Domů Naše akce Jižní Morava ...

Jižní Morava čeká, co bude s nádražím, i na stavbu D52

Jaká je budoucnost dopravy na jižní Moravě? A jaká je vlastně její současnost? O tom diskutovalo takřka padesát odborníků z řad státní správy, starostů měst a obcí i firem. Do Brna je pozvala společnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Business snídani Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje pořádala již posedmé.

Důležitá skutečnost padla hned na úvod: peníze na projekty jsou. Problémem je spíš legislativa. Právě ta momentálně brzdí projekty. „Je to výzva pro následující léta a další vládu. Na jižní Moravě nebyly k dispozici Zásady územního rozvoje, tak jsme nemohli v plánech pokračovat. Teď půjde o velkou výzvu pro Ředitelství silnic a dálnic,“ uvedl pravidelný host dopravních business snídaní, náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký.

Stát peníze netrápí, kraje ano

O dostatku peněz zapolemizoval vedoucí Oddělení rozvoje dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje Michal Franek. „Stát peníze netrápí, kraj trochu ano. Od roku 2002 do roku 2016 vložil do krajských silnic druhé a třetí tříd jedenáct miliard korun. To jsou dva krajské rozpočty. Přitom to není tolik vidět. Navíc je tu každý rok nejistota, jestli peníze od státu vůbec dostaneme,“ volal Franek po změně financování silnic nižší třídy, na kterých se stále projevuje letité podfinancování.

Foto: Attila Racek

Náměstek ministra dopravy Kamil Rudolecký. Foto: Attila Racek

Zmíněny byly konkrétní projekty, které se na jihu Moravy chystají, a nebo v lepším případě už běží. Ředitelství silnic a dálnic má na jihu Moravy konstantní rozpočet mezi 700 miliony a jednou miliardou korun. „Spíš je problém penze utratit,“ uvedl ředitel závodu Brno David Fiala. Železnice na jihu Moravy a Vysočině dohromady „spolknou“ půl miliardy.

Pomalé převody pozemků

Ivančického starostu Jaroslava Sojku pálí pomalý převod pozemků z majetku státu do rukou obce. „Trvá několik let, než se k pozemkům dostaneme. Pokud má stát problém peníze utratit, obce mají většinou svoje projekty připravené,“ nabídl Sojka řešení.

To kritizoval také Franek z krajského úřadu. „Veřejné peníze přeléváme do státní kasy za pozemky, které obce potřebují. Platit státu a jeho podnikům nájem za pozemky pod silnicemi, je nemravné. Patnáct let je to státu úplně jedno. Přitom ty peníze by šly investovat do staveb,“ zlobil se Franek.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Majetkoprávní vypořádání je problém i podle náměstka Rudoleckého. Zejména u výkupu pozemků při stavbách většího typu. „Nakonec se zvolil koncept osminásobku běžné ceny pro majitele pozemku, to je rozumné a funguje to. Pak je tu proces vyvlastňování, ale i ten má své záludnosti. Chceme to do budoucna zlepšit formou předběžné držby,“ upozornil Rudolecký na šanci zkrátit trvání přípravy projektu.

Vymodlené Lechovice

Rudolecký poté vyjmenoval, které stavby jsou na jihovýchodním cípu republiky v běhu. „Je tu vymodlená stavba obchvatu Lechovic, obchvat Znojma začal koncem minulého roku. Začne zkapacitnění brněnské ulice Dornych nebo průtah Dobšicemi,“ uvedl Rudolecký s tím, že se těší, až se kopne do země na části Velkého městského okruhu Brno v ulici Žabovřeská.

Letošní zahájení prací ale bylo některými dalšími účastníky zpochybněno. „Je ale pozitivní zpráva, že je vykoupený poslední pozemek. Stavbě tak nic nebrání. V Brně ale připravujeme i řadu dalších projektů, jako je prodloužení tramvajové tratě ke kampusu nebo řešení problému s parkováním,“ podotkl vedoucí Odboru dopravy Statutáního města Brna Vladimír Bielko.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Po lepší kooperaci mezi jednotlivými částmi státní správy volal ředitel Odboru kanceláře ředitele Státního fondu pro dopravní infrastrukturu Ivo Vykydal. „Řidičům je to jedno, po čí silnici jede. Rádi zprostředkujeme financování krajských silnic. Bylo by lepší, kdyby ty peníze měly kraje v rozpočtového určení daní přímo. Musíme opravovat, dokud nám v roce 2023 nevyschne evropský studnice. Pokud nedokážeme peníze vyčerpat, budeme za to velmi kritizováni,“ prohlásil Vykydal.

Potřeba koordinace

Souhlasil s ním správní ředitel Brněnských komunikací Roman Nekula. „Je potřeba se koordinovat. Je obecný fakt, že jsou silnice druhé a třetí třídy jsou podfinancované. A je jedno, jak financované budou. A musejí být financovány dlouhodobě, soustavně,“ uvedl Nekula.

Starosta Mikulova Rostislav Koštial na úvod zavtipkoval, i když poněkud hořce. „Zpráva, že dálnice bude k 1. 12. 2019 na hranicích, bohužel přišla z Rakouska,“ rozesmál sál a nastolil další velké téma, jímž je dlouho plánovaný tah na Vídeň.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Podle ředitele Fialy z ŘSD bude stavba dálnice D52 po D8 asi nejožehavější téma. „O každé právní rozhodnutí budeme bojovat velmi těžce, až skončíme u Nejvyššího správního soudu. Nejdál jsme u obchvatu Mikulova. Těžko bychom ale na jihu Moravy našli místo, kde by neprobíhala nějaká část přípravy stavby. Loni jsme dali 300 milionů na soutěže pro projektanty. Jedná se o obrovské prostředky,“ přiblížil horečnou přípravou činnost v kraji.

Osm opravovaných úseků na D1

Vynechána nebyla ani hlavní dopravní tepna státu dálnice D1. „Letos budeme opravovat osm úseků, většina o délce mezi osmi a deset  kilometry. Zároveň chci ale varovat, že právě na těchto úsecích budeme provádět měření,“ varoval Rudolecký.

Mluvilo se také o informačních dopravních systémech. Třeba o projektu C-Roads, na kterém se podílejí Brněnské komunikace. „Spolupracujeme s ŘSD. Hlavní otázka vždy je, jak distribuovat informace k motoristům,“ uvedl Nekula.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Možná i právě moderní technologie přispěly k tomu, že před rokem na jihomoravských silnicích zahynulo o 32 lidí méně než v roce 2015. „I tak to bylo 49 lidí. Nejčastějším viníkem jsou řidiči, nejčastější příčinou pak způsob jízdy, většinou rychlost a nedání přednosti v jízdě,“ shrnul svou prezentaci vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství Policie ČR Jindřich Rybka.

Potřeba prevence

O snížení počtu nehod a tedy i jejich následků se snaží třeba telematika společnosti AŽD Praha, generálního partnera akce. „Přestože jsme technologická firma a dodáváme zabezpečovací zařízení na komunikace, prevence je zásadní pro snížení nehodovosti. Spolupráce s BESIP je kladná, proto vybavujeme i dětská dopravní hřiště. To je nejlepší investice,“ uvedla vedoucí marketingu a controllingu Ivana Hejzlová Černá.

Došlo i na statistiku nehod na železničních přejezdech, které si vyžádaly jednoho mrtvého. „Střetnutí bylo šest. Většinou se jedná o místní řidiče, kteří spoléhají na to, že vlak jede včas,“ řekl ředitel Oblastního ředitelství Brno Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Mluvilo se také o plánu rozvoje vysokorychlostní železnice. Ředitel společnosti Kordis JMK Jiří Horský se ale obává, že dojde k upozadění příměstské a regionální železniční dopravy. „Ta do Brna přepraví na šedesát tisíc lidí v pracovní den. Kdyby se jen desetina rozhodla cestovat autem, Brno by to nepříjemně pocítilo,“ uvedl Horský.

Přesun nádraží? Nebo ne?

Cestování vlakem pak odstartovalo několik podtémat, ovšem také důležitých. Třeba avizovaný (ne)přesun nádraží. Stále se pracuje na studii proveditelnosti obou variant Řeka a Petrov. „Do poloviny roku by mělo ministerstvo dopravy na jejím základě rozhodnout,“ uvedl Konečný ze SŽDC.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Padlo i několik jasných názorů. Michal Franek z Krajského úřadu je jasně pro přesun. „Pokud zmodernizujeme stávající nádraží, vymažeme Brno z železniční mapy Evropy a možná i státu. Dvě stě let po příjezdu prvního vlaku nemůžeme mít stejné nádraží. To můžeme přebudovat na skanzen, ale nemůžeme tady mít funkční moderní nádraží,“ sdělil.

Parkování a vliv suburbanizace

Mluvilo se také o problematice parkování a záměrech Brna v této oblasti. Nebo o vlivu suburbanizace v okolí Brna, která vyvíjí enormní tlak na dopravní infrastrukturu.

Záštitu nad akcí převzalo Ministerstvo dopravy a Jihomoravský kraj, generálním partnerem byla společnost AŽD Praha, partnery pak Brněnské komunikace, SUDOP Brno, Správa železniční dopravní cesty a ZEMAKO.

Foto: Attila Racek

Foto: Attila Racek

Žádné komentáře

Napište komentář

Doplňte správně hádanku *