Domů IT a e-Government Problém se zd...

Problém se zdravotními registry se s novým zákonem prohlubuje

Nový zákon nutí lékaře předávat státu citlivá osobní data mapující naše zdraví od narození až do smrti. Zdaleka přitom není jasné, podle jakých pravidel bude stát s daty nakládat. Dramaticky se tak prohlubuje problém se státními zdravotními registry, jejichž počet stále narůstá stejně jako objem dat v nich uložených.

Ministerstvo zdravotnictví za ně již v minulosti získalo anticenu Big Brother Awards pro největšího úředního slídila. Řešit je bude i Ústavní soud.

Začátkem dubna nabyl účinnosti nový zákon o zdravotních službách. Vedle řady pozitivních změn, které dávají pacientovi větší možnost, aby o sobě a svém zdraví rozhodoval sám, obsahuje ale nový zákon i úpravu národních zdravotních registrů, které jdou zcela proti této zásadě. Obrovský objem citlivých osobních údajů pacientů budou muset lékaři pod hrozbou sankce předávat státu, který s nimi bude nakládat podle zcela nejasných pravidel. Stát bude disponovat obrovským objemem dat o každém z nás často doslova od narození až do okamžiku smrti. Tato data budou moci být dále propojována s údaji v dalších státních registrech. „Zákon i prováděcí předpisy jsou velmi obecné. Není jasné jakým způsobem budou údaje využívány, kdo a proč k nim bude mít přístup, za jakými účely budou moci být propojovány s dalšími údaji. Obecné vymezení předávaných údajů v zákoně znamená, že lékař v určitých případech předá celou zdravotní dokumentaci pacienta. To vše povinně, bez možnosti aby mohl pacient toto předávání údajů odmítnout. Většina pacientů se o něm ani nedozví,“ vypočítává základní problémy nové právní úpravy právník občanského sdružení Iuridicum Remedium Jan Vobořil. „Důvodem existence registrů přitom není nic jiného než výzkum, statistika a vyhodnocování diagnostické a léčebné péče. Tedy cíle k nimž opravdu není potřeba znát, jak se pacient jmenuje, kdy se přesně narodil a kde přesně bydlí,“ dodává. „Kritizujeme zdravotní registry už několik let a tak jsme přivítali, že mimo jiné i proti národním zdravotním registrům směřovala počátkem ledna ústavní stížnost skupiny senátorů. V březnu jsme stížnost podpořili tím, že jsme Ústavnímu soudu poslali obsáhlé stanovisko, tzv. amicus curiae, s argumenty proč jsou zdravotní registry s citlivými osobními údaji občanů podle našeho názoru neústavní. Chceme tím rozšířit argumentační základnu oproti velmi stručnému popisu problému ve stížnosti senátorů. Podle našeho názoru je nová právní úprava v příkrém rozporu s ústavněprávními předpisy, jakož i českou a evropskou judikaturou zabývající se právem na soukromí a informační sebeurčení, “ řekl Vobořil. Nová úprava prohlubuje již řadu let trvající a stále se zhoršující problém existence těchto registrů, které stále přibývají, stejně jako množství údajů v nich uchovávaných. Nový zákon je dalším zhoršením stavu, tentokrát skokovým. Takto kompletní data o zdraví, která budou uchovávána v zdravotních registrech přitom nemusí mít k dispozici často ani ošetřující lékař, který je za léčbu pacienta zodpovědný. Otázkou zrušení úpravy národních zdravotních registrů se Ústavní soud bude zřejmě zabývat v rámci posouzení jiné, téměř současně zaslané, ústavní stížnosti, tentokrát podané opozičními poslanci, která směřovala zejména proti proceduře přijímání některých reformních zákonů. „Centralizované registry o zdraví občanů považujeme nejen za nesmírně nebezpečné, protože se v nich uchovává obrovský objem citlivých údajů a riziko zneužití je tak veliké, ale i proto, že jejich vedení a povinné předávání údajů může vážně narušit důvěru mezi lékařem a pacientem, což zase může mít negativní vliv na průběh léčby nebo i na ochotu pacienta se léčit. Výsledek existence registrů tak může být nakonec opačný, než je zamýšleno,“ uzavírá Vobořil.

Ekonomika a byznys, veřejná správa a samospráva? Vše, co se těchto témat týče, a mnohem víc mají naši zkušení redaktoři v malíku!

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *