Domů Dění v regionech Na Vysočině s...

Na Vysočině se vyplatí více malých spaloven, tvrdí studie

Hory odpadků nepřestávají růst a skládky na Vysočině začnou dříve nebo později praskat ve švech. A to, i kdyby obyvatelé kraje třídili a recyklovali na plný plyn. Jedním z možných řešení celé situace je energetické využívání komunálního odpadu. O tom, jestli se Vysočina vydá právě tímto směrem, může rozhodnout i nová studie, kterou si kraj a tamní obce nechaly vypracovat.

Odpadové hospodářství řeší na Vysočině už dlouho. Nová studie je doplňkem k řadě dalších, které již existují. „Cílem studie je dodat podklady pro další rozhodování obcí v Kraji Vysočina, jak postupovat při řešení problematiky nakládání se směsným komunálním odpadem. Riziko zaplnění skládek hrozí i v případě, že by občané dosáhli maximální míry třídění využitelných složek odpadů,“ varoval krajský radní pro životní prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád.

Více malých nebo jednu velkou?

Analytici ve studii řeší, jestli by bylo na Vysočině výhodné vybudovat spalovnu, odborně řečeno zařízení na energetické zpracování odpadu, a pokud ano, jestli je výhodné vybudovat spíše několik menších spaloven, nebo naopak jednu velikou. Ve hře je několik variant od minispaloven, které zvládnou zpracovat deset tisíc tun odpadků ročně, až po kolos, v němž shoří za rok až sto padesát tisíc tun komunálního odpadu. Možností zůstává i likvidovat odpadky v zařízeních, která už stojí.

Jako vítěz podle studie vychází varianta počítající s šesti až osmi malými spalovnami na dvacet tisíc tun odpadků. Ta podle analytiků zvládne z ekonomického pohledu plně konkurovat variantě s jednou velkou spalovnou. Ostatní možnosti dopadly ekonomicky podstatně hůř.

Pro stavbu spalovny je rozhodující hlavně dostatečný odběr tepla v místě, kde má stát. Dostatečně rozvinutou síť centrálního zásobování teplem pro variantu s více malými spalovnami má zatím pouze Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč nebo Pelhřimov. Kdyby se měly spalovny stavět i jinde, bude potřeba do rozpočtu započíst i náklady na zbudování potřebných rozvodů.

„V případě realizace malých zařízení na energetické využívání odpadů je výhodné, že dochází ke snížení dopravní zátěže v důsledku umístění malých zařízení blíže míst produkce odpadu, k uložení odpadů z těchto zařízení ve více lokalitách, a k vytvoření nových pracovních míst rozmístěných do více sídel. Z pohledu zkvalitnění nakládání s odpady je potřeba vzít v úvahu skutečnost, že realizace více menších zařízení může vést k vytvoření přesnějšího motivačního regionálního systému a v důsledku toho k větší míře zapojení občanů do celého systému nakládání s odpady,“ vyzdvihl přednosti malých spaloven Zdeněk Chlád.

Spalování všichni nefandí

Ne všichni jsou však z ideje stavby spaloven nadšeni. V Jihlavě sbírá podpisy pro referendum o spalovně sdružení Společně pro Vysočinu. To vzniklo v reakci na plán, podle kterého mělo ve městě vyrůst největší ze zmíněných zařízení, tedy spalovna, která zvládne za rok zpracovat až sto padesát tisíc tun odpadů.

Kritiku mezi zástupci sdružení sklidila i varianta s malými spalovnami. „Malé spalovny čistě komunálních odpadů jsou v Evropě spíš výjimečné, daly by se spočítat na prstech, na rozdíl od těch velkých, kterých je poměrně hodně, především kvůli ekonomice, která malým spalovnám moc dobře nevychází,“ uvedl organizátor sběru podpisů pod petici Matěj Man.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *