Domů Zdravotnictví

0

Speciální formulář, díky kterému se mohou dárci krve a plazmy Transfuzního a tkáňového oddělení FN Brno registrovat a přihlašovat k odběru, byl spuštěn 1. prosince 2018. Dárci jej naleznou na adrese www.fnbrno.cz/darce v levém menu v sekci Dárcovství krve nebo přímo na https://darce.fnbrno.cz. Prostřednictvím formuláře se mohou dárci objednávat jak do Fakultní nemocnice Brno, kde Transfuzní a tkáňové oddělení sídlí, tak i na Odběrové středisko Třebíč, které je detašovaným pracovištěm brněnského oddělení. Dárci, kteří jdou na odběr poprvé, se objednávat nemusejí.

„Vzhledem k tomu, že naše pracoviště patří k největším svého druhu v České republice, považujeme za důležité pečovat o komfort dárců, kteří se díky nově spuštěnému on-line objednávacímu systému budou moct pohodlně objednat na požadovaný termín, zároveň tím ulevíme našim zaměstnancům na telefonní lince,“ připomněla primářka Transfuzního a tkáňového oddělení MUDr. Hana Lejdarová hlavní výhody on-line objednávání.

Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno má s dárci navázanou dlouhodobě velice dobrou spolupráci, oslovuje je prostřednictvím sms, sociálních sítí a pořádá pro dárce krve speciální náborové akce. Původní telefonní čísla, na kterých je možné se objednat, se nemění, bezplatná linka pro dárce krve FN Brno je 800 900 097 a pro Odběrové středisko Třebíč 800 700 061. Objednání na těchto linkách je možné každý pracovní den v době od 6:30 do 14:00 hodin.

0

Moravská Třebová byla v pátek ráno dalším cílem jednání hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického. S vedením, které se po podzimních volbách zcela obměnilo, řešil především projekt kraje na vybudování nové moderní nemocniční budovy, kterou by kraj chtěl začít stavět příští rok. Dalšími tématy byla doprava a školství.

„V rámci nemocnice panovaly od 90. let složité majetkoprávní vztahy, které nás vedly k jednání s majiteli budov v areálu nemocnice. Bohužel nebylo možné najít shodu ve výši kupní ceny velmi zastaralých objektů, ke které bychom zcela jistě museli přičíst jejich rekonstrukci, a také stavbu výjezdové stanice naší záchranky či stravování. Po zvážení těchto argumentů jsme se tehdejším vedením města domluvili, že bude nejlepší postavit novou nemocnici následné péče. Město nám nabídlo pozemek pro stavbu ve veřejném zájmu a my připravujeme území po bývalém dětském pavilonu,“ řekl hejtman Martin Netolický zástupcům města. „Díky tomu, že se kraji po hospodářské stránce daří, postavíme moderní objekt s 90 lůžky následné péče, stanicí záchranné služby, rehabilitací a stravovacím provozem. Chci, aby byla celá stavba zahájena ještě v příštím roce,“ uvedl hejtman Netolický s tím, že kraj před časem vysoutěžil projektanta celé stavby. „Jsem rád, že i současné vedené města, po změnách celý projekt podporuje, což je pro nás velmi důležité v momentě, kdy se jedná o jednu z největších investic ve městě z jiných než městských zdrojů za posledních 30 let,“ doplnil hejtman.

Hejtman informoval zástupce města také o připravovaných projektech kraje v oblasti dopravní infrastruktury. „V rámci 70. výzvy IROP dokončujeme přípravy pro podání žádosti na rekonstrukci silnice směr Lanškroun. K tomu chceme pokračovat dalšími úseky v okolí Tatenice či Třebařova,“ řekl hejtman, který přislíbil jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic o možnosti vybudovat v okolí silnice I/35 další protihlukové stěny.

Posledním, avšak neméně významným tématem, bylo školství. Kromě Integrované střední školy kraj zřizuje ve městě také gymnázium. Právě v rámci gymnázia by mohlo v budoucnu vzniknout technické lyceum se zaměřením na letectví. „V tuto chvíli máme informaci, že o obor je po stránce informací od rodičů a potenciálních studentů zájem. Chceme však záměr podrobit další hlubší diskusi, ale věřím, že by technické lyceum mohlo gymnáziu a celému regionu pomoci,“ řekl hejtman.

0

Mikulášský odběr krve byl i letos úspěšný. Na Transfuzním a tkáňovém oddělení Fakultní nemocnice Brno bylo odebráno 88 dárců, z toho 7 prvodárců, v odběrovém středisku Třebíč, které je detašovaným pracovištěm brněnského oddělení, to bylo 42 dárců. 

Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno patří k největším a nejvýznamnějším oddělením svého druhu v České republice. Největší počet transfuzních přípravků, přibližně 10 000 ročně, putuje na Interní hematologickou a onkologickou kliniku. Odběr plné krve zabere 5 až 10 minut a odebírá se 450 ml.

0

Fakultní nemocnice Brno dokončila na přelomu listopadu a prosince 2018 obnovu svého lůžkového fondu a to ve všech třech areálech: Dětská nemocnice, areál Bohunice a Porodnice na Obilním trhu. Poslední lůžko bylo instalováno ve FN Brno v areálu Bohunic v úterý 4. prosince 2018 za účasti náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické pracovníky Mgr. Erny Mičudové.

Jednalo se o výměnu lůžek pořízených v osmdesátých letech minulého století. Nová lůžka zvýší komfort pacientů, ale i zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče. Jsou mnohem lépe manipulovatelná a mobilní.

Proces výměny lůžkového fondu byl zahájen již koncem roku 2017, kdy došlo k výměně lůžek určených pro poskytování intenzivní péče a lůžek pro malé děti, tedy batolecí lůžka. Poté se vyměňovala lůžka určená pro standardní oddělení. Celkem bylo instalováno 1 423 lůžek z toho: 184 elektrických  lůžek pro intenzivní péči, 93 batolecích lůžek, 1 131 polohovatelných lůžek pro standardní oddělení a 15 transportních lůžek pro centrální operační sály. Lůžka dodala společnost PROMA REHA, s.r.o.

Finanční prostředky na kompletní moderní lůžkový fond obdržela nemocnice z evropských fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu IROP. Výše investice je 45,6 mil. Kč (85 % IROP EU a 15% SR).

0

Fakultní nemocnice Brno dokončila velkou technologickou obnovu svých operačních sálů, které jsou umístěné ve druhé a třetím nadzemním podlaží pavilonu CH v areálu Bohunic. Jednalo se o náročnou a velmi komplikovanou rekonstrukci, která byla vzhledem k organizaci operačních výkonů rozdělena do čtyř etap. První etapa byla zahájena počátkem prosince 2017. Poslední skončila na konci listopadu 2018. Celkové náklady se pohybovaly ve výši 388 mil. Kč s tím, že 85 procent byla dotace z evropských fondů (Integrovaný regionální operační program) a 15 procent dotovalo MZ ČR. V rámci obnovy centrálních operačních sálů se opravilo 14 z celkových 27 sálů.

Rekonstrukce operačních sálů probíhala za provozu, proto musely být některé operační výkony přesunuty, ale vždy tak, aby pacienti obdrželi nejvyšší možný komfort. FN Brno však díky skvělé spolupráci chirurgických klinik a za přispění nelékařských zdravotních pracovníků (zejména pak perioperačních a anesteziologických sester a dále sanitářů) tuto obří rekonstrukci zvládla. Ročně se na operačních sálech FN Brno uskuteční přes třicet tisíc operací.

„Podařilo se nám během jednoho roku opravit téměř polovinu sálů. A protože jsou operační výkony stále složitější, musíme na to reagovat a přizpůsobit tomu i zázemí. Troufám si říci, že v současnosti máme jedny z nejmodernějších operačních sálů v České republice,“ řekl ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA.

„Rekonstrukce operačních sálů ve Fakultní nemocnici Brno pro nás představovalo velkou výzvu. Pracovali jsme v prostředí, kde jsme museli respektovat provoz operačních sálů. A skloubit hlučné a prašné prostředí probíhající stavby se sterilním prostředním nemocnice v provozu je opravdu náročné. Jak vidíte, vše jsme však zvládli,“ řekl za zhotovitele společnost HOCHIEF CZ obchodní ředitel její divize Pozemní stavby Morava Ing. Martin Stančík.

0

Telemedicínské měření na dálku je jedním z „chytrých projektů“, které se realizovaly díky podpoře Moravskoslezského kraje. Zjištěné hodnoty tohoto měření přivolají v případě potřeby lékařskou pomoc, známe případy, kdy byl dokonce zachráněn lidský život. Chytrá řešení tak v provozu obstála, kraj bude v jejich podpoře pokračovat.

Telemedicínské měření bylo jedním z projektů, které byly nejlépe vyhodnoceny v soutěži o nejlepší chytrá řešení, kterou v loňském roce organizoval Moravskoslezský kraj. Na realizaci nejlepších šesti projektů kraj přispěl celkovou částkou 2 a půl milionu korun. Loňský vítěz soutěže – Národní dohledové centrum Ústavu vývoje a klinických aplikací nasadilo 47 přístrojů, které na dálku měří zdravotní stav pacientů ve třech sociálních zařízeních v kraji. Je sledováno 228 uživatelů, aniž by byla potřebná jejich návštěva nemocnice nebo lékaře. Díky tomu se nejen zvýší pohodlí uživatelů, ale také se sníží počet převozů sanitními vozy.

„Byli jsme zvědaví, jak senioři na tuto technickou vymoženost zareagují. Měli jsme dokonce obavy, zda na telemedicínu přistoupí. Nakonec se ukázalo, že pacienti měření takzvaně na dálku vítají. Lékaři mají data o pacientech okamžitě k dispozici a jsou upozorněni na jejich zhoršený stav přes internetový portál. Mohou tak pružně reagovat, například úpravou medikace, popřípadě výjezdem za pacientem,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a doplnil, že za dobu fungování naměřily telemedicínské sety u pacientů přes 1200 alarmujících hodnot.

„Telemedicína už dokonce několikrát zachránila lidský život. Při běžném pravidelném měření se například ukázalo, že paní v Domově Příbor měla několikanásobně vyšší hodnotu glykémie. Na základě toho za ní takto na dálku vyslal lékař sanitku a pacientka byla hospitalizována v nemocnici. V příštím roce proto tyto sety, které na dálku měří například také teplotu, okysličení krve, EKG nebo třeba plicní ventilaci, nasadíme i v dalších domovech. Senioři se budou cítit bezpečněji, jejich stav bude pravidelně monitorovaný,“ dodal hejtman kraje Ivo Vondrák.

V loňské soutěži byly úspěšné i projekty vyřizování dokladů přes internet nebo dobíjecí stanice pro elektromobily. „Podpořili jsme rozjezd nejzajímavějších chytrých projektů a ukázalo se, že lidé na ně čekali. Moderní technologie nám umožňují mít život jednodušší a pohodlnější. Zpětná vazba od uživatelů i data o využití chytrých projektů hovoří za vše. Jejich zavádění proto budeme rozšiřovat,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro chytrý region Jakub Unucka.

Jedním z dalších úspěchů loňské soutěže byl projekt z oblasti čisté mobility. Deset nabíjecích stanic nainstalovala v kraji společnost Elektro-projekce. Nejvíc vytížené jsou ty v Novém Jičíně a Frenštátě pod Radhoštěm. Jednu rychlonabíjecí stanici na principu EV Smart, která dobije auto v řádu desítek minut, zprovoznila společnost CDS Cars v Karviné. Nabíječek využilo k dnešnímu dni přes 500 elektromobilistů. Všechna nabíjení jsou do konce roku 2018 pro uživatele elektromobilů zdarma. Celkově se už využilo kolem pěti tisíc kilowatthodin elektřiny, což je úspora osmi tun oxidu uhličitého. V roce 2019 Moravskoslezský kraj podpoří výstavbu dalších dvaceti stanic.

„Podporou elektromobility chceme lidi naučit, že existuje i jiná možnost, než jezdit na naftu nebo na benzín. Je to mezistupeň a příprava na přechod na vodíkovou dopravu. Právě ve vodíku a jeho šetrnosti k životnímu prostředí je budoucnost, ke které Moravskoslezský kraj směřuje,“ řekl náměstek hejtmana Jakub Unucka a doplnil: „Loňská soutěž má své hmatatelné výsledky. V Moravskoslezském kraji je spousta talentovaných a odvážných lidí se zajímavými nápady. Chceme potvrdit, že si titul Smart region stále zasloužíme, takže chystáme další programy na podporu inovačních technologií a start-upů. Těším se na všechny smělé nápady a věřím, že se opět najdou takové, které bude stát za to podpořit a dotáhnout jejich realizaci.“ Zdroj: MSK

Nemocniční oddělení jako je chirurgie, interna či pediatrie jsou pro rozpočty zdravotnických zařízení dlouhodobě prodělečná. Královéhradecký kraj chce zajistit pro obyvatele dostupnou a kvalitní péči, a proto částečně tyto ztráty hradí. Svým nemocnicím hodlá příští rok poslat 140 milionů korun. Rozhodnou o tom zastupitelé.

S penězi na pokrytí ztrátových oddělení krajský rozpočet počítá. Celkem našim nemocnicím pošleme finanční injekci ve výši 140 milionů korun,“ informoval náměstek hejtmana Aleš Cabicar odpovědný za oblast zdravotnictví. Dodal, že návrh projednal zdravotní výbor, který ho doporučil k odsouhlasení zastupitelstvu. To se znovu sejde 3. prosince.

Pro následující rok má kraj v plánu poskytnout 78 milionů korun Oblastní nemocnici Náchod, 26 milionů korun Oblastní nemocnici Trutnov, stejně tak Oblastní nemocnici Jičín a zhruba 9 milionů obdrží Městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem.

Smlouvy o závazku veřejné služby kraj uzavřel s nemocnicemi v roce 2016 na období 10 let. Výši vyrovnávací platby určuje kraj spolu se zdravotnickým holdingem, a to na základě žádosti samotných nemocnic. Smlouvy počítají s platbami za provoz ztrátových oddělení jako je interna, chirurgie, neurologie či pediatrie. „V jičínské nemocnici přibyde v roce 2019 na seznam dotovaných oddělení ještě oddělení psychiatrie a oddělení radiační a klinické onkologie, která ve smlouvě doteď nebyla,“ doplnil náměstek Cabicar.

Na plnění závazku veřejné služby kraj každoročně vynakládá stamilionové částky. Vedle těchto výdajů platí zhruba 8 milionů korun za provoz lékařské pohotovostní služby při Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Královéhradecký kraj je stoprocentním vlastníkem Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a. s., který zastřešuje nemocnice v Náchodě, Jičíně, Trutnově, Rychnově nad Kněžnou a ve Dvoře Králové nad Labem. Ročně jde z rozpočtu kraje více jak půl miliardy korun právě do oblasti zdravotnictví.

0
záchranáři
Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina už deset let využívá při výjezdech k pacientům speciální počítačový systém tabletů, prostřednictvím kterého sdílí základní data o pacientech se všemi pěti krajskými nemocnicemi na Vysočině a vybranými nemocnicemi v ČR. V době zavádění systému byla vysočinská záchranka první v České republice, která umožňovala profesionálním záchranářům pracovat už při primárním výjezdu se zdravotní dokumentací pacienta.

Počítačový systém napojený na krajské nemocnice dá zasahujícímu záchranáři okamžitou odpověď na otázky: kolikrát byl pacient zdravotníky ošetřen a s jakými diagnózami, pomůže mu v rozhodování, zda může pacienta ponechat v domácí péči nebo je třeba ho transportovat do nemocnice. V současné době je systémem tabletů vybaven kompletně celý vozový park Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina čítající 64 sanitních vozidel.

Systém funguje jednoduše: Zdravotník po identifikaci pacienta může nastudovat z dostupných zdravotních záznamů nemocnic a záchranky informace o pacientovi, na místě zásahu už disponuje základními informacemi. Samozřejmostí je propojení tabletu s příslušnou nemocnicí, což umožní přístup k datům z nemocnice a také přenos informací z tabletů do informačního systému příslušné nemocnice. Posádka má díky informacím v tabletu lepší rozhodovací pozici, ošetřující zdravotník může dohledat informaci o předchozích zásazích, výsledcích předchozích vyšetření, záznamy o alergiích a reakcích na medikaci. „Tyto informace jsou zásadní při zásahu u nekomunikujícího pacienta. Záchranáři obvykle nemají čas po bytě hledat informace, ověřovat jejich aktuálnost nebo obvolávat příbuzné, sdílení informací přes tablet se během deseti let osvědčilo, záchranáři ho využívají standardně, především administrativní práci si bez něj už nedovedeme představit,“ říká ředitelka Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislava Filová. Používání systému je v souladu s legislativou na ochranou osobních údajů.

Tablet využívaný Zdravotnickou záchrannou službou Kraje Vysočina je zodolněný notebook s dotykovou klávesnicí a s GPS navigací vybavený různými funkcemi. Nejen, že dokáže vyhledat přesně místo, kde se pacient nachází, ale usnadňuje záchranářům i složitou administrativu. Od roku 2015 jsou tablety ve výbavě každé záchranné služby, jejich pořízení bylo hrazeno z IOP včetně jednotné úrovně informačních systémů operačního řízení a modernizací technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina provedla v roce 2017 celkem 45 722 zásahů. V letošnímu roce do konce září už uskutečnila 36 363 výjezdů z toho 565 leteckou záchrannou službou. Z celkového počtu zásahů ošetřila pacienty s interními obtížemi ve 24 614 případech, zasahovala u 8 800 traumat a poskytla péči při 693 srdečních příhodách a 871 cévních mozkových příhodách.

0
Nejlepší nemocnice

Aktivita holdingu směrem k získávání nových zdravotnických pracovníků pro krajské nemocnice neustává. Kromě tradičních cest náborů, účasti na pracovních veletrzích či motivováním absolventů stipendii, hledají nemocnice pracovníky také v zahraničí. Začátkem října přijela do Čech další skupinka ukrajinských zdravotníků, kteří by chtěli pracovat v nemocnicích Královéhradeckého kraje. Tentokrát se jedná o zdravotní sestry. Ty nyní prochází intenzivním jazykovým kurzem češtiny, aby mohly následně po vyřízení potřebné administrativy nastoupit do krajských nemocnic.

Nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu je celorepublikovým problémem a i krajským nemocnicím v Královéhradeckém kraji chybí na odděleních dlouhodobě několik desítek lékařů i zdravotních sester. Probíhá proto neustálý nábor, a to nejen v Česku, ale také v cizích zemích. ZH KHK a. s. již během posledních dvou let takto přizval ke spolupráci zhruba dvě desítky cizinců – především lékaře z Ukrajiny anebo fyzioterapeuty z Polska. Při náboru využil i tzv. projekt Ukrajina nabízený Ministerstvem zdravotnictví, který výrazně zjednodušoval a zkracoval proces vyřizování dokumentů potřebných pro příjezd a zaměstnání zdravotnických pracovníků. Ačkoliv nedávno ministerstvo projekt dočasně pozastavilo, provádí holding nábor i nadále, a to vlastními silami. Je totiž s nově získanými pracovníky velmi spokojen.

„Začátkem října přijela do Čech na naše pozvání skupina dalších zdravotníků. Jde o deset zdravotních sester z Ukrajiny. Jsou to dámy jak s dlouholetou praxí, tak i čerstvé absolventky, které se rozhodly pracovat v Čechách a v některé z našich nemocnic. Holding jim zajistil ubytování, stravu a hlavně intenzivní tříměsíční kurz češtiny, aby se co nejdříve naučily komunikovat s pacienty. Pomůžeme jim také s potřebnými povoleními, nostrifikací diplomu atd. Kurz probíhá v trutnovské nemocnici, nejsou to ale sestry jen pro ni. Po absolvování adaptačního procesu budou přiděleny do jednotlivých nemocnic dle potřeby,“ říká předseda představenstva ZH KHK a.s. a ředitel trutnovské nemocnice Ing. Miroslav Procházka Ph.D.

