Domů Dění v regionech Archeopark Pa...

Archeopark Pavlov se umístil mezi Muzejními počiny roku 2016

Druhé místo v kategorii Muzejní počin roku 2016 získal včera večer Archeopark Pavlov na slavnostním předávání cen Gloria musaealis. Jubilejní – 15. ročník soutěže vyhlásily společně Asociace muzeí a galerií ČR, Ministerstvo kultury ČR a Český výbor ICOM. O pořadí na stupních vítězů rozhodla sedmičlenná odborná porota. Smyslem soutěže je upozornit na špičkové výkony institucí i jednotlivých odborných pracovníků v oblasti muzejnictví.

Pavlovská expozice uspěla v konkurenci 13 dalších projektů. Porotci se přitom v kategorii Muzejní počin zaměřili na aktivity, které vedly k významnému či dlouhodobému zkvalitnění sbírkotvorné činnosti, péče o sbírky, významnému obohacení sbírek nebo zpřístupnění oblasti důležité pro ochranu přírody a krajiny či kulturní dědictví.

 „Všechny nominované instituce se blýskly tím nejlepším. O to cennější pro nás druhé místo v kategorii Muzejní počin roku 2016 je. Za vznikem Archeoparku Pavlov stojí obrovský kus práce i kooperace opravdových kapacit ve svých oborech. Výsledkem je nebývalá souhra světově významné lokality, vystavovaných sbírek i unikátního architektonického řešení, kterou svým zájmem oceňují také návštěvníci. Jen od začátku dubna se jich do Archeoparku přišlo podívat bezmála dvanáct tisíc,“ uvedl Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, pod které Archeopark Pavlov spadá.

Mezinárodně proslulý profesor Svoboda

Autorem libreta expozice, která přenáší návštěvníky zpět v čase do doby, kdy pod Pavlovskými vrchy žili lovci mamutů, je mezinárodně proslulý profesor Jiří Svoboda z Archeologického ústavu Akademie věd. Výstava je díky němu nejen atraktivní, ale obsahově kvalitní a bohatá. „Návštěvníci si mohou prohlédnout nejrůznější nástroje, umělecké předměty, ostatky zvířat a dokonce autentický hrob tří záhadným způsobem uložených paleolitických mužů. Do života pravěkých lidí je vtáhne i několik multimediálních show – takzvaných videomappingů. Na ploše více než 500 metrů čtverečních se tak snoubí moderní technologie s klasickou muzejní prezentací,“ popsal Kubín.

Půda kolem Dolních Věstonic a Pavlova, ve kterém se Archeopark nachází, vydává paleolitické artefakty a kosterní pozůstatky pravěkých lidí i zvířat již po několik staletí, a stala se proto národní kulturní památkou. Tým archeologa Karla Absolona tu ve 20. letech minulého století vyzvedl ze země i proslulou Věstonickou venuši. A jeden takový nález předznamenal i podobu samotného muzea. „Součástí expozice se stala i ‚skládka‘ mamutích kostí, kterou odhalili archeologové při zahájení stavby v roce 2014. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout ostatky pravěkých zvířat a osídlení přímo v místě jejich nálezu,“ popsal další unikát Archeoparku ředitel Kubín.

Stavba roku 2016

Samotná budova muzea se ostatně pyšní prestižními tituly Stavba roku 2016 nebo Stavba Jihomoravského kraje. Vzešla ze spolupráce architektů Radko Květa a Pavla Pijáčka a téměř celý výstavní prostor ukrývá v terénní vlně pod zemí, protože nálezy z doby lovců mamutů jsou ukryté čtyři až pět metrů hluboko.

Soutěž Gloria musaealis vyhlašují organizátoři ve třech kategoriích – Muzejní výstava roku, Muzejní publikace roku a Muzejní počin roku – a celkem se jí letos zúčastnilo 51 muzeí a galerií z celé České republiky s 81 projekty. Do finále se mezi Muzejní počiny nominovaly kromě Archeoparku i Oblastní muzeum Praha-východ s projektem „Památník národního útlaku a odboje“, Galerie moderního umění v Hradci Králové s „Rekonstrukcí budovy Galerie moderního umění“ a Vlastivědní muzeum v Olomouci se „Zámeckou expozicí Čechy pod Kosířem“.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *