Domů Dění v regionech Obce se po ro...

Obce se po roce vzpamatovaly z povodní. Už zažívají další.

Obce, které loni zažily ničivé povodně, začaly opravovat poničené ulice a mosty. Nekteré se ale musí do všeho pustit znovu.

Životice u Nového Jičína. Léto 2009. Jindy skoro nepostřehnutelná říčka Jičínka se mění v několika minutách v dravý tok. Starosta Pavel Hasalík sešlápne pořádně plyn a ujíždí před ničivou vlnou na místní kopec. Jeho kolega ze zastupitelstva to štěstí neměl. Utopil se v rozbahněné vodě.

Loňská povodeň přišla náhle. Zasáhla více než sedmdesát obcí zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji. Zemřelo při ní patnáct lidí, 32 rodin přišlo o své domovy. Dnes je už většina lidí z toho nejhoršího venku. Pozůstatky ale vidí obyvatelé dodnes.

„Rychlost byla ohromující. Za dvě hodiny bylo po povodni – za sebou ale tato vlna zanechala naprostou devastaci. Nejčastější hodnocení bylo: Takhle to asi nějak vypadalo po přechodu fronty za druhé světové války,“ zhodnotil loňskou pětisetletou vodu místostarosta Nového Jičína Milan Šturm.

Přestože většina obcí získala od státu, kraje a dárců peníze na nutné opravy, některé obce se obávají, že jim nový lak zase smete voda. Ne vždy se jim totiž daří přesvědčit správce toku, že bez nákladných protipovodňových úprav nebudou mít nikdy klid.

„Povodně u nás zažíváme pravidelně. Ta loňská byla ale největší. Už několik let upozorňujeme na to, že je potřeba upravit tok řeky Vidnávka. Jenže projekt za třicet milionů teď zastavili jeseničtí úředníci,“ uvedla starostka obce Kobylá nad Vidnávkou Milena Kamená. Pracovníkům odboru životního prostředí v Jeseníku se totiž nelíbí, že kvůli ochraně Kobylé chtějí vodohospodáři vykácet 625 vzrostlých stromů. „Jádrem problému je neochota správce toku zajistit projekt na úrovni současných technických možností při zachování ekologických požadavků,“ vysvětlila Hana Doneeová z odboru životního prostředí v Jeseníku.

Správce toku, Povodí Odry, ale tvrdí, že projekt znovu posuzuje. „Nejen kvůli zápornému stanovisku, ale také vzhledem ke zkušenostem z průběhu povodně 2009,“ ujistil obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček.

Podobný problém řeší také v Kujavech na Novojičínsku. Tam potřebují nutně upravit koryto Děrenského potoka. Ten se totiž z břehů vylévá každý rok. Při loňských záplavách způsobil milionové škody, odnesl s sebou lávky a zatopil sklepy. O částečnou úpravu toku se teď starají místní hasiči. Ti ale nemají potřebnou techniku na náročné práce. „Mnohé části potoka je zapotřebí upravit kamenivem. Pomohlo by nám i vybudování retenční nádrže v místě kde dochází k vylití potoka z břehu,“ připomněla starostka Kujav Anna Kellerová.

Pomoc potřebují také v Černé Vodě na Jesenicku. Vodu v domech mají téměř každý rok. Přitom řešení je v nedohlednu.

„O protipovodňových opatřeních jednáme po každé povodni se správci toků. Zatím však bez konkrétních výsledků. Většinou zůstane jen u slibů,“ upozorňuje starostka Hana Nevolová.

Správci toků se ale brání. O problémech vědí. Často jim ale brání majetkové nesrovnalosti nebo zdlouhavá byrokracie.

„Na protipovodňová opatření předpokládáme v letošním roce financování ve výši 435 milionů korun. Ve vztahu k roku 2009 se jedná o cca 50 procentní nárůst,“ uvedl za Povodí Odry Čestmír Vlček. Další téměř půl miliardy korun budou investovat například Lesy České republiky. Přestože na některá opatření padnou desítky milionů korun, podle starostů nejsou vždy samospasitelná. Často by povodním mohla zabránit maličkost: dodržování lesnických a zemědělských pravidel.

„Potřebovali bychom, aby vlastníci lesů, polí a luk neprováděli odlesňování, nezastavovali zemědělskou půdu a prováděli vhodné zemědělské hospodaření. Bohužel se to příliš nedaří a vznikají tak příčiny pro vznik nepředvídatelných povodní,“ uvedla Ilona Mazalová z oddělení vnějších vztahů kopřivnické radnice.

S laxním přístupem drobných vlastníků se potýkají i v Písečné na Jesenicku. Loni tam ničivá voda zasáhla 54 domů a narušila podloží pod některými domy. Třem majitelům hrozí, že se jejich domy sesunou. Ohrožená je i silnice. Důvod: Ignorace přírodních pravidel.

Starosta obce Petr Slovák proto už začal jednat s pozemkovým úřadem. Cílem bude přimět roztříštěné vlastníky, aby spolupracovali s obcí na vypracování plánu komplexních pozemkových úprav. Jenže to bude trvat minimálně šest let.

„Lesy nad naší obcí patří desítkám vlastníků. Každý z nich má dojem, že právě z jeho lesa přece tolik vody nemůže vytékat a že on nemusí žádné opatření dělat,“ upozorňuje starosta.

Ve většině zasažených obcí přesto letos začnou s opravami zničených silnic a mostů. „Kdybychom měli neustále přemýšlet nad tím, co se všechno může stát, neudělali bychom nic,“ říká starosta nejvíc zasaženého Jeseníku nad Odrou Tomáš Machýček.

Ministerstvo pro místní rozvoj začátkem dubna schválilo více než půl miliardy na 191 projektů. Celkově poslalo do regionů už více než 1,1 miliardu korun. Více než sto milionů korun poslaly obcím i kraje. Další miliony vybrali lidé ve veřejných sbírkách. Například v nejvíce zasaženém Jeseníku nad Odrou díky dotaci zrenovují fotbalové hřiště, opraví hráz rybníka a postaví nový most. V Životích u Nového Jičína, Kuníně i Jeseníku vyrostlo také třicet nových povodňových domů, do nichž se nastěhovali lidé, jimž voda odnesla domovy. Největší povodně

1997 – Udeřily uprostřed léta hlavně na Moravě a později ve východních Čechách. Zahynulo padesát lidí.

115 763 hlášených škod, škody za 10 miliard korun.

2002 – Povodeň vtrhla do Čech v srpnu. Začala v jižních Čechách a voda pak zatopila i Prahu a Ústecký kraj. O život přišlo 17 lidí. 80 885 hlášených škod. Pojišťovny evidovaly škodu za 35 miliard korun.

2006 – Hladiny řek se zvedly na jižní Moravě při tání sněhu v únoru a březnu. Voda zatopila část Znojma a Podyjí. Pojišťovny evidovaly škody za téměř miliardu korun.

2009 – Červnové povodně si vyžádaly 15 lidských životů. Pojišťovny evidovaly 17 017 případů. Evidovaly škody za dvě miliardy korun.

Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Žádné komentáře

Napište komentář