Domů Aktuálně Někteří zeměd...

Někteří zemědělci mlékomaty zrušili

Je to právě rok, co vrcholila kampaň chovatelů krav, kteří se rozhodli vzepřít nízkým výkupním cenám mléka. Jejich aktivita směřovala k mlékomatům, které nabízely čerstvé mléko přímo od producentů. Jaká je situace dnes?

„Mléko z mlékomatu mám rád a kupuji ho často. V mlékomatu mě litr plnotučného čerstvého mléka přijde na 15 korun, půllitr pak na deset korun. To je velmi přijatelná cena, protože dostanu opravdu kvalitu, navíc za srovnatelnou cenu jako za už zpracované mléko. Takový škraloup a chuť mléko z krabice nemá a je to opravdu velký rozdíl. Připomíná mi to dětství, když jsem jezdíval za tetou na vesnici na Valašsku. V poslední době však začaly mlékomaty mizet,“ říká Jan Nectný z Ostravy-Pustkovce.

„Ještě loni o prázdninách jsme měli v centru Poruby a jeho blízkém okolí minimálně tři mlékomaty. Chodila jsem do nich pro mléko pravidelně a mnohdy se stalo, že bylo vyprodané a musela jsem jít do dalšího výdejního automatu. Přesto teď už na svém místě není ani jeden a nevím proč. Vnučka mi řekla, že jeden je v nákupním centru na okraji města, ale jezdit co druhý den dvacet minut tramvají do hypermarketu se mi opravdu nechce,“ tvrdí sedmašedesátiletá Anna Valášková z Ostravy.

„Zájem o čerstvé mléko byl velký jak mezi mladými, tak i staršími zákazníky. Lidé tu často přišli jen pro mléko do automatu a u pultu si nekoupili nic. Z počátku museli dodavatelé doplňovat zásobník každý druhý den, pak se to ustálilo na tří až čtyřdenním intervalu. Po necelém roce však z ničeho nic mlékomat odvezli a čerstvé mléko už tak v naší pekárně k dispozici není, což je škoda, protože lidé se na ně stále ptají“ říká prodavačka Alena Jůzová z ostravského městského obvodu Hrabůvka.

Zemědělci nezakrývají, že mlékomaty nejsou samospasitelné. V Olomouckém kraji byl předloni na podzim velkým propagátorem automatů na mléko Martin Zbořil z Veleboře. První stroj zavedl v Mohelnici a další dva plánoval i v nedalekém Litovli a Uničově. Zároveň se však loni na konci prázdnin – tedy po necelém roce stal i jedním z prvních zemědělců – a to nejen na Moravě, kteří mlékomat zrušil. Prodej byl totiž ztrátový, a to i přesto, že si od něj paradoxně sliboval pomoc k větším příjmům než při prodeji velkokapacitním mlékárnám. Ne všichni však hodili pověstnou flintu do žita.

„O čerstvé mléko jako takové zájem je. I když jeho prodej teď mírně klesl, protože odezněl ten prvotní zájem podporovaný i mediálně. Nicméně problémem se ukázalo zásobování mlékomatů. Doplňovat každý den širokou síť automatů je nákladné. Snížili jsme proto jejich počet a snažíme se je nově umisťovat do oblastí s vysokou koncentrací nakupujících. V našem hledáčku tak jsou různá nákupní centra, nemocnice a další místa, kde se soustřeďují lidé. Je nám jasné, že je to proti pohodlí zákazníků, kteří byli zvyklí na nákup mléka v blízkosti bydliště, ale ekonomické tlaky jsou nepřekonatelné,“ vypočítává chovatel dobytka ze slezsko-slovenského pomezí Vasil Folwarczny.

„Problémem je, že mlékomaty vznikly jako odezva na nízké výkupní ceny mléka. Jeho producenti se tak snažili dostat ke slušnějším penězům. Mlékomaty sice odstranily problémy s překupníky a v podstatě monopolními zpracovali a mléko tak dodával výrobce přímo spotřebiteli, ale náklady na zakoupení a údržbu výdejních stojanů, distribuce mléka do nich a další výdaje se ukázaly jako nečekaně vysoké. Vždyť i ten nejlevnější mlékomat přijde na čtvrt miliónu a každý den objíždět a kontrolovat zásobníky taky přijde na spoustu peněz. Přesto mlékomaty udržíme i nadále, ale jejich síť nebude tak hustá jako v uplynulém roce. Tehdy totiž zafungoval tzv. „hurá efekt“, kdy do toho šli bezhlavě téměř všichni. V menších městech tak bude třeba jen jeden automat někde v centru a ve velkých městech se počet omezí,“ předpokládá soukromý zemědělec Jan Vidím z Dlouhé Loučky na Svitavsku.

Jedním z argumentů proti zavádění mlékomatů byla zdravotní nezávadnost čerstvého nezpracovaného mléka. Dodavatelé proto musí zaručit, že mléko pochází ze zdravých chovů, které jsou pod veterinárním dozorem. Tak je pak mléko zajištěné před onemocněními jako tuberkulóza nebo brucelóza – tedy nemoci rychle a vysoce přenosné a smrtelně nebezpečné. I přes tuto kontrolu je možné, že se v mléce může objevit kampylobakterióza, listerióza, salmonelóza, yersinióza nebo alimentární intoxikace, proto odborníci doporučují mléko převařit a spotřebovat nejpozději do dvou dnů.

„Krajská hygienická stanice nezaznamenala v uplynulých dvou letech infekční onemocnění v souvislosti s konzumací čerstvého neupraveného mléka. Při depistážích u nemocných osob aktivně zjišťujeme i možnost nákazy z této potraviny dotazem, zda pily čerstvé mléko z mlékomatu či nikoliv, takže tato statistika je více než přesná,“ uzavírá mluvčí moravskoslezských hygieniků MVDr. Radim Mudra.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *