Domů Doprava Na výstavbu v...

Na výstavbu vsakovacích nádrží a zelených střech rozděluje ministerstvo miliardu korun

0

Vody je v přírodě čím dál větší nedostatek, a když už nějaká z nebe naprší, je škoda ji nechat jen tak spláchnout do kanálu. Ministerstvo životního prostředí proto chce podpořit obce, aby s dešťovou vodou lépe hospodařily, a v novém programu tzv. Velká dešťovka mezi ně rozdělí miliardu korun. Peníze jsou určeny na výstavbu zadržovacích a vsakovacích nádrží, zelených střech nebo výměnu nepropustných povrchů za propustné.

Nedostatek vody v krajině je klíčovým tématem posledních let. Na nedávném jednání se na tom shodli vodohospodáři i zástupci státu. „Hospodaření s vodou na území České republiky je zcela závislé na atmosférických srážkách, jako na jediném zdroji vody. Musíme být tedy schopni tyto omezené a zranitelné zdroje zadržet a následně s nimi efektivně nakládat. Negativní dopady suchého období z minulých let na krajinu a vodní zdroje se kumulují a stále se prohlubují,“ sdělil předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala, podle kterého by se v budoucích plánech nemělo zapomínat ani na protipovodňová opatření.

V zastavěných oblastech stále většina dešťové vody odteče pryč kanálem. Přitom by ji obce mohly uchovávat pro horké dny, kdy jsou potřeba velké zásoby vláhy na zalévání zeleně a ochlazování ulic. K tomu poslouží nově budované nádrže, které dešťovou vodu zachycují. „Starostové ušetří pitnou vodu, ochrání vodní zdroje před znečištěním a zároveň uspoří energie i finance z obecních rozpočtů,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Žádosti o dotace z Velké dešťovky přijímá Státní fond životního prostředí ČR do 13. ledna 2020. „Peníze mohou obce použít na vybudování podzemních vsakovacích zařízení, retenčních nádrží, zasakovacích pásů, poldrů, výstavbu zelených vegetačních střech nebo jednoduše na přeměnu nepropustných povrchů v propustné. Částka, kterou evropské fondy na taková opatření přispějí, dosahuje až pětaosmdesát procent z vynaložených nákladů na projekt,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Příkladem projektu na vylepšené hospodaření s vodou může být třeba stavba nového parkoviště v Bruntále, kde přemýšleli, jak účinně zadržet odtékající déšť a ochránit před spodní vlhkostí přilehlou historickou budovu multifunkčního vzdělávacího centra. Mezi parkovištěm a domem vznikl zasakovací průleh s rýhou. „Jedná se o protipovodňové opatření, díky kterému dojde ke zpomalení a zasakování dešťových vod. Zatravněný průleh zachytí hrubé nečistoty a splaveniny, jemné částice, těžké kovy a jejich nerozpuštěné sloučeniny, uhlovodíky, organické látky a živiny. Nepředpokládá se sice, že by dešťová voda ohrožovala objekt zaplavením, ale vlivem přítomnosti dešťové vody může být objekt trvale poškozován vyšší zemní vlhkostí,“ vysvětlil mluvčí města Jiří Ondrášek. Z celkových nákladů skoro 1,5 milionu korun získalo město dotaci 1,25 milionu.

Kromě nádrží je dotační balík určený také na zelené střechy veřejných budov nebo výměnu nepropustných zpevněných povrchů za propustné. Další podporovanou oblastí je zkapacitnění a zvýšení členitosti potoků a řek protékajících obcemi nebo povodňové parky.

O peníze z Velké dešťovky mohou žádat nejen obce, ale také kraje, městské části hlavního města Prahy, státní organizace, vysoké školy a školská zařízení, neziskové organizace a další. „Pokud radnice uvažují o projektech proti suchu a povodním, neměly by váhat. Dopady klimatické změny jsou stále citelnější a aktuálně nabízená finanční podpora z EU fondů může budoucí rizika významně eliminovat,“ doplnil ministr Brabec.

Na co se dají dotace z Velké dešťovky využít:

  • Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů,
  • hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu,
  • obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně.
  • Zdroj: MŽP

Autor: Petra Hanzlová