Domů Ekologie Města a obce ...

Města a obce řeší, jak se starat o zeleň. Některá chtějí výrazně zapojit i občany

0

Kousek přírody ve městě, v parném létě také příjemné osvěžení. Zeleň patří v moderních sídlech k jejich neodmyslitelným částem. Radnice většiny z nich se proto snaží řešit její rozvoj a údržbu koncepčně, případně koncepci teprve připravují. Ne vždy se a ale politici a úředníci setkávají s pochopením některých kroků. Podle odborníků je to často ale i tím, že správci zeleně špatně komunikují s občany.

Od roku 2016 mají zpracovanou studii sídelní zeleně například v Zábřehu na Šumpersku. „Cílem je koncepční práce se zelení s provázaností na okolní krajinu, to znamená, že se zaměřuje jak na parkové plochy, tak i na zeleň uvnitř sídelních komplexů,“ konstatoval starosta města František John. Doplnil, že od revitalizací parků postupně město přechází na úpravy liniové zeleně.

Hlavní problém při péči o zeleň mají v Zábřehu, podobně jako v dalších městech, s nedostatkem místa pro novou výsadbu kvůli velkému množství sítí. Ve městě mají také často nevhodnou druhovou skladbu starších stromů, zejména na sídlištích. „Je zde mnoho bříz, které kvůli  svému stáří začínají odumírat, a mnoho jehličnanů, zejména smrků, které dosahují velkých rozměrů, což v blízkosti obytných domů někdy způsobuje problémy. Dalším problémem je i nepochopení veřejností faktu, že strom v městském prostředí nemá takovou životnost jako v přírodním prostředí,“ poznamenal starosta John. Lidé podle něj často protestují i proti radikálnějším zásahům spojeným s většími investicemi z dotací.

Mluvčí Hradce Králové Kateřina Šímová upozornila, že požadavky občanů ohledně zeleně jsou často protichůdné a všem je nemožné vyhovět. „Někteří upřednostňují přírodní charakter, jiní by chtěli zmrzačit či pokácet stromy pouze proto, že z nich padají odkvěty, plody a listí,“ nastínila.

Odborník na městskou zeleň a zahradník Ondřej Fous ovšem upozornil na to, že problém bývá právě na straně organizace koncepce správy majetku města. „Lidé například špatně snáší kácení a větší zásahy. Stěžují si pak na správce zeleně, který přitom často je na jejich straně a snaží se prospět. Jenže nefunguje žádný nezávislý subjekt, který by problémy správy zeleně vynášel zpátky do zastupitelstva a to ho muselo řešit. Když už se kácí, lidé píší petice, místo aby se o záměru dozvěděli dřív a někdo ho s nimi projednal,“ zdůraznil

Důležitá je komunikace

Jen oznámení na úřední desce podle něj nestačí. „To není komunikace. Bez ní to nejde. Je třeba například před zásahy nad rámec zákona dávat letáky na stromy, aktivně obesílat spolky, psát do místních periodik, spolupracovat s ornitology či entomology a podobně,“ naznačil Fous.

Do péče o zeleň je vhodné více zapojit lidi z okolí. „Zvykli jsme si, že podobu zeleně určuje vyšší moc. Ale veřejné parky takto nevznikly. Naopak vytvořila je činnost okrašlovacích spolků, tedy občanská aktivita. Tehdy byla společnost i více propojena se zastupiteli, stromy se sázely v rámci slavností a jubileí. Stav se ale celkově mění k lepšímu. Participace s občany je už celkem běžná. Otázka je ale, zda skutečně vtahuje občany do děje akcemi jako například sázení pro rodiče s dětmi, nebo jde jen o procesní nutnost v plánování“ řekl specialista.

Ve zmiňovaném Zábřehu se o podobnou spolupráci už snaží. „Přicházíme s možnostmi pro občany  svůj zájem podílet se na výsadbách zeleně ve městě oficiálně naplnit, například iniciativami rozkveteme Zábřeh v rámci kterých lidé sázeli krokusy do trávníků. S veřejností jsme spolupracovali při výsadbě třešňové aleje na Skaličce a lipového stromořadí před ZŠ Severovýchod. Další možnost spolupráce se jeví při plánované výsadbě městského ovocného sadu,“ vypočetl starosta John.

Místní se do starosti o zeleň zapojili třeba v Lomnici na Brněnsku. „Vysadili jsme třeba švestkovou alej na počest Lea Eitingera, podél cest jsme vysazovali jeřáby, upravili hřbitovní zeleň a chystáme přírodní stezku v oboře. S obcí spolupracujeme velmi dobře, dostáváme od ní i dotace,“ uvedla za Okrašlovací spolek pro Lomnici a okolí předsedkyně Marie Krejčí. Ve spolku působí šestnáct lidí.

Stále více spolků se snaží zapojit do okrášlení vzhledu  také Šlapanic na Brněnsku. „Většinou jde o vysázení nových alejí nebo kvetoucích záhonů. Vidíme však, že  není možné stále navyšovat plochy, které spolky založí a ony pak spadnou do klína městskému zahradníkovi. Snažíme se proto nastavit další akce tak, aby kromě založení nám lidé pomáhali také s údržbou těchto ploch,“ popsal správce města Luděk Migdau.

Občané a jejich projekty

V Brně či Zlíně se snaží veřejnost zatahovat do péče o zeleň participativním rozpočtem, v němž mohou občané přihlásit svoje projekty a pokud je ostatní podpoří, získat na ně peníze.

Rozporuplný postoj mají města k akcím typu guerilla gardening, kdy lidé sázejí bez povolení, dle vlastního uvážení. U bylin není velký problém, ale vadí třeba dřeviny nad podzemními sítěmi. „Město má špatnou zkušenost s načerno vysázenou zelení, především s její následnou údržbou, protože se o ni po čase lidé přestávají starat. Chceme ale vydat signál, že zájemce může po konzultaci s městem vytipovat místo, které by si rád osázel a soustavně se o ně staral,“ vzkázala mluvčí Šumperku Soňa Singerová.

Ve Žďáře nad Sázavou dokonce podobnou akci uvítali. „Letos na jaře se jeden guerilla gardening uskutečnil přímo v centru města, šlo o přímý výsev letniček a agro plodin do betonových nádob na náměstí Republiky. K této iniciativě se následně připojila i jedna ze základních škol, která se starala o pravidelné zalévání a drobnou údržbu. Věříme, že se v budoucnu začnou zapojovat další subjekty,“ uvedl mluvčí města Jakub Axman.

Při péči o zeleň města ale nemusí řešit jen spolupráci s občany. Oslovené radnice upozornily také na nové technické výzvy spojené se změnou klimatu či nedostatek pracovníků. „Je také problematické skloubit práci několika subjektů. Ve městě se nám o převážnou část zeleně stará firma Sateso, která zároveň slouží jako technické služby města. Máme tu také pár dotační ploch, které mají v údržbě externí firmy. Je jich několik, s různou kvalitou služeb a bývá náročné uhlídat plnění, které mají ve smlouvě, navíc vázanou na dotace,“ popsal šlapanický správce Migdau.

Právě koordinaci péče o zeleň by měl mít podle odborníka Fouse na starosti institut městského zahradníka. „Měl by organizovat údržbu zeleně ve městě a po technické stránce mít dohled nad vznikajícími projekty. U nich by naopak projektující osoba měla být vysoutěžena. V takových případech pestrost prospívá. Městský zahradník může už trpět provozní slepotou a potřebuje, aby ho z ní vytrhl krajinářský architekt,“ dodal Fous.

Autor: Petr Jeřábek