Domů Dění v regionech Brňanům se v ...

Brňanům se v uplynulém roce dýchalo lépe. Pod nosy jim ale podkuřují auta

Nejlépe za hodně dlouhou dobu, tak se v posledních letech dýchalo Brňanům. Zlepšení kvality ovzduší v jihomoravské metropoli přeje hlavně příznivé počasí a teplé zimy. Opatření proti znečišťování navíc zavádějí i městské firmy. Stále je ale co zlepšovat. Nejvíce emisí a prachu totiž do vzduchu vypustí desetitisíce až statisíce aut, která denně míří do Brna nebo městem projíždí.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla kvalita ovzduší na jižní Moravě i v Brně loni výborná. „Limity se překračovaly pouze v Brně a jen na dopravních stanicích. Oproti předchozím letům jsme neměli tuhou zimu s dlouhou topnou sezonou, což se pozitivně odrazilo v koncentracích škodlivých látek,“ uvedl vedoucí brněnského oddělení ČHMÚ Robert Skeřil na čtvrtečním setkání, při kterém zasedli k jednomu stolu představitelé brněnského magistrátu, městských firem a ekologických organizací spolu s experty na kvalitu ovzduší.

kvalita vzduchu

K jednomu stolu zasedli zástupci brněnského magistrátu, městských firem i ekologických organizací. FOTO: Attila Racek

I letošek se podle něj vyvíjí velmi slibně. Všechny stanice, které měří znečištění vzduchu mimo dopravní tepny, hlásí podlimitní stav. A zlepšení ukazují i detektory v místech, kde je hustý provoz. „Přestože stále překračují limity, není to už tak výrazné jako dříve,“ předestřel Skeřil s tím, že kvalitu vzduchu ovlivňuje například obnova vozového parku, ale i dopravní stavby typu Královopolského tunelu.

Klíč k čistému vzduchu? Velký městský okruh

Právě doprava představuje v Brně největší problém. Zatímco jinde jsou hlavním zdrojem znečištění lidé, kteří si doma v kotli zatopí kde čím, v Brně jsou to i kvůli centrálnímu zásobování teplem ti, kteří usedají za volanty aut. „Do Brna denně najede dvě stě tisíc lidí. To je přibližně sto tisíc aut,“ přiblížil situaci vedoucí Odboru dopravy na brněnském magistrátu Vladimír Bielko. Další desetitisíce aut navíc Brnem jen projedou. „Vymístění tranzitní dopravy je řešení, které se neustále odkládá. A přitom je to dlouhodobý cíl pro snížení prašnosti,“ upozornil místostarosta městské části Brno – Vinohrady Bohumil Pokorný.

kvalita vzduchu

„Do Brna denně najede sto tisíc aut,“ upozornil vedoucí Odboru dopravy na brněnském magistrátu Vladimír Bielko. FOTO: Attila Racek

I podle Skeřila by čistější vzduch v Brně přineslo hlavně dokončení Velkého městského okruhu, po kterém by se auta mohla bez zbytečného zastavování na semaforech pohybovat rychlostí kolem sedmdesáti kilometrů za hodinu. „Na rozšíření části VMO v oblasti ulice Žabovřeské by mělo Ředitelství silnic a dálnic brzy přistoupit k výběru zhotovitele. V dohledné době má být schválen investiční záměr pro část Tomkova náměstí,“ naznačil Bielko, že by se Brňané mohli dočkat dlouho očekávaných dopravních staveb.

Nabídnout skutečnou alternativu

Kromě toho plánuje Brno v dopravě i další kroky. Odbor životního prostředí podle jeho ředitele Martina Vaněčka připravuje například střednědobou strategii po roku 2020, která obsahuje celou řadu opatření z této oblasti. Kromě toho pracuje i na studii k zavedení emisních zón. Kvalitu ovzduší má podle Bielka ovlivnit i připravovaný plán městské mobility. „Další krok představuje rozšíření systému rezidenčního parkování, které vymístí auta z nejzatíženějších částí Brna. Chceme také netradičními způsoby vstupovat do myšlení lidí, aby z aut přesedlali na alternativní dopravu – například MHD nebo kolo,“ uvedl Bielko.

kvalita vzduchu

Brno chce studii k zavedení nízkoemisních zón, potvrdil vedoucí Odboru životního prostředí Martin Vaněček. FOTO: Attila Racek

Představitelé ekologických a neziskových organizací se však obávají, jestli tyto alternativy skutečně existují. „MHD je na hranici kapacity a cyklistická doprava je v Brně nebezpečná. Můžeme lidi marketingově masírovat, ale napřed jim musíme alternativu skutečně nabídnout,“ upozornil Martin Šuba z hnutí Brnění a dodal, že rozpočet určený na rozvoj městské cyklistiky je v porovnání s penězi putujícími na MHD či automobilovou dopravu minimální.

Co se dá změnit do budoucna i teď?

Dlouhodobým cílem města by mělo být i to, aby jeho obyvatelé vůbec nemuseli tak často cestovat – ať už za prací nebo za nákupy. „Hluk, znečištěné ovzduší a tisíce aut v ulicích, to není nemoc, to jsou příznaky. Nemoc je hypertrofovaná mobilita. Brno svou strukturou přispívá k tomu, že se obyvatelé musí neustále přesouvat z místa na místo,“ varoval místopředseda Komise Rady města Brna pro strategické a územní plánování Jakub Kořínek. „Problematické jsou monofunkční satelity, kde nejsou pracovní příležitosti ani obchody,“ doplnila Kořínkova slova vedoucí oddělení koncepce dopravy na brněnském magistrátu Zdeňka Šamánková.

znečištění ovzduší

Tisíce aut v ulicích nejsou nemoc, ale příznak, varoval místopředseda Komise Rady města Brna pro strategické územní plánování Jakub Kořínek. FOTO: Attila Racek.

Že se ale se zlepšováním ovzduší nemusí čekat jen na dalekosáhlé vize s horizontem několika let až desetiletí, dokazují městské firmy. Dopravní podnik města Brna (DPMB), SAKO i Brněnské komunikace (BKOM) obnovují vozový park tak, aby jejich auta a autobusy vypouštěly do vzduchu pokud možno co nejméně emisí. BKOM navíc loni zahájil splachování ulic. „Jen při letošním jarním čištění jsme z nich spláchli 500 tun pevných částic,“ uzavřel ekolog Brněnských komunikací Vojtěch Uhýrek.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *