Domů Ekonomika Zakázky v Rus...

Zakázky v Rusku zatím firmy drží, rozšířit záběr českého exportu se ale příliš nedaří

Evergreen ekonomických rubrik poslední doby – dopady evropských sankcí proti Ruské federaci – hodnotí strojaři i zástupci ministerstev střízlivě. Kontrakty v Rusku zatím firmy drží, do budoucna ale není radno sankce podceňovat. Jejich účinky, pokud nebudou dále anulovány, se projeví až s odstupem času. Téma, které zvedá mezi exportéry nejedno obočí, je ale diverzifikace českého vývozu. Zemi se pořád nedaří snížit svou závislost na trzích Evropské unie. Že by se ale v podpoře exportu mohlo blýskat na lepší časy, naznačuje užší spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v otázce ekonomické diplomacie. Takové jsou alespoň závěry Setkání zástupců ze sektoru strojírenství, dopravní infrastruktury ČR a podpory exportu, které zorganizovala společnost Magnus Regio.  

Petr Adrián

Český export se podle poradce Sekce zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu Petra Adriána rozvíjí velmi dynamicky.

Český export se rozvíjí velmi dynamicky, první pololetí vykazuje meziroční nárůst o 14,5 procenta a vývoz směřuje k rekordním výsledkům s očekávanou kladnou bilancí přes 360 miliard korun. Odbyt tuzemské produkce v zahraničí zatím výrazně nezasáhly ani evropské sankce proti Ruské federaci. „Hladinu vývozu do Ruska se zatím daří držet, v korunách je zhruba na úrovni loňského roku,“ poznamenal poradce Sekce zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Adrián.

Strojírenské firmy mají v Rusku nasmlouvané spíše dlouhodobé kontrakty, které řeší v horizontu několika let. „Na ty sankce zatím dopad nemají,“ zhodnotil generální ředitel První brněnské strojírny Leoš Zahrádka. Ale co výhled do budoucna? „Tam, kde si bude Rusko schopno pomoci samo, tam bude poptávka klesat. V oblastech kde zahraniční dodávky nahradit nedokáže, dostane ty produkty i tak, sankce nesankce,“ doplnil Zahrádka.

Firmy si na ruský trh cestu najdou

Tah poptávky je neúprosný a podniky si najdou alternativní cesty. „Co Rusové potřebují, to dostanou. Produkce se dodá do Turecka nebo Běloruska a přes prostředníky do Ruska. Jediný efekt bude ten, že se na celé transakci přiživí několik subdodavatelů. Nikdo přece nemůže předpokládat, že to bude fungovat jinak,“ vysvětlil jednatel společnosti Astra Motor Jan Keprda s tím, že ve velmi krátké době se počet subdodavatelů v celém řetězci sníží tak, že to bude pro ruskou stranu snesitelné.

Martin Pecina

V Rusku jsou zvyklí na to, že se v Evropě občas něco pokazí, tvrdí obchodní ředitel společnosti ALTA Martin Pecina.

Střízlivě hodnotí dopady sankcí i Martin Pecina, exministr vnitra a obchodní ředitel společnosti ALTA, která je mezi strojírenskými podniky jedním z největších exportérů do Ruska. „Naši partneři se s námi normálně baví, jsou tolerantní k tomu, co se děje v Evropské unii, zvykli si totiž, že se u nás často něco pokazí,“ přiblížil Pecina a dodal, že ALTA měla obavy jen z toho, aby obráběcí stroje, které dodává na ruský trh, nebyly označeny za zboží dvojího užití.

V tomto ohledu vyšli českým strojařům vstříc i představitelé státu. „V rámci negociace evropských sankcí se podařilo vyjednat dobrou pozici ohledně problematiky zboží dvojího užití, a to zejména obráběcích strojů tak, aby sankce nezasáhly český export nepřiměřeně,“ upřesnil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický. Velké ztráty podle něj hrozily i v oblasti hydrokrakování a odsířování ropy, kde jsou české firmy také aktivní. „Tam se jednalo o velké ohrožení a tyto technologie se také podařilo ze sankcí vyjmout,“ dodal Muřický.

Úplně bezzubé ale sankce také nebudou. I když se aktuálně zakousnou jen do zlomku z více než 3,5 bilionu korun tuzemského exportu, jejich dopady se můžou projevit později. „Tady bezpochyby existuje časový skluz,“ varoval Petr Adrián z MPO. Český export navíc nemusí ovlivnit přímo, ale například i prostřednictvím spolupráce s Německem. „V mnoha případech jsme subdodavateli německých firem, a to i ve směru do Ruska. Případná panika na tamním trhu spojená se sankcemi se může projevit i poklesem českého vývozu,“ upozornil Muřický. I proto společně se zástupci firem varuje před zbrklým opouštěním našich tradičních exportních trhů, a to včetně toho ruského.

Diverzifikace exportu vázne

Heslo „neopouštět dobyté trhy“ však neznamená stop diverzifikaci vývozu. Tu by čeští exportéři i zástupci zainteresovaných ministerstev viděli rádi. Ne vždy se však daří tak, jak by velely idealistické představy. „Záměr diverzifikovat export a snížit třiaosmdesátiprocentní závislost na trzích Evropské unie se nedaří, a tato závislost se dokonce zvyšuje,“ uvedl Adrián.

Jaroslav Ungerman

Aby byla podpora exportu pružnější, je třeba dekriminalizovat rozhodování v rámci ČEB a EGAP, domnívá se místopředseda dozorčí rady EGAP Jaroslav Ungerman.

Podpora exportu do nových destinací ze strany státu přitom není jen tak. Vývoj ekonomických vztahů České republiky totiž zásadně ovlivňují nadnárodní korporace, v poslední době navíc dochází k určité „kriminalizaci“ rozhodování v České exportní bance (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), tedy institucích, které mají export do dalších a často problematických teritorií podporovat.

„Dnes ručí každý člen rady obou těchto institucí celým svým majetkem. Pak přijde nějaký policejní kapitán a řekne, že jste špatně rozhodl. Nemůžeme se tedy těmto lidem divit, že váhají a nechávají si vše velmi podrobně prověřovat. Pokud se toto nezmění, těžko po nich můžeme žádat, aby byli v rozhodování pružní,“ upozornil místopředseda dozorčí rady EGAP Jaroslav Ungerman a dodal, že změna k lepšímu si vyžádá úpravu zákonů týkajících se regulace těchto společností.

Spolupráce ministerstev přináší ovoce

Stát však i přes různé zádrhele na podpoře exportu pracuje. Vidět je to na intenzivnější spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu s Ministerstvem zahraničních věcí. Služby ambasád i agentury CzechTrade se za poslední dobu zlepšily. „Hlavně pro 14 tisíc exportérů z řad malých a středních podniků, kteří se často neorientují v tom, kam se obrátit pro pomoc. Netransparentní systém, kdy nebylo jasné, co dělá CzechTrade za peníze a co MZV zadarmo, je už pryč,“ uvedl vrchní ředitel ekonomické sekce Ministerstva zahraničních věcí Ivan Jukl.

Ivan Jukl

Služby ambasád i agentury CzechTrade se podle vrchního ředitel ekonomické sekce Ministerstva zahraničních věcí Ivana Jukla v poslední době výrazně zlepšily.

Úřady sjednotily i vzdělávání diplomatů obou organizací. Na konci společné akademie navíc čekají na novopečené reprezentanty Česka v zahraničí stáže ve firmách. „Budou si tak budovat návyky spojené s chápáním toho, co to znamená, když si exportér shání práci na trhu,“ vysvětlil Jukl.

Hmatatelnými výstupy spolupráce resortů ale nebudou jen „ekonomicky“ vzdělanější a citlivější diplomaté. Výsledky kooperace můžeme vidět už teď, například v podobě Klientského centra nebo takzvané Mapy oborových příležitostí, kterou zpracovalo MZV společně s MPO a CzechTrade. „Jejím prostřednictvím mapujeme jednotlivé země a položky, po kterých je velká nebo vytrvale rostoucí poptávka. A konkrétní přínos? Ten má být takový, že když si vezmu například zmíněné obráběcí stroje, vypadne mi z této mapy dvacet teritorií, kde po nich roste poptávka a jsou zároveň schopné export zaplatit,“ uzavřel Jukl.

Kde zjistíte víc o podpoře exportu?

Společným cílem ekonomické diplomacie je dnes povzbudit a podpořit zejména segment malých a středních podniků, rozšířit řady exportérů a ty, kteří s exportem začínají, vybavit jak informacemi o přístupu na cílový trh, pomoci jim s organizací účasti na veletrzích a na zájmovém trhu. Ideálním kontaktním místem jsou lokální kanceláře agentury CzechTrade, ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a dalšími subjekty se stát snaží přiblížit exportérům i v místech jejich působení. Téměř úplná nabídka služeb po exportéry je přirozeně na webových stránkách MPO, MZV, HK a také agentur CzechTrade a CzechInvest. Jak říká Petr Adrián z MPO, firmy musí chtít se státem komunikovat, jinak se k podpoře exportu jen těžko dostanou.

Žádné komentáře

Napište komentář