Domů Ekonomika Jsem vysokošk...

Jsem vysokoškolák, kdo je víc? Na trhu práce to neplatí

Zaměstnavatelé poptávají kvalifikované technické profesionály, nedostatek je ale i u čalouníků či řezníků.

Nejraději třeba právo, management nebo medicína, klidně ale něco jiného, hlavně, ať mě na konci studia čeká vysokoškolský diplom. Takhle v poslední době přemýšlí většina studentů, kteří se rozhodují, na jakou školu po maturitě zamířit, nebo zda vůbec zvolit školu zakončenou maturitním diplomem. Jít na vysokou školu je totiž dnes díky bezplatnému vzdělávání, široké nabídce oborů i spoustě volný míst čím dál tím jednodušší a stává se v podstatě normou. Tento trend ale už delší dobu znepokojuje například průmyslové firmy, a dělá jim problémy při shánění pracovníků.

Podle Kateřiny Beránkové, mluvčí Úřadu práce České republiky (ÚP ČR), současné době klesá nezaměstnanost a roste počet volných pracovních míst ve všech oblastech.

O 2 313 volných pracovních míst více než před rokem

Brněnské statistiky tento trend potvrzují, na konci srpna evidovala krajská pobočka ÚP ČR o 2 313 volných pracovních míst více než před rokem. “Dlouhodobě na trhu práce chybějí kvalifikované strojírenské profese, konstruktéři, technologové, ale také IT technici. Volná pracovní místa v těchto oborech se nedaří průběžně obsazovat,“ dodává vedoucí oddělení trhu práce ÚP ČR v Brně Ivana Ondráková. V celé České republice potom zaměstnavatelé hledají také absolventky škol se zaměřením na gastronomii nebo zdravotnictví.

Při rozhodování o dalším studiu by tak studenti a jejich rodiče neměli přemýšlet jen o prestiži vysokoškolského diplomu.

Poznat trh práce

„Při zodpovědné volbě povolání je třeba posoudit nejen studijní a osobní předpoklady žáka, ale také poznat trh práce a jednotlivá povolání. Obě oblasti je nutné mezi sebou pečlivě porovnávat a hledat, kde jsou ve vzájemném souladu,” upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Rozdíl v ambicích žáků a rodičů a nabídkách zaměstnavatelů evidují i ve Střední odborné škole v Prostějově. „Trvalý zájem je o obory cukrář, kuchař a číšník. Nezájem o obory čalouník, řezník ze strany rodičů a žáků, ale zájem ze strany zaměstnavatelů,“ vysvětluje ředitelka školy Milada Dosedělová.

SOŠ v Prostějově se snaží motivovat studenty například pomocí kroužků pro žáky 8. a 9. tříd základních škol. Nebo podporou praxe.

SŽDC spolupracuje se školami

Z druhého pohledu tento problém řeší Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která podle Kateřiny Šubové z Generálního ředitelství SŽDC velmi aktivně rozvíjí spolupráci s odbornými středními i vysokými školami. „Není totiž mnoho firem, které mají tolik nejrůznějších zaměstnání s tolika různorodými kvalifikacemi. Navíc patříme mezi největší zaměstnavatele v České republice,“ zdůrazňuje Šubová.

Ani snaha o větší provázanost studia s praxí ale podle ředitelky Dosedělové nestačí. „Zaměstnavatelé by měli přehodnotit mzdovou politiku. Vyučenci utíkají do lukrativnějších oborů, kde nejsou i víkendové služby, anebo pokud jsou, tak jsou zaplaceny. Odcházejí i do zahraničí,“ upozorňuje.

Zájem o strojírenské obory

Na Vítkovické střední průmyslové škole mírný propad v počtu přihlášek přisuzují demografickému vývoji regionu. „Zvyšuje se zájem o strojírenské obory a naopak klesá zájem o obory elektro a hutní obory,“ shrnuje ředitelka školy Magda Dirgasová a dodává, že v letošním roce vzrost zájem o nástavbové studium.

Nemusí zoufat ale ani absolventi, kteří si zvolili a už vystudovali obor, ve kterém je příliš velká konkurence, nebo další studium vůbec nedokončili. Úřad práce jim může nabídnout rekvalifikaci, či jim poradit, kam dál v Informačních a poradenských střediscích nebo v rámci JOB clubů. Tyto služby nejsou určeny jen mládeži, ale také rodičům, výchovným poradcům nebo lidem, kteří se rozhodli pro změnu profese.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *