Domů Dění v regionech V Hradci Král...

V Hradci Králové se diskutovalo o rozvojí obcí a měst

Jak přistupovat k sociálnímu začleňování společensky vyloučených skupin obyvatelstva? Vyplatí se regulovat hazard? Kolik problémů způsobuje výkup pozemků při výstavbě silnic a protipovodňových opatření? A na co si dát pozor při rekonstrukci veřejného osvětlení? Otázek, které hrají klíčovou roli v rozvoji obcí a měst, je celá řada. Odpovědi na ně našli starostové z Pardubického a Královéhradeckého kraje na konferenci zorganizované společností Magnus Regio, vydavatelem Moravského hospodářství.

Obce a města nejsou jen zastavěným územím, tvoří je hlavně jejich obyvatelé. Těm by se v nich mělo dobře žít, a to i když třeba přijdou o práci, odejdou do důchodu nebo balancují na hranici chudoby. Solidarita však v České republice stále ještě funguje. Sociální transfery státu od důchodů po sociální dávky stále dokážou zajistit, aby lidé, kteří jsou na nich závislí, neživořili.

Problémem, na jehož řešení se čeká už dvanáct let, je ale sociální bydlení. Jasné východisko však stále zůstává v nedohlednu. „Máme málo bytů do velikosti dva plus jedna. Velkých bytů je dost, a více rodin je tak nuceno žít v jedné velké domácnosti,“ shrnul základní kámen úrazu Martin Scháněl, ředitel Odboru sociálního začleňování na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Problém s bydlením mají podle něj hlavně matky samoživitelky. „Spolkne až šedesát procent jejich příjmů,“ upozornil na alarmující statistiku.

Řešením nevyhovující situace by mohla být výstavba nových menších bytů. To ale nestačí. Sociální bydlení musí jít ruku v ruce se sociální prací. „Bez ní nikdy nebudeme mít dobré sociální bydlení. Lidé nové byty vybydlí a končí to špatně, jako na Šluknovsku nebo v Budějovicích,“ vysvětlil Scháněl s tím, že pak stačí už jen málo, aby problémy a společenské třenice vyrostly do obrovských rozměrů.

Někdy lidem spolknou větší část výdělku než bydlení výherní automaty. Vyplatí se ale obcím hazard na svém území regulovat? Starosta Klatov Jiří Štancl předložil pádné důkazy, že ano. „Hazard nese peníze a je třeba vážit, co postavíme proti tomuto úbytku v rozpočtu,“ uvedl Štancl. V Klatovech hazard v roce 2013 vynesl městské pokladně dvanáct milionů korun. S jeho úplným zrušením město o tyto peníze přijde. „Vypočítali jsme ale, že na těchto dvanáct milionů musí lidé do automatů naházet tři sta milionů korun,“ ilustroval Štancl hlavní nevýhodu podpory hazardu na dech vyrážejícím příkladu. „Představte si, že by se tyto peníze dostaly našim živnostníkům, to by město rozkvetlo,“ doplnil.

Buď elektronicky, nebo vůbec

Téma peněz se prolínalo i dalším přednáškovým blokem. I obce a města je totiž můžou šetřit díky využívání moderních nástrojů, jako jsou například e-tržiště. Elektronizace navíc v budoucnu nabere větší obrátky, a to zejména u veřejných zakázek. „Vstupují do toho takové vlivy, jako je Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, dalším aspektem je schválení evropských zadávacích směrnic, kvůli kterým budou muset jednotlivé státy zaručit, aby veškerá komunikace probíhala elektronicky,“ vysvětlil vedoucí Oddělení správy e-tržišť a NEN v odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí Ministerstva pro místní rozvoj ČR Marek Grill a dodal, že roli hraje i tlak evropských orgánů na transparentnost výběru dodavatelů u evropských zakázek.

Snaha o co největší transparentnost však vedla i k tomu, že se v dnešní době většina zakázek soutěží takzvaně na cenu. Posuzování podle jednoho kritéria je totiž nejprůhlednější. Ne vždy se však jedná o nejlepší řešení. Problémy tento přístup může způsobit například u veřejných zakázek na financování investic. Do nevhodně nastavených tendrů se často nepřihlásí žádná nebo například jen jedna banka. „Soutěž na nabídkovou cenu může jít na úkor kvality. My doporučujeme soutěžit na ekonomickou výhodnost, kdy si zadáte více kritérií,“ uvedla Květoslava Botková, Senior Public Sector Finance Manager v Komerční bance. Důležité ale podle ní je dobré nastavení těchto kritérií a hlavně bodového hodnocení.

K větší transparentnosti nemusí obcím a městům pomáhat pouze veřejné zakázky soutěžené na cenu, ale i elektronické nástroje jako rozklikávací rozpočty, které dodává například společnost GORDIC. „Ty teď zažívají velký boom,“ upozornil programátor a analytik ze společnosti GORDIC Radek Soška. Mezi dalšími moduly, které GORDIC dodává, je ale například i ekonomika příspěvkových organizací a elektronické minireferendum. „Naším cílem není uveřejňovat co nejvíce dat, ale aby tato data o něčem vypovídala,“ doplnil Soška.

Stavby váznou na výkupech pozemků

Oblastí, kde finance hrají klíčovou roli, je i výkup pozemků pro stavbu silnic i protipovodňových opatření. S lidmi, kteří nejsou ochotni svou půdu prodat za peníze, které je jim stát schopný nabídnout, se potýkají silničáři i vodohospodáři. Kvůli výkupům pozemků se na nějakou dobu zastavila například stavba rychlostní silnice R35, která má vytvořit jistou alternativu k dálnici D1 při napojení severní Moravy na Prahu.

„Novela zákona rapidně snížila ceny, za které můžeme pozemky vykupovat. Dříve jsme vykupovali za ceny podle výměry Ministerstva financí ČR, to je sto korun za metr čtvereční,“ řekl ředitel Správy Pardubice na Ředitelství silnic a dálnic ČR Bohumil Vebr s tím, že dnes může úřad při výkupu nabídnout jen stoprocentní bonus, který se pohybuje v řádech jednotek, maximálně desítek korun. Podle novely zákona připravované Ministerstvem dopravy ČR by ale úřad mohl při výkupu v budoucnu nabídnout až šestnáctinásobek ceny.

S podobnými problémy se potýkají i vodohospodáři při budování protipovodňových opatření. Za pozemky nabízí kolem šedesáti korun za metr čtvereční, jedná se však často o louky s reálnou cenou přibližně pětkrát nižší. Přesto však vlastníci pozemek často prodat nechtějí. „Než by investoři využili institutu vyvlastnění, tak radši od stavby odstoupí,“ popsala vedoucí Oddělení vodního hospodářství Krajského úřadu Pardubického kraje Jana Hroudová, jak snaha o budování protipovodňových opatřeních často končívá.

Úspory díky modernímu osvětlení

Uspořit mohou obce a města díky rekonstrukcím veřejného osvětlení. V této oblasti došlo za posledních sto padesát let ke značnému pokroku a dnes se prosazují takzvané LED technologie a komplexní systémy centrálního řízení. „Centralizací a využitím vzdálené správy dochází k prokazatelným úsporám spojeným s energií i lidskými zdroji,“ tvrdí obchodní ředitel pro silniční telematiku ze společnosti AŽD Praha Vladimír Ketner. Nejde přitom o řešení jen pro velká města. Využít jej mohou i menší obce, pokud se sdruží a domluví se na společném postupu.

Pokud už se ale obec rozhodne k modernizaci veřejného osvětlení přistoupit, rozhodně by její zástupci neměli podcenit lidský faktor. Reálná úspora a případné problémy se odvíjí od kvalit projektanta, který jim celý projekt připraví. „Úspor lze dosáhnout už pečlivou přípravou při zatřídění komunikace. Pokud byla osvětlená silnice dříve komunikací druhé třídy a dnes po ní projede jednou za čas auto nebo cyklista, je možné ji zatřídit do jiné kategorie, a snížit tak nároky na osvětlení,“ uzavřel obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder, která se specializuje na veřejné osvětlení.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *