Domů Ekonomika Zásoby černéh...

Zásoby černého uhlí vystačí do roku 2030

Energetická závislost České republiky patří k jedněm z nejnižších v rámci Evropy. To se ale může do dvaceti let změnit.

Nerostné bohatství – Vzhledem k tomu, že dokážeme efektivně využívat tuhá paliva z vlastních zdrojů, dovážet musíme jen 42 procent surovin. Elektrizační soustava je závislá na dovážených zdrojích energie – především jader­ném palivu – pouze z 38 procent. Naopak téměř stoprocentně jsme závislí na dovozu zemního plynu.

Podle zprávy Nezávislé energetické komise (NEK) se česká republika svými zásobami černého a hnědého uhlí řadí na desáté až patnácté místo mezi zeměmi, které disponují jeho zásobami. Černého uhlí vyvážíme dlouhodobě kolem padesáti procent, u hnědého uhlí jsou to jen zhruba tři procenta.

„Česká republika za pětadvacet či pětatřicet let importérem elektřiny. Otázka však je, odkud ji budeme dovážet. Sousední země budou mít ještě větší problémy s elektřinou než my,“ varuje před rizikem nedostatku energie fyzik František Janouch.

Do jaké míry bude možné plně využít veškeré potenciální zásoby, ale záleží na několika faktorech. To je především vývoj poptávky a ceny a také ekologické a krajinotrovné faktory. Těžba černého uhlí se soustředí na Ostravsku.

V pěti dolech tam těží společnost OKD. I přes poměrně vysoké stavy geologických zásob hnědého uhlí jsou stavy vytěžitelných zásob v ČR nízké a životnost jednotlivých lomů se pohybuje od čtrnácti do padesáti let. Černého uhlí bylo v roce 2009 vytěženo 11 milionů tun, objem vytěžitelných zásob vystačí maximálně do roku 2030.

Při současném tempu těžení uhelných zásob, dojde brzy k vyčerpání limitů a uhelné společnosti zesílí tlak na jejich prolomení. NEK ale doporučuje: „Z bezpečnostního hlediska je naopak žádoucí stabilní, menší těžba s dlouhodobou perspektivou domácího stabilního energetického zdroje.“

Vláda si už proto rezervovala místo pro stavbu další elektrárny na Novojičínsku – v Blahutovicích. Zatím je tam les, ale podle ČEZu tam zřejmě vyroste nová atomová elektrárna. Odhadovaný termín: 2035.

Zdroje ropy a plynu na území České republiky jsou mizivé a jejich sou­časná těžba tvoří necelá dvě procenta současné spotřeby primárních energetických zdrojů. Například roční tuzemská spotřeba ropy činí osm milionů tun, většinu dovážíme z Ruska a Ázerbájdžánu pomocí ropovodů Držba a Ingolstadt.

Naše vlastní těžba těchto dvou surovin se soustředí na jižní Moravě. Z českých společností se těžbou ropy a zemního plynu zabývá Česká naftařská společnost a Moravské naftové doly (MND). Česká naftařská těží od roku 2006 v dobývacím prostoru Charvátská Nová Ves, v loňském roce vytěžila přes sedm tisíc tun ropy a 5,7 milionu kubíků zemního plynu. MND uvádějí, že čerpají ropu a zemní plyn v oblasti Vídeňské pánve a Vizovických vrchů, údaje o těžbě v loňském roce odmítly uveřejnit i v hornické ročence, ale jejich denní těžba se pohybuje kolem šesti tisíc ekvivalentu barelu ropy a zemního plynu denně.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *