Domů Dění v regionech Na jihu Morav...

Na jihu Moravy rozvíjejí sociální služby efektivně

Výdaje na sociální služby v Jihomoravském kraji odčerpají ročně více než 900 milionů korun ze státního rozpočtu. Jak ale rozhodnout o tom, které aktivity jsou skutečně nejvíce potřebné a kam peníze poslat? Na to má kraj zpracovaný plán rozvoje sociálních služeb.

V Jihomoravském kraji poskytují sociální služby především neziskové organizace a až poté následují příspěvkové organizace kraje a obcí. Když krajští úředníci rozhodují o tom, kam a kolik mají poslat peněz, využívají u toho i plán rozvoje sociálních služeb. Dokument vznikl i díky spolupráci obcí, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb v kraji.

„Každý člověk v každé obci má zcela jiné potřeby. Z centrálního hlediska lze tyto potřeby těžko odhadnout. Vítáme proto projekty, které směřují finanční pomoc tam, kde je skutečně nutná a opodstatněná,“ shrnul přínosy dokumentu ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček.

Příprava plánu rozvoje sociálních služeb odstartovala už v roce 2004. Jeho základem je hlavně úzká spolupráce kraje s obcemi. Díky tomu je snazší odhalit, kde je například potřeba zajistit větší péči o seniory a kde je naopak lepší posílit třeba prevenci kriminality mladistvých.

Plán vznikl jako součást dvou projektů placených z Evropského sociálního fondu. Oba projekty přišly na asi dvacet milionů korun. „Cílem prvního projektu bylo zefektivnit nastavení systému, podpořit partnerství a vzájemnou spolupráci kraje a obcí. Poté jsme se zaměřili na analýzu potřeb uživatelů sociálních služeb, jejíž výstupy byly důležitým zdrojem pro tvorbu dalších strategických dokumentů a ovlivnily směřování celého procesu,“ řekla koordinátorka projektu Martina Blešová.

Pestřejší nabídka

Většině lidí, která je tak či onak na sociálních službách závislá, by se líbila větší pestrost v jejich nabídce, chtěli by je také čerpat v domácím prostředí. Ocenili by ibvíce informací a jednodušší přístup k jednotlivým službám.

Sociální služby jsou zpravidla částečně hrazeny uživateli, bez dotace by ale nebyly udržitelné. Proto na ně přispívají obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Projekty Jihomoravského kraje, tak měly pomoci zefektivnit vynakládání těchto prostředků z veřejných rozpočtů.

„Lidé tak získají jistotu, že pokud bude v jejich obci podložená poptávka po nějakém typu služby a její řešení bude pro místní samosprávu prioritou, kraj tuto potřebu zohlední v rámci dotačních systémů. Cílem je, aby kraj financoval služby, které jsou podloženy potřebností a jsou v dané lokalitě prioritní,“ popsala Blešová.

Systém zároveň funguje jako prevence před účelově vznikajícími firmami, které nejsou v souladu s potřebností v daném území.

Nejrozšířenější jsou v Jihomoravském kraji takzvané služby sociální péče. Takových služeb v kraji působí skoro tři stovky a započítat mezi ně lze například domy pro seniory a osoby se zdravotním postižením, denní stacionáře, chráněná bydlení a mnohé další.

K dispozici jsou také služby sociální prevence s azylovými domy, sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi, nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, domy na půli cesty, ale třeba také služby následné péče, telefonická krizová pomoc, terapeutické komunity a mnohé další.

Jsem zodpovědný za to, aby Moravské hospodářství stále přinášelo aktuální a vyvážené zpravodajství té nejvyšší kvality. Připravuji reportáže, články a rozhovory.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *