Domů Ekonomika Blackout: Nej...

Blackout: Nejohroženější je severní Morava

Úplná tma zatím nehrozí, přesto je nutné se na ni připravit. Blackout, neboli plošný výpadek elektřiny, je totiž podle odborníků zejména kvůli boomu alternativních zdrojů horkým tématem.

Tma, kolaps železniční i letecké dopravy, nefungující semafory a telefony, poruchy dodávky vody. Tak vypadal před několika lety blackout elektrické energie ve Spojených státech. Podobná situace podle energetiků v Česku v nejbližší době nenastane, přesto je nutné jí začít předcházet.

„Pojem blackoutu je v Česku skutečnou hrozbou, ale jednalo by se spíše o menší úseky, nikoliv celou zemi, na to máme dobře vybudovanou přenosovou soustavu. Struktura rozvodných sítí, která se budovala od 60. let minulého století, počítala s rozvojem a zvyšováním elektrické energie, proto zvládá i dnešní energetické nároky,“ tvrdí Petr Kadleček, odborník na energetiku ze společnosti 3M. Jak ale dodává, pomyslná životnost vedení a možnosti přenosové kapacity jsou na některých místech už na hranici únosnosti.

Úseky s vyšším přetížením se vyskytují na mnoha místech České republiky a mohou to být krátké úseky do několika kilometrů až po celou trasu vedoucí například ze severu země na jih. „Kritickým místem nebývá však vždy celá délka trasy, ale pouze „nejslabší článek“ rozvodu nebo místo s nejsilnějším přetížením,“ uvedl Kadleček.

Vyšší přetížení dnes nejvíce způsobují zdroje alternativní energie, zejména fotovoltaické a větrné elektrárny, jejichž výkon závisí na tom, jak intenzivně svítí slunce či fouká vítr. Blackout je podle odborníků reálnou hrozbou zejména v severních a západních Čechách, kde elektrická energie z větrných elektráren poblíž Drážďan putuje ze severu Německa na jih přes naše území, ohroženy jsou ale také průmyslové oblasti s velkou spotřebou elektrické energie.

„V České republice je to zejména Moravskoslezský kraj, který má nedostatek zdrojů, protože zde nejsou žádné velké elektrárny, a tudíž se sem elektřina přenáší z jiných regionů,“ uvedla Eva Vítková, PR specialistka státní společnosti ČEPS, která zajišťuje přenos elektrické energie. ČEPS proto plánuje jen v Moravskoslezském kraji do roku 2018 investice za více než čtyři a půl miliardy korun. „Přestože do regionu přenášíme dostatek elektřiny, budeme zde soustavu posilovat. Stavíme a plánujeme výstavbu nových vedení a transformoven v Lískovci, Kletné a Nošovicích. Rezervovaný příkon v Moravskoslezském kraji by se tak měl zvýšit o více než 1 000 megavoltampér,“ dodala Vítková. V příštích deseti letech hodlá ČEPS investovat do revitalizace v České republice okolo čtyř miliard korun.

Také podle Vítkové je však riziko blackoutů poměrně nízké. „Je nutné dodržovat standardní bezpečností kritéria, v dispečerském řízení se pak používají další metody jako změna zapojení sítí a změna nasazení zdrojů. Protože přenosové sítě prakticky celé Evropy pracují propojeně a synchronně, je možné i šíření poruchy ze sousedních i velmi vzdálených zemí. Provozovatelé přenosových soustav proto úzce spolupracují a dispečeři sousedních zemí společně trénují, aby byli připraveni na skutečně mimořádné poruchy,“ dodala Vítková.

Na mimořádné poruchy se připravují i v některých městech. Například Teplárny Brno plánují vybudovat záložní špičkový zdroj, který by se při rozpadu přenosové soustavy mohl použít. V současné době je ale výstavba špičkového zdroje pozastavena. „Čekáme na přijetí aktualizované Energetické koncepce města Brna,“ potvrdila mluvčí Tepláren Brno Liliana Geisselreitová.

Význam takových zdrojů, které jsou schopné eliminovat výkyvy v elektrické síti, však podle Pavla Kauffmana z Teplárenského sdružení výrazně poroste. „A to zejména v souvislosti s rozvojem využívání obnovitelných zdrojů energie. Může foukat málo, nebo naopak zase příliš, stejně jako se znenadání zatáhne nad řadou velkých fotovoltaických elektráren, a pak je třeba vyrovnávat výkyvy v dodávce elektřiny. Špičkové zdroje pak během velmi krátké doby dodají do sítě potřebnou elektřinu, aby tak mohl dispečink pružně reagovat na výpadek elektřiny,“ dodal Kaufmann.

Na rozdíl od systémových elektráren a velkých tepláren, které dodávají elektřinu téměř nepřetržitě, provoz takových špičkových elektráren se počítá na několik desítek hodin za rok.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *