Domů Dění v regionech Vysokorychlos...

Vysokorychlostní železnice: i poslancům už došla trpělivost  

S konkrétním plánem, jak v Česku vystavět vysokorychlostní železnici, přišli na konci ledna experti ministerstva dopravy. Navrhují čtyři trasy: Praha-Drážďany, Praha-Brno-Břeclav, Brno-Ostrava a Praha-Plzeň-Domažlice-státní hranice.

„Výstavba vysokorychlostních tratí předně potřebuje nový impuls, příprava se musí zrychlit a dostat jasný harmonogram. Na tom panuje shoda. Aktuálně zapracováváme připomínky do klíčového koncepčního dokumentu, který jsme odeslali do mezirezortního připomínkového řízení už v únoru. Právě akceptace tohoto dokumentu by nás měla konečně posunout k tomu, že se stát ke stavbě nových tratí poprvé jasně přihlásí a přejde od teorií k jejich reálné přípravě a výstavbě,“ řekl Moravskému hospodářství ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Podle něj se v českých podmínkách jeví jako nejvhodnější kombinace výstavby zcela nových tratí, kde by se mohlo jezdit i rychlostí vyšší než 300 km/h, a úprav tratí konvenčních pro provoz vysokorychlostních vlaků, kde rychlost bude nižší.

Poslancům došla trpělivost

Zda bude uvedený dokument reálným krokem vpřed, je ale sporné. O stavbě vysokorychlostních tratí se v Česku léta mluví a skutek utek, zatímco například Polsko, Německo či Itálie staví nové tratě ostošest. Trpělivost došla i poslancům, kteří napříč politickými stranami vyzvali vládu, aby plánovala stavbu tratí pro rychlost minimálně 300 km/h a s jejich výstavbou začala co nejdříve. Termíny, které zatím vláda plánuje (stavby v polovině třicátých let) jsou pro poslance neakceptovatelné. Usnesení poslanců navrhl František Laudát (TOP 09).

Co si od něj slibuje? „Blíží se volby, proto se snad k závazku stavět vysokorychlostní železnice přihlásí řada kandidujících stran. Vláda na to může, nebo nemusí reagovat. Řada podobných výzev spadla pod stůl. Takže  ještě i nynější vláda tím dostala silný politický mandát konat. Zahájení výstavby bude silným testem České republiky, jestli se odvrátíme z trajektorie úpadku a nastartujeme moderní investici, která se pozitivně dotkne kvality života každého našeho občana,“ uvádí Laudát. „Pokud by vláda po volbách vzala projekt za svůj, na některé části jednotlivých úseků je reálné svézt se tak v roce 2030 (buď na části Praha – Brno, nebo Praha – Neratovice),“ doplňuje Laudát, který jako největší prioritu vidí ve spojení Praha – Brno.

Smysluplná výzva

O smysluplnosti výzvy poslanců je přesvědčen renomovaný odborník Petr Moos: „Názory odborníků i potřeby mobility obyvatelstva v rámci EU by měla Vláda ČR brát vážně. Proto si myslím, že zmíněná aktivita poslanců pomůže urychlit přípravy, studie i projekty VRT, aby i ČR byla napojena na Evropskou síť.“ Naopak poslanec Jan Birke (ČSSD) nevidí výzvu jako nezbytnou: „V zásadě platí, že výstavbu vysokorychlostních tratí podporují všechny politické strany, výzva Sněmovny tedy nebyla úplně nutná, je to jen přesvědčování již přesvědčených. Jde ale o další významný hlas, který by mohl dát věci pořádně do pohybu, a to je dobře.“

A na to, že věci se ještě do pohybu nedaly, se shodne i s opozičními poslanci. „Stále chybí jasná koncepce fungování VRT včetně trasování nejen mezi Prahou a Brnem, ale hlavně návaznosti na okolní státy a související problematiku,“ upozorňuje poslankyně Květa Matušovská (KSČM). Před velkým optimismem varuje ministr Ťok: „Předně věřím, že se vláda k naší koncepci oficiálně přihlásí. Zároveň však platí, že příprava jednotlivých úseků musí probíhat v souladu s platným stavebním zákonem, kde musíme respektovat jednotlivé postupné kroky a lhůty.“

Nejdál je úsek Praha – Drážďany

I když prioritou je trať Praha – Brno, stavět se pravděpodobně začne jinde. Stát je nejdále s přípravou vybudování nové vysokorychlostní tratě Praha – Drážďany. „Zhruba do jednoho měsíce chceme předložit  ministerstvu dopravy Studii proveditelnosti, které mu bude sloužit jako podklad pro strategické rozhodnutí o realizaci projektu a jeho hlavních parametrech,“ říká Marek Illiaš ze SŽDC.  Úsek Drážďany – Ústí nad Labem je na základě dosud zpracovaných studií předpokládáno dimenzovat pro smíšený provoz s traťovou rychlostí 200 km/h s možností budoucího zvýšení na 230 km/h. Německo s Českem by měl spojit přeshraniční tunel pod Krušnými horami. Úsek Praha – Lovosice/Litoměřice – Ústí nad Labem má být dimenzován pro osobní provoz s  rychlostí výhledově až do 350 km/h. Obě části tvoří funkční celek významný pro Českou republiku, neboť představuje její jediné napojení na evropskou vysokorychlostní železniční síť v horizontu k roku 2030.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *