Domů Aktuálně Metropolitní ...

Metropolitní sítě: Někde mají zelenou, jinde vládne doba temna

Přímé vysokorychlostní internetové spojení nejen mezi všemi úřady ve městě, ale také policií republikovou i městskou, hasiči, zdravotnickými zařízeními všeho druhu, školami nebo kulturními a sociálními zařízeními a dalšími veřejnoprávními institucemi – taková je základní myšlenka tzv. metropolitní sítě. Ta by se tak měla v současnosti stát technickou infrastrukturou každého většího města. Jaká je však skutečnost.

Internet – „Metropolitní síť efektivně zpřístupňuje moderní komunikační technologie i malým subjektům, sdílený přístup do internetu i bezpečný mobilní přístup k různým aplikacím. Díky těmto synergickým efektům se zjednodušuje a zlevňuje rovněž správa území a je možné realizovat i takové projekty, které by jinak v podstatě nešlo řešit. Služby metropolitních sítí se už osvědčily ve středních a velkých městech, která si budují moderní infrastrukturu pro orgány veřejné správy, instituce a podnikatelské subjekty“, tvrdí internetový odborník Vilém Soklík.

„Metropolitní síť města Brna je primárně budována pro propojení Magistrátu města Brna, úřadů městských částí, Městské policie Brno a některých poboček Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Pro MMB, ÚMČ a MP Brno poskytuje přístup do centrálních informačních systémů města Brna (spisová služba, stavební úřad) a přístup na Internet. Pro pobočky KJM poskytuje jejich propojení. Rozšiřovat se bude v oblasti připojení dalších úřadů městských částí, které jsou nyní připojeny jinou technologií“, shrnuje mluvčí moravské metropole Pavel Žára.

Výhody metropolitní sítě využívají i ve Vsetíně

„Provozní náklady za rok 2010 činily přibližně 230 000 Kč. Zahrnují pojištění zařízení, pronájem za umístění wi-fi technologie a poplatky za jí spotřebovávanou energii, poplatky za konektivitu internetových PIAP kiosků, zabezpečení PIAP kiosků,“ připomíná mluvčí města Jiří Žůrek.

„Zpracovali jsme projekt pro rozšíření do míst, kde se nacházejí aktuální zájmové body města, resp. zlínského kraje. Mezi tyto body patří organizace zřizované městem, nebo které jsou součástí IZS. Plošně se jedná o rozšíření v rámci už stávajícího zasíťování obcí, nově přibude část obce Příluky,“ říká Zdeněk Dvořák, tiskový mluvčí města Zlína.

Výstavba metropolitní sítě přijde na stovky miliónů korun. Na problémy s jejím financováním tak narážejí například v Uherském Hradišti.

„ Jelikož stát prostřednictvím MV ČR usoudil, že není potřeba podporovat menší města při rozvoji metropolitních sítí a tuto výsadu poskytl z evropských dotací pouze statutárním městům – bohatším a větším – v rámci České republiky, celý projekt metropolitní sítě hradí město Uherské Hradiště ze svého rozpočtu. Tomu odpovídá samozřejmě doba realizace projektu i jeho kvalita a rozsah služeb na ní provozovaných. O rozšíření samozřejmě uvažujeme. Rádi bychom využili možnosti výstavby metropolitní sítě z fondů EU, ale nízká schopnost čerpat prostředky z těchto zdrojů v rámci ČR se promítá i do této oblasti podpory zavádění e-Governmentu v rámci Integrovaného operačního programu, a to pro celé plánovací období 2007 – 2013,“ shrnuje mluvčí města Jitka Zámečníková.

S výstavbou metropolitní sítě začali v loňském roce i Humpolci. Místostarosta města Roman Brzoň vypočítává: “Máme zpracovaný celkový záměr – propojení objektů města, kterých je celkem 28. Postupně realizujeme dílčí projekty, provádíme opravy komunikací, klademe chráničky a koncové uzlové body. Spolupracujeme také s Krajem Vysočina na přivedení krajské sítě ROWANET do našeho města.“

Ne vždy města metropolitní síť vlastní a provozují

„V Olomouci provozují metropolitní síť dva privátní subjekty, nikoliv statutární město. Za pronájem sedmi optických tras platíme ročně asi 700 tisíc korun,“ říká tiskový mluvčí hanácké metropole Ivan Rašťák.

Stejnou filosofii má i Opava, kde metropolitní síť provozuje soukromá společnost OpavaNet. V Přerově jsou na tom velmi podobně, chtějí to však změnit.

„Metropolitní síť zajišťuje společnost Nej TV a.s., která je nástupkyní Kabelové televize Přerov. Rozsah a pokrytí je 100% po celém Přerově. Pokud uspějeme s žádostí o dotaci, využijeme tyto finanční prostředky na vybudování vlastní metropolitní sítě – z větší části nestavební metodou – odkupem vláken,“ tvrdí tiskový mluvčí města Bohuslav Přidal.

Na začátku třetího tisíciletí jsou však i města, jako například Prostějov, která metropolitní síť nemají. Některá to řeší, jiná ne.

„Metropolitní sít ve městě Břeclavi neexistuje a ani město zatím žádnou neplánuje. Veškerou komunikaci řešíme přes veřejný internet,“ říká Zdeněk Opálka – tajemník Městského úřadu.

Jiný postoj zaujali v Karviné. Mluvčí Magistrátu Šárka Swiderová podotýká:“ Město metropolitní síť nemá, v současnosti žádáme o dotaci, rozhodnuto by mělo být v květnu nebo červnu. Z vlastních peněz bez dotace to není reálné, protože se po krizi ještě vypořádáváme s poklesy příjmů.

Nekompromisní jsou pak v Hodoníně

“ Metropolitní síť nemáme. Tyto sítě se ve velkém zakládaly cca před 10 lety, kdy měli své opodstatnění. V současnosti už jsou spíše přežitkem, který je řešen jinými prostředky. Takže ani do budoucna neplánujeme její budování,“ uzavírá mluvčí radnice Petra Kotásková.

Metropolitní síť ve městech:

  • Brno, Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště – mají a chtějí rozšiřovat
  • Humpolec – pokračuje výstavba
  • Ostrava, Olomouc, Opava, Přerov – síť provozují internetové společnosti
  • Karviná – uvažuje o výstavbě
  • Prostějov, Hodonín, Břeclav – nemají

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *