Domů Dění v regionech Z ghetta Lišč...

Z ghetta Liščina je normální čtvrť. Teď musím jít pracovat do horší lokality.

Recept na sžití s Romy podle Kumara Vishwanathana: vyjednejte u uhlobarona výhodný pronájem holobytů. Najděte po Ostravě desítky bezdomovců. Přesvědčte je, že je lepší platit nájem než žít pod mostem a pak se s nimi sestěhujte do jednoho domu. Může z toho vzniknout docela slušná lokalita, o kterou budou mít za pár let zájem i „obyčejní“ Ostravané.

Nevěříte? Jeďte do Liščiny. A za čas možná také do Horní Suché.

„Po tom, co se nám podařilo udělat z Liščiny, chceme podobný projekt rozjet také v Horní Suché u Karviné. Tady to ale bude o to složitější, že lidé, kteří zde budou žít, se vůbec neznají,“ říká Vishwanathan, zakladatel neziskové organizace Vzájemné soužití.

A co se vlastně v Liščině událo? Ještě před třinácti lety to byla apokalyptická čtvrť. Po povodních, které zaplavily Ostravu-Hrušov, sem totiž radnice sestěhovala do provizorních unimobuněk osmadvacet romských rodin. Postupně zde začalo žít skoro tři sta problémových lidí. To naštvalo místní obyvatele tak, že se začali ozbrojovat a Romy napadat. A nebylo se co divit.

„Když jsem poprvé přišel do Liščiny, bylo to hodně drsné. Obyvatelé používali společný záchod, který několik týdnů nikdo neumýval. Umývárny měli na chodbě. Ten pohled by nevydržel ani člověk se silným žaludkem. Vzal jsem hadru a rukavice a pustil jsem se do práce. To nedalo několika dětem, které mi začaly pomáhat. Postupně se přidali i rodiče. Práce je nakonec stmelila,“ vzpomíná Ind Vishwanathan na své začátky v Ostravě.

Trvalo tři měsíce, než měli Romové kolem sebe pořádek, který vydržel. Pak už se mohlo mnohem lépe jednat s vlastníkem bývalých havířských domů o tom, aby jim pronajal své byty. Aby plán vyšel, museli být obyvatelům na blízku každý den terénní pracovníci. Ti jim pomáhali naučit se základní dovednosti, zprostředkovávali kontakt s úřady nebo zaměstnavateli.

„Nejdůležitější je, aby Romové pochopili, že se jim budou dařit věci jen ve chvíli, kdy budou organizovaní. Úřady, majitel bytů, zaměstnavatelé totiž svůj systém mají. Oni jej musí mít také,“ zamýšlí se.

Dnes se z Liščiny stala opravená čtvrť, kam se chtějí stěhovat i lidé, kteří by se tudy dříve báli projít. „Dříve lidé z Liščiny chodili na radnici a říkali, že tam už nechtějí žít, ať jim najdeme byt jinde. Teď za námi naopak přicházejí zájemci o byty s tím, že by rádi třeba na Liščinu,“ potvrdil místostarosta Slezské Ostravy Radomír Mandok.

Současný majitel – RPG Byty – nakonec zjistil, že má z takového systému i výhody. Nezisková organizace pomůže zajistit, aby firma dostala peníze za nájem v termínu. Má na tom totiž svůj vlastní zájem. „Některé domy jsme si celé pronajali a s obyvateli podepsali podnájemní smlouvy. Za odevzdání nájmu RPG jsme tak odpovědní my. Bohužel jsme ale stále v mínusu. Někteří lidé na nájem prostě nemají,“ přiznává Vishwanathan.

Přestože se kvůli tomuto modelu už často nemá klidné spaní, chce jej zavést i v Horní Suché. I tady se domluvil s RPG na pronájmu nevyužívaných domů se třiceti byty. Dal dohromady prvních patnáct rodin, které nemají kde bydlet, a nabídl jim možnost nastěhovat se do Horní Suché. Za šedesátimetrové byty tady v průměru zaplatí čtyři tisíce korun. „Část z této sumy poputuje do společného fondu nájemníků, kteří se pak rozhodnou, co za peníze koupí. Je jen na nich, zda to bude sekačka na trávu nebo houpačka na dětské hřiště,“ prozradil Vishwanathan. Sám se za pár dní s „bezdomovci“ sestěhuje do společného domu. „Už se nemůžu dočkat. V Liščině už nemám co dělat. Tam je to dnes skoro normální. Tady můžu zase dělat pravou komunitní práci,“ těší se.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *