Domů Dění v regionech V Rožné letos...

V Rožné letos dokončí podzemní laboratoř PVP Bukov pro výzkum úložišť jaderného odpadu

PVP Bukov

V tunelech dolu Rožná na Bystřicku, v hloubce přes půl kilometru, vzniká podzemní výzkumné pracoviště Bukov (PVP Bukov). Využije je Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pro pokusy, které mají určit, kde bude nejbezpečnější zřídit hlubinné sklady pro vyhořelé jaderné palivo. Týmy českých i zahraničních odborníků začnou s experimenty ještě letos. Úložiště se mají začít stavět v roce 2050.

Podzemní laboratoř Bukov vzniká v oblasti Kraví hora, která je jednou ze sedmi vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště. Ve všech mají letos odstartovat geologické průzkumy. Obcím, které se nachází blízko těchto míst, vyplatí stát příspěvek jako kompenzaci za nepohodlí, které se s nimi pojí. Ročně je to téměř 72 milionů korun. „První etapy průzkumů si leckde ani nevšimnou, takže svým způsobem je to i forma poděkování státu obcím za to, že pomáhají řešit celospolečenský problém,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Laboratoř automaticky neznamená úložiště

Někteří z místních obyvatel se ale obávají, že vznik podzemní laboratoře automaticky znamená i stavbu budoucího hlubinného úložiště právě v lokalitě Kraví hory. Napovídal by tomu i fakt, že se štola PVP Bukov razí v jiném typu horniny, než který je v dalších šesti uvažovaných oblastech. „Výsledky bádání lze ale velmi úspěšně využít ve všech lokalitách, důlní dílo jen podstatně zrychlilo a zlevnilo budování vědeckého pracoviště,“ ujistil mluvčí Kraje Vysočina Ondřej Rázl.

Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka může navíc vznik podzemní laboratoře pomoct řešit dopady případného uzavření uranových dolů na Bystřicku na nezaměstnanost. „Přechod zaměstnanců pro obsluhu provozu je jedna část řešení personální situace po útlumu těžby uranu,“ podotkl Běhounek. Samotný provoz laboratoře zaměstná odhadem 50 lidí. SÚRAO zároveň plánuje v budoucnu zpřístupnit pracoviště i zájemcům z řad veřejnosti — vznikne tu prohlídkový okruh a informační středisko.

Klíčové výzkumy

Experimentální provoz potrvá v PVP Bukov minimálně do roku 2025. Vědci budou v laboratoři zkoumat vlastnosti a chování hornin v hloubce půl kilometru pod zemí. V té se mají totiž nacházet i budoucí úložiště. Odborníci zároveň otestují i působení místních podmínek na další materiály, s nimiž sklady vyhořelého jaderného paliva počítají.

„Tento typ výzkumu je pro nás naprosto klíčový, bez něj bychom bezpečnost budoucího úložiště jen těžko obhajovali. Podobné laboratoře pro tyto účely mají i ve Francii, Švýcarsku, Švédsku. Předpokládáme vzájemnou mezinárodní spolupráci a sdílení klíčových poznatků,“uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Raději než do laboratoře investovat do průmyslové zóny?

Zástupci ekologického sdružení Calla a spolku Nechceme úložiště Kraví Hora ale zpochybňují ekonomiku i skutečný přínos vznikající laboratoře. „Řada zakázek, které v posledních letech Správa úložišť zadává přímo státnímu podniku DIAMO, ukazuje mnohem více na snahu podpořit chřadnoucí ekonomiku uranové firmy, než na koncepční hledání bezpečného místa pro rizikové jaderné odpady. Tak jako byla lokalita Kraví hora v sousedství uranových dolů přidána do výběru později navzdory doporučením geologů, nebyla dříve plánována ani nyní prezentovaná podzemní laboratoř,“ komentoval to energetický konzultant Cally Edvard Sequens.

Podle předsedy spolku Nechceme úložiště Kraví Hora Martina Schenka je spíše než na laboratoř potřeba zaměřit se na posílení investic do průmyslové zóny v Bystřici nad Pernštejnem a co nejrychlejší a efektivní rekvalifikování zaměstnanců dosluhujících dolů. „Vybudování laboratoře pod Bukovem vnímáme jako další protahování závislosti regionu Bystřicka na důlní činnosti,“ předestřel Schenk.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *