Domů Naše akce Kraje sužuje ...

Kraje sužuje sucho. Odborníci hledali řešení na setkání u kulatého stolu.

0

Nedostatek pitné vody. To je problém, který v posledních letech řeší nejen zemědělci, vodohospodáři nebo lesníci. Ministr Životního prostředí ČR Richard Brabec dokonce označil situaci v některých obcích za krizovou. O problému s vodou přijeli v pátek 18. května do Brna diskutovat zástupci měst a obcí spolu s odborníky, zástupci ministerstev a vodohospodáři na setkání u kulatého stolu s názvem Socho, povodně, voda a hospodaření s ní. Setkání u kulatého stolu pořádala společnost Magnus Regio.

Problémy se suchem a povodněmi jsou spolu úzce propojené. V obou případech je klíčové, aby se voda dokázala udržet v krajině. „Vždy, když je aktuálním tématem sucho nebo povodně, lidé se ptají, zda proti tomu stát vůbec něco dělá. Dělá, ale trvá do dlouho. Výjimkou pro některé kroky nejsou desetiletá období,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky Petr Valdman.

Přestože na rozdíl od povodní není sucho pro většinu lidí na první pohled tolik patrné a například obyvatelé měst si ho neuvědomují, dokud jim teče voda z kohoutků, je to dlouhodobý problém, který vyžaduje zásadní řešení. „Na předcházení problémům s vodou jsou vypsány dotační tituly. Většina výzev běží opakovaně a například obce v Jihomoravském kraji využily nebo využívají kolem 300 dotačních titulů. Novinkou je titul, který je zaměřený na zachytávání vody v zástavbách, například z parkovišť – tak, aby voda neodtekla do kanálu, ale zadržela se někde v místě,“ popsal Valdman. Tento titul se podle něj týká například využívání polopropustných povrchů, jako jsou betonové mřížky s travním porostem uvnitř.

DSC_2679

Dalším opatřením, které by situaci mohlo pomoci, je propojení vodáren, které by si v případě lokálního sucha předávaly vodu. Přímo na občany a domácnosti potom míří dotační tituly, jako je Dešťovka, který motivuje domácnosti k využívání dešťové vody.

Podle vedoucího Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Františka Havíře jsou ale programy jako Dešťovka příliš málo muziky za příliš mnoho peněz a domácnosti jsou jen nepatrným faktorem v problematice s vodou. „Například je potřeba propojení vodohospodářských soustav, ale je problém, kdo to bude platit a kdo to bude udržovat? O tom už se nemluví. Další problém je v komunikaci, spíš než krizové plány potřebujeme spolupráci s ministerstvy,“ zdůraznil Havíř.

DSC_2808

Podobně vnímá problém i společnost Lesy České republiky. „Kondice lesních půd je z hlediska retence vody velice špatná. Potřebovali bychom neupozadit jejich hospodářskou funkci, a naopak vyzdvihnout jejich hydrickou funkci,“ upozornil ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky Dalibor Šafařík. S tím by podle něj potřebovala společnost pomoc od státu. Podle Jany Tejkalové z Ministerstva životního prostředí ČR je kromě krizové legislativy od roku 2016 v přípravě hlava, která se týká přímo sucha. Krajské plány a strategie by podle ní přesto měly být propracovanější než ty celostátní.

DSC_2975 S kraji se tak snaží spolupracovat například hasiči. Na setkání o potřebě vody přijel promluvit ředitel Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jiří Pelikán. „Je potřeba si uvědomit, že ubývají zdroje vody k hašení a sítě jsou v katastrofálním stavu. Navíc vyschlou přírodou se požár rychleji šíří a rychleji také vzniká,“ upozornil Pelikán. Jeho kolegové podle něj v období sucha vyjíždějí až k 500 požárů měsíčně, mimo suchá období je to přitom jen asi 150 požárů za měsíc. Problém podle něj často způsobují zahrádkáři při pálení trávy. Dalším úkolem hasičů je podle něj umožnit lidem přístup k pitné vodě, v případě jejího výpadu. I to je ale kvůli suchu značně ztíženo.

Problém se suchem si uvědomují i soukromé firmy, a tak zavádějí opatření, aby k poškození krajiny, která poté nedokáže držet vodu, nepřispívaly. „Cemex se zavázal, ýe bud epracovat šetrným způsobem, a to i u vodních toků. Cílem je minimalizovat, případně i zlepšit, vliv těžby na životní prostředí. Pracujeme i u ochranných pásem vody a tam bychom rádi navázali spolupráci s vodohospodáři a okolními obcemo. Také bychom uvítali legislativní změnu, která by pomohla stavbám rozšiřujícím biodiverzitu. Rekultivace krajiny, třeba i po pískovnách, se dá udělat i hodně zdařile,“ upozornila Radka Turnovská ze společnosti CEMEX Czech Republic

Foto: Attila Racek

DSC_2962

DSC_2836

DSC_2673

DSC_3009

Žádné komentáře

Napište komentář