Domů Zdravotnictví

0

Plodnost – zásadní téma všech civilizací napříč celou historií lidstva. Vždy byla velkým tématem. A stále je. V dnešní době se medicína vyvíjí obrovským tempem a o medicíně reprodukční to platí dvojnásobně. Dítě dnes může počít skoro zázrakem i spousta žen, která by se v minulosti musela naděje na miminko vzdát.

České reprodukční lékařství patří právem mezi světovou špičku. Důkazem je nejen vysoký počet specializovaných pracovišť, ale také množství zahraničních párů, které sem přání počít dítě přivádí. Prestiž a uznání v tomto oboru si čeští odborníci vybudovali zejména díky stabilně vysoké úrovni poskytované péče, úspěšnosti léčby i participaci na celosvětovém výzkumu. „Díky opakované účasti na mezinárodních výzkumech a studiích, můžeme využívat nové postupy a medikace a zároveň posouvat hranice dostupnosti finančně náročné léčby i českým párům zapojeným do studií,“ řekla Hana Višňová z kliniky IVF CUBE.

Další důkaz vysoké úrovně české vědy na tomto poli přišel v květnu. S pomocí techniky polarizační mikroskopie umí odborníci vyšetřit zralost vajíček předtím, než je uměle oplodní a zavedou do dělohy. Pokud ještě nejsou zralá, nechají je na misce i několik hodin zrát. „Některým pacientkám vajíčko nestačilo úplně dozrát, to ale před odběrem nelze poznat. Pokud dojde k umělému oplodnění takového vajíčka, je šance na úspěšné těhotenství značně snížená. To ukazují nejen starší publikované práce, ale i výsledky naší studie,“ vysvětlila vědkyně Zuzana Holubcová z brněnské reprodukční kliniky Reprofit.

Využitelnost embryí z plně zralých vajíček je více než trojnásobná proti těm, která jsou oplozena předčasně.

Unikátní metodu zkoumání zralosti vajíček otiskl prestižní mezinárodní odborný časopis Journal of Assisted Reproduction and Genetics. Je to vůbec poprvé, co česká reprodukční klinika publikovala výsledky aplikovaného výzkumu v takto prestižním médiu, a dokonce na titulní straně.

V reprodukční medicíně se zkrátka stále něco děje. A to nejen na poli vědeckém, ale také legislativním. Dynamicky rozvíjející se věda změnila podmínky poskytování péče v oboru reprodukční medicíny, ale ovlivnila i úhradu ze zdravotního pojištění. Došlo ke stanovení hranice věku ženy pro úhradu ze zdravotního pojištění, i věku pro podstoupení samotného umělého oplodnění či ke změně počtu hrazených cyklů, kdy byl navýšen počet hrazených cyklů z 3 na 4, u pacientek, kterým je v prvních dvou transferech přeneseno pouze 1 embryo. Doposud však chybí například legislativa pro náhradní mateřství, přestože tato metoda není dnes již tak okrajovou záležitostí.

Jaké jsou další trendy v této sféře? Budoucnost je preimplantační genetické testování. První bylo před devatenácti lety poprvé úspěšně provedeno v reprodukční klinice Repromeda. Dnes již často tvoří zcela standardní součást léčby páru, kterému se nedaří otěhotnět nebo donosit zdravé dítě. „Původní dogmata léčby se bourají a vítězí individuální přístup. Každý pár je jiný a má své specifické charakteristiky, proto se také budou použité léčebné metody různit. Centra reprodukční medicíny nabízejí stále nové a sofistikovanější postupy a asistovaná reprodukce dokáže každým rokem pomáhat více a více párům,“ uvedla ředitelka kliniky Repromeda Kateřina Veselá.

Roste nejen počet zájemkyň o asistovanou reprodukci, ale také jejich věk. V průběhu posledních dvou desetiletí výrazně vzrostl průměrný věk rodiček. Na počátku 90. let ženy rodily ještě před věkovou hranicí 25 let, nyní je už překročena hranice 30 let. U žen podstupujících IVF léčbu je průměrný věk ještě vyšší. Ten dosahoval v roce 2010 průměru 33,9 let, v roce 2013 34,8 let, v roce 2015 to bylo již 35,3 let a nakonec v roce 2016 byl průměrný věk ženy 35,6 let. U mužů je věk o cca 3 roky vyšší.

„Stále se zvyšuje průměrný věk žen i mužů přicházejících k léčbě, a tak reprodukční medicína kromě vhodné osvěty, jak přijít k léčbě včas, hledá stále nové možnosti, jak co nejoptimálněji postupovat i ve věkové kategorii nad 40 let,“ dodala Kateřina Veselá.

Autor: Michaela Římanová

0
Sociální služby

České zdravotnictví, které má jinak dobré výsledky, zatím v oblasti elektronizace v mezinárodním srovnání propadá. Využití chytrých technologií ve zdravotnictví je jednoznačný trend, zatím se ale převážně odehrává na individuální úrovni – vznikají jednotlivé zajímavé aplikace, lidé využívají chytré přístroje pro sledování svého zdravotního stavu. Koncepční rozvoj elektronizace zdravotnictví má za cíl projekt eHealth, jehož první pilotní projekty již běží v jednotlivých krajích.

eHealth je koncept využívající informační a komunikační technologie k podpoře prevence, diagnostiky, léčby i veřejného zdraví a zdravého životního stylu. Zahrnuje tedy několik rovin, primárním cílem v současné době je zajistit efektivní předávání informací mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními nebo například záchrannou službou a nemocnicí.

Situace je v současné době taková, že nedochází k žádné elektronické komunikaci mezi nemocnicemi a zdravotnickou záchrannou službou. Ta je však plně vybavena tablety a tiskárnami přímo ve výjezdových vozidlech i ve vrtulnících. Ve chvíli, kdy sanitka přiváží pacienta do nemocnice, musí lékař do tabletu zaznamenat veškeré potřebné údaje k tomu, aby při předání pacienta předal také vytištěnou a podepsanou lékařskou zprávu, kterou si přebírá nemocnice. Logickým cílem je tedy stav, kdy lékař v sanitce napíše lékařskou zprávu a uloží ji do centra, odkud se automaticky přenese v elektronické podobě do informačního systému dané nemocnice. Nemocnice tak bude mít tuto zprávu přístupnou stejně jako všechny ostatní (například ambulantní, laboratorní) zprávy o daném pacientovi. Sníží se tak byrokratická zátěž, ale především možnost pochybení a lékaři budou mít okamžitě k dispozici důležité informace.

„V rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) podporuje Evropská unie také rozvoj elektronického zdravotnictví, na který přispívá částkou 239 mil. Kč. V první řadě jde o vybudování základní resortní infrastruktury,“ říká Helena Miškovičová, ředitelka Sekce administrace programů IROP Centra pro regionální rozvoj ČR a dodává: „Pilotní projekty v současné době běží ve dvou krajích. V Jihomoravském kraji se jedná o vybudování nového systému pro výměnu zdravotnické dokumentace. V Praze pak o projekt Informačního a datového resortního rozhraní a také projekt IRIS, systém integrované psychiatrické péče.“

eRecepty jsou jen začátek

Zdravotnictví stojí na prahu revoluce, širšímu využití technologií ale brání několik faktorů: především se jedná o oblast silně citlivou na ochranu dat a údajů. Dalším faktorem je určitý odpor a nedůvěra části lékařů k moderním technologiím. Posilování role IT spojují zejména s vyšší administrativní zátěží a nelze se jim divit, že se chtějí soustředit především na poskytování kvalitní lékařské péče. Technologie by jim měly práci ulehčovat, nikoli komplikovat. Odlišné je vnímání využití technologií pacienty. Zejména zástupci mladší generace by i při komunikaci s lékaři rádi využívali stejné nástroje jako v běžném životě.

(red)

0
investice nemocnice

Soukromí, klid nebo i vlastní televize či lednička. To jsou nejčastější výhody, za které jsou pacienti ochotni si připlatit ve zdravotnických zařízeních. Zájem o placené služby se zvyšuje a v některých nemocnicích jsou nadstandardní pokoje vytížené prakticky nepřetržitě.

Ve většině oslovených nemocnic je největší zájem o nadstandardní pokoje na porodnicko-gynekologickém oddělení. Čerství rodiče upřednostňují klid, nepřetržitou dobu návštěv, vlastní sprchu a záchod nebo také gauč či další lůžko na přespání.

V červenci otevřela na oddělení šestinedělí dva nové nadstandardní pokoje nemocnice v Jeseníku. „Každá druhá maminka, která k nám přijela rodit, se hned u příjmu informovala na možnosti nadstandardního pokoje. Dosud jsme mohli nabídnout pouze možnost vyhradit pokoj pro jednu ženu, a tedy z něj udělat jednolůžkový. Sociální zařízení, které je sice rok a půl zpátky moderně rekonstruované, je však společné pro všechny hospitalizované rodičky. A je přirozené, že ženy po porodu chtějí mít co nejvíce soukromí. Proto jsme se rozhodli dva pokoje zcela zrenovovat a propojit se sociálním zařízením,“ popsala primářka gynekologicko-porodnického oddělení Jana Chrastinová. Poplatek za menší z nových pokojů je tři sta korun, za větší pak pět set korun na den.

Stoprocentně vytížené jsou i nadstandardní pokoje na gynekologicko-porodnickém oddělení ve Fakultní nemocnici Brno. „Ve své podstatě je zájem o nadstandardy vysoký na všech odděleních, ale nejvíce zájemců je na Gynekologicko-porodnické klinice v souvislosti s porodem, a ty nemůžeme vždy uspokojit,“ informoval mluvčí nemocnice Pavel Žára.

Brněnská fakultní nemocnice v Bohunicích nabízí pacientům na svých odděleních celkem čtyři druhy nadstandardů, z nich je nejluxusnější dvoupokojový apartmán, který si lidé mohou pronajmout za 2243 korun na den. Nemocnice kromě lepších pokojů nabízí také další nadstandardní služby, například léčebnou kosmetiku, rehabilitace, manažerské zdravotní programy, program zdravého životního stylu apod.

Stoupající zájem o nadstandardní pokoje potvrzuje také mluvčí ostravské fakultní nemocnice Iva Piskalová. „Vytíženost je každým rokem vyšší. Za první pololetí je téměř sedmdesát procent, ale na některých odděleních dosahuje až sta procent. Největší zájem je o pokoje na Gynekologicko-porodnické klinice, Ortopedickém oddělení a Neurochirurgické klinice,“ uvedla. Cena za nadstandardní pokoj se u jednotlivých oddělení liší, začíná obvykle na šesti stech korunách za den.

Nejen v nemocnicích

Nemocnice však nejsou jediná zdravotnická pracoviště, kde si pacienti mohou připlatit za lepší služby. Příkladem může být brněnská reprodukční klinika Repromeda, která lidem nabízí třeba nadstandardní metody oplozování, metody výběru nejkvalitnější spermie či vajíčka, semikontinuální monitorování vývoje embryí či léčebné balíčky. „Bylo by velmi vhodné, aby se možnost nadstandardních služeb nabízela i ve státních a univerzitních nemocnicích napříč obory, nejen v zařízeních soukromých. Řešením by bylo zřídit komerční připojištění,“ komentovala lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Kateřina Veselá.

Různé formy spoluúčasti pacientů na financování zdravotní péče budou v následujících letech zřejmě čím dál častější. A to nejen díky širší nabídce ze strany zdravotnických zařízení, ale kvůli ekonomické udržitelnosti českého zdravotnictví. Odborníci z Evropské komise a také následně Hospodářská komora ČR upozornili, že kvůli stárnutí populace není dlouhodobě možné pokrýt výdaje na zdravotní péči z poplatků na zdravotnické pojištění. Zatímco plátců pojištění ubývá, počet takzvaných státních pojištěnců stoupá. Hospodářská komora proto iniciuje jednání o nové podobě financování zdravotnictví. „Většina předchozích pokusů ztroskotala na chybné interpretaci, že zvýšení individuální odpovědnosti a jakákoli finanční spoluúčast občanů by znamenala útok na ústavou zajištěné bezplatné zdravotnictví. Myslíme si, že by se individuální odpovědnost občanů měla zvyšovat,“ navrhuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

Autor: Petra Hanzlová

Plně funkční eNeschopenku spustí Česká správa sociálního zabezpečení od 1. 1. 2020. Dojde k zásadnímu zjednodušení toku informací mezi nemocnými, lékaři a zaměstnavateli. Rozloučíme se s historickým pětidílným propisovacím formulářem s „pruhy“ a přenášením papírových dokumentů mezi lékaři, OSSZ/ČSSZ, nemocnými a zaměstnavateli.

Jak to bude v praxi dle plánovaného scénáře vypadat? Nemocný pojištěnec se dostaví k lékaři, sdělí svůj zdravotní problém, lékař jej vyšetří, a pokud zjistí, že je neschopen vykonávat své zaměstnání, bude postupovat následovně. Lékař, bude mít na výběr dva plnohodnotné způsoby, jak eNeschopenku vystavit, a to ve svém lékařském softwaru nebo v bezplatné webové aplikaci na ePortálu ČSSZ.

„Technické řešení v rámci lékařského softwaru nebude vyžadovat po lékařích využití elektronického podpisu ani žádného nového identifikátoru, bude využit systémový certifikát vydaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který již lékaři používají pro potřeby eReceptu. Do webové aplikace ePortálu ČSSZ se lékař přihlásí jakýmkoliv uznávaným identifikátorem (datová schránka, občanský průkaz s kontaktním elektronickým čipem, uživatelský účet NIA). Ať již při použití lékařského softwaru či webové aplikace ePortálu ČSSZ, se lékaři předvyplní z registrů ČSSZ eNeschopenka osobními údaji pacienta, včetně údaje o zaměstnavateli. Lékař doplní pouze diagnózu, datum vzniku pracovní neschopnosti, příp. další doplňující údaje. Lékař elektronicky zašle hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti příslušné OSSZ,“ uvádí MPSV.

Současně lékař vytiskne průkaz práce neschopného pojištěnce. Tento tiskopis předá pojištěnci a slouží pro záznamy kontrol jak ze strany ošetřujícího lékaře, tak kontrol ze strany OSSZ, a dále pro vyznačení potvrzení o trvání DPN a rozhodnutí o ukončení DPN. Pojištěnec musí jakýmkoliv způsobem svého zaměstnavatele neprodleně informovat o překážce v práci. To by měl, stejně jako dnes, učinit jakmile namísto do zaměstnání odchází k lékaři.

Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací o DPN svých zaměstnanců (žádost lze podat elektronicky službou ePortálu ČSSZ), dojde po odeslání hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ zároveň i k zaslání notifikace zaměstnavateli do zvolené datové schránky zaměstnavatele.

„Notifikace budou s ohledem na ochranu osobních údajů obsahovat základní informace (jméno, příjmení a datum narození pojištěnce a datum vzniku DPN). Širší a verifikované údaje související se vznikem DPN zaměstnance lze v případě potřeby zjistit službou ePortálu ČSSZ, a to včetně aktuálních údajů o místě pobytu zaměstnance v době DPN a povolených vycházkách,“ informuje MPSV.  

Ukončení DPN do 14. dne

Lékař, který při kontrole zjistí, že pojištěnec je již schopen vykonávat své zaměstnání, má opět na výběr dva způsoby vystavení rozhodnutí o ukončení DPN. Vybírá ve svém SW či na ePortálu ČSSZ příslušný případ DPN a načtou se mu konkrétní údaje o této DPN. Doplní údaje o ukončení DPN, konečné diagnóze a odesílá hlášení o ukončení DPN elektronicky na příslušnou OSSZ. Pojištěnci vyznačuje ukončení DPN v průkazu. Pokud zaměstnavatel požádal o zasílání notifikací o DPN svých zaměstnanců, dojde po odeslání hlášení ošetřujícího lékaře ČSSZ zároveň i k zaslání notifikace zaměstnavateli.

Současně zaznamená údaj o vystaveném potvrzení o trvání DPN do průkazu pojištěnce. Pojištěnci se již nevydává žádné papírové potvrzení („lístek na peníze“) pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za období prvních 14 dnů DPN. Současně má povinnost zaslat elektronicky přílohu k žádosti o dávku s údaji potřebnými pro Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Neschopenka více jak 14 dní

Zaměstnavatel po návratu pojištěnce do zaměstnání zasílá elektronicky hlášení o případném výkonu práce pojištěnce v poslední den DPN nebo v jejím průběhu. Příslušná OSSZ na základě elektronicky zaslaných hlášení od lékaře a zaměstnavatele zpracuje výplatu nemocenského. Nemocenské se vyplácí na účet, na který je pojištěnci vyplácena mzda, popř. jiným způsobem, který si pojištěnec zvolí.

„Hlavním cílem projektu eNeschopenek je zjednodušení, zrychlení a zpřehlednění všech procesů související s administrací dočasných pracovních neschopností,“ říká o projektu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Nemocným odpadne cesta do práce s papírem. Navíc se zrychlí předávání informací mezi nemocnými, lékaři, ČSSZ a zaměstnavateli, sníží se administrativní náročnost pro ošetřující lékaře,“ dodává ministryně.

Od října jsou eNeschopenky nasazeny v testovacím prostředí.

Autor: MPSV, fuk

0

Brno, 15. října 2019 Úhradová vyhláška na rok 2020, zákon o elektronizace zdravotnictví i projekty eHealth či DRG Restart. To byla některá z témat, o kterých do Brna přijely diskutovat desítky ředitelů českých nemocnic se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR a dalšími odborníky. Akci pořádala společnost Magnus Regio za podpory z rozpočtu Jihomoravského kraje.

Jedním ze stěžejních témat byla úhradová vyhláška na rok 2020, na jejímž znění se Ministerstvo zdravotnictví dohodlo téměř se všemi segmenty poskytovatelů zdravotnické péče. Se svým příspěvkem vystoupila jako první Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění z Ministerstva zdravotnictví. „Ministerstvo stejně jako v loňském roce apelovalo na účastníky řízení, aby byli při uzavírání dohod konstruktivní, kladli důraz na kvalitu poskytovaných služeb a aby byl zajištěn spravedlivý nárůst úhrad napříč všemi segmenty,“ uvedla s tím, že úhradová vyhláška musí vyjít do konce října.

„Segmenty domácí péče, následné a akutní lůžkové péče se nedohodly, po dalších jednáních bylo tedy dále uvolněno 4,9 mld. Kč. V rámci výhledu na budoucí jednání ministr zdravotnictví Adam Vojtěch pak rozhodl o navýšení financí i do ostatních 11 segmentů. Je to z důvodu spravedlnosti – aby se necítily znevýhodněny, že na dohodu přistoupily přednostně,“ informovala Helena Rögnerová. A dále uvedla, že úhradová vyhláška má být minimem a dává prostor, aby zdravotní pojišťovny mezi sebou vytvářely konkurenci.

„Náklady na péči oproti roku 2019 porostou o 34,9 mld. Kč, z toho 28,9 mld. mandatorní navýšení z úhradové vyhlášky (24 mld. Kč dle původního návrhu a 4,9 mld. v reakci na navýšení platových tabulek) a 6 mld. individuální navýšení zdravotních pojišťoven. Celkové výdaje se odhadují na 356,5 mld. Kč. Pro rok 2020 se očekává negativní saldo hospodaření systému a pokles zůstatků na fondech pojišťoven,“ shrnula Rögnerová.

 Elektronizace zdravotnictví

Dalším bodem diskuze byla elektronizace zdravotnictví. Martin Zeman, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví z Ministerstva zdravotnictví pohovořil o aktuálním stavu v přípravě nového zákona o elektronizaci zdravotnictví. „Zákon se všemi doprovodnými dokumenty předložíme ke konci měsíce. Jakmile bude připraveno první znění, bude následovat rozsáhlé připomínkové řízení a příští rok jej budeme předávat do Poslanecké sněmovny,“ uvedl Martin Zeman.

Zeman také uvedl, že standardy EU zapracovávají do strategických dokumentů státu. Stejně tak pracují na metodikách z hlediska GDPR a kybernetické bezpečnosti.

Inovativní projekty

Krajský radní pro zdravotnictví Milan Vojta přiblížil přítomným projekt elektronizace zdravotnictví Jihomoravského kraje eHealth. Kraj na něj získal 16 milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu. Do projektu se zapojilo asi 40 organizací z Jihomoravského kraje, z Kraje Vysočina a ze Zlínského a Karlovarského kraje. eHealth s využívá platformu eMeDocS Kraje Vysočina. „eHealth přinese rychlejší a efektivnější výměnu zdravotní dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními. Zamezí to například dublovaným vyšetřením nebo nadbytečnému předepisování léků,“ uvedl Vojta.

Projekt umožní elektronické vyhledávání údajů pacienta včetně seznamu klinických událostí a náhledu na ambulantní a hospitalizační zprávy. „Ošetřující lékař záchranné služby nebo v nemocnici díky tomu prakticky na „jeden klik“ uvidí všechny dostupné zdravotnické informace ze všech nemocnic, které se do projektu zapojí. Díky tomu bude vědět, jaká vyšetření už člověk absolvoval, jak dopadla a také jaké bere léky,“ informoval Milan Vojta.

Podle Vojty je cílem zapojit do konce roku do projektu maximum zařízení v kraji, ať už je zřizovatelem kraj, města nebo soukromý sektor. Některá soukromá zařízení však nemají o projekt zájem.

Další zajímavý projekt představil Tomáš Pavlík z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Jedná se konkrétně o projekt DRG Restart a jeho pilotní implementaci do úhrad akutní lůžkové péče. Již v příštím roce se bude úhrada léčby některých onemocnění řídit formou úhradového paušálu. „Pro pilotní implementaci CZ-DRG do úhradové vyhlášky byla navrženy onemocnění léčena v centrech vysoce specializované péče, konkrétně u poskytovatelů se statutem centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče  nebo se statutem centra vysoce specializované zdravotní péče v onkogynekologii,“ řekl Tomáš Pavlík.

O elektronizaci českého zdravotnictví v praxi pak pohovořil Ladislav Pálka, technický ředitel firmy C SYSTEM CZ, která se na tuto oblast specializuje a byla partnerem akce. „Hlavním problémem elektronizace, resp. při výměně zdravotnické dokumentace, je stav informačních systémů těch nemocnic, což je poplatné té době, kdy ty systémy vznikaly. Spousty dat bylo v prosté textové podobě, poté se přesouvaly kopírováním. Dnes je nepředstavitelné, aby lékař s takovými daty pracoval. Dnes je potřeba změnit datové struktury do strukturovaného formátu, je potřeba při implementaci nových systémů s tímto pracovat. Samozřejmě, když lékař dostane včas hodnotnou informaci, může se více věnovat svému pacientovi a nemusí se věnovat samotnému informačnímu systému,“ sdělil.

Petr Špičák z firmy SUEZ Využití zdrojů, která je jedním z partnerů akce, okomentoval problematiku odpadů z nemocnic. „Trendem ve zdravotnictví je používání jednorázových prostředků, což samozřejmě způsobuje výrazný nárůst objemu infekčních i zdravotnických odpadů. Na tento objem ale Česká republika není připravena. Začínají docházet zpracovatelské kapacity, ať už je to termická cesta, která je samozřejmě environmentálně nejvhodnější, případně nějaké recyklační možnosti,“ uvedl Petr Špičák.

Dalšími partnery setkání byly firmy CAVID, ICZ, GS1 Czech Republic a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR.

Na programu bylo také téma investic do nemocnic jejich slučování či nedostatek zdravotnického personálu. Diskutující se shodli na tom, že navyšování platů již není řešením. Podstatná je restrukturalizace systému a motivace mladých lidí ke studiu zdravotnických oborů.

Autor: (fuk), foto: Radovan Tesař

Brno Nemocným s Alzheimerovou chorobou a epilepsií svitla naděje na zkvalitnění jejich života. Speciální náramky, které co nevidět prověří pacienti na jihu Moravy, monitorují zdravotní stav, frekvenci užívání léků, v krizové situaci dokáží přivolat pomoc. Projekt Nadačního fondu NEUROSMART nyní představili jeho autoři odborné veřejnosti na zasedání organizace.

 Cílem této nadějně vyhlížející smart zdravotní pomůcky je nejen monitoring zdravotního stavu nemocného, ale především reakce a následná pomoc v kritických momentech, jako je vynechání léků či zalarmování rodinných příslušníků či přímo zdravotnické záchranné služby.

U pacientů může náramek zlepšit kvalitu života. Senzor totiž v případě epilepsie například detekuje probíhající záchvat a vyšle signál rodinnému příslušníkovi pacienta, případně aktivuje složky záchranného systému,“ sdělil Prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., který je zřizovatelem a zakladatelem Nadačního fondu NEUROSMART.

Náramek snímá základní funkce

 „Pacienti jsou prostřednictvím náramku napojeni na lokální systém. Náramek snímá základní funkce, jejich rozsah lze volit dle potřeb pacienta. V případě krizové situace – tou může být zvolený indikátor zdravotního stavu, případně i signalizace GPS u Alzheimerovy nemoci – jsou údaje posílány do systému, který vyhodnotí tyto příznaky a aktivuje patřičnou službu – je možné propojení na vybrané pohotovostní linky, záchranné služby, ale také například na městskou policii. Těmto složkám je pak v případě výjezdu třeba k „ztracenému“ pacientovi už jasné, jak se k němu chovat, jak postupovat apod.,“ uvedl Ing. Ladislav Pálka, technický ředitel firmy C SYSTEM CZ, která se podílí na vývoji technického zajištění projektu.

 „V časné fázi se pacienti s Alzheimerovou nemocí často potýkají s chybami v užívání léků, nedodržování termínů schůzek či vyšetření, což samozřejmě běžné populaci unikne, náramek však na toto upozorní. V pokročilejších ošetřovatelských fázích dokáže systém zareagovat třeba i na vlhkost pleny,“ vyjmenovala další příklady funkcí Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., která je současně zřizovatelkou  a zakladatelkou Nadačního fondu NEUROSMART.

Díky dohledovému a asistenčnímu senzoru by se tak mohl snížit počet nežádoucích událostí, neočekávaného čerpání služeb zdravotnické záchranné služby a hospitalizací. „Pokud má člověk navíc takto upravený režim, nemusí například chodit tak často k lékaři,“ doplnil Mgr. Michal Kurečka, předseda správní rady NEUROSMART.

Nyní je projekt těsně před spuštěním, náramky jsou již připraveny. „Po přípravné prepilotní fázi bude probíhat samotný pilotní program, který potrvá tři roky,“ uvedl Mgr. Michal Kurečka, a současně pak dodal: „V rámci epilepsie budeme nyní primárně spolupracovat s Fakultní nemocnicí u sv. Anny, s Fakultní nemocnicí Brno pak u pacientů s Alzheimerovou nemocí.“

„Projekt se opře o datové sklady v nemocnicích kraje a vybuduje  informační nadstavbu v podobě analytického reportingu. Sběr a správa dat budou plně kontrolovány poskytovateli zdravotních služeb – nebude budován žádný nákladný centrální registr,“ vysvětlil Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a ještě doplnil: „Do procesů zpracování dat nemocnice vstupují pouze plně anonymizovaná a agregovaná data. Veškeré analytické zprávy projektu jsou statistickými přehledy bez možnosti identifikace konkrétních fyzických osob.“

Spolupracují partneři i Brno

Na vývoji systému se prakticky i finančně podílejí partneři projektu C SYSTEM CZ, Microsoft a SOITRON. „V projektu Nadačního fondu Neurosmart řešíme komunikační vrstvu, která zajišťuje přidávání různých zařízení tak, abychom z nich mohli získávat potřebná data. Tato data následně předáváme do dalších systémů a díky tomu je mají k dispozici lékaři, nebo rodinní příslušníci v momentě kdy je potřebují. Naším cílem je vytvořit otevřený a bezpečný systém umožňující komunikaci mezi lékaři, pacienty a jejich okolím,“ vysvětlil Mgr. Milan Větrovec za SOITRON.

NEUROSMART navíc požádal o dotaci na přípravnou fázi pilotního projektu město Brno, které přispělo částkou 1,5 milionu korun. Celková částka za prepilotní fázi je 2 695 000 korun. „Brno chce testovat a uplatňovat v praxi různá smart řešení, která lidem zjednoduší život. V této souvislosti se nejčastěji mluví o energetice, nakládání s vodou či odpady, o dopravě. Proč by se ale nemohly smart technologie stejně dobře uplatnit třeba ve zdravotnictví? Náramek, který nemocným pomůže prožít i přes obtíže kvalitní život, není sci-fi, ale reálný projekt, který Brno velice reálně podporuje,“ uvedl k projektu již dříve Petr Hladík, první náměstek primátorky.

Naděje i pro další pacienty

Nad získanými daty bude po ukončení pilotního projektu vyvoláno jednání se zdravotními pojišťovnami s cílem zahrnutí do úhradové vyhlášky a přijetí tohoto moderního konceptu jako standardního postupu při léčbě pacientů.

Pokud se navíc náramky v praxi osvědčí, je zde šance, že se začnou testovat jejich možnosti i pro pacienty s dalšími onemocněními, například anafylaxí, Parkinsonovou nemocí a schizofrenií.

(fuk)

Dalších 126 lůžek pro seniory především s diagnózou Alzheimerovy choroby chce Kraj Vysočina nabídnout už v roce 2022 v rámci kapacit nového domova v Jihlavě. „V tuto chvíli doplňujeme požadované dokumenty pro vydání stavebního povolení objektu za heliportem záchranné služby mezi ulicemi Rantířovská a Vrchlického v Jihlavě. Ještě v letošním roce bychom rádi vysoutěžili dodavatele stavby a příští rok zahájili stavební práce,“ informoval náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku Martin Kukla.

Kraj Vysočina má na stavbu přislíbenou 50 miliónovou dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí, prověřují se i další zdroje, které byl mohly s realizací výrazně pomoci. Podle informací Martina Kukly bude mít Kraj Vysočina vlastní peníze nutné pro realizaci projektu připravené v rámci rozpočtu v následujících dvou letech. Konečná hodnota prací bude výsledkem veřejné zakázky.

Nový objekt bude mít dvě křídla, každé bude mít tři nadzemní podlaží a jedno z nich i podlaží podzemní pro napojení na spojovací chodbu s kuchyní nemocnice. Kromě lůžek pro domov se zvláštním režimem se počítá i s nabídkou odlehčovacích služeb. Domov byl umístěn na strategickém místě zohledňující blízkost komplexní nabídky zdravotních služeb krajské nemocnice. Kraj navíc zahajuje generální opravu nemocničního gastroprovozu, jehož budoucí kapacita počítá s celodenním obsloužením nového sociálního zařízení.

Kraj Vysočina rozšířením kapacity vlastních pobytových sociálních služeb řeší dlouhodobý nedostatek kapacit pro seniory, kteří potřebují speciální péči. Poptávka po těchto službách dlouhodobě převyšuje nabídku.

Zdroj: Kraj Vysočina

V průběhu následujících dvou letech plánuje Královéhradecký kraj investovat téměř 1,6 miliardy korun do sociálních služeb a zahájit tak 29 investičních projektů. Mezi ty největší akce patří rekonstrukce a rozšíření Domova U Biřičky v Hradci Králové. Plán schválila Rada Královéhradeckého kraje na konci května.

 „Tyto akce jsou nezbytné, jelikož populace stárne, zvyšuje se zájem a poptávka po službách pro seniory. Pro udržení dostupnosti sociálních služeb a jejich kvality potřebujeme realizovat investiční akce dohromady za 2,5 miliardy korun v průběhu 8 let. Z této částky máme prozatím přislíbeno půl miliardy korun z krajského rozpočtu pro stavby, které by měly začít příští rok, a na posledním jednání schválila Rada Královéhradeckého kraje investiční plán pro realizaci dalších staveb v rozsahu 1,6 miliardy korun,“ řekl náměstek hejtmana Vladimír Derner odpovědný za oblast sociálních věcí s tím, že u plánovaných akcí za 1,6 miliard korun řeší s kolegy momentálně jejich financování. Zdrojem mohou být dotace z evropských fondů a finance ze státního, krajského, ale i obecních rozpočtů.

Proč je důležité stavby plánovat dostatečně s předstihem zdůvodnil radní Václav Řehoř, který má na starost oblast investic a majetku: „Každý záměr vybudování nového objektu, rekonstrukce či přístavby si vyžaduje náročnou přípravu. Vždy musíme včas vyřešit projektovou dokumentaci, stavební povolení, případně výkupy pozemků a především financování.“

V investičním plánu za 1,6 miliardy korun je celkem 19 projektů v rámci služeb pro seniory a 10 projektů v rámci služeb pro osoby se zdravotním postižením. Díky těmto projektům se navýší kapacita pro seniory o téměř 800 lůžek do roku 2024.

0
Poslanci ve 3. čtení schválili pozměňovací návrh sněmovního tisku 204 poslance Romana Sklenáka. Ten obsahuje úpravy e-Neschopenky dle dodatečných požadavků lékařů a zaměstnavatelů.

ČSSZ tedy eNechopenku spustí od 1. 1. 2020 v kompletní a plně funkční podobě, namísto původně plánovaného spuštění ve dvou etapách.

MPSV se zaměstnavateli i lékaři intenzivně jednalo. Zatímco zaměstnavatelé nejvíce akcentovali požadavek na plně funkční eNeschopenku optimálně už od 1. 7. 2019, zástupci lékařů si přáli pokud možno co nejjednodušší způsob zavedení elektronické neschopenky s dostatečným časem na přípravu – ideálně tedy v jedné etapě od 1. 1. 2020.

Zohledněno bylo také zakotvení tzv. proaktivních notifikací. To znamená, že zaměstnavatelé budou moci požádat ČSSZ o automatické zasílání oznámení o vzniku dočasných pracovních neschopností u jednotlivých zaměstnanců.

Také bude naplněn požadavek organizací zastupujících lékaře na jednoduché autorizované ověření identity ošetřujících lékařů prováděné stejnými prostředky jako ve zdravotnictví. Po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví byla doplněna právní úprava o oprávnění orgánů nemocenského pojištění využívat přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv.

investice nemocnice
Opravy v celkové hodnotě 20 milionů korun letos hodlají uskutečnit Uherskohradišťská, Kroměřížská a Vsetínská nemocnice. Rada Zlínského kraje plány oprav a technického zhodnocení majetku schválila. 

„Vzhledem k tomu, že jde o majetek, který jako kraj těmto třem nemocnicím pronajímáme, plány oprav a technického zhodnocení nad rámec obvyklého udržování musí podle aktuálních potřeb schvalovat krajská rada. Takto odsouhlasené akce nemocnice uskuteční a následně nám je vyfakturují,“ vysvětlil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Uherskohradišťská nemocnice letos zrekonstruuje parkoviště před porodnicí a navíc jej rozšíří o dalších 10 parkovacích stání. Kroměřížská nemocnice mimo jiné vymění lůžkové rampy na pokojích pacientů gynekologie (15 ks), ortopedie (8 ks) a interny (8 ks) a dále také vymění v budově A (na oddělení chirurgie I) dorozumívací zařízení a ve třetím nadzemním podlaží kompletní rozvody silnoproudé elektroinstalace.

Mezi nejvýznamnější akce ve Vsetínské nemocnici bude patřit oprava povrchu nádvoří u objektu střediska dopravy a vybudování odstavné plochy u nové interny, aby zde při převozu pacientů mohlo parkovat více sanitek.

Nová krajská nemocnice

Nemocniční zařízení jsou nyní obecně jedním ze stěžejních témat právě pro Zlínský kraj. Ten nyní plánuje výstavbu Nové krajské Baťovy nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Jedná se o investici Zlínského kraje ve výši bezmála 8 miliard korun, která by měla být hotová do šesti let. Zlínský kraj ji bude zafinancovat z vlastních zdrojů, počítá s úvěrem od komerčních bank, ale i pomocí státu v rámci národního investičního plánu.

Pro areál stávající zlínské nemocnice je plánována výstavba startovacích bytů pro mladé, stejně tak i výstavba běžných bytů nebo zařízení sociálních služeb pro seniory, doplněných ambulancemi.