Domů Dění v regionech Jak na vodu? ...

Jak na vodu? Spoluprací lesáků, zemědělců a vodohospodářů

Hodně vody, málo vody? V posledních letech se Česká republika potýká s výkyvy teplot, ale také srážek. Ještě nedávno byly v hlavní roli hlavně povodňová opatření, aktuálně ale mezi tématy vede opačný extrém. Jde však o spojité nádoby, a to doslova. Jak vypadá současná situace? Na tato témata se zaměřila business snídaně společnosti Magnus Regio už potřetí.

V Brně v pátek dopoledne nechyběli zástupci hlavních hráčů v této oblasti. Tato různorodost ale hned upozornila na možný problém. „Máme rozdělené kompetence, ale zapomínáme, že se bavíme o vodě v krajině jako celku. Měli bychom celou koncepci přepracovat tak, abychom byli schopní udržet vodu v krajině,“ upozornil Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu Brno.

Kdo jsou hlavní činitelé, kteří s tímto problémem mohou pohnout? Podle vedoucího Odboru životního prostředí jihomoravského krajského úřadu Františka Havíře jsou to lesáci a zemědělci spolu s vodohospodáři.  „Proto jsem rád, že se zástupci ministerstva zemědělství a životního prostředí potkávají v nejpostiženější oblasti,“ pronesl Havíř k hostům z Prahy.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Problém je, že součinnost obou úřadů nevnímají všichni pozitivně. „Ministerstva mají rozdělenu vodu a půdu. Jenže kde je ta hranice? Ony od sebe oddělit nejdou. Pokud nedokážeme zařídit, aby to spravoval jeden resort, nepohneme se z místa,“ prohlásil viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček.

Ministerstva: snaha o co nejlepší spolupráci

Alena Binhacková, ředitelka Odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření z Ministerstva zemědělství i vedoucí oddělení ochrany před povodněmi Odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Pavel Marták se však shodli: Snažíme se o co nejlepší spolupráci. Naši odborníci mají na věci stejný názor.

To je sice pravda, jenže situace s vodou se musí řešit co nejrychleji. Pomocí prezentace s mapami a grafy to shrnul Mirek Trnka z Akademie věd ČR a Mendelovy univerzity v Brně. „Pořád se pohybujeme na hraně, Nemáme zásobu vody na závlahy a jsme závislí na srážkách. Bilance je napjatá i při mírném suchu, to je aktuální stav,“ uvedl expert z Výzkumného ústavu globálních změn AV ČR.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Vedoucí oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Eva Soukalová přispěchala s dalšími čísly. „Pozorujeme hladiny podzemních vod od roku 1934. Každých deset let se vyskytlo lokální minimum. Pravidelně se to opakovalo. Teď už několik let zůstávají nízko,“ podotkla.

Zvýšit akumulaci vody

Podle ředitele pro správu povodí Povodí Moravy Antonína Tůmy jsou před společností dvě možnosti. „Bud´to můžeme řešit krátkodobými opatřeními, zadržovat vodu v krajině. Nebo můžeme dělat i více, hospodařit s tím co máme a zvýšit akumulaci vody, se kterou jsme schopni hospodařit,“ vyjádřil se k věci Tůma.

K vyjádření zemědělců a vodohospodářů se samozřejmě přidal také zástupce lesníků – ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Dalibor Šafařík. „Lesy ČR vnímají tuto problematiku velice citlivě. Dopady na krajinu jsou závažné. Blahobyt současné společnosti je založený na dlouhodobém efektivním využívání primárních zdrojů. Lesáci musejí zajišťovat dobrou kondicí lesních porost. Nemůžeme krajinu zakonzervovat. Iniciovali jsme malý generel hospodaření s vodou v lesních porostech, podařilo e nám vytvořit plánovací dokument, na jehož základech budeme budovat sítě menších nádrží,“ předložil plán Lesů ČR Šafařík.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Recept jak zadržet vodu v krajině mají i rybníkáři. Ani ti ale nejsou bez starostí. „Snažíme se o co nejvyšší zadržení vody v krajině. Rybníky mají obrovský přínos.  I rybáři se museli naučit se suchem hospodařit. Stát si ale musí říct, co je jeho prioritou. Myslím, že by to měla být voda.  Ministerstva ale při přípravě budování rybníků staví překážky, které jdou proti duchu budování rybníků,“ komentoval ředitel Rybníkářství Pohořelice Roman Osička.

Nádrže dotují řeky

Na řadu přišla také další příbuzná témata, jako půdní eroze, vliv změny klimatu na české zemědělství, velký prostor dostala i výstavba a funkce větších vodních nádrží. Vedoucí útvaru vodohospodářského dispečinku Povodí Moravy Marek Viskot upřesnil výhody těchto staveb. „Nádrže dotují řeky, odtéká z nich mnohdy i několikrát víc vody než do nich přitéká,“ řekl.

Padla i zmínka o v současnosti mezi lidmi nepopulárním slovním spojení vodní nádrž. Jenže bez nich to nepůjde. „Politici by měli co nejrychleji řešit výkupy pozemků,“ apeloval nejen na své kolegy náměstek hejtmana Olomouckého kraje Milan Klimeš.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Jeden konkrétní projekt byl na akci představen: severomoravské Velké Heřminovy s objemem 143 milionů metrů krychlových vody. „V těchto případech jsou největší problém majetkoprávní vypořádání. Někde potom upravujeme technické řešení, někdy ale může být celá akce z tohoto důvodu zastavená,“ upozornil zástupce Povodí Odry Lukáš Pavlas.

Stále rozhoduje nejnižší cena

Ke slovu se dostali také partneři akce. Jejich slova ovšem příliš povzbudivá nebyla.  „Většina našich zakázek běží v režimu veřejných zakázek. Od novely jsme si libovali, že bude více zohledňována odbornost.  V poslední době ale máme zkušenost, že dál vítězí cena zakázky. Vychází to spíš z potřeby zakázku získat než ji správně nacenit. Apeloval bych proto na investory, aby se nebáli vylučovat nízké ceny a používat institut předběžné kalkulace. V opačném případě je tu riziko, že zakázka nebude odvedena kvalitně,“ pronesl předseda představenstva Ekostavby Brno Libor Vajík.

Podobně mluvil také manažer marketingu a strategie OHL ŽS Jan Ledabyl. „S problémem nejnižší ceny se setkáváme úplně ve všech stavebních oborech. I když jsme byli přesvědčováni, že se budou zadavatelé zajímat o technologie a kvalitu, není to tak,“ uvedl Ledabyl.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Obchodní ředitel odštěpného závodu Vodohospodářské stavby společnosti Porr přiznal, že jeho firma se trápí zcela stejnými problémy. „Kvalifikační kritéria rozšiřují okruh subjektů a objevují se tam i takové, které nemají s takovými stavbami zkušenost. Další problém je dlouhé čekání na vyhodnocení u dotačních projektů. U loňských projektů na vyhodnocení stále čekáme,“ přiznal Beňák.

Mluvilo se ale i o konkrétních technických detailech. Miloš Kedrovič, předseda představenstva společnosti Vodotika komentoval vhodnost výstavby suchých poldrů. „Nemáme s tím dobré zkušenosti. Místo poldrů jsou lepší retenční nádrže s vodou. Z mnohých občasných toků jsme u obcí díky tomu udělali toky stálé. Takže suché poldry ne, nejsme u nich schopní zaručit neprůsakovou,“ dodal Kedrovič.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Partnery busines snídaně byly společnosti Ekostavby Brno, OHL ŽS, PORR, Povodí Odry a Vodotika.

Záštitu nad akcí poskytli ministr zemědělství Marian Jurečka, ministr životního prostředí Richard Brabec a hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek.

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *