Domů Dění v regionech Národní kultu...

Národní kulturní památka – pietní území Zámeček dostane novou tvář a duši

Statutární město Pardubice má zájem v rámci Integrované územní investice (ITI) Hradecko-pardubické aglomerace čerpat dotace na projekt „Rekonstrukce a modernizace Památníku Zámeček“. Cílem je zefektivnit prezentaci a zároveň posílit ochranu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví, jehož součástí tato památka je.

V současné době je projekt ve fázi předprojektové přípravy. Zastupitelé města včera jednoznačně podpořili ideový záměr, který bude podkladem pro vypsání architektonické soutěže. „Celkové náklady v této fázi přípravy projektu odhadujeme na 15 milionů korun. V Pardubicích z mého pohledu nemáme historicky významnější místo, které by si zasloužilo důstojné a nadčasové řešení, jež osloví nejen pamětníky, ale i budoucí generace. Hlavní ideou je, aby prostor Památníku Zámeček sloužil nejen ke vzpomínce obětí druhého stanného práva, které byly v místě popraveny, ale i k uchování památky obětí nacistického režimu regionů Pardubicka, Královéhradecka a Kolínska. Paměť místa je navržena ve čtyřech rovinách, jež na sebe tematicky navazují a neohraničují se pouze na území popraviště, v konceptu však pracujeme i s přilehlým parkem,“ uvádí náměstek primátora Jakub Rychtecký zodpovědný za kulturu a cestovní ruch, který má projekt na starosti.

Paměť doby, paměť mrtvých, paměť zmizelých, paměť živých

Jedná se o roviny paměť doby, paměť mrtvých, paměť zmizelých a tou poslední je rovina paměti živých. Každá z těchto tematických pamětí pak bude různých způsobem připomínat hrůzy války a jejich oběti. „Paměť lidí, respektive historická paměť národa je zvláštní. Možná v sebeobraně, možná trochu z pohodlnosti z paměti vymazáváme to nepříjemné. Ale nikdy nesmíme z paměti vytěsnit hrdinský boj našich předků za to, abychom dnes my mohli žít dobře a šťastně. Jsem si jistý, že navržená koncepce památníku Zámeček tomu napomůže,“ komentuje projekt primátor Martin Charvát.

Plánované otevření nové expozice pro veřejnost proběhne na jaře roku 2020 a bude navazovat na již existující takzvanou Bartošovu stezku v ulicích města. Ideová úprava pietního území a expozice probíhá za průběžných konzultací se zástupci Československé obce legionářské (majitelem Larischovy vily), zástupci průmyslového podniku Foxconn, Východočeského muzea (majitele některých sbírek) a městskou částí Pardubice IV. Na projektu pracuje jednadvacetičlenný projektový tým. Městu se pro projekt podařilo získat špičkové odborníky, pana doktora Vojtěcha Kyncla s paní doktorkou Jedličkovou, kteří jsou nositeli ideového návrhu přestavby památníku včetně expozic a mají s podobnými projekty řadu zkušeností. „Z průběhu příprav mám velmi dobrý pocit. Zavčasu zvažujeme i možné provozní varianty. Jako nejvhodnější se nám z pohledu tematického a odborného zajištění, ale i nákladů jeví spojení se státní příspěvkovou organizací – Památníkem Lidice, se kterým chceme v co nejbližší době začít jednat o možné spolupráci,“ objasňuje náměstek Jakub Rychtecký.

O autorech

PhDr. Vojtěch Kyncl, Ph. D. se podílel na vytvoření expozice v Ležákách, Letech, Bartošově stezce v Pardubicích nebo vzpomínkové akci Silver A v paměti tří generací. Kynclova kniha „Lidice. Zrození symbolu“ byla zařazena do úzkého výběru excelentních prací Akademie věd ČR, v. v. i. pro vládní Radu pro vědu, výzkum a inovace za roky 2011-2015 v projektu Pilíř II.

PhDr. Blanka Jedličková je nositelkou ocenění Dilia Litera 2016 pro objev roku za monografii „Ženy na rozcestí“ a pořádá pedagogické a konferenční projekty se zaměřením na nacismus.

Jejich hlavní pracovní náplní je psaní knih o nacistickém režimu a jeho následcích, ovšem jejich práce nezůstanou pouze na papíře, ale představí se široké veřejnosti ve formě výstavy. I proto byla při letošním lednovém vzpomínkovém setkání Silver A v paměti tří generací odborná i laická veřejnost seznámena s projektem Zámeček.

Čtyři roviny ideje Památníku Zámeček:

  1. Paměť doby – prostor v první části budovy pro promítání úvodního filmu a pořádání přednášek, popř. komorních koncertů, recitací apod. s kapacitou pěti desítek posluchačů.
  2. Paměť mrtvých – tato část expozice připomene jak oběti, tak viníky jejich utrpení. Prostor bude tvořen jak předměty z muzeálních sbírek, tak fotografiemi či audiovizuálním doprovodem.
  3. Paměť zmizelých – bude symbolickým místem vzpomínek na ty, kteří zahynuli v souvislosti s válkou ať jako oběti programové rasové nesnášenlivosti, vojenských operací nebo zákeřných útoků okupantů.
  4. Paměť živých – Expozice v exteriéru – v parku – hledá odpověď na otázku: Co jsme udělali proto, aby se hrůza války už neopakovala?

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *