Domů Ekonomika Ukrajina je p...

Ukrajina je pro ČR nejen obchodním partnerem  

0

Ukrajina, která se svými 43 miliony obyvatel, patří mezi největší evropské země, představuje významnou součást české zahraniční politiky. Základním smluvním dokumentem dvoustranných vztahů je Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou z dubna roku 1995. Další smluvní dokumenty se pak týkají obchodně-ekonomické oblasti. ČR pokládá Ukrajinu za součást středoevropského kulturního prostoru a naše země spojuje řada historických vazeb.    

Propad vzájemného obchodu ovlivnila rusko-ukrajinská krize

Od roku 2014 je vzájemný obchod našich států ovlivněn rusko-ukrajinskou krizí. Celkový obrat se v roce 2014 snížil oproti roku 2013 o 20,2 procenta a dosáhl tak hodnoty 44,6 miliardy korun. Český vývoz na Ukrajinu se propadl o 36,5 procenta a činil 20,6 miliardy Kč. Český dovoz z Ukrajiny se zvýšil o 2,1 procenta a činil 24 miliard korun. Podle Dity Havlíčkové z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu se tak stalo pravděpodobně v důsledku zavedení jednostranného opatření na snížení či odstranění cel na zboží pocházející z Ukrajiny, které poskytla Evropská unie.

V roce 2015 pokračovala zhoršující se tendence českého vývozu i dovozu. Český vývoz činil za loňský rok 15 miliard korun, což představuje meziročně propad o 28 procent. Český dovoz se snížil o 14 procent na hodnotu 20,5 miliardy korun. Celkový obrat se snížilo 21 procent.  „Čeští exportéři mají obecně strach vyvážet zboží a přímo investovat na území Ukrajiny především z bezpečnostních hledisek. Ekonomická situace je i nadále zoufalá a žádá si politickou a sociální stabilizaci země,“ říká Havlíčková z ministerstva průmyslu a obchodu.

Společné podniky v podstatě neexistují

V době před rusko-ukrajinskou krizí byly zaznamenány některé případy společné výroby (trolejbusy, výrobky ze zbrojního průmyslu). V posledních dvou letech však podle Havlíčkové došlo ke změně. Kromě Moravských naftových dolů, které koupily podíly v ukrajinských důlních společnostech a společně těží plyn, nám nejsou známy žádné případy společných podniků. Řada českých společností má stále na Ukrajině svá zastoupení, v některých případech počítá i s výrobou (Ekotechnik Czech připravuje v Chmelnické oblasti výstavbu solárních elektráren), je však velmi málo společností-investorů. „V této chvíli tedy společné podniky spíše neregistrujeme,“ uvedla Dita Havlíčková.

                            

 Český vývoz na Ukrajinu v roce 2015:

Kód zboží Zbožová skupina Podíl v %
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 15,13
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 8,28
78 Silniční vozidla 7,69
76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 5,54
75 Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat 5,10
89 Různé výrobky 3,92
64 Papír, lepenka a výrobky z nich 3,82
58 Plastické hmoty v neprvotních formách 3,66
87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení 3,53
66 Výrobky z nekovových nerostů 3,52

Český dovoz z Ukrajiny v roce 2015:

Kód zboží Zbožová skupina Podíl v %
28 Rudy kovů a kovový odpad 44,99
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 15,73
67 Železo a ocel 8,39
33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály 4,88
24 Korek a dřevo 2,96
35 Elektrický proud 1,76
82 Nábytek a jeho díly 1,42
84 Oděvní výrobky a doplňky 1,35
58 Plastické hmoty v neprvotních formách 1,20
63 Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) 1,20

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

                       

České stopy na bývalé Podkarpatské Rusi

Jednou z historických vazeb, které spojují nynější Českou republiku a Ukrajinu, je bývalá Podkarpatská Rus. Je to termín označující historické území, na němž se nyní rozkládá ukrajinská Zakarpatská oblast V letech 1919–1939 toto území s nepatrně odlišnými hranicemi patřilo Československu. Přes původní slovní garanci předmnichovských hranic ČSR sovětským diktátorem Stalinem byla Podkarpatská Rus po tzv. referendu v roce 1945 „dobrovolně odstoupena“ Sovětskému svazu.

Ani po více než sedmdesáti letech, které uplynuly od násilného připojení této oblasti k tehdejšímu SSSR, stopy po první Československé republice nevymizely. Svědčí o tom mj. busty prezidenta Tomáše Masaryka v Užhorodu či v sedmdesát kilometrů vzdáleném městě Svaljava, kde je i Masarykova škola. S jejím ředitelem Ivanem Vorobkaničem jsem měl možnost během červnové čtyřdenní návštěvy bývalé Podkarpatské Rusi hovořit. Setkání mi zprostředkoval starosta nedaleké obce Tibava Michajlo Košelja. V debatě se oba Ukrajinci shodují, že Tomáš Masaryk a 20 let první Československé republiky bylo pro tuto oblast dnešní západní Ukrajiny „požehnaným“ obdobím. Byla vybudována infrastruktura, postaveny moderní budovy a také došlo k zavedení kvalitně fungující státní administrativy.  Se starostou obce Dusyno a tří dalších vesnic Romanem Hodyou a s jinými rovněž hovoříme o možnostech rozvoje turistického ruchu v této oblasti s mimořádně krásnou horskou přírodou. Na místních silnicích, které nejsou z velké části ještě v ideálním stavu, skutečně potkáváme automobily a mikrobusy s českými espézetkami. Jejich osádky směřují právě do zdejších hor.

K současným českým stopám na Zakarpatské krajině patří také aktivity znojemské Katolické charity. S jejím ředitelem Evženem Adámkem se setkávám v sedmitisícovém městě Perečín, které leží 20 kilometrů severně od Užhorodu. Tyto aktivity, které se datují již od roku 2000, spočívají mj. v pomoci konkrétním sociálně slabým rodinám či ve financování náročných operací dětí z chudých rodin. Ředitel Adámek připomíná také, že na Ukrajině žije v současné době kolem 2 000 000 uprchlíků z východních oblasti postižených válkou. Znojemská charita začala v roce 2014 podporovat tyto přesídlené osoby ohrožené zmíněným válečným konfliktem.

Žádné komentáře

Napište komentář