Domů Aktuálně ROZHOVOR: Ele...

ROZHOVOR: Elektronizaci veřejné správy vláda podporuje

Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy, který má na starosti oblast veřejné správy jako celek a elektronizace agend veřejné správy je logickou součástí činnosti ministerstva. S Jaroslavem Mrázem jsme si povídali o tom, jak se současná vláda staví k elektronizaci státní správy.

„Elektronizace je obecný trend, který je vidět dlouhodobě nejen v podmínkách České republiky, ale i v podmínkách Evropské unie. Je to téma, o kterém všichni dlouze a rádi hovoří,“ říká vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment Jaroslav Mráz.

Jak se staví současná vláda k elektronizaci veřejné správy?

Současná vláda má své programové prohlášení, které vychází z uzavřené koaliční dohody. Problematika elektronizace je v koaliční dohodě opakovaně zmíněna v některých částech. Obecně mohu říci, že se vláda k elektronizaci staví pozitivně. Jinými slovy, tato vláda bude dále podporovat elektronizaci veřejné správy a je to pro ni priorita.

Promítne se změna ve vedení ministerstva vnitra do původní vize eGovernmentu?

Máme tady jednu věc, kterou je potřeba zmínit. Přibližně před čtyřmi lety byla připravena a následně vládou schválena koncepce, která se jmenuje „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby aneb Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015“. Ta říká, jakým způsobem by měla probíhat elektronizace veřejné správy, respektive jak by měl vypadat eGovernment v České Republice. Tato koncepce byla navázána na financování ze strany evropských fondů a je provázaná, tudíž je pro nás samozřejmě otázka změny této koncepce věc, která by byla poměrně složitá. Navíc tato koncepce rozhodně není špatná.

Vycházíme-li z této koncepce, pak jakékoliv změny, byť dílčí, které provádíme, jsou dány primárně řekněme ekonomickým tlakem. Jinými slovy, jedna věc je, že koncepce byla připravována za určitých podmínek státního rozpočtu, na druhé straně ekonomická realita, ve které se dnes nacházíme, říká, nad těmi projekty se musíte zamyslet, protože stát nemá na všechno, co se plánovalo, vymýšlelo a připravovalo. Prostě nemá, protože se nejedná pouze o investice v podobě peněz z evropských fondů, ale je to i otázka provozních nákladů. V tomto okamžiku, kdy samozřejmě přehodnocujeme nebo řešíme věci kolem projektů eGovernmentu, je to primárně diskuze na téma snižování nákladů, a to jak pořizovacích, tak provozních.

V koaliční smlouvě je uvedeno, že budete pokračovat v modernizaci veřejné správy. Co je onou modernizací myšleno?

Modernizace je velmi obecný pojem a přiznávám, že se pod něj dá schovat ledacos – od optimalizace tedy úspor až po rozšiřování nebo naopak redukci agend. Podle mého názoru jde o dlouhodobou diskuzi na téma zdrojů, respektive schopnosti financovat rozsah veřejné správy v podmínkách České republiky jaký je. Ono je to vidět na přístupu ve vztahu k výkonu státní agendy na samosprávě, kde je samozřejmě snaha příspěvek na výkon státní správy snižovat, respektive se neustále diskutuje o tom, zda stačí nebo nestačí na výkon, který se provádí.

Podle mého názoru je ta věc postavena na tom, že stát by měl řešit problém řekněme státního garanta, který se bude dívat na to, jestli a které agendy jsou nebo nejsou potřeba dělat a jakým způsobem by se měly nebo neměly dělat. A teď jsem nejmenoval jenom u nás, podívejme se na Ministerstvo práce a sociálních věcí – zde je agenda úřadu práce předělávaná, což vyvolává spoustu emocí, nicméně jde podle mého názoru o krok správným směrem. A celá řada jiných státních agend, které vykonávají obce s rozšířenou působností, se samozřejmě dají redukovat.

V podmínkách ministerstva vnitra jsou to témata, která hovoří o profesionalizaci veřejné správy. To znamená, jakým způsobem jsme schopni udržet kvalitu u velkého množství subjektů veřejné správy, jako jsou třeba obce prvního stupně. Potom je samozřejmě otázkou, jaké agendy se mají na těchto obcích vykonávat, a co se dá dělat na profesionální úrovni třeba na vyšších stupních. V mých očích je to samozřejmě problém, který je střetem názorů mnoha lidí jak z pozice samosprávy na městech a obcích, tak i z pozice krajské samosprávy a ústředních orgánů. Ale na konci je společný jmenovatel a tím je tlak na snižování nákladů.


Vydavatel Moravského hospodářství společnost Magnus Regio pořádá dne 27. dubna 2011 odbornou konferenci na téma e-Government v praxi obcí a měst. Podrobné informace o konferenci naleznete zde.

Zajímá vás další vývoj elektronizace veřejné správy? Nemůžete se konference zúčastnit, ale přesto byste chtěli znát odpověď na váš dotaz? Pak neváhejte a zašlete nám jej na e-mailovou adresu redakce. Dotaz můžete zadat i zde.


V koaliční smlouvě je také uvedeno, že modernizace a elektronizace veřejné správy bude pokračovat podle možností veřejných rozpočtů. Znamená to, že nemusí prostředky z veřejných rozpočtů a evropských fondů stačit? Mohou být některé projekty v rámci hledání úspor přehodnoceny či zastaveny?

Pokud vím, tak už dnes na některé projekty, které mají být realizovány z evropských fondů, není alokace prostředků dostatečná. Bude tedy docházet k tomu, že některé projekty budou revidovány, bude se jednat o tom, které projekty budou realizovány, v jakém objemu a čase. Úkol mají v podstatě všichni příjemci evropských dotací stejný, a to dělat projekty efektivně a hospodárně a posuzovat je tak, abychom dosáhli příznivé ceny a zejména měli schopnost a prokázali schopnost udržet projekty pět let v provozu.

Můj názor je ten, že teprve nyní se dává dohromady celkové představa o tom, jak velké dopady z hlediska finančních požadavků na provozní zabezpečení připravované projekty budou mít.

Pro nás to samozřejmě znamená neustálou interní diskuzi na téma co po škrtech, které rozpočet ministerstva vnitra prodělal v letošním roce, jsme schopni financovat z hlediska provozu či nikoliv. Ale tohle to je otevřená diskuze, nicméně zase je tam společný jmenovatel, a to je snižování nákladů a hledání cesty, jak optimalizovat náklady a snižovat obecně provozní náklady veřejné správy.

Když už jsme se zmínili o nákladech elektronizace veřejné správy, lze nějak vyčíslit celkovou cenu projektu eGovernment?

Velmi složitě, protože ve skutečnosti neexistuje ucelená metodika, která by říkala, jaké náklady spadají pod elektronizaci veřejné správy. Jestli je to počítač, který úředník dostane k tomu, aby mohl vykonávat standardní kancelářskou činnost, nebo je to elektronizace agendy, která umožní agendu převést a provozovat přes internet. Jinak řečeno, problém je v tom, že vidíme nějaké přímé náklady spojené s přímými projekty, ale už nevidíme další související výdaje a náklady. V mých očích je to samozřejmě o tom, že obecně se dá říci, že bylo plánováno z evropských peněz několik miliard korun na to, aby se některé projekty realizovaly, a vedle toho jdou stovky až miliardy korun na provoz či investice do IT projektů v rámci jednotlivých resortů či organizací veřejné správy. Ale velmi opatrně bych říkal, že toto všechno se dá schovat pod pojem eGovernment. Já se domnívám, že eGovernment je elektronizace vztahů mezi občanem a veřejnou správou, není to až tak problém elektronizace vnitřních agend úřadu. Jinými slovy – i to je otázka metodického pohledu, jakým způsobem se náklady člení. Snažit se říci jedno konkrétní číslo by bylo velmi složité.

Lze očekávat, že přechod na plně elektronickou komunikaci úřadů nebude bez problémů. Bude veřejná správa na elektronizaci připravena? Jakou podporu nabízí úředníkům MV?

Systém vzdělávání úředníku, respektive lidí, kteří pracují ve veřejné správě, představuje obrovský balík činností. Ty jsou vzájemně provázané a fungují. Systémy školení samozřejmě fungují buď obecně, nebo jednotlivě pro tu danou agendu. Komunikace i výměna informací probíhají, takže já si myslím, že podpora je určitým způsobem zakotvena. Nicméně bavíme-li se o elektronizaci, pak je to primárně o tom, na kolik nám umožňuje stav zákonů řešit problém elektronizace jednotlivých agend.

Abych nestřílel do vlastního hnízda, tak si vezmu příklad z jiného resortu. Když jsem si byl nedávno vyřizovat řidičský průkaz, protože mi propadl, byla vyžadovaná moje osobní návštěva úřadu. Bez ohledu na to, že výměna byla velmi dobře organizovaná a nestrávil jsem na úřadě déle než pět minut, musel jsem se dostavit dvakrát. Domnívám se, že minimálně jedna z těchto návštěv mohla být vyřízena elektronicky, tedy přes e-mail nebo datovou schránku a mohl jsem si ušetřit jednu návštěvu. Pokud agendy veřejné správy budou fungovat tím způsobem, že budou vyžadovat opakovanou návštěvu úřadu ve stejné věci, tak ve skutečnosti o elektronizaci veřejné správy nebo eGovernmentu nemůžeme moc mluvit.

Já očekávám, že tématem jednání v tomto volebním období by mělo být především to, jakým způsobem minimalizovat návštěvu občanů na úřadech, tedy schopnost vyřizovat věci primárně elektronicky. A k tomu nám samozřejmě může sloužit nejen internet, ale i Czech POINTy jako kontaktní místa veřejné správy a koneckonců i Česká pošta jako dodavatel či poskytovatel poštovních služeb.

Věřím, že systém, kdy pouze pošlu žádost elektronicky, a poštou mi přijde řidičský průkaz, by mohl teoreticky i prakticky fungovat. Na podobném principu fungují i věci kolem mého internetového bankovnictví a nevidím v tom žádný problém.

A jste vy osobně ohledně termínu spuštění základních registrů optimistický? Opravdu už nedojde k žádnému posunutí termínu?

Já si myslím, že spuštění základních registrů je de facto jenom prvním krokem poměrně dlouhého procesu. Tím, že spustíme základní registry, vyřešíme systémově jeden problém, a to identifikaci a poskytování aktuálních údajů o občanech, právnických osobách, nemovitostech a případně některých dalších věcech.

Vlastní změna v chování agend se musí projevit na jednotlivých resortech, v jednotlivých agendách, které resorty spravují, ať je to ministerstvo dopravy z hlediska řidičáků, ministerstvo vnitra z hlediska občanek, ministerstvo práce a sociálních věcí z hlediska poskytování sociálních dávek či ministerstvo kultury z hlediska poskytování dotací na provoz čehokoliv.

Základní registry jsou jen nezbytnou podmínkou pro to, aby agendy mohly fungovat efektivněji. Spuštěním základních registrů nedojde dle mého názoru k okamžitému zlepšení stavu elektronizace agend, ale vytvoří se podmínky pro nastavení vyšší efektivity pro ty, kteří za agendy odpovídají, a tam zase bude tlak na snižování nákladů.

Od elektronizace veřejné správy je očekávána mimo jiné úspora nákladů. S jak vysokou úsporou počítáte?

Nemyslím si, že by se na elektronizaci mělo nahlížet pouze ve smyslu výše investice versus úspora nákladů. Elektronizace má vést mimo jiné k tomu, aby se náklady na výkon státní správy udržely zhruba na stejné úrovni jako dnes. Lze však očekávat, že v čase bude docházet spíše ke snižování nákladů.

Jinými slovy beru to tak, že servis pro občany by měl zůstat v zásadě stejný, nicméně způsob fungování státní správy, díky moderním technologiím, by měl být efektivnější a měl by fungovat za nižších nákladů než dnes. Samozřejmě elektronizace je jedním z nástrojů jak tu věc řešit, ale s tím souvisí i změna legislativy a některé další věci.

Nicméně celková částka nikdy a nikde nebyla řečena. Navíc ani metodiku, jak takovou částku stanovit, neznám. Podle mého názoru je tato investice vnímána s cílem zlepšovat služby veřejné správy, nikoliv přímo spořit.

Jaroslav Mráz – vrchní ředitel sekce pro informatiku a eGovernment MV ČR

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *