Domů Ekonomika Česko není je...

Česko není jen zemí montoven. Rozvoj ale brzdí slabá koruna

Levná pracovní síla, podhodnocená koruna a pověst národa, který si nechá všechno líbit. Možná i to jsou důvody, proč se Česko stává montovnou a skladištěm Evropy. Aspoň tak vypadá mediální obraz.

Proč se stále neumíme posunout „na západ“ a co chybí k tomu, aby byl český průmysl vyspělejší? „Chybí větší a promyšlená podpora technickému. Bude trvat ještě mnoho let, než se situace zlepší a bude dostatek techniků pro strojírenské firmy. Důležitá je také podpora státu ve vědě a výzkumu, zejména pak v aplikovaném výzkumu,“ myslí si generální ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš Milan Macholán.

Chybí větší podpora inovací

V mnohém s ním souhlasí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. „Co nám chybí je větší podpora inovačního prostředí pro podniky, které panuje v nejvyspělejších ekonomikách světa. A také vyšší míra motivace pro spolupráci veřejných vědeckovýzkumných institucí s podniky, aby tyto organizace správně rozuměly poptávce z byznysu. Zkrátka musíme veřejné výzkumné instituce více tlačit do toho, aby byly pro byznys atraktivním partnerem.“

V únoru schválila vláda zásadní dokument – Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016 – 2020. V ní je velký důraz kladen na aplikovaný výzkum, na podporu výsledků aplikovatelných v praxi a na větší zapojení firem do výzkumu a vývoje. „Klademe důraz zejména  na zvyšování kvalifikace pracovní síly. Cílem Ministerstva průmyslu a obchodu je rozvoj zejména technického vzdělávání a dále intenzivní podpora výzkumu, vývoje a inovací,“ uvádí tiskový mluvčí ministerstva František Kotrba.

Dobrých příkladů je řada

Představitelé vlády nesouhlasí s tím, že Česko je jen montovnou. „Česká republika je nejprůmyslovější země Evropy a musím vyvrátit klišé, že jsme pouze montovnou. Česká republika je otevřená proexportní ekonomika, která dodává i velmi složité technologické celky a systémy pro špičkové světové firmy. Produkujeme nejen strojírenské výrobky, ale třeba také velmi kvalitní bezpečnostní software, ve kterém patříme ke světové extratřídě. Firmy Avast nebo AVG jsou v tom globálními lídry,“ pokračuje Bělobrádek.

Jeho názor překvapivě sdílí i někteří zástupci opozice. Jistě by Česká republika potřebovala hospodářskou strategii, která by definovala prioritní odvětví, která by mohla být podporována, např. investicemi do technického vzdělávání,“ myslí si členka sněmovního hospodářského výboru Anna Putnová.

Důležité také je podporovat nové projekty firem, které v Česku zaměstnají kvalifikované odborníky. Příkladem podpory  investičního projektu s vyšší přidanou hodnotou investiční smlouvy  s GE Aviation, kterou nedávno schválila vláda ČR. Společnost GE se zavázala, že v Česku zahájí výrobu do konce roku 2022 a vytvoří 500 nových pracovních míst do roku 2023. Jedná se o investici v hodnotě až 350 miliónů eur (9,5 miliardy korun), a to v odvětví s vysokou přidanou hodnotou,“ sdělil ministr Jan Mládek.

Montovny zde drží levná pracovní síla a kurs koruny

Ekonomové jsou zajedno: dokud budou v Česku nízké mzdy a levná koruna, firmy nebudou nuceny k inovacím. „Česko podle loňské studie OECD vykazuje nejvyšší překvalifikovanost pracovní síly v hospodářsky vyspělém světě. Zjevně třeba proto, že podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí u nás sice roste, ale ti nenacházejí adekvátní uplatnění. Zůstáváme „montovnou“, a není tedy u nás kladen důraz na odbornou práci, inovace a produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou,“ všímá si Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Již čtvrtým rokem oslabovaná koruna zásadním způsobem přispívá ke konzervaci stavu, kdy celé zástupy mladých lidí musejí vykonávat pracovní náplň, jejíž úroveň hluboko zaostává za jejich dosaženým vzděláním. Tito mladí jsou sice zaměstnáni, ale ne adekvátním způsobem,“ varuje Kovanda.

Stále stejná písnička

„Kdyby ještě žil vynikající český národohospodář Miloš Pick, odpověděl by vám, že takto uměle změkčený kurz ‚vtahuje i neefektivní dovozy.’ Je to prostě stále stejná písnička jako na počátku 90. let: budeme konkurovat tím, že jsme levní. Ale to je přesný opak toho, co potřebujeme. Koruna je nyní silně vychýlená od kurzu dle parity kupní síly, což v praxi znamená, že prostě část své národní práce dáváme do zahraničí zdarma,“ nebere si servítky ekonomka Ilona Švihlíková.

A analytik finančních trhů společnosti Next Finance Jiří Cihlář upozorňuje, že současné nastavení kurzu by neměl být dlouhodobý stav, jinak se nálepky montovny nezbavíme. „Do budoucna bude navíc pro exportéry velice složité, až přestanou žít z dopingu slabé koruny,“ uzavírá Cihlář

Ostrá konkurence

Investor Jiří Hlavenka si nemyslí, že by exportéři byli pohodlní. „Zpohodlněných exportérů kolem sebe moc nevidím – konkurence je skoro všude hodně ostrá, export je nelehký a exportující firma nemá nikdy nic jisté. Myslím si nicméně, že vhodnějším opatřením než devalvovat měnu – což stejně musí jednou skončit – je zvolna a s dlouhodobým plánem zvyšovat minimální mzdu. To totiž vytváří na zaměstnavatele tlak právě na vyšší přidanou hodnotu, na sofistikovanější výrobky nebo služby, a u zaměstnanců zase zvyšuje jejich kupní sílu, což je nepochybně dobré jak pro celkovou ekonomiku země, tak pro výrobce dodávající na domácí trh.“

Česko tedy není jen levnou montovnou a skladištěm, ale k výraznějšímu posunu dopředu může pomoci kombinace opatření: podpora školství a vědy, zvýšení mezd a narovnání kurzu koruny.

Jak to vidí ve škodovce?

ŠKODA AUTO má v České republice nejen tři výrobní závody, ale také technický vývoj, designové centrum, atd. Takže automobily nejenom vyrábí, ale také vyvíjí. Zeptali jsme se zástupkyně automobilky Jany Bahníkové, jak největší česká firma získává výrobu s přidanou hodnotou.

Jak se Škodě daří v rámci koncernu Volkswagen získávat produkci, která by měla vyšší přidanou hodnotu?

Zejména pokud mluvíme o vyšší přidané hodnotě, nemůžeme se omezovat pouze na produkci, ale také na oblast výzkumu a vývoje. Právě v oblasti technického vývoje pracuje ve společnosti ŠKODA AUTO 2000 vysoko kvalifikovaných specialistů, kteří vyvíjejí nejenom všechny nové vozy značky ŠKODA, ale také celou řadu komponentů a agregátů i pro další značky skupiny Volkswagen. ŠKODA je tak jedinou automobilkou v rámci regionu, která nejenom automobily vyrábí, ale také vyvíjí. V oblasti výzkumu a vývoje také ŠKODA AUTO spolupracuje hned s několika vysokými školami a univerzitami.

Kam vaše společnost investovala?

V oblasti výroby ŠKODA AUTO realizovala v posledním období investice v řádech miliard korun, které slouží k posilování kompetence našich českých výrobních závodů, které vyrábějí technologicky stále náročnější produkty. V Mladé Boleslavi se například nyní realizuje investice do výstavby další plně automatizované lisovací linky PXL. V současné době nejmodernější svého druhu v Evropě. V Kvasinách došlo k výstavbě nové karosárny, která kromě vozů Superb a Yeti zahajuje také výrobu nejnovějšího modelu ŠKODA Kodiaq a také vozu pro sesterskou značku SEAT. Ve Vrchlabí byla s investicí téměř 5 mld. Kč vybudována nová továrna na výrobu automatické převodovky DSG – v současné době nejmodernější převodovky v koncernu, která se používá také u vozů značek Volkswagen a Audi. Nejedná se přitom o pouhou montáž agregátu, ale o jeho kompletní výrobu včetně například unikátní technologie vakuového kalení, nebo precizní a sterilně čisté výroby tzv. mechatronické části převodovky.

Co je z pohledu koncernu nejdůležitějším faktorem při rozhodování o tom, kde se bude vyrábět určitý typ auta?

Při rozhodování o umístění výroby nového produktu v rámci výrobní sítě koncernu Volkswagen rozhodují samozřejmě celkové náklady, ale také logistická dostupnost dané lokality, dostatek kvalifikovaného personálu a mnohé další faktory. Podle našeho názoru však zejména dostatek kvalifikované pracovní síly se stává velkou výzvou, která bude do budoucna omezovat možnosti českých i zahraničních firem v ČR dále investovat.

Myslíte si, že česká vláda nastavuje dobré podmínky pro to, aby v Česku rostl podíl výroby s vysokou přidanou hodnotou?

V ČR je v současné době stabilní ekonomické prostředí, ale absence jasného plánu na přijetí eura nás dlouhodobě v rámci Evropy znevýhodňuje. Investice dále ohrožuje nedostatečná infrastruktura, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a zvyšování nepřímé ceny práce. Pokud jde o výrobky s vysokou přidanou hodnotou, je nezbytné dále sofistikovat veřejné investice do výzkumu a vývoje, zejména pak do aplikovaného výzkumu a spolupráce mezi firmami a vysokými školami.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *