Domů Dění v regionech Nové Heřminov...

Nové Heřminovy bojují s přehradou i stavební uzávěrou

Nové Heřminovy – Obyvatelé malé obce na Bruntálsku už desetiletí čekají, jestli bude jejich domov zatopen kvůli stavbě nové přehrady či nikoli. Nepříjemné čekání je spojené také se stavební uzávěrou, která brání obci se dále rozvíjet.

Zahájení výstavby přehrady by mělo začít do pěti let. „Podle harmonogramu z roku 2008 by se se stavbou mělo začít v letech 2015 – 2016. Dokončení předpokládáme kolem roku 2020. Nyní je dokončen investiční záměr, který byl předán ministerstvu zemědělství,“ potvrdil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček. Spolu s projekčními pracemi se jedná také o majetkovém vypořádání s majiteli objektů v budoucí zatopené oblasti.

Přehrada bude mít betonovou hráz vybavenou spodními výpustmi a nehrazenými přelivy s kaskádou. Na dotčeném území vznikne také sedm malých vodních nádrží, například v Krnově, Jelení či Lichnově. Zároveň bude na toku rozšířený monitorovací systém díky dvanácti novým stanicím pro měření průtoku a hladiny vody.

O výstavbu protipovodňové přehrady, která má snížit riziko povodní na horním toku řeky Opavy, se vedou spory už několik desítek let. První plány na výstavbu přehrady, která měla původně sloužit jako zásobárna pitné vody, byly vypracovány už ve dvacátých letech minulého století. Zájem ministerstva zemědělství, aby byla nádrž postavena, výrazně zesílil po ničivých povodních v roce 1997.

Původní návrh počítal s velkou přehradou, kvůli níž by se musela zatopit celá obec a Nové Heřminovy by zanikly. Před dvěma lety, v dubnu 2008, předložili tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) a ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) vládě variantu takzvané malé nádrže, která si vyžádá zatopení asi padesáti objektů v obci. „Dokázali jsme ochránit větší část obce Nové Heřminovy,“ uvedl tehdy Petr Gandalovič. Vláda tento návrh přijala a přípravné práce na stavbě mohly v podstatě začít. Nespokojení s celou situací jsou ale od začátku samotní obyvatelé Nových Heřminov. Mohou jen nečinně přihlížet tomu, jak se bez nich rozhoduje o jejich domovech.

„Historie naší obce sahá až do 13. století, rodiny zde bydlí po několik generací a pečují o své domy. Je pochopitelné, že pro ně bude těžké opustit najednou všechno, co léta budovali,“ řekl starosta Nových Heřminov Radovan Jílka. Nejpalčivější problém, který vesnici trápí a brání jí v rozvoji, je stavební uzávěra, která v oblasti nedovoluje žádnou novou výstavbu. „Naší podmínkou je, aby obyvatelé ze zatopené části, mohli začít stavět na novém pozemku Nových Heřminov,“ dodává Jílka. K tomu je ale třeba změnit územní plán, který doposud veškerou výstavbu v této oblasti zakazoval. O změnu územního plánu nyní žádá Povodí Odry. Obyvatelům už zřejmě nezbývá, než se se stavbou přehrady smířit, důležité pro ně ale je, aby mohli v Nových Heřminovech dál normálně fungovat. „Chtěl bych, aby obec dál žila a prosperovala. Doufám, že jí politici a úředníci dají šanci,“ přeje si starosta obce, která by se už za pár let měla o třetinu zmenšit.

Proti výstavbě přehrady se postavila poslankyně Věra Jakubková. Ve volbách kandidovala za Stranu zelených, která přehradu v Nových Heřminovech prosadila. Ze strany později Jakubková vystoupila a v parlamentu se stále snaží diskuzi o zatopení vesnice znovu otevřít. „Mé námitky se netýkají přehrady jako takové, ale způsobu, kterým stát hodlá řešit protipovodňovou ochranu regionu.

Zejména když rozhodnutí padlo s vědomým opomenutím návrhů na citlivější řešení, jež nebylo zahrnuto do posouzení srovnávajících jednotlivé varianty. Studie Václava Čermáka z Unie pro řeku Moravu dokazuje, že lze v Krnově provést šetrné zkapacitnění koryta řeky Opavy na stoletou vodu za mnohem nižších nákladů,“ řekla Jakubková. Prosazování přehrady za každou cenu vnímá jako příležitost zájmové skupiny realizovat další předraženou stavbu. „Jen těžce se bude záměr zbavovat nálepky klientelismu a korupce,“ dodala Jakubková.

Kromě své protipovodňové funkce má mít přehrada v Nových Heřminovech také rekreační účel. „Od jiných přehrad se bude lišit v tom ohledu, že běžně bude napuštěna jen z dvaceti procent a osmdesát procent bude připraveno pro zadržení povodňových průtoků,“ vysvětlil Čestmír Vlček z Povodí Odry.

Vodní dílo má ochránit hlavně města Krnov a Opavu, ekologové však byli proti a navrhovali rozšíření koryta řeky přímo v Krnově a výstavbu poldrů. To však bylo odmítnuto jako nedostatečné. Velkou přehradu v roce 2003 podpořili i krajští zastupitelé.

Přehrada Nové Heřminovy

Plánovaná investice: 8 mld. Kč

Celkový maximální objem: 14,6 mil. m3

(pro srovnání Vranovská přehrada má zhruba 130 mil. m3)

Zahájení výstavby: 2015 – 2016

Ukončení výstavby: kolem 2020

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *