Domů Ekonomika Ukrajina je p...

Ukrajina je pro ČR nejen obchodním partnerem  

Ukrajina, která se svými 43 miliony obyvatel, patří mezi největší evropské země, představuje významnou součást české zahraniční politiky. Základním smluvním dokumentem dvoustranných vztahů je Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou z dubna roku 1995. Další smluvní dokumenty se pak týkají obchodně-ekonomické oblasti. ČR pokládá Ukrajinu za součást středoevropského kulturního prostoru a naše země spojuje řada historických vazeb.    

Propad vzájemného obchodu ovlivnila rusko-ukrajinská krize

Od roku 2014 je vzájemný obchod našich států ovlivněn rusko-ukrajinskou krizí. Celkový obrat se v roce 2014 snížil oproti roku 2013 o 20,2 procenta a dosáhl tak hodnoty 44,6 miliardy korun. Český vývoz na Ukrajinu se propadl o 36,5 procenta a činil 20,6 miliardy Kč. Český dovoz z Ukrajiny se zvýšil o 2,1 procenta a činil 24 miliard korun. Podle Dity Havlíčkové z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu se tak stalo pravděpodobně v důsledku zavedení jednostranného opatření na snížení či odstranění cel na zboží pocházející z Ukrajiny, které poskytla Evropská unie.

V roce 2015 pokračovala zhoršující se tendence českého vývozu i dovozu. Český vývoz činil za loňský rok 15 miliard korun, což představuje meziročně propad o 28 procent. Český dovoz se snížil o 14 procent na hodnotu 20,5 miliardy korun. Celkový obrat se snížilo 21 procent.  „Čeští exportéři mají obecně strach vyvážet zboží a přímo investovat na území Ukrajiny především z bezpečnostních hledisek. Ekonomická situace je i nadále zoufalá a žádá si politickou a sociální stabilizaci země,“ říká Havlíčková z ministerstva průmyslu a obchodu.

Společné podniky v podstatě neexistují

V době před rusko-ukrajinskou krizí byly zaznamenány některé případy společné výroby (trolejbusy, výrobky ze zbrojního průmyslu). V posledních dvou letech však podle Havlíčkové došlo ke změně. Kromě Moravských naftových dolů, které koupily podíly v ukrajinských důlních společnostech a společně těží plyn, nám nejsou známy žádné případy společných podniků. Řada českých společností má stále na Ukrajině svá zastoupení, v některých případech počítá i s výrobou (Ekotechnik Czech připravuje v Chmelnické oblasti výstavbu solárních elektráren), je však velmi málo společností-investorů. „V této chvíli tedy společné podniky spíše neregistrujeme,“ uvedla Dita Havlíčková.

                            

 Český vývoz na Ukrajinu v roce 2015:

Kód zboží Zbožová skupina Podíl v %
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 15,13
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 8,28
78 Silniční vozidla 7,69
76 Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku 5,54
75 Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat 5,10
89 Různé výrobky 3,92
64 Papír, lepenka a výrobky z nich 3,82
58 Plastické hmoty v neprvotních formách 3,66
87 Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení 3,53
66 Výrobky z nekovových nerostů 3,52

Český dovoz z Ukrajiny v roce 2015:

Kód zboží Zbožová skupina Podíl v %
28 Rudy kovů a kovový odpad 44,99
77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 15,73
67 Železo a ocel 8,39
33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály 4,88
24 Korek a dřevo 2,96
35 Elektrický proud 1,76
82 Nábytek a jeho díly 1,42
84 Oděvní výrobky a doplňky 1,35
58 Plastické hmoty v neprvotních formách 1,20
63 Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) 1,20

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

                       

České stopy na bývalé Podkarpatské Rusi

Jednou z historických vazeb, které spojují nynější Českou republiku a Ukrajinu, je bývalá Podkarpatská Rus. Je to termín označující historické území, na němž se nyní rozkládá ukrajinská Zakarpatská oblast V letech 1919–1939 toto území s nepatrně odlišnými hranicemi patřilo Československu. Přes původní slovní garanci předmnichovských hranic ČSR sovětským diktátorem Stalinem byla Podkarpatská Rus po tzv. referendu v roce 1945 „dobrovolně odstoupena“ Sovětskému svazu.

Ani po více než sedmdesáti letech, které uplynuly od násilného připojení této oblasti k tehdejšímu SSSR, stopy po první Československé republice nevymizely. Svědčí o tom mj. busty prezidenta Tomáše Masaryka v Užhorodu či v sedmdesát kilometrů vzdáleném městě Svaljava, kde je i Masarykova škola. S jejím ředitelem Ivanem Vorobkaničem jsem měl možnost během červnové čtyřdenní návštěvy bývalé Podkarpatské Rusi hovořit. Setkání mi zprostředkoval starosta nedaleké obce Tibava Michajlo Košelja. V debatě se oba Ukrajinci shodují, že Tomáš Masaryk a 20 let první Československé republiky bylo pro tuto oblast dnešní západní Ukrajiny „požehnaným“ obdobím. Byla vybudována infrastruktura, postaveny moderní budovy a také došlo k zavedení kvalitně fungující státní administrativy.  Se starostou obce Dusyno a tří dalších vesnic Romanem Hodyou a s jinými rovněž hovoříme o možnostech rozvoje turistického ruchu v této oblasti s mimořádně krásnou horskou přírodou. Na místních silnicích, které nejsou z velké části ještě v ideálním stavu, skutečně potkáváme automobily a mikrobusy s českými espézetkami. Jejich osádky směřují právě do zdejších hor.

K současným českým stopám na Zakarpatské krajině patří také aktivity znojemské Katolické charity. S jejím ředitelem Evženem Adámkem se setkávám v sedmitisícovém městě Perečín, které leží 20 kilometrů severně od Užhorodu. Tyto aktivity, které se datují již od roku 2000, spočívají mj. v pomoci konkrétním sociálně slabým rodinám či ve financování náročných operací dětí z chudých rodin. Ředitel Adámek připomíná také, že na Ukrajině žije v současné době kolem 2 000 000 uprchlíků z východních oblasti postižených válkou. Znojemská charita začala v roce 2014 podporovat tyto přesídlené osoby ohrožené zmíněným válečným konfliktem.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *