Domů Legislativa Výstavba a pr...

Výstavba a provoz zařízení – jde to i jinak …

Celá řada měst a obcí bývá konfrontována s novými požadavky na výstavbu a následné provozování potřebných zařízení v omezeném časovém intervalu.

Důvodem přitom může být rostoucí poptávka po energii v důsledku rozvoje příslušné lokality anebo nové závazné požadavky na úspory a vyšší efektivitu stanovené evropskými či národními předpisy, které ve svém důsledku znamenají nutnost výstavby nových zařízení splňujících nové zpřísňující standardy či rozsáhlou úpravu stávajících zařízení tak, aby novým požadavkům vyhovovala.

Jako příklad lze uvést evropské předpisy v oblasti odpadového hospodářství, ze kterých mj. vyplývá požadavek na energetické využití zbytkových odpadů, které nelze jinak využít. K tomu stanoví stupňující se množstevní a časové limity na snížení celkového množství komunálních biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku. Splnit příslušné požadavky je přitom možné prostřednictvím efektivně fungujícího zařízení – spalovny, ve které by se nevyužitelný odpad spaloval a získaná energie dále využívala např. v teplárenském sektoru.

Výstavba zařízení podobného druhu je značně časově i finančně náročná. Municipality standardně mohou zajistit provedení výstavby takového zařízení jako investor a vložit do realizace projektu jednorázově značné finanční prostředky (a to bez ohledu na případné spolufinancování z evropských fondů) anebo aktivity v příslušné oblasti přenechat výlučně soukromému sektoru s vědomím ztráty jakéhokoliv vlivu nad uvedenou oblastí.

Možnou alternativou pro realizaci takových projektů, aniž by město (obec) ztratilo vliv či přestalo být vlastníkem příslušného zařízení nebo muselo jednorázově do projektu vkládat značné finanční prostředky, je realizace výstavby a následného provozování zařízení s využitím spolupráce veřejného a soukromého sektoru – PPP projekty (dále též jen jako „PPP“). Právní rámec spolupráce veřejného a soukromého sektoru je upraven v českém právním řádu především zákonem č. 139/2006 Sb., koncesním zákonem. Podmínky spolupráce jsou definovány mezi stranami v koncesní smlouvě. Na základě koncesní smlouvy se podnikatelský subjekt jako koncesionář standardně zavazuje k provedení výstavby a následnému provozování zařízení s tím, že zadavatel mu naopak umožní brát užitky vyplývající z provozu zařízení (tj. platby od třetích osob). Konkrétní rozdělení rizik mezi zadavatele a koncesionáře stanoví koncesní smlouva. Vhodně nastavené podmínky obsažené v koncesní smlouvě umožňují municipalitám v požadovaném časovém intervalu realizovat výstavbu a provozování potřebného zařízení bez přímé finanční investice, být vlastníkem příslušného zařízení, mít kontrolu nad průběhem výstavby zařízení i nad jeho následným provozem.

Nechce-li přitom město (obec) jako zadavatel umožnit koncesionáři braní plateb za využívání zařízení od třetích osob a tyto platby hodlá kontrolovat a vybírat samo, může využít formu PPP zadávanou jako veřejnou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tento model umožní municipalitám rozložení plateb za vybudování a provoz zařízení v delším časovém období bez nutnosti prvotní významné investice, neboť po dobu trvání smlouvy bude město (obec) platit dodavateli v dohodnutých intervalech tzv. poplatek za dostupnost. Náklady na výstavbu zařízení se tak rozloží do delšího časového období.

S ohledem na shora uvedené lze shrnout, že zejména pokud je jakékoliv město nebo obec vystaveno akutní potřebě realizovat výstavbu nebo provoz zařízení a nedisponuje potřebnými prostředky pro jeho realizaci, je realizace projektu formou PPP spolupráce přínosným řešením, které při vhodném nastavení smluvních podmínek umožňuje zadavateli vykonávat účinnou kontrolu nejen nad výstavbou, ale i provozem zařízení.

Mgr. Aleš Chamrád LL.M., Mgr. David Mlíčko

MT Legal s.r.o., advokátní kancelář

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *