pracovišť v České republice. Naše nemocnice úzce spolupracuje s předními vědeckými centry u nás jako je například CEITEC, kde působí naši lékaři v roli vědeckých pracovníků. Neoddělitelnou součástí FN Brno je kontakt s lékařskými fakultami, zejména s LF MU, kde dochází k neustálé spolupráci. Pro mladé mediky pořádáme workshopy, kde se mohou seznámit s pracovními možnostmi v naší nemocnici a mohou si dle svých odborností zvolit příslušnou kliniku. Toto prestižní ocenění je pro nás dvojnásob pozitivní, protože jsme jedním z největších zaměstnavatelů v kraji,“ uvedl ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA.

0

Účastníky ze čtyř zemí přivítá zimní škola porodní asistence Midwifery in the 21st Century, jejíž první ročník pořádá v příštím týdnu Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Hovořit se bude mimo jiné o specifikách péče o těhotné u nás a v zahraničí, nebudou chybět ani praktické lekce. Připraven je i celodenní kurz s uznávanou německou porodní asistentkou Barbarou Kosfeld.

„Porodnictví a porodní asistence jsou velmi dynamické obory, které ve většině případů odrážejí situaci ve společnosti. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi světa, ale i státy Evropské unie jsou tak výrazné, že nás napadlo zorganizovat setkání studentů a vyučujících z partnerských vysokých škol a tyto zvláštnosti a specifika probrat. Bouřlivou diskuzi očekáváme při rozhovorech nad kompetencemi porodních asistentek v evropském kontextu,“ uvedl přednosta pořádajícího ústavu porodní asistence Martin Procházka.

Zimní školy se v termínu 11. až 15. února zúčastní studenti a vyučující z České republiky, Belgie, Estonska a Německa. Na programu jsou teoretické přednáškové bloky v prostorách fakulty, také praktický výcvik na odděleních Porodnicko-gynekologické kliniky a Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Lekce se zaměří například na fyzioterapii v porodní asistenci nebo na srovnání perinatálních dat ze zemí účastníků, německá lektorka Barbara Kosfeld pak ve čtvrtek povede kurz na téma Porodní asistentka při fyziologickém těhotenství.

Barbara Kosfeld je označována jako v Evropě ojedinělá porodní asistentka. Její předností je spojení znalostí a praktických zkušeností z primární porodnické péče se schopností předat informace uceleným a přehledným způsobem. Její schopnost vysvětlit návaznost a kombinaci faktů a začlenit kombinaci příčiny a následku v celé šíři probírané látky je pro výuku bezpečné péče poskytované porodní asistentkou zcela zásadní. Díky tomu lze již z průběhu těhotenství „přečíst“ očekávaný průběh porodu. O kurzy Barbary Kosfeld bývá mimořádný zájem.

Zimní školu věnovanou porodní asistenci pořádá fakulta zdravotnických věd poprvé. A nemusí zůstat u jednorázové akce. Pokud se premiérový ročník podaří, chtěli by pořadatelé do budoucna spektrum účastníků rozšířit i o další země Evropské unie, případně Austrálii, kde má fakulta rovněž partnerskou instituci.

0

Modernizace radiodiagnostického oddělení Oblastní nemocnice Trutnov zdárně pokračuje. V pondělí 4. února dodavatel přivezl a začal instalovat novou magnetickou rezonanci. Přístroj váží 8 tun a stojí téměř 23 milionů. Do budovy jej musel po částech dopravit jeřáb přímo z ulice. Do zkušebního provozu půjde během března, první pacienty přivítá začátkem dubna.

 

„Modernizace trutnovské radiodiagnostiky bude stát téměř 28 milionů korun. Přístroj samotný vyjde na necelých 23 milionů, stavební úpravy na zhruba 5 milionů. Po úpravách vznikne moderní, pohodlné a příjemné prostředí nejen pro pacienty, ale také pro náš personál. V současné době chceme pořídit novou magnetickou rezonanci také do nemocnice v Náchodě a do budoucna zvažujeme novou rezonanci i do Oblastní nemocnice Jičín,“ uvedl náměstek pro zdravotnictví Aleš Cabicar.

Cenu přístroje uhradí z 85 % dotace z  Integrovaného regionálního operačního programu a zbytek dofinancuje Oblastní nemocnice Trutnov. Stavební úpravy zafinancuje Královéhradecký kraj.

Magnetická rezonance nabídne pacientům širší spektrum a kratší dobu vyšetření. Lékařům zase mnohem kvalitnější zobrazovací schopnosti a přesnější diagnostiku. Nejprve je však čeká důkladné školení.

 

„Nová magnetická rezonance má pětkrát vyšší intenzitu magnetického pole než přístroj, který jsme tu dosud měli. Je to špička ve své kategorii a přesahuje standardy i v jiných nemocnicích. Zkvalitní a zpřesní diagnostiku, v mnoha případech ji i zrychlí. Rozšíří se spektrum vyšetření, které zde budeme moci provádět. Je to obrovský skok kupředu,“ uvedl primář radiodiagnostického oddělení Jiří Bažant.

Stěhování několikatunové magnetické rezonance se uskutečnilo za plného provozu. Pracovníci dopravní firmy usměrňovali provoz v ulici M. Gorkého, zatímco velký jeřáb vykládal největší, téměř šestitunovou část přístroje a přenášel ji přes plot k budově nemocnice. V její zdi stavbaři vytvořili velký otvor, aby tudy mohla magnetická rezonance projet. Na zemi ležely kovové pláty, po kterých pracovníci dopravní firmy přístroj připevněný na kolečkách dotlačili až na místo.

Starou magnetickou rezonanci, která v Trutnově sloužila přes deset let, hodlá vedení Královéhradeckého kraje věnovat arménským lékařům.

 

„V Trutnovské nemocnici nemůžeme provozovat dva takovéto přístroje, i když by to pro nás i pro pacienty bylo příjemné. Dvě pracoviště nejsme schopní obsadit personálně a nepokryjí to ani smluvní vztahy s pojišťovnami. Během loňské návštěvy partnerského regionu Tavuš v Arménii jsme s hejtmanem Jiřím Štěpánem jednali o možnosti darovat magnetickou rezonanci arménskému ministerstvu zdravotnictví. O případném darování přístroje bude rozhodovat krajské zastupitelstvo,“ vysvětlil Aleš Cabicar.

Zájem o vyšetření na magnetické rezonanci je obrovský a s tím jsou spojeny bohužel také dlouhé čekací doby. V regionu je totiž v nemocnicích Zdravotnického holdingu pouze jediný přístroj. Koncem loňského roku tak Oblastní nemocnice Trutnov na oddělení posílila směny, aby vyšetřila denně více pacientů a zkrátila tak čekací doby. Nová rezonance by pak měla zkrátit i dobu samotného vyšetření.

0
Nejlepší nemocnice

Budova bývalé „zdravky“ v Přerově znovu ožije. Společnost AGEL tam chce od školního roku 2020/2011 otevřít novou vyšší odbornou školu (VOŠ), která bude sloužit pro výuku zdravotních sester. Olomoucký kraj záměr plně podpořil.

 „Vyšší odborná škola nabídne především kvalitní vzdělání. Neméně důležitá je i možnost následného uplatnění absolventů přímo v přerovské nemocnici nebo v některém z dalších zařízení, která v Olomouckém kraji provozujeme,“ uvedl místopředseda dozorčí rady společnosti AGEL Libor Vrba.

O podmínkách vzniku nové vyšší odborné školy jednali zástupci všech zúčastněných stran s Olomouckým krajem.

Desítky miliónů korun investuje hejtmanství například do lepšího vybavení zdravotnické záchranné služby a naše podpora nové školy v Přerově je dalším důkazem, že to s rozvojem kvalitního zdravotnictví v regionu myslíme vážně,“ zdůraznil hejtman Ladislav Okleštěk.

Do projektu se zapojí i město Přerov. Právě to je vlastníkem objektu bývalé zdravotnické školy. „Budovu jsme k tomuto účelu sami nabídli. Počítáme i s tím, že ji opravíme, pokud se současný technický stav ukáže jako nevyhovující,“ sdělil primátor Přerova Petr Měřínský.

Pomocnou ruku při zajištění chodu VOŠ nabídlo také olomoucké arcibiskupství. „Z naší strany nabízíme pomoc při duchovní formaci a etické výchově,“ dodal arcibiskup Jan Graubner.

Svoji podporu záměru vyjádří všechny strany v memorandu o spolupráci. Podepsat by ho měly v nejbližších týdnech.

0

S hospodařením nemocnic Zlínského kraje se na svém pondělním zasedání seznámili krajští radní. Všechny čtyři nemocnice vlastněné Zlínským krajem dosáhly k 30. listopadu 2018 kladného výsledku hospodaření.

