Domů Ekonomika Teplárny vyrá...

Teplárny vyrábí teplo a elektřinu už osmdesát let

Myšlenka zavést kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se původně nezrodila v Brně, ale mnohem dál, až v Americe. Jeden z nejvýznamnějších představitelů české elektrotechniky a profesor na brněnském Vysokém učení technickém, Vladimír List, zde byl v roce 1923 na studijní cestě a při prohlídce New Yorku si všiml, že na jednom místě z chodníku vystupuje pára.

Po zjištění, že se jedná o tzv. okrskové topení z elektrárny Helgate, neváhal elektrárnu navštívit. Nesetkal se však s žádným technickým zázrakem, pouze s několika nízkotlakými kotli, které dodávaly páru do podzemního potrubí ve městě. Navštívil proto místní Edison Company, elektrárenskou společnost, která zásobovala párou a elektřinou New York, kde se dozvěděl více o kombinované výrobě tepla a elektřiny a efektech, které tato výroba přináší.

Jedním z vysoce prosperujících odvětví v Brně byl v tomto období textilní průmysl, který se soustředil v oblasti ulic Cejl, Radlasu a Dornychu při svitavském a ponáveckém náhonu. Působila zde celá řada textilních podniků, proto tato oblast získala příznačný název „Moravský Manchester“. Tyto podniky pro svou výrobu potřebovaly tolik páry, že bylo ekonomicky mnohem přínosnější zbudovat v jejich blízkosti teplárnu, která by lokální výrobu páry a elektřiny bezpečně a mnohem efektivněji nahradila.

Dne 1. dubna 1929 byly zahájeny první stavební práce spojené s výstavbou historicky první teplárny na území tehdejšího Československa. Stavba byla realizována v blízkosti textilních podniků na ulici Špitálka. Vysoce moderní zařízení, kterým byla teplárna vybavena, zahájilo výrobu tepla v páře a elektřiny o 20 měsíců později dne 4. prosince 1930.

Výstavba teplárny splnila všechna očekávání. Zajistila dostatečnou dodávku tepelné a elektrické energie, podnikům se snížily provozní náklady a odstavením 68 kouřících továrních komínů z provozu se ozdravilo brněnské ovzduší.

Teplárna na Špitálce se svým základním vybavením zvládala pokrýt narůstající poptávku po teple prakticky až do roku 1938. Okupace a poválečná léta znamenaly nucenou přestávku v dalším rozvoji teplárenství v Brně, a to nejen v rozšiřování tepelné sítě, ale i v připojování dalších odběratelů. Přesto bylo již v této době zřejmé, že bude nezbytné kapacitu teplárny přinejmenším zdvojnásobit, protože se v průběhu války ukázalo, že jsou dodávky tepla z teplárny velmi spolehlivé. Malé kotelny trpěly často nedostatkem paliva. Pozitivně byly také vnímány další výhody jako pohotovost, pohodlí a čistota.

V roce 1956 bylo zřejmé, že teplárenská soustava potřebuje další zdroje tepla. Byla proto vypracována studie pro město Brno, která již zahrnovala zásobování teplem prvních plánovaných sídlišť. V letech 1963-1965 byla zahájena výstavba sídliště na Starém Brně. Za účelem pokrytí dodávek zde byl vybudován druhý teplárenský zdroj „Staré Brno“. Ve stejném období byla na severu města spuštěna výstavba sídliště Lesná a připravovala se výstavba sídlišť Žavobřesky a Královo Pole. Pro zabezpečení dodávek do těchto lokalit bylo rozhodnuto o výstavbě dalšího teplárenského zdroje „Červený mlýn“.

Tlak dalších odběratelů tepla na připojení k teplárenské soustavě si vynutil úvahy o výstavbě čtvrtého teplárenského zdroje, tentokrát v Brně-Maloměřicích. Výstavba byla zahájena v roce 1971, aby následně zabezpečila dodávky tepla pro nově zbudovaná sídliště Lesná a Vinohrady.

V roce 1996 ukončil svou činnost zastaralý a neefektivní provoz Červený mlýn, který byl posledním teplárenským zdrojem spalujícím uhlí. Na jeho místě byla vystavěna jedna z nejmodernějších paroplynových tepláren v Evropě, která byla uvedena do provozu v roce 1999.

Od výstavby prvního teplárenského zdroje v Brně uplynulo již mnoho let. Teplárny od té doby prošly řadou vlastníků a několikrát změnily nejen svou právní formu, ale i obchodní jméno. Od roku 1996 až do roku 2004 měli na činnost společnosti významný vliv zahraniční investoři, kteří ji prostřednictvím majoritního podílu akcií ovládali. Prvním zahraničním akcionářem se stala společnost Eastern Generation Ltd. z Velké Británie. V roce 1998 se Teplárny Brno začlenily do energetické skupiny Texas Utilities se sídlem v Dallasu v USA a v roce 2001 pak do energetické skupiny MVV Energie se sídlem v Mannheimu v Německu.

I přes poměrně časté střídání vlastníků společnosti si svůj minoritní podíl ve společnosti po celou dobu uchovávalo Statutární město Brno. To se však mohlo ze své pozice pouze minimálně podílet na strategickém rozhodování. Proto se v roce 2004 rozhodlo odkoupit kontrolní balík akcií od společnosti MVV Energie s.r.o., která své podnikatelské aktivity přesunula do jiné části republiky.

Rozhodnutí Statutárního města Brna plně ovládnout společnost Teplárny Brno se brzo ukázalo jako velmi prozíravé. Město získalo plnou kontrolu nad výrobou dálkového tepla a elektřiny a nad významnou částí distribuce tepla. Může tak z dlouhodobého hlediska prosazovat své cíle: zajistit přijatelnou cenu tepla pro konečné spotřebitele a dále rozvíjet systém centrálního zásobování teplem v Brně.

Teplárny Brno v minulosti dodávaly teplo pouze prostřednictvím primárních sítí. Na předávacích místech bylo teplo z velké části předáváno distributorům, kteří se starali o jeho další přepravu. Nejvýznamnějším distributorem dálkového tepla byla společnost Tepelné zásobování Brno, a.s., známá pod označením TEZA, která také byla 100% vlastněná Statutárním městem Brnem. Společnost TEZA odebírala 38 % z celkového množství tepla vyrobeného v Teplárnách Brno. Bylo tedy jen otázkou času, kdy vlastník obou společností představí záměr sloučit obě společnosti.

Dne 1. června 2008 byla společnost TEZA plně integrována do společnosti Teplárny Brno a tímto dnem zanikla. Sloučení s sebou přineslo rozšíření činností v oblasti výroby tepla. K velkým teplárenským zdrojům Špitálka, Staré Brno, Červený mlýn a Brno-sever se přiřadily dva menší zdroje v lokalitě sídlišť Kamenný Vrch a Bystrc a 250 plynových kotelen, kterých společnost vlastní 119 a další provozuje pro své zákazníky. Sloučením se také rozšířila původní síť parovodů a horkovodů. Dnes je dálkové teplo distribuováno prostřednictvím primární sítě o délce 185 km a sekundární sítě o délce 111 km.

Teplárny Brno zásobují teplem přibližně devadesát dva tisíc brněnských domácností a řadu jiných podnikatelských subjektů. Obsadily tak pomyslnou čtvrtou příčku největších teplárenských společností v České republice.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *