Domů Dění v regionech Brněnská advo...

Brněnská advokátka pomáhá s nápravou křivd z roku 1945

Počátkem tohoto týdne má jít v Poslanecké sněmovně do druhého čtení novela zákona č. 212 z roku 2009 zmírňující majetkové křivdy způsobené občanům ČR za nemovitý majetek, který museli zanechat na území bývalé Podkarpatské Rusi v souvislosti s jejím nedobrovolným odstoupením Stalinovi v roce 1945. Návrh této novely byl předložen skupinou poslanců napříč politickým spektrem z iniciativy Vladislava Vilímce z ODS. Spolek Podkarpatská Rus – náhrada majetkové újmy, který zastupuje brněnská advokátka Kristina Škampová, sdružuje potomky původních vlastníků zmíněného majetku. „České rodiny přišly o své domovy po druhé světové válce nedobrovolně a jejich osudy byly mnohdy velmi dramatické. Jsem proto přesvědčen, že český stát by měl splatit svůj dluh, který vůči těmto svým občanům stále má. Na půdě Sněmovny je nyní připravený rozumný kompromis, který pomůže tuto nespravedlnost napravit, aniž by vážněji zatížil rozpočet. Věřím, že najde podporu napříč politickými stranami,“ konstatoval Vilímec. Až doposud platný zákon o odškodnění za tento majetek byl schválen v roce 2009. Musel být ale o tři roky později kvůli chybě novelizován. Od začátku se vycházelo z toho, že za jeden soubor přihlášeného majetku není možné odškodnit více než jednou do limitní hodnoty dva miliony korun. Počítalo se také s tím, že vyřizování žádostí o odškodnění bude probíhat poměrně rychle. Praxe však bohužel ukázala opak. Začaly se množit případy lidí – zpravidla se jednalo o děti původních již nežijících vlastníků – kteří podali a doložili svůj nárok.  Samotného odškodnění se ale vzhledem ke svému vysokému věku již také nedožili. Někteří žadatelé se rovněž museli obracet na soudy v případě, že Ministerstvo vnitra jejich žádost zamítlo. Celý proces podání žádosti se tak jen dále protahoval.

Mnoho našich občanů se odškodnění nedožilo

Předkladatelé aktuální novely se pokoušejí tuto evidentní tvrdost zákona odstranit, a to zejména v případě, že se žadatel nedožije po podání žádosti finálního odškodnění. Smyslem novely je to, aby v takovém případě právní nárok nezanikal. Návrh navíc ještě rozšiřuje okruh oprávněných osob alespoň o vnuky původních vlastníků. Zvažován byl dokonce rozsáhlejší návrh, který po vzoru jiných restitučních předpisů neomezoval posloupnost oprávněných osob na další generace v přímé řadě. Po mnoha jednáních s ministerstvy vnitra a financí a také diskuzi na ústavně-právním či rozpočtovém výboru je nyní připraven komplexní pozměňovací návrh. Jsou v něm zapracovány legislativní připomínky a v rámci snahy o dosažení kompromisu se rozšířil okruh oprávněných osob, avšak pouze na vnuky. Vnuci by ale připadali v úvahu jedině tehdy, pokud v zákonné lhůtě pro podání žádosti již nežili původní vlastníci, manželé ani děti. Ministerstva financí a vnitra však stále zastávají odmítavý názor a kritizují dopady do státního rozpočtu. Souhlasí pouze s řešením těch případů, kdy původní vlastníci či jejich děti podali řádně žádost, ale odškodnění se již nedočkali. Ve svých „obavách“ obě ministerstva vycházejí ze značného počtu historických přihlášek někdy z 50. a 60. let. Podle poslance Vilímce Spolek Podkarpatská Rus, který sdružuje původní vlastníky, registruje úplně jiné počty a odhaduje, že o odškodnění by zažádalo zhruba sto padesát osob. To by si vyžádalo náklady v maximální výši 300 milionu korun. Ministerstvu vnitra pro změnu zase vadí, že by muselo na vyřizování žádostí vyčlenit úředníky. Ministerstvo financí zastává názor, že novela zmíněného zákona představuje navýšení mandatorních výdajů státního rozpočtu. Odhad tohoto ministerstva hovoří o tom, že se má jednat o dalších 1.000 oprávněných osob a nároku na státní rozpočet v částce až kolem dvou  miliard korun. Tento odhad je však podle JUDr. Škampové značně nadhodnocený. Dodává, že podle informací poskytnutých ministrem vnitra dne 3. května 2016 v rámci odpovědi na její dotaz dle zákona 106 z roku 1999 Sbírky, bylo k tomuto datu vyplaceno vypořádání v souhrnné výši 335.194.363 korun celkem 537 žadatelům. To činí průměrné vypořádání na jednoho žadatele ve výši 624.198 korun. „Pokud bychom připustili, že se o vypořádání za majetek, který nebyl dosud vypořádán podle dosavadního znění zákona číslo 212/2009 Sbírky, přihlásí tisíc oprávněných osob, což je ale zcela nereálné, a všichni budou se svými žádostmi úspěšní, pak uvažujeme se zátěží na státní rozpočet ve výši přibližně půl miliardy korun, nikoliv dvou miliard,“ uvádí Škampová. Dodává, že celkově by tedy zatížení státního rozpočtu dosáhlo maximálně 908 milionů korun, což je stále v intencích nároků na státní rozpočet, předpokládaných předkladateli uvedeného zákona č. 212 z roku 2009.

Spolek Podkarpatská Rus oceňuje práci JUDr. Škampové

Spolek Podkarpatská Rus spolupracuje s Kristinou Škampovou na případech získání odškodnění za majetek, který museli naši občané zanechat na někdejší Podkarpatské Rusi, již celých pět let. „Velmi si vážím profesionality a zapálení, s jakým doktorka Škampová i zaměstnanci její advokátní kanceláře k případům přistupují,“ říká předsedkyně Spolku Dana Nopová. Spolek Podkarpatská Rus byl založen v roce 2001 proto, aby hájil zájmy vlastníků a jejich potomků, kteří zanechali své nemovitosti na Podkarpatské Rusi, a nebyla jim za ně poskytnuta náhrada. V současné době podle Nopové eviduje asi 120 vnuků, respektive několik dalších dědiců. Zdůrazňuje, že nikoliv však 1000 osob, jak předvídá Ministerstvo vnitra. O tom, že bývalá Podkarpatská Rus byla místem, kde žila její rodina, věděla Dana Nopová z příběhů, které jí vyprávěl její dědeček. Na Podkarpatskou Rus přijel v roce 1925 za prací. Nejprve pracoval jako asistent stavitele, později zde vybudoval úspěšnou stavební firmu s 50 zaměstnanci. Usadil se v Užhorodu, koupil pozemek a postavil rodinný dům, založil rodinu. Stavěl domy jak v Užhorodu, tak po celém, tehdy pustém, území Podkarpatské Rusi. Své malé vnučce vyprávěl příběhy, kdy se musel při práci bránit napadení vlky, divokými prasaty nebo medvědem. „Velkou ctí pro mého dědu bylo, když mu za jeho práci osobně poděkoval prezident Masaryk. V roce 1938 musela ale jeho rodina Podkarpatskou Rus opustit a dorazila pouze se dvěma kufry a dvěma dětmi. Jedním z nich byl i Josef Havel, otec Dany Nopové, který po „sametové revoluci“ několikrát navštívil dnešní Zakarpatskou Ukrajinu a velmi se angažoval pro spravedlivé vypořádání za majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi rodinami členů Spolku.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *