Domů Zdravotnictví

0

Fakultní nemocnice Brno se umístila na čtvrté pozici v soutěži TOP Zaměstnavatelé 2019 a to v kategorii „farmacie a zdravotnictví“. Před FN Brno byly už jen společnosti Zentiva, Bayer a FN Motol. Cenu převzal ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA.

Jedná se o 8. ročník této prestižní soutěže, kde o výběru a atraktivitě jednotlivých zaměstnavatelů hlasují studenti vysokých škol. Letošního hodnocení se jich zúčastnilo 11 577. Jasnou volbou, tedy vítězem napříč obory, je pro české vysokoškoláky ŠKODA AUTO. Technici chtějí pracovat ve Skupině ČEZ, právníci v advokátní kanceláři Havel & Partners atd. Skokanem roku se stala společnost Nestlé.

 

 „Většina vítězů oborových kategorií obhájila loňská prvenství. Jasně tak vidíme, že se na trhu profilují zaměstnavatelé, kteří dokázali vybudovat silnou značku nejen pro zákazníky, ale i pro své budoucí zaměstnance. Příkladem je ŠKODA AUTO, která dávno neoslovuje jen inženýry a ekonomy, ale zájem pracovat v mladoboleslavské automobilce mají studenti napříč obory a třeba v oblasti IT směle konkuruje tradičním technologickým gigantům,“ řekl k výsledkům Jakub Hořický, ředitel studie TOP Zaměstnavatelé.

„FN Brno patří mezi jedno z vůbec nejspecializovanějších zdravotnických pracovišť v České republice. Naše nemocnice úzce spolupracuje s předními vědeckými centry u nás jako je například CEITEC, kde působí naši lékaři v roli vědeckých pracovníků. Neoddělitelnou součástí FN Brno je kontakt s lékařskými fakultami, zejména s LF MU, kde dochází k neustálé spolupráci. Pro mladé mediky pořádáme workshopy, kde se mohou seznámit s pracovními možnostmi v naší nemocnici a mohou si dle svých odborností zvolit příslušnou kliniku. Toto prestižní ocenění je pro nás dvojnásob pozitivní, protože jsme jedním z největších zaměstnavatelů v kraji,“ uvedl ředitel FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA.

0

Účastníky ze čtyř zemí přivítá zimní škola porodní asistence Midwifery in the 21st Century, jejíž první ročník pořádá v příštím týdnu Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. Hovořit se bude mimo jiné o specifikách péče o těhotné u nás a v zahraničí, nebudou chybět ani praktické lekce. Připraven je i celodenní kurz s uznávanou německou porodní asistentkou Barbarou Kosfeld.

„Porodnictví a porodní asistence jsou velmi dynamické obory, které ve většině případů odrážejí situaci ve společnosti. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi světa, ale i státy Evropské unie jsou tak výrazné, že nás napadlo zorganizovat setkání studentů a vyučujících z partnerských vysokých škol a tyto zvláštnosti a specifika probrat. Bouřlivou diskuzi očekáváme při rozhovorech nad kompetencemi porodních asistentek v evropském kontextu,“ uvedl přednosta pořádajícího ústavu porodní asistence Martin Procházka.

Zimní školy se v termínu 11. až 15. února zúčastní studenti a vyučující z České republiky, Belgie, Estonska a Německa. Na programu jsou teoretické přednáškové bloky v prostorách fakulty, také praktický výcvik na odděleních Porodnicko-gynekologické kliniky a Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Lekce se zaměří například na fyzioterapii v porodní asistenci nebo na srovnání perinatálních dat ze zemí účastníků, německá lektorka Barbara Kosfeld pak ve čtvrtek povede kurz na téma Porodní asistentka při fyziologickém těhotenství.

Barbara Kosfeld je označována jako v Evropě ojedinělá porodní asistentka. Její předností je spojení znalostí a praktických zkušeností z primární porodnické péče se schopností předat informace uceleným a přehledným způsobem. Její schopnost vysvětlit návaznost a kombinaci faktů a začlenit kombinaci příčiny a následku v celé šíři probírané látky je pro výuku bezpečné péče poskytované porodní asistentkou zcela zásadní. Díky tomu lze již z průběhu těhotenství „přečíst“ očekávaný průběh porodu. O kurzy Barbary Kosfeld bývá mimořádný zájem.

Zimní školu věnovanou porodní asistenci pořádá fakulta zdravotnických věd poprvé. A nemusí zůstat u jednorázové akce. Pokud se premiérový ročník podaří, chtěli by pořadatelé do budoucna spektrum účastníků rozšířit i o další země Evropské unie, případně Austrálii, kde má fakulta rovněž partnerskou instituci.

0

Modernizace radiodiagnostického oddělení Oblastní nemocnice Trutnov zdárně pokračuje. V pondělí 4. února dodavatel přivezl a začal instalovat novou magnetickou rezonanci. Přístroj váží 8 tun a stojí téměř 23 milionů. Do budovy jej musel po částech dopravit jeřáb přímo z ulice. Do zkušebního provozu půjde během března, první pacienty přivítá začátkem dubna.

 

„Modernizace trutnovské radiodiagnostiky bude stát téměř 28 milionů korun. Přístroj samotný vyjde na necelých 23 milionů, stavební úpravy na zhruba 5 milionů. Po úpravách vznikne moderní, pohodlné a příjemné prostředí nejen pro pacienty, ale také pro náš personál. V současné době chceme pořídit novou magnetickou rezonanci také do nemocnice v Náchodě a do budoucna zvažujeme novou rezonanci i do Oblastní nemocnice Jičín,“ uvedl náměstek pro zdravotnictví Aleš Cabicar.

Cenu přístroje uhradí z 85 % dotace z  Integrovaného regionálního operačního programu a zbytek dofinancuje Oblastní nemocnice Trutnov. Stavební úpravy zafinancuje Královéhradecký kraj.

Magnetická rezonance nabídne pacientům širší spektrum a kratší dobu vyšetření. Lékařům zase mnohem kvalitnější zobrazovací schopnosti a přesnější diagnostiku. Nejprve je však čeká důkladné školení.

 

„Nová magnetická rezonance má pětkrát vyšší intenzitu magnetického pole než přístroj, který jsme tu dosud měli. Je to špička ve své kategorii a přesahuje standardy i v jiných nemocnicích. Zkvalitní a zpřesní diagnostiku, v mnoha případech ji i zrychlí. Rozšíří se spektrum vyšetření, které zde budeme moci provádět. Je to obrovský skok kupředu,“ uvedl primář radiodiagnostického oddělení Jiří Bažant.

Stěhování několikatunové magnetické rezonance se uskutečnilo za plného provozu. Pracovníci dopravní firmy usměrňovali provoz v ulici M. Gorkého, zatímco velký jeřáb vykládal největší, téměř šestitunovou část přístroje a přenášel ji přes plot k budově nemocnice. V její zdi stavbaři vytvořili velký otvor, aby tudy mohla magnetická rezonance projet. Na zemi ležely kovové pláty, po kterých pracovníci dopravní firmy přístroj připevněný na kolečkách dotlačili až na místo.

Starou magnetickou rezonanci, která v Trutnově sloužila přes deset let, hodlá vedení Královéhradeckého kraje věnovat arménským lékařům.

 

„V Trutnovské nemocnici nemůžeme provozovat dva takovéto přístroje, i když by to pro nás i pro pacienty bylo příjemné. Dvě pracoviště nejsme schopní obsadit personálně a nepokryjí to ani smluvní vztahy s pojišťovnami. Během loňské návštěvy partnerského regionu Tavuš v Arménii jsme s hejtmanem Jiřím Štěpánem jednali o možnosti darovat magnetickou rezonanci arménskému ministerstvu zdravotnictví. O případném darování přístroje bude rozhodovat krajské zastupitelstvo,“ vysvětlil Aleš Cabicar.

Zájem o vyšetření na magnetické rezonanci je obrovský a s tím jsou spojeny bohužel také dlouhé čekací doby. V regionu je totiž v nemocnicích Zdravotnického holdingu pouze jediný přístroj. Koncem loňského roku tak Oblastní nemocnice Trutnov na oddělení posílila směny, aby vyšetřila denně více pacientů a zkrátila tak čekací doby. Nová rezonance by pak měla zkrátit i dobu samotného vyšetření.

0
Nejlepší nemocnice

Budova bývalé „zdravky“ v Přerově znovu ožije. Společnost AGEL tam chce od školního roku 2020/2011 otevřít novou vyšší odbornou školu (VOŠ), která bude sloužit pro výuku zdravotních sester. Olomoucký kraj záměr plně podpořil.

 „Vyšší odborná škola nabídne především kvalitní vzdělání. Neméně důležitá je i možnost následného uplatnění absolventů přímo v přerovské nemocnici nebo v některém z dalších zařízení, která v Olomouckém kraji provozujeme,“ uvedl místopředseda dozorčí rady společnosti AGEL Libor Vrba.

O podmínkách vzniku nové vyšší odborné školy jednali zástupci všech zúčastněných stran s Olomouckým krajem.

Desítky miliónů korun investuje hejtmanství například do lepšího vybavení zdravotnické záchranné služby a naše podpora nové školy v Přerově je dalším důkazem, že to s rozvojem kvalitního zdravotnictví v regionu myslíme vážně,“ zdůraznil hejtman Ladislav Okleštěk.

Do projektu se zapojí i město Přerov. Právě to je vlastníkem objektu bývalé zdravotnické školy. „Budovu jsme k tomuto účelu sami nabídli. Počítáme i s tím, že ji opravíme, pokud se současný technický stav ukáže jako nevyhovující,“ sdělil primátor Přerova Petr Měřínský.

Pomocnou ruku při zajištění chodu VOŠ nabídlo také olomoucké arcibiskupství. „Z naší strany nabízíme pomoc při duchovní formaci a etické výchově,“ dodal arcibiskup Jan Graubner.

Svoji podporu záměru vyjádří všechny strany v memorandu o spolupráci. Podepsat by ho měly v nejbližších týdnech.

0

S hospodařením nemocnic Zlínského kraje se na svém pondělním zasedání seznámili krajští radní. Všechny čtyři nemocnice vlastněné Zlínským krajem dosáhly k 30. listopadu 2018 kladného výsledku hospodaření.

Krajem vlastněné nemocnice tak dohromady hospodařily k poslednímu listopadu loňského roku se ziskem 132,606 milionu korun a jejich celkový čistý obrat dosáhl 6,466 miliard korun.

„Všem našim nemocnicím se tak nadále daří dosahovat kladného výsledku hospodaření. Za prvních jedenáct měsíců loňského roku hospodařila Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se ziskem 58,497 milionu korun, Kroměřížská nemocnice vykázala zisk 11,647 milionu, Uherskohradišťská nemocnice 36,631 milionu a Vsetínská nemocnice 25,831 milionu. Je potěšující, že zisk krajských nemocnic rostl i přes to, že v říjnu a listopadu byly vyplaceny odměny a zaměstnanecké benefity,“ informoval hejtman Jiří Čunek, zodpovědný za oblast krajského zdravotnictví.

0
Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU má od ledna 2019 nového přednostu. Stal se jím na základě výběrového řízení doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI. Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU patří k jedněm z největších v České republice. V roce 2017 prošlo jejími ambulancemi 49 242 pacientů a hospitalizováno bylo 4 413 pacientů. Klinika vyniká především komplexností svého zaměření, které se pohybuje od základní péče až po superspecializovanou akutní péči.  

Součástí kliniky je rovněž Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie

Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie pod vedením doc. MUDr. Petra Kaly, Ph.D., FESC, FSCAI, patří k největším centrům zaměřeným na diagnostiku a intervenční (katétrovou) léčbu srdečních onemocnění a zároveň představuje výzkumnou základnu v oblasti léčby pacientů s ischemickou chorobou srdeční a strukturálním postižením srdce. Jako mezinárodní edukační Centre of Excellence pro komplexní koronární intervence a koronární zobrazení organizuje pravidelná zahraniční školení a podílí se i na organizaci a programu prestižních evropských i severoamerických kongresů. V roce 2017 zde bylo provedeno celkem 1147 léčebných koronárních intervencí, z toho více než 600 výkonů bylo provedeno u pacientů s  akutním infarktem myokardu, 2 634 diagnostických vyšetření koronárních tepen (koronarografií) a téměř 100 strukturálních intervencí.Dlouhodobě se pracoviště zabývá konceptem tzv. funkční revaskularizace a využitím intrakoronárních zobrazovacích metod.

Královéhradecký kraj hodlá rozšířit lůžková zařízení v sociálních službách pro seniory a zdravotně postižené. Vynaloží na to více jak 2,6 miliardy korun bez DPH. Projekty zahrnují výstavbu nových objektů i rekonstrukce a rozšíření stávajících budov.

 

„Potřebujeme investovat do této oblasti v návaznosti na stárnutí populace a v souvislosti s tím na zvyšující se zájem a poptávku po službách pro seniory, na nedostupnost služeb sociální péče pro specifické cílové skupiny a na nevyhovující materiálně-technické podmínky zázemí některých ze stávajících pobytových služeb,“ zdůraznil náměstek hejtmana Vladimír Derner odpovědný za oblast sociálních věcí.

Zhruba 2,3 miliardy korun kraj vynaloží na rozšíření pobytových služeb pro seniory. Investice do rozvoje pobytových služeb pro osoby se zdravotním hendikepem si vyžádá přibližně 306 milionů korun.

Rozšíření lůžek pro seniory se dotkne celkem 18 objektů odhadově se 749 lůžky. Největším projektem je výstavba nového objektu Domova U Biřičky v Hradci Králové za přibližně 710 milionů korun.

Dalšími projekty je například rekonstrukce Domova důchodců Lampertice a jeho rozšíření do objektu v Žacléři, výstavba nového objektu pro Domov důchodců Tmavý důl či rekonstrukce budovy v areálu nemocnice Opočno a její využití pro službu domova pro seniory.

Vedle rozšíření počtu lůžek je potřeba zvýšit dostupnost služeb pro osoby se zdravotním hendikepem tam, kde služby buď nejsou dostupné či jen ve velmi omezené míře. Kvůli této územní nedostupnosti, specifikám cílových skupin a charakteru služeb, chceme, aby byl kraj zadavatelem i investorem,“ doplnil náměstek Derner s tím, že rozvojové záměry se týkají celkem sedmi objektů.

Jedním z nich je například modernizace a výstavba zázemí Barevné domky Hajnice. Pro tuto službu chce kraj vybudovat nový objekt. Odhadované náklady jsou přibližně 146 milionů korun.

0

Vlastní vedení má od 1. ledna nemocnice v Rychnově nad Kněžnou. Vedoucí funkcí prokuristy byl pověřen Luboš Mottl, který mezi roky 2009 a 2011 působil na pozici ředitele rychnovské nemocnice. Do nové funkce nastoupil dnes.

Luboš Mottl bude zastávat funkci prokuristy pověřeného řízením Nemocnice Rychnov nad Kněžnou. Bude disponovat plnou mocí a spolurozhodovat o hospodaření nemocnice. Organizačně bude rychnovská nemocnice i nadále spadat pod Oblastní nemocnici Náchod. Bude mít ale vlastní vedení pověřené prokurou, kterou nemocnici udělilo představenstvo náchodské nemocnice.

Tuto organizační změnu považuji za přípravnou etapu pro následné reorganizační kroky v řízení všech nemocnic ve správě Královéhradeckého kraje. Věřím, že se tyto kroky budou realizovat v roce 2019. Zároveň se tím posiluje odpovědnost rychnovské nemocnice a jednotlivých primariátů za kvalitu péče poskytované občanům Rychnovska a za zlepšení nepříznivého ekonomického vývoje, který rychnovská nemocnice vykazovala zejména v posledních dvou letech,“ uvedl náměstek hejtmana odpovědný za zdravotnictví Aleš Cabicar.

Jak jsem již několikrát zdůraznil, rychnovská nemocnice je pro rozvoj rychnovského regionu zásadní. Je důležité, že nemocnici povede Rychnovák, který nejenže zná potřeby nemocnice, ale personál zná jeho. Jmenováním Luboše Mottla se naplňuje to, co jsem vůči nemocnici deklaroval. Jsem přesvědčen, že jmenování vlastního vedení povede k její stabilizaci a uklidnění situace. Nové vedení musí vytvořit takové podmínky, aby lékaři a zdravotní personál nemocnice mohli poskytovat co nejkvalitnější péči obyvatelům Rychnovska. Jmenování vlastního ředitele nemocnice je první krok, další však musí následovat a pro mne je dalším zásadním krokem dostavba a rekonstrukce rychnovské nemocnice. Rychnovská nemocnice je nezastupitelným článkem nemocniční sítě Královéhradeckého kraje,“ řekl hejtman Jiří Štěpán.

Do nové funkce Luboše Mottla jmenovalo představenstvo Oblastní nemocnice Náchod. „Pan Mottl je všestranný člověk, který bude přínosem pro rychnovskou nemocnici. Věřím, že se jeho schopnosti odrazí nejen v chodu nemocnice, ale i v jejím hospodaření,“ sdělila předsedkyně představenstva náchodské nemocnice Ivana Urešová.

V tuto chvíli je potřeba poskytnout lidem smysl v tom, co dělají, a to se nakonec projeví i v ekonomických ukazatelích. Jako první je potřeba vyřešit nastavení vztahů mezi náchodskou a rychnovskou nemocnicí a odstranit nepříznivou personální situaci na jednotlivých odděleních nemocnice,“ uvedl Luboš Mottl.

Luboš Mottl vystudoval biomedicínské inženýrství na ČVUT a absolvoval postgraduální studium ekonomie a řízení na VŠE. V letech 2003 až 2009 byl ekonomicko-provozním náměstkem rychnovské nemocnice, kde byl mezi roky 2009 a 2011 ředitelem. V posledních letech působil na pozici vedoucího odboru investic, projektů a veřejných zakázek akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje, a. s.

Rychnovská nemocnice je od roku 2013 sloučena s Oblastní nemocnicí Náchod. Zajišťuje zdravotnickou péči pro spádovou oblast s minimálně 80 tisíci obyvateli. Do této oblasti spadá také průmyslová zóna Solnice-Kvasiny, kam dojíždí za prací na 12 tisíc lidí.

0

Trávit Silvestra lze jistě různými způsoby, ani tak však dárci krve nezapomněli na Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno. Poslední den roku 2018 takto oslavilo 63 dárců a 4 z nich dokonce dnes přišli na odběr poprvé. Odebíralo se ve zkráceném intervalu od 6:30 do 11 hod.

Transfuzní a tkáňové oddělení FN Brno má s dárci navázanou dlouhodobě velmi dobrou spolupráci, za kterou děkuje i primářka tohoto oddělení MUDr. Hana Lejdarová: „Ráda bych u příležitosti konce roku upřímně poděkovala vám všem, kteří jste darovali krev v Brně a v odběrovém středisku v Třebíči. Léčba transfuzními přípravky je nedílnou součástí moderní medicíny a není nahraditelná žádným alternativním způsobem. Je proto potěšující, že se daří registr dárců krve stále rozšiřovat. Snažíme se neustále pracovat na zlepšení komfortu našich dárců. Od 1. prosince 2018 byl po mnohaletém úsilí spuštěn systém internetového zvaní, který zjednoduší proces objednávání k odběru. Na přelomu roku bychom se také měli dočkat vyzývacího systému, od něhož si slibujeme další organizační zlepšení. Velmi si spolupráce s vámi vážíme. Doufám, že nám zachováte přízeň a budeme se na našich odběrových místech potkávat i nadále.“

230 milionů korun, 25 měsíců, 1080 metrů čtverečních zastavěné plochy, 7 podlaží a 102 lůžek, to je nový interní pavilon Vsetínské nemocnice. Výstavba nového interního pavilonu započala v září 2016 a ukončena byla v říjnu 2018. V úterý 18. prosince se konalo za účasti hejtmana Jiřího Čunka, krajských zastupitelů, vedení nemocnic, zástupců developera, dodavatelů vnitřního vybavení, vedení města Vsetín, starostů okolních obcí nebo významných donátorů Vsetínské nemocnice slavnostní otevření. Pacientům začne nová interna sloužit od ledna 2019. 

„Výstavba moderního objektu interny byla nutná s ohledem na havarijní stav stávající budovy interního oddělení, protože podmínky zde již nesplňovaly aktuální standardy a hygienické předpisy. Za připomenutí stojí, že i v dnešní době se tam nacházely pokoje o 10 lůžcích se společným sociálním zázemím na chodbě. To samozřejmě odpovídalo péči poskytované v roce 1911, tedy v době, kdy byla tato budova postavena, ale už ne dnešní moderní medicíně a poskytované péči,“ připomenul důvod výstavby interny hejtman Jiří Čunek s tím, že stará budova interny bude v roce 2020 zdemolována a na jejím místě bude vybudován nový chirurgický pavilon.

Budova nového pavilonu interny je sedmipodlažní, z toho je jedno podzemní a šest nadzemních. Podzemní podlaží a šesté podlaží jsou technického charakteru, to znamená, že v suterénu jsou technické místnosti, šatny pro personál, hlavní rozvodné, vakuové a kompresorové stanice, centrála potrubní pošty a technický kanál. V sedmém podlaží pak jsou strojovny vzduchotechniky a zdroj chladu. „V přízemí se nachází všechny interní ambulance, tedy příjmová ambulance pro pacienty interního spojeného lůžkového fondu, gastroenterologické pracoviště, kardiologie, neurologická ambulance, včetně EEG a EMG laboratoře,“ vyjmenoval primář interního oddělení Vsetínské nemocnice Ján Ürge a dodal: „Ve druhém podlaží se nachází multioborová jednotka intenzivní péče až pro 12 pacientů. Ve třetím až pátém podlaží jsou standardní lůžkové stanice pro interní a neurologické pacienty, v každém po 30 lůžkách, každý pokoj má vlastní koupelnu s toaletou. Podmínky pro péči o pacienty se výrazně zlepší. Nový pavilon je moderně koncipován a vybaven, nabízí srovnatelný standard jako moderní nemocnice okresního typu v zahraničí.“

Všechny pokoje jsou maximálně třílůžkové s vlastním sociálním zařízením, budova je plně klimatizovaná, pacientům nabízí bezplatné připojení k wifi a televizory na pokojích, které jsou v současné době již samozřejmostí na všech standardních lůžkových odděleních Vsetínské nemocnice.

Vzhledem k tomu, že se stavba nachází v zátopové oblasti, je její suterén zajištěn proti stoleté vodě speciální izolační technologií. „Součástí stavby byla také rekonstrukce záložního zdroje elektrické energie s kompletní výměnou dieselagregátu. Jeho nový výkon je 1,2 MW, což je mnohonásobně více než u předchozího dieselagregátu, ten měl výkon pouze 300 kW. Do nádrží se vejde až 1600 litrů nafty, což by znamenalo, že při výpadku dodávky elektrického proudu ze sítě bude zabezpečen standardní provoz nemocnice na zhruba 15 hodin,“ informoval Radomír Maráček, předseda představenstva všech krajských nemocnic.

„Provoz nového interního pavilonu bude zahájen začátkem ledna. V prvních dnech dojde ke stěhování ambulancí a lůžkové jednotky se pak budou stěhovat 7. a 8. ledna. Z tohoto důvodu nebudou od 2. do 4. ledna v provozu specializované ambulance nicméně příjmové ambulance budou fungovat v plném rozsahu,“ doplnila Věra Prousková, ředitelka Vsetínské nemocnice s tím, že lůžková péče stěhováním nijak omezena nebude.