Krajem vlastněné nemocnice tak dohromady hospodařily k poslednímu listopadu loňského roku se ziskem 132,606 milionu korun a jejich celkový čistý obrat dosáhl 6,466 miliard korun.

„Všem našim nemocnicím se tak nadále daří dosahovat kladného výsledku hospodaření. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku hospodařila Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se ziskem 58,497 milionu korun, Kroměřížská nemocnice vykázala zisk 11,647 milionu, Uherskohradišťská nemocnice 36,631 milionu a Vsetínská nemocnice 25,831 milionu. Je potěšující, že zisk krajských nemocnic rostl i přes to, že v říjnu a listopadu byly vyplaceny odměny a zaměstnanecké benefity,“ informoval hejtman Jiří Čunek, zodpovědný za oblast krajského zdravotnictví.

0
Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU má od ledna 2019 nového přednostu. Stal se jím na základě výběrového řízení doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI. Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU patří k jedněm z největších v České republice. V roce 2017 prošlo jejími ambulancemi 49 242 pacientů a hospitalizováno bylo 4 413 pacientů. Klinika vyniká především komplexností svého zaměření, které se pohybuje od základní péče až po superspecializovanou akutní péči.  

Součástí kliniky je rovněž Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie

Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie pod vedením doc. MUDr. Petra Kaly, Ph.D., FESC, FSCAI, patří k největším centrům zaměřeným na diagnostiku a intervenční (katétrovou) léčbu srdečních onemocnění a zároveň představuje výzkumnou základnu v oblasti léčby pacientů s ischemickou chorobou srdeční a strukturálním postižením srdce. Jako mezinárodní edukační Centre of Excellence pro komplexní koronární intervence a koronární zobrazení organizuje pravidelná zahraniční školení a podílí se i na organizaci a programu prestižních evropských i severoamerických kongresů. V roce 2017 zde bylo provedeno celkem 1147 léčebných koronárních intervencí, z toho více než 600 výkonů bylo provedeno u pacientů s  akutním infarktem myokardu, 2 634 diagnostických vyšetření koronárních tepen (koronarografií) a téměř 100 strukturálních intervencí.Dlouhodobě se pracoviště zabývá konceptem tzv. funkční revaskularizace a využitím intrakoronárních zobrazovacích metod.

Královéhradecký kraj hodlá rozšířit lůžková zařízení v sociálních službách pro seniory a zdravotně postižené. Vynaloží na to více jak 2,6 miliardy korun bez DPH. Projekty zahrnují výstavbu nových objektů i rekonstrukce a rozšíření stávajících budov.

 

„Potřebujeme investovat do této oblasti v návaznosti na stárnutí populace a v souvislosti s tím na zvyšující se zájem a poptávku po službách pro seniory, na nedostupnost služeb sociální péče pro specifické cílové skupiny a na nevyhovující materiálně-technické podmínky zázemí některých ze stávajících pobytových služeb,“ zdůraznil náměstek hejtmana Vladimír Derner odpovědný za oblast sociálních věcí.

Zhruba 2,3 miliardy korun kraj vynaloží na rozšíření pobytových služeb pro seniory. Investice do rozvoje pobytových služeb pro osoby se zdravotním hendikepem si vyžádá přibližně 306 milionů korun.

Rozšíření lůžek pro seniory se dotkne celkem 18 objektů odhadově se 749 lůžky. Největším projektem je výstavba nového objektu Domova U Biřičky v Hradci Králové za přibližně 710 milionů korun.

Dalšími projekty je například rekonstrukce Domova důchodců Lampertice a jeho rozšíření do objektu v Žacléři, výstavba nového objektu pro Domov důchodců Tmavý důl či rekonstrukce budovy v areálu nemocnice Opočno a její využití pro službu domova pro seniory.

Vedle rozšíření počtu lůžek je potřeba zvýšit dostupnost služeb pro osoby se zdravotním hendikepem tam, kde služby buď nejsou dostupné či jen ve velmi omezené míře. Kvůli této územní nedostupnosti, specifikám cílových skupin a charakteru služeb, chceme, aby byl kraj zadavatelem i investorem,“ doplnil náměstek Derner s tím, že rozvojové záměry se týkají celkem sedmi objektů.

Jedním z nich je například modernizace a výstavba zázemí Barevné domky Hajnice. Pro tuto službu chce kraj vybudovat nový objekt. Odhadované náklady jsou přibližně 146 milionů korun.