Domů Aktuálně Města výrazně...

Města výrazně mění svůj přístup k hospodaření s vodou

0

Klimatické změny, pokračující období sucha, ale i naprosto neefektivní nebo chybějící postupy nakládání s vodou: to vše nutí města a obce změnit přístup.

Takzvaná cirkulární ekonomika, kdy odpad vnímáme jako zdroj, se nově uplatňuje i ve vodním hospodářství. Cirkulární ekonomika se soustředí na uzavírání toků materiálů tak, aby použité produkty nebyly spáleny či skládkovány, ale znovu využity. A platí to i pro hospodaření s vodou, které je málo.

Jedním z příkladů je brněnský dopravní podnik. Ten vyslal do ulic autobus, který využívá plyn vznikající při čistění odpadních vod. V Česku se jedná o vůbec první případ využití takto získané energie k pohonu hromadné dopravy. Podnik se tak zapojil do pilotního projektu „BioCNG pro města“, jehož cílem je změnit pohled na odpady a poukázat na možnost jejich dalšího využití v každodenním provozu města.

„Jedná se o velký krok kupředu a jsem rád, že Dopravní podnik města Brna může být u toho a jako první v Česku tento plyn pro své autobusy využít. Jde o chytré řešení, které přispívá k soběstačnosti města. Odpad, který lidé vyprodukují, opět může sloužit lidem,“ uvedl ředitel podniku Miloš Havránek.

Přístup měst se výrazně mění

„Ještě před pár lety se tradovalo, že Brno má vody dost. Loňský rok nám ukázal, jak mylné to bylo. Přehrada Vír skoro vyschla a podzemní zdroj v Březové nestačil. Je potřebné najít další zdroj vody pro Brno a zároveň se postarat o dodržování ochrany území jak kolem Víru, tak kolem Březové. V příštím roce také z rozpočtu města započneme velký projekt průzkumu Artéských vod, které se nalézají hluboko pod Brnem a v době krizového stavu by se daly využit,“ ukazuje brněnský příklad Petr Hladík, náměstek primátorky.

Podle něj je největší úkol města adaptovat se na klimatickou změnu. To znamená zadržet veškerou vodu, aby neodtekla. „Rozjeli jsme dotační titul na zelené střechy jako první v republice. Podporujeme nákup nádrží na zachytávání vod u rodinných domků. Připravujeme projekty na oddělení kanalizace dešťové a splaškové a v místě již vybudované oddělené kanalizace vytvoření retenčních nádrží k dalšímu použití pro závlahy, případně jezírek tak, jak již funguje v Novém Lískovci. Nezanedbatelné je také rekonstruovat komunikace a chodníky tak, aby byla voda svedena do průlehu, kde se muže vsáknout,“ řekl Moravskému hospodářství Hladík.

Novou koncepci hospodaření s vodou mají i některá města na Vysočině. „Problematika vody velmi úzce souvisí s expanzí zástavby do volné krajiny a neustálým zvyšováním podílu zpevněných ploch, dále s nevhodným hospodařením na zemědělské půdě i s intenzivním hospodařením v rybnících.  Očekáváme, že k dalšímu narušení vodního cyklu bude docházet z důvodu postupného odlesňování krajiny v důsledku postupu kůrovcové kalamity. Dalším problémem při hospodaření s vodou, které jako město vnímáme, je protichůdný účinek osvěty a komerce. Na jednu stranu občany nabádáme k šetření vodou, na druhou stranu jsou ve všech médiích zveřejňovány reklamy na nákupy bazénů, vysokotlakých čističů a tlakových myček. V rámci osvěty je nutné opakovaně sdělovat, že k plnění bazénů a umývání aut a čištění dlažby před domy používáme pitnou vodu, které nám ubývá,“ popisuje současný neutěšený stav jihlavská primátorka Karolína Koubová.

Jihlava se snaží brát hospodaření s vodou vážně.  „V rámci úřadu vznikla v prosinci 2018 pracovní skupina, jejíž hlavní náplní je právě nastavení dlouhodobě udržitelného hospodaření s vodou na území statutárního města Jihlavy. Mezi hlavní úkoly této skupiny patří navrhnout opatření za účelem zadržení dešťové vody na území města, zpomalení odtoku vody z území města a návrh opatření k minimalizaci následků přívalových dešťů a bleskových povodní,“ řekla Koubová.

Česká a moravská města založila Pakt primátorů a starostů pro udržitelné klima, který jednotlivým městům umožní zapojit se do projektů a dotačních titulů. Do tohoto paktu se zapojil například Žďár nad Sázavou. „Velice silně vnímáme klimatické změny a její důsledky, jejímž jedním z projevů jsou dlouhotrvající období sucha a úbytek vody. Ve Žďáře nad Sázavou připravujeme projekty pro zadržování vody v intravilánu i extravilánu města, ať už jde o různé průlehy, tůně, poldry, zasakovací a retenční nádrže u vybraných budov ve vlastnictví města. Pokud budujeme parkoviště, tak už jen ze zasakovací nebo zatravňovací dlažby. Upravili jsme režim sečení trávy, z řady míst se tak staly květnaté louky, lépe zadržují vodu. Máme vytipovaná místa pro obnovu rybníků. Připravujeme velkou výsadbu alejí a vytipováváme původní polní cesty a remízky k jejich obnově,“ uvedl k tomu starosta Martin Mrkos.

Ke změně myšlení přispívá dlouhotrvající stav sucha

„Sucho se projevuje i v našem regionu, veřejná zeleň – zejména trávníky trpí. Vodou šetříme, zaléváme pouze květinové záhony a z pozice města šíříme osvětu také pro občany,“ konstatuje starosta Třebíče Pavel Pacal. V Třebíči nechali zpracovat adaptační strategii na změnu klimatu.

„Bude to obecnější strategický dokument, jehož nedílnou součástí bude problematika hospodaření s vodou. Výstupem této strategie bude návrh konkrétních cílů a opatření, která budou přímo reagovat na popsaná rizika. Trvale také sledujeme stav hladin na jednotlivých vodních tocích, které podle množství srážek kolísají. V případě, že sucho bude i nadále přetrvávat, vydáme omezující nebo zakazující opatření pro odběry povrchových vod,“ uzavírá Pacal.

Autor: Ladislav Koubek