Domů Dění v regionech Velké plány n...

Velké plány na protipovodňová opatření brzdí tahanice o pozemky

protipovodňová opatření

Postavit na Moravě protipovodňová opatření za miliardy korun chtějí v příštích pěti letech státní podniky jednotlivých povodí. Jestli budou ale na konci roku 2019 skutečně stát všechny plánované poldry a hráze a jestli řeky potečou širšími a zabezpečenějšími koryty, je otázkou do loterie. Na mnoha místech totiž projekty stále komplikují majetkoprávní třenice.

Obyvatele Olomouce budou před dvousetletou vodou chránit protipovodňová opatření za bezmála 900 milionů korun, na Vranovské přehradě opraví dělníci ještě letos korunu hráze, velké rekonstrukce se dočká i vodní nádrž Šance a na Krounce v Kutříně vznikne nový poldr. To je jen velice stručný výčet těch nejdůležitějších staveb a akcí, které mají do budoucna chránit před povodněmi na Moravě a v Pardubickém a Královéhradeckém kraji lidské životy i majetek.

Povodí Moravy – sedm krajů a miliardové investice

Co se týče výše investic, nejambicióznější plány má pro příštích pět let Povodí Moravy. „Velká rozloha povodí zasahující do sedmi krajů znamená také velkou rozmanitost různých problémů s vodou spojených,“ uvedl generální ředitel státního podniku Jan Hodovský. Jen ve čtyřech z nich – Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Kraji Vysočina se v příštích pěti letech počítá s akcemi za více než pět miliard korun.

Největší a nejdražší stavby chystá Povodí Moravy v Olomouckém kraji. Mezi projekty dohromady za více než tři miliardy korun patří například již zmíněné zvýšení kapacity koryta Moravy v Olomouci, protipovodňová opatření v Litovli za téměř půl miliardy korun a mnohá další. „Velký objem plánovaných investic v Olomouckém kraji plně odráží přetrvávající povodňová rizika. Ve všech případech bude nutná plná součinnost našeho podniku s vedením jednotlivých měst,“ doplnil Hodovský.

Spolupráce s obcemi a městy je klíčová

Podle Koncepce protipovodňové ochrany v České republice by se totiž měla města a obce chránit před povodněmi sama, nebo se na ochraně alespoň podílet. „V praxi to znamená, že protipovodňové opatření, které navrhla obec, by také obec měla připravit až do stavu územního rozhodnutí,“ upřesnila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.

Kvůli ochraně před povodněmi si města také často sáhnou do vlastních rozpočtů. Nejčastěji peníze z městské kasy putují na takzvané vyvolané investice. „To znamená opravy nebo výstavbu komunikací, chodníků, prvků kanalizace a podobně, odpovídající přibližně deseti procentům celkových nákladů,“ přiblížil na příkladu Olomouce mluvčí města Michal Folta.

Bez spolupráce obcí a měst se ale státní podniky povodí neobejdou zejména v majetkoprávní přípravě staveb. „Důležitá je zejména pomoc při přesvědčování občanů při odprodeji pozemků pro širší koryta a hráze,“ sdělil technický ředitel Povodí Odry Petr Březina. Pokud se tyto věci nevyřeší, nelze stavbu povolit.

Spory o pozemky se často řeší jen těžko

A v mnoha případech jsou právě tahanice o pozemky jen těžko překonatelným problémem, na kterém se projekt na dlouhou dobu, ne-li navždy, zadrhne. „Vlastníky dotčených nemovitostí jsou totiž často občané, kteří ohroženi povodněmi nejsou,“ podotkl Březina. A zejména ti pak pozemky mnohdy prodat nechtějí. „Někde se to daří, ale jinde nedokážou vyřešit problémy s pozemky ani města a obce,“ posteskla si Tomíčková z Povodí Moravy.

Na výkupech pozemků tak v současnosti závisí například i výstavba nádrže Nové Heřminovy, která má chránit povodněmi nejohroženější oblast povodí Odry – horní tok řeky Opavy. „Je zde vykoupeno přes 90 procent pozemků. Klíčovou záležitostí je nyní postoj samotné obce Nové Heřminovy, která se snaží na základě již dříve proběhnutého referenda blokovat přípravu akce,“ řekl Březina s tím, že v příštích pěti letech plánuje Povodí Odry stavby protipovodňových opatření za asi 1,5 miliardy korun. Největší z nich bude rekonstrukce přehrady Šance.

Své o tahanicích o pozemky vědí i na Povodí Labe. Státní podnik plánuje v Královéhradeckém a Pardubickém kraji stavby, které si vyžádají investice přes dvě miliardy korun. Letos však začne pouze jedna. „Vzhledem k velmi složité a problematické, zejména majetkoprávní přípravě takto rozsáhlých staveb bude v letošním roce zahájena pouze akce protipovodňových opatření na Novohradce v úseku mezi Stíčany a Čankovicemi v objemu 22 milionů korun,“ uvedla mluvčí Povodí Labe Jana Burianová.

Peníze nabízí Ministerstvo zemědělství

Jedním z hlavních zdrojů peněz pro výstavbu protipovodňových opatření bude pro státní podniky povodí, ale nejen pro ně, třetí etapa dotačního programu Ministerstva zemědělství „Podpora prevence před povodněmi“. Uhradit z něj půjde až 95 procent celkových nákladů.

V předchozí etapě, která trvala od roku 2012 do roku 2014, putovalo z programu na protipovodňová opatření přibližně 8,5 miliardy korun. „Mezi významné stavby, dokončené v letech 2012 až 2014, patří zvýšení kapacity koryta řeky Moravy u Olomouce za téměř 300 milionů korun. Opatření ochrání více než 15 tisíc obyvatel a 6 500 bytových jednotek. Zruč nad Sázavou brání před stoletou povodní nové železobetonové zdi a podzemní stěna v délce přibližně 1900 metrů za přibližně 107 milionů korun,“ připomněl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *