Domů Dění v regionech Na referendum...

Na referendum o poloze brněnského Hlavního nádraží není dost podpisů, tvrdí magistrát

hlavní nádraží v Brně

Jestli budou Brňané spolu s říjnovými komunálními volbami rozhodovat v referendu i o poloze brněnského Hlavního nádraží, zatím není jasné. Na začátku srpna sice aktivisté z občanské aliance Referendum 2014 odevzdali na brněnském magistrátu archy s více než jednadvaceti tisíci podpisy pro vyhlášení referenda, podle úředníků je z nich ale platných jen něco přes třináct tisíc. Na start referenda přitom aktivisté potřebují necelých devatenáct tisíc podpisů.

„Nejpozději dnes jsme překročili hranici devatenácti tisíc podpisů! To je přesně tolik, kolik je potřeba. Ale pozor! Některé budou nepochybně prohlášeny za nečitelné, nebudou uznány,“ hlásal na konci července na stránkách Referendum 2014 koordinátor sběru podpisů Josef Patočka.

Jeho varování se vyplnilo. Z více než jednadvaceti tisíc podpisů, které aktivisté na začátku srpna přinesli na brněnský magistrát, jich úředníci uznali jen něco přes třináct tisíc. Na to, aby referendum město vyhlásilo, by přitom potřebovali alespoň osmnáct a půl tisíce platných podpisů. Nestačila by tak ani třítisícová rezerva, kterou si podle původního plánu chtěli aktivisté vytvořit.

Alespoň šest procent

„Legislativa vyžaduje, aby ve městě s vyšším počtem obyvatel než 200 tisíc podpořilo svým podpisem návrh na vyhlášení referenda nejméně šest procent osob, které dosáhly věku osmnácti let a mají trvalý pobyt na území města,“ vysvětlil mluvčí Magistrátu města Brna Pavel Žára.

Brno mělo letos v srpnu 308 472 obyvatel, kteří spadají do zmíněných kritérií. Z toho šest procent dělá 18 508 podpisů. „Po kontrole podpisových listin bylo zjištěno, že z celkového počtu 21 101 dodaných podpisů bylo relevantních pouze 13.257, což je 71,6 procenta z požadovaného počtu,“ doplnil Žára s tím, že magistrát vyzval přípravný výbor referenda, aby nedostatky do 1. září odstranil.

Nedostatečný počet relevantních podpisů přitom není podle městských úředníků jediným nedostatkem referenda. „Chybí odhad nákladů, které budou muset být městem vynaloženy na realizaci ,všech kroků v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice Brno-hlavní nádraží v dosavadní poloze podél ulice Nádražní´ ani odhad nákladů města na realizaci ,všech kroků v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice Brno-hlavní nádraží určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží´,“ uvedl Žára.

První už před deseti lety

První referendum o poloze nádraží se v Brně konalo už v roce 2004. Pětaosmdesát procent voličů se v něm tehdy vyslovilo proti přesunu nádraží, ale vzhledem k nedostatečné účasti nebyl jeho výsledek závazný. Za deset let se však povinná účast v referendu snížila z padesáti na pětatřicet procent oprávněných voličů.

Organizaci referenda podpořily kromě známých neziskových organizací, jako jsou Hnutí DUHA, Děti Země, Nesehnutí, Hnutí Brontosaurus a Ligy lidských práv i politické strany Zelení, TOP09 a Piráti a politické uskupení A co Brno?.

Otázky do referenda:

1.

Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti k modernizaci železniční stanice “Brno  ­hlavní nádraží“ v dosavadní poloze podél ulice Nádražní?

2. Souhlasíte s tím, aby město Brno podniklo bezodkladně všechny kroky v samostatné působnosti s cílem prosadit, aby se nejlepší řešení modernizace železniční stanice „Brno ­hlavní nádraží“ určilo prostřednictvím soustavy otevřených návrhových soutěží?

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *