Domů Ekonomika Ministři prům...

Ministři průmyslu a obchodu České republiky a Japonska jednali v Praze

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se v Praze setkal s ministrem hospodářství, obchodu a průmyslu Japonska Hiroshige Sekem. Hlavním předmětem jednání byly možnosti rozvoje a prohloubení obchodní a investiční spolupráce obou zemí. „Japonsko představuje pro Českou republiku jednoho z nejdůležitějších asijských obchodních partnerů. V současnosti je jedním z největších investorů v ČR a objem těchto investic se i nadále zvyšuje. Z pohledu budoucí spolupráce jsou nejdůležitějšími oblastmi energetika, Průmysl 4.0 a výzkum a vývoj,“ uvedl ministr Jiří Havlíček.

V České republice působí více než 250 japonských společností, které vytvořily nová pracovní místa v řádech desítek tisíc. Japonsko je v současnosti v ČR na druhém místě za Německem, pokud jde o úroveň zahraničních investic s vysokou přidanou hodnotou,“ dodal ministr Jiří Havlíček.

Ministři hovořili o dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a Japonskem. V oblasti bilaterálních vztahů ministři diskutovali spolupráci v oblasti jaderné energetiky, protože Japonsko představuje i v této oblasti významného partnera pro Českou republiku.  Důležitým tématem je pro obě země také česká iniciativa Průmysl 4.0. zejména oblast internetu věcí (IoT), robotizace a digitalizace. Z tohoto důvodu dnes japonská delegace navštívila Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT v Praze. Tyto kroky navazují na podepsání společného prohlášení Svazu průmyslu České republiky a Iniciativy robotické revoluce Japonska o internetu věcí. Prohlášení bylo podepsáno během červnové oficiální návštěvy premiéra a jeho delegace v Japonsku. Další prioritou česko-japonských obchodních vztahů, která byla předmětem jednání obou ministrů, je výzkum a vývoj. Návštěva japonského ministra hospodářství, obchodu a průmyslu v České republice se uskutečnila necelé dva měsíce po oficiální návštěvě premiéra Sobotky v Japonsku. Členem jeho doprovodu byl i ministr Jiří Havlíček a početná delegace českých podnikatelů.

Současné ekonomické vztahy ČR a Japonska

Obchodní bilance ČR s Japonskem je dlouhodobě pasivní, ovšem objem exportu do Japonska se každým rokem zvyšuje. Za posledních 6 let se export více než dvojnásobil (v r. 2010 činil 10 mld. a v r. 2016 již 22,7 mld. CZK). V období od ledna do června 2017 činil obrat zahraničního obchodu s Japonskem přibližně 41,1 miliardy Kč a Japonsko se umístilo mezi nejvýznamnějšími asijskými obchodními partnery.

Ve většině případů investic dojednaných agenturou CzechInvest z Japonska do ČR se jedná o automobilový průmysl a na tento sektor navázaných odvětví (elektronika, strojírenství).  Většina japonských firem v ČR cílí i na trhy EU, řada z nich má velkou část svých zákazníků také v Česku. Jedná se o významné články automobilových dodavatelských řetězců.

Potenciál spolupráce s Japonskem je značný. Mezi perspektivní obory se řadí kromě již zmíněných sektorů i obranný, letecký, IT či sklářský průmysl. Velkou šanci mají i potravinářský průmysl, neboť Japonsko je největší dovozce potravin, a také zdravotnický průmysl především z hlediska stárnoucí populace v Japonsku.  V souvislosti s brexitem, kdy v minulosti řada japonských investic mířila do Velké Británie, je zde příležitost pro ČR, aby se stala ještě významnější bránou, pokud jde o vstup japonských podnikatelů a firem na společný trh Evropské unie.

ČR má dobrou výchozí pozici v uplatňování principů Průmyslu 4.0 a má co nabídnout i zahraničním partnerům. Japonsko je oprávněně považováno za robotickou velmoc, ale například ve využití strojového vidění, umělé inteligence či velkých objemů dat jsou české výzkumné organizace a firmy na špičkové úrovni. Aktivní navazování kontaktů v zahraničí za pomoci státních institucí je pro podporu mezinárodní spolupráce v robotickém a kybernetickém výzkumu klíčové.

Během červnové návštěvy české delegace v Japonsku bylo podepsáno společné prohlášení Svazu průmyslu a dopravy ČR a Iniciativy robotické revoluce Japonska o spolupráci ohledně Internetu věcí/Průmyslu 4.0, které se realizuje na úrovni pracovní skupiny Svazu průmyslu a dopravy ČR. Hlavním cílem je implementace Průmyslu 4.0 ve firmách a spolupráce na vládní úrovni. Svaz spolupracuje v této oblasti i s vedením Japan External Trade Organization (JETRO). Svaz pořádá v říjnu tzv. Smart Business Festival 2017, který se mimo jiné bude věnovat socio-ekonomickým důsledkům Průmyslu 4.0. Zástupci Japonska jsou vřele vítáni, aby se podělili o své zkušenosti. Svaz je zároveň také hlavním odborným partnerem projektu Kybernetická revoluce CZ, jehož cílem je představit českým firmám v regionech ČR v první fázi technologické aspekty Průmyslu 4.0 s praktickými ukázkami. V r. 2018 bude projekt zaměřen na téma Lid versus roboti.

Ministr Hiroshige Seko přijal pozvání na návštěvu špičkového Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (ČIIRC), který je vedoucí institucí česko-japonské spolupráce v oblasti Průmyslu 4.0.  Zde byla formulována koncepce iniciativy Průmysl 4.0, zde začalo budování prvního testbedu pro potřeby českého průmyslu. ČIIRC významně podporuje transfer know-how směrem k průmyslu a spolupracuje s desítkami firem, například s Rockwell Automation, Eaton, Siemens, Škoda Auto, Honeywell, Airbus.

Energetika

Pokud jde o energetiku, Japonsko představuje pro ČR v plánech na novou jadernou výstavbu významného partnera. Na poli vědecké spolupráce Centrum výzkumu Řež spolupracuje při vývoji technologie solných reaktorů, kdy dochází k výměně vědeckých informací, vzájemného poskytování výzkumných dat, vzájemným pracovním návštěvám expertů z oblasti jaderné fyziky a technologie reaktorů MSR včetně technologie využití thoriového paliva v tomto reaktorovém systému. Partnery jsou International Thorium Molten-Salt Forum, Thorium Tech Solution Inc. a Tokijská univerzita.

Výzkum a vývoj

V oblasti výzkumu a vývoji existují další konkrétní zajímavé projekty, které realizují přední české a japonské instituty, univerzity a firmy. Např. se jedná na české straně o ČVUT, již zmíněný Český Institut Informatiky, robotiky a kybernetiky a Centrum výzkumu Řež, dále laserové centrum HiLASE spadající pod Fyzikální ústav AV ČR a ČEZ, na japonské straně pak můžeme jmenovat Tokijskou univerzitu či univerzitu Nagoya, New Energy and Industrial Technology Development Organisation (NEDO), Toshiba a další. Aktuálním tématem projektů je především robotizace. Univerzita Karlova a Univerzita Pardubice spolupracují s National Institute for Materials Science (NIMS), Masarykova universita s Tokyo Medical and Dental University a s Tohoku University, Technická univerzita Ostrava s Yokohama University apod.  Spolupráce se rozvíjí též mezi Akademií věd ČR a JSPS (Japan Society for the Promotion of Science). Memorandum o spolupráci mezi Technologickou agenturou ČR (TA ČR) a v oblasti aplikovaného výzkumu bylo podepsáno v r. 2016.

Japonská strana projevila zájem o spolupráci v oblasti Internetu věcí (IoT), v níž vidíme vysoký potenciál. Z více než 30 projektů doposud podpořených TA ČR (bez rozlišení zahraničního partnera) dominuje v oblasti IoT doprava, smart cities, průmyslová výroba, automatizace a robotizace či energetika. Zajímavostí je, že Fakulta elektrotechnická ČVUT nově zavedla obor Internet of Things do svého studijního programu.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *