Domů Zdravotnictví

Fakultní nemocnice Brno v těchto týdnech zahájila poslední fázi obnovy svého lůžkového fondu. Jde o výměnu lůžek pořízených v osmdesátých letech minulého století. Nová lůžka zvýší komfort pacientů, ale i zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče.

Tento proces byl zahájen již koncem roku 2017, kdy došlo k výměně lůžek určených pro poskytování intenzivní péče a lůžek pro malé děti, tedy batolecí lůžka. V současné době se vyměňují lůžka určená pro standardní oddělení a to napříč celou Fakultní nemocnicí Brno – areál Bohunice, Dětská nemocnice a Porodnice na Obilním trhu 11. V této etapě dojde k výměně 1 131 lůžek. Finanční prostředky na kompletní moderní lůžkový fond obdržela nemocnice z evropských fondů, konkrétně z Integrovaného regionálního operačního programu IROP. Výše investice je 45,6 mil. Kč (85 % IROP EU a 15% SR).

Koncem června uplyne již čtvrt roku od podpisu smlouvy na první etapu modernizace Oblastní nemocnice Náchod za 1,344 miliardy korun. Za tuto dobu dělníci v nemocničním areálu provedli demoliční a přípravné práce. Nyní začne samotná stavba, kterou dnes zahájili zástupci Královéhradeckého kraje, města Náchod a stavebních firem.

 

„Dostavba a modernizace Oblastní nemocnice Náchod už opravdu není jen slibem nebo zprávou o podpisu smlouvy. Stavební práce začaly a budou intenzivně pokračovat, dokud nebude hotovo. Musíme náchodskou nemocnici modernizovat, protože věřím, že pouze kvalitní a moderní zázemí nám zajistí příchod nových lékařů a sester. Jsem velmi rád, že slib, že na jaře začneme stavět, jsme splnili a harmonogram, který jsme si předsevzali, plníme,“ řekl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán.

Od předání staveniště dělníci pracovali na přípravách pro samotný začátek stavby. Zbourána byla hospodářská budova včetně spojovacích koridorů, které ji propojovaly s pavilony A a D. Před demolicí byla upravena trasa potrubní pošty, která hospodářskou budovu vedla. Jako další bylo nutné provést montáž základových patek a provizorních technických rozvodů podél stávajících objektů.

 

„Považuji tento projekt za nejtěžší v mé dosavadní kariéře. Děkuji celému svému týmu za tvrdou práci, kterou odvedl. Za kraj také na vše dohlížíme, aby nás nic nezdržovalo v harmonogramu stavby. Jednou za týden také pravidelně jezdíme na kontrolní dny. Zároveň máme vždy za Královéhradecký kraj alespoň jednoho pracovníka na stavbě samotné,“ řekl radní Václav Řehoř odpovědný za oblast investic a majetku.

Práce zahrnuly také zřízení sjezdu pro sanitní vozy na ulici Purkyňovy. Z ulice Nemocniční byl zajištěn nový vstup do pavilonu rehabilitace. Kvůli zákazu parkování je nutné neustále dohlížet na dopravní stav v okolí nemocnice.

 

„Dopravní situace v této lokalitě není a nebude jednoduchá. Návštěvníky a zaměstnance už nyní primárně trápí především parkování. Je zřejmé, že během stavby budeme muset všichni ubrat ze svého komfortu a nebudeme moci zaparkovat v bezprostřední blízkosti nemocnice. Proto jsme jako město nabídli alespoň možnost rozšíření dopravních spojů městské hromadné dopravy a připravujeme v nejbližších týdnech po nezbytných stavebních úpravách (vybudování zálivu pro zastávku BUS ve směru do města) zavedení autobusového spojení pro personál i návštěvníky nemocnice v kratších časových intervalech. A samozřejmě hledáme další možnosti pro parkování po dobu rekonstrukce. Zvažujeme úpravu plochy mezi horním a dolním areálem nemocnice u ZŠ TGM, jistou alternativou pak bude i parkování v docházkové vzdálenosti hned za řekou Metuje, u sportovní haly v ulici Na Hamrech,“ sdělil starosta města Náchod Jan Birke.

 

Základem modernizace je výstavba dvou nových nemocničních objektů J a K, které jsou na sebe napojeny jak v nadzemní části, tak v podzemí. Dále vznikne objekt O, kde budou uloženy zdroje medicinálních plynů, bude vystavěn nadzemní koridor mezi budovami A a K. Zároveň se mimo jiné počítá s vybudováním chodníků a přístupových komunikací.

Náchodská nemocnice byla dlouho investičně podfinancovaná, protože se stále nedařilo zahájit výstavbu. Naší představou je, že touto enormní investicí se Oblastní nemocnice Náchod zmodernizuje na několik nadcházejících desetiletí. Jedná se o klíčovou investici do zdravotnické infrastruktury, kterou jistě ocení nejen každý občan ve spadu této nemocnice, ale věřím, že i náš lékařský personál,“ uvedl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Aleš Cabicar.

Na první etapu modernizace Oblastní nemocnice Náchod se v listopadu 2017 sešly celkem tři nabídky. Nejnižší částku ve výši 1,344 miliardy korun nabídlo konsorcium společností Geosan Group, a. s. a BAK stavební společnost, a. s., které nyní projekt realizuje.

Královéhradecký kraj poprvé tendr na modernizaci náchodské nemocnice vypsal v březnu 2012, v květnu následujícího roku ho zrušil. Podobný případ byl u druhého tendru, který kraj vypsal v červenci 2015. Třetí tendr zrušilo nové vedení kraje v prosinci 2016 z důvodu jeho nedůvěryhodnosti a následně vypsalo 1. srpna 2017 v pořadí čtvrtý tendr.

Poklepání na základní kámen ON Náchod (3.3)

Ještě do konce června mohou občané navrhnout na ocenění lékaře, zdravotníky, sanitáře, zkrátka kohokoliv z široké sféry lékařských i nelékařských profesí ve zdravotnictví.

„U zdravotníků předpokládáme, že pomáhají od nemocí, že tiší bolest i úzkost a že to dělají jaksi automaticky, že to mají ´v popisu práce´. Jenže i oni jsou lidé, kteří se sami potýkají s únavou a s vlastními starostmi, které nedávají najevo. Tato anketa je způsob, jak upozornit nejen na profesionalitu, ale také na vlídný přístup ke kolegům a k pacientům, na laskavost a empatii, protože to vše je velmi důležité – a zvláště když je člověk nemocný a potřebuje povzbuzení,“ řekl hejtman Jiří Čunek, zodpovědný za zdravotnictví.

Zlínský kraj letos vyhlašuje již pátý ročník „Pracovníka roku ve zdravotních službách“. Z předložených nominací budou odbornou komisí vyhodnoceny a následně oceněny tři lidé ve dvou kategoriích: lékař a nelékařský zdravotnický personál. Kdokoliv z veřejnosti chce přispět svým tipem, najde podrobné informace i návrhový list na webu Zlínského kraje, nebo se vše potřebné dozví v Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Zlínského kraje.

Integrovanou strategickou koncepce pro řízení zdravotnictví a rozvoj zdravotnických služeb ve Zlínském kraji připravuje v současnosti Zlínský kraj. Koncepce pro období let 2020–2030 má přinést pohled na další rozvoj zdravotních služeb v kraji, který rozpracovala stávající schválená koncepce, a to pro podmínky nového desetiletí.

„Cílem koncepce je přehledně zpracovat silné i slabé stránky zdravotních služeb ve Zlínském kraji poskytovaných veřejnými i privátními nemocnicemi,“ informoval hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Kromě koncepce strategického rozvoje je krajské zdravotnictví obsaženo také v Programu rozvoje území Zlínského kraje (PRÚZK), což je další důležitý koncepční dokument kraje a v Koncepci řízení nemocnic založených Zlínským krajem, která se týká pouze nemocnic vlastněných krajem. Stavební část rozvoje pak řeší generel nemocnic, který má každá krajská nemocnice zpracovaný zvlášť.

Koncepce na léta 2020-2030 bude klíčovým strategickým dokumentem určujícím další směry vývoje zdravotnictví a zdravotních služeb ve Zlínském kraji. „Reagovat bude zejména na nepříznivý demografický vývoj, tj. stárnutí populace, který s sebou bude přinášet řadu zdravotních i sociálních rizik,“ doplnil hejtman Čunek.

Koncepce tak bude mimo jiné řešit optimální potřebu budoucího lůžkového fondu, co do jeho struktury, kapacity, efektivního využití, a to včetně odpovídajícího personálního a technického zabezpečení. Vedle ambulantní a lůžkové péče bude nutný i rozvoj zdravotních služeb poskytovaných ve vlastním sociálním prostředí pacienta, zejména pak domácí péče. V souvislosti se stárnutím populace bude také vyšší požadavek na počet zdravotnického personálu, kterého je již nyní nejen ve Zlínském kraji nedostatek. Při pohledu do budoucnosti je také důležité zohlednění nových medicínských metod a zdravotnické techniky, včetně elektronizace zdravotnictví (eHealth) a její soulad s celorepublikovou strategií eGovernmentu.

Koncepce vznikne do konce roku 2019. Její zpracování je součástí projektu „Strategické dokumenty Zlínského kraje,“ v rámci kterého mají být zpracovány také aktualizované koncepce rozvoje cyklodopravy, kolejové dopravy a cestovního ruchu ve Zlínském kraji a také zcela nová koncepce vývoje sociálních služeb. Na zpracování koncepčních dokumentů kraj obdržel dotaci z Operačního programu Zaměstnanost ve výši 8,1 milionů korun, 500 tisíc uhradí z vlastního rozpočtu.

Nemocnice, zdravotnická zařízení i lékárny čekají v blízké budoucnosti změny, které přímo s medicínou příliš společného nemají. Budou se muset vypořádat s novými nařízeními a předpisy, které přináší povinnost vydávání elektronických receptů, směrnice o verifikaci léčiv a obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Podle ředitelů nemocnic to znamená nemalé výdaje a potřebu nových zaměstnanců, kteří ale v této oblasti chybí. O tom, jak se s těmito novinkami ve zdravotnictví vypořádat, přišli diskutovat 22. února do Prahy na Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví. Akci již tradičně pořádala společnost Magnus Regio.

BS-zdravotnictvi-52

Úvodní slovo si vzal Radek Policar, náměstek pro legislativu a právo z Ministerstva zdravotnictví ČR. Podotknul, že je na setkání připraven probrat záležitosti, které sice nejsou příjemné, ale je potřeba o nich diskutovat. „Například GDPR – zatím žádný evropský předpis tolik do činnosti zdravotníků nezasáhl. Informace, které o něm kolují, jsou ale často přehnané. GDPR má velkou nevýhodu, nebo výhodu, Jak se to vezme. Dostávám na toto téma zcela konkrétní otázky, na které ale není konkrétní odpověď. Částečně je možné si toto nařízení vykládat podle svého, pokud dokážeme náš postup racionálně vysvětlit,“ upozornil Policar.

Připomněl také, že pro ty, kdo se o osobní údaje klientů odpovědně starali už v minulosti, bude nyní práce jednodušší. „Je potřeba udělat inventuru a během ní se ujistit, jestli jsou shromažďována správná data a jestli k nim máme souhlas,“ doplnil Policar. Nařízení GDPR, které vstoupí v účinnost 25. května, se podle ministerstva přímo nedotkne pacientů. „Není k tomu žádný právní důvod, aby například dostali v čekárně nějaká lejstra na vyplnění,“ dodal.

BS-zdravotnictvi-29

Verifikace léčiv Další novinkou, se kterou si dělají starosti výrobci, distributoři léčiv i lékárníci, je směrnice o verifikaci léčiv, které mimo jiné nařizuje označování a následné snímání všech krabiček léků, aby se předešlo padělání. Podle ministerstva se jedná o celoevropské nařízení, vycházející z celkové potřeby unie, se kterou „se vezou“ i země, které problémy s padělky nemají, jako právě Česká republika. „Je to daň za benefity, která EU poskytuje, i když to znamená náklady a navýšení práce a přínosy zatím nějak nezaznamenáváme,“ vysvětlil Policar.

Podle Apoleny Jonášové, ředitelky sekce dozoru Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Českou republiku padělky ale zase tolik nemíjí. „V minulosti se tu nějaké padělky mihly, i když se nikdy nedostaly až do lékáren. Jinde v Evropě je ale tento fenomén na vzestupu. Například víme o případu z Finska, kdy u jednoho pacienta neúčinkovala léčba a zjistilo se, že mu byl podáván padělek, který obsahoval pouze 80 % účinné látky,“ nechala se slyšet Jonášová.

BS-zdravotnictvi-48

S jejím názorem nesouhlasil Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory. „Padělky v ČR byly, jsou a budou. Nevyskytují se ale v lékárnách, ale na tržištích nebo na internetu. Těmto cestám verifikace léčiv nezabrání. Pro lékárny to navíc znamená vícenáklady dosahující až 500 milionů korun. Nejde jen o pořízení čteček, ale také o proškolení personálu, vracení sporných léků a tak dále,“ namítá Chudoba.

Na komplikace, které má verifikace přinést, upozorňuje také Michal Hojný, vedoucí lékárník IKEM (Institut klinické a experimentální medicíny) ze sekce nemocničních lékárníků ČFS (Česká farmaceutická společnost). Podle pilotního provozu ze zahraničí víme, jak vysoký je nárůst personální náročnosti. Ověřování jedné krabičky může trvat až 2,5 vteřiny. Vidíme tedy jen potřebu nárůstu personálu, který ale ve zdravotnictví prostě chybí, a nic, co by motivovalo,“ upozornil Hojný. V technickém hledisku podle něj problém není, naopak pacienti ale prodloužený čas vydávání léků poznají.

BS-zdravotnictvi-54

Otázkou také je, kdo by měl nést náklady, které se s verifikací pojí. Podle Chudoby ten, kdo si verifikaci objednal. Tedy stát, prostřednictvím pojišťoven. Policar v odpovědi upozornil, že ministerstvo zdravotnictví nemá v úmyslu do financování vstupovat vůbec.

Chudoba v diskuzi také upozornil na sankce, které by mohly na lékárníky padnout, a které jsou druhé nejvyšší v Evropě. Podle Jonášové ale nebudou dopady tak hrozné. „Podle mě je sice nejhorší, čeho se může lékárník dopustit, právě to, pokud vydá padělek a ohrozí tak pacienta. Přesto se pokuty běžně nepohybují ani v horní polovině sazby,“ informovala Jonášová. Proč se liší výška sankcí v jednotlivých státech, přestože nařízení je stejné pro celou EU, vysvětlila tím, že v jiných zemích je k finanční sankci navíc přidružená trestně právní sankce, které se čeští lékárníci obávat nemusí.

BS-zdravotnictvi-61 Elektronické recepty

Elektronické recepty už jsou v oběhu. Zda za jejich nevydávání už letos budou padat pokuty, to zatím není jisté. Lékárníci ale zatím mají problém s přihlášením do centrálního systému. „Nedovedu si to moc představit bez pomoci IT pracovníka. Mně to trvalo hodinu a půl,“ obrátil se na přítomné viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek. Vydávat recepty už podle něj tak obtížné, jako přihlášení do samotného systému, není. „Lidé se ale ptají, jestli nemůžou dostat normální, papírový recept. Rozhodne e-recepty zatím neposilují důvěru mezi lékařem a pacientem. Nechtějí, aby nechávali stopu po tom, co si kde kupují. A možná i to je nakonec může vyhnat na černý trh,“ upozornil Mrozek.

Problémy s přihlášením podle ministerstva zdravotnictví vznikají kvůli tomu, že elektronizace českého zdravotnictví dlouhodobě zaostává. „Není lehké vyrovnat se s desetiletím špatného vývoje elektronizace. Ale připravujeme technické i legislativní změny,“ ubezpečil Martin Zeman, ředitel odboru informatiky Ministerstva zdravotnictví České republiky.

BS-zdravotnictvi-39 „Osobně nechápu, proč nejdeme v případě e-receptů cestou výhod, která by si získala lékaře,“ pokračoval v diskuzi Mrozek. „Zatím je jediná výhoda, tedy alespoň mediálně, že může lékař poslat recept pacientovi na mobil. Jenomže to je bez vyšetření přece nesmysl! Zato chybí důležitá kontra medikace,“ připomenul.

O personální dopady se bojí ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Dana Jurásková. „Sotva zvládáme běžný provoz. Musíme řešit verifikaci léčiv, e-recepty, GDPR, nedovedu si představit, kde ne to vezmeme další lidi,“ upozornila.

Jak se nemocnice s finančními i personálními problémy vyrovnají, ukáže čas. K další diskuzi mezi nemocnicemi a státním sektorem bude příležitost nejpozději letos na podzim, kdy proběhne už 10. setkání u kulatého stolu pro ředitele nemocnic. Setkání se bude konat v Brně, opět pod taktovkou společnosti Magnus Regio.

BS-zdravotnictvi-38

BS-zdravotnictvi-19

BS-zdravotnictvi-18

Ve čtvrtek 15. února 2018 převzalo Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Brno pět monitorů pro oddělení intermediární péče ke sledování životních funkcí.

Dar ve výši 300 tis. Kč předali zástupci spolku POMÁHÁME, z.s., v čele s předsedou Markem Chýlou Neonatologickému oddělení. Monitory zlepší situaci s nedostatkem monitorovací techniky, zajistí stálé sledování předčasně narozených a jinak ohrožených novorozenců a dále umožňují sledovat tepovou frekvenci, nasycení krve kyslíkem a krevní tlak. Zdravotnický tým tak může na základě vyhodnocení sledovaných funkcí poskytnout novorozenci adekvátní podporu.

BOHUMÍN – Dveře prádelny Bohumínské městské nemocnice se na konci ledna definitivně uzavřely. Bez několikamiliónové investice do její modernizace už nebylo možné zajistit její další bezproblémový provoz.

Nemocnice proto přistoupila k uzavření prádelny a nasmlouvání praní prádla od února mimo špitál. Ročně ji služba vyjde na necelé tři miliony korun.

„Je to všude obdobné. Špitály nejsou v ideální finanční kondici, snaží se šetřit a investovat především do personálu, zdravotnického vybavení a budov. Podle propočtů by modernizace naší prádelny přišla na víc než 13 miliónů korun, a pokud by se na sebe měla vydělat, museli bychom horečnatě shánět zákazníky i jinde, a to teď není naší prioritou ani specializací. My teď potřebujeme lákat do nemocnice zdravotníky a pacienty, a ne shánět zákazníky pro prádelnu. To přenecháme jiným specialistům. Všem zaměstnancům děkuji za dlouholeté kvalitně odváděné služby,“ uvedl předseda představenstva nemocnice Igor Bruzl s tím, že někteří pracovníci v rámci logistiky v nemocnici zůstali, jiní se rekvalifikovali na ošetřovatelky a dalším nabídl práci nový dodavatel. Ostatním skončily dohody.

Praní nemocničního prádla je vzhledem k hygienickým a logistickým nárokům poměrně složité. I proto se nakonec do výběrového řízení přihlásili pouze dva zájemci. „Obě nabídky podaly společnosti, které jsou v praní prádla ve zdravotnických zařízeních v regionu i mimo něj velmi zkušené. Výhodnější nabídku předložil ostravský Renatex, s nímž jsme uzavřeli smlouvu,“ upřesnil Bruzl.

Celá logistika bude nová a moderní. Prádlo bude opatřeno čipy a čárovými kódy, a tak bude mít nemocnice dokonalý přehled o tom, kde se právě nachází. „Samozřejmě bude nutné, aby si naši zaměstnanci na nový způsob zvykli. Vybraný dodavatel bude zajišťovat i obměnu zničeného nebo ztraceného prádla. Věřím, že nový systém rychle vychytáme a že naši pacienti nepoznají zásadní změnu. A pokud ano, tak jen k lepšímu,“ dodal Igor Bruzl.

První pracovní dopoledne v novém roce strávil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek v krajské Baťově nemocnici. Kromě návštěvy prvního narozeného dítěte v kraji zkontroloval také funkčnost zavedení nového systému eReceptů, který vstoupil v platnost od 1. ledna 2018.

„Ve všech nemocnicích Zlínského kraje začalo fungovat vydávání elektronických receptů bez větších problémů. Ve dvou nemocnicích jsme řešili drobné technické problémy, které ale nijak zásadně neovlivnily fungování elektronických receptů,“ uvedl Marcel Pandadis, vedoucí lékárny v Uherskohradišťské nemocnici a dodal, že klienti lékáren zpočátku pocítí zpomalení při výdeji léků. „Zažití“ systému ale situaci časem určitě zlepší. Nutno však také říci, že je příliš brzy na nějaké hodnocení, nápor pacientů v ambulancích a lékárnách se očekává až s koncem týdne.

„Zavedení eReceptů podporuji z důvodu jednoduchosti pro pacienta, kterému lékař může poslat eRecept esemeskou. Pro řízení nemocnic to znamená zpřehlednění a kontrolu léků a finančních prostředků. Myslím, že v době počítačů se nelze takovému kroku bránit,“ řekl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, který je zároveň i předsedou Rady Asociace krajů ČR pro zdravotnictví.

Neonatologické oddělení – intermediární péče Fakultní nemocnice Brno obdrželo dvě křesla na klokánkování nedonošených dětí v hodnotě 32 tis. Kč.

Dar poskytla společnost NESTLÉ Česko, s.r.o. a předali jej zástupci firmy Bc. Kateřina Havelková (Field Madical Pharmacy manager) a Jana Šteflová (Madical representative).

„Pohodlná, komfortní polohovací křesla zpříjemní maminkám nedonošených dětí proces klokánkování,  které trvá až několik hodin,“ uvedla staniční sestra oddělení intermediární péče Mgr. Erika Nečasová.

Metoda klokánkování vznikla náhodně v Kolumbii, kdy při nedostatku inkubátorů byla jedinou cestou k zajištění teplotního komfortu nedonošených děti nezbytného pro jejich přežití. Dnes se využívá zejména pro podporu zdravého vývoje novorozence a navázání láskyplného kontaktu mezi mámou a jejím dítětem. Není výjimkou, že tuto metodu využívají i tátové. Prakticky probíhá tak, že se miminko položí pouze v pleně na nahou hruď mámy nebo táty, zakryje se teplou dekou a může tak poslouchat tlukot srdce rodiče, cítit jeho vůni.

Přímý kontakt kůže na kůži rodiče a předčasně narozeného novorozence přispívá u dětí ke stabilnější srdeční frekvenci, pravidelnějšímu dýchání, lepšímu okysličení krve, menším výkyvům tělesné teploty. Děti méně pláčou, lépe spí, jejich mozek se lépe vyvíjí a jsou méně ohroženi infekcemi. Jejich kůže se přirozeně osidluje mateřskými bakteriemi. U maminek dochází pomocí této metody k povzbuzení jejich instinktivního chování, jsou podporovány jejich mateřské kompetence a v neposlední řadě lépe nastupuje laktace.

Olomoucký kraj od příštího roku zajistí lepší dostupnost lékařské péče pro obyvatele Jesenicka. Pohotovostní služba tam bude fungovat nepřetržitě o víkendech i svátcích.

Na nových podmínkách se hejtmanství dohodlo s Jesenickou nemocnicí, která výběrové řízení na poskytovatele pohotovostní služby vyhrála.

„Smlouvy k zajištění lékařských pohotovostních služeb mezi Olomouckým krajem a Jesenickou nemocnicí už máme podepsány. Lékaři budou pracovat na jednom místě v dobře dostupných bezbariérových prostorách a v dosahu hromadné dopravy,“ uvedl Dalibor Horák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro zdravotnictví.

Nemocnice vyhrála obě výběrová řízení, která kraj vyhlásil, a to jak na pohotovost pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Dosud tyto aktivity v omezeném rozsahu zajišťovala záchranná služba. O víkendech a svátcích bude pohotovost nově fungovat 24 hodin denně, v pracovních dnech pak mimo pravidelnou ordinační dobu ambulancí.

„V rozšiřování zdravotnické péče a zvyšování její kvality budeme pokračovat. Před nedávnem jsme například otevřeli nový heliport letecké záchranky v Konici, příští rok bude kraj investovat v prostějovské nemocnici a záchrannou službu čeká modernizace vozového parku,“ dodal hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.