Domů Ekonomika Sankce za kon...

Sankce za kontrolní hlášení k DPH se můžou zmírnit. Do té doby využijte pár tipů, jak přežít

kontrolní hlášení

Na jedné straně krok směrem k přiškrcení miliardových daňových úniků, na straně druhé noční můra pro podnikatele i účetní, které po nocích budí strašák šibeničních lhůt a drakonických pokut. Kontrolní hlášení je zkrátka jednou z největších a nejkontroverznějších změn, které na plátce daní se začátkem letošního roku čekaly. S tipy od expertů na účetnictví se ale můžete vyhnout tomu, abyste uvázli v jeho sítích. Případné změkčení podmínek totiž přijde nejdříve v druhém čtvrtletí.

Pojďme si ale nejdříve zrekapitulovat to nejdůležitější. Od začátku roku musí plátci DPH podávat kontrolní hlášení, a to výhradně elektronicky. Právnické osoby, tedy firmy, jej budou posílat měsíčně, fyzické osoby pak měsíčně nebo čtvrtletně podle toho, jak podávají daňové přiznání. A Ministerstvo financí si od tohoto systému hodně slibuje. „Očekáváme, že na DPH vybereme podstatně více,“ komentoval to ministr financí Andrej Babiš.

Osmdesátimiliardová daňová mezera

Co však znamená ono trochu kryptické spojení „podstatně více“? Tak například v roce 2014 vybral stát na DPH 322,9 miliardy korun. Potenciál – tedy to, kolik by se vybrat mohlo a mělo, byl ale vyšší. Konkrétně 400 miliard korun. „Toto číslo lze odvodit ze spotřeby. Víme, kolik toho občané, firmy a stát konzumují a každé části onoho spotřebitelského košíku je možné přiřadit konkrétní sazbu daně a z toho odhadovat, jaký by měl být výběr DPH,“ vysvětlil princip analýzy ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.

Rozdílem vzniká takzvaná daňová mezera na DPH. Předloni dosáhla přibližně 80 miliard korun, což bylo o něco více než schodek státního rozpočtu. „V České republice se daňová mezera pohybuje kolem 20 procent, někteří noví členové EU jako Rumunsko nebo Bulharsko jsou na tom dramaticky hůř. Na druhé straně jsou ale členské státy, kde se drží kolem 5 procent,“ přiblížil dva póly úspěšnosti výběru DPH Janeček.

Asi dvě třetiny této mezery jdou na vrub daňovým únikům na straně vstupů. To znamená například často skloňovaným karuselovým podvodům nebo snaze uplatňovat odpočet daně z fiktivních faktur. A právě tyto praktiky má kontrolní hlášení pomoct rozkrýt a zatrhnout.

Lhůty a sankce

Těžko proti tomu něco namítat. Z kontrolního hlášení přesto nemají těžkou hlavu jen nepoctivci, ale všichni, kdo mají alespoň částečnou představu o běžném hospodářském životě a chodu firem. Ďábel se tentokrát neskrývá ani tak v detailech, jako spíš v poměrně zásadní části novely zákona – lhůtách a sankcích za jejich nedodržení.

Termín podání kontrolního hlášení je stejný jako u přiznání k DPH, tedy k 25. dni od skončení zdaňovacího období. Také u podnikatelů je rozhodující lhůta, v níž podávají daňové přiznání. A teď už se dostáváme ke zmíněným pokutám. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, musí podle zákona zaplatit pokutu ve výši:

  • tisíc korun, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě) bez vyzvání správce daně
  • 10 tisíc korun, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval
  • 30 tisíc korun, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení
  • 50 tisíc korun, pokud nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě.

Další až 50tisícová pokuta hrozí těm, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné či neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Správce daně může navíc uložit až půlmiliónovou pokutu tomu, kdo ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Na výzvu k opravě musí přitom plátce reagovat do pěti kalendářních dnů od otevření. A teď si představte situaci, kdy výzvu otevřete v pátek odpoledne. Po víkendu může následovat svátek, a pokud máte opravdu smůlu, účetní může mít dovolenou. Na opravu tak reálně zbude třeba i jen jediný pracovní den. Spěchat a opět chybovat se ale nemusí vyplatit, pořád je tu Damoklův meč v podobě až půlmilionové sankce za nadměrné zatěžování finanční správy.

Ministerstvo chce individuální promíjení pokut

Podmínky se ale ještě mohou změnit. Daňoví experti jednají s ministerstvem financí o přechodném testovacím období pro podávání kontrolních hlášení, kdy by pokuty mohly být mírnější či úplně promíjeny. „V mezidobí navrhujeme pro takové testovací období využít institutu § 260 daňového řádu, které umožňuje ministrovi financí daň nebo příslušenství daně v případech nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů plně či částečně prominout,“ argumentuje na svých stránkách Komora daňových poradců s tím, že většinu času před ostrým startem kontrolního hlášení využila daňová správa pro nastavení systémům, aniž by je měli plátci daně možnost včas otestovat.

Ministerstvo financí (MF) s určitým „zmírněním“ skutečně počítá, i když ne přesně s takovým, jaké navrhuje Komora. „MF připravilo legislativní řešení spočívající v doplnění zákona o DPH o ustanovení umožňující individuální promíjení pokut na základě žádosti, budou-li shledány ospravedlnitelné důvody pro zmeškání lhůty pro podání kontrolního hlášení. To se bude týkat pouze pokut vznikajících v pevné zákonné výši 10 tisíc korun, 30 tisíc korun a 50 tisíc korun. U pokuty v pevné výši tisíc korun bude současně zakotveno pravidlo, že tato pokuta nevzniká v případě prvního pochybení v daném kalendářním roce,“ upřesnila mluvčí MF Kateřina Vaidišová.

Návrh resortu má vláda projednat tento týden ve středu. I kdyby ale všechno šlo hladce jak na vládě, tak i v Poslanecké sněmovně a Senátu, nejdřív začne tato změna platit v druhé čtvrtině roku. Minimálně do té doby se vám proto bude hodit několik rad, které nám poskytli zkušení účetní a daňoví experti.

Tipy jak přežít kontrolní hlášení:

  • Neotvírejte v datové schránce nikdy dodanou zprávu od FÚ ve čtvrtek a v pátek a zejména ne, pokud počátkem příštího týdne následuje svátek či svátky. Došlá zpráva do datové schránky je automaticky považovaná za doručenou až po deseti dnech, není proto kam spěchat. Raději se ujistěte, že máte dost času a vše potřebné pro včasnou reakci.  
  • Snažte se upravit číslování vašich faktur vydaných (variabilní symbol) od 1.1.2016 tak, aby neosahovalo písmena a speciální znaky a rovněž nepoužívejte nuly před číslem. Snížíte tak možnost chyb při přepisování.
  • Kontrolujte správnost DIČ dodavatelů i odběratelů, zejména těch nových, které ještě nemají účetní v systému.
  • Řídícím znakem pro správné časové zařazení faktur do kontrolního hlášení je DUZP – datum uskutečnění zdanitelného plnění. Znamená to tedy, že všechny faktury s DUZP jednoho měsíce musí vstoupit do kontrolního hlášení (tedy i do přiznání k DPH) v tom konkrétním měsíci.
  • Pamatujte na to, že chybu může udělat i účetní na straně dodavatele či odběratele a vy se v situaci „pod sankcí“ octnete tak nějak mimoděk.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *