Domů Kultura a zábava PORTRÉT: Lubo...

PORTRÉT: Luboš Yetti Koláček: brněnský Pražák a pokorný ješita

Téměř dva metry vysoký rodák z brněnské Líšně s hustými dlouhými vlasy byl dvakrát mým podřízeným. Nejdříve asi dva roky v 80. letech u kulisáků v Mahenově činohře a pak o deset let později v brněnské pobočce Denního telegrafu. A nebylo to s ním vždy snadné. Dnes je Luboš Yetti Koláček vydavatelem, publicistou a především autorem více než čtyř desítek knih zejména z oblasti literatury faktu či s historickými náměty, ale i cestopisů nebo spíše „příběhů z cest“, jak on říká. Na svou přezdívku Yetti je patřičně pyšný a jinak sám sebe žertem nazývá pokorným ješitou.

yetti1

S tou pokorou to až tak slavné nebude, ale jinak je to vzdělaný a také docela zábavný člověk. Musím se vždy srdečně zasmát, když si vzpomenu na zážitek s Lubošem ze 17. června, kdy mám narozeniny. Bylo to v roce 1995. Luboš přišel kolem půl deváté do redakce Telegrafu v Solniční ulici. Byl horký, skoro letní den. Oznámil jsem mu, že si přiťukneme, protože mám narozeniny. Vytáhl jsem z ledničky Bohemia sekt brut. Asi po dvouhodinovém přiťukávání se Luboš Yetti, kterému jsem přezdíval k jeho malému nadšení Kolagen, najednou zamyslel a zeptal se: „A když tady tak paříme, kolik je ti dneska vlastně roků?“ Bez váhání jsem mu odpověděl, že pětašedesát. Luboš na mne s upřímným překvapením vyvalil oči, zalapal po dechu a řekl: „Ty vole, vypadáš aspoň o deset roků mladší. Vole, fakt.“  Toho dne mi bylo právě pětačtyřicet.

Usadil se na Smíchově

Luboš Koláček, který má v Brně stále ještě rodiče a příbuzné, spoustu přátel a přítelkyň, do jihomoravské metropole podle svých slov jezdí rád. V Praze – nejprve v Kyjích, pak na Hanspaulce a nyní na Smíchově – žije trvale od roku 2001.

„Můj kladný vztah k Brnu je daný nejen 40 lety života a práce v tomto městě, ale též řadou emočních vztahů k mnoha místům, o čemž svědčí například i moje několikasetstránková kniha Osudy hradu Špilberku, jeho pánů a vězňů, která je doplněná o autorské fotografie. Na vydání čeká dílo bohémských zážitků s názvem Otisky absurdit“. Zavzpomínal i na problémy s přijetím na střední školu. Přijat byl na odvolání až po úspěšné intervenci jistého úplatného komouše, podobně komplikovaně se po letech dostal na vysokou školu. Nejraději ale hovoří o o bohémském období v prostředí brněnského undergroundu, hippies, alternativní kultury a disentu v restauraci u Formana a v „Ponorce“ či „Venáglu“, kam chodili herci a další, jak sám říká, šílenci z Divadla na Provázku.

portrét - LYK 2007, foto Lukáš Koláček

Připomíná prostředí brněnských výtvarných ateliérů a zkušebny alternativních kapel, kde občas působil jako zvukař či případně jako interpret. Do brněnské redakce Českého rozhlasu, kde chtěl pracovat jako zvukař, ho odmítli vzít, a to „kvůli dlouhým vlasům“, které má dodnes. Pracoval jako kulisák, na poště, u dráhy – a mezitím pokračovala jeho letitá snaha o přijetí na Filozofickou fakultu v Brně. Vzpomíná také na svůj první novinářský článek, který vyšel ve sborníku Filozofické fakulty, kam se po mnohaletém snažení nakonec dostal v roce 1986. Oficiálně začal psát až po sametové revoluci pro Moravský Expres, Denní Telegraf, Brněnský Večerník, Právo, Rovnost. V Praze posléze pro Super, Mladý svět či History revue, dnes Trade News či Age Management.

Zrekonstruoval barokní pivovar

S vnučkou po zakladateli skauta Antonínu Benjamínu Svojsíkovi Stanislavou Bannasovou-Svojsíkovou zrekonstruovali před časem historický objekt barokního pivovaru v Olovnici u Kralup nad Vltavou. Jeho posledním seriózním majitelem byla jeho císařská milost František Josef I. Dnes ho vlastní Koláček.

Kromě „Mezinárodní ceny Egona Ervína Kische“, Hlavní ceny Miroslava Ivanova za literaturu faktu či Ceny České společnosti Sherlocka Holmese má můj bývalý podřízený Luboš Yetti Koláček „osobní erb“, jehož tvůrcem je jeho kamarád – výtvarník a heraldik Michal Vitanovský. S Lubošem se rád potkávám, jeho čtivé knihy si s chutí beru na dovolenou, ale že bych byl ještě potřetí někdy v budoucnu jeho nadřízeným, to už nejspíš nehrozí.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *