Domů Zdravotnictví

Počátkem roku 2017 zahájila v Brně SurGal Clinic výstavbu Pavilonu následné péče ve vnitrobloku nemocnice (namísto původního parkoviště). Motivem k výstavbě nového Pavilonu byla zcela nedostatečná kapacita lůžek následné péče v Jihomoravském kraji a často nevyhovující prostředí některých stávajících zařízení LDN.

Nový pavilon nabídne 100 lůžek následné péče, vlastní stravovací provoz a 80 parkovacích krytých stání. Veškerá zdravotní péče je hrazena zdravotními pojišťovnami. Jako jediné pracoviště v kraji nabízíme i nadstandardní program s možností výběru jednolůžkového pokoje ze tří kategorií, stravu exclusive, rekondiční program a další doprovodné služby.

Pracoviště zahájilo svůj provoz v srpnu 2018 a postupně přijímá klienty dle žádostí jednotlivých pracovišť. V rámci příjmu pacientů je zprovozněn i elektronický formulář žádosti o příjem pro zjednodušení a zrychlení procesu příjmů pacientů.

Alergologická ambulance byla založena před 25 lety (1.8.1993) při tehdy III.interní (dnes gastroenterologické klinice) FN Brno v rámci koncepce vzniku dalších ambulancí s interním zaměřením (endokrinologie, diabetologie, dietologie…).

Od roku 2011 byl pracovišti alergologie při Interní gastroenterologické klinice FN Brno Ministerstvem zdravotnictví udělen status akreditačního pracoviště pro obor alergologie a klinická imunologie. Pracoviště tedy slouží jako superkonziliární a doškolovací pracoviště pro lékaře v přípravě na nástavbovou atestaci z oboru Alergologie a klinická imunologie.

Prognózy pro toto tisícíletí uvádějí, že každý druhý obyvatel této planety bude alergik a proto bude stoupat poptávka po péči o tyto pacienty.

Alergologická ambulance, jako jediná v České republice, se věnuje níže uvedeným specifickým tématům:

Od roku 1996 pečuje o pacientky s alergickými chorobami a astmatem v těhotenství a době laktace a spolupracuje s gynekologicko- porodnickými klinikami a dalšími porodnicemi v regionu.

Od roku 1998 se věnuje  lékovým alergiím a intolerancím. Zpočátku se jednalo převážně  intoleranci kyseliny acetylsalicylové a nesteroidních protizánětlivých léků (NSA), nyní na řadu léků dalších (biologická léčba, nízkomolekulární hepariny, imunosupresivní léčba, antibiotika, kortikosteroidy atd). Od roku 2014 je alergologická ambulance součástí pracovní skupiny Lékové alergie ČSAKI (České společnosti alergologie a klinické imunologie). Od roku 2012 jako jediné pracoviště v České republice se věnuje alergologická ambulance metodě desenzitizace tj indukce dočasné lékové tolerance, která umožní návrat jediné možné léčby ( na kterou je však pacient přecitlivělý) do léčebného režimu.

Alergologické pracoviště je od roku 2009 součást Národního centra pro těžké astma (NCTA) a je s klinikou plicních nemocí (KTRN) součástí Centra pro těžké astma pro Jihomoravský kraj.

Alergologická ambulance spolupracuje s dalšími fakultními pracovišti ve FN u sv. Anny, které nepůsobí ve FN Brno. S klinikou pracovního lékařství řeší profesní alergózy- alergickou rýmu a alergické astma) a s Ústavem alergologie a klinické imunologie diagnostiku a léčbu imunopatologií, převážně komplementového systému a imunodeficity.

Alergologická ambulance spolupracuje s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN Brno v péči o pacienty se systémovou mastocytózou, a dále se věnuje diagnostice potravinové alergie a syndromu histaminové intolerance.

Alergické choroby se řadí mezi civilizační onemocnění a jejich výskyt v populaci stoupá. V současnosti cca 40% světové populace trpí nějakou formou alergie. Alergickou rýmou, která je nejčastějším chronickým onemocněním, trpí 20-30 %, astmatem 5-10 % a atopickou dermatitidou přibližně 20 % populace. Dále jsou na alergologii vyšetřováni a léčeni pacienti s urtikarií, alergií na hmyz, potraviny a léky. Alergologická ambulance tedy pečuje o pacienty s alergologicko imunologickými chorobami vč. astmatu.

Zdroj: FN Bro, MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D , vedoucí alergologické ambulance IGEK

Převážná většina pacientů se infikovala klíšťovou encefalitidou na Blanensku a Vyškovsku, říká přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno prof. MUDr. Petr Husa, CSc. 

V poslední době přibývá pacientů přicházející s klíšťovou encefalitidou. Jaká je situace na Klinice infekčních chorob FN Brno?

Počty případů klíšťové encefalitidy (KE) meziročně kolísají. V rámci České republiky je to za posledních 10 let 400 – 900 případů ročně. Není přitom patrný žádný trend ke zvyšování počtu ročně diagnostikovaných případů. Počet onemocnění závisí  nejen na aktivitě klíšťat – nestačí jen teplé počasí, ale musí být i vlhko, aby byla klíšťata aktivní. Neméně důležitý je i lidský faktor, člověk musí mít důvod, proč pobývat v oblastech, kde se vyskytují infikovaná klíšťata. Proto první případy každoročně diagnostikujeme s odstupem zhruba  14 dní po volných dnech začátkem května. V letošním roce bylo v rámci Jihomoravského kraje hlášeno jen v červnu 21 případů KE, což několikanásobně překračuje situaci v jiných letech. Na KIinice infekčních chorob FN Brno bylo zatím hospitalizováno 29 pacientů s KE (od května do konce července 2018). V současnosti je to 7 pacientů s touto diagnózou. Převážná část z nich se infikovala na Blanensku a Vyškovsku.

Jaké jsou příznaky této nemoci? Jak vlastně člověk pozná, že může mít klíšťovou encefalitidu?

Typické jsou dvě fáze onemocnění. Po inkubační době 1 – 2 týdny přichází fáze první charakterizovaná příznaky podobnými chřipce – vzestup tělesné teploty, bolesti svalů, kloubů, hlavy, únava. Potom se stav zlepší, pacient je v podstatě bez potíží, trvá to i několik týdnů. Potom přichází fáze druhá s horečkou a příznaky postižení centrálního nervového systému. Typický je třes, bolest hlavy, porucha soustředění, psychické výkonnosti. Možná je obrna nervů zásobujících pletenec pažní. V nejtěžších případech i porucha vědomí (až koma) a základních životních funkcí (nutnost umělé plicní ventilace, podpora krevního oběhu).

Hraje v této nákaze svoji roli také lidská imunita?

To pravděpodobně ano, ale zásadní je vliv věku nemocného. U dětí je průběh většinou lehčí, statisticky jsou častější těžké průběhy u osob nad 60 let věku, ale komplikace se mohou vyskytnout i u mladších osob. Každý rok je na naší klinice hospitalizováno několik nemocných s těžkým průběhem KE s nutností intenzivní péče a umělé plicní ventilace. V rámci celé ČR každý rok několik osob v souvislosti s komplikovaným průběhem na KE zemře.

Je původcem pouze klíště nebo i jiný infikovaný hmyz?

Vektorem přenášejícím virus KE je jen klíště. V Evropě klíště obecné (Ixodes ricinus). Člověk se může infikovat i pitím nepasterizovaného mléka od zvířat, na které přeneslo virus klíště. Několik těchto případů se vyskytuje v ČR každý rok, čas od času jsou zaznamenány i menší epidemie.

Může se člověk tomuto druhu nemoci vyhnout například očkováním?

Očkování je dlouhodobě dostupné, vysoce účinné a bezpečné. Bohužel v ČR je proočkovanost jen asi 25 procent, v JmK jen 21 procent (2015). Důsledkem toho je, že čtvrtina všech případů KE diagnostikovaných v Evropě je v ČR. Základní očkování je třemi dávkami vakcíny – den 0, za 1 – 3 měsíce po první dávce, za 5 – 12 měsíců po 2. dávce. První přeočkování jednou dávkou vakcíny se doporučuje po třech letech, potom každých 3 – 5 let (kratší interval u starších lidí). V sousedním Rakousku je očkováno 80 – 90 procent obyvatelstva a KE se proto stala v této zemi relativně vzácným onemocněním.

Jak probíhá standardní léčba u klíšťové encefalitidy?

Léčba je jen symptomatická – proti otoku mozku, proti bolestem, rehabilitace obrn. U těžkých průběhů je to léčba intenzivní, potřebná pro zachování základních životních funkcí.

Co doporučujete lidem, aby se klíšťové encefalitidě uměli vyhnout?

Zásadní je očkování, pak nemusí nikdo na toto onemocnění myslet. V našem životním prostředí nelze úplně eliminovat nebezpečí přisátí klíštěte. 3585_afd6a44c7d Zdroj: FN Brno

Fakultní nemocnice Brno v těchto týdnech zahájila poslední fázi obnovy svého lůžkového fondu. Jde o výměnu lůžek pořízených v osmdesátých letech minulého století. Nová lůžka zvýší komfort pacientů, ale i zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče.

Tento proces byl zahájen již koncem roku 2017, kdy došlo k výměně lůžek určených pro poskytování intenzivní péče a lůžek pro malé děti, tedy batolecí lůžka. V současné době se vyměňují lůžka určená pro standardní oddělení a to napříč celou Fakultní nemocnicí Brno – areál Bohunice, Dětská nemocnice a Porodnice na Obilním trhu 11. V této etapě dojde k výměně 1 131 lůžek. Finanční prostředky na kompletní moderní lůžkový fond obdržela nemocnice z evropských fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu IROP. Výše investice je 45,6 mil. Kč (85 % IROP EU a 15% SR).

Koncem června uplyne již čtvrt roku od podpisu smlouvy na první etapu modernizace Oblastní nemocnice Náchod za 1,344 miliardy korun. Za tuto dobu dělníci v nemocničním areálu provedli demoliční a přípravné práce. Nyní začne samotná stavba, kterou dnes zahájili zástupci Královéhradeckého kraje, města Náchod a stavebních firem.

 

„Dostavba a modernizace Oblastní nemocnice Náchod už opravdu není jen slibem nebo zprávou o podpisu smlouvy. Stavební práce začaly a budou intenzivně pokračovat, dokud nebude hotovo. Musíme náchodskou nemocnici modernizovat, protože věřím, že pouze kvalitní a moderní zázemí nám zajistí příchod nových lékařů a sester. Jsem velmi rád, že slib, že na jaře začneme stavět, jsme splnili a harmonogram, který jsme si předsevzali, plníme,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.

Od předání staveniště dělníci pracovali na přípravách pro samotný začátek stavby. Zbourána byla hospodářská budova včetně spojovacích koridorů, které ji propojovaly s pavilony A a D. Před demolicí byla upravena trasa potrubní pošty, která hospodářskou budovu vedla. Jako další bylo nutné provést montáž základových patek a provizorních technických rozvodů podél stávajících objektů.

 

„Považuji tento projekt za nejtěžší v mé dosavadní kariéře. Děkuji celému svému týmu za tvrdou práci, kterou odvedl. Za kraj také na vše dohlížíme, aby nás nic nezdržovalo v harmonogramu stavby. Jednou za týden také pravidelně jezdíme na kontrolní dny. Zároveň máme vždy za Královéhradecký kraj alespoň jednoho pracovníka na stavbě samotné,“ řekl radní Václav Řehoř odpovědný za oblast investic a majetku.

Práce zahrnuly také zřízení sjezdu pro sanitní vozy na ulici Purkyňovy. Z ulice Nemocniční byl zajištěn nový vstup do pavilonu rehabilitace. Kvůli zákazu parkování je nutné neustále dohlížet na dopravní stav v okolí nemocnice.

 

„Dopravní situace v této lokalitě není a nebude jednoduchá. Návštěvníky a zaměstnance už nyní primárně trápí především parkování. Je zřejmé, že během stavby budeme muset všichni ubrat ze svého komfortu a nebudeme moci zaparkovat v bezprostřední blízkosti nemocnice. Proto jsme jako město nabídli alespoň možnost rozšíření dopravních spojů městské hromadné dopravy a připravujeme v nejbližších týdnech po nezbytných stavebních úpravách (vybudování zálivu pro zastávku BUS ve směru do města) zavedení autobusového spojení pro personál i návštěvníky nemocnice v kratších časových intervalech. A samozřejmě hledáme další možnosti pro parkování po dobu rekonstrukce. Zvažujeme úpravu plochy mezi horním a dolním areálem nemocnice u ZŠ TGM, jistou alternativou pak bude i parkování v docházkové vzdálenosti hned za řekou Metuje, u sportovní haly v ulici Na Hamrech,“ sdělil starosta města Náchod Jan Birke.

 

Základem modernizace je výstavba dvou nových nemocničních objektů J a K, které jsou na sebe napojeny jak v nadzemní části, tak v podzemí. Dále vznikne objekt O, kde budou uloženy zdroje medicinálních plynů, bude vystavěn nadzemní koridor mezi budovami A a K. Zároveň se mimo jiné počítá s vybudováním chodníků a přístupových komunikací.

Náchodská nemocnice byla dlouho investičně podfinancovaná, protože se stále nedařilo zahájit výstavbu. Naší představou je, že touto enormní investicí se Oblastní nemocnice Náchod zmodernizuje na několik nadcházejících desetiletí. Jedná se o klíčovou investici do zdravotnické infrastruktury, kterou jistě ocení nejen každý občan ve spadu této nemocnice, ale věřím, že i náš lékařský personál,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar.

Na první etapu modernizace Oblastní nemocnice Náchod se v listopadu 2017 sešly celkem tři nabídky. Nejnižší částku ve výši 1,344 miliardy korun nabídlo konsorcium společností Geosan Group, a. s. a BAK stavební společnost, a. s., které nyní projekt realizuje.

Královéhradecký kraj poprvé tendr na modernizaci náchodské nemocnice vypsal v březnu 2012, v květnu následujícího roku ho zrušil. Podobný případ byl u druhého tendru, který kraj vypsal v červenci 2015. Třetí tendr zrušilo nové vedení kraje v prosinci 2016 z důvodu jeho nedůvěryhodnosti a následně vypsalo 1. srpna 2017 v pořadí čtvrtý tendr.

Poklepání na základní kámen ON Náchod (3.3)

Ještě do konce června mohou občané navrhnout na ocenění lékaře, zdravotníky, sanitáře, zkrátka kohokoliv z široké sféry lékařských i nelékařských profesí ve zdravotnictví.

„U zdravotníků předpokládáme, že pomáhají od nemocí, že tiší bolest i úzkost a že to dělají jaksi automaticky, že to mají ´v popisu práce´. Jenže i oni jsou lidé, kteří se sami potýkají s únavou a s vlastními starostmi, které nedávají najevo. Tato anketa je způsob, jak upozornit nejen na profesionalitu, ale také na vlídný přístup ke kolegům a k pacientům, na laskavost a empatii, protože to vše je velmi důležité – a zvláště když je člověk nemocný a potřebuje povzbuzení,“ řekl hejtman Jiří Čunek, zodpovědný za zdravotnictví.

Zlínský kraj letos vyhlašuje již pátý ročník „Pracovníka roku ve zdravotních službách“. Z předložených nominací budou odbornou komisí vyhodnoceny a následně oceněny tři lidé ve dvou kategoriích: lékař a nelékařský zdravotnický personál. Kdokoliv z veřejnosti chce přispět svým tipem, najde podrobné informace i návrhový list na webu Zlínského kraje, nebo se vše potřebné dozví v Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Zlínského kraje.

Integrovanou strategickou koncepce pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji připravuje v současnosti Zlínský kraj. Koncepce pro období let 2020–2030 má přinést pohled na další rozvoj zdravotních služeb v kraji, který rozpracovala stávající schválená koncepce, a to pro podmínky nového desetiletí.

„Cílem koncepce je přehledně zpracovat silné i slabé stránky zdravotních služeb ve Zlínském kraji poskytovaných veřejnými i privátními nemocnicemi,“ informoval hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Kromě koncepce strategického rozvoje je krajské zdravotnictví obsaženo také v Programu rozvoje území Zlínského kraje (PRÚZK), což je další důležitý koncepční dokument kraje a v Koncepci řízení nemocnic založených Zlínským krajem, která se týká pouze nemocnic vlastněných krajem. Stavební část rozvoje pak řeší generel nemocnic, který má každá krajská nemocnice zpracovaný zvlášť.

Koncepce na léta 2020-2030 bude klíčovým strategickým dokumentem určujícím další směry vývoje zdravotnictví a zdravotních služeb ve Zlínském kraji. „Reagovat bude zejména na nepříznivý demografický vývoj, tj. stárnutí populace, který s sebou bude přinášet řadu zdravotních i sociálních rizik,“ doplnil hejtman Čunek.

Koncepce tak bude mimo jiné řešit optimální potřebu budoucího lůžkového fondu, co do jeho struktury, kapacity, efektivního využití, a to včetně odpovídajícího personálního a technického zabezpečení. Vedle ambulantní a lůžkové péče bude nutný i rozvoj zdravotních služeb poskytovaných ve vlastním sociálním prostředí pacienta, zejména pak domácí péče. V souvislosti se stárnutím populace bude také vyšší požadavek na počet zdravotnického personálu, kterého je již nyní nejen ve Zlínském kraji nedostatek. Při pohledu do budoucnosti je také důležité zohlednění nových medicínských metod a zdravotnické techniky, včetně elektronizace zdravotnictví (eHealth) a její soulad s celorepublikovou strategií eGovernmentu.

Koncepce vznikne do konce roku 2019. Její zpracování je součástí projektu „Strategické dokumenty Zlínského kraje,“ v rámci kterého mají být zpracovány také aktualizované koncepce rozvoje cyklodopravy, kolejové dopravy a cestovního ruchu ve Zlínském kraji a také zcela nová koncepce vývoje sociálních služeb. Na zpracování koncepčních dokumentů kraj obdržel dotaci z Operačního programu Zaměstnanost ve výši 8,1 milionů korun, 500 tisíc uhradí z vlastního rozpočtu.

Nemocnice, zdravotnická zařízení i lékárny čekají v blízké budoucnosti změny, které přímo s medicínou příliš společného nemají. Budou se muset vypořádat s novými nařízeními a předpisy, které přináší povinnost vydávání elektronických receptů, směrnice o verifikaci léčiv a obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Podle ředitelů nemocnic to znamená nemalé výdaje a potřebu nových zaměstnanců, kteří ale v této oblasti chybí. O tom, jak se s těmito novinkami ve zdravotnictví vypořádat, přišli diskutovat 22. února do Prahy na Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví. Akci již tradičně pořádala společnost Magnus Regio.

BS-zdravotnictvi-52

Úvodní slovo si vzal Radek Policar, náměstek pro legislativu a právo z Ministerstva zdravotnictví ČR. Podotknul, že je na setkání připraven probrat záležitosti, které sice nejsou příjemné, ale je potřeba o nich diskutovat. „Například GDPR – zatím žádný evropský předpis tolik do činnosti zdravotníků nezasáhl. Informace, které o něm kolují, jsou ale často přehnané. GDPR má velkou nevýhodu, nebo výhodu, Jak se to vezme. Dostávám na toto téma zcela konkrétní otázky, na které ale není konkrétní odpověď. Částečně je možné si toto nařízení vykládat podle svého, pokud dokážeme náš postup racionálně vysvětlit,“ upozornil Policar.

Připomněl také, že pro ty, kdo se o osobní údaje klientů odpovědně starali už v minulosti, bude nyní práce jednodušší. „Je potřeba udělat inventuru a během ní se ujistit, jestli jsou shromažďována správná data a jestli k nim máme souhlas,“ doplnil Policar. Nařízení GDPR, které vstoupí v účinnost 25. května, se podle ministerstva přímo nedotkne pacientů. „Není k tomu žádný právní důvod, aby například dostali v čekárně nějaká lejstra na vyplnění,“ dodal.

BS-zdravotnictvi-29

Verifikace léčiv Další novinkou, se kterou si dělají starosti výrobci, distributoři léčiv i lékárníci, je směrnice o verifikaci léčiv, které mimo jiné nařizuje označování a následné snímání všech krabiček léků, aby se předešlo padělání. Podle ministerstva se jedná o celoevropské nařízení, vycházející z celkové potřeby unie, se kterou „se vezou“ i země, které problémy s padělky nemají, jako právě Česká republika. „Je to daň za benefity, která EU poskytuje, i když to znamená náklady a navýšení práce a přínosy zatím nějak nezaznamenáváme,“ vysvětlil Policar.

Podle Apoleny Jonášové, ředitelky sekce dozoru Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Českou republiku padělky ale zase tolik nemíjí. „V minulosti se tu nějaké padělky mihly, i když se nikdy nedostaly až do lékáren. Jinde v Evropě je ale tento fenomén na vzestupu. Například víme o případu z Finska, kdy u jednoho pacienta neúčinkovala léčba a zjistilo se, že mu byl podáván padělek, který obsahoval pouze 80 % účinné látky,“ nechala se slyšet Jonášová.

BS-zdravotnictvi-48

S jejím názorem nesouhlasil Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. „Padělky v ČR byly, jsou a budou. Nevyskytují se ale v lékárnách, ale na tržištích nebo na internetu. Těmto cestám verifikace léčiv nezabrání. Pro lékárny to navíc znamená vícenáklady dosahující až 500 milionů korun. Nejde jen o pořízení čteček, ale také o proškolení personálu, vracení sporných léků a tak dále,“ namítá Chudoba.

Na komplikace, které má verifikace přinést, upozorňuje také Michal Hojný, vedoucí lékárník IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny) ze sekce nemocničních lékárníků ČFS (Česká farmaceutická společnost). Podle pilotního provozu ze zahraničí víme, jak vysoký je nárůst personální náročnosti. Ověřování jedné krabičky může trvat až 2,5 vteřiny. Vidíme tedy jen potřebu nárůstu personálu, který ale ve zdravotnictví prostě chybí, a nic, co by motivovalo,“ upozornil Hojný. V technickém hledisku podle něj problém není, naopak pacienti ale prodloužený čas vydávání léků poznají.

BS-zdravotnictvi-54

Otázkou také je, kdo by měl nést náklady, které se s verifikací pojí. Podle Chudoby ten, kdo si verifikaci objednal. Tedy stát, prostřednictvím pojišťoven. Policar v odpovědi upozornil, že ministerstvo zdravotnictví nemá v úmyslu do financování vstupovat vůbec.

Chudoba v diskuzi také upozornil na sankce, které by mohly na lékárníky padnout, a které jsou druhé nejvyšší v Evropě. Podle Jonášové ale nebudou dopady tak hrozné. „Podle mě je sice nejhorší, čeho se může lékárník dopustit, právě to, pokud vydá padělek a ohrozí tak pacienta. Přesto se pokuty běžně nepohybují ani v horní polovině sazby,“ informovala Jonášová. Proč se liší výška sankcí v jednotlivých státech, přestože nařízení je stejné pro celou EU, vysvětlila tím, že v jiných zemích je k finanční sankci navíc přidružená trestně právní sankce, které se čeští lékárníci obávat nemusí.

BS-zdravotnictvi-61 Elektronické recepty

Elektronické recepty už jsou v oběhu. Zda za jejich nevydávání už letos budou padat pokuty, to zatím není jisté. Lékárníci ale zatím mají problém s přihlášením do centrálního systému. „Nedovedu si to moc představit bez pomoci IT pracovníka. Mně to trvalo hodinu a půl,“ obrátil se na přítomné viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Vydávat recepty už podle něj tak obtížné, jako přihlášení do samotného systému, není. „Lidé se ale ptají, jestli nemůžou dostat normální, papírový recept. Rozhodne e-recepty zatím neposilují důvěru mezi lékařem a pacientem. Nechtějí, aby nechávali stopu po tom, co si kde kupují. A možná i to je nakonec může vyhnat na černý trh,“ upozornil Mrozek.

Problémy s přihlášením podle ministerstva zdravotnictví vznikají kvůli tomu, že elektronizace českého zdravotnictví dlouhodobě zaostává. „Není lehké vyrovnat se s desetiletím špatného vývoje elektronizace. Ale připravujeme technické i legislativní změny,“ ubezpečil Martin Zeman, ředitel odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví České republiky.

BS-zdravotnictvi-39 „Osobně nechápu, proč nejdeme v případě e-receptů cestou výhod, která by si získala lékaře,“ pokračoval v diskuzi Mrozek. „Zatím je jediná výhoda, tedy alespoň mediálně, že může lékař poslat recept pacientovi na mobil. Jenomže to je bez vyšetření přece nesmysl! Zato chybí důležitá kontra medikace,“ připomenul.

O personální dopady se bojí ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. „Sotva zvládáme běžný provoz. Musíme řešit verifikaci léčiv, e-recepty, GDPR, nedovedu si představit, kde ne to vezmeme další lidi,“ upozornila.

Jak se nemocnice s finančními i personálními problémy vyrovnají, ukáže čas. K další diskuzi mezi nemocnicemi a státním sektorem bude příležitost nejpozději letos na podzim, kdy proběhne už 10. setkání u kulatého stolu pro ředitele nemocnic. Setkání se bude konat v Brně, opět pod taktovkou společnosti Magnus Regio.

BS-zdravotnictvi-38

BS-zdravotnictvi-19

BS-zdravotnictvi-18

Ve čtvrtek 15. února 2018 převzalo Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Brno pět monitorů pro oddělení intermediární péče ke sledování životních funkcí.

Dar ve výši 300 tis. Kč předali zástupci spolku POMÁHÁME, z.s., v čele s předsedou Markem Chýlou Neonatologickému oddělení. Monitory zlepší situaci s nedostatkem monitorovací techniky, zajistí stálé sledování předčasně narozených a jinak ohrožených novorozenců a dále umožňují sledovat tepovou frekvenci, nasycení krve kyslíkem a krevní tlak. Zdravotnický tým tak může na základě vyhodnocení sledovaných funkcí poskytnout novorozenci adekvátní podporu.

BOHUMÍN – Dveře prádelny Bohumínské městské nemocnice se na konci ledna definitivně uzavřely. Bez několikamiliónové investice do její modernizace už nebylo možné zajistit její další bezproblémový provoz.

Nemocnice proto přistoupila k uzavření prádelny a nasmlouvání praní prádla od února mimo špitál. Ročně ji služba vyjde na necelé tři miliony korun.

„Je to všude obdobné. Špitály nejsou v ideální finanční kondici, snaží se šetřit a investovat především do personálu, zdravotnického vybavení a budov. Podle propočtů by modernizace naší prádelny přišla na víc než 13 miliónů korun, a pokud by se na sebe měla vydělat, museli bychom horečnatě shánět zákazníky i jinde, a to teď není naší prioritou ani specializací. My teď potřebujeme lákat do nemocnice zdravotníky a pacienty, a ne shánět zákazníky pro prádelnu. To přenecháme jiným specialistům. Všem zaměstnancům děkuji za dlouholeté kvalitně odváděné služby,“ uvedl předseda představenstva nemocnice Igor Bruzl s tím, že někteří pracovníci v rámci logistiky v nemocnici zůstali, jiní se rekvalifikovali na ošetřovatelky a dalším nabídl práci nový dodavatel. Ostatním skončily dohody.

Praní nemocničního prádla je vzhledem k hygienickým a logistickým nárokům poměrně složité. I proto se nakonec do výběrového řízení přihlásili pouze dva zájemci. „Obě nabídky podaly společnosti, které jsou v praní prádla ve zdravotnických zařízeních v regionu i mimo něj velmi zkušené. Výhodnější nabídku předložil ostravský Renatex, s nímž jsme uzavřeli smlouvu,“ upřesnil Bruzl.

Celá logistika bude nová a moderní. Prádlo bude opatřeno čipy a čárovými kódy, a tak bude mít nemocnice dokonalý přehled o tom, kde se právě nachází. „Samozřejmě bude nutné, aby si naši zaměstnanci na nový způsob zvykli. Vybraný dodavatel bude zajišťovat i obměnu zničeného nebo ztraceného prádla. Věřím, že nový systém rychle vychytáme a že naši pacienti nepoznají zásadní změnu. A pokud ano, tak jen k lepšímu,“ dodal Igor Bruzl.