Po skončení kurzu se budoucí zaměstnanci vrátí na Ukrajinu, kde si zařídí pracovní vízum. Poté se vrátí a nastoupí do slíbené práce. Následně mají rok na složení tzv. aprobační zkoušky, která je nutným předpokladem výkonu této profese v ČR a skládá se z písemné, ústní i praktické části.

„Do budoucna je možné, že využijeme zájmu zdravotníků i z jiných zemí, jako např. z Běloruska či Moldávie, kde je naopak zdravotníků více, než pracovních míst. Neobáváme se toho, že by nebyli dostatečně odborně připraveni. Jejich znalosti a dovednosti se prověřují už v průběhu jazykových kurzů a při konzultacích s budoucím zaměstnavatelem. Následné aprobační zkoušky zatím všichni složili bezproblémově a v nemocnicích jsme s novými kolegy nadmíru spokojeni. Jsou velmi vstřícní k pacientům a pokorní ke své práci,“ dodává Ing. Procházka.

Zdravotnický holding vloni uspořádal dva jazykové kurzy pro zahraniční pracovníky, kterých se zúčastnilo deset lékařů, čtyři zdravotní sestry a dva fyzioterapeuti, a to nejen z Ukrajiny, ale i z Polska a Ruska. Aktuálně je v krajských nemocnicích zaměstnána zhruba stovka zahraničních lékařů, z toho je většina Slováků, z Ukrajiny jich pochází asi třicet a další jsou jednotlivci z jiných evropských, či mimoevropských zemí, přičemž někteří zde pracují již dlouhá léta.

 „Naší prioritou je zajistit do nemocnic dostatečný počet kvalitních pracovníků a zajistit tak hladký chod jednotlivých oddělení. Bohužel situace je v Čechách nelehká, volných zdravotníků je zde velmi málo. Nemocnice se nyní na podzim účastní různých pracovních veletrhů, ale to nestačí. Poohlížíme se proto i v zahraničí po těch, kteří chtějí pracovat mimo svou zemi. Dále motivujeme čerstvé absolventy našich lékařských fakult. Královéhradecký kraj nabízí stipendia pro mediky, díky kterým jsme získali již několik desítek mladých lékařů. Příští rok chceme vypsat také stipendia pro střední a vyšší odborné školy v oboru zdravotní sestra,“ uzavírá způsob náborů zdravotnického personálu náměstek pro oblast zdravotnictví Ing. Aleš Cabicar.

0

Poslední chvíle života chce dle průzkumů naprostá většina lidí prožít mezi blízkými. Bohužel reálně většina Čechů umírá za zdmi nemocnic. Paliativní péče si klade ambici tento rozpor odstranit a umožnit hodnotně prožít poslední období života. Je potěšující, že možností této péče přibývá.

„Oceňuji, že v posledních letech se situace postupně mění – jednak ve většině krajů vznikly kamenné hospice, ale asi nejdůležitější pozitivní změnou je fakt, že ve většině okresů již fungují paliativní týmy a velký rozvoj zaznamenávají terénní hospicové a paliativní služby. To v praxi znamená, že rodiny, které se chtějí a mohou starat o umírajícího v domácím prostředí, mají možnost využívat široké podpory terénních hospicových služeb,“ myslí si Vít Kaňkovský, místopředseda sněmovního zdravotnického výboru.

Z dat Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb vyplývá, že skutečně narůstá počet hospiců a zároveň výrazně klesá počet léčeben dlouhodobě nemocných (LDN). Za pouhé čtyři roky klesl počet LDN na polovinu ze 79 v roce 2014 na 39 v roce 2017. Je to tím, že lidé již nechtějí v těchto léčebnách umírat. I když to tak v minulosti bylo, dnes již LDN nejsou vnímány jako ústavy „na dožití“. „Musím bohužel říci, že v dobách nedávných to tak v některých případech bylo, jsem ale přesvědčen, že na většině LDN se situace v posledních letech pozitivně změnila. Určitě je ale ještě řada problémů, které je třeba v péči o dlouhodobě nemocné změnit,“ doplňuje Kaňkovský.

„Jsme zastánci transformace a modernizace LDN, jejichž význam v příštích letech výrazně poroste,“ podporuje tento názor i ředitel hospicu sv. Alžběty v Brně Jan Kosina. Podle něj zájem o paliativní péči a rovněž péči o pacienty s chronickým onemocněním, v posledních letech narůstá a nadále narůstat bude. „Kapacity našeho hospice a ostatních služeb, tento zájem nenaplňují, a to jak v oblasti zdravotní, tak i v oblasti sociální péče. Díky rozvoji odborného sociálního poradenství, a informování veřejnosti o možnostech doprovázení lidí s nevyléčitelným onemocněním, přibývá počet zájemců o naše služby. S nárůstem onkologických onemocnění v populaci, je v posledních letech zvýšená poptávka o sociální a zdravotní péči v domácím prostředí. Důsledkem tedy bude rozvoj našich a dalších služeb ve městě Brně a Jihomoravském kraji.“

Na zvýšenou poptávku zareagovala i brněnská klinika SurGal Clinic, která postavila Pavilon následné péče ve vnitrobloku své nemocnice. Motivem k výstavbě nového Pavilonu byla zcela nedostatečná kapacita lůžek následné péče v Jihomoravském kraji a často nevyhovující prostředí některých stávajících zařízení LDN. Nový pavilon nabídne 100 lůžek následné péče. Jako jediné pracoviště v kraji nabízíme i nadstandardní program s možností výběru jednolůžkového pokoje ze tří kategorií, stravu exclusive, rekondiční program a další doprovodné služby. Pracoviště zahájilo svůj provoz v srpnu 2018 a postupně přijímá klienty.

Skutečnost, že v minulosti paliativě nebyla věnována pozornost, komplikuje ovšem poskytovatelem péče život. „Paliativní péče není v ČR koncepčně uchopena, chybí její zakotvení v legislativě. Je samozřejmě obtížné najít způsob, jak propojit sociální a zdravotní oblast spravovanou dvěma ministerstvy, nicméně ze zkušeností, které existují v zahraničí, víme, že to možné je. Je však zapotřebí nastavit jednotný systém v rámci celé ČR a přimět zdravotní pojišťovny, aby se staly součástí tohoto systému a byly ochotné smlouvy s poskytovateli paliativní péče nasmlouvat. Je také nutné myslet na to, že součástí dobré služby jsou i další složky – sociální, psychologická a duchovní péče, kterou je také potřebné financovat,“ říká Jana Zelená, ředitelka Oblastní charity Žďár nad Sázavou. Charita poskytuje také domácí hospicovou péči – na Vysočině je to jediná dostupná varianta hospicové péče, protože kamenný hospic zde chybí. Poskytovatelé služeb domácí hospicové péče se ale potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu – lékařů a sester. „Péče o umírající není pro každého, je to náročná, ale zároveň krásná služba. Ne vždy se poskytovatelům daří zajistit potřebné množství finančních prostředků, v některých krajích je situace příznivější a kraje tento druh služby významně podporují, nicméně to není systémové řešení – saturují se zde platby ze zdravotního pojištění a dostupnost paliativní péče je tak v různých částech naší země rozdílná. Zájem o tuto službu roste,“ dodává Zelená.

Vysočina je jediným krajem v Česku, kde dosud kamenný hospic neexistuje. To by chtěl změnit poslanec Kaňkovský, který je z Vysočiny a dříve působil jako ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě. „Osobně dlouhodobě podporuji vybudování kamenného hospice v našem kraji – mimo jiné jsme už jediným krajem, který kamenný hospic nemá. Je třeba si uvědomit, že i když v našem kraji už velmi dobře fungují terénní hospicové služby, tak pro určitou skupinu pacientů s nevyléčitelnou nemocí není možné domácí péči zajistit – z řady důvodů. A pro tyto pacienty považuji péči v kamenném hospici mnohem lepší než sebelepší podmínky na oddělení dlouhodobě nemocných, konstatuje Kaňkovský.

Text: Ladislav Koubek