Domů Ekonomika Ropa v Ázerbá...

Ropa v Ázerbájdžánu jednou dojde. Země teď investuje do nové budoucnosti.

Není mnoho zemí, kde Čechy vítají s otevřenou náručí. A už vůbec není mnoho zemí, kde v té náruči mají lidé peníze, které chtějí investovat ve velkém. Než začnete být z Ázerbájdžánu nadšení, přečtete si, na co všechno se musíte v této zemi připravit.

Brno, Baku – Ázerbájdžánská ekonomika patřila před třemi lety k nejrychleji rozvíjejícím se na světě. Hospodářský růst dosahoval závratných 43 procent. A ani dnes si tento postsovětský stát s obřími ropnými a plynovými ložisky nevede špatně. České firmy, které se v této zemi prosadily, si tak nemůžou zdejší trh vynachválit.

„Velkou výhodou je jednoduchý systém registrace. Trvá pouze pět dní. To je nejkratší doba na území bývalého sovětského svazu,“ zdůrazňuje ázerbájdžánský velvyslanec v Praze Tahir Taghi-Zadeh.

Podle něj je pro jeho zemi Česká republika velmi inspirativní. „Máme toho hodně podobného. Je pro nás velmi zajímavé čerpat z české zkušenosti budování tržního státu z centrálně řízeného hospodářství. Stále totiž bojujeme s odstraněním proslulé ruské byrokracie,“ přiznává Taghi-Zadeh.

O tom, že je Česká republika v zemi u Kaspického moře dobře zapsána, nepochybuje ani tamní velvyslanec v Baku Radek Matula. „Velmi dobrému renomé se zde těší především tradiční české sklo, obuv, strojírenské celky a pochopitelně pivo,“ upozorňuje.

Ázerbájdžánci si totiž velmi oblíbili Českou republiku jako místo svých dovolených. Stále častěji se vrací zejména do lázeňských měst. Ročně sem přijede na deset tisíc ázerbájdžánských turistů.

Pozitivní náladu a hospodářský boom využila například brněnská firma OHL ŽS, Tatra z Kopřivnice nebo hodonínský SAZ. OHL ŽS zde dokonce založila samostatnou pobočku. „Jsou zde finanční zdroje. Tahle země potřebuje všechno a hned. Ze všech stran se to tady sype „horem a dolem“ a to dělá mnoho problémů. Zároveň je to dost dobrý důvod pro podnikání v této oblasti,“ vysvětluje vedoucí pobočky Václav Tomek.

Společnost OHL ŽS před pěti lety vyhrála výběrová řízení na rekonstrukci tří úseků rychlostní silnice z Baku k ruským hranicím. Objem investice dosáhl téměř 150 milionů amerických dolarů.

„Obchodní příprava trvala roky. V zemi, jako je tato, musíte získat důvěru, aby vás do takové soutěže vůbec pozvali,“ odkrývá Tomek.

Podle Matuly je v Ázerbájdžánu stále hodně podobných možností. K největším zakázkám v petrolejářském průmyslu ale světoví „žraloci“ české firmy jen tak nepustí. „Naši podnikatelé se ale můžou zapojit do středních projektů, jako je výstavba či rekonstrukce silnic a železnic, dodávky dopravních prostředků, rekonstrukce ázerbájdžánských továren nebo zpracování zemědělské produkce. Začínají se zde stavět moderní masokombináty, konzervárny, balicí linky a podobně. Začínají se už objevovat například také české technologie na výrobu piva,“ vyjmenovává Matula.

Ázerbájdžánci si totiž uvědomují, že jejich země nebude z ropného průmyslu žít věčně. „Snažíme se shromáždit prostředky a budovat další možnosti. Uvědomujeme si, že nemůžeme přípravu na budoucnost odkládat na zítřek,“ vysvětluje Taghi-Zadeh.

Přestože je Ázerbájdžán zapsaný jako bývalá sovětská republika, žije zde 90 procent muslimů. Podle Taghi-Zadeho se ale návštěvníci nemusí obávat přílišných kulturních rozdílů. To potvrzuje i Tomek. „V otázkách náboženství jsou zdejší lidé velmi vstřícní a tolerantní. Bylo to pro mě velmi překvapující zjištění,“ přiznává. Velvyslanec Matula ale i přesto nabádá k opatrnosti.

„Přístup k vyznávání islámských hodnot se u jednotlivých lidí velmi různí a je nutné znát názory partnera, než se s ním na toto téma pustíme do debaty,“ radí.

Ázerbájdžánci jsou také dost alergičtí na arogantní „zápaďácké“ chování. Zdejší obyvatelé jsou totiž velmi hrdí na svoji historii a rádi připomínají, že jejich civilizace je starší než evropská. Podobně jako v Rusku ani v Ázerbájdžánu není vhodné tvrdě operovat s lhůtami a termíny. Obrňte se také trpělivostí ve chvíli, kdy zjistíte, že vám váš partner neříká pravdivé informace. Podle Tomka jde o kulturní rys. „Paradoxně ale v okamžiku, kdy se dohodnete na konkrétním obchodu, nepotřebuje žádnou smlouvu,“ zdůrazňuje Tomek.

Podle Matuly je pro úspěch v této zemi důležitá jazyková vybavenost. Až šedesát procent jednání vedou obchodníci stále v ruštině, čtyřicet procent v angličtině. Ázerbájdžánčina je podobná turečtině.

Pokud ale budete chtít na obchodním jednání vytáhnout na zapití „dealu“ vodku, rychle ji schovejte. V Ázerbájdžánu se partnerství zapíjí šálkem čaje.

*******

Ázerbájdžán v číslech9 000 000 obyvatel

Průměrná mzda 400 USD (asi 7000 Kč)

Tip: 12. listopadu se v Praze v Národní technické knihovně koná konference Budoucnost Evropy – lidé – zdroje – technologie.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *