Domů Dění v regionech Česká města o...

Česká města osvětlení často přehánějí. S intenzivním světlem bojují i Brňané

osvětlení

Když na konci března oblohu roztančila polární záře, ojediněle viditelná i v našich zeměpisných délkách, spousta lidí zůstala o tuto podívanou ochuzena. Šlo hlavně o obyvatele velkých měst, která do noční oblohy září tak výrazně, že přírodní úkaz prostě nebyl vidět.

Veřejné osvětlení ale není diskutováno na občanské i politické úrovni jen při podobných nevídaných úkazech, je totiž každodenním problémem a bojem například i pro Brňany. Některým z nich vadí nedostatečné osvětlení některých ploch, jiným zase příliš silná lampa, billboard nebo osvětlená památka, která jim kazí noční spánek.

Málo energie i vyšší riziko rakoviny

Podle odborníka na světelné znečištění a od podzimních voleb i místopředsedy komise životního prostředí Jana Hollana ohrožuje nadměrné svícení a vystavování se umělému osvětlení dlouho po západu Slunce zdravý spánek. Nekvalitní noční odpočinek pak negativně ovlivňuje zdraví nebo třeba soustředění, pracovní výkon a energii během dne. Elektrické světlo je totiž několikanásobně silnější než například plamen svíčky, a zabraňuje tak tvorbě hormonu melatoninu, jehož nedostatek může způsobit nespavost a zvýšit riziko rakoviny nebo cukrovky.

Podle mluvčí Technických sítí Brno Jiřiny Veselé ale organizace pracuje na řešení tohoto problému. Hlavním cílem je nesvítit zbytečně, ale bezpečně. „Prvotním cílem veřejného osvětlení je zajištění bezpečnosti, především na komunikacích a přilehlých chodnících. V době od 22.00 do 4.00 bude postupně snižováno napětí a tím i intenzita osvětlení, s výjimkou například některých komunikací, kde je nutné dbát o zajištění bezpečnosti,“ vysvětlila.

Technické sítě Brno se tak nestarají jen o dostatečné a bezpečné svícení, ale pokud možno i o omezení světelného smogu a energetické úspory. Brno je tak podle Veselé jedním z nejúspornějších měst v České republice. „Například zapínání a vypínání veřejného osvětlení probíhá nejen ve vazbě na astronomický kalendář a podle údajů z fotobuněk rozmístěných na strategických místech ve městě, ale vedoucí dispečinku ještě každý den sám posuzuje situaci a může tak ušetřit denně až půl hodiny svícení,“ popsala Veselá.

Evropská norma chce světla více

Stížností na příliš jasné osvětlení se ale Brňané zřejmě jen tak nezbaví. Starší českou legislativu totiž nahradila novější evropská, která chce světla více. Podle Jana Hollana se přitom neopírá o vědecké poznatky zabývající se například viděním v šeru a ignoruje také oslňování jinými zdroji, než je veřejné osvětlení. „V Brně se leckde svítí i více, než to požaduje evropská směrnice. A to jak v pět večer, když je ještě doprava hustá, tak i ve tři ráno, když je mrtvo. Tam i ta hloupá norma připouští, že se světla několikrát ubrat může. Samozřejmě, že se ubrat má a musí. Aby lidé mohli lépe spát, aby se nepálilo zbytečně uhlí,“ myslí si Hollan.

Lidem často vadí i silně nasvícené památky v okolí jejich domovů, nebo svítící billboardy. Často se může jednat právě o oslňující zdroje světla, se kterými evropská norma nepracuje.

„Brno má už roku 2001 architekty zpracované osvětlení svých význačných objektů. V současnosti je nasvětleno 61 brněnských památek, vzhledem ke zpřísněným pravidlům kvůli rušivému světlu se další významné objekty nasvětlují jen omezeně,“ vysvětlila Veselá a dodala, že většina z nich je nasvětlena jen do 23 hodin, některé se pak nasvětlují jen v sobotu či neděli či o státních svátcích.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *