Domů Dění v regionech Abychom mohli...

Abychom mohli pracovat pro čistější Brno, musí se informace o kvalitě ovzduší dostat mezi lidi

U jednoho stolu se včera (9. září 2014) sešli odborníci, zástupci Magistrátu města Brna, městských firem, občanských sdružení a neziskových společností, aby probrali jak spolupracovat pro čistější Brno. Shodli se na tom, že se informace o kvalitě ovzduší musí hlavně dostat mezi lidi. Na Brňanech samotných a jejich každodenních rozhodnutích totiž nejvíce záleží, jestli budeme ve městě dýchat čistý vzduch.

Magistrát města Brna se proto spojil s městskými společnostmi, jejichž činnost někdy více, někdy méně ovlivňuje kvalitu vzduchu ve městě, a společně už pro čistější Brno pracují. „Často se říká, že magistrát pro zlepšení kvality ovzduší nic nedělá. Město do ní ale investuje spoustu peněz. I městské společnosti, které jsou tradičně vnímané jako znečišťovatelé, by mohly být v tomto ohledu příkladem pro ostatní,“ komentoval situaci vedoucí odboru životního prostředí na Magistrátu města Brna Martin Vaněček.

Dopravní podnik zahájil například rozsáhlou plynofikaci vozového parku, Teplárny Brno využívají ekologická paliva a modernizují centrální rozvody, v létě navíc vyrábí teplo pro Brňany společnost SAKO Brno spalováním odpadků – a účinné filtry na jejich komínech eliminují drtivou většinu škodlivin. Brněnské komunikace čistí důležité silniční tahy ve městě a Technické sítě modernizují veřejné osvětlení tak, že Brno patří v této oblasti k nejúspornějším městům v Česku.

Největším zdrojem znečištění je doprava

Největší zdroj znečištění vzduchu v Brně ale nesouvisí s činností těchto městských společností. V Česku se o většinu emisí zaslouží lidé, kteří si v domácích kotlích topí neekologickými palivy – uhlím počínaje, cvičkami a PET lahvemi konče. V Brně jsme naštěstí různobarevného kouře stoupajícího z komínů většinou ušetřeni. „Lokálních topenišť tu tolik nemáme, naopak tu máme intenzivní dopravu,“ komentoval situaci v moravské metropoli vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší na Českém hydrometeorologickém ústavu Robert Skeřil.

Osmdesát procent emisí, které znečišťují v Brně vzduch, jde na vrub dopravě. Zejména té individuální – tedy lidem, kteří místo toho aby ráno skočili na kolo, na šalinu nebo trolejbus, sednou do auta a vyrazí do práce. Často přes centrum města. „Pokud nechceme auta v centru, musíme nastavět parkovací domy na okraji města a motivovat lidi, aby přesedli na MHD, kterou budeme aktivně rozvíjet. Snížení emisí z dopravy dosáhneme také výsadbou izolační zeleně,“ shrnul Jakub Bucek, jednatel stejnojmenné poradenské společnosti.

Problémem totiž není ani tak nárůst počtu automobilů, jako spíše to, že projíždí právě centrem města. „Obnova vozového parku hraje pozitivní roli. Tím, že si lidé kupují nová auta splňující přísnější emisní limity, se situace zlepšuje. Pokud ale nedokončíme velký městský okruh a silnici R43, které by vymístily dopravu mimo centrum města, zůstane problémem i nadále,“ vysvětlil Skeřil.

Výstavbu velkého městského okruhu a R43 označil za klíčovou i Martin Vaněček. „Byli bychom strašně rádi, aby se lidé pohybovali po centru pěšky nebo na kole. Bez toho, abychom dostali automobilovou dopravu mimo střed města pomocí těchto staveb, to ale půjde jen těžko,“ upozornil.

Změnit se musí i myšlení lidí

Změnit se však musí nejen dopravní infrastruktura, ale i myšlení lidí, kteří za volant auta dnes a denně usedají. „Znečištění není vidět a veřejnost nezná zdravotní rizika. Pokud se tyto informace mezi lidi nedostanou, nikdy nepadne modla automobilové dopravy a mýtus o tom, že bohatí MHD a na kole nejezdí. Jezdí. Ve světě je to standard a ti lidé se ke snižování své ekologické stopy hrdě hlásí,“ uvedl konzultant hnutí DejchejBrno Martin Šuba.

I proto magistrát spolupracuje s městskými společnostmi a spustil osvětovou kampaň „Pro čistější Brno“. „Město Brno dělá pro informovanost svých obyvatel hodně. Máme vlastní monitoring a pět měřících stanic i na dopravně exponovaných místech. Prezentujeme naše informace v ročenkách, na našem webu i portálech Českého hydrometeorologického ústavu. Jsou tu ale rezervy, a proto jsme spustili kampaň, jejíž součástí je i toto diskuzní fórum,“ vysvětlil Vaněček s tím, že diskuze s odborníky i zástupci občanské společnosti byla podnětná a magistrát ji určitě zopakuje.

Podle ředitele brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Rožnovského je hlavně důležitá kvalita informací, které se veřejnosti dostávají, a snaha vyhnout se demagogii. „Kvalitní informace můžete předat jenom tomu, kdo je chce kvalitně přijmout,“ podotkl Rožnovský. Proto magistrát pozval na diskuzní fórum a na podobné akce i nadále zvát bude novináře, kteří na nich mají možnost dostat komplexní informace jak od představitelů města, městských společností a odborníků, tak i zástupců občanské společnosti.